POPULARITY
Categories
Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.
Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl herec a rozhlasový moderátor Vasil Fridrich. Muž, který se narodil 8. května, se v rozhovoru svěřil například s tím, že kdyby se měl stát nějakým zvířetem, tak by chtěl být slepýšem. Proč? Na to měl Vasil sofistikovanou odpověď, kterou v Bramboře s vejcem uslyšíte.
Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl herec a rozhlasový moderátor Vasil Fridrich. Muž, který se narodil 8. května, se v rozhovoru svěřil například s tím, že kdyby se měl stát nějakým zvířetem, tak by chtěl být slepýšem. Proč? Na to měl Vasil sofistikovanou odpověď, kterou v Bramboře s vejcem uslyšíte.Všechny díly podcastu Brambora s vejcem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Cvičení, doplňky stravy, otužování nebo spánek. To jsou témata, která se v rámci dlouhověkosti řeší stále dokola. Velmi často se ale zapomíná na pilíř, který je pro health span, tedy život ve zdraví, zcela zásadní. A to jsou cirkadiánní rytmy člověka, jakési vnitřní hodiny těla, orgánů, všech buněk. Jejich narušení má obrovský dopad nejen na zdraví, ale i na samotnou délku života. Prokazatelně bere energii, způsobuje metabolické nemoci, o desítky procent zvyšuje riziko srdečních potíží a také stojí za nádorovým bujením. A navíc se ukazuje, že denní rytmy mají vliv i na to, jak účinné nebo toxické jsou léky. „Detoxifikační enzymy v játrech mají také cirkadiánní rytmus a kolísají během dne a noci, proto to hraje roli. I u chemoterapeutik se zjišťuje, že je rozdíl, kdy jsou podána,“ říká molekulární biolog a longevity expert František Knobloch. V Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte, jak rytmy narovnat i vychytávky, které s tím mohou pomoci.
Přes všechny vzestupy a pády zakončili hokejisté Motoru České Budějovice uplynulou extraligovou sezónu na šestém místě. Vedení týmu to považuje za úspěch. Do dalšího ročníku vstoupí bez klubové legendy Milana Gulaše. Dosavadní kapitán jihočeského celku ukončil kariéru. Posílení tak zatím mužstvo ze soutoku řek Malše a Vltavy zaznamenalo hlavně v útočných řadách.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Velmi sympatická mladá paní věnuje natáčení příspěvků na sociální sítě. Má dost fanoušků a její videa jsou často docela drsná. Přesto v sobě ukrývá křehkou, romantickou duši. Má široký záběr talentu. Píše básničky romantické i básničky pro dospělé. Své nitro odkrývá ve svém projektu Přátelský vesmír. Podívejte se na její web www.luciestastna.cz , sledujte její Fcb profil a nebo profil na Instagramu, kde je jako lucky_svet . Kde bere nápady? Jaké je to vychovávat tři kluky? Jak nemoc ovlivňuje její život boj s těžkou? To vše v rozhovoru s Lucii Hrdličkovou v Ponte Reports.
Fotografka Tamara Černá, někdejší primabalerina a rodačka ze Lvova, začala fotit na konci své taneční kariéry. Co ji k tomu přivedlo a jak se ocitla v Ostravě?Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nový kastelán na zámek přinesl spoustu nových věcí. Máme nový přístup na zámek, jsou zpřístupněné zahrady u zámku, je nová prohlídková trasa a zakázal průvodcům, aby se ptali návštěvníků na otázky, u kterých jsme se cítili jako ve škole. Velmi příjemná návštěva Vás čeká na zámku Krásný Dvůr, který znáte i z několika filmů. Na zámku se natáčelo Jak básníkům chutná život nebo Konec starých časů. U zámku je také obrovský romantický park, který stojí za návštěvu. Bohužel, část zámku i parku potřebuje velkou rekonstrukci a opravu. V jakém stavu je zámek? Kdy byl zámek v největším rozkvětu? A je tam i strašidlo? To vše a mnohem víc se dozvíte v rozhovoru s Milanem Vaněrkou, kastelánem zámku Krásný Dvůr.
Papež Lev XIV. vyzval k propuštění všech vězněných novinářů. Stalo se tak při setkání s novináři akreditovanými ve Vatikánu. Média také vyzval, aby informovala bez předsudků, fanatismu a nenávisti. Média by podle něj měla také používat umělou inteligenci s odpovědností a rozvahou. v Pressklubu Frekvence 1 před takzkvanou AI varoval i Jaroslav Brož, děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Poslechněte si záznam celého pořadu.
Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.
Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zelené střechy jsou velkým trendem současnosti. Podle odborníka Lukáše Kostky z firmy Isover počet zájemců o zelené střechy rok od roku roste. Velmi dobře poslouží v betonových centrech měst.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zelené střechy jsou velkým trendem současnosti. Podle odborníka Lukáše Kostky z firmy Isover počet zájemců o zelené střechy rok od roku roste. Velmi dobře poslouží v betonových centrech měst.
Přesvědčovat Ukrajinu, nebo ji dokonce tlačit do toho, aby za každou cenu osvobodila veškeré své území, by znamenalo hnát další tisíce, desetitisíce ukrajinských vojáků na smrt a prodlužovat válku. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň to uvedl prezident ČR Petr Pavel.
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války připravilo semilské muzeum výstavu založenou na příbězích spojených s dobovými předměty ze Semil a okolí pod názvem Svědkové války promlouvají.
V severním křídle choceňského zámku, ve kterém sídlí Orlické muzeum, najdete řadu tematických expozic. Velmi cenné sbírky, především z oblasti přírody, ale ukrývá také muzejní depozitář.
"Velmi pochybuji o tom, že Bůh může člověku nesmírně požehnat, aniž by ho předtím velmi zranil." Celá řada biblických příběhů toto tvrzení křesťanského myslitele A. W. Tozera potvrzuje. Nad tím, proč je zlomenost klíčem k plnému životu, můžete přemýšlet s Petrem Janouškem.
Hrát začala už jako malá holčička. Tehdy byla navíc velmi úspěšnou baletkou a také krasobruslařkou. Později vystudovala herectví a choreografii, vystřídala řadu divadelních scén a dnes je nedílnou součástí pražského Divadla Bez zábradlí. Hostem pořadu Až na dřeň byla Dana Morávková.
Hrát začala už jako malá holčička. Tehdy byla navíc velmi úspěšnou baletkou a také krasobruslařkou. Později vystudovala herectví a choreografii, vystřídala řadu divadelních scén a dnes je nedílnou součástí pražského Divadla Bez zábradlí. Hostem pořadu Až na dřeň byla Dana Morávková.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hrát začala už jako malá holčička. Tehdy byla navíc velmi úspěšnou baletkou a také krasobruslařkou. Později vystudovala herectví a choreografii, vystřídala řadu divadelních scén a dnes je nedílnou součástí pražského Divadla Bez zábradlí. Hostem pořadu Až na dřeň byla Dana Morávková.
Podílel se na prvním i druhém dílu veleúspěšné české hry Kingdome Come: Deliverence. Obor digitálního herectví je podle něj daleko širší než jednotlivé cutscény. „Ty se natáčí v obýváku, kde je naúhlováno přes padesát kamer,“ říká ve Vizitce. „Přirovnal bych to k imerzivnímu divadlu.“ Je hraní v kyberprostoru budoucností herectví? A jak zvládá zahrát stovky postav najednou? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Podílel se na prvním i druhém dílu veleúspěšné české hry Kingdome Come: Deliverence. Obor digitálního herectví je podle něj daleko širší než jednotlivé cutscény. „Ty se natáčí v obýváku, kde je naúhlováno přes padesát kamer,“ říká ve Vizitce. „Přirovnal bych to k imerzivnímu divadlu.“ Je hraní v kyberprostoru budoucností herectví? A jak zvládá zahrát stovky postav najednou? Ptá se Ondřej Cihlář.
Velmi stylově se 19. ročník atletického svátku uskuteční v sobotu 19. dubna. Krajské město se promění v jednu velkou běžeckou zónu.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Lékařka Zuzana Vávrová se pohybuje mezi chirurgií, mamologií a hudebními pódii. Velmi ráda zpívá. Prošla několika kapelami, dokonce natáčela i v našem rozhlasovém studiu, ale většinu času tráví u operačního stolu.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Malárie je jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění. Ročně si vyžádá půl milionu lidských životů. Někteří cestovatelé na ni umírají i u nás. Přijít se k ní dá velice snadno, jedním štípnutím infikovaného komára, jak potvrzuje lékařka Očkovacího centra Avenier v Českých Budějovicích Dagmar Benešová.Všechny díly podcastu Zdravíčko můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaké přínosy, ale i rizika přináší mezigeneračního propojení? O tom si povídáme s Alenou Tölgovou, ředitelkou Sociálních služeb v Chomutově.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN odhaluje tajemství nejmenších částic vesmíru a přitom přináší lidstvu technologické novinky. Nedávno tam objevili další zajímavost o antihmotě. Tu sice běžně nepotkáme, ale i takový objev může být užitečný. CERN je ale rodištěm řady vynálezů, které dnes běžně používáme, připomíná ředitelka organizace, vědkyně Fabiola Gianottiová.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Obyvatelé Spojených států začínají pociťovat dopady cel, které zavedl prezident Donald Trump. „Američané opravdu berou ekonomické aspekty vážně. Trump je pod tlakem. Snaží se udržet takovou tu pozitivní náladu, ten náboj,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda výkonného a dozorčího výboru ekonomického institutu CERGE-EI, ředitel think-tanku idea a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.
Obyvatelé Spojených států začínají pociťovat dopady cel, které zavedl prezident Donald Trump. „Američané opravdu berou ekonomické aspekty vážně. Trump je pod tlakem. Snaží se udržet takovou tu pozitivní náladu, ten náboj,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda výkonného a dozorčího výboru ekonomického institutu CERGE-EI, ředitel think-tanku idea a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Začalo to drobnou nehodou při natáčení televizní show Partička a skončilo diagnózou, kvůli které se musel Michal Suchánek několikrát vrátit na operační sál. „Koukáš na svět a jako by ti přes něj padal černý sníh. Pak už padají obrovské kameny a nakonec má člověk pocit, jako by byl hlavou zaražený na dně rybníka,“ přibližuje boj s utrženou sítnicí, která ho v posledních měsících dost potrápila. Český herec, režisér, ale také bavič v rozhovoru popisuje, jak svou komediální kariéru „přepálil“, a proto málokdo umí rozlišit, kdy si z něčeho utahuje a kdy naopak něco bere vážně. Velmi osobní a nesnadné je pro něj například téma jeho dospívání, kdy podle svých slov pocházel z citově chudých poměrů a některé rodinné situace byly až „otřesné“. Co Suchánkovi samotnému chybělo, o to víc vrací své vlastní rodině – i proto velmi rád pracuje se svým synem a dcerou. I na ně ale umí být při spolupráci pěkně přísný. Suchánek se dotýká tématu stárnutí i toho, jak mu občas některé skeče z Partičky připadají vzhledem k jeho věku až „zrůdné“. Zároveň ale vnímá, jak se vzhledem k dění ve světě hranice humoru posouvají. Jak často o sobě pochybuje? Je to i důvod, proč pokaždé vystupuje v tandemu s někým dalším? A proč ho naštval Elon Musk a připadá mu úchylný? I o tom jsme s Michalem Suchánkem mluvili.
Radioporadna o tom, jak se starat o svoji duši. Nabídneme vám tzv. metodu mindfulness, to je jedna z možností, jak pečovat o své psychické zdraví. Představíme vám ji společně s lektorkou Radanou Zubatou.
Jak čelit urychlování vývoje umělé inteligence tlačeného korporacemi i americkou administrativou? Investovat do vlastních jazykových modelů už se Evropě nevyplatí, míní odborník. „Začínají se opakovat 50. léta, akorát na steroidech. Velmi důležitý potenciál pro Evropu, která zaspala a prokoučovala možnost být relevantní ve vývoji AI, není vyvíjet regulace, ale vyvinout volant a brzdy,“ myslí si Jan Romportl. Jak si ve světě řízeném neuronovou sítí představuje roli člověka?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Německo v neděli čekají klíčové volby, které rozhodnou mimo jiné o osobně nového spolkového kancléře. Velmi pravděpodobně se jím stane šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Novinář listu Süddeutsche Zeitung se domnívá, že Merz oproti dosavadnímu kancléři Olafu Scholzovi dokáže lépe komunikovat s dalšími unijními lídry. Zároveň by ale podle něj svým přístupem mohl ohrozit plnění migračního paktu.
Tisíciletá lípa v Klokočově na Havlíčkobrodsku je nejstarší lípou v Česku. Památná lípa velkolistá je chráněná od roku 1976. Dosahuje výšky kolem 20 metrů a obvod kmene měří necelých 9 metrů.
Americký prezident Donald Trump označil získání Grónska za „absolutní nutnost“ a nevyloučil, že použije ekonomické nebo vojenské kroky. „Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí samostatnost, autonomii a vytvoří třeba samostatný stát, když půjdou k USA, budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ říká pro Český rozhlas Plus etnograf a znalec Grónska Jaroslav Klempíř, který s manželkou Alenou pobývá v Grónsku už 25 let.
Americký prezident Donald Trump označil získání Grónska za „absolutní nutnost“ a nevyloučil, že použije ekonomické nebo vojenské kroky. „Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí autonomii a vytvoří třeba samostatný stát v USA – tak budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ říká pro Český rozhlas Plus etnograf a znalec Grónska Jaroslav Klempíř, který s manželkou Alenou pobývá v Grónsku už 25 let. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Matematička Lída Fusková se ve věku, kdy mnozí odchází do důchodu, rozhodla založit svou první společnost. Ta se jmenuje Diribet a dodává analytický software do největších firem světa jako VW, Bosch či Mercedes. Lída má za sebou velmi zajímavý životní příběh a zkušenost, která se propisuje do fungování její berounské společnosti. Spolu s ní dorazil i spoluzakladatel Vlasta Dolejš, který má na starosti technologickou část vývoje. Velmi zajímavé povídání o budování firmy tak nějak po baťovsku bez investora a nutnosti bláznivých hokejek. * https://www.diribet.cz
„Existuje Bulletin atomových vědců, který je vydáván od roku 1947, kde jsou imaginární apokalyptické hodiny, které ukazují křivku, do jaké míry se blížíme jaderné apokalypse. V posledních letech tam přibyla klimatická změna a devastace informačního prostoru,“ říká neuropatolog a spisovatel František Koukolík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 24.01.2025, www.RadioUniversum.cz
Je to více než rok, co se na Slovensku opět dostal k moci Robert Fico. Jak se pod jeho vládou proměňují policie a soudnictví? Jakým tlakům čelí média a jaká je na Slovensku atmosféra? V čem se Fico inspiruje Orbánem, co z Orbánovy "učebnice" naopak nefunguje? A jakou roli v tom všem hraje finanční skupina Penta? V posledním Odposlechu roku 2024 přinášíme velký bilanční rozhovor s Beatou Balogovou, šéfredaktorkou slovenského deníku SME. Rozhovor s ní vede šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová.
Palestinské teroristické hnutí Hamás ustoupilo od jednoho ze svých klíčových požadavků pro uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Blíží se příměří v Gaze? A proč v Sýrii padl režim Bašára Asada? „Povstalci byli prostě najednou velmi úspěšní a zbořilo se to jako domeček z karet,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.
Na Slovensku startuje nový mediální projekt. Populární moderátor Michal Kovačič si zakládá online televizi, a to půl roku poté, co byl vyhozen z TV Markíza za to, že v živém vysílání varoval před orbanizací slovenských médií.„Sedmnáctého listopadu večer budeme mít debatu s Václavem Moravcem a s Milanem Kňažkem. Symbolicky jsme si zvolili výročí Sametové revoluce,“ popisuje Kovačič start zpravodajského online projektu 360tka v podcastu Mediální cirkus.Kovačič na svůj projektu vybíral peníze v crouwdfoundingové kampani, která se stala hitem. Během pár dní totiž vybral zhruba 600 tisíc euro.„Na Slovensku v podstatě nemáme funkční televizní investigativu. Ve veřejnoprávní televizi něco bylo, ale nebylo to zdaleka na takové úrovni, jako si myslím, že by si Slovensko zasloužilo. Takže chceme dělat investigativu, kriticky přistoupit k politice, protože ta stále víc mizí z běžného večerního zpravodajství. A také se chceme věnovat kauzám v naší zemi, protože těch je tolik, že se v nich lidé absolutně ztrácejí. A televize umožňuje, aby se v nich lidé zorientovali jednoduchým způsobem,“ vyjmenovává Kovačič své plány.Veřejnoprávní média se na Slovensku zásadně proměnila v létě. Vláda i přes protesty veřejnosti totiž prosadila v parlamentu nový zákon, který zrušil dnes už bývalou veřejnoprávní stanici Rozhlas a Televize Slovenska (RTVS) a nahradil je institucí s názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Důvodem bylo to, že původní instituce nebyla podle vládních politiků dost objektivní. Změna umožnila personální obměnu vedení, většinu při rozhodování o novém vedení instituce přitom nově mají zástupci přímo nominovaní ministerstvem kultury.„Slovensku chybí veřejnoprávní televize už teď. A obávám se, že bude chybět stále víc. Budu rád, když se nám podaří co nejvíc z toho nahradit. Je velmi důležité, co máte v Česku, tedy Českou televizi a Český rozhlas. A myslím si, že čeští novináři i veřejnost se příliš málo obávají a starají o budoucnost vašich veřejnoprávních médií,“ říká v Mediálním cirkusu Kovačič a pokračuje:„Ještě u vás nejsou ani volby, po kterých mohou přijít silné tlaky a navzdory tomu se zdá, že už teď jsou ve vašich veřejnoprávních médiích jisté otřesy, kvůli kterým to pak veřejnoprávní televize nemusí ustát. Je důležité, aby se lidé uvnitř televize sjednotili, aby si uvědomili, jakou má vaše veřejnoprávní televize hodnotu a že o ní můžete velmi rychle přijít. Čeští diváci si to totiž neumí představit. Nezažili jste to, co my, kdy za Mečiara byla veřejnoprávní televize opravdu služkou vlády. To samozřejmě nepřijde ze dne na den, ale může se to postupně vyvinout, když si občané nedají pozor,“ varuje Kovačič.Bojovali jsme měsíce, nikdo to ale nevědělKovačič moderoval na Slovensku nejpopulárnější politickou televizní debatu Na tělo, obdobu českých Otázek Václava Moravce. Na obrazovce TV Markíza, která patří české skupině PPF, ale skončil v červnu poté, co v posledním vysílání své debaty v živém vysílání popsal tlaky vedení Markízy na zpravodajství a varoval před orbanizací slovenských médií.„Vůbec toho nelituju. Ono to bylo totiž vyvrcholením toho, kdy jsme měsíce a měsíce bojovali interně, nikdo o tom ale nevěděl. My jsme roky, já jsem tam byl 16 let, budovali zpravodajství a Markízu, která byla do velké míry náhradou za veřejnoprávní televizi. Naše zpravodajství bylo nejsledovanější, nejcitovanější a nejvýznamnější a nám šlo o to, abychym tohle zachovali,“ popisuje Kovačič, za kterého se také postavila velká část dalších novinářů Markízy. Redakce si nakonec na vedení televize vyjednala písemný příslib, že vedení nebude zasahovat do zpravodajství. I tak je ale situace ve vlivné soukromé televizi opět napjatá: „Teď je pod tlakem můj kolega Viktor Vincze, který je moderátor zpravodajství, moderátor Let's dance (slovenská obdoba Star Dance), který je novým předsedou odborů. Nevíme, co se tam stane. Například mu hrozili tím, že vůči němu můžou zakročit. Kvůli tomu, že jsme měli Live Stream na Instagramu o amerických volbách. To je úplná banalita, která se běžně dělá. Jenže oni poslali bulváru odpověď, že je to porušení zákoníku práce. Dopředu mu o tom přitom nic neřekli a nezakazovali mu to. Takže se tam dějí velmi zvláštní věci,“ upozorňuje Kovačič.Pro Fica jsem záchodový pavoukSlovenští novináři ze seriózních médií jsou dlouhodobě pod velkým tlakem. Premiér Robert Fico novináře opakovaně kritizuje, naposledy je nazval třeba krvelačnými bastardy. Kromě změn slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu prosazuje i další opatření, která by na novináře a jejich práci mohla výrazně dopadnout. Ostatně mimo jiné média a jejich tlak viní z toho, že vyvolávají nálady, které na Slovensku vyvrcholily v květnu atentátem právě na Fica.„Jsem na takové útoky zvyklý. Před deseti či dvanácti lety mě Fico nazval záchodovým pavoukem, takže to pro mě není nic nového. Snažíme se si od toho držet odstup, když to ale přesáhne nějakou míru, je třeba se tomu bránit. Když začaly zásahy ve vysílání TV Markíza, tak se začalo razit i to, že se na tyhle útoky vlastně nemá reagovat. Televize tak přestala své novináře bránit, nezastala se jich. A to je pak mnohem těžší dělat svoji práci, když za vámi nestojí vedení,“ popisuje složitou slovenskou mediální realitu Kovačič.Fico zakázal hned po svém nástupu části médií vstup na Úřad vlády, velká část vládních politiků pak prioritně komunikuje s alternativními médii.„Když v něčem žijete roky, tak se s tím naučíte žít. Je ale podstatné, aby to nepřesahovalo ty červené čáry, které ale mám pocit, že se stále posouvají. Uvidíme, jakým způsobem se bude chovat třeba Slovenská informační služba, jaké různé tlaky budou vyvíjené. Já už jsem zažil například za té předcházející vlády Roberta Fica, že jsem byl lustrovaný a policista, který mě lustroval, sestavoval třeba i pavouka celé mé rodiny, a to bylo opravdu nepříjemné. Pak mi řekl, že to bylo na příkaz tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara a ten samý Tibor Gašpar je dnes místopředseda parlamentu za SMER a jeho syn je dnes šéfem Slovenské informační služby. Takže uvidíme, co se všechno bude dít, uvidíme, jakým směrem se vláda vydá. A jsem velmi rád, že je to pod velkým drobnohledem Evropské unie a například Věra Jourová jako eurokomisařka se o to velmi zajímá a sleduje to pozorně.“Vyhrocená atmosféra na Slovensku vedla před pár dny mimo jiné i k útoku na investigativní reporérku Markízy Kristínu Kövešovou v osadě Farárska v Trnavě. Novinářka skončila po surovém útoku v nemocnici se zlomeným nosem, otřesem mozku a naraženou páteří.„Je to nechutné. Speciálně vůči ženám. Atmosféra se zhoršuje. Jsem zvědavý, kam to povede a jako z toho ven. A myslím si, že bychom měli dělat všechno pro to, abychom to zastavili,“ popisuje Kovačič. S útoky veřejnosti má ostatně zkušenosti i jeho žena, novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová, která se kvůli nim zhruba před rokem stáhla z veřejného postoru.Možná i proto na závěr rozhovoru pro Mediální cirkus jako vzkaz po česká média i veřejnost Kovačič říká: „Velmi vám držím palce, aby jste tu kvalitu, kterou tady máte, udrželi. Bylo by dobré, kdyby si občané, nejen novináři, uvědomili, že opravdu některá velká média, která tu máte, vůbec nejsou samozřejmost a že padají jako hrušky v mnoha zemích a že je třeba na to myslet dřív, než bude pozdě.“Jak je na Slovensku těžké startovat nový mediální projekt? O čem svědčí obrovská podpora nového projektu Michala Kovačiče? A může se tlak na slovenská média ještě stupňovat? --Mediální cirkusPodcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními...