Podcasts about izraeli

Az iráni–izraeli konfliktus okozta olajár-emelkedés milyen hatással lehet a magyar üzemanyagpiacra és az árakra? Vendégünk Bujdos Eszter, a Holtankoljak.hu ügyvezetője volt. A második részben egy jelentős európai gyár elindításáról beszélgettünk, amely elősegítheti, hogy az Európai Unió csökkentse a ritkaföldfémek importjától való függőségét. Erről Szabó Dánielt, a Portfolio makroelemzőjét kérdeztük. A gyár létrejötte stratégiai jelentőségű lehet a kontinens számára. Főbb részek: Intro – (00:00) Olajár és üzemanyag – (01:25) Ritkaföldfémek – (08.01) A kép illusztráció. Címlapkép forrása: Getty ImagesSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Ismét jelentkezik világmagyarázó szerkesztőségi triónk! Izraeli–iráni háború, Los Angeles-i zavargások, lengyel elnökválasztás és a magyar–orosz viszony fejleményei: a HetiVálasz 281. adásában ezekről beszélget Ablonczy Bálint, Magyari Péter és Vörös Szabolcs.

Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.

Az Irán elleni izraeli támadás eddigi legkomolyabb kihívása elé állítja a háborúk befejezését hirdető Trumpot Pásztor Erzsi könnyek között vallott háborús emlékeiről Hatalmas aranylelőhelyre bukkantak Kínában Fél óra alatt kiérni Ferihegyre? Nagyon népszerű gyógyszerek árát is korlátozzák Tényleg az autósok miatt van rossz levegő Budapesten? Megingott a McLarenek uralma a Kanadai Nagydíj időmérőjén 42 évesen is szűz a világ egyik legcsinosabb sportolója Hidegfront állja útját az újabb hőhullámnak A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon.

Az Irán elleni izraeli támadás eddigi legkomolyabb kihívása elé állítja a háborúk befejezését hirdető Trumpot Pásztor Erzsi könnyek között vallott háborús emlékeiről Hatalmas aranylelőhelyre bukkantak Kínában Fél óra alatt kiérni Ferihegyre? Nagyon népszerű gyógyszerek árát is korlátozzák Tényleg az autósok miatt van rossz levegő Budapesten? Megingott a McLarenek uralma a Kanadai Nagydíj időmérőjén 42 évesen is szűz a világ egyik legcsinosabb sportolója Hidegfront állja útját az újabb hőhullámnak A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon.

Már meghallgatható a Portfolio Checklist pénteki adása. A műsor első részében az izraeli–iráni konfliktussal foglalkoztunk: áttekintettük, milyen kimenetelei lehetnek egy ilyen összecsapásnak, és miért érhette meg Izraelnek, hogy éppen most mérjen csapást Iránra. Vendégünk volt Ács Bence, a Portfolio Globál rovatának elemzője. A mai műsor második blokkjában a gyógyszerárak hatósági korlátozásának következményeiről beszélgettünk Szalóki Katalinnal, az Innovatív Gyógyszergyártók Egyesületének elnökével. Emellett szó esett Donald Trump amerikai elnök tervéről is, amely szerint nemzetközi referenciaárazást vezetnének be a vényköteles gyógyszerekre. Főbb részek: Intro – (00:00) Izraeli–iráni konfliktus – (01:32) Gyógyszerár-szabályozás – (10:44) Tőkepiaci kitekintő – (30:40) Címlapkép forrása: Majid Saeedi/Getty ImagesSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Két ország, melyek közül egyik sem ismeri el, hogy van atom… Fegyvere talán még pont nem. De az egyik most bombázta le a másikat. Amerika közben tárgyalna. Nagy Gábort, a HVG vezető szerkesztőjét Kacskovics Mihály Béla kérdezte. Iratkozz fel a Fülke csatornájára! Spotify: tiny.cc/FulkeSpotify Apple Podcasts: tiny.cc/FulkeApple Hallgasd meg a HVG többi podcastját: Spotify: tiny.cc/HVGpodcastokSpotify Apple Podcasts: tiny.cc/HVGpodcastokApple SoundCloud: tiny.cc/HVGpodcastokSC

Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina členských států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Stejně jako dáváme najevo, že odmítáme válečné zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout válečné zločiny Izraele.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Probádat se k rodinné historii, to byl úkol, se kterým se Jakub Szántó popral v dospívání především proto, že se o některých věcech prostě nemluvilo. Jak spolu souvisí cesta k rodinným kořenům, kterou absolvoval v pubertě, s jeho prací zahraničního zpravodaje? A čím pro něj byl mimořádný život v Izraeli?

Zákon, který Bůh dal Izraeli, obsahoval důležitá ustanovení pro praktický život v klidu a míru, dával směrnice třeba pro válku (jak aktuální v současné době!), ale také pro postavení proroků i samotného krále.

Miroslav Radačovský je nezaradený poslanec, zvolený za SNS. Za Ficove ústavné zmeny nebude hlasovať, ak umožnia zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny. Za svoj výrok, že si nepamätá ani 5 minút, sa ospravedlnil. Za Kotlebu kandidoval preto, že ho oslovil a tvrdí, že keby ho oslovili z PS alebo Smeru, kandidoval by aj za nich. Ako jediný Slovák bol na vojenskej prehliadke v Moskve. Rusko nevníma ako agresora a ako dôkaz o hybridnej vojne nevníma ani prípad Vrbětice.V podcaste s poslancom Miroslavom Radačovským sa dozviete:– od 1. minúty – ako reaguje na správu prezidenta o stave republiky;– po 4:30 – čo hovorí na slová Friedricha Merza o možnom zastavení fondov na Slovensko;– od 5:00 – že by nám naozaj mohli byť pozastavené eurofondy;– od 5:30 – ako v zahraničí vyzerá Ficova orientácia na východ;– po 8:30 – že by mohol zablokovať parlament, ale nechce;– od 10:00 – že hlasuje tak, aby neuškodil vládnej koalícii;– po 12:00 – čo robí v parlamente, ak nepredkladá návrhy;– od 13:00 – či bude za alebo proti zrušeniu transakčnej dane;– po 16:30 – že nebude hlasovať za zmenu ústavy, ktorá by povolila zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny;– od 19:00 – prečo jeho stranu Slovenský patriot nikto nepodporuje;– od 20:30 – či si naozaj nepamätá posledných 5 minút;– po 23:00 – že je proti tomu, aby politici zasahovali do občianskych združení;– od 26:00 – ako pred voľbami boli všetci na kandidátke SNS priatelia a dnes to tak už nie je;– po 26:30 – že má dobrý vzťah aj k Dankovi aj k Huliakovi;– po 28:30 – že keby ho miesto Kotlebu oslovilo PS alebo Smer, šiel by s nimi;– od 29:30 – prečo ho nezaujímalo odsúdenie kotlebovcov za extrémizmus;– po 31:00 – ako to bolo s jeho výrokmi o prezidentovi Kiskovi a o Izraeli;– od 36:00 – prečo bol ako jediný Slovák na vojenskej prehliadke v Moskve;– po 36:30 – či mu neprekáža, že Rusko je dnes centrom svetového fašizmu;– od 37:30 – či mu neprekážajú vyhrážky Ruska voči Európe vrátane nás;– po 39:33 – prečo nevníma Rusko ako agresora;– od 40:00 – že si ide prevziať vyznamenanie od ruského veľvyslanca pre svojho nebohého otca;– po 41:00 – čo hovorí na to, že nás Rusko označuje za nepriateľa a operuje na územiach EÚ;– od 42:50 – ako pozerá ruskú televíziu a vidí v nej aj propagandu;– po 44:20 – či sa netreba pozerať na politiku aj pragmaticky, cez to, kto nás ohrozuje;– okolo 48:00 – či mu ako dôkaz ruskej hybridnej vojny nestačí ani prípad Vrbětice;– po 49:00 – ako mu ruská vojna nestačí na vyvrátenie argumentov o slovanskej vzájomnosti;– od 53:00 – prečo Rusko ako „dubisko“ podľa neho automaticky neznamená ruský imperializmus a snahu o nadvládu nad inými slovanskými národmi;– po 56:00 – že Krym sa určite nevráti Ukrajine;– od 57:00 – že vojnu vidí ako konflikt sveta s Ruskom, ale súhlasí aj s opakom;– po 60. minúte – ako podľa neho revolúciu nepriniesli Kňažko s Budajom a Rusko raz bude demokracia.

Miroslav Radačovský je nezaradený poslanec, zvolený za SNS. Za Ficove ústavné zmeny nebude hlasovať, ak umožnia zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny. Za svoj výrok, že si nepamätá ani 5 minút, sa ospravedlnil. Za Kotlebu kandidoval preto, že ho oslovil a tvrdí, že keby ho oslovili z PS alebo Smeru, kandidoval by aj za nich. Ako jediný Slovák bol na vojenskej prehliadke v Moskve. Rusko nevníma ako agresora a ako dôkaz o hybridnej vojne nevníma ani prípad Vrbětice.V podcaste s poslancom Miroslavom Radačovským sa dozviete:– od 1. minúty – ako reaguje na správu prezidenta o stave republiky;– po 4:30 – čo hovorí na slová Friedricha Merza o možnom zastavení fondov na Slovensko;– od 5:00 – že by nám naozaj mohli byť pozastavené eurofondy;– od 5:30 – ako v zahraničí vyzerá Ficova orientácia na východ;– po 8:30 – že by mohol zablokovať parlament, ale nechce;– od 10:00 – že hlasuje tak, aby neuškodil vládnej koalícii;– po 12:00 – čo robí v parlamente, ak nepredkladá návrhy;– od 13:00 – či bude za alebo proti zrušeniu transakčnej dane;– po 16:30 – že nebude hlasovať za zmenu ústavy, ktorá by povolila zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny;– od 19:00 – prečo jeho stranu Slovenský patriot nikto nepodporuje;– od 20:30 – či si naozaj nepamätá posledných 5 minút;– po 23:00 – že je proti tomu, aby politici zasahovali do občianskych združení;– od 26:00 – ako pred voľbami boli všetci na kandidátke SNS priatelia a dnes to tak už nie je;– po 26:30 – že má dobrý vzťah aj k Dankovi aj k Huliakovi;– po 28:30 – že keby ho miesto Kotlebu oslovilo PS alebo Smer, šiel by s nimi;– od 29:30 – prečo ho nezaujímalo odsúdenie kotlebovcov za extrémizmus;– po 31:00 – ako to bolo s jeho výrokmi o prezidentovi Kiskovi a o Izraeli;– od 36:00 – prečo bol ako jediný Slovák na vojenskej prehliadke v Moskve;– po 36:30 – či mu neprekáža, že Rusko je dnes centrom svetového fašizmu;– od 37:30 – či mu neprekážajú vyhrážky Ruska voči Európe vrátane nás;– po 39:33 – prečo nevníma Rusko ako agresora;– od 40:00 – že si ide prevziať vyznamenanie od ruského veľvyslanca pre svojho nebohého otca;– po 41:00 – čo hovorí na to, že nás Rusko označuje za nepriateľa a operuje na územiach EÚ;– od 42:50 – ako pozerá ruskú televíziu a vidí v nej aj propagandu;– po 44:20 – či sa netreba pozerať na politiku aj pragmaticky, cez to, kto nás ohrozuje;– okolo 48:00 – či mu ako dôkaz ruskej hybridnej vojny nestačí ani prípad Vrbětice;– po 49:00 – ako mu ruská vojna nestačí na vyvrátenie argumentov o slovanskej vzájomnosti;– od 53:00 – prečo Rusko ako „dubisko“ podľa neho automaticky neznamená ruský imperializmus a snahu o nadvládu nad inými slovanskými národmi;– po 56:00 – že Krym sa určite nevráti Ukrajine;– od 57:00 – že vojnu vidí ako konflikt sveta s Ruskom, ale súhlasí aj s opakom;– po 60. minúte – ako podľa neho revolúciu nepriniesli Kňažko s Budajom a Rusko raz bude demokracia.

Petros si tentokrát pozval dva kamarády, kteří rozumějí Izraeli a Blízkému východu lépe než on – Jakuba Szántó a Pavla „Pawluschu“ Novotného. Společně probrali nejen aktuální situaci v Izraeli a Gaze, ale i širší souvislosti v regionu. Řeč přišla na financování Hamásu a roli, kterou v tom hraje Netanjahu, důvody, proč válka v Gaze trvá tak dlouho, a také na to, jak ovlivňuje soukromé problémy izraelského premiéra. Mluvili i o roli Saúdské Arábie, Spojených států a Turecka v mírových jednáních, stejně jako o situaci v Sýrii a vlivu Íránu. Došlo i na to, jak je o válce v Gaze referováno u nás a jaký je český pohled i postoj k tomuto konfliktu.

Roční tržby softwarové skupiny Asseco přesahují 100 miliard korun, zisk má vyšší, než je obrat většiny lokálních konkurentů, s jejími akciemi se obchoduje na burze a… přesto ji v Česku zná relativně málo lidí. Polsko-slovenský holding tady ale zaměstnává stovky lidí a výrazně se angažuje ve světě digitalizace a automatizace jak firemních procesů, tak veřejné správy.„Teď připravujeme dvě akvizice, jednu v Česku, jednu na Slovensku. Máme radost, že firmy často chodí rovnou za námi a chtějí, abychom je koupili,” říká člen představenstva celé skupiny Asseco Jozef Klein, který byl hostem nové epizody podcastu z edice Money Maker Leaders, kam si zveme elitní manažery. V Česku stále ještě málo známý příběh vypráví společně s Vladimírem Dzurillou, bývalým vládní zmocněncem pro digitalizaci, který je členem vedení Asseca v Česku a na Slovensku.Pusťte si celý rozhovor! Čtěte nás i na webu CC.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.00:00:00 Začínáme00:12:52 Autonomní vozíky a Formula Systems00:21:34 Důraz na manažerskou lokálnost00:28:25 První „zahraniční“ firma na polské burze00:41:25 Lobbování v Izraeli a zkušenosti ze státní správy00:55:06 „Česko je v digitalizaci mnohem dál než Slovensko.“01:09:25 Soukromý vs. komerční sektor

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropská unie chystá revizi asociační dohody s Izraelem, odůvodňuje to katastrofální situací v Pásmu Gazy. Izraelská armáda tam vede novou ofenzivu a dva a půl měsíce tam nevpouštěla humanitární pomoc. „České republice jako spojenci Izraele by slušelo, kdybychom nedávali Izraeli bianco šek,“ souhlasí s revizí v pořadu Pro a proti senátor Pavel Fischer (nez.). „Nezbavujme se nástroje, jak na Izrael tlačit,“ namítá pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Chovatel slepic a králíků i jeden z architektů konečného řešení židovské otázky. Poslušný byrokrat, který „jen“ vykonával cizí rozkazy, ale má přitom na svědomí šest milionů životů. Pozorný manžel a milující otec rodiny a současně jedna z nejodpornějších postav světové historie. Válečný zločinec Adolf Eichmann. Jeho život předtím, než ho v Izraeli v roce 1961 odsoudili k smrti, popisuje kniha německé filozofky a historičky Bettiny Stangnethové Eichmann před Jeruzalémem.

Chovatel slepic a králíků i jeden z architektů konečného řešení židovské otázky. Poslušný byrokrat, který „jen“ vykonával cizí rozkazy, ale má přitom na svědomí šest milionů životů. Pozorný manžel a milující otec rodiny a současně jedna z nejodpornějších postav světové historie. Válečný zločinec Adolf Eichmann. Jeho život předtím, než ho v Izraeli v roce 1961 odsoudili k smrti, popisuje kniha německé filozofky a historičky Bettiny Stangnethové Eichmann před Jeruzalémem. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový díl Studia Alarm se věnuje hladomoru v Gaze, změnám vnímání Izraele ve světě i posunu v rétorice izraelských politiků. V novém díle Studia Alarm, který jsme poprvé natáčeli v našem novém studiu, si Jan Bělíček povídal s Davidem Scharfem a Sašou Uhlovou o situaci v Gaze. Situace je kritická, více jak dva měsíce blokády pro Gazany znamenají, že trpí hladem, a zároveň je izraelská armáda stále bombarduje. V posledních týdnech sledujeme, že se kritika Izraele u nás i ve světě stupňuje. Španělský premiér Pedro Sánchez nedávno označil Izrael za genocidní stát a prohlásil, že Španělsko s takovými státy neobchoduje. Emmanuel Macron zase prohlásil, že izraelská politika v Gaze je ostudná, načež ho Benjamin Netanjahu označil za pomocníka Hamásu. Důvodů, proč evropští politici Izrael začínají kritizovat, je víc. Jednak porušil příměří a začal znova bombardovat Gazu, kam nepouští žádné jídlo ani jinou pomoc. Izraelští představitelé se zároveň netají s tím, že chtějí provést v Gaze etnickou čistku. Proto je pro evropské představitele stále těžší stát na straně Izraele. Změna rétoriky souvisí s radikalizací izraelské společnosti a také s efektem Trumpa, který rezignoval na jazyk lidských práv. Přestože si přes 70 procent Izraelců přeje, aby se rukojmí vrátili a válka skončila, izraelská vláda už otevřeně deklaruje, že rukojmí nejsou jejich prioritou a i kdyby se vrátili, chce plán etnické čistky dokončit. Zároveň se v izraelské společnosti normalizují genocidní výroky a společnost se posouvá ke krajní pravici. Je otázka, zda světové společenství dospěje do bodu, kdy dokáže odsoudit genocidu a vytvořit tlak na Izrael, aby ji přestal páchat. Duch doby se posouvá, což by se nestalo bez nasazení lidí, kteří protestují proti tomu, co se v Gaze děje. Na druhou stranu některé státy jako například Německo nebo USA omezují svobodu slova právě v souvislosti s tímto tématem. V České republice se stupňuje tlak na politiky, kteří ke genocidě zatvrzele mlčí, a senátoři dokonce plánují slyšení o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jediný senátor, který se proti tomu razantně vymezil, byl Pavel Fischer, který nápad označil za podporu extremistických hlasů v Izraeli a atak na mezinárodní právo. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Demeter Szilárd: Hétfőre virradóra Románia nem lett jobb hely, de ami talán megnyugtató, hogy nem lett rosszabb Átment az "átláthatósági törvény" a bizottságon Komolyan odalépett a Dusternek, most több százezret fizethet! Szabálytalanságok a kormány rákellenes alapítványánál Németh Zsolt elárulta, mi Magyarország amerikai védelmének az ára Ha nem ad pénzt Brüsszel, ezt tudja csinálni a kormány Izraeli terv: a Gázai övezet teljes lakosságát erővel telepítik majd át harmadik országba Jókorát újított áruházaiban a Spar Trükkös vállalkozókra csapott le az Integritás Hatóság 8 perc alatt hívták össze a házbizottságot, hogy a cenzúratörvény vitáját ne tudja elhúzni az ellenzék Államvédelmi Hatóság feliratot ragasztott a Szuverenitásvédelmi Hivatalra a TizenX A Real Madrid akár négy új játékossal is felállhat a klubvilágbajnokságon Amatőr körülmények miatt távozik a kézilabdaedző Átmenetileg kiderül, aztán újra beborul A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon.

Demeter Szilárd: Hétfőre virradóra Románia nem lett jobb hely, de ami talán megnyugtató, hogy nem lett rosszabb Átment az "átláthatósági törvény" a bizottságon Komolyan odalépett a Dusternek, most több százezret fizethet! Szabálytalanságok a kormány rákellenes alapítványánál Németh Zsolt elárulta, mi Magyarország amerikai védelmének az ára Ha nem ad pénzt Brüsszel, ezt tudja csinálni a kormány Izraeli terv: a Gázai övezet teljes lakosságát erővel telepítik majd át harmadik országba Jókorát újított áruházaiban a Spar Trükkös vállalkozókra csapott le az Integritás Hatóság 8 perc alatt hívták össze a házbizottságot, hogy a cenzúratörvény vitáját ne tudja elhúzni az ellenzék Államvédelmi Hatóság feliratot ragasztott a Szuverenitásvédelmi Hivatalra a TizenX A Real Madrid akár négy új játékossal is felállhat a klubvilágbajnokságon Amatőr körülmények miatt távozik a kézilabdaedző Átmenetileg kiderül, aztán újra beborul A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon.

V poselství knihy Ezechiel se nacházíme ve chvíli, kdy starší přicházejí za Ezechielem – hledají Boží vůli, ale Hospodin jim připomíná jejich hříchy. Přestože je vyvedl z Egypta a dal jim zákon vedoucí k životu, oni se od něj odvrátili. Bůh skrze Ezechiela promlouvá nejen k Izraeli, ale i k nám. Jeho slovo je živé a mocné, platné pro každou generaci.

„I v Izraeli sílí hlasy, že válka už nemá smysl a že jediným způsobem, jak dostat zpět rukojmí, je dohoda s Hamásem i za cenu definitivního ukončení války,“ říká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Jak vzdálená je dohoda o příměří? Co sleduje Izrael novou ofenzivou? A je naděje, že se někdy vůbec najde řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Poslechněte si rozhovor.

„I v Izraeli sílí hlasy, že válka už nemá smysl a že jediným způsobem, jak dostat zpět rukojmí, je dohoda s Hamásem i za cenu definitivního ukončení války,“ říká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Jak vzdálená je dohoda o příměří? Co sleduje Izrael novou ofenzivou? A je naděje, že se někdy vůbec najde řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Město, kterému se říká "bílé" a které se vymyká běžnému obrazu Izraele s biblickými památkami... město, které se stalo na určitou dobu jejím domovem... To je Tel Aviv. Pavlína Šulcová se tam přestěhovala formou tzv. "alije" - tedy právem lidí se židovskými kořeny začít žít v Izraeli - a v jejích vzpomínkách zachytíme hledání vlastního původu i překvapivou dynamiku kosmopolitní metropole.

Varování, které Bůh skrze proroka Ezechiele adresoval Izraeli je aktuální a nadčasové téma. Boží vyvolený národ odpadl od Hospodina a začal sloužit modlám a falešným prorokům. Proto Bůh vyhlásil nad izraelskou zemí soud a skrze proroka varuje, že kdo se obrací k falešným prorokům, ponese stejný trest jako oni. Pořad se dotkne zodpovědnosti každého jednotlivce za svůj vztah s Bohem.

Jako učitel etiky, terapeut v zácviku i evangelický farář z dua Pastoral Brothers se Karel Müller řídí zásadou Poznej sám sebe a pomáhej druhým. Sám sebe stále ještě poznává a rád by vyrazil do Negevské pouště v Izraeli, aby v tom pokračoval. To si slíbil v roce 2021 s tím, že vyrazí, až bude svět zase normální. A stále ještě nevyrazil. „Stav světa je dnes trochu úzkostný, ale důležité je hledět s odvahou a nenechat se úzkostí přeprat,“ hodnotí Müller pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Kdybych byl kariérista nebo se chtěl držet své židličky, vypadalo by to úplně jinak,“ říká ministr zahraničí Jan Lipavský, který po letech opustil Pirátskou stranu, ale ve vedení resortu zůstal jako nestraník za ODS. Přiznává, že jeho rozhodnutí nebyla jednoduchá, ale nestydí se za ně. Tvrdí navíc, že koalice Spolu představuje unikátní sílu, která má šanci znovu porazit Andreje Babiše. Právě bývalý premiér podle něj nechápe, jak funguje současný svět, a je názorově prázdný. Zatímco slibování levnějšího másla může být silným tématem v domácí politice, podobný přístup podle Lipavského v té zahraniční jednoduše nefunguje. To se ukázalo například ve chvíli, kdy hnutí ANO vsadilo na Donalda Trumpa, protože se to části jeho voličů líbilo. „A teď otáčejí. Pro zemi to není úplně nejlepší,“ říká ministr a kritizuje opozici za to, že se vyhýbá debatám o bezpečnosti. Politika Andreje Babiše nás podle jeho slov právě kvůli takovému přístupu přibližuje Maďarsku. Lipavský sice připouští, že komunikace současné vlády nebyla ideální, ale podle něj se zlepšuje. Věří, že i přes nepopulární opatření mají vládní kroky na společnost pozitivní dopad – a lidé je nezpochybňují. Má Evropa stále dostatečné páky vůči Spojeným státům a zůstávají naším klíčovým partnerem? Řídí českou zahraniční politiku skutečně ministr, nebo poradce premiéra Tomáš Pojar? A není Česká republika vůči Izraeli až příliš nekritická? Poslechněte si.

Už první izraelský prezident říkal, že jediné, co mají, jsou jejich hlavy a inteligence. David Marek, spoluzakladatel fondu Tachles VC, který se zaměřuje právě na izraelské startupy, říká, že ho nepřestává inspirovat, jak se země díky tomu stala světovou špičkou. „Doslovný překlad pojmu chucpe je odvaha hraničící s drzostí. Díky tomu jsou Izraelci schopní jít velmi rychle kupředu,“ říká Marek. Zatímco v Česku jsme zvyklí všechno dopředu naplánovat, Izraelec postupuje velmi rychle a pokud je nucen improvizovat, improvizuje. Marek popisuje, jak se to odráží v byznysových jednáních. Podle něj je navíc unikátní, že tamní startupový ekosystém je výsledkem spolupráce soukromého sektoru, veřejné správy, školství a armády. V podcastu probíráme, jak se jeho fondu daří a na které konkrétní oblasti cílí.Izrael je fascinující v tom, že se ze zemědělského státu stal technologickou velmocí.A co se v tomto díle ještě dozvíte:proč se fond Tachles zaměřuje na izraelské startupy a které obory jsou pro něj nejzajímavějšízda je pro efektivní investování a vyjednávání v Izraeli důležité mít v týmu Izraelce a zda je nutné znát hebrejštinudo kterých startupů už Tachles investoval a kolik jich chce mít celkem v portfoliuv čem Davidovi pomáhá studium čínštinyco všechno přispívá k úspěchu Izraele jako startupové země a čím by se mohlo inspirovat Českoco Tachles sleduje v rámci iniciativy Česko-izraelské technologické inovační fórum a jak lze přenést izraelský inovační model do Českajak současná geopolitická situace, Donald Trump a konflikt v Izraeli ovlivňují tamní startupovou scénuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od 7. října 2023, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael, z čehož se stal nejsmrtelnější útok kterému čelil Izrael od svého založení, uplynulo přes dva a půl roku. S jeho následky se však vyrovnáváme dodnes, válka na blízkém východě stále pokračuje. Po celém světě se konaly protesty pro a proti Izraeli a Palestině. Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač jak na izraelského premiéra a bývalého ministra obrany, tak na lídry Hamásu. U nás se válka projevuje nejviditelněji značně rostoucím množstvím nenávisti, zatím převážně na sociálních sítích, směřované jak vůči muslimům, tak židům. Právě na antisemitismus se zaměřil kulatý stůl s názvem „Antisemitismus v Evropě“, který 24. března hostil parlament České republiky.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Izrael nebojuje jen se svými sousedy, ale i sám se sebou. Proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho politice se v Tel Avivu a Jeruzalémě už zase protestuje ve velkém. Co demonstrantům vadí? Jak se Netanjahuova pozice změnila po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu? A hrozí Izraeli rozpad demokratických institucí a cesta k autokracii?Host: Irena Kalhousová - ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

S Irenou Kalhousovou a Jakubem Szántó o Izraeli a Gaze. Debatu pražském DOXu moderoval Ondřej Kundra

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Jaký zájem je letos o studium na gymnáziích a podařilo se po loňském převisu zajistit další místa na všeobecných středních školách? Ohrozí dohodu o příměří v Gaze záměna ostatků jedné z rukojmích, které měli teroristé předat Izraeli? Jak reálný je plán české vlády zmírnit požadavky EU na snížení emisí pro nová auta a jak výrazně by to pomohlo evropským automobilkám?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #50 s Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o dění v Izraeli nejen v souvislosti s předáním mrtvých těl na jihu Pásma Gazy

Jaký zájem je letos o studium na gymnáziích a podařilo se po loňském převisu zajistit další místa na všeobecných středních školách? Ohrozí dohodu o příměří v Gaze záměna ostatků jedné z rukojmích, které měli teroristé předat Izraeli? Jak reálný je plán české vlády zmírnit požadavky EU na snížení emisí pro nová auta a jak výrazně by to pomohlo evropským automobilkám?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Ondřejem Kundrou, který je právě v Izraeli

V Izraeli zažil ostřelování, nálety, krvavý teroristický útok ze 7. října i přes rok trvající válku v Gaze. Teď se tam po pár týdnech v Praze vrací a říká: “ Izrael měl růžové sny o totální kapitulaci Hamásu, to evidentně nevyšlo.“Je to už téměř sedm let, co tehdy populární moderátor politických debat v České televizi David Borek změnil práci. Aniž by měl velké zkušenosti s prací reportéra, kývl na nečekanou nabídku nadřízených stát se zpravodajem ČT na Blízkém východě. Po měsících příprav sbalil věci a odjel do Tel Avivu.„Obsadili mě proti roli, jak se říká na divadle, a vlastně mi přijde, že to vyšlo. Nikde jsem si neumetal cestičku, nikde jsem si dopředu nevyjednával, že bych to možná chtěl dělat. Dokonce ani nevěděli, že mám k Izraeli vazby a že jsem už tehdy uměl trochu hebrejsky,“ vypráví David Borek, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Zpravodajský post v Izraeli přebíral po Jakubovi Sántó na jaře 2019 a už na něm přesluhuje. Televize totiž zahraniční posty obměňuje zhruba po pěti letech.„Zahraniční zpravodaj je profese, která enormně zatěžuje osobní i rodinný život. Jste jako strážce majáku na opuštěném ostrově, kde jste více méně sám sobě kuchařem, řidičem, produkčním a reportérem. Je to práce hektická, ale zároveň velice, když to řeknu ošklivě, rajcovní,“ říká Borek, který byl kolem Vánoc několik týdnů doma v Praze. S vedením televize se prý dohodl na zatím neurčitém prodloužení svého zpravodajského mandátu.V Izraeli, který je obecně velmi výbušným regionem, stihl zažít celou řadu dramatických momentů. Pravidelně se pak s různou intenzitou objevovaly útoky či ostřelování teroristů z Hamásu.„Když budete na jihu Izraele, tak si pořád budete hlídat to, která zeď vás stíní od Gazy. Tenhle instinkt budete mít za pár týdnů,“ popisuje Borek, který má za sebou hned několik docela dramatických živých vstupů. V jednom z nich zachytil letící rakety z Gazy i jejich sestřelení protivzdušnou obranou Izraele, v dalším se pak s kameramanem museli běžet schovat před hlášeným útokem.„Dneska úplně jinak vnímám Západní břeh, tedy oblast, kde je palestinské obyvatelstvo i židovští osadníci. Dřív jsem tam jezdil běžně, třeba se synem na jedno dětské hřiště, nebo jsem tudy objížděl zácpu v Tel Avivu. To bych dneska už neudělal. Novým nebo staronovým fenoménem na Západním břehu jsou střelecké útoky na auta. Západní břeh se pro mě stal regionem, kam vlastně soukromě nejezdím už skoro vůbec. A když tam jezdím pracovně, tak mám strach, úplně lakonicky, mám strach,“ popisuje David Borek.Nechybí mu moderování? Jak Čechy zajímá zpravodajství z Blízkého východu? A jak si v napjatých politických časech stojí veřejnoprávní televize?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Izrael uzavřel s teroristickým hnutím Hamás příměří. „To, co se stalo 7. října, se nedá napravit žádným protiútokem. Tragédie zůstává tragédií. Ale po geopolitické stránce se Izraeli do značné míry podařilo obnovit odstrašovací schopnost, na kterou vždy cílil. A to víc a rozsáhleji, než se očekávalo,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Izraeli. Podle něj bude pro Izrael důležité, aby Hamás neobnovil vládu v Gaze.

Izrael uzavřel s teroristickým hnutím Hamás příměří. „To, co se stalo 7. října, se nedá napravit žádným protiútokem. Tragédie zůstává tragédií. Ale po geopolitické stránce se Izraeli do značné míry podařilo obnovit odstrašovací schopnost, na kterou vždy cílil. A to víc a rozsáhleji, než se očekávalo,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Izraeli. Podle něj bude pro Izrael důležité, aby Hamás neobnovil vládu v Gaze.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šabat se opakuje každý týden, a přesto je to pro židy nejdůležitější svátek. Začíná v pátek po západu slunce a končí v sobotu ve stejný čas. Podle judaismu je to čas vyhraněný na odpočinek, trávení chvil s rodinou a studium náboženských textů. V posledním více než roce má navíc šabat v Izraeli ještě jiný, zvláštní význam.

Šabat se opakuje každý týden, a přesto je to pro židy nejdůležitější svátek. Začíná v pátek po západu slunce a končí v sobotu ve stejný čas. Podle judaismu je to čas vyhraněný na odpočinek, trávení chvil s rodinou a studium náboženských textů. V posledním více než roce má navíc šabat v Izraeli ještě jiný, zvláštní význam.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Liberálové dnes vedou jen ústupové boje, vznikají čím dál širší koalice proti populistům. Silní vůdci naplňují představu, po které část lidí zase touží. Začíná se to podobat Evropě ve třicátých letech,“ říká ve Studiu N literární historik Martin C. Putna.  „Jsme rozetnuti vedví tragickým, nešťastným a velmi nesmiřitelným způsobem,“ myslí si. Proč neumíme racionálně debatovat o konfliktu na Blízkém východě? Jak se vyvíjel český vztah k Izraeli? A dají se vyhraněné společenské fronty ještě spojit? Poslechněte si více než hodinový rozhovor.

Už to bude tisíc dní čo Rusi útočia na Ukrajinu zasypávajú ich mestá a dediny dronmi, bombami a vraždia ľudí. Medzitým sa stane novým prezidentom Spojených štátov Donald Trump, ktorý sa chvastal, že vojnu ukončí za 24 hodín.Ako to teraz vyzerá na vojnových frontoch? Prečo sa Rusom darí obsadzovať ďalšie územia a ako to vyzerá v Kursku, kde na svoje rozkazy čakajú na ruskej strane tisíce severokórejských vojakov? A čo sa teda môže podariť Trumpovi? Ako jeho víťazstvo ovplyvní NATO a bezpečnosť celej Európy vrátane Slovenska? A ako to vyzerá v Izraeli?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe Pavlom Mackom.

Jicchak Rabin byl dvojnásobný izraelský premiér a náčelník generálního štábu. Jeho snahy o uzavření míru s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) vedly k velkému napětí v izraelské společnosti a nakonec k atentátu, který Rabina připravil v roce 1995 o život. Od té doby se nenašel v Izraeli politik s tak nespornou politickou i vojenskou autoritou, který by v jeho práci, za kterou obdržel Nobelovu cenu míru, pokračoval.