Podcasts about izraeli

Hostem podcastu Men's Factor byl Aaron Günsberger, izraelský podnikatel a majitel restaurace King Salamon. Mluvil o své osobní zkušenosti a náhled na aktuální izraelsko-palestinský konflikt. Jeho pohled na situaci se neomezuje pouze na politiku a média, ale i na osobní příběhy, které odhalují těžkosti, s nimiž se lidé na obou stranách střetávají.Günsberger vzpomíná na šok, který zažil, když se dozvěděl o teroristickém útoku na hudební festival Supernova v Izraeli 7. října 2023. „Byl jsem mimo sítě, takže jsem se o útoku dozvěděl až odpoledne. Nejdříve jsem tomu nevěřil, pak jsem se podíval na Telegram a viděl jsem nepublikovatelné scény," popisuje Aron dramatickou chvíli, která pro něj a mnoho dalších představovala hluboký šok.Festival, který se stal terčem útoku, byl, jak Aron vysvětluje, paradoxně pořádaný i některými levicovými aktivisty, kteří byli ve své podpoře Gazy a Palestinců přesvědčeni o tom, že takový krok přispěje k míru. „Byl to smutný bonus pro Hamas," říká s těžkým tónem, když hovoří o tragédii, která se následně stala symbolickým okamžikem eskalace konfliktu.Kritizuje také mediální přístup k izraelsko-palestinskému konfliktu, zejména v západních médiích, kde často dochází k relativizaci odpovědnosti za násilí. „Začali o tom mluvit jako o nějakém hnutí, a ne o teroristické organizaci," rozčiluje se nad pomalou a zjednodušenou reakcí světových médií, která měla za následek šíření antisemitismu.

Izrael navštívila americká delegace v čele s viceprezidentem J. D. Vancem. Jejím cílem je posílení snahy o udržení křehkého příměří v Pásmu Gazy. Má Trumpův mírový plán šanci na trvalou změnu? „Trvalý mír předpokládá, že každý národ má právo na seberučení,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus spolupředsedkyně Zelených a poslankyně Gabriela Svárovská. „Příští rok budou v Izraeli i v palestinské samosprávě volby,“ připomíná náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až do minulého týdne probíhaly v Izraeli pravidelné sobotní demonstrace za propuštění izraelských rukojmí držených teroristy z Hamásu. Patřila k nim i tichá pieta za děti v Gaze zabité během izraelských vojenských operací. Shodou okolností jsem se ocitla vůbec u první z těchto akcí. Z protestního průvodu se tehdy oddělilo několik mladých lidí a podél demonstrujícího průvodu začali rozmisťovat svíčky. K nim přikládali fotky palestinských dětí, které přišly v Gaze o život.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jogállamiságról, szabadságjogokról beszélt Orbán radikális német szövetségese Budapesten Munkaszerződés nélkül vihetett haza milliókat a volt bokszelnök, aki Fásy Ádámmal is összetűzésbe került Öt centiről ordított az arcomba a kivitelező, hogy elvágják a torkomat. Mondtam, hogy egy pillanat, elindítom a videót Óriási volt az öröm a Tizenkét okos ember stúdiójában Töri a fejét, milyen állampapírt vegyen? Ezrek kerülnek a süllyesztőbe, a túlélésre lesz a legjobb a fix 3-as hitel Rendkívüli döntéseket hozott a kormány az éjjel a Dunaferről: mostantól ő irányítja a vasmű felszámolását – így mentenék meg a magyar acélipart Izraeli ex-titkosügynököket vontak be a Louvre-rablás nyomozásába - a szálak messzire vezetnek Tímár Krisztián: Volt egy nem megadott gólunk, amit szeretnék visszanézni Valaki magyarázza el, mi történik Szoboszlaiékkal Liverpoolban Az ország egyik részén tavasz, míg a másikon szinte tél lesz A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Jogállamiságról, szabadságjogokról beszélt Orbán radikális német szövetségese Budapesten Munkaszerződés nélkül vihetett haza milliókat a volt bokszelnök, aki Fásy Ádámmal is összetűzésbe került Öt centiről ordított az arcomba a kivitelező, hogy elvágják a torkomat. Mondtam, hogy egy pillanat, elindítom a videót Óriási volt az öröm a Tizenkét okos ember stúdiójában Töri a fejét, milyen állampapírt vegyen? Ezrek kerülnek a süllyesztőbe, a túlélésre lesz a legjobb a fix 3-as hitel Rendkívüli döntéseket hozott a kormány az éjjel a Dunaferről: mostantól ő irányítja a vasmű felszámolását – így mentenék meg a magyar acélipart Izraeli ex-titkosügynököket vontak be a Louvre-rablás nyomozásába - a szálak messzire vezetnek Tímár Krisztián: Volt egy nem megadott gólunk, amit szeretnék visszanézni Valaki magyarázza el, mi történik Szoboszlaiékkal Liverpoolban Az ország egyik részén tavasz, míg a másikon szinte tél lesz A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Příspěvky Filipa Turka vs. důkazní laťka a soudní řešení. Mají Motoristé do budoucna větší šanci ve vládě, nebo v opozici? V ODS řešíme směřování po kroužkování, roli Kupky, Bendy i Portlíka. Rozpočet 2026 a neochota odcházející vlády znovu ho předložit nové Sněmovně. K tomu Macinka na MŽP, rozložení sněmovních funkcí, situace v Izraeli a první nástřely nové politické mapy po volbách.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Americký plán na ukončení války v Gaze je v pohybu. V pondělí ráno se na svobodu dostali všichni izraelští rukojmí, Izraelci začali stahovat své jednotky na nové pozice, obyvatelé města Gaza se vracejí domů, a do oblasti přijel Donald Trump, díky kterému se tyto věci odehrály. Nálada v Izraeli byla mimořádně slavnostní, hlavním tématem byl návrat rukojmí a jejich shledání s rodinami.

Sú za zastavenie vojny, ale nie za mierové spolunažívanie – takto hovorí o Izraeli odborník na región Attila Kovács z Univerzity Komenského v Bratislave. V tomto kontexte je podľa neho potrebné vnímať aj aktuálne mierové rokovania v Egypte, ku ktorým tlačí Izrael a Hamas americký prezident Donald Trump. Výsledkom bude podľa Kovácsa prinajlepšom prímerie, ktoré bude skôr oddychom pre ďalší konflikt.67-tisíc obetí, zničené Pásmo Gazy, hladomor a známky genocídy - to na jednej strane, na druhej vyše 1200 obetí masakry a 251 unesených, po dvoch rokoch päťdesiatka ešte stále v rukách radikálov, polovica z toho už po smrti.Štatistika dvoch rokov vojny medzi Izraelom a hnutím Hamas. Vyprovokoval ju masaker zo 7. októbra spred dvoch rokov, za ktorým stálo radikálne palestínske hnutie Hamas. Premiér Netanjahu odvtedy vedie svoju vojnu, s ktorou už nesúhlasí nielen svet, ale za jej ukončenie je väčšina obyvateľov Izraela.Do riešenia sa zapojil aj americký prezident Donald Trump. Jeho 20-bodový mierový plán je teraz predmetom rokovaní v egyptskom Šarm aš-Šajchu. Má šancu premeniť sa aj na realitu? Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z Univerzity Komenského v Bratislave.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Sú za zastavenie vojny, ale nie za mierové spolunažívanie – takto hovorí o Izraeli odborník na región Attila Kovács z Univerzity Komenského v Bratislave. V tomto kontexte je podľa neho potrebné vnímať aj aktuálne mierové rokovania v Egypte, ku ktorým tlačí Izrael a Hamas americký prezident Donald Trump. Výsledkom bude podľa Kovácsa prinajlepšom prímerie, ktoré bude skôr oddychom pre ďalší konflikt.67-tisíc obetí, zničené Pásmo Gazy, hladomor a známky genocídy - to na jednej strane, na druhej vyše 1200 obetí masakry a 251 unesených, po dvoch rokoch päťdesiatka ešte stále v rukách radikálov, polovica z toho už po smrti.Štatistika dvoch rokov vojny medzi Izraelom a hnutím Hamas. Vyprovokoval ju masaker zo 7. októbra spred dvoch rokov, za ktorým stálo radikálne palestínske hnutie Hamas. Premiér Netanjahu odvtedy vedie svoju vojnu, s ktorou už nesúhlasí nielen svet, ale za jej ukončenie je väčšina obyvateľov Izraela.Do riešenia sa zapojil aj americký prezident Donald Trump. Jeho 20-bodový mierový plán je teraz predmetom rokovaní v egyptskom Šarm aš-Šajchu. Má šancu premeniť sa aj na realitu? Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z Univerzity Komenského v Bratislave.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Uplynuly dva roky od masakrů v jižním Izraeli, kdy teroristické hnutí Hamás zavraždilo na 1200 lidí a 251 dalších uneslo do zajetí. Válka v Gaze by ale mohla skončit na základě mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Je tam několik důvodů, proč věřit tomu, že to nedopadne,“ říká v pořadu Pro a proti novinář David Scharf z deníku Alarm.cz. „Musíme si uvědomit, že Hamás prohrál válku,“ tvrdí komentátor serveru Echo24 Ondřej Šmigol.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou tomu přesně dva roky, kdy teroristické hnutí Hamás podniklo útok na Izrael, při kterém jeho příslušníci a spojenci zabili na 1200 lidí a 250 osob zatáhli do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou ofenzivu do této oblasti, při které podle palestinských zdrojů, které jsou podle OSN důvěryhodné, izraelská armáda zabila přes 67 tisíc lidí, přičemž většinu z nich tvoří civilisté. I po dvou letech od 7. října roku 2023 část rukojmích dál zůstává v Pásmu Gazy a není známo, kolik z nich je ještě naživu. Humanitární situace je v oblasti tak katastrofální, že komise OSN vyhlásila hladomor, což je na Blízkém východě vůbec poprvé. Následně vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael páchá genocidu ve snaze zničit Palestince. Po nástupu do Bílého domu se do konfliktu vložil Donald Trump s tím, že ho vyřeší. Po několika neúspěšných pokusech o příměří předložil na konci září plán, o kterém se nyní jedná v Egyptě. První kolo zprostředkovaných jednání mezi Izraelem a Hamásem skončilo v úterý nad ránem. „Podle všech informací, které máme od diplomatů, zdá se, že momentálně jsme nejblíže míru od začátku konfliktu," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Trumpův plán je chválen i kvůli tomu, že s nějakým dlouhodobým výhledem dává vpřed civilisty, a to jak v Izraeli, tak i v Pásmu Gazy. A souhlasí s ním i arabské země. Tentokrát nikdo nepočítá s vysídlením Palestinců," vysvětluje. S čím naopak dvacetibodový plán šéfa Bílého domu počítá? Na čem doposud nepanuje shoda? Co by podle plánu mělo být se zničeným Pásmem Gazy a co čeká vládu Benjamina Netanjahua?

Jak výjimečný je data mining software společnosti Palantir Technologies? USA využívají jeho produkty napříč vládními institucemi a firma původně zaměřená na vyvinutí technologie pro boj s terorismem už se se svou bezkonkurenční schopností analyzovat vytěžená data dostává i do komerčního sektoru. „Palantir je mocný nástroj,“ shrnuje lakonicky jeho postavení v USA, potažmo Izraeli redaktor Deníku N pro vědu a techniku Petr Koubský.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Eva Erbenová žije v Izraeli, a uvádí se, že je nejstarší Izraelkou s českými kořeny. V Příbězích 20. století jsme se už jejím vzpomínkám věnovali, teď se k nim ze dvou důvodů znovu vracíme: 24. října 2025 oslaví paní Erbenová 95. narozeniny; 7. října uplynou dva roky od masakru, který v Izraeli spáchali členové Hamásu a dalších teroristických skupin.

Eva Erbenová žije v Izraeli, a uvádí se, že je nejstarší Izraelkou s českými kořeny. V Příbězích 20. století jsme se už jejím vzpomínkám věnovali, teď se k nim ze dvou důvodů znovu vracíme: 24. října 2025 oslaví paní Erbenová 95. narozeniny; 7. října uplynou dva roky od masakru, který v Izraeli spáchali členové Hamásu a dalších teroristických skupin.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drúzové tvoří arabskojazyčnou náboženskou menšinu, která žije především v Sýrii, Libanonu a Izraeli, ale také v diasporách po celém světě – například ve Venezuele. O jejich víře v reinkarnaci, původu a současné identitě mluví v Hergot!u sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko stojí před zásadními otázkami: jak reagovat na ruskou agresi, co obětovat pro bezpečnost, jak naložit s napjatými vztahy na Blízkém východě nebo zda přijmout euro. Předvolební debata Studia N ukázala, jak politici vidí naše místo v NATO, vztahy s Izraelem i budoucnost evropské integrace. Na otázky odpovídali Eduard Hulicius (Spolu), Barbora Urbanová (STAN) a Vladimír Votápek (Piráti). Zástupci hnutí ANO, SPD, Stačilo! a Motoristů sobě dali přednost mlčení a debatě o mezinárodní politice se vyhnuli. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nahlížíme do závěrečných kapitol knihy proroka Ozeáše. Ten vystavuje Izraeli zrcadlo duchovního úpadku, ale právě na tomto pozadí zaznívá Boží pozvání k návratu, k uzdravení a k nové budoucnosti. Společně procházíme obrazy soudu i vykoupení v posledních dvou kapitolách této knihy.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.

Francie, Belgie, Portugalsko a Malta vyhlásily na okraji letošního zasedání Valného shromáždění OSN, že uznávají stát Palestina. Totéž učinily například Velká Británie, Austrálie či Kanada. Tedy vesměs země, které dosud stály spíše po boku Izraele. Došla jim však trpělivost s režimem Benjamina Netanjahua a s jeho nelidskou, surovou likvidací palestinského pásma Gazy pod záminkou boje proti teroristům z hnutí Hamás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

EU se postupně přiklání k zavedení sankcí proti Izraeli. Nevíte, co letos udělá volební systém? Volte, koho chcete, nikdo se to nedozví. Česko drží Netanjahua. To jsou jen takové řeči.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tak toto je ten múdry Šalamún, ktorého dodnes velebí celý svet? Mudrc lomcovaný vlastnými vášňami, sudca polemizujúci o chýrnych verdiktoch, dobre zabezpečený pôžitkár vystavený poznaniu márnosti pozemského žitia? Nezvyčajnou cestou počlovečenia legendy sa po nedávnom majstrovskom opise osudov Šalamúnovho otca, kráľa Dávida, vydáva autor druhého dielu histórie vyvoleného národa v zjednotenom Izraeli spred troch tisícročí. Dosahuje výsledok, ktorý napriek ponoreniu do drsnej reality vtedajšieho sveta nezmetie Šalamúna pod zem. Práve naopak. Robí z neho človeka priznávajúceho si svoje slabosti, ale vedomého si zmyslu ideálu. Vzdialenosť nedosiahnuteľnej méty Šalamúna neodrádza, v záblesku náhleho, no osudového spoznania naplno pochopí tajomstvo zmyslu života pre seba i pre svoj národ.

Jsme u proroctví Ozeáše, jehož bolestný osobní příběh se stává obrazem vztahu Hospodina a jeho nevěrného lidu. Dramatické varování před důsledky modlářství a výzva k pokání zaznívá nejen vůči severnímu Izraeli, ale také k judskému království. Ozeášova kniha otevírá otázky, které přesahují éru starozákonních proroků a míří i do dnešní doby. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

World At WAR with Dean RyanEp. 'A Deadly Psy-Op'All the latest in what some call a "Psy-Op" and other a Izraeli murder in broad daylight, the Charlie Kirk assassination + Headlines. ___________________________________Become an RDM Night

Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?

Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Humanitárne organizácie hovoria, že Izrael blokuje dodávky pomoci, novinárske organizácie zase o zabíjaní reportérov.Padajú pritom aj slová ako hladomor a genocída: dnes sa teda spoločne vyberieme do Gazy.Tomáš Prokopčák sa o situácii na mieste, o Palestíne a Izraeli, ale aj o nás na západe rozprával s arabistom a spravodajcom Českého rozhlasu z Blízkeho východu Štěpánom Macháčkom.Zdroje zvukov: Youtube/IsraeliPM, Youtube/BBC News, Česká televize, Youtube/FRANCE 24 English–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V tuto chvíli dochází k masivnímu porušování lidských práv Palestinců. To, že tam vládne Hamás, nemůže být omluva pro nic,“ říká cestovatel Dan Přibáň, který na situaci upozorňuje na sociálních sítích a opakuje, že jeho postoje opravdu nejsou o tom, že by měl „strašně v oblibě Palestince“. Se stejným zápalem se v minulosti zastával Ukrajiny – a to už od roku 2014, kdy to podle něj nebylo populární – a ostře kritizoval ruskou agresi. Zároveň ale připomíná, že běžní Rusové jsou „v pohodě“, pokud si uvědomíme, v jakém uzavřeném a dezinformacemi zásobovaném systému žijí. Empatie je pro něj klíčem k pochopení – a právě cestování mu ji opakovaně potvrzuje. I proto na sociálních sítích neúnavně reaguje na dění, i když mu to část publika vyčítá. „V podstatě vždycky bojuji s českým pohledem,“ říká k tomu, že není propalestinský ani proukrajinský, ale jde mu o to dát najevo jasné „ne“, pokud nesouhlasí s něčím, co některý stát dělá. Za příklad dává, že by se vyjadřoval stejně, kdyby to, co dělá Izrael v Gaze, dělalo například Slovensko. V debatách o Izraeli a Palestině odmítá „ping pong, kdo začal“ a přirovnává situaci k 50. letům v Československu – i kdyby tehdy Západ vojensky zasáhl proti režimu, který jsme si sami zvolili, masakry na obyvatelstvu by byly neobhajitelné. Když mluví o expedicích, vrací se k začátkům v roce 2007, kdy s trabanty vyrazil na Hedvábnou stezku proto, že mu říkali, že to nepůjde. Nabourávání zažitých konvencí zůstalo, stejně jako chuť hledat nové výzvy – proto přišla cesta s obojživelnými auty Luaz 967 do Mongolska. Na svých cestách se opakovaně dostal do zemí, které jsou symbolem represivních režimů – ať už šlo o tranzit Ruskem, průjezd Čínou, nebo natáčení v Íránu. Připomíná, že všude „jsou lidi fajn“, ať jsou to Rusové, Turkmeni nebo Íránci, ale zároveň popisuje, jak se v Rusku cítil sevřený „mašinerií systému“ a podobně jako v Číně tam volil nejkratší možnou trasu. Vzpomíná také na pákistánskou pohostinnost i paradoxní zážitky. „Chtěli jsme třeba ukázat, jak jsou muslimové v pohodě. Že i když s vámi jede pákistánský ozbrojený doprovod se samopaly, jsou to vlastně takoví strejdové, kteří by u nás jezdili s traktorem,“ říká o jedné z cest, kdy chtěl divákům přiblížit, že stereotypy často neodpovídají realitě. Přímá setkání vnímá jako nenahraditelnou zkušenost. „Musí tam někdo jet a říct: Byl jsem tam a takový to za mě bylo,“ vysvětluje, co ho motivuje přinášet podobná svědectví. Přibáň mluví také o momentu, kdy měl pocit, že po něm „totalita jde“, ale i o tom, jak se mu postupně změnil pohled na tzv. „dezoláty“ – dnes prý vidí, že i jiní lidé jsou schopni naskočit na odlišný typ dezinformací. Proč podle něj nelze mlčet? Proč bojuje s českým pohledem na svět a proč věří, že i přes sílící uzavírání států by měl svět směřovat k větší propojenosti? A jaké další cesty plánuje? Poslechněte si.

Volby? Nejdu! Jak se z pravicových voličů stávají anarchisté. Opoziční lídři svorně obžalovaní. S Evou Decroix je bitcoinový kříž. Zbytečně! Rybářská návnada. EU se váhavě rozhoupává k mírným sankcím proti Izraeli

Souboj o překreslování volebních obvodů v Texasu je další zkouškou americké demokracie. Evropská unie se váhavě rozhoupává k mírným sankcím proti Izraeli. Spirituální ekonomika zažívá boom. A Starostové kverulují, ovšem jen zlehka. To jsou témata čtvrtečních Názorů a argumentů, které moderuje Patricie Polanská.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dlouhých 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouštěl a dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv. Nakonec se odhodlala k překvapivému krůčku – požádala členské státy, aby pozastavily účast Izraele na výseči vědeckovýzkumného programu EU Horizont. Velvyslanci sedmadvacítky se však zatím neshodli ani na tom.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy vede další země k myšlence uznat samostatnost palestinského státu. Po Francii a Británii oznámila svůj záměr také Kanada a Malta. „Posiluje to palestinské pozice a oslabuje to izraelské pozice, takže není divu, že se Izraelci rozčilují. Určitě budou zase mluvit o antisemitismu jako mnohokrát v minulosti,“ říká v pořadu Interview Plus vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

Humanitární situace civilistů v Pásmu Gazy se dál zhoršuje, Lékaři bez hranic upozorňují na katastrofální úroveň podvýživy u čtvrtiny malých dětí a těhotných žen. Jaký bude postup české diplomacie? A proč Izrael do oblasti nepovolí přístup zahraničních novinářů? Tomáš Pancíř se ptal Veroniky Kuchyňové Šmigolové, velvyslankyně České republiky v Izraeli.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump stále optimisticky hlásí, že do konce týdne by mohlo být uzavřeno příměří v Pásmu Gazy. Na druhou stranu údajně ze schůzky s Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě nevzešlo nic, co by se mohlo blížit dohodě. „Příměří je dlouhodobě nejasná silueta v mlze. Hamás Izraeli nebude chtít vyhovět. Po 21 měsících války ale možná nebude mít jinou možnost,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Těžko by se dal od vládních stran čekat jiný postoj k americkému útoku na íránská jaderná zařízení než porozumění. Česká politická linie posledních pětatřiceti let je jak známo hodně vstřícná vůči Izraeli, a především o ten při Trumpem nařízeném bombardování šlo. I když zájem, aby Írán nezískal jadernou zbraň, je široký a nestojí o to skoro jistě ani některé země blízkovýchodního regionu, americký útok i předchozí izraelské jinak navenek odsuzující.

V noci ze soboty na neděli zaútočily Spojené státy na jaderný program Íránu. Použily 14 bomb, kterými disponují jako jediné na světě a které jsou určené k průniku do hluboce ukrytých objektů, jako stál v íránském Fordo. „V některých případech lze situaci řešit jenom vojensky. Ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatické řešení,“ je přesvědčený v pořadu Osobnost Plus bývalý velvyslanec v Izraeli a Spojených státech Michael Žantovský.

V noci ze soboty na neděli zaútočily Spojené státy na jaderný program Íránu. Použily 14 bomb, kterými disponují jako jediné na světě a které jsou určené k průniku do hluboce ukrytých objektů, jako stál v íránském Fordo. „V některých případech lze situaci řešit jenom vojensky. Ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatické řešení,“ je přesvědčený v pořadu Osobnost Plus bývalý velvyslanec v Izraeli a Spojených státech Michael Žantovský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Az iráni–izraeli konfliktus okozta olajár-emelkedés milyen hatással lehet a magyar üzemanyagpiacra és az árakra? Vendégünk Bujdos Eszter, a Holtankoljak.hu ügyvezetője volt. A második részben egy jelentős európai gyár elindításáról beszélgettünk, amely elősegítheti, hogy az Európai Unió csökkentse a ritkaföldfémek importjától való függőségét. Erről Szabó Dánielt, a Portfolio makroelemzőjét kérdeztük. A gyár létrejötte stratégiai jelentőségű lehet a kontinens számára. Főbb részek: Intro – (00:00) Olajár és üzemanyag – (01:25) Ritkaföldfémek – (08.01) A kép illusztráció. Címlapkép forrása: Getty ImagesSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Co všechno je cílem izraelské vojenské operace proti Íránu? Proč izraelské rakety dopadají i na civilní objekty a instituce? Hrozí rozšíření konfliktu na další státy? A jaká je pozice Česka k nejnovějšímu vývoji na Blízkém východě? Tomáš Pancíř se zeptal bývalého velvyslance v Izraeli, poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.

Már meghallgatható a Portfolio Checklist pénteki adása. A műsor első részében az izraeli–iráni konfliktussal foglalkoztunk: áttekintettük, milyen kimenetelei lehetnek egy ilyen összecsapásnak, és miért érhette meg Izraelnek, hogy éppen most mérjen csapást Iránra. Vendégünk volt Ács Bence, a Portfolio Globál rovatának elemzője. A mai műsor második blokkjában a gyógyszerárak hatósági korlátozásának következményeiről beszélgettünk Szalóki Katalinnal, az Innovatív Gyógyszergyártók Egyesületének elnökével. Emellett szó esett Donald Trump amerikai elnök tervéről is, amely szerint nemzetközi referenciaárazást vezetnének be a vényköteles gyógyszerekre. Főbb részek: Intro – (00:00) Izraeli–iráni konfliktus – (01:32) Gyógyszerár-szabályozás – (10:44) Tőkepiaci kitekintő – (30:40) Címlapkép forrása: Majid Saeedi/Getty ImagesSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Petros si tentokrát pozval dva kamarády, kteří rozumějí Izraeli a Blízkému východu lépe než on – Jakuba Szántó a Pavla „Pawluschu“ Novotného. Společně probrali nejen aktuální situaci v Izraeli a Gaze, ale i širší souvislosti v regionu. Řeč přišla na financování Hamásu a roli, kterou v tom hraje Netanjahu, důvody, proč válka v Gaze trvá tak dlouho, a také na to, jak ovlivňuje soukromé problémy izraelského premiéra. Mluvili i o roli Saúdské Arábie, Spojených států a Turecka v mírových jednáních, stejně jako o situaci v Sýrii a vlivu Íránu. Došlo i na to, jak je o válce v Gaze referováno u nás a jaký je český pohled i postoj k tomuto konfliktu.

Roční tržby softwarové skupiny Asseco přesahují 100 miliard korun, zisk má vyšší, než je obrat většiny lokálních konkurentů, s jejími akciemi se obchoduje na burze a… přesto ji v Česku zná relativně málo lidí. Polsko-slovenský holding tady ale zaměstnává stovky lidí a výrazně se angažuje ve světě digitalizace a automatizace jak firemních procesů, tak veřejné správy.„Teď připravujeme dvě akvizice, jednu v Česku, jednu na Slovensku. Máme radost, že firmy často chodí rovnou za námi a chtějí, abychom je koupili,” říká člen představenstva celé skupiny Asseco Jozef Klein, který byl hostem nové epizody podcastu z edice Money Maker Leaders, kam si zveme elitní manažery. V Česku stále ještě málo známý příběh vypráví společně s Vladimírem Dzurillou, bývalým vládní zmocněncem pro digitalizaci, který je členem vedení Asseca v Česku a na Slovensku.Pusťte si celý rozhovor! Čtěte nás i na webu CC.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.00:00:00 Začínáme00:12:52 Autonomní vozíky a Formula Systems00:21:34 Důraz na manažerskou lokálnost00:28:25 První „zahraniční“ firma na polské burze00:41:25 Lobbování v Izraeli a zkušenosti ze státní správy00:55:06 „Česko je v digitalizaci mnohem dál než Slovensko.“01:09:25 Soukromý vs. komerční sektor

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Chovatel slepic a králíků i jeden z architektů konečného řešení židovské otázky. Poslušný byrokrat, který „jen“ vykonával cizí rozkazy, ale má přitom na svědomí šest milionů životů. Pozorný manžel a milující otec rodiny a současně jedna z nejodpornějších postav světové historie. Válečný zločinec Adolf Eichmann. Jeho život předtím, než ho v Izraeli v roce 1961 odsoudili k smrti, popisuje kniha německé filozofky a historičky Bettiny Stangnethové Eichmann před Jeruzalémem.