Podcasts about velmi

Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.

Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.

Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.

Nový kastelán na zámek přinesl spoustu nových věcí. Máme nový přístup na zámek, jsou zpřístupněné zahrady u zámku, je nová prohlídková trasa a zakázal průvodcům, aby se ptali návštěvníků na otázky, u kterých jsme se cítili jako ve škole. Velmi příjemná návštěva Vás čeká na zámku Krásný Dvůr, který znáte i z několika filmů. Na zámku se natáčelo Jak básníkům chutná život nebo Konec starých časů. U zámku je také obrovský romantický park, který stojí za návštěvu. Bohužel, část zámku i parku potřebuje velkou rekonstrukci a opravu. V jakém stavu je zámek? Kdy byl zámek v největším rozkvětu? A je tam i strašidlo? To vše a mnohem víc se dozvíte v rozhovoru s Milanem Vaněrkou, kastelánem zámku Krásný Dvůr.

Papež Lev XIV. vyzval k propuštění všech vězněných novinářů. Stalo se tak při setkání s novináři akreditovanými ve Vatikánu. Média také vyzval, aby informovala bez předsudků, fanatismu a nenávisti. Média by podle něj měla také používat umělou inteligenci s odpovědností a rozvahou. v Pressklubu Frekvence 1 před takzkvanou AI varoval i Jaroslav Brož, děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Poslechněte si záznam celého pořadu.

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zelené střechy jsou velkým trendem současnosti. Podle odborníka Lukáše Kostky z firmy Isover počet zájemců o zelené střechy rok od roku roste. Velmi dobře poslouží v betonových centrech měst.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zelené střechy jsou velkým trendem současnosti. Podle odborníka Lukáše Kostky z firmy Isover počet zájemců o zelené střechy rok od roku roste. Velmi dobře poslouží v betonových centrech měst.

Přesvědčovat Ukrajinu, nebo ji dokonce tlačit do toho, aby za každou cenu osvobodila veškeré své území, by znamenalo hnát další tisíce, desetitisíce ukrajinských vojáků na smrt a prodlužovat válku. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň to uvedl prezident ČR Petr Pavel.

U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války připravilo semilské muzeum výstavu založenou na příbězích spojených s dobovými předměty ze Semil a okolí pod názvem Svědkové války promlouvají.

V severním křídle choceňského zámku, ve kterém sídlí Orlické muzeum, najdete řadu tematických expozic. Velmi cenné sbírky, především z oblasti přírody, ale ukrývá také muzejní depozitář.

"Velmi pochybuji o tom, že Bůh může člověku nesmírně požehnat, aniž by ho předtím velmi zranil." Celá řada biblických příběhů toto tvrzení křesťanského myslitele A. W. Tozera potvrzuje. Nad tím, proč je zlomenost klíčem k plnému životu, můžete přemýšlet s Petrem Janouškem.

Hrát začala už jako malá holčička. Tehdy byla navíc velmi úspěšnou baletkou a také krasobruslařkou. Později vystudovala herectví a choreografii, vystřídala řadu divadelních scén a dnes je nedílnou součástí pražského Divadla Bez zábradlí. Hostem pořadu Až na dřeň byla Dana Morávková.

Hrát začala už jako malá holčička. Tehdy byla navíc velmi úspěšnou baletkou a také krasobruslařkou. Později vystudovala herectví a choreografii, vystřídala řadu divadelních scén a dnes je nedílnou součástí pražského Divadla Bez zábradlí. Hostem pořadu Až na dřeň byla Dana Morávková.

Hrát začala už jako malá holčička. Tehdy byla navíc velmi úspěšnou baletkou a také krasobruslařkou. Později vystudovala herectví a choreografii, vystřídala řadu divadelních scén a dnes je nedílnou součástí pražského Divadla Bez zábradlí. Hostem pořadu Až na dřeň byla Dana Morávková.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podílel se na prvním i druhém dílu veleúspěšné české hry Kingdome Come: Deliverence. Obor digitálního herectví je podle něj daleko širší než jednotlivé cutscény. „Ty se natáčí v obýváku, kde je naúhlováno přes padesát kamer,“ říká ve Vizitce. „Přirovnal bych to k imerzivnímu divadlu.“ Je hraní v kyberprostoru budoucností herectví? A jak zvládá zahrát stovky postav najednou? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podílel se na prvním i druhém dílu veleúspěšné české hry Kingdome Come: Deliverence. Obor digitálního herectví je podle něj daleko širší než jednotlivé cutscény. „Ty se natáčí v obýváku, kde je naúhlováno přes padesát kamer,“ říká ve Vizitce. „Přirovnal bych to k imerzivnímu divadlu.“ Je hraní v kyberprostoru budoucností herectví? A jak zvládá zahrát stovky postav najednou? Ptá se Ondřej Cihlář.

Lékařka Zuzana Vávrová se pohybuje mezi chirurgií, mamologií a hudebními pódii. Velmi ráda zpívá. Prošla několika kapelami, dokonce natáčela i v našem rozhlasovém studiu, ale většinu času tráví u operačního stolu.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velmi stylově se 19. ročník atletického svátku uskuteční v sobotu 19. dubna. Krajské město se promění v jednu velkou běžeckou zónu.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malárie je jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění. Ročně si vyžádá půl milionu lidských životů. Někteří cestovatelé na ni umírají i u nás. Přijít se k ní dá velice snadno, jedním štípnutím infikovaného komára, jak potvrzuje lékařka Očkovacího centra Avenier v Českých Budějovicích Dagmar Benešová.Všechny díly podcastu Zdravíčko můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN odhaluje tajemství nejmenších částic vesmíru a přitom přináší lidstvu technologické novinky. Nedávno tam objevili další zajímavost o antihmotě. Tu sice běžně nepotkáme, ale i takový objev může být užitečný. CERN je ale rodištěm řady vynálezů, které dnes běžně používáme, připomíná ředitelka organizace, vědkyně Fabiola Gianottiová.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké přínosy, ale i rizika přináší mezigeneračního propojení? O tom si povídáme s Alenou Tölgovou, ředitelkou Sociálních služeb v Chomutově.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obyvatelé Spojených států začínají pociťovat dopady cel, které zavedl prezident Donald Trump. „Američané opravdu berou ekonomické aspekty vážně. Trump je pod tlakem. Snaží se udržet takovou tu pozitivní náladu, ten náboj,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda výkonného a dozorčího výboru ekonomického institutu CERGE-EI, ředitel think-tanku idea a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.

Obyvatelé Spojených států začínají pociťovat dopady cel, které zavedl prezident Donald Trump. „Američané opravdu berou ekonomické aspekty vážně. Trump je pod tlakem. Snaží se udržet takovou tu pozitivní náladu, ten náboj,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda výkonného a dozorčího výboru ekonomického institutu CERGE-EI, ředitel think-tanku idea a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Začalo to drobnou nehodou při natáčení televizní show Partička a skončilo diagnózou, kvůli které se musel Michal Suchánek několikrát vrátit na operační sál. „Koukáš na svět a jako by ti přes něj padal černý sníh. Pak už padají obrovské kameny a nakonec má člověk pocit, jako by byl hlavou zaražený na dně rybníka,“ přibližuje boj s utrženou sítnicí, která ho v posledních měsících dost potrápila. Český herec, režisér, ale také bavič v rozhovoru popisuje, jak svou komediální kariéru „přepálil“, a proto málokdo umí rozlišit, kdy si z něčeho utahuje a kdy naopak něco bere vážně. Velmi osobní a nesnadné je pro něj například téma jeho dospívání, kdy podle svých slov pocházel z citově chudých poměrů a některé rodinné situace byly až „otřesné“. Co Suchánkovi samotnému chybělo, o to víc vrací své vlastní rodině – i proto velmi rád pracuje se svým synem a dcerou. I na ně ale umí být při spolupráci pěkně přísný. Suchánek se dotýká tématu stárnutí i toho, jak mu občas některé skeče z Partičky připadají vzhledem k jeho věku až „zrůdné“. Zároveň ale vnímá, jak se vzhledem k dění ve světě hranice humoru posouvají. Jak často o sobě pochybuje? Je to i důvod, proč pokaždé vystupuje v tandemu s někým dalším? A proč ho naštval Elon Musk a připadá mu úchylný? I o tom jsme s Michalem Suchánkem mluvili.

Radioporadna o tom, jak se starat o svoji duši. Nabídneme vám tzv. metodu mindfulness, to je jedna z možností, jak pečovat o své psychické zdraví. Představíme vám ji společně s lektorkou Radanou Zubatou.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

V Česku stále přibývá lidí podvedených na internetu. Trend potvrzují policejní statistiky. Stále častější jsou případy, kdy podvodníci varují před údajným napadením účtu v bance a tvrdí lidem, že je o jejich peníze chce někdo připravit. Jejich nátlak a přesvědčovací metody jsou stále propracovanější.

Jaký je původ majetku nejbohatších Čechů a proč nemáme důvod být na ně hrdí? Jozef Síkela, současný český eurokomisař, vzpomíná na oligarchy, jak je sám nazývá, které zblízka poznal v době, kdy byl vrcholným bankovním manažerem. Co znamená, když Andrej Babiš začne být neklidný? Jaké sliby dala Ursula von der Leyenová Česku, ale nedodržela je? Proč se v jedné chvíli chtěl na post eurokomisaře úplně vykašlat? A co všechno teď mohou díky jeho pozici získat české firmy? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Velmi osobitá sbírka "suvenýrů", která charakterizuje putování z Brna do Porta, se ukrývá v závěru závěrečné :-D části poutních cestovatelských pořadů Za obzor s Ondrou Vlkem Herzánem. Poslechněte si o tom, co všechno se v Ondrovi otevřelo i uzavřelo a samozřejmě o tom, co všechno viděl a zažil!

Víte, co je ostara? Velmi dávná tradice oslav jara, jak v magazínu Dámská jízda vysvětluje Veronika Králíková alias Bavorovská hospodyňka. Mluvit bude i o dalších zvycích. A kreativní publicistka k tomu přidá inspiraci na jarní úklid a obměnu šatníku. K poslechu zve Mirka Nezvalová.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak čelit urychlování vývoje umělé inteligence tlačeného korporacemi i americkou administrativou? Investovat do vlastních jazykových modelů už se Evropě nevyplatí, míní odborník. „Začínají se opakovat 50. léta, akorát na steroidech. Velmi důležitý potenciál pro Evropu, která zaspala a prokoučovala možnost být relevantní ve vývoji AI, není vyvíjet regulace, ale vyvinout volant a brzdy,“ myslí si Jan Romportl. Jak si ve světě řízeném neuronovou sítí představuje roli člověka?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německo v neděli čekají klíčové volby, které rozhodnou mimo jiné o osobně nového spolkového kancléře. Velmi pravděpodobně se jím stane šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Novinář listu Süddeutsche Zeitung se domnívá, že Merz oproti dosavadnímu kancléři Olafu Scholzovi dokáže lépe komunikovat s dalšími unijními lídry. Zároveň by ale podle něj svým přístupem mohl ohrozit plnění migračního paktu.

Tisíciletá lípa v Klokočově na Havlíčkobrodsku je nejstarší lípou v Česku. Památná lípa velkolistá je chráněná od roku 1976. Dosahuje výšky kolem 20 metrů a obvod kmene měří necelých 9 metrů.

Americký prezident Donald Trump označil získání Grónska za „absolutní nutnost“ a nevyloučil, že použije ekonomické nebo vojenské kroky. „Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí samostatnost, autonomii a vytvoří třeba samostatný stát, když půjdou k USA, budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ říká pro Český rozhlas Plus etnograf a znalec Grónska Jaroslav Klempíř, který s manželkou Alenou pobývá v Grónsku už 25 let.

Americký prezident Donald Trump označil získání Grónska za „absolutní nutnost“ a nevyloučil, že použije ekonomické nebo vojenské kroky. „Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí autonomii a vytvoří třeba samostatný stát v USA – tak budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ říká pro Český rozhlas Plus etnograf a znalec Grónska Jaroslav Klempíř, který s manželkou Alenou pobývá v Grónsku už 25 let. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Matematička Lída Fusková se ve věku, kdy mnozí odchází do důchodu, rozhodla založit svou první společnost. Ta se jmenuje Diribet a dodává analytický software do největších firem světa jako VW, Bosch či Mercedes. Lída má za sebou velmi zajímavý životní příběh a zkušenost, která se propisuje do fungování její berounské společnosti. Spolu s ní dorazil i spoluzakladatel Vlasta Dolejš, který má na starosti technologickou část vývoje. Velmi zajímavé povídání o budování firmy tak nějak po baťovsku bez investora a nutnosti bláznivých hokejek. * https://www.diribet.cz

„Existuje Bulletin atomových vědců, který je vydáván od roku 1947, kde jsou imaginární apokalyptické hodiny, které ukazují křivku, do jaké míry se blížíme jaderné apokalypse. V posledních letech tam přibyla klimatická změna a devastace informačního prostoru,“ říká neuropatolog a spisovatel František Koukolík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 24.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Je to více než rok, co se na Slovensku opět dostal k moci Robert Fico. Jak se pod jeho vládou proměňují policie a soudnictví? Jakým tlakům čelí média a jaká je na Slovensku atmosféra? V čem se Fico inspiruje Orbánem, co z Orbánovy "učebnice" naopak nefunguje? A jakou roli v tom všem hraje finanční skupina Penta? V posledním Odposlechu roku 2024 přinášíme velký bilanční rozhovor s Beatou Balogovou, šéfredaktorkou slovenského deníku SME. Rozhovor s ní vede šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová.

Palestinské teroristické hnutí Hamás ustoupilo od jednoho ze svých klíčových požadavků pro uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Blíží se příměří v Gaze? A proč v Sýrii padl režim Bašára Asada? „Povstalci byli prostě najednou velmi úspěšní a zbořilo se to jako domeček z karet,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.

Palestinské teroristické hnutí Hamás ustoupilo od jednoho ze svých klíčových požadavků pro uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Blíží se příměří v Gaze? A proč v Sýrii padl režim Bašára Asada? „Povstalci byli prostě najednou velmi úspěšní a zbořilo se to jako domeček z karet,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Baník ovládl hornické derby! Utkání 17. kola Chance Ligy mezi Baníkem Ostrava a Karvinou skončilo 2:1. „Velmi dobrý fotbal, Baník podal výborný výkon. Mělo to ale skončit 6:1,“ říká v Prvním dojmu redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica: „Ocenil bych výkon brankáře Lapeše.“

Na Slovensku startuje nový mediální projekt. Populární moderátor Michal Kovačič si zakládá online televizi, a to půl roku poté, co byl vyhozen z TV Markíza za to, že v živém vysílání varoval před orbanizací slovenských médií.„Sedmnáctého listopadu večer budeme mít debatu s Václavem Moravcem a s Milanem Kňažkem. Symbolicky jsme si zvolili výročí Sametové revoluce,“ popisuje Kovačič start zpravodajského online projektu 360tka v podcastu Mediální cirkus.Kovačič na svůj projektu vybíral peníze v crouwdfoundingové kampani, která se stala hitem. Během pár dní totiž vybral zhruba 600 tisíc euro.„Na Slovensku v podstatě nemáme funkční televizní investigativu. Ve veřejnoprávní televizi něco bylo, ale nebylo to zdaleka na takové úrovni, jako si myslím, že by si Slovensko zasloužilo. Takže chceme dělat investigativu, kriticky přistoupit k politice, protože ta stále víc mizí z běžného večerního zpravodajství. A také se chceme věnovat kauzám v naší zemi, protože těch je tolik, že se v nich lidé absolutně ztrácejí. A televize umožňuje, aby se v nich lidé zorientovali jednoduchým způsobem,“ vyjmenovává Kovačič své plány.Veřejnoprávní média se na Slovensku zásadně proměnila v létě. Vláda i přes protesty veřejnosti totiž prosadila v parlamentu nový zákon, který zrušil dnes už bývalou veřejnoprávní stanici Rozhlas a Televize Slovenska (RTVS) a nahradil je institucí s názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Důvodem bylo to, že původní instituce nebyla podle vládních politiků dost objektivní. Změna umožnila personální obměnu vedení, většinu při rozhodování o novém vedení instituce přitom nově mají zástupci přímo nominovaní ministerstvem kultury.„Slovensku chybí veřejnoprávní televize už teď. A obávám se, že bude chybět stále víc. Budu rád, když se nám podaří co nejvíc z toho nahradit. Je velmi důležité, co máte v Česku, tedy Českou televizi a Český rozhlas. A myslím si, že čeští novináři i veřejnost se příliš málo obávají a starají o budoucnost vašich veřejnoprávních médií,“ říká v Mediálním cirkusu Kovačič a pokračuje:„Ještě u vás nejsou ani volby, po kterých mohou přijít silné tlaky a navzdory tomu se zdá, že už teď jsou ve vašich veřejnoprávních médiích jisté otřesy, kvůli kterým to pak veřejnoprávní televize nemusí ustát. Je důležité, aby se lidé uvnitř televize sjednotili, aby si uvědomili, jakou má vaše veřejnoprávní televize hodnotu a že o ní můžete velmi rychle přijít. Čeští diváci si to totiž neumí představit. Nezažili jste to, co my, kdy za Mečiara byla veřejnoprávní televize opravdu služkou vlády. To samozřejmě nepřijde ze dne na den, ale může se to postupně vyvinout, když si občané nedají pozor,“ varuje Kovačič.Bojovali jsme měsíce, nikdo to ale nevědělKovačič moderoval na Slovensku nejpopulárnější politickou televizní debatu Na tělo, obdobu českých Otázek Václava Moravce. Na obrazovce TV Markíza, která patří české skupině PPF, ale skončil v červnu poté, co v posledním vysílání své debaty v živém vysílání popsal tlaky vedení Markízy na zpravodajství a varoval před orbanizací slovenských médií.„Vůbec toho nelituju. Ono to bylo totiž vyvrcholením toho, kdy jsme měsíce a měsíce bojovali interně, nikdo o tom ale nevěděl. My jsme roky, já jsem tam byl 16 let, budovali zpravodajství a Markízu, která byla do velké míry náhradou za veřejnoprávní televizi. Naše zpravodajství bylo nejsledovanější, nejcitovanější a nejvýznamnější a nám šlo o to, abychym tohle zachovali,“ popisuje Kovačič, za kterého se také postavila velká část dalších novinářů Markízy. Redakce si nakonec na vedení televize vyjednala písemný příslib, že vedení nebude zasahovat do zpravodajství. I tak je ale situace ve vlivné soukromé televizi opět napjatá: „Teď je pod tlakem můj kolega Viktor Vincze, který je moderátor zpravodajství, moderátor Let's dance (slovenská obdoba Star Dance), který je novým předsedou odborů. Nevíme, co se tam stane. Například mu hrozili tím, že vůči němu můžou zakročit. Kvůli tomu, že jsme měli Live Stream na Instagramu o amerických volbách. To je úplná banalita, která se běžně dělá. Jenže oni poslali bulváru odpověď, že je to porušení zákoníku práce. Dopředu mu o tom přitom nic neřekli a nezakazovali mu to. Takže se tam dějí velmi zvláštní věci,“ upozorňuje Kovačič.Pro Fica jsem záchodový pavoukSlovenští novináři ze seriózních médií jsou dlouhodobě pod velkým tlakem. Premiér Robert Fico novináře opakovaně kritizuje, naposledy je nazval třeba krvelačnými bastardy. Kromě změn slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu prosazuje i další opatření, která by na novináře a jejich práci mohla výrazně dopadnout. Ostatně mimo jiné média a jejich tlak viní z toho, že vyvolávají nálady, které na Slovensku vyvrcholily v květnu atentátem právě na Fica.„Jsem na takové útoky zvyklý. Před deseti či dvanácti lety mě Fico nazval záchodovým pavoukem, takže to pro mě není nic nového. Snažíme se si od toho držet odstup, když to ale přesáhne nějakou míru, je třeba se tomu bránit. Když začaly zásahy ve vysílání TV Markíza, tak se začalo razit i to, že se na tyhle útoky vlastně nemá reagovat. Televize tak přestala své novináře bránit, nezastala se jich. A to je pak mnohem těžší dělat svoji práci, když za vámi nestojí vedení,“ popisuje složitou slovenskou mediální realitu Kovačič.Fico zakázal hned po svém nástupu části médií vstup na Úřad vlády, velká část vládních politiků pak prioritně komunikuje s alternativními médii.„Když v něčem žijete roky, tak se s tím naučíte žít. Je ale podstatné, aby to nepřesahovalo ty červené čáry, které ale mám pocit, že se stále posouvají. Uvidíme, jakým způsobem se bude chovat třeba Slovenská informační služba, jaké různé tlaky budou vyvíjené. Já už jsem zažil například za té předcházející vlády Roberta Fica, že jsem byl lustrovaný a policista, který mě lustroval, sestavoval třeba i pavouka celé mé rodiny, a to bylo opravdu nepříjemné. Pak mi řekl, že to bylo na příkaz tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara a ten samý Tibor Gašpar je dnes místopředseda parlamentu za SMER a jeho syn je dnes šéfem Slovenské informační služby. Takže uvidíme, co se všechno bude dít, uvidíme, jakým směrem se vláda vydá. A jsem velmi rád, že je to pod velkým drobnohledem Evropské unie a například Věra Jourová jako eurokomisařka se o to velmi zajímá a sleduje to pozorně.“Vyhrocená atmosféra na Slovensku vedla před pár dny mimo jiné i k útoku na investigativní reporérku Markízy Kristínu Kövešovou v osadě Farárska v Trnavě. Novinářka skončila po surovém útoku v nemocnici se zlomeným nosem, otřesem mozku a naraženou páteří.„Je to nechutné. Speciálně vůči ženám. Atmosféra se zhoršuje. Jsem zvědavý, kam to povede a jako z toho ven. A myslím si, že bychom měli dělat všechno pro to, abychom to zastavili,“ popisuje Kovačič. S útoky veřejnosti má ostatně zkušenosti i jeho žena, novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová, která se kvůli nim zhruba před rokem stáhla z veřejného postoru.Možná i proto na závěr rozhovoru pro Mediální cirkus jako vzkaz po česká média i veřejnost Kovačič říká: „Velmi vám držím palce, aby jste tu kvalitu, kterou tady máte, udrželi. Bylo by dobré, kdyby si občané, nejen novináři, uvědomili, že opravdu některá velká média, která tu máte, vůbec nejsou samozřejmost a že padají jako hrušky v mnoha zemích a že je třeba na to myslet dřív, než bude pozdě.“Jak je na Slovensku těžké startovat nový mediální projekt? O čem svědčí obrovská podpora nového projektu Michala Kovačiče? A může se tlak na slovenská média ještě stupňovat? --Mediální cirkusPodcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními...

Levné investice na pár kliků přes mobil můžou skrývat celou řadu poplatků. Poskytovatelé vás mohou „zkásnout“ za to, že nic neděláte.  Dejte si pozor na ty, kdo inzerují nulové poplatky, radí podcast Ve vatě. Investovat přes aplikace jde například s online brokerem anebo s robo-advisory. U „robotů“ si klient nespravuje portfolio sám. Řídí mu ho určitý algoritmus, třeba podle toho jak rizikově chce člověk investovat. Podle analytičky One Family Office Anny Píchové je to dobrá varianta pro začátečníky.„Kdo chce někam jenom pravidelně posílat peníze, nechce investování věnovat moc energie, tak nejvíc uživatelsky příjemné jsou určitě roboadvisory aplikace. Tady vyhraje Portu,“ doporučuje analytička Anna Píchová z One Family Office aplikaci z dílny Wood and Company. Další známou platformou tohotu typu je Fondee, kterou nadávno koupila skupina Direct.Pro ty, kteří si s investicemi chtějí víc hrát, jsou tu online brokeři. Například XTB, Degiro, Patria s aplikací Indigo nebo Interactive Brokers. Ty umí zprostředkovat nákup aktiv, ale strategii si každý řídí sám.„Pro ty, kdo to myslí vážně a angličina pro ně není překážou, bych doporučila Interactive Brokers. Když víte, že vám to portfolio bude v čase růst, máte tam k dispozici spoustu nástrojů, různé dluhopisy, různé zahraniční fondy, případně opce,“ doporučuje Píchová. Speciální investiční aplikace, v nichž lze třeba akcie nakupovat na pár kliků, uvedly v posledních měsících na trh Česká spořitelna, Air Bank, Creditas nebo Raiffeisenbank.Aplikace jsou low-costovou cestou k investicím. Poplatky se ale u různých poskytovatelů a investic mohou lišit. U dlouhodobého investování můžou investora připravit o citelnou část výnosů. Někteří brokeři inzerují investice dokonce bez poplatků. „Pokud budou inzerovat, že mají nulové poplatky, ptejte se, na čem tedy vydělávají peníze. A jestli tedy aplikace přežije pár let bez toho, aniž by do ní investoři „sypali“. Pokud do něčeho dáte peníze, samozřejmě chcete, aby to byl udržitelný byznys,“ radí Píchová v podcastu Ve vatě.Nic není zadarmoNa čem nízkonákladové platformy tedy vydělávají, když ne na poplatcích? Podle Píchové inkasují brokeři jako Trading 212, XTB, eToro či Saxo Bank například za konverzi měn. Zatímco české akciové tituly jako ČEZ či Kofolu si lze koupit v domácí měně, většinu světových akcií či fondů lze pořídit jen v dolarech či eurech, na které si koruny musíme směnit.„Většina z těch institucí píše, že má směny zadarmo, což je pravda, jsou bez poplatku, nicméně je tam tzv. spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, pozn.red.).  Ke středovému kurzu si přerážejí nějaké desetinky procenta,“ varuje Píchová.V aplikacích se můžete setkat se dvěma základními typy poplatků. Buď platíte určité procento z celého majetku ročně anebo za každou transakci, kterou uděláte. „U online brokerů čím víc operací děláte a v čím větším objemu, tím více platíte. U robo-advisory je fixní poplatek většinou na roční bázi, například zaplatíte 1 % ročně z celého vašeho majetku za to, že se vám ten advisor stará o vaše portfolio,“ vysvětluje analytička.U některých brokerů, například u Patrie, si lze poplatky snížit, když investujete pravidelně a dlouhodobě. Setkat se můžeme i s poplatky za neaktivitu. Pokud například na XTB za celý rok neotevřete nebo neuzavřete pozici a během posledních 90 dnů tam nevložíte finanční prostředky, tak se vám každý měsíc naúčtuje poplatek za vedení účtu ve výši 10 eur.„K tradingu, abychom si koupili něco i ze srandy láká každá z aplikací. Nejvíc XTB, Trading 212 nebo třeba Saxo Bank,“ komentuje  Anna Píchová.Některé „apky“ vypadají jako z devadesátekVýše poplatků by neměla být jediným kritériem pro výběr investiční aplikace. Důležitá je snadná obsluha. „FIO Banku má spoustu investorů rádo s ohledem na poplatky. Nicméně jí vyčítají hodně zastaralé rozhraní. Jestli máte nostalgii na devadesátky, tak to je aplikace pro vás. U Patrie je uživatelská přívětivost o hodně lepší,“ má za to expertka podcastu Ve vatě.Kdo hledá inspiraci u různých finančních influencerů, může narazit. „Na své sociální sítě dají link, že doporučují tady tu aplikaci a pak z toho mají nějaký příjem. Brát to čistě jako inspiraci a ne jen slepě klikat,“ radí Píchová.Pozor na licenciPři výběru poskytovatele je důležité si zkontrolovat, zda má licenci České národní banky. „Populární Trading 212 je registrován na Kypru, XTB původně vznikla v Polsku, ale oba jsou to licencované subjekty.  Nabízí investování s velmi nízkými poplatky, ale pozor na spready a  „céefdéčka“ (CFD), abyste se nepřeklikli a nekoupili něco, co jste  nechtěli.“CFD (contract for difference, pozn.red.) jsou finanční deriváty, které umožňují investovat do měn, indexů a jiných aktiv, aniž byste se stali jejich vlastníkem. Zisk realizujete, když se cena aktiva změní. Varování před nechtěnými nákupy CFD se týká i e-Toro, taktéž licencovaného na Kypru.Velmi populární je litevský Revolut, což je bankovní a platební aplikace. „Tam jsou velmi výhodné směny. Když cestujete, potřebujete si vyměnit peníze, zaplatit v zahraničí kartou. Mají investiční aplikaci, s velmi nízkými poplatky.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Velmi silný hurikán Milton se valí mexickým zálivem na západní pobřeží Floridy. Do bezpečí utíkají statisíce lidí. Nejnovější studie změn klimatu podle autorů opět prokázala, že hurikány se budou stále zhoršovat, pokud bude člověk pokračovat ve spalování fosilních paliv a tím oteplovat planetu. Nedávný Hurikán Helene po sobě zanechal na jihovýchodě USA stopu zkázy dlouhou více než 800 kilometrů. Hlavní vliv na to, jak velké množství energie obsahoval, měly mimořádně vysoké teploty oceánu v Mexickém zálivu, které jsou o dva stupně vyšší než v dobách před průmyslovou revolucí. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058131009/

Část republiky stále trápí vydatné srážky. Nakolik se meteorologům a hydrologům podařilo předpovědět průběh povodní? Kdy budeme z nejhoršího venku? Je možné srovnávat současnou pohromu s lety 2002 a 1997? A co by mělo být poučením do budoucna? Vladimír Kroc se ptal meteorologa Miloslava Müllera z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Přestavbu vedení Československé televize vnímalo velmi opatrně. Dlouho totiž nebylo jasné, co se může na obrazovce objevit, a co už ne, popisuje televizní historik Daniel Růžička. Něco jiného bylo zpravodajství, tam se o perestrojce mluvit mohlo, protože šlo o citace komunistických politiků.