Podcasts about tamn

Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.

Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.

Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.

Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.

Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.

Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.

V bažinách na Floridě se staví kontroverzní deportační tábor Alligator Alcatraz. Tamní guvernér Ron DeSantis chce spolupracovat s administrativou prezidenta Spojených států Donalda Trumpa na bleskové výstavbě zařízení pro nejméně tisíc zadržených migrantů. Jak píše rakouský list Der Standard, kritika tohoto projektu je obrovská.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německý obr se budí. Tamní ekonomika ožívá a Česko z toho může těžit, říká k situaci u sousedů šéf zastoupení CzechTrade Adam Jareš v podcastu Agenda.České stížnosti na chabý vývoj německého hospodářství v posledních letech nejsou na místě. Velká vývozní ekonomika za zády se naopak hodí jako velký trh a brána do světa, věří šéf zastoupení české státní organizace CzechTrade Adam Jareš.Útlum největší evropské země navíc podle posledních čísel i nálad veřejnosti polevuje. „Německu se zas tak blbě nedaří, já jsem pozitivní,“ říká ke kondici sousední země po 19 letech života v Düsseldorfu.Kdysi největší exportér ze všech zemí světa nyní prochází několika zkouškami najednou, od amerických cel, přes drahé energie po rozvrat autoprůmyslu. Po dvou letech v mínusu se ale letos opět vrací k růstu a žádné existenciální ekonomické krizi nepropadá.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Ve Stráži pod Ralskem meziročně ubyla skoro desetina obyvatel. K červnu 2025 ve městě žije zhruba tři a půl tisíce lidí. Tamní radnice chce trend zvrátit. Jak, zjišťoval redaktor Jiří Jelínek.

V Čisté u Horek v Podkrkonoší se znovu běželo pro dobrou věc. Tamní základní škola připravila už 3. ročník charitativního běhu pro školy, školky a taky veřejnost. Na dobrovolném vstupném se podařilo vybrat 27 tisíc korun, které předají postižené dívce na zakoupení speciálního kočárku.

Místo hlučných a těžkopádných těžebních strojů se v lomu Československé armády u Mostu v současnosti pohybuje tichým ladným krokem vysoká zvěř a v dříve kalných jezerech hnízdí překvapivě velké množství ptáků. Po uzavření dolu totiž lidé nechali obnovu krajiny ve velké části lomu na přírodě. Společnost Sev.en otevře část dolu natrvalo pro veřejnost už za měsíc, v sobotu 12. července. Tamní přírodní safari je dalším cílem našeho turistického seriálu Utajené krásy Česka.

Místo hlučných a těžkopádných těžebních strojů se v lomu Československé armády u Mostu v současnosti pohybuje tichým ladným krokem vysoká zvěř a v dříve kalných jezerech hnízdí překvapivě velké množství ptáků. Po uzavření dolu totiž lidé nechali obnovu krajiny ve velké části lomu na přírodě. Společnost Sev.en otevře část dolu natrvalo pro veřejnost už za měsíc, v sobotu 12. července. Tamní přírodní safari je dalším cílem našeho turistického seriálu Utajené krásy Česka.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tomto skalním městě jste dost možná ještě neslyšeli. Nachází se několik kilometrů od Litomyšle v pískovcové skále přímo uprostřed vesničky Zderaz. Tamní obyvatelé neobvyklá obydlí zpřístupnili turistům, aby se podělili o kus české historie. A pozor, vstupné se tady neplatí...

O tomto skalním městě jste dost možná ještě neslyšeli. Nachází se několik kilometrů od Litomyšle v pískovcové skále přímo uprostřed vesničky Zderaz. Tamní obyvatelé neobvyklá obydlí zpřístupnili turistům, aby se podělili o kus české historie. A pozor, vstupné se tady neplatí...Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kauza bitcoiny je „brněnská kauza“, souvislosti ukazují na dlouholeté spolupracovníky nyní již bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Řekla to poslankyně Pirátů Olga Richterová v pořadu Partie na CNN Prima NEWS. Případem, kvůli kterému Blažek skončil ve funkci, to prý nekončí, promluvila o dalších „otaznících“. Richterová však podle poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) nemá pro svá tvrzení žádné důkazy. Doporučil opozičním poslancům, aby namísto svých „domněnek“ počkali na závěry vyšetřování.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní břeh ve stínu Gazy. Co se děje východně od Tel Avivu? Izrael se obává o svou bezpečnost a podniká operace na palestinském území. Tamní obyvatelé jsou nuceni opustit své domovy, které jim likvidují buldozery. Stupňuje se násilí i vzájemné útoky. Na místě natáčel blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Ptá se Matěj Skalický.

Západní břeh ve stínu Gazy. Co se děje východně od Tel Avivu? Izrael se obává o svou bezpečnost a podniká operace na palestinském území. Tamní obyvatelé jsou nuceni opustit své domovy, které jim likvidují buldozery. Stupňuje se násilí i vzájemné útoky. Na místě natáčel blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní břeh ve stínu Gazy. Co se děje východně od Tel Avivu? Izrael se obává o svou bezpečnost a podniká operace na palestinském území. Tamní obyvatelé jsou nuceni opustit své domovy, které jim likvidují buldozery. Stupňuje se násilí i vzájemné útoky. Na místě natáčel blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Ptá se Matěj Skalický.

Na Národním hřbitově v Terezíně uctili během nedělní tryzny lidé oběti nacistické perzekuce. Tamním ghettem prošlo během druhé světové války na 155 000 lidí, víc než 35 000 z nich věznění nepřežilo. Pietního setkání se zúčastnil prezident Petr Pavel, pamětníci i politici.

Ekonomika největšího obchodního partnera Česka skoro neroste, a přesto je německý akciový index DAX na maximech. Jak si to vysvětlit? Mají akcie evropských zbrojovek ještě kam růst? Co si vzít z kritiky Daniela Křetínského vůči evropské politice? Co si o těchto tématech myslí analytik XTB Tomáš Cverna a hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš se dozvíte v celém rozhovoru, který najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.gazetis.to/

Ekonomika největšího obchodního partnera Česka skoro neroste, a přesto je německý akciový index DAX na maximech. Jak si to vysvětlit? Mají akcie evropských zbrojovek ještě kam růst? Co si vzít z kritiky Daniela Křetínského vůči evropské politice? Co si o těchto tématech myslí analytik XTB Tomáš Cverna a hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš se dozvíte v celém rozhovoru, který najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.gazetis.to/

Unikátní výzkum, který nemá v České republice obdoby, právě probíhá na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tamní chemici se pokoušejí zjistit složení skvrn, které se nacházejí ve středověkých lékařských rukopisech a tištěných knihách. Mohou totiž obsahovat stopy po přípravě léčiv podle tehdejších receptů.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jubilejní 220. sezónu chystá Slezské divadlo v Opavě. Tamní divadlo se slavnostně otevřelo 1. října 1805. Divákům v rámci oslav nabídne řadu klasických titulů, chystá ale i novinky. Třeba spolupráci s uměleckými školami anebo představení přímo pro maturanty.

Spor znesvářených sousedů o pár hromad nepořádku zaměstnává desítky úřadů. Reportáž pořadu Ve stínu poukazuje na odvrácenou stranu české výsady, kdy má skoro každá ves svého starostu.Konflikt mezi sousedy řeší v Třebčicích, nenápadné obci se 130 obyvateli ležící asi 40 kilometrů na jih od Plzně. Tamní případ se vymyká tím, že hlavní postava v minulosti „zavařila“ celému obecnímu zastupitelstvu a v současnosti má příbuzenskou vazbu na starostku. „Pan Kubík je dvakrát soudně odsouzený, jeho pověst je tady strašná,“ říká v pořadu Ve stínu Jakub Hladík, který s manželkou v Třebčicích provozuje malý zoopark. Mluví o sousedovi Dušanu Kubíkovi, který byl v uplynulých šesti letech dvakrát odsouzený k podmínečnému trestu - za vybržďování autobusu s dětmi a za podezřele levný nákup pozemkůod obce. V této kauze dostali podmínku i všichni obecní zastupitelé Třebčic. V nynějším případu jde spíše o vyhrocené sousedské vztahy. Manželům Hladíkovým vadí, že Dušan Kubík u vjezdů do jejich malé farmy skladuje různé věci a nepořádek, který si odmítá odklidit a navíc jim prý dělá různé schválnosti. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Dozvíte se, jaké písně si francouzští studenti oblíbili. Pokud v Polsku narazíte na keramiku zdobenou květy a malým barevným ptáčkem a nádoba ponese pečeť Konopczyński, pak se vám do ruky dostal výrobek s dvousetletou tradicí. Jsou první, koho zahraniční hosté v Černé Hoře uvidí. Tamní čestná stráž bude jednou ze zastávek Reportáží zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Dozvíte se, jaké písně si francouzští studenti oblíbili. Pokud v Polsku narazíte na keramiku zdobenou květy a malým barevným ptáčkem a nádoba ponese pečeť Konopczyński, pak se vám do ruky dostal výrobek s dvousetletou tradicí. Jsou první, koho zahraniční hosté v Černé Hoře uvidí. Tamní čestná stráž bude jednou ze zastávek Reportáží zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obyvatelé Lázní Bělohrad a okolí mají nově k dispozici novou kardiologickou ordinaci. Tamní lékař Michala Paďour se mimo jiné specializuje na kontroly kardiostimulátoru. Tuto službu většinou poskytují pouze nemocniční kliniky.

Sotva se podařilo inflaci zkrotit, půjde opět nahoru. Státy totiž plánují velké výdaje na zbrojení - na dluh a na trh pustí emise státních dluhopisů. Jdeme ale do dekády, kdy ponesou víc než inflace, říká exbankéř Lubor Žalman.Na dluhopisových trzích vypukly masivní výprodeje německých cenných papírů a prudký růst výnosů. Tamní parlament totiž čerstvě prosadil historickou změnu a prolomil takzvanou dluhovou brzdu, aby si země bez zábran mohla půjčovat na zbrojení. V rámci změn schválil vytvoření obřího 500miliardového fondu na investice do obrany.„Jestliže Němci začnou utrácet, tak jako každá země si na to budou muset půjčovat. Dluhopisů bude víc. A i když jich bude víc, tak investorů bude pořád stejně, takže budou muset nabízet lepší výnos,“ vysvětluje Lubor Žalman, zakladatel Encor Wealth Management a bývalý ředitel Raiffeisenbank.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Těrlická přehrada nakonec nebude mít svou cyklostezku. Tamní radnice na ni nedostane od státu potřebné peníze. Potvrdilo to ministerstvo financí. Přitom nedaleko stát podpořil stavbu cyklostezky kolem Žermanické přehrady. I když v Těrlicku o trasu pro cyklisty usilují už řadu let, podle vedení obce není zrušení dotací špatnou zprávou. Zjišťovali jsme další podrobnosti.

Světoznámý spisovatel Boualem Sansal by si měl zanedlouho převzít literární cenu v Česku, pravděpodobně ji ale dostane v nepřítomnosti. Francouzsko-alžírského autora loni v listopadu zatkla v Alžírsku policie a od té doby je za mřížemi. Tamní úřady ho viní z úkladů proti vládě, což jeho právník odmítá. O propuštění literáta kromě jeho dvou českých dcer žádají i nobelisté nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Proč si alžírská vláda vzala na mušku právě Sansala?Hosté: Daniel Konrád - vedoucí kulturní rubriky Seznam ZprávMilan Rokos - redaktor zahraniční rubriky Seznam Zpráv, který se dlouhodobě věnuje Francii a zemím arabského světaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Česko se významně podílí na záchraně ukrajinského kulturního a uměleckého dědictví a příliš se to neví. Například v lednu dodalo ministerstvo kultury na Ukrajinu takzvanou Archu I neboli mobilní pracoviště, které jezdí po ukrajinských knihovnách a archivech a schraňuje a skenuje vzácné staré knihy, tisky a dokumenty, aby Ukrajincům a lidstvu zůstaly zachovány napořád. „Uvědomme si, že Rusové na Ukrajině cíleně ničí památky včetně těch, jež jsou zapsány na seznam UNESCO. Čili huntují památky celého lidstva, nejen ukrajinské,“ vysvětluje host další epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Ondřej Chrást, který působí jako koordinátor kulturní pomoci Ukrajině právě na českém ministerstvu kultury. (Podotkněme, že kvůli Jakubově nemoci je výjimečně Lukáš na hosta sám.)V posledních týdnech je Ukrajina samozřejmě jedno z čelných témat tuzemských debat. Hodně se hovoří o mírovém vyjednávání, postoji Ameriky, o nerostných surovinách. Stranou pozornosti přitom bohužel stojí snažení, které vyvíjí české ministerstvo kultury, jež přišlo s unikátním projektem na záchranu ukrajinského umění. Ruský útok totiž směřuje proti muzeím, divadlům, knihovnám, archivům, protože se snaží vymazat ukrajinskou paměť a tím pádem de facto příběh ukrajinského národa. Přitom je velmi dobře známo, kteří kunsthistorici se na tomto rabování podílejí – přesto s nimi svět komunikuje. Dění v kultuře je ve válce na Ukrajině zcela nové pole, o němž se pořád spíše mlčí. Co vlastně zachraňujeme? Nejen vzácné tisky, ale překvapivě Česko – aktuálně světový lídr v kulturní pomoci na Ukrajině – staví také mobilní vědecké zařízení, které je s to skenovat sochy, aby v případě potřeby mohly vzniknout jejich kopie. Tyto takzvané archy jsou darem českého státu Ukrajině, placeným přitom ze soukromých, nikoli veřejných peněz.Ondřej Chrást také přibližuje, jak se Česko spolu s dalšími zeměmi připravuje na poválečnou obnovu ukrajinské kulturní a umělecké scény, která samozřejmě bude muset být obrovská a pohybovat se v nepředstavitelných číslech – bude se počítat na generace. Aby bylo zřejmé oč jde: památky se teď samozřejmě neobnovují, „pouze“ se zachraňují před úplným zničením. Stranou zájmu tak například nyní je památková peče, zato se činí knihovníci a kunsthistorici. Chrást také vysvětluje, že ani živá kultura není v Ukrajině v dobré kondici – první dva roky po velké ruské invazi na příklad nehrála divadla, protože jejich rozpočty samozřejmě potřebuje armáda. Česká strana se nově také podílí na velkém projektu arteterapie ve Lvově, který má skrze umění pomoci s léčbou psychických potíží ukrajinské společnosti a jednotlivců jak teď, tak po válce.V druhé části Ondřej Chrást hovoří také o svém osobním příběhu potomka volyňských Čechů, který se po ruské invazi na Ukrajinu postaral o své vzdálené ukrajinské příbuzné. Aneb konečně podcast, který se nebojí pomáhat. A tak chcete-li pomoct i vy a přispět na zřízení Archy II, která na Ukrajině pomůže zachránit zase další vzácné památky, jděte na stránku www.zapojmeukrajinu.cz.

Psal se rok 2018. Aleš Malár cítil touhu vyždímat ze svého single života maximum a vyrazit za novými zkušenostmi do zahraničí. Přes výběrové řízení se mu poštěstilo získat místo průvodce na exotickém Zanzibaru, což se nakonec ukázalo jako vyloženě osudová příležitost. Do souostroví se zamiloval, vybudoval si na něm byznys a už šest let ho považuje za druhý domov, kde vždy tráví část roku. Coby Evropan si přitom musel zvyknout na řadu kulturních specifik. Nejen o nich hovoří v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V Česku máme kapličky spojené spíš s rozcestími, v polské Varšavě je najdete i na dvorcích předválečných činžovních domů. Jejich rozmach je spojený s roky druhé světové války, kdy i samotná cesta do kostela představovala nebezpečí. Lidé se u nich modlili, uzavírali manželství, slavili Vánoce, pohřbívali mrtvé. Nejvíce tzv. dvorkových kapliček se dochovalo na pravém břehu Visly, kde boje nebyly tak silné. Tamní zástavba se ale v posledních letech rychle mění a kapliček ubývá.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německá vína jistě nejsou tak proslulá jako ta francouzská. Z německé vinařské oblasti Württembersko nedaleko Stuttgartu to je ale konec konců do Francie jenom kousek. Tamní vesnička Schützingen v mírně kopcovité zelené krajině je stará asi tisíc let a žije v ní zhruba stejný počet obyvatel. Mezi nimi také manželé Zaißovi, kteří tu provozují rodinné vinařství.

Německá vína jistě nejsou tak proslulá jako ta francouzská. Z německé vinařské oblasti Württembersko nedaleko Stuttgartu to je ale konec konců do Francie jenom kousek. Tamní vesnička Schützingen v mírně kopcovité zelené krajině je stará asi tisíc let a žije v ní zhruba stejný počet obyvatel. Mezi nimi také manželé Zaißovi, kteří tu provozují rodinné vinařství.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od dětství se toužil stát pedagogem. Že bude jednou učit v Thajsku, ho však ani ve snu nenapadlo. Přesto osud zavál Martina Doležala právě do země úsměvů, kde už 15 let žije, a to přímo v rušném hlavním městě Bangkok. Na miliónové davy i odlišnou náturu obyvatel si český učitel již zvykl, přesto ho některá kulturní specifika stále dokážou zaskočit. Nejen o tom, jak se v Thajsku žije, vypráví Doležal v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Vedení Němčic nad Hanou na Prostějovsku chce nechat ve městě postupně opravit několik budov. Znamenat to bude stěhování technických služeb, ale taky úředníků a pošty. Tamní obyvatelé tak budou vyřizovat své záležitosti na jiných místech, než jsou roky zvyklí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Je mužem mnoha profesí: někdejší dopisovatel americké tiskové agentury AP, zpěvák, hudebník, textař, rychlodabér, porotce v talentových soutěžích a pro některé v posledních letech taky dezinformátor a chcimír. Nabízelo se proto aspoň na část z toho Ondřeje Hejmy zeptat. Coby dlouholetý podporovatel Donalda Trumpa se od jeho jednoznačného zvolení prezidentem vznáší na obláčku euforie a dění v USA označuje za politické povstání. Tamní volby podle něj nerozhodla jenom peněženka, ale naštvání na režim a to, co reprezentuje, včetně migrace, mýtů, woke ideologií nebo válek. Zveřejněná jména „prezidentových mužů“, kteří se spolu s ním mají ujmout vedení země, považuje za „bomby“. Mimořádně zajímavé budou podle něj kroky Roberta F. Kennedyho mladšího, adepta na post ministra zdravotnictví, který znovu otevře téma covidu. Podle Hejmy, který patřil ke kritikům povinného očkování a omezování svobody, naprosto legitimně. Že by Americe hrozila ztráta demokracie, se nebojí. Ale „hlavy padat“ budou a bolet to bude taky, protože čistky jsou zkrátka nezbytné. Pokud jde o Trumpovu zahraniční politiku, říká, že je v rámci ní do inaugurace reálné domluvit na Ukrajině příměří. Jinak to podle něj ani nejde, nevěří, že by lépe vyzbrojená ukrajinská armáda dokázala Rusy zahnat. A taky si myslí, že Vladimir Putin dávno pochopil, že okupovat země, které o ruskou nadvládu nestojí, je pitomost. Probrali jsme i to, proč je přesvědčený, že díky Donaldu Trumpovi zavládne klid zbraní, kde udělal jeho předchůdce chybu a jak vidí budoucnost Ukrajiny. Nebo proč se nikdy soudně nebránil proti označení agent s krycím jménem Rony a teď vážně uvažuje o tom, že dá lustrační zákon k Evropskému soudu pro lidská práva. A taky proč neuznává argument, že si Petr Pavel svou službu režimu odpracoval, i proč ho moderátor Luboš Xaver Veselý „veřejně poblil“.

Potkal v Praze svou životní lásku, vzal si ji za manželku a odstěhoval se do její vlasti. Na takovém příběhu by nebylo asi nic zvláštního, kdyby se neudál na sklonku 80. let a onou vlastí nebyly Spojené státy americké. Liborovi Nouzovskému se podařilo emigrovat půl roku před sametovou revolucí a novým domovem se mu stalo hlavní město Texasu Austin. V něm i po 35 letech stále žije. Nejen o tom, jaký byl přesun do USA ze socialistického Československa, vypráví Nouzovský v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jihokorejská vlogerka natočila video o tom, jak ve 36. týdnu těhotenství prodělala interrupci. Tamní úřady ji od července vyšetřují pro možnou vraždu. Případ vyvolal ve společnosti zděšení a vyvstávají otázky, proč v zemi stále neexistuje potratový zákon, píše server americké stanice CNN.

Jihokorejská vlogerka natočila video o tom, jak ve 36. týdnu těhotenství prodělala interrupci. Tamní úřady ji od července vyšetřují pro možnou vraždu. Případ vyvolal ve společnosti zděšení a vyvstávají otázky, proč v zemi stále neexistuje potratový zákon, píše server americké stanice CNN. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tématu, kterému se teď věnuje, je albinismus v Africe. „Tamní společnost vnímá albíny jako zdroj prokletí a duchy, kteří neumírají,“ vysvětluje kulturní antropoložka. Existují úspěšní albíni, kteří by šířili osvětu? Co je pro ně nejefektivnější pomocí? Jaká byla její profesní dráha? Kdy se dostala do Afriky na výzkum? Jaký vztah mají tamní lidé k čarodějnictví?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.