Podcasts about vznikla

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.„Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

Sova i jeřáb šedý. To jsou sochy, které v sobotu vyřezali řezbáři na třetím ročníku Dřevosochání na Vodním hradu Lipý v České Lípě.

Děti na příměstském táboře v pardubické městské galerii GAMPA natočily hudební videoklip. A trvalo jim to jenom pět dní. Vznikla tak originální projekce pro novou píseň Svatozář mladé pardubické kapely the strýc. Jak zjistila na premiéře klipu reportérka Naďa Kubínková, malí animátoři vytvořili krátký film, který má vtip a rozhodně nevypadá na to, že by ho natočili amatéři.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

V príjemných útrobách lesa nad Pražskou ulicou stála kedysi kalvária. Vznikla ako poďakovanie za to, že naše územie nepadlo Turkom. Bola ozdobou hlavného mesta až do 50. rokov minulého storočia. Práve pri budovaní Pražskej ulice sa odbagrovalo z kopca a za obeť padlo niekoľko kaplniek. Za socializmu kalvária celkom zanikla, zvyšky kaplniek sa používali aj na stavbu okolitých domov. Vďaka viacerým nadšencom však kalvária ožíva a dostáva modernú podobu. O osude kalvárskeho vrchu porozprával v podcaste Ulicami Bratislavy predseda občianskeho združenia Bratislavská Kalvária Ján Klepáč.

Celkem osm osobních aut a čtyři kamiony na elektřinu najednou můžou nově dobíjet řidiči u dálnice D1 poblíž Mořic na Prostějovsku. Novou stanici tam otevřela firma E.ON. Podle jejích zástupců se jedná o první veřejnou nabíječku takového druhu v Česku.

Čtyři rozvojové země na letošní klimatické konferenci OSN COP29 založily společnou skupinu klimaticky neutrálních států. Chtějí tak vyzvat zbytek světa, aby se k nim co nejdřív připojil a do ovzduší nevypouštěl víc emisí skleníkových plynů, než příroda dokáže zachytit. Do skupiny klimaticky neutrálních zemí G-Zero – tedy G Nula – patří Bhútán, Madagaskar, Panama a Surinam. Všechny mají společné rozsáhlé lesy a nedotčenou přírodu. Každá je pak sama o sobě unikátní.

O kvalitě slovenského piva dřív zejména v českých hospodách panovala řada pochyb. Dnes už ale nejsou na místě. Napříč Slovenskem vznikly za uplynulé roky desítky řemeslných pivovarů, kde s láskou vyrábějí výborné kousky. Ochutnávat tak prý stojí za to. A kdo poctivě ochutnává, může narazit na nečekané příběhy, například o původu tradiční pochoutky ze slovenských salaší.

O kvalitě slovenského piva dřív zejména v českých hospodách panovala řada pochyb. Dnes už ale nejsou na místě. Napříč Slovenskem vznikly za uplynulé roky desítky řemeslných pivovarů, kde s láskou vyrábějí výborné kousky. Ochutnávat tak prý stojí za to. A kdo poctivě ochutnává, může narazit na nečekané příběhy, například o původu tradiční pochoutky ze slovenských salaší.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Ve vybraných archivních nahrávkách se vypravíme do Netolic, na Žďákovský most, poslechneme si krátký výhled do budoucnosti v roce 2123 a také připomeneme, že tkalcovství bývalo povoláním mužů.

Lesopark na kopci Na Skalkách ukrývá dvě pohádková jezírka. Vznikla na místech lomů, ve kterých se dříve těžil kámen.

Jak se netopýři dokážou adaptovat na lidi? Na co se zaměřuje Centrum precizní medicíny? Moderuje Lukáš Matoška.

Rozhledny máme jako turisté moc rádi. Dovolují nám dohlédnout dál, než bychom došli. Vyšlapáním schodů prověříme svou fyzickou kondici a v neposlední řadě se o tom kterém místě mnoho dozvíme. A když je rozhledna stará skoro dvě stě let, mohou být ty informace i hodně zajímavé. Rozhledna Babylon u Kramolína na Vysočině vznikla v roce 1831.

Rozhledny máme jako turisté moc rádi. Dovolují nám dohlédnout dál, než bychom došli. Vyšlapáním schodů prověříme svou fyzickou kondici a v neposlední řadě se o tom kterém místě mnoho dozvíme. A když je rozhledna stará skoro dvě stě let, mohou být ty informace i hodně zajímavé. Rozhledna Babylon u Kramolína na Vysočině vznikla v roce 1831.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Francie společně s Německem tvořily dlouhou dobu evropskou část páteře Unie i NATO. Po začátku války na Ukrajině se situace změnila – především proto, že Německo v přímé podpoře napadené země hodně váhalo. Vznikla tak situace, kdy – po faktickém stahování USA z Evropy a snahy o co nejmenším angažmá v ukrajinském konfliktu –, by právě Francie na sebe mohla vzít roli vůdčí evropské síly. Nejen ve válce na Ukrajině.

Francie společně s Německem tvořily dlouhou dobu evropskou část páteře Unie i NATO. Po začátku války na Ukrajině se situace změnila – především proto, že Německo v přímé podpoře napadené země hodně váhalo. Vznikla tak situace, kdy – po faktickém stahování USA z Evropy a snahy o co nejmenším angažmá v ukrajinském konfliktu –, by právě Francie na sebe mohla vzít roli vůdčí evropské síly. Nejen ve válce na Ukrajině.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý nový díl sledujte na http://zimakpodcast.cz Je hotovo v extraligové sérii Pardubic s Hradcem Králové? Jak je možné, že Dynamo je herně naprosto někde jinde než v utrápené základní části? Proč se ze zákroku Martina Pláňka na Lukáše Sedláka stala tak ošklivá nehoda? Je osmizápasový distanc pro beka Mountfieldu na místě? Mají se řešit následky faulu? Jaké jsou polehčující okolnosti pro hradeckého zadáka? Proč je tolik názorů na jeden jediný hit? Co hrozí Sedlákovi, pokud bude v riskantním stylu hry pokračovat? Další nový díl podcastu Zimák rozebírá klíčové události posledních dnů, vedle Radka Dudy a Zbyňka Irgla se dostavil i Petr Koukal, extraligový šampion s Pardubicemi a později hradecký útočník. Moderuje Míra Horák. Vznikla hodně živá debata na pálivá témata. Těch je samozřejmě víc, včetně překvapivě se vyvíjející série mezi Spartou a Kometou. Co se s favoritem děje, že ho Brno tak trápí? A čím přesně? V čem má trenér Kamil Pokorný navrch nad Pavlem Grossem a jeho realizačním týmem? Co by se dělo, kdyby Sparta v semifinále vypadla? Následující dny budou stát za to a tohle je pozvánka na ně…

Malebná drobná stavba zasazená mezi kopci. Taková je Cyrilka. Půvabná roubená kaple svatých Cyrila a Metoděje v Čeladné v Moravskoslezském kraji. Vznikla v roce 1936 a výzdobou připomíná lidové stavby architekta Dušana Jurkoviče. Je spojená s pramenem dobré vody, a tak se stala oblíbeným zastavením pěších i cyklistů na cestách do beskydského podhůří.

Malebná drobná stavba zasazená mezi kopci. Taková je Cyrilka. Půvabná roubená kaple svatých Cyrila a Metoděje v Čeladné v Moravskoslezském kraji. Vznikla v roce 1936 a výzdobou připomíná lidové stavby architekta Dušana Jurkoviče. Je spojená s pramenem dobré vody, a tak se stala oblíbeným zastavením pěších i cyklistů na cestách do beskydského podhůří.

Není to vysoká rozhledna v pravém slova smyslu, a tak dostala trefný název VýhledNa. Vyhlídková věž stojí na severovýchodním okraji Litomyšle v místní části Lány a její konstrukci tvoří dva vyřazené lodní kontejnery. Nové vyhlídkové místo nabízí pohled na moderní zástavbu i historické panorama Litomyšle.

Měla pomoct hlavně chudšímu obyvatelstvu lépe hospodařit s penězi a naučit je spořit si na budoucnost. Kde spořitelna sídlila a kdo si do ní ukládal své krejcary a zlaté - Na co by si lidé měli dát pozor při výběru éterických olejů a parfémů, pokud chtějí opravdu čistý přírodní produkt? - Umělá inteligence jako fotbalový fanoušek. Sama si na hřišti najde míč a malé kluby tak ke streamování svých zápasů nepotřebují živého kameramana.

Proč si jako pokusnou rostlinu vybrali chmel? - V souvislosti s nedávným výročím Františky Plamínkové se zaměříme na významné ženy v českých dějinách a muzejních sbírkách. Jak dobře je ženské hnutí zdokumentováno díky dobovým exponátům? - Centrum pro oběti sexuálního násilí a obtěžování Profem má za sebou pvní rok existence. Jak se osvědčilo v praxi?

Burza, jinými slovy kapitálový trh, je vcelku dobrý, tradiční vynález. Vznikla jako transparentní trh, kde se potkávají podnikatelé s nápady, kteří nemají moc peněz, s těmi, co je mají, a kteří se pak dělí o akcie daného podniku. Toto spojení vede k růstu firem a ti, kdo si akcie koupí, na tom vydělávají. Když má firma zisk, platí z něj dividendu.