Podcasts about kdyby

„Holubi“ letí do Ameriky. Jakou má Česko šanci, že zase jednou ukořistí Oscara? O čem všem je dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato autorky Pepy Lubojacki? A jakou nejdůležitější zprávu by měl předat? Mluví o tom filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Ptá se Matěj Skalický.

„Holubi“ letí do Ameriky. Jakou má Česko šanci, že zase jednou ukořistí Oscara? O čem všem je dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato autorky Pepy Lubojacki? A jakou nejdůležitější zprávu by měl předat? Mluví o tom filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Ptá se Matěj Skalický.

Kdyby měla průměrná česká výrobní firma deset milionů korun na modernizaci, kam by je měla investovat? Do nového hardwaru, softwaru, materiálů, nebo umělé inteligence? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali zástupci inovativních společností i výzkumného sektoru. Firmy by podle nich neměly začínat u technologických trendů, ale u konkrétního problému. K efektivnější výrobě pak vede analýza procesů, kvalitní práce s daty a také ochota měnit zavedené postupy.

Epizoda vychází ve spolupráci s podcastem 10:35, kde vychází jako Šortka.Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami?Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě.Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak.Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.

Co všechno se musí stát, aby se americký fotbal mohl na jeden den přestěhovat do Paříže? Jan Woska má zkušenosti z prostředí americké NFL a teď se podílí na přípravách říjnového zápasu Steelers proti Saints na Stade de France. „Mám asi pět klobouků,“ popisuje svoji roli. Kolik lidí taková akce zaměstná? Co je potřeba zařídit týdny dopředu? A v čem se příprava zápasu NFL liší od čehokoliv, co známe z Evropy?

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Věděli jste, že vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli? V atmosféře Země je neustále přítomné takové množství vodní páry, že kdyby všechna v jednom okamžiku zkondenzovala a rovnoměrně se rozprostřela po povrchu planety, vytvořila by tenkou vrstvu vody o výšce zhruba několika centimetrů.

Projídáme budoucnost svých dětí? Kdo a kdy za nás zaplatí naše dluhy? Co konkrétně znamená, že stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard? O kolik se ve finále prodraží každá koruna, kterou si země půjčí na zaplacení výdajů? Kdyby se o své finance jako stát staral třeba sedlák, nezkrachoval by brzo?O tom se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Petrem Musilem, ekonomem, členem Národní rozpočtové rady.

Český kandidát na oscarovou nominaci se jmenuje Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Debutující režisérka Pepa Lubojacki v něm vypráví o svém bratrovi, který žil na ulici, byl závislý na alkoholu a také o dalších rodinných traumatech. „Kdyby se holubi proměnili ve zlato je nejenom jeden z nejlepších letošních českých dokumentárních filmů, ale je to jeden z nejlepších českých filmů vůbec,“ míní filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Poslechněte si recenzi.

„Pořád mám takovou otázku, jestli to bylo nejlepší, nebo nejhorší rozhodnutí mého života. Někdy se víc přikláním k jedné variantě, někdy k druhé. Hodně mi pomáhá ta neuvěřitelně pozitivní zpětná vazba,” přiznává Pepa Lubojacki, autorka oceněného dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato, který se stal českým zástupcem v boji o Oscary. Může zaujmout americké akademiky? A jak probíhala jeho premiéra v pražské Lucerně? Poslechněte si rozhovor.

Když se snažíte zachránit milovaného člověka před závislostí, snadno při tom ztratíte sami sebe. Režisérka Pepa Lubojacki pět let natáčela na mobilní telefon svého bratra Davida a další příbuzné, kteří žijí se závislostí. Vznikl tak velmi intimní obraz jejich každodenní reality a přežívání na ubytovnách či přímo na ulici. S autorkou filmu Pepou Lubojacki a producentkou Wandou Kaprálovou si povídaly moderátorky Jana Peroutková a Kateřina Pantovič.

Ivču schvátil bacil, a tak Viktor s Ivetou oprášili staré historky. A taky se podívali na Volklore (znáš z Imaginy a studentských Oscarů) a nejlepší dokument letošního Berlinale Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Byl knír Andrewa Scotta jediným důvodem, proč Viktor ocenil válečný film Pressure? A jak projde sítem Palců seriál Filter?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol. „Kdyby nedošlo k tomu, jakým způsobem se Trump chová vůči všem svým spojencům – Kanadu nevyjímaje –, vůbec by k tomu nemuselo dojít,“ tvrdí. Současnou situaci Romancov chápe jako tlak na zásadní změnu evropského uvažování. „Věřím tomu, že to, co se teď možná začne vyjednávat ve směru ke Kanadě, bude probíhat v úplně jiném mentálním nastavení evropských politických elit, protože najednou koukají, že jim to nefunguje opravdu vůbec nikde. Nefunguje to na východě, nefunguje to na jihu a nefunguje to ani na západě směrem ke Spojeným státům. Musíme se začít chovat jinak. Už nemáme kam uhnout.“ Přestože je Kanada geograficky od Evropy vzdálená, historicky a kulturně má podle Romancova k Evropě velmi blízko. „Kanada je pouze Evropa přesazená na jiný kontinent,“ říká. Připomíná především silnou britskou a francouzskou stopu a také evropské emigrace, které do Kanady v průběhu posledního století mířily v době krizí a válek. Pojem přidruženého členství v EU zatím nemá jasně daný obsah. „Je to něco, o čem se teď jen spekuluje. Nikdo v tuto chvíli neví, co to může nebo bude znamenat. V evropských smlouvách nic takového nenajdeme,“ upozorňuje. Kdyby se ale nový typ vztahu skutečně podařilo vytvořit, mohl by podle něj přesáhnout samotné vztahy EU a Kanady a proměnit širší uspořádání světa. Kdy by se mohla Kanada stát přidruženým členem Evropské unie? Co by to znamenalo v praxi? A jsme u počátku nově vznikajícího velmocenského bloku? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, epizody podcastu Romancov & spol. najdete zde. Na webu Deníku N jsou všechny redakční podcasty přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Poslechněte si první kázání ze série "Víra pro život, jaký je". David otevřel otázku, zda je vůbec Bůh potřeba pro dobrý a smysluplný život?V podzimní sérii kázání budeme mluvit o tom, jak se naše víra prakticky promítá do různých oblastí života. Chceme hledat, co znamená věřit v Boha a žít pro něj v každodenní realitě. Chceme vidět život, jaký opravdu je - nepředstírat, že je lepší, než skutečně je, ani ho nevidět zbytečně černě. Zastavíme se u několika otázek dnešní společnosti. Budeme se ptát, jak se víra projeví ve skvělých i těžkých chvílích života.Jan 18,33-37 (B21)33 Pilát se vrátil do paláce a zavolal si Ježíše. „Tak ty jsi židovský král?“ zeptal se ho. 34 Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli?“ 35 „ Jsem snad Žid?“ řekl Pilát. „Tvůj národ a vrchní kněží mi tě vydali. Co jsi udělal?“ 36 „ Mé království není z tohoto světa,“ odpověděl Ježíš. „Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud.“ 37 „Takže jsi král?“ zeptal se ho Pilát. „Sám říkáš, že jsem král,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se a přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo patří pravdě, mě poslouchá.“Jan 19,2-6 (B21)2 Vojáci upletli trnovou korunu a narazili mu ji na hlavu. Navlékli mu purpurový plášť 3 a s voláním: „Ať žije židovský král!“ jej tloukli holemi. 4 Pilát pak znovu vyšel ven. „Hle, vedu ho ven k vám,“ řekl jim. „Vězte, že podle mě je nevinný.“ 5 Ježíš vyšel ven s trnovou korunou a v purpurovém plášti. „Hle, člověk!“ řekl jim Pilát. 6 „Ukřižovat, ukřižovat!“ vykřikli vrchní kněží a strážní, jakmile ho uviděli.Jan 1,29 (B21)Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!Jan 10,11 (B21)Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř za ovce pokládá svůj život.

„Kdyby půl milionu zaměstnanců přešlo do režimu OSVČ, tak to znamená pro veřejné rozpočty minus 120 miliard korun. A to je desetinásobný dopad, než je zrušení superhrubé mzdy,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Jak se tripartita staví k návrhu státního rozpočtu na příští rok? Jak daleko je vyjednávání o platech ve veřejné sféře? A v čem spočívá odborářský recept na ozdravění veřejných financí?

„Kdyby půl milionu zaměstnanců přešlo do režimu OSVČ, tak to znamená pro veřejné rozpočty minus 120 miliard korun. A to je desetinásobný dopad, než je zrušení superhrubé mzdy,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Jak se tripartita staví k návrhu státního rozpočtu na příští rok? Jak daleko je vyjednávání o platech ve veřejné sféře? A v čem spočívá odborářský recept na ozdravění veřejných financí?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Metodou radikální upřímnosti natočila svůj celovečerní debut Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Sleduje v něm svého staršího bratra a dva bratrance, jejich zápas se závislostí a životem na ulici a také vlastní snahu jim pomoct. Snímek vznikal pět let a natáčela ho převážně na iPhone. Úspěch měl na Berlinale, rezonoval ve Varech a je také letošním českým kandidátem na Oscara v kategorii pro nejlepší mezinárodní film.

Metodou radikální upřímnosti natočila svůj celovečerní debut Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Sleduje v něm svého staršího bratra a dva bratrance, jejich zápas se závislostí a životem na ulici a také vlastní snahu jim pomoct. Snímek vznikal pět let a natáčela ho převážně na iPhone. Úspěch měl na Berlinale, rezonoval ve Varech a je také letošním českým kandidátem na Oscara v kategorii pro nejlepší mezinárodní film. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pád do pasti státního dluhu je oblíbeným strašákem, kterého ekonomové rádi vytahují, když chtějí přesvědčit politiky, aby se tolik nezadlužovali. Nejpozději v pondělí tohoto týdne se strašák znovu objevil na scéně. Důvodem je úroková míra u desetiletých dluhopisů České republiky, která najednou přeskočila úroveň 5,3 procenta. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Visegrádská čtyřka opět žije,“ prohlásil Robert Fico, jehož země tento rok předsedá seskupení V4. Příčinou jejího znovuzrození není obratná diplomacie předsedy strany SMER, ale politická změna v sousedním Maďarsku.Skupina čtyř středoevropských zemí, reprezentující 65 milionů obyvatel, vždycky byla více či méně účinným regionálním blokem, který koordinoval společný postup před zasedáními Evropské rady. Po roce 2022 přestala V4 fungovat po ruské invazi na Ukrajinu kvůli nepřekonatelným rozporům Polska a Česka na jedné straně a proruského Maďarska na straně druhé. Po výměně ve funkci maďarského premiéra tedy přichází oživení.Během setkání v Bratislavě se polský premiér vrátil k nedávné vlivové operaci, která měla rozeštvat Polsko a Českou republiku. Celá polská politická scéna tuto dezinformační akci, nejspíš ruské rozvědky, odmítla a česká strana se k tomu potichu přidala. Přitom Andrej Babiš ještě minulý týden obviňoval novináře ze Seznam Zpráv, že celou věc zveličili.Jeho snaha celou věc vymlčet má původ v tom, že český premiér se bojí postavit reálným hrozbám, aby nepřišel o extrémní voliče. Kdyby se choval jako premiér sebevědomé země, musel by říct, že proti České republice se už dlouho vede hybridní válka, zahrnující také dezinformační akce. Kdyby si tuto otázku takto položil, musel by také ukázat prstem, odkud tato hrozba přichází. To by musel ustoupit od své zahraniční politiky „ani oblečená, ani nahá“.Co by mu ovšem mělo vadit, je působení náměstka ministra obrany Víchy (SPD) v tomto resortu. Tento skutečný ministr obrany celou armádu demoralizuje a umenšuje naši spojeneckou pomoc ve vztahu k Ukrajině. I proto je tak důležité, aby premiér znovu obnovil jednání vysokých ústavních činitelů o zahraniční politice.Veřejnost by se měla dozvědět, proč SPD podrývá akceschopnost Armády České republiky a z jakého důvodu jel Tomio Okamura v červenci do Číny a proč doteď nebyla veřejnost zpravena o výsledcích jeho cesty.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Všichni mi gratulují, je to skvělé. Ale u bráchy se vlastně neděje nic. Je to horší.“ Režisérka Pepa Lubojacki pět let natáčela svého bratra a dva bratrance žijící se závislostí, kteří žijí nebo žili na ulici. Vznikl mimořádně osobní dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, který získal dvě ceny na Berlinale, Česko ho vysílá do boje o Oscara a 24. září vstupuje do kin. Úspěch filmu ale ostře kontrastuje s realitou lidí, o kterých vypráví. Původně sama ve filmu vůbec být nechtěla. Postupně ale cítila, že když zůstane schovaná za kamerou, staví se vůči svým blízkým do nerovné pozice. „Musím odhalit sebe, když odhaluji je,“ vysvětluje. Otevírá proto i vlastní rodinnou historii, zkušenost s alkoholem a stud, který ji dlouho provázel. „Je strašně únavné se za něco stydět,“ říká. Mluvit veřejně o věcech, o kterých dřív nemluvila téměř s nikým, je pro ni stále děsivé, zároveň ale i osvobozující. Během natáčení sama přestala pít a šestým rokem alkohol nepije vůbec. Na FAMU pila i každý den, ale nepřipadalo jí, že dělá něco neobvyklého, protože podobně fungovalo její okolí. „Je podle mě trošku normálnější pít než nepít,“ říká a upozorňuje, že právě normalizace alkoholu může zakrývat chvíli, kdy už člověku škodí. Silnou roli v její snaze pomoci bratrovi hrála i smrt otce, který dlouhodobě pil. „Nezachránila jsem tátu, tak teď musím udělat něco, abych zachránila bráchu,“ popisuje. Roky věřila, že když se o závislosti dozví dost a bude se dost snažit, dokáže mu pomoct. Postupně přijala, že střízlivost nelze chtít víc než samotný člověk a že pomoc musí mít hranice. „Jediné, co můžete udělat, je v tom nějak zachránit sebe,“ dodává. Bratrovi dnes pomáhá s ubytováním, zároveň upozorňuje na systémové bariéry. Ubytovny popisuje jako nedůstojné prostředí a „byznys s chudobou“, který nahrazuje chybějící sociální bydlení. Kritická je i ke zkušenostem lidí žijících na ulici se zdravotnictvím - jeden z jejích bratranců podle ní přišel o obě nohy poté, co ho nemocnice opakovaně odmítly adekvátně ošetřit. Film proto není jen příběhem závislosti, ale také rodiny kolem ní, hranic pomoci a způsobu, jakým společnost nahlíží na lidi žijící na ulici nebo se závislostí. Lubojacki připomíná, že bychom se neměli ptát jen „co je s tebou špatně“, ale především „co se ti stalo“. A přesto si uchovává víru v druhé: „Věřím, že lidé jsou dobří a že vlastně pomáhat chtějí,“ dodává. Dá se smířit s tím, že člověka, kterého milujeme, nedokážeme zachránit? Kde mají být hranice pomoci? Nakolik k životu na ulici a závislosti přispívá selhávání systému - od nedostupného bydlení po přístup zdravotnictví? A může otevřené vyprávění změnit způsob, jakým se na lidi se závislostí díváme? Poslechněte si celý rozhovor s Pepou Lubojacki.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká. Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“ Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí. Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká. Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“ Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Kdyby se v těchto dnech konaly volby do zastupitelstva v Praze, vyhrálo by je hnutí ANO. Alespoň to vyplývá z nejnovějších výsledků agentury Median. Nebylo by to vítězství drtivé. Na záda mu dýchají Starostové a nezávislí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se řídí festival pro osmdesát tisíc lidí, aniž by se z něj stal odosobněný stroj na pivo, párky a koncerty? Ve výjezdním jedenáctém pokračování Headliner Půdy jsme vyrazili přímo na Rock for People. Honza Vedral si před publikem povídal se zakladatelem festivalu Michalem Thomesem, CEO Luďkem Motyčkou a spolumajitelem Oldou Bajerem.Dozvíte se, kdo ve skutečnosti festival řídí, co se odehrává v zákulisí a proč je při plánování důležité „vidět les, a ne jenom stromy“. Hosté popisují, jak se Rock for People proměnil z nadšeneckého dobrodružství v celoroční práci stovek lidí a jak je přitom důležité neztratit původní energii ani osobní vztah s návštěvníky.Řeč přijde na bouři z roku 2012, která zásadně změnila bezpečnostní přípravy festivalu, i na problémy s pitnou vodou, po nichž vznikl systém čištění vody ze Správčického rybníka. Důležitá je pro šéfy Rock for People zpětná vazba, která nikdy nekončí v zapomenuté tabulce. Loni ji poslalo dvanáct tisíc fanoušků a její zpracování podle Luďka Motyčky trvalo dva týdny: „Zavařil jsem na tom dokonce i pár AI modelů.“ Právě z dotazníků vznikají hlavní témata dalšího ročníku.Jak se shánějí světoví headlineři? Proč někdy znamená ticho po koncertě největší pochvalu? A co musí festival dělat, aby se dostal mezi klíčové zastávky evropských turné? Zazní i historka o agentovi, kterému kapela zadala: „Domluv nám Rock im Park, Rock am Ring, Download a Rock for People. A zbytek nějak uděláme.“Hosté vysvětlují, proč nestačí sázet jen na prověřená jména. Kdyby festival chodil pouze „v tutovkách“, mohl by mít dalších dvacet let stále stejné headlinery. Rock for People proto riskuje, hledá novou generaci hvězd a dává prostor kapelám, které mohou teprve vyrůst. Catfish and the Bottlemen zde například odehráli svůj první evropský festival poté, co je Michal Thomes objevil v malém brightonském klubu.Podobně pořadatelé přemýšlejí o domácí scéně. Zavedené české kapely mají během roku řadu možností, začínající projekty však kvůli ubývajícím klubům často nemají kde získat zkušenosti. „Radši tu budeme mít deset začínajících kapel než jednu velkou,“ říká Motyčka.Nejdůležitějším měřítkem úspěchu ale nejsou čísla ani velikost jmen. „Ultimativní stránkou festivalu je atmosféra před pódiem. To je úplně nejvyšší měna úspěšného festivalu,“ shrnuje Oldřich Bayer.Příští Headliner Půda se koná 21. září na půdě Malostranské besedy. Tématem bude Uživit se hudbou a pozvání přijali Petr Fořt, Jakub Siňor a Nikola Mucha. Jste srdečně zváni!Projekt Headliner Půda vzniká díky podpoře Ministerstva kultury, OSA – Ochranného svazu autorského a městské části Praha 1.

Kdyby moderátoři hotcastu Pot zplodili dítě, mohla by jím být Kateřina Ondráčková. Hrabe se v životech ostatních lidí, baví se s nimi o sexu, vztazích, vylučování i traumatech z dětství – a navíc je u toho vždycky vtipná a vypadá skvěle. Moderátorka a novinářka je veřejnosti známá jako Panda. Poslechněte si uPocené Mrzení a získejte kromě namožených břišáků i důvěru v lásku.

Kdyby se na nějaký obor mělo vsadit jako na jistotu, byla by to datová centra. Dávno to nejsou nějaké serverovny v suterénu, ale fyzické továrny na výpočetní kapacitu a ukládání dat. Fungují jako specializovaná průmyslová infrastruktura, která se plánuje podle spotřeby elektřiny, a to až v gigawattech.

Probudila jsem se do ticha noci, ale v hlavě mi burácela muzika. Kdyby to šlo z venku, mohla bych aspoň zavřít okno. Ale takhle? Mozek zavřít nejde! Což o to, melodie to byla pěkná, proto mi uvízla v paměti. Jenže stokrát opakovaný refrén už nic hezkého nepřipomíná - jde spíš o rafinované mučení. Ach jo. Zase jsem chytla ušního červa. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čelíme klimatickým změnám? Názory se různí. „Když se něco opakuje víc a víc, jako ty naše teplé zimy, a stává se to víc pravidlem než vzácností, tak v té chvíli musíme připustit, že se to stává novým rysem klimatu,“ hodnotí situaci na planetě klimatoložka a meteoroložka Taťána Míková v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. V něm rozebrala i nový český teplotní rekord 41,9 °C, který naměřili v Doksanech.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají zahraniční politiku, jsou hodně při zemi – buď konformně přitakáváme většině, nebo si tiše cosi mrmláme v koutě.Po pokusech Fialovy vlády dělat aktivnější politiku ve vztahu k Ukrajině (např. česká muniční iniciativa), do níž jsme zapojili řadu západních států, už jsme zase v poloze zmatečného těkání a nesmyslných výroků. Česko od roku 2004 (vstup do EU) nemůže najít sjednocující národní zájem, který by spojil různé části politického spektra.Hodně to také vychází z národní mentality. Pořád se sami definujeme jako malý stát, přičemž podle počtu obyvatel (11 milionů) jsme devátí z 27 států Evropské unie. Když někomu v Česku řeknete, že jsme větší než všechny skandinávské státy nebo že hrubý domácí produkt na hlavu je na úrovni řady západních států, nevěřícně kroutí hlavou.Za 30 let Česká republika zažila obrovský vzestup, který si většina národa nedokáže užít a mentálně žije v realitě „spálené země“, jak v jedné předvolební debatě nazval Česko Miloš Zeman. Přitom jsme mimořádně bezpečná země s rozsáhlým sociálním zabezpečením, která dobře absorbuje cizince na svém území. Ti se vesměs chtějí asimilovat a nevnucují nám své hodnoty. Tahle sociální soudržnost a vnitřní bezpečnost jsou něčím, co je dnes ve většině západních demokracií narušeno.Namísto toho se jedna část politického světa, paradoxně ta, která je zrovna u moci, snaží popisovat Česko jako zbídačenou zemi, kterou teprve oni musí vyvést z bludného kruhu. Tohle bahnění se v pocitech porážky a nezdaru je pro rozvoj země stejně brzdícím momentem jako nesmyslné regulace a přepjatá byrokracie.Kdyby čas od času prezident republiky neřekl o Česku něco pozitivního, musel by si zahraniční pozorovatel myslet, že jsme země v rozvalu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“ První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem se pokusily vyřešit neřešitelný úkol,“ tvrdí Koubský. „V OpenAI udělali tolik neskutečných přešlapů, že se mi pořád nechce věřit, že se to stalo,“ říká ve Studiu N. Model, který dostane autonomii a přístup k nástrojům, totiž nemusí zůstat u neškodných pokusů. Může začít hledat vlastní cesty, jak překážky obejít. „Problém není v napadení Hugging Face, to je maličkost. Problém je v tom, že to nemuselo skončit napadením této firmy.“ Kdyby autonomní systém například zasáhl infrastrukturu jiného státu, může být jeho jednání interpretováno jako úmyslný útok. „Představte si, že modely by se při testování nabouraly do podobné firmy, jen ne v Americe, ale v Číně. Vysvětlete potom Číňanům, že to nebyl záměrný útok na jejich infrastrukturu a začátek třetí světové války. Nepovede se vám to.“ Do celé aféry vstupuje také geopolitika. „Do oblasti umělé inteligence se vrátila logika soutěžení studené války, a to mezi Spojenými státy a Čínou.“ Čím intenzivnější je technologický závod, tím větší je podle Koubského pokušení bezpečnostní brzdy odsunout stranou. Ve Studiu N říká, že je proto skeptický i k velkým prohlášením samotných technologických firem. „Odnaučil jsem se brát prohlášení OpenAI vážně, spíše je potřeba rozklíčovat, proč to říkají v daném okamžiku a co přesně tím myslí.“ V rozhovoru se také dozvíte, jaký dopad bude mít další rozvoj umělé inteligence na klimatickou změnu, proč je tak těžké naučit AI respektovat lidskou morálku a zákony a proč jsou nejvýkonnější modely pro jejich provozovatele stále tak prodělečné. Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Kdyby mohly hory vyprávět... A víte, že vypráví? Pojďme společně naslouchat příběhu spásy z horské perspektivy. Hory, kam lid vystupuje, aby se setkal s Bohem a Bůh sestupuje, aby se setkal se svým lidem. Hory, kde lidé obětují modlám a kde Bůh obětuje svého Syna. Ale tam to nekončí. Co bylo a bude dál? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Humor často používám jako sebeobranu,“ říká textař, básník, spisovatel a komik Petr Soukup. Od dětství chtěl být komikem, zároveň o sobě mluví jako o introvertním člověku, který se ve společnosti cítil nejbezpečněji právě na jevišti. V rozhovoru popisuje, že mu odmala vadily nesmyslné hranice, ponižování ve škole i nespravedlnost. „Když vám vadí hranice, které jsou z vašeho pohledu fakt nesmyslné, tak se tím musíte nějak promlátit,“ říká. Soukup otevřeně mluví i o šikaně, depresích, vyhoření a třinácti letech terapie. Popisuje období, kdy si po zdravotních problémech myslel, že umírá, tělo mu podle jeho slov začalo odcházet fyzicky i psychicky a několik let se z toho dostával. „Když si fakt myslíte, že umíráte a to tělo vás strašně bolí, tak se zblázníte,“ říká. I proto pro něj humor není jen způsob, jak bavit lidi, ale často i způsob, jak přežít vlastní strach, vztek nebo úzkost. V rozhovoru mluví také o politickém humoru, sociálních sítích a nenávisti, která se k němu vrací. Říká, že lidem, kteří mu vyhrožují smrtí, někdy rovnou volá, protože ho zajímá konfrontace a protože klidné argumenty podle něj často nefungují. Zároveň ale tvrdí, že nechce lidem předávat jen vlastní naštvání. Když reaguje na politická témata nebo společenské dění, nejdřív v něm podle jeho slov převládá vztek a teprve potom se z něj snaží udělat humor s nadhledem. „Já než to natočím, tak tam ten nadhled není. To je velikej vztek,“ říká. Právě ten se snaží přetavit do humoru, který může být pro něj i pro publikum určitou psychohygienou. Soukup píše dětské knihy, erotické texty, stand-upy, politické básničky i písně pro známé interprety. Odmítá se ale nechat zavřít do jedné škatulky a nechce být pro lidi úplně čitelný. „Já nechci být nešťastnej,“ vysvětluje. Kdyby dělal celý život jen jeden typ tvorby, vyhořel by podle svých slov znovu. Chce zůstat člověkem, který může být dojatý, naštvaný, zranitelný i provokativní zároveň. Proč se na pódiu cítil bezpečněji než v běžném životě? Co s člověkem udělá období, kdy má pocit, že umírá? Kdy humor pomáhá a kdy už se může stát destruktivní obranou? Proč nechce být jen autorem dětských knih, jen komikem ani jen básníkem ze sociálních sítí? A jak se dá vztek proměnit v nadhled, aniž by člověk ztratil sám sebe? I to se dozvíte v rozhovoru.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2026.)

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Cimrmani umírají, ale muzeum se z toho nestane. Je to živý organismus,“ říká ve Studiu N live herec Ondřej Vetchý, který je přesvědčený, že legendární divadlo nesmí skončit jen proto, že jeho zakladatelé stárnou. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč je pro něj důležitější práce pro stát než popularita, do jakých sporů se dostal s českými politiky a jak válka na Ukrajině změnila jeho pohled na svět. Co se děje kolem Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu? Na kterého prezidenta si pořídil vojenskou pušku? Kterého politika naposledy pohladil? A jsou Filip Titlbach s Ondřejem Vetchým příbuzní? Podívejte se na celý záznam z natáčení Studia N live na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ukrajinský parlament přijal demisi vlády premiérky Julije Svyrydenkové, která končí přesně po roce. Podle ukrajinistky Lenky Víchové je důvodů více, přestože většina ukrajinské společnosti nepozorovala výraznější problémy. „Prezident Volodymyr Zelenskyj se tím snaží upouštět páru, protože jsme ve třináctém roce války a už šestým rokem se nemohou konat volby. Toto je jediný způsob, jak zase dát lidem naději,“ soudí v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Lidé žijící na ulici jsou často pro společnost neviditelní nebo přímo problém, který je třeba vyřešit – častokrát ne pro jejich vlastní dobro, ale pro zbylou společnost. Cítit se jako přítěž je velmi bolestivé,“ říká o svém úspěšném dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato režisérka Pepa Lubojacki, která s ním zabodovala na mezinárodním festivalu v Berlíně. „Být neviditelný je strašný pocit, možná ještě horší než být kritizovaná,“ zamýšlí se v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidi na ulici jsou podle ní pro ostatní neviditelní a cítí se jako přítěž. Tento pocit zažila při natáčení dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Ten bodoval na festivalu v Berlíně a teď se představil i na festivalu v Karlových Varech. Jak si nastavila hranice, co se ve filmu o jejím bratrovi a dvou bratrancích objeví, a co už ne? A co lidi na jejím filmu nejvíc šokuje? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Kdyby se holubi proměnili ve zlato, oceněný na festivalu Berlinale, má v v Karlových Varech premiéru. Pět let potýkání se závislostí na alkoholu svých rodinných blízkých natočila scenáristka Pepa Lubojacki na telefon a volá po systémové pomoci. „Bydlení je základní kámen jakéhokoliv uzdravování a psychických nemocí, závislosti. Bez bydlení nemůže být nic,“ říká. Jak přemýšlela o začarovaném rodinném kruhu, hranicích a natáčení bratra v těžkých stavech?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Kdyby se holubi proměnili ve zlato, oceněný na festivalu Berlinale, má v v Karlových Varech premiéru. Pět let potýkání se závislostí na alkoholu svých rodinných blízkých natočila scenáristka Pepa Lubojacki na telefon a volá po systémové pomoci. „Bydlení je základní kámen jakéhokoliv uzdravování a psychických nemocí, závislosti. Bez bydlení nemůže být nic,“ říká. Jak přemýšlela o začarovaném rodinném kruhu, hranicích a natáčení bratra v těžkých stavech?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tomáš Čupr se netají tím, že je hodně ponořený do světa umělé inteligence. Ostatně vedle Rohlíku začal budovat také nový startup Duvo, který právě s AI transformací jiným podnikům pomáhá. V novém díle podcastu Money Maker nyní detailně popsal, jak o AI přemýšlí, jak ji používá, jak ji zapojuje do svého byznysu i kam podle něj posune celé lidstvo. V rozhovoru se dále dozvíte:

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Toto je zkrácená verze (105 minut). Celý díl (160 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde⁠:Co když největší úleva nepřijde z toho, že se konečně „najdeš“, ale z toho, že uprostřed člověka možná nikdo pevný nesedí? S Jirkou Charvátem jdeme do míst, kde se filozofie potkává s nervovým systémem, vztahem k sobě i s každodenním stresem. Mluvíme o tom, proč je mysl evolučně nastavená víc na kočky než na borůvky, proč sama od sebe nehledá klid ani vděčnost, a jak se člověku uleví, když se přestane chápat jako izolovaný projekt, který musí mít všechno pod kontrolou. Druhá polovina rozhovoru jde hodně do života. Do rychlého dopaminu, falešných potřeb, prázdna, před kterým radši pořád něco chceme, i do vztahů v době, která nepřeje pomalosti, budování a opravdovosti. Je to díl o nepevnosti já, ale i o velmi praktické otázce, jak dnes žít méně křečovitě, méně vystrašeně a možná o něco pravdivěji. Parťáci epizody jsou:KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.N⁠⁠⁠⁠⁠orsan.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.Minutáž:00:00 Úvod a nálepkování03:52 Úvod a nálepkování07:06 Jsme jen tkaninou, nebo jsme do ní vetknutí?12:15 Evoluční historie a metafora vlny v oceánu17:26 Iluze já a neexistence odděleného pozorovatele20:42 Velké a malé já26:39 Mýtus self-made mana a závislost na druhých35:19 Evoluce mysli a negativní zkreslení40:56 Jak pracovat s vnitřním kritikem a strachem47:45 Společenská očekávání a hodnocení ostatními55:30 Stoicismus a zodpovědnost za vlastní emoce58:25 Meditace, všímavost a pozorování myšlenek01:04:25 Úsilí k odpočinku a rychlý dopamin01:09:43 Paradox chtění a vyhledávání závislostí01:15:03 Vztah k budoucímu já a prožívání štěstí01:20:46 Metafora osla s mrkví a smysl života (transcendence)01:31:11 Co tě dělá plně naživu?01:34:12 Metafora dirigenta a jak mozek integruje informacePřechod do VIP- Kritika metafory dirigenta a pocit kontroly- Metafora koryta řeky: Jak nás utváří naše historie- Krize smyslu a pocit sounáležitosti v moderní společnosti- Duchovní ego trip: Kdy se z rozvoje stává past?- Konec manželství a bizarní svět seznamek- Kdyby měly myšlenky reklamní agenturu...- Závěr před meditací- Praxe na dekonstrukci já a řízená meditace