Podcasts about vznikla

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Dobříš má další knihu o historii města. Autorem je ředitel místního muzea Jan Michl, který knihu složil ze svých článků pro dobříšské noviny. „Nebyl to můj nápad, o knihu si napsala fanynka muzea,“ říká. Díky novým technologiím se knihu podařilo rozšířit o velké množství fotografií.

Dříve nenápadný průchod ve Sladkovského ulici v centru Pardubic se proměnil v unikátní umělecký prostor. První českou pixelovou galerii. Vytvořená je tak, aby byla přístupná pro všechny návštěvníky bez ohledu na věk či zdravotní omezení. Barevné pixelové instalace tak nabízejí možnost změnit běžnou procházku centrem města v nevšední umělecký zážitek.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dříve nenápadný průchod ve Sladkovského ulici v centru Pardubic se proměnil v unikátní umělecký prostor. První českou pixelovou galerii. Vytvořená je tak, aby byla přístupná pro všechny návštěvníky bez ohledu na věk či zdravotní omezení. Barevné pixelové instalace tak nabízejí možnost změnit běžnou procházku centrem města v nevšední umělecký zážitek.

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kniha povídek speciálně sestavených na trénování paměti především pro seniory se zrodila v komunitní seniorském bydlení a rezidenci RoSa v Liberci. Na křestu knihy Slova vyprávějí byl i redaktor Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysoká pískovcová skála zvaná Pastýřská stěna se tyčí na levém břehu řeky Labe v Děčíně-Podmoklech. Vznikla díky neúnavné, mnoho let trvající práci našeho nejmohutnějšího vodního toku. Původně šlo totiž o celek se skálou, na které dnes stojí děčínský zámek. Řeka místo obtékala a postupně pak prorážela. Až vzniklo hluboké údolí a dvě proti sobě stojící úžasná vyhlídková místa.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Želvušky jsou známé svou extrémní odolností vůči radiaci – a nová studie ukazuje, že jejich schopnosti nemusí být jen jejich výsadou. Vědci dokázali, že lidské buňky mohou vyrábět antiradiační protein Dsup, pokud dostanou jeho genetický „plán“ pomocí mRNA.Experiment byl zatím otestován na hlodavcích, kde se ukázalo, že buňky s Dsupem lépe chrání DNA před poškozením. Nejde o hotovou terapii, ale o důkaz principu, který by mohl mít využití v onkologii, radioterapii, kosmickém výzkumu nebo ochraně buněk při extrémních podmínkách.V prvním výstřižku ze speciálu Rok ve vědě 2025 se podíváme, jak protein Dsup funguje, proč je želvuščí biologie tak výjimečná a co by znamenalo, kdybychom podobnou ochranu dokázali bezpečně využít u lidí.A nad to mrkneme i na vznik chirality. Život na Zemi používá jen jednu orientaci chirality: levotočivé aminokyseliny a pravotočivé cukry. Proč právě tuto kombinaci, zůstávalo dlouho záhadou. Loňská studie ale naznačuje překvapivě jednoduché vysvětlení: čistou náhodu při krystalizaci.Stačilo, aby se roztok na rané Zemi mírně ochladil nebo částečně odpařil. V přesyceném prostředí se spontánně vytvořily první krystaly jedné chirality, které se pak začaly samy „množit“ a vytlačily opačnou variantu. Tenhle proces mohl probíhat zcela bez biologických mechanismů, jen díky fyzice a chemii běžného prostředí.

„Tento typ dramaturgie, aby profesionální herci hráli na takhle malém prostoru, je něco, co je v republice skutečně unikátní,“ říká ředitel Městského divadla v Mostě Filip Nuckolls.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Jmenování nové české vlády už proběhlo. Petr Macinka ale dočasně stanul v čele dvou ministerstev a dosazení Filipa Turka na post ministra je nejisté. Příznivci nově zvolené vlády si také stěžují na „zdržování“ ze strany prezidenta Petra Pavla. „Zajímavé je, že o tom mluvila spousta politiků, dokonce i někteří poslanci Andreje Babiše. On ale ne,“ upozorňuje politický komentátor Jindřich Šídlo.

Jmenování nové české vlády už proběhlo. Petr Macinka ale dočasně stanul v čele dvou ministerstev a dosazení Filipa Turka na post ministra je nejisté. Příznivci nově zvolené vlády si také stěžují na „zdržování“ ze strany prezidenta Petra Pavla. „Zajímavé je, že o tom mluvila spousta politiků, dokonce i někteří poslanci Andreje Babiše. On ale ne,“ upozorňuje politický komentátor Jindřich Šídlo.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko hledá svůj příběh, na který můžeme být všichni hrdí a který nás představí i v zahraničí. Vznikla kvůli tomu iniciativa Dobré ráno, Česko, do které se může zapojit kdokoliv z nás. Ve studiu Rádia Praha o ní mluvil psycholog, analytik Druhé ekonomické transformace a výkonný ředitel Nadace Blíž k sobě Nikola Hořejš.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Přenos elektřiny je virtuální. Lidé se tak nemusí bát toho, že by museli zřizovat nové kabely nebo jiné příslušenství.

V oblasti mezi Kvildou a Borovými Lady, na břehu Teplé Vltavy se průmysl zabydlel už v 17. století, konkrétně v roce 1686. Vznikla zde první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Výroba skla tu trvala přes dvě stě let.

V oblasti mezi Kvildou a Borovými Lady, na břehu Teplé Vltavy se průmysl zabydlel už v 17. století, konkrétně v roce 1686. Vznikla zde první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Výroba skla tu trvala přes dvě stě let.

Mesiac po prijatí novely ústavy stretli v spoločnej diskusii šéfredaktori Postoja a Denníka N. Martin Hanus tvrdí, že liberáli na schválenie novely reagujú hystericky. "Vznikla tu emocionálna panika, že nám hrozí zrušenie demokracie a vyvedenie Slovenska z EÚ, čo nie je reálne," povedal. Matúš Kostolný je presvedčený, že hysterickou reakciou na fiktívne hrozby bolo naopak samotné prijatie novely. Diskusiu moderoval reportér Dušan Mikušovič.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement v roce 1907 vyrobila 235 vozů a výroba stále rostla. S tím stoupala poptávka po šoférech, kteří by vůz dokázali spolehlivě obsluhovat. První absolventi Chauffeurské školy Laurin & Klement uměli nejen řídit, ale poradili si i s případnou poruchou vozu.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Akrobatka, performerka a terapeutka Ivana Kolcunová ráda otevírá témata, o kterých se často mlčí. Ve své novocirkusové tvorbě se zaměřuje na akrobacii na šálách, kterou propojuje s emocemi i osobními příběhy. Vznikla tak inscenace obnaŽENA, věnovaná ženské cykličnosti a intimitě. A také představení přistiŽENA, kde se dotýká citlivého tématu zneužití a hledání cesty, jak se vyrovnat s těžkými životními situacemi. Co ji přivedlo k létání na šále? Jakou roli v tom sehrál pád i dlouhá rekonvalescence? A jaké přesahy hledá v novocirkusovém umění směrem k divákům? To se dozvíte v Cirqueon Cirkus Podcastu Veroniky Joškové Štefanové.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Celkem osm osobních aut a čtyři kamiony na elektřinu najednou můžou nově dobíjet řidiči u dálnice D1 poblíž Mořic na Prostějovsku. Novou stanici tam otevřela firma E.ON. Podle jejích zástupců se jedná o první veřejnou nabíječku takového druhu v Česku.

Čtyři rozvojové země na letošní klimatické konferenci OSN COP29 založily společnou skupinu klimaticky neutrálních států. Chtějí tak vyzvat zbytek světa, aby se k nim co nejdřív připojil a do ovzduší nevypouštěl víc emisí skleníkových plynů, než příroda dokáže zachytit. Do skupiny klimaticky neutrálních zemí G-Zero – tedy G Nula – patří Bhútán, Madagaskar, Panama a Surinam. Všechny mají společné rozsáhlé lesy a nedotčenou přírodu. Každá je pak sama o sobě unikátní.

O kvalitě slovenského piva dřív zejména v českých hospodách panovala řada pochyb. Dnes už ale nejsou na místě. Napříč Slovenskem vznikly za uplynulé roky desítky řemeslných pivovarů, kde s láskou vyrábějí výborné kousky. Ochutnávat tak prý stojí za to. A kdo poctivě ochutnává, může narazit na nečekané příběhy, například o původu tradiční pochoutky ze slovenských salaší.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Lesopark na kopci Na Skalkách ukrývá dvě pohádková jezírka. Vznikla na místech lomů, ve kterých se dříve těžil kámen.

Jak se netopýři dokážou adaptovat na lidi? Na co se zaměřuje Centrum precizní medicíny? Moderuje Lukáš Matoška.

Francie společně s Německem tvořily dlouhou dobu evropskou část páteře Unie i NATO. Po začátku války na Ukrajině se situace změnila – především proto, že Německo v přímé podpoře napadené země hodně váhalo. Vznikla tak situace, kdy – po faktickém stahování USA z Evropy a snahy o co nejmenším angažmá v ukrajinském konfliktu –, by právě Francie na sebe mohla vzít roli vůdčí evropské síly. Nejen ve válce na Ukrajině.