Podcasts about vznikla

V Jablonci nad Nisou už podobné jednotky fungují. Jednotky jsou od roku 2020 například v Březové nebo v Liberecké ulici. Podle ředitele jablonecké energetické se jejich provoz osvědčil.

Petržalka, nemocnica na Kramároch či dnes už neexistujúci Istropolis patria medzi stavby, ktoré sú už desaťročia predmetom verejných sporov. Často bývajú označované za symboly architektonických zlyhaní socializmu alebo za zdroje krízy vizuálnej identity Bratislavy. Na druhej strane máme stavby, najmä z medzivojnového obdobia, ako napríklad Avion, ktoré široká verejnosť naopak prijíma. Prečo je to tak? Na prvú by sme mohli povedať, že je to celkom prirodzene tým, že zatiaľ čo Avion pripomína obdobie našej prvej demokracie, naopak Kramáre či Petržalka sú spomienkou na totalitu. V aktuálnej epizóde podcastu toto tvrdenie sproblematizujeme: budeme diskutovať o tom, či môžu tieto stavby za režimy, v ktorých vznikli. Pozrieme sa na to, aké boli pôvodné ambície autoriek a autorov týchto projektov a ako podobu týchto stavieb ovplyvnili politické zásahy, ekonomické limity či zmeny režimov. Tento podcast je záznamom z diskusie na tému Kríza mestskej identity v minulosti a dnes, ktorá sa uskutočnila 13. júna 2026 na festivale Sútok, multižánrovom festivale, každoročne organizovanom Múzeom mesta Bratislava. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historičkou a architektkou Laurou Krištekovou a kunsthistoričkou Katarínou Haberlandovou z oddelenia dejín architektúry na Historickom ústave SAV, kde sa venujú výskumu histórie, teórie a plánovania architektúry 20. a 21. storočia a aktívne pôsobia aj na poli ochrany moderného architektonického dedičstva. Tento podcast vzniká vďaka podpore JUDr. Daga Vaškora, zberateľa, fanúšika histórie, fanúšika nášho podcastu. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Je to takový malý perníkový sendvič. Miletínské modlitbičky si získaly srdce posluchačů v roce 2022. Pekla je Lenka Hagerová. Šéfkuchař Roman Paulus jim dal nové tvary, použil všude jen mandle a místo jahodové marmelády zkusil ostružinovou. Vznikla lahodná kombinace sladkosti a kyselosti.

Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.

Moje první kniha vznikla ze strašidelného snu, říká Veronika Krausová by Salonky

Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hotová lávka bude mít ještě vyhlídkovou plošinu, ze které lidé uvidí na celé nádraží. Celá oprava železničního uzlu za zhruba 20 miliard korun by měla skončit kolem roku 2032.

Stále naléhavějšímu tématu duševního zdraví se věnuje nová divadelní hra Husy na provázku. Vznikla na základě příběhů, se kterými se svěřili sami diváci. Brněnská jedenáctka se vydala na originální představení s názvem Everbody Hurts podle písničky kapely REM. V díle uslyšíte taky o autonomních šalinách, dalších ledních medvědech v zoo, o žesťových Simpsonových, trestu za krádeže kabelů z dálnic i o snaze Brna přilákat do školek děti z chudých rodin.

Slovenská hudebnice a filmařka Monika Omerzu Midriaková se po debutové desce svého projektu Leto s Monikou z roku 2018 věnovala hlavně filmové hudbě. Covidová pandemie ji vrhla do autorské krize, ze které se dostala až v roce 2022, kdy začaly vznikat první písně na novou desku. Cítiť to všetko naraz odráží zvláštní mix protichůdných emocí, které cítíme ve světě multikrizí. „Velké události vstupují do tvého života. Ve světě se dějí strašné věci, ale ty máš ve svém životě fungovat normálně, chodit do práce, být dobrý partner nebo rodič. Máme vůbec právo prožívat nějaké štěstí?,“ říká a deska je odpovědí na tuto otázku. Řešením autorské krize bylo pro Leto s Monikou dělat věci intuitivně, neanalyzovat je, ale přijímat je a popisovat. A nemít nutně všechno pod kontrolou. Vznikla tak deska, která je velmi osobní, aniž by musela být nutně autobiografická. Obsahuje třeba lovesong o dlouhodobé lásce a spoustu vzkazů pro sebe sama. „Jak dobrý člověk jsi, tak dobrá bude tvoje hudba,“ připomíná Monika. Proč museli fanoušci čekat na novinku osm let, jaký je vztah její hudby k filmu a co jí poradil Brian Eno? Poslouchejte speciální rozhovorový díl Soundsystému s Leto s Monikou. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Stále naléhavějšímu tématu duševního zdraví se věnuje nová divadelní hra Husy na provázku. Vznikla na základě příběhů, se kterými se svěřili sami diváci. Brněnská jedenáctka se vydala na originální představení s názvem Everbody Hurts podle písničky kapely REM. V díle uslyšíte taky o autonomních šalinách, dalších ledních medvědech v zoo, o žesťových Simpsonových, trestu za krádeže kabelů z dálnic i o snaze Brna přilákat do školek děti z chudých rodin.

1. července 2026 uplynou tři měsíce od otevření nové ortopedické kliniky v Liberci. Vznikla z iniciativy několika ortopedů s cílem urychlit některé ortopedické operace. Jak se to daří, s čím se na tamní lékaře pacienti nejčastěji obracejí a v čem je pracoviště inovativní? Otázky pro zakladatele kliniky a ortopeda Roberta Švíglera.

Nová zajištěná trasa vás od pátku provede historickým dolem Pepř, kde se těžilo zlato už ve středověku. Zájemci tak můžou vidět podzemí, kam se běžně lidé nedostanou.

V Letařovicích jižně od Českého Dubu se již od roku 2011 odehrává podještědský kulturní festival Pouť mezi dvěma Jány. Letos kromě sobotní poutní mše svaté a božítělového procesí nabídne i řadu přednášek a divadlo a páteční koncert citeristy Michala Müllera.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výdaje na obranu a plnění závazků vůči NATO je téma posledních týdnů. Vznikla kvůli tomu i nová pozice vládního zmocněnce pro plnění našich závazků vůči NATO, stal se jím Jakub Landovský. Ten v našem Press klubu vysvětloval, že musíme změnit uvažování o fungování aliance, ale taky o tom, jak se vlastně obrana státu má financovat a vnímat. Poslechněte si celý pořad, kde vysvětluje, proč je to takové velké téma.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.

Opavská malířka a sochařka Iva Mrázková, která už 40 let žije a tvoří v Lucembursku, teď představuje svou tvorbu v prostorách ostravského Klubu Atlantik. Série akvarelů vznikla při jejím loňském pobytu v Japonsku.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opavská malířka a sochařka Iva Mrázková, která už 40 let žije a tvoří v Lucembursku, teď představuje svou tvorbu v prostorách ostravského Klubu Atlantik. Série akvarelů vznikla při jejím loňském pobytu v Japonsku.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pokusí ještě v letošním roce dosáhnout na splnění závazku NATO ve výši dvou procent HDP. Potřebuje proto v rozpočtu najít 20 miliard. Vznikla i nová pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO, kterým se stal Jakub Landovský. „Procenta mají význam pro plánovací orgány Aliance, ale pro vrchního velitele nemají prakticky žádnou hodnotu. Důležité jsou schopnosti, síly a prostředky,“ podotýká Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NESEDA pre mňa nikdy nebola obyčajná stolička, ale odpoveď na civilizačný problém chronického sedenia, gravipauzy a fyzickej degenerácie moderného človeka. Jej príbeh sa začal víziou vytvoriť pracovné prostredie, ktoré človeka nebude pasívne usádzať, ale bude ho prirodzene pozývať k pohybu počas práce. Spolu s Michalom Trubanom sme z prvých surových skíc, odborného presvedčenia a mnohých prototypov postupne vytvorili fyzický produkt, ktorý otvoril novú kategóriu aktívneho „ne-sedenia“. V tomto video článku mapujem dôležité míľniky projektu: vznik myšlienky, vývoj, predpredaj, výrobu, zmeny vo vedení, vlastnícke premeny aj hľadanie udržateľného obchodného modelu. Nie je to však iba história produktu, ale aj moje osobné svedectvo o tom, čo veľký projekt urobí s človekom, ktorý sa rozhodne udržať víziu pri živote. Otvorene pomenúvam vlastné chyby, slabé stránky aj morálne ponaučenia, ktoré vyplynuli z rokov práce, tlaku, naivity, dôvery, konfliktov a neľahkých rozhodnutí. NESEDA sa tak pre mňa stala nielen produktom, ale aj školou odvahy, charakteru, podnikateľskej zrelosti a pokory. Tento článok spolu s videom je určený všetkým, ktorí cítia, že chcú vytvoriť niečo väčšie než seba, no zatiaľ nenašli odvahu začať.

NESEDA pre mňa nikdy nebola obyčajná stolička, ale odpoveď na civilizačný problém chronického sedenia, gravipauzy a fyzickej degenerácie moderného človeka. Jej príbeh sa začal víziou vytvoriť pracovné prostredie, ktoré človeka nebude pasívne usádzať, ale bude ho prirodzene pozývať k pohybu počas práce. Spolu s Michalom Trubanom sme z prvých surových skíc, odborného presvedčenia a mnohých prototypov postupne vytvorili fyzický produkt, ktorý otvoril novú kategóriu aktívneho „ne-sedenia“. V tomto video článku mapujem dôležité míľniky projektu: vznik myšlienky, vývoj, predpredaj, výrobu, zmeny vo vedení, vlastnícke premeny aj hľadanie udržateľného obchodného modelu. Nie je to však iba história produktu, ale aj moje osobné svedectvo o tom, čo veľký projekt urobí s človekom, ktorý sa rozhodne udržať víziu pri živote. Otvorene pomenúvam vlastné chyby, slabé stránky aj morálne ponaučenia, ktoré vyplynuli z rokov práce, tlaku, naivity, dôvery, konfliktov a neľahkých rozhodnutí. NESEDA sa tak pre mňa stala nielen produktom, ale aj školou odvahy, charakteru, podnikateľskej zrelosti a pokory. Tento článok spolu s videom je určený všetkým, ktorí cítia, že chcú vytvoriť niečo väčšie než seba, no zatiaľ nenašli odvahu začať.

Za druhé světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 17 tisíc obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané. Historička Dana Vedra pět let pátrala po jejich osudech. Mluvila s pamětníky, procházela archivy i místa, kde k událostem došlo. Vznikla kniha Donuceni odejít.

Když někdo napíše první knihu a povede se ji vydat, je to důvod k velké radosti. A což teprve, když ta kniha získá ocenění Magnesia Litera! To se povedlo Zuzaně Bergrové s knihou Podezřelý ticho aneb Vystřižené scény ze života single mámy.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když někdo napíše první knihu a povede se ji vydat, je to důvod k velké radosti. A což teprve, když ta kniha získá ocenění Magnesia Litera! To se povedlo Zuzaně Bergrové s knihou Podezřelý ticho aneb Vystřižené scény ze života single mámy.

Za druhé světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 17 tisíc obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané. Historička Dana Vedra pět let pátrala po jejich osudech. Mluvila s pamětníky, procházela archivy i místa, kde k událostem došlo. Vznikla kniha Donuceni odejít.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historii uměleckého vzdělávání v Lomnici nad Popelkou ale i minulost budovy, ve které sídlí lomnická Základní umělecká škola, přibližuje nová výstava ve Šlechtově knihovně lomnického muzea.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Berlova vápenka na kraji Třemošnice v Pardubickém kraji patří k nejzajímavějším technickým památkám v oblasti Železných hor a připomíná dobu, kdy se v celé lokalitě ve velkém zpracovával vápenec. Vznikla kolem roku 1880 a sloužila až do roku 1960, kdy byl její provoz ukončen. Dnes je část areálu přístupná veřejnosti jako muzeum.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debatu o bazénu provázely spory. Vznikla i petice, kterou podepsaly asi 4000 lidí, kteří si přáli větší bazén. Úředníci ale část podpisů neuznali a spor skončil u soudu, který dal za pravdu petentům.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Jmenování nové české vlády už proběhlo. Petr Macinka ale dočasně stanul v čele dvou ministerstev a dosazení Filipa Turka na post ministra je nejisté. Příznivci nově zvolené vlády si také stěžují na „zdržování“ ze strany prezidenta Petra Pavla. „Zajímavé je, že o tom mluvila spousta politiků, dokonce i někteří poslanci Andreje Babiše. On ale ne,“ upozorňuje politický komentátor Jindřich Šídlo.