Podcasts about vznikla

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Přenos elektřiny je virtuální. Lidé se tak nemusí bát toho, že by museli zřizovat nové kabely nebo jiné příslušenství.

V oblasti mezi Kvildou a Borovými Lady, na břehu Teplé Vltavy se průmysl zabydlel už v 17. století, konkrétně v roce 1686. Vznikla zde první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Výroba skla tu trvala přes dvě stě let.

V oblasti mezi Kvildou a Borovými Lady, na břehu Teplé Vltavy se průmysl zabydlel už v 17. století, konkrétně v roce 1686. Vznikla zde první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Výroba skla tu trvala přes dvě stě let.

Mesiac po prijatí novely ústavy stretli v spoločnej diskusii šéfredaktori Postoja a Denníka N. Martin Hanus tvrdí, že liberáli na schválenie novely reagujú hystericky. "Vznikla tu emocionálna panika, že nám hrozí zrušenie demokracie a vyvedenie Slovenska z EÚ, čo nie je reálne," povedal. Matúš Kostolný je presvedčený, že hysterickou reakciou na fiktívne hrozby bolo naopak samotné prijatie novely. Diskusiu moderoval reportér Dušan Mikušovič.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement v roce 1907 vyrobila 235 vozů a výroba stále rostla. S tím stoupala poptávka po šoférech, kteří by vůz dokázali spolehlivě obsluhovat. První absolventi Chauffeurské školy Laurin & Klement uměli nejen řídit, ale poradili si i s případnou poruchou vozu.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Den stromů je nejen příležitostí pro výsadbu mladých stromů, ale také připomínkou jejich důležitosti pro život na Zemi. Slaví se ve více než čtyřiceti zemích světa v různých ročních obdobích, u nás připadá od roku 2000 každoročně na 20. října. Kde je nejstarší strom na území Brna? A jaké jihomoravské obce nesou ve svém názvu právě stromy? Poslechněte si další vydání cyklu Jihomoravský rok.

Akrobatka, performerka a terapeutka Ivana Kolcunová ráda otevírá témata, o kterých se často mlčí. Ve své novocirkusové tvorbě se zaměřuje na akrobacii na šálách, kterou propojuje s emocemi i osobními příběhy. Vznikla tak inscenace obnaŽENA, věnovaná ženské cykličnosti a intimitě. A také představení přistiŽENA, kde se dotýká citlivého tématu zneužití a hledání cesty, jak se vyrovnat s těžkými životními situacemi. Co ji přivedlo k létání na šále? Jakou roli v tom sehrál pád i dlouhá rekonvalescence? A jaké přesahy hledá v novocirkusovém umění směrem k divákům? To se dozvíte v Cirqueon Cirkus Podcastu Veroniky Joškové Štefanové.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zavadilka nacházející se na náhorní plošině nad Konicí patří mezi malé osady vzniklé poměrně nedávno. Přitom samotná historie této osady je docela spletitá, vždyť v minulosti měla dokonce dvě části, které patřily každá k jiné obci.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.„Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Celkem osm osobních aut a čtyři kamiony na elektřinu najednou můžou nově dobíjet řidiči u dálnice D1 poblíž Mořic na Prostějovsku. Novou stanici tam otevřela firma E.ON. Podle jejích zástupců se jedná o první veřejnou nabíječku takového druhu v Česku.

Čtyři rozvojové země na letošní klimatické konferenci OSN COP29 založily společnou skupinu klimaticky neutrálních států. Chtějí tak vyzvat zbytek světa, aby se k nim co nejdřív připojil a do ovzduší nevypouštěl víc emisí skleníkových plynů, než příroda dokáže zachytit. Do skupiny klimaticky neutrálních zemí G-Zero – tedy G Nula – patří Bhútán, Madagaskar, Panama a Surinam. Všechny mají společné rozsáhlé lesy a nedotčenou přírodu. Každá je pak sama o sobě unikátní.

O kvalitě slovenského piva dřív zejména v českých hospodách panovala řada pochyb. Dnes už ale nejsou na místě. Napříč Slovenskem vznikly za uplynulé roky desítky řemeslných pivovarů, kde s láskou vyrábějí výborné kousky. Ochutnávat tak prý stojí za to. A kdo poctivě ochutnává, může narazit na nečekané příběhy, například o původu tradiční pochoutky ze slovenských salaší.

O kvalitě slovenského piva dřív zejména v českých hospodách panovala řada pochyb. Dnes už ale nejsou na místě. Napříč Slovenskem vznikly za uplynulé roky desítky řemeslných pivovarů, kde s láskou vyrábějí výborné kousky. Ochutnávat tak prý stojí za to. A kdo poctivě ochutnává, může narazit na nečekané příběhy, například o původu tradiční pochoutky ze slovenských salaší.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Ve vybraných archivních nahrávkách se vypravíme do Netolic, na Žďákovský most, poslechneme si krátký výhled do budoucnosti v roce 2123 a také připomeneme, že tkalcovství bývalo povoláním mužů.

Lesopark na kopci Na Skalkách ukrývá dvě pohádková jezírka. Vznikla na místech lomů, ve kterých se dříve těžil kámen.

Jak se netopýři dokážou adaptovat na lidi? Na co se zaměřuje Centrum precizní medicíny? Moderuje Lukáš Matoška.

Rozhledny máme jako turisté moc rádi. Dovolují nám dohlédnout dál, než bychom došli. Vyšlapáním schodů prověříme svou fyzickou kondici a v neposlední řadě se o tom kterém místě mnoho dozvíme. A když je rozhledna stará skoro dvě stě let, mohou být ty informace i hodně zajímavé. Rozhledna Babylon u Kramolína na Vysočině vznikla v roce 1831.

Francie společně s Německem tvořily dlouhou dobu evropskou část páteře Unie i NATO. Po začátku války na Ukrajině se situace změnila – především proto, že Německo v přímé podpoře napadené země hodně váhalo. Vznikla tak situace, kdy – po faktickém stahování USA z Evropy a snahy o co nejmenším angažmá v ukrajinském konfliktu –, by právě Francie na sebe mohla vzít roli vůdčí evropské síly. Nejen ve válce na Ukrajině.