Podcasts about izraeli

Spojené státy a Izrael pokračují i po víkendu v úderech proti Íránu. Ten naopak dále ostřeluje Izrael a americké spojence v regionu. „Agrese nemůže mít žádné pravděpodobné pozitivní výsledky,“ soudí v pořadu Pro a proti politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová. „Diplomatická jednání o íránském jaderném programu probíhají přes 10 let a jsou v podstatě bezvýsledná,“ namítá poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Izraeli a ve Spojených státech Michael Žantovský.

Íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, který zemi vládl téměř čtyři desetiletí, zemřel při sobotních společných americko-izraelských útocích. Potvrdila v neděli íránská státní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že zabití Chamenejího bylo „vyhlášením války muslimům“. Co umožnilo USA a Izraeli odstranit nejvyššího íránského vůdce Chameneího, vysvětluje ve speciálním vysílání Radiožurnálu Lukáš Dyčka, vojenský analytik z Vojenské akademie ve Vyškově.

Spojené státy a Izrael zahájily úder proti Íránu. Jak ho prezident Trump zdůvodnil? Nakolik se to dotýká života v Izraeli? A může vést zásah k pádu íránského režimu? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

5.Mojžišova 25,1-16 1 Keď nastane spor medzi mužmi a prídu k súdu, aby ich rozsúdili, spravodlivého treba ospravedlniť a vinníka odsúdiť. 2 Ak si vinník zaslúži bičovanie, dá ho sudca položiť na zem a pred sebou zbičovať podľa toho, koľko úderov zasluhuje. 3 Môže ho odsúdiť na štyridsať úderov, no viac mu nesmie dať, lebo keby ich dostal viac, tvoj brat by bol potupený pred tebou. 4 Pri mlátení nedávaj volovi náhubok. 5 Keď budú bývať bratia spolu a jeden z nich zomrie a nezanechá syna, nech sa žena zomrelého nevydá za cudzieho muža, mimo rodiny. Vojde k nej jej švagor a vezme si ju za ženu podľa švagrovského práva. 6 Prvorodený, ktorého mu porodí, bude niesť meno jeho zomrelého brata, aby nebolo z Izraela vytreté jeho meno. 7 Ak si však tento muž nebude chcieť vziať svoju švagrinú, nech jeho švagriná príde do brány k starším a povie: ‚Môj švagor sa zdráha zachovať svojmu bratovi meno v Izraeli, nechce si ma vziať za ženu podľa švagrovského práva.‘ 8 Vtedy ho starší mesta predvolajú a pohovoria si s ním. Keď vstane a vyhlási, že si ju nechce vziať, 9 pristúpi k nemu švagriná, pred očami starších mu z nohy vezme sandál, napľuje mu do tváre a povie: ‚Tak nech sa stane mužovi, ktorý sa nechce postarať svojmu bratovi o potomstvo!‘ 10 V Izraeli sa bude volať: Dom vyzutého. 11 Ak sa medzi sebou pobijú dvaja muži, a ak žena jedného z nich chce vyslobodiť svojho muža z ruky toho, ktorý ho bije, vystrie ruku a chytí ho za prirodzenie, 12 bez milosti jej odsekni ruku! 13 Nemaj vo svojom mešci dvojaké závažie, väčšie a menšie! 14 Nemaj vo svojom dome dvojakú efu, väčšiu a menšiu! 15 Závažie maj presné a správne, aj efu maj presnú a správnu, aby si dlho žil v krajine, ktorú ti dáva Hospodin, tvoj Boh. 16 Pred Hospodinom, tvojím Bohom, je ohavný každý, kto to robí, každý, kto pácha takéto bezprávie. Nech je mojím motívom Tvoja láska. Sedela som v čakárni jednej ambulancie, keď sa istý pacient príkro prihovoril zdravotnej sestre. Po tom, čo ho požiadala, aby jej podal preukaz poistenca, sa jeho arogancia vystupňovala. Zopár okolo sediacich len ticho sedelo. Dala som si otázku: Čo je motívom nášho ticha? Čo je príčinou nášho nezasahovania do diania okolo nás? Sprítomni si konkrétnu situáciu, ktorá sa stala v poslednom týždni, kde nebolo všetko v poriadku, no nič sme neurobili. Rozšírilo sa vďaka tomu vzájomné pochopenie a prijatie? Obstáli sme v láske? Apatia nie je synonymom lásky, nevytvára hodnoty, ale presne naopak. Zanecháva prázdnotu. Božie slovo sa nevyhýba ani medziľudským vzťahom. Nevedie k apatii, ani do nadradeného sudcovského kresla. Dnešná kapitola ukončuje dlhší líniový celok, ktorý ukazuje, že v okolí, v ktorom žiješ, nie si náhodou. Ten jednotlivec a to okolie, v ktorom sa nachádzaš, sú tvojím poľom, kam môžeš prinášať zmierenie. Aké hlavné princípy som dnes našla? 1. Všímaj si to dobré vo svojom okolí! Povzbuď ľudí, ktorých máš okolo seba, k láskavým a charakterným krokom! 2. Ukáž vinníkovi vinu, ale nech nie je pred tvojou tvárou potupený alebo znevážený! 3. Postav sa za rodinu svojho blízkeho s rovnakým nasadením a obeťou, ako to robíš vo svojej vlastnej rodine! 4. Nemaj dvojitý meter na ľudí okolo seba! Aj dnes máš príležitosť ísť za niekým, koho vidíš samého alebo si môžeš všimnúť toho, kto je nepovšimnutý. Modlitba: Pane Ježišu, ukáž mi, kde namiesto budujúcej lásky, dávam priestor prázdnote apatie! Ukáž mi, v akých situáciách súdim iného človeka prísnejšie, ako seba. Upozorni ma na ľudí, ktorých si nevšímam a pomôž mi spolupracovať v pravde a láske na budovaní Tvojho kráľovstva medzi nami. Amen. Pieseň: ES 245 Autor: Lenka Janotková Ty, Hospodin, neodopieraj mi Svoje milosrdenstvo! Tvoje milosrdenstvo a vernosť nech ma ustavične chránia! Žalm 40,12 Boh nech vám dá milosrdenstvo i pokoj a lásku v hojnosti! Júdu 2 Ezdráš 9,5-9.13-15 •  Modlíme sa za: Lučenec (NoS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes všímam Božie princípy spravodlivosti v každodenných situáciách namiesto apatie alebo sudcovského postoja? Čo pre mňa znamená nemaj dvojitý meter – rovnako posudzovať seba aj druhých s láskou a pravdou? Ako môžem dnes priniesť zmierenie do okolia, povzbudzujúc k láskavým krokom namiesto ponechania v prázdnote? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Může nebo nemůže prezident odmítnout jmenování navrženého ministra? A pokud ano, na základě čeho je to přijatelné? Tento spor se nevede jen v Česku, ale třeba i v Izraeli. Něco z tamního dění může být poučné i pro nás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radikální jaro na obzoru 3. - Ježíš posílá skupinu sedmdesáti dvou učedníků, aby šli po celém Izraeli do různých měst, oznamovali příchod Božího království a uzdravovali nemocné. Posílá je, aby napodobovali jeho vlastní službu. Všichni jsou nadšeni. Nejen z toho, že je Ježíš poslal, ale z míry autority nad temnotou, kterou zažili. Říkali: “Ježíši, podívej, když jsme řekli, že se modlíme ve tvém jménu, démoni museli taky utéct.” Ježíš jim odpovídá: “To je skvělé, že se vám démoni poddávají, je to doslova satanův pád, ale nemějte radost z této autority, radujte se z nové reality – vaše jména jsou v mém seznamu.” Vrací je na začátek, kdy je vysílal s poselstvím. Příchod Božího království totiž znamená poražení satanových lží o Bohu. Až příliš často je základní představou Boha někdo, z koho jde strach. Možná proto je souboj s tím, co ďábel zasévá tím hlavním, co Ježíšovo působení charakterizuje. Ježíš toho dne, kdy se učedníci vrátili s nadšením, viděl pád jedné velké lži o Bohu – že se ho musíme bát, že používá nemoci a útlak ke svým záměrům.

Rodila se v době, kdy po Praze visely plakáty s hesly Pomozte české vědě a kdy vládní dotace do výzkumu stopla hospodářská krize. Nadace Neuron, u jejichž začátků stála Monika Řasa Vondráková, chtěla zastavit odliv vědeckých mozků ze země a přilákat je zpět. „Tehdy jsem působila jako studentka přes rok v Izraeli, kde jsem viděla, jak si tam talenty hýčkají, podporují a snaží se je udržet ve své zemi. Přemýšlela jsem, jak něčeho podobného docílit i u nás,“ vzpomíná. Věděla, že věda je drahá, zároveň si ale před sedmnácti lety lidé pod slovem vědec představovali podivného mužíčka v bílém plášti zavřeného v laboratoři. V čem byla pro Nadaci Neuron inspirací Nobelova cena? Kdo vybírá laureáty cen? Kde leží jezero, jež objevili čeští vědci a pojmenovali Neuron? Jaký sen plní nadace sedmnáctileté vědkyni? A jak chtějí k vědě nalákat mladé lidi? Nejen o tom je další díl Forbes byznys podcastu.

Dodávky zbraní a výcvik pilotů na straně jedné, na té druhé jen o pár let později antisemitsky laděné soudní procesy a otevřená nenávist k sionismu. Vazby mezi Československem a Izraelem se od čtyřicátých let nejprve pevně propletly, aby byly následně násilně přetrhány. To vše dle pokynů Sovětského svazu.

Ministr zahraničí obnovil pozici zvláštního zmocněnce pro záležitosti holocaustu a nově ho pověřil také bojem proti antisemitismu. Co bude mít zmocněnec na starosti? Jak velkým problémem je v Česku antisemitismus? Jak změnil postoj Čechů k Izraeli teroristický útok Hamasu a následná akce izraelské armády v Pásmu Gazy? Tomáš Pancíř se ptal dotyčného zmocněnce pro záležitosti holocaustu, mezináboženský dialog a svobodu vyznání a boj proti antisemitismu Roberta Řeháka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Cítím se jako obyčejný novinář. A to, že jsem otevřeně gay, automaticky neznamená, že prosazuji nějaký světonázor,“ říká autor podcastu Studio N Filip Titlbach, když vysvětluje, proč odmítá nálepku aktivisty. Zároveň ale bez zaváhání přiznává, co ho do novinařiny táhne. „Vadí mi nespravedlnost. Mám potřebu ji napravovat, zviditelňovat, namířit na ni reflektor,“ říká o tom, proč by dnes nemohl třeba prodávat letenky, jak si v jednu dobu svého života myslel. V rozhovoru se vrací k pochybnostem, které se mu v práci vracejí. „Občas spadneš do pocitu, že to nemá smysl,“ vysvětluje s tím, že představu klidného života „s kavárnou a knížkami“ přebíjí uvědomění, že kdyby novináři mlčeli, „bylo by to ještě horší“. A zároveň otevřeně přiznává, že větší bolest než kritika zvenčí mu občas způsobuje i vlastní hlava. „Já si dokážu zhnusit život svýma vlastníma myšlenkama,“ popisuje, jak je na sebe občas „nechutnej“ a jak jde o jednu z věcí, na které musí neustále pracovat. Titlbach s velkým důrazem také popisuje, jak nesnese, když někdo někoho šikanuje. Vzpomíná na šikanu v dětství, na úzkost, která ho roky provázela, i na terapii, díky které se „dokázal postavit na vlastní nohy“. A dodává, že vše se nakonec propíše i do toho, jak mluví s lidmi, kteří rozhodují a drží moc. „Mluvím s nimi z pozice zaměstnavatele. Spravují tuhle zemi a jsou placeni i z mojí peněženky,” říká s tím, že ke všem politikům přistupuje stejně kriticky bez ohledu na jejich názory. Naopak se mu často děje, že se politici snaží do prostoru vnést témata, o kterých si myslí, že by na něj mohla působit. „Řeknou ‚já chci manželství pro všechny‘, aniž bych se na to ptal, protože jsem otevřeně gay. A mě to vůbec nepůsobí,“ dodává Titlbach. A taky přiznává, že je někdy vystaven tlakům z obou stran: po rozhovorech o Izraeli a Gaze byl jednou označovaný za „hamásníka“, jindy za „obhájce Netanjahua“, přestože chce přinášet různé perspektivy. „Myslím si, že jediná správná věc, kterou jsem mohl v tu chvíli udělat, je pozvat obě ty strany a nechat dva odborníky z různých pohledů vysvětlit ten konflikt,“ dodává. Jak dlouho se dá zůstat „jen“ novinářem, když svět před očima polarizuje? Proč je spíše pesimista než optimista a obává se, že svět spěje někam, kam nechceme? A jak dnes vnímá rodný Sokolov? Poslechněte si celý rozhovor.

Ján 3,1-13 1 Medzi farizejmi bol jeden človek, volal sa Nikodém, bol to popredný muž medzi Židmi. 2 On prišiel v noci k Ježišovi a povedal mu: „Rabbi, vieme, že si učiteľ, ktorý prišiel od Boha, lebo nikto nemôže robiť také znamenia, aké robíš ty, ak nie je s ním Boh.“ 3 Ježiš mu odpovedal: „Amen, amen, hovorím ti: Ak sa niekto nenarodí znova, nemôže uzrieť Božie kráľovstvo.“ 4 Nikodém mu povedal: „Ako sa môže narodiť človek, keď je starý? Či môže druhý raz vojsť do lona svojej matky a narodiť sa?“ 5 Ježiš odpovedal: „Amen, amen, hovorím ti: Ak sa niekto nenarodí z vody a z Ducha, nemôže vojsť do Božieho kráľovstva. 6 Čo sa narodilo z tela, je telo, a čo sa narodilo z Ducha, je duch. 7 Nečuduj sa, že som ti povedal: ‚Musíte sa znova narodiť.‘ 8 Vietor veje, kam chce; počuješ jeho hlas, ale nevieš, odkiaľ prichádza a kam ide. Tak je to s každým, kto sa narodil z Ducha.“ 9 Na to mu Nikodém odpovedal: „Ako sa to môže stať?“ 10 Ježiš mu odpovedal: „Ty si učiteľ v Izraeli a toto nevieš? 11 Amen, amen, hovorím ti: O tom, čo vieme, hovoríme, a čo sme videli, o tom vydávame svedectvo, ale vy neprijímate naše svedectvo. 12 Ak neveríte, keď vám hovorím o pozemských veciach, akože uveríte, keď vám budem hovoriť o nebeských? 13 Nik nevystúpil do neba, jedine ten, čo zostúpil z neba, Syn človeka. Duchovné narodenie. Nikodém chce vedieť a vidieť viac. Preto prichádza k Ježišovi a Pán ho prijíma. Pánove slová mu ukázali nový rozmer života. Ak chceme vidieť Božie kráľovstvo, je potrebné narodiť sa druhýkrát. Duchovne sa narodiť! V prijatom svätom krste nám Pán Boh otvoril dvere k Božiemu kráľovstvu a Duchom nám dáva nový dych duchovného života. Bez tejto Božej pomoci by sme nemohli uzrieť Božie kráľovstvo. Pri krste sme pozývaní k duchovnému narodeniu, aby sme mohli nielen vidieť, ale aj zažívať prítomnosť Božieho kráľovstva a rásť do dospelosti. V ňom poznávať, aké sú Božie úmysly s nami, a konať podľa Božej vôle. Duchovným znovuzrodením patríme do Božej rodiny a v nej aj rastieme, dospievame a učíme sa aj prežívať Božiu blízkosť, Jeho lásku, pomoc, ale aj napomenutia, či pokarhania, ak sú potrebné (1Pt 2,1; 1Kor 3,2). To preto, aby sme z Božej milosti nevypadli a duchovne nezomreli. Prosme Pána Boha o Jeho pomoc, aby sme rástli nielen telesne, ale aj na duchu, aby sme raz boli s Pánom už na veky. Modlitba: Pane náš, sme Ti vďační, že nás povolávaš k tomu, aby sme boli Tvojimi dietkami, ktoré žijú nielen telesným, ale aj duchovným životom. Znovuzroď a vychovávaj nás, prosíme, k večnému prebývaniu s Tebou v cirkvi, aj v našich rodinách! Amen. Pieseň: ES 633 Autor: Radoslav Grega Pán, Hospodin, Ty si začal ukazovať Svojmu služobníkovi Svoju veľkosť a Svoju mocnú ruku. 5.Mojžišova 3,24 Ježiš sa modlí: „Otče, chcem, aby aj tí, ktorých si Mi dal, boli so Mnou tam, kde som Ja; aby videli Moju slávu, ktorú si Mi dal.“ Ján 17,24 5.Mojžišova 18,14-19 • Modlíme sa za: Košeca (TuS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes túžim po duchovnom znovuzrodení z vody a Ducha pre vidieť Božie kráľovstvo? Čo pre mňa znamená žiť ako dieťa Božej rodiny, rastúce v Duchu mimo telesných hraníc? Ako môžem prijať Ježišovo svedectvo o nebeských veciach, keď verím pozemským? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

STAŇTE SE PŘEDPLATITELI NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY DÍLY BEZ OMEZENÍ „Andrej Babiš si musí ve vládě pohlídat extrémní názory, aby nešel proti tomu, co slíbil svým voličům – tedy že bude líp,“ říká šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. Terč na záda neziskovým organizacím podle něj kreslí především SPD a Motoristé. „To, co říkají, je tragikomické. I mezi jejich voliči jsou ti, kteří využívají služeb nevládních organizací,“ tvrdí ve Studiu N. Zatímco od prezidenta nedávno převzal státní vyznamenání, nová vláda se netají tím, že chce nevládní organizace přiškrtit. Jak si tento rozpor vysvětluje? Naráží solidarita ve společnosti na své limity? Co dnes Ukrajina reálně potřebuje, ale Západ to nechce vyslyšet? Jak se budeme s odstupem času dívat na český postoj k Izraeli a Palestině? A bude někdy kandidovat na prezidenta, jak ho k tomu před lety vyzýval Václav Havel? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Prorocké knihy Starého zákona předpovídají nejen starověké události, ale hlavním tématem je první a druhý příchod Mesiáše. V dalších Izaiášových verších, pak čteme popis situace v Izraeli v době prorokově a důvod proč se Bůh zlobí. Odmítá zde pokrytectví, kdy Izraelci sice fakticky plnili příkazy Zákona ohledně obětování, ale v osobním životě se Božími přikázáními neřídili. Vidíme, že Bohu nejde o vnější dojem a formální nábožnost, ale osobní poslušnost.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Malachiáš 2,10-16 10 Či nemáme všetci jedného otca? Či nás nestvoril jeden Boh? Prečo sme si navzájom vierolomní a znesväcujeme zmluvu svojich otcov? 11 Vierolomne koná Júda, ohavnosť sa pácha v Izraeli i v Jeruzaleme. Júda znesvätil svätyňu, ktorú Hospodin miluje; oženil sa s dcérou cudzieho božstva. 12 Kiež tomu, kto sa toho dopúšťa, Hospodin vyhubí z Jákobových stanov svedka i obhajcu, ako aj toho, kto prináša obetný dar Hospodinovi zástupov. 13 Dopúšťate sa aj ďalšej veci: Hospodinov oltár zmáčate slzami, plačete a vzdycháte, lebo už nehľadí na obetu, aby niečo so záľubou prijal z vašich rúk. 14 Pýtate sa: „Prečo?“ Preto, že Hospodin je svedkom medzi tebou a ženou tvojej mladosti, ktorej si sa spreneveril, hoci ona ti je družkou a ženou podľa zmluvy. 15 Či on nevytvoril jednotu a nedal zo svojho Ducha? O čo má teda v tejto jednote ísť? O Božie potomstvo. Preto dajte pozor na seba, nespreneverujte sa žene svojej mladosti. 16 „Každý nech nenávidí rozvod,“ vraví Hospodin, Boh Izraela, „nech na svojom rúchu prikryje násilie,“ vraví Hospodin zástupov. Dajte teda pozor na seba, nespreneverujte sa. Výstraha a povzbudenie. Prorok vyznáva prostredníctvom slova „my“ spolupatričnosť s Božím ľudom, ktorý sa spreneveril Božej zmluve uzavretej s otcami, do ktorej patrí aj manželská zmluva. Pri jej uzatvorení bol Boh svedkom a jej porušenie sa Ho dotýka. Vytýka mužom zrušenie zmluvy s prvou manželkou – členkou Božieho ľudu a karhá uzavretie nového manželstva s „ctiteľkou iných božstiev“, ktorého následkom je Boží trest. Boh neprijíma plač, ani chrámové obete týchto priestupníkov, pokladá ich len za pokrytecký obrad. Boží ľud sa má s úprimným pokáním navrátiť späť k plneniu Božej zmluvy. – – Dnes sú rovnakým hriechom ohrozené aj kresťanské manželstvá, a takmer každé druhé manželstvo stroskotáva na nevere voči Bohu a manželskému partnerovi. Rozvod manželstva Boh nenávidí, a tak ho aj my (či slobodní alebo v manželstve) pokladajme za hriech voči Bohu aj ľuďom. Nebuďme neverní duchovne ani telesne. Za manželských partnerov, seba aj našich potomkov sa vytrvalo modlime, aby sme odolávali pokušeniam a obstáli pri plnení záväzkov pred Bohom aj ľuďmi. Modlitba: Svätý Bože, buď nám milostivý, odpusť každú neúctu, neveru, vierolomnosť a zradu, ktorej sa dopúšťame voči Tebe aj voči tým, pri ktorých sme sa pred Tebou zaviazali verne stáť. Pomáhaj nám, aby sme opätovali Tvoju lásku k nám a zostali si v manželstve verní. Amen. Pieseň: ES 556 Autor: Vlasta Okoličányová Beda tomu, kto zhrabúva, čo nepatrí jemu! – Dokedy ešte? Habakuk 2,6 Ježiš hovorí: „Kto je verný v malom, je verný aj vo veľkom, a kto je nespravodlivý v malom, je nespravodlivý aj vo veľkom.“ Lukáš 16,10 Zjavenie 22,(12-14)16.17.20.21 • Modlíme sa za: Hrochoť (ZvS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes vnímam Boha ako svedka mojich zmlúv a záväzkov voči Nему a blížnym? Čo v mojom živote znesväcuje Božiu zmluvu a ako sa môžem v pokání vrátiť k vernosti? Ako môžem vytrvalo modliť za seba, partnera či potomkov, aby sme obstáli pred pokušeniami nevery? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Mlha 2. - V mlze emocí se vlivem okolností mohla ocitnout i sama Rút. Ta se však rozhoduje nebýt obětí a její charakter je obdivuhodný. Díky jejímu odhodlání vidíme, že život není jen souhra různých náhod, ale Bůh využívá přirozené okolnosti nadpřirozeným způsobem. Dává skrze Růt Izraeli nového krále a ona se stává součástí toho největšího příběhu. Je to příběh, který dává smysl pozpátku.

Využili jsme vzácné příležitosti odchytnout CTO Eyala Heimana a VP of Engineering Rotem Naas Shamir z izraelské společnosti Cato Networks a rozebrali jejich raketově rostoucí firmu. Ta má v Praze vývojářskou pobočku, která pracuje na zajímavém security produktu. Došlo i na několiko zajímavých informací o Izraeli. Podcast je narozdíl od tohoto textu v angličtině a omlouváme se za horší kvalitu zvuku - to tak na cestách holt bývá. :)

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jeho slova z minulého roku zněla až nezvykle temně, když mluvil o tom, že takhle rozehraný průšvih tu od konce druhé světové války ještě nebyl. Dnes se k tomu publicista a spisovatel Martin C. Putna vrací a nic na své předpovědi nehodlá mírnit. „Je hůř. A pravděpodobně bude hůř,“ říká, když sleduje společnost, kde podle něj na jedné straně prosazuje extrémně pravicový proud, na druhé straně zmizelá normální levice a téměř úplně zmizelý střed, který jen čeká na někoho, kdo ho povede. „Mesiáš už přišel, jiný nepřijde,“ dodává k tomu,  že nikdo z politiků, papežů ani podnikatelů lidstvo nezachrání. Zároveň však mluví o vlastní nejistotě. „Moudrost nemám,“ popisuje spisovatel, jak reviduje starší texty, vrací se ke knihám, které napsal a dokonce má hotový i rukopis, kde si k nim postupně připisuje co všechno napsal špatně. V rozhovoru několikrát zazní i jeho opakované upozornění, že „věci jsou složitější“. To používá Putna i v hodnocení kardinála Dominika Duky, kterého kdysi vnímal v tradici kultivovaného konzervativismu. V závěru jeho působení ale podle něj převažovaly mnohem problematičtější motivy. Silně mluví také o Izraeli. “Mám Izrael strašně rád,“ přiznává a zároveň popisuje vládu „všehoschopného grázla“ a „fanatiků“, hluboké rozdělení společnosti i to, jak část mladší generace bez výhrad přebírá palestinský narativ. „Je to selektivní humanismus,“ myslí si Putna a dodává, že při debatě o Palestině nejde vynechat zmínění Hamásu jako teroristického genocidního hnutí, které chce zničit Izrael. Uprostřed těchto témat však přichází i jiná rovina - Putnova radost z míst, která se nepoddala masovosti. Když mluví o své knize Řím antituristický, popisuje město, kde za hradbami začíná skutečný život: malé fontány, poloprázdná muzea, ulice mimo proudy turistů. Ukazuje italskou metropoli, kterou se dá vidět i jinak, s klidem a možností opravdu vnímat. Do rozhovoru vstupuje i osobní zkušenost z poslední doby - slovní útok v tramvaji právě kvůli jeho veřejným postojům vůči podporovatelům Palestiny. „Nevnímám ho jako démona. Spíš jako oběť,“ říká o muži, který na něj začal křičet.  Jak se mění současná společnost a proč si myslí, že „bude hůř“? Jak se nestat pouhým turistou, který vyhledává jen místa z cizích obrázků a proč by se tomu měla postavit i Praha? A proč řadě politiků vyhovuje, že někteří lidé vzhlíží k ruskému světu? I to zazní v rozhovoru.

4 - Vendégünk Eli Sharabi, volt izraeli túsz 491 napon át raboskodott a Hamász föld alatti alagútjaiban by Balázsék

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nekladu si otázku, jestli moje děti mají vzít úzlík a prchnout před Babišem. Spíš si říkám, jestli poznáme tu míru, kdy už to překročilo nějakou mez,“ říká režisér Jan Hřebejk, když přemýšlí o tom, jak snadno se může proměnit společnost, kterou považujeme za samozřejmou. V poslední době natáčí často na Slovensku a říká, že právě tam vidí, jak ubývá svobody a jak to vypadá, když nejsou u vlády lidé, které jste si přáli. Mluví o voličích, o politicích, kteří podle něj ohýbají pravidla, i o tom, jak snadno se z veřejného prostoru vytratí elementární slušnost. „To, co reprezentují v politice, je politický sajrajt,“ říká bez okolků, když mluví o zástupcích SPD a Motoristů. I když očekává na svá slova kritiku, hájí se s odkazem na Filipa Turka, že přece nelze vážně mluvit o lidech, kteří hajlují. A dokonce si myslí, že budoucí premiér Andrej Babiš v soukromí mluví o svých koaličních partnerech mnohem ostřeji, než on sám. Do rozhovoru promlouvají i jeho obavy a zkušenost člověka, který ve filmech desítky let hledá hranici mezi odvahou a selháním. „Strach dokáže úplně rozložit charakter,“ říká k tomu, jak obavy mění všechno. V debatách o Palestině a Izraeli zůstává Hřebejk nekompromisní, ale chápe, proč mladí lidé vidí svět jinak. „Mají čerstvé mozky, ale někdy neprokouknou, jakou hru s nimi kdo hraje,“ říká o kauze vyvěšení palestinské vlajky na FAMU a dodává, že celý konflikt vnímá jako neřešitelný. Důležité podle něj ale je, aby i v rozdělené společnosti zůstal prostor pro humor. A to nejen jako únik, ale i ventil, který člověka drží při zemi. „Humor tě brzdí, aby sis nezačal moc myslet,“ říká režisér. Hřebejk mluví také o tom, že víru jako katolík ztratil, ale naději ne. „Kdybych nevěřil v dobro, tak se zabiju,“ říká jasně. A zdůrazňuje, že věří, že žijeme ve vlídné zemi, kterou stojí za to chránit. Co je dnes odvaha a co jen póza? Jak poznat, že už jsme překročili hranici, kterou jsme si slíbili nikdy nepřekročit? Proč některé politiky vidí jako „spodinu“? A proč by Hřebejk čím dál tím raději točil hlavně filmy, v nichž je humor? I to se dozvíte v rozhovoru.

Podcast o tom, čo by ste mali vedieť o Izraeli. Pápež nás nabáda, aby sme prestali nenávidieť židov. Umelá inteligencia pomáha identifikovať obete Holocaustu. Prečo musela odstúpiť vojenská generálna prokurátorka. V podcaste účinkujú: - Peter Yves - Radovan Bránik Moderuje Eugen Korda

Během jedné z minulých válek v Gaze zemřely při útoku izraelského tanku na jeho dům tři jeho dcery. Palestinsko-kanadský lékař Izzeldin Abuelaish se však stal jedním z nejsilnějších hlasů volajících po míru mezi oběma stranami. Svůj postoj odmítající násilí a pomstu shrnul v názvu své knihy: Nebudu nenávidět. A nenávist zkoumá také na akademické půdě. Vidí cestu ven ze spirály násilí?Host: Izzeldin Abuelaish - palestinsko-kanadský lékař, profesor na Torontské univerzitě, zakladatel Globálního institutu pro studium sociálně-endemických nemocí, nenávisti, zdraví a míru (GISED) na Katolické univerzitě v belgické Lovani, mírový aktivista a autor knihy Nebudu nenávidět: Cesta lékaře z Gazy za mírem a lidskou důstojnostíČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Izrael navštívila americká delegace v čele s viceprezidentem J. D. Vancem. Jejím cílem je posílení snahy o udržení křehkého příměří v Pásmu Gazy. Má Trumpův mírový plán šanci na trvalou změnu? „Trvalý mír předpokládá, že každý národ má právo na seberučení,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus spolupředsedkyně Zelených a poslankyně Gabriela Svárovská. „Příští rok budou v Izraeli i v palestinské samosprávě volby,“ připomíná náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až do minulého týdne probíhaly v Izraeli pravidelné sobotní demonstrace za propuštění izraelských rukojmí držených teroristy z Hamásu. Patřila k nim i tichá pieta za děti v Gaze zabité během izraelských vojenských operací. Shodou okolností jsem se ocitla vůbec u první z těchto akcí. Z protestního průvodu se tehdy oddělilo několik mladých lidí a podél demonstrujícího průvodu začali rozmisťovat svíčky. K nim přikládali fotky palestinských dětí, které přišly v Gaze o život.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příspěvky Filipa Turka vs. důkazní laťka a soudní řešení. Mají Motoristé do budoucna větší šanci ve vládě, nebo v opozici? V ODS řešíme směřování po kroužkování, roli Kupky, Bendy i Portlíka. Rozpočet 2026 a neochota odcházející vlády znovu ho předložit nové Sněmovně. K tomu Macinka na MŽP, rozložení sněmovních funkcí, situace v Izraeli a první nástřely nové politické mapy po volbách.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Americký plán na ukončení války v Gaze je v pohybu. V pondělí ráno se na svobodu dostali všichni izraelští rukojmí, Izraelci začali stahovat své jednotky na nové pozice, obyvatelé města Gaza se vracejí domů, a do oblasti přijel Donald Trump, díky kterému se tyto věci odehrály. Nálada v Izraeli byla mimořádně slavnostní, hlavním tématem byl návrat rukojmí a jejich shledání s rodinami.

Sú za zastavenie vojny, ale nie za mierové spolunažívanie – takto hovorí o Izraeli odborník na región Attila Kovács z Univerzity Komenského v Bratislave. V tomto kontexte je podľa neho potrebné vnímať aj aktuálne mierové rokovania v Egypte, ku ktorým tlačí Izrael a Hamas americký prezident Donald Trump. Výsledkom bude podľa Kovácsa prinajlepšom prímerie, ktoré bude skôr oddychom pre ďalší konflikt.67-tisíc obetí, zničené Pásmo Gazy, hladomor a známky genocídy - to na jednej strane, na druhej vyše 1200 obetí masakry a 251 unesených, po dvoch rokoch päťdesiatka ešte stále v rukách radikálov, polovica z toho už po smrti.Štatistika dvoch rokov vojny medzi Izraelom a hnutím Hamas. Vyprovokoval ju masaker zo 7. októbra spred dvoch rokov, za ktorým stálo radikálne palestínske hnutie Hamas. Premiér Netanjahu odvtedy vedie svoju vojnu, s ktorou už nesúhlasí nielen svet, ale za jej ukončenie je väčšina obyvateľov Izraela.Do riešenia sa zapojil aj americký prezident Donald Trump. Jeho 20-bodový mierový plán je teraz predmetom rokovaní v egyptskom Šarm aš-Šajchu. Má šancu premeniť sa aj na realitu? Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z Univerzity Komenského v Bratislave.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Sú za zastavenie vojny, ale nie za mierové spolunažívanie – takto hovorí o Izraeli odborník na región Attila Kovács z Univerzity Komenského v Bratislave. V tomto kontexte je podľa neho potrebné vnímať aj aktuálne mierové rokovania v Egypte, ku ktorým tlačí Izrael a Hamas americký prezident Donald Trump. Výsledkom bude podľa Kovácsa prinajlepšom prímerie, ktoré bude skôr oddychom pre ďalší konflikt.67-tisíc obetí, zničené Pásmo Gazy, hladomor a známky genocídy - to na jednej strane, na druhej vyše 1200 obetí masakry a 251 unesených, po dvoch rokoch päťdesiatka ešte stále v rukách radikálov, polovica z toho už po smrti.Štatistika dvoch rokov vojny medzi Izraelom a hnutím Hamas. Vyprovokoval ju masaker zo 7. októbra spred dvoch rokov, za ktorým stálo radikálne palestínske hnutie Hamas. Premiér Netanjahu odvtedy vedie svoju vojnu, s ktorou už nesúhlasí nielen svet, ale za jej ukončenie je väčšina obyvateľov Izraela.Do riešenia sa zapojil aj americký prezident Donald Trump. Jeho 20-bodový mierový plán je teraz predmetom rokovaní v egyptskom Šarm aš-Šajchu. Má šancu premeniť sa aj na realitu? Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z Univerzity Komenského v Bratislave.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Uplynuly dva roky od masakrů v jižním Izraeli, kdy teroristické hnutí Hamás zavraždilo na 1200 lidí a 251 dalších uneslo do zajetí. Válka v Gaze by ale mohla skončit na základě mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Je tam několik důvodů, proč věřit tomu, že to nedopadne,“ říká v pořadu Pro a proti novinář David Scharf z deníku Alarm.cz. „Musíme si uvědomit, že Hamás prohrál válku,“ tvrdí komentátor serveru Echo24 Ondřej Šmigol.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou tomu přesně dva roky, kdy teroristické hnutí Hamás podniklo útok na Izrael, při kterém jeho příslušníci a spojenci zabili na 1200 lidí a 250 osob zatáhli do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou ofenzivu do této oblasti, při které podle palestinských zdrojů, které jsou podle OSN důvěryhodné, izraelská armáda zabila přes 67 tisíc lidí, přičemž většinu z nich tvoří civilisté. I po dvou letech od 7. října roku 2023 část rukojmích dál zůstává v Pásmu Gazy a není známo, kolik z nich je ještě naživu. Humanitární situace je v oblasti tak katastrofální, že komise OSN vyhlásila hladomor, což je na Blízkém východě vůbec poprvé. Následně vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael páchá genocidu ve snaze zničit Palestince. Po nástupu do Bílého domu se do konfliktu vložil Donald Trump s tím, že ho vyřeší. Po několika neúspěšných pokusech o příměří předložil na konci září plán, o kterém se nyní jedná v Egyptě. První kolo zprostředkovaných jednání mezi Izraelem a Hamásem skončilo v úterý nad ránem. „Podle všech informací, které máme od diplomatů, zdá se, že momentálně jsme nejblíže míru od začátku konfliktu," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Trumpův plán je chválen i kvůli tomu, že s nějakým dlouhodobým výhledem dává vpřed civilisty, a to jak v Izraeli, tak i v Pásmu Gazy. A souhlasí s ním i arabské země. Tentokrát nikdo nepočítá s vysídlením Palestinců," vysvětluje. S čím naopak dvacetibodový plán šéfa Bílého domu počítá? Na čem doposud nepanuje shoda? Co by podle plánu mělo být se zničeným Pásmem Gazy a co čeká vládu Benjamina Netanjahua?

Eva Erbenová žije v Izraeli, a uvádí se, že je nejstarší Izraelkou s českými kořeny. V Příbězích 20. století jsme se už jejím vzpomínkám věnovali, teď se k nim ze dvou důvodů znovu vracíme: 24. října 2025 oslaví paní Erbenová 95. narozeniny; 7. října uplynou dva roky od masakru, který v Izraeli spáchali členové Hamásu a dalších teroristických skupin.

Eva Erbenová žije v Izraeli, a uvádí se, že je nejstarší Izraelkou s českými kořeny. V Příbězích 20. století jsme se už jejím vzpomínkám věnovali, teď se k nim ze dvou důvodů znovu vracíme: 24. října 2025 oslaví paní Erbenová 95. narozeniny; 7. října uplynou dva roky od masakru, který v Izraeli spáchali členové Hamásu a dalších teroristických skupin.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko stojí před zásadními otázkami: jak reagovat na ruskou agresi, co obětovat pro bezpečnost, jak naložit s napjatými vztahy na Blízkém východě nebo zda přijmout euro. Předvolební debata Studia N ukázala, jak politici vidí naše místo v NATO, vztahy s Izraelem i budoucnost evropské integrace. Na otázky odpovídali Eduard Hulicius (Spolu), Barbora Urbanová (STAN) a Vladimír Votápek (Piráti). Zástupci hnutí ANO, SPD, Stačilo! a Motoristů sobě dali přednost mlčení a debatě o mezinárodní politice se vyhnuli. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.

Francie, Belgie, Portugalsko a Malta vyhlásily na okraji letošního zasedání Valného shromáždění OSN, že uznávají stát Palestina. Totéž učinily například Velká Británie, Austrálie či Kanada. Tedy vesměs země, které dosud stály spíše po boku Izraele. Došla jim však trpělivost s režimem Benjamina Netanjahua a s jeho nelidskou, surovou likvidací palestinského pásma Gazy pod záminkou boje proti teroristům z hnutí Hamás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

EU se postupně přiklání k zavedení sankcí proti Izraeli. Nevíte, co letos udělá volební systém? Volte, koho chcete, nikdo se to nedozví. Česko drží Netanjahua. To jsou jen takové řeči.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

World At WAR with Dean RyanEp. 'A Deadly Psy-Op'All the latest in what some call a "Psy-Op" and other a Izraeli murder in broad daylight, the Charlie Kirk assassination + Headlines. ___________________________________Become an RDM Night

Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?

Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Humanitárne organizácie hovoria, že Izrael blokuje dodávky pomoci, novinárske organizácie zase o zabíjaní reportérov.Padajú pritom aj slová ako hladomor a genocída: dnes sa teda spoločne vyberieme do Gazy.Tomáš Prokopčák sa o situácii na mieste, o Palestíne a Izraeli, ale aj o nás na západe rozprával s arabistom a spravodajcom Českého rozhlasu z Blízkeho východu Štěpánom Macháčkom.Zdroje zvukov: Youtube/IsraeliPM, Youtube/BBC News, Česká televize, Youtube/FRANCE 24 English–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Volby? Nejdu! Jak se z pravicových voličů stávají anarchisté. Opoziční lídři svorně obžalovaní. S Evou Decroix je bitcoinový kříž. Zbytečně! Rybářská návnada. EU se váhavě rozhoupává k mírným sankcím proti Izraeli

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.

V noci ze soboty na neděli zaútočily Spojené státy na jaderný program Íránu. Použily 14 bomb, kterými disponují jako jediné na světě a které jsou určené k průniku do hluboce ukrytých objektů, jako stál v íránském Fordo. „V některých případech lze situaci řešit jenom vojensky. Ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatické řešení,“ je přesvědčený v pořadu Osobnost Plus bývalý velvyslanec v Izraeli a Spojených státech Michael Žantovský.

Těžko by se dal od vládních stran čekat jiný postoj k americkému útoku na íránská jaderná zařízení než porozumění. Česká politická linie posledních pětatřiceti let je jak známo hodně vstřícná vůči Izraeli, a především o ten při Trumpem nařízeném bombardování šlo. I když zájem, aby Írán nezískal jadernou zbraň, je široký a nestojí o to skoro jistě ani některé země blízkovýchodního regionu, americký útok i předchozí izraelské jinak navenek odsuzující.

Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Chovatel slepic a králíků i jeden z architektů konečného řešení židovské otázky. Poslušný byrokrat, který „jen“ vykonával cizí rozkazy, ale má přitom na svědomí šest milionů životů. Pozorný manžel a milující otec rodiny a současně jedna z nejodpornějších postav světové historie. Válečný zločinec Adolf Eichmann. Jeho život předtím, než ho v Izraeli v roce 1961 odsoudili k smrti, popisuje kniha německé filozofky a historičky Bettiny Stangnethové Eichmann před Jeruzalémem.