Podcasts about tamn

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní břeh ve stínu Gazy. Co se děje východně od Tel Avivu? Izrael se obává o svou bezpečnost a podniká operace na palestinském území. Tamní obyvatelé jsou nuceni opustit své domovy, které jim likvidují buldozery. Stupňuje se násilí i vzájemné útoky. Na místě natáčel blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Ptá se Matěj Skalický.

Západní břeh ve stínu Gazy. Co se děje východně od Tel Avivu? Izrael se obává o svou bezpečnost a podniká operace na palestinském území. Tamní obyvatelé jsou nuceni opustit své domovy, které jim likvidují buldozery. Stupňuje se násilí i vzájemné útoky. Na místě natáčel blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní břeh ve stínu Gazy. Co se děje východně od Tel Avivu? Izrael se obává o svou bezpečnost a podniká operace na palestinském území. Tamní obyvatelé jsou nuceni opustit své domovy, které jim likvidují buldozery. Stupňuje se násilí i vzájemné útoky. Na místě natáčel blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Ptá se Matěj Skalický.

Na Národním hřbitově v Terezíně uctili během nedělní tryzny lidé oběti nacistické perzekuce. Tamním ghettem prošlo během druhé světové války na 155 000 lidí, víc než 35 000 z nich věznění nepřežilo. Pietního setkání se zúčastnil prezident Petr Pavel, pamětníci i politici.

Ekonomika největšího obchodního partnera Česka skoro neroste, a přesto je německý akciový index DAX na maximech. Jak si to vysvětlit? Mají akcie evropských zbrojovek ještě kam růst? Co si vzít z kritiky Daniela Křetínského vůči evropské politice? Co si o těchto tématech myslí analytik XTB Tomáš Cverna a hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš se dozvíte v celém rozhovoru, který najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.gazetis.to/

Unikátní výzkum, který nemá v České republice obdoby, právě probíhá na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tamní chemici se pokoušejí zjistit složení skvrn, které se nacházejí ve středověkých lékařských rukopisech a tištěných knihách. Mohou totiž obsahovat stopy po přípravě léčiv podle tehdejších receptů.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jubilejní 220. sezónu chystá Slezské divadlo v Opavě. Tamní divadlo se slavnostně otevřelo 1. října 1805. Divákům v rámci oslav nabídne řadu klasických titulů, chystá ale i novinky. Třeba spolupráci s uměleckými školami anebo představení přímo pro maturanty.

Spor znesvářených sousedů o pár hromad nepořádku zaměstnává desítky úřadů. Reportáž pořadu Ve stínu poukazuje na odvrácenou stranu české výsady, kdy má skoro každá ves svého starostu.Konflikt mezi sousedy řeší v Třebčicích, nenápadné obci se 130 obyvateli ležící asi 40 kilometrů na jih od Plzně. Tamní případ se vymyká tím, že hlavní postava v minulosti „zavařila“ celému obecnímu zastupitelstvu a v současnosti má příbuzenskou vazbu na starostku. „Pan Kubík je dvakrát soudně odsouzený, jeho pověst je tady strašná,“ říká v pořadu Ve stínu Jakub Hladík, který s manželkou v Třebčicích provozuje malý zoopark. Mluví o sousedovi Dušanu Kubíkovi, který byl v uplynulých šesti letech dvakrát odsouzený k podmínečnému trestu - za vybržďování autobusu s dětmi a za podezřele levný nákup pozemkůod obce. V této kauze dostali podmínku i všichni obecní zastupitelé Třebčic. V nynějším případu jde spíše o vyhrocené sousedské vztahy. Manželům Hladíkovým vadí, že Dušan Kubík u vjezdů do jejich malé farmy skladuje různé věci a nepořádek, který si odmítá odklidit a navíc jim prý dělá různé schválnosti. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Dozvíte se, jaké písně si francouzští studenti oblíbili. Pokud v Polsku narazíte na keramiku zdobenou květy a malým barevným ptáčkem a nádoba ponese pečeť Konopczyński, pak se vám do ruky dostal výrobek s dvousetletou tradicí. Jsou první, koho zahraniční hosté v Černé Hoře uvidí. Tamní čestná stráž bude jednou ze zastávek Reportáží zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Dozvíte se, jaké písně si francouzští studenti oblíbili. Pokud v Polsku narazíte na keramiku zdobenou květy a malým barevným ptáčkem a nádoba ponese pečeť Konopczyński, pak se vám do ruky dostal výrobek s dvousetletou tradicí. Jsou první, koho zahraniční hosté v Černé Hoře uvidí. Tamní čestná stráž bude jednou ze zastávek Reportáží zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obyvatelé Lázní Bělohrad a okolí mají nově k dispozici novou kardiologickou ordinaci. Tamní lékař Michala Paďour se mimo jiné specializuje na kontroly kardiostimulátoru. Tuto službu většinou poskytují pouze nemocniční kliniky.

Sotva se podařilo inflaci zkrotit, půjde opět nahoru. Státy totiž plánují velké výdaje na zbrojení - na dluh a na trh pustí emise státních dluhopisů. Jdeme ale do dekády, kdy ponesou víc než inflace, říká exbankéř Lubor Žalman.Na dluhopisových trzích vypukly masivní výprodeje německých cenných papírů a prudký růst výnosů. Tamní parlament totiž čerstvě prosadil historickou změnu a prolomil takzvanou dluhovou brzdu, aby si země bez zábran mohla půjčovat na zbrojení. V rámci změn schválil vytvoření obřího 500miliardového fondu na investice do obrany.„Jestliže Němci začnou utrácet, tak jako každá země si na to budou muset půjčovat. Dluhopisů bude víc. A i když jich bude víc, tak investorů bude pořád stejně, takže budou muset nabízet lepší výnos,“ vysvětluje Lubor Žalman, zakladatel Encor Wealth Management a bývalý ředitel Raiffeisenbank.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Těrlická přehrada nakonec nebude mít svou cyklostezku. Tamní radnice na ni nedostane od státu potřebné peníze. Potvrdilo to ministerstvo financí. Přitom nedaleko stát podpořil stavbu cyklostezky kolem Žermanické přehrady. I když v Těrlicku o trasu pro cyklisty usilují už řadu let, podle vedení obce není zrušení dotací špatnou zprávou. Zjišťovali jsme další podrobnosti.

Světoznámý spisovatel Boualem Sansal by si měl zanedlouho převzít literární cenu v Česku, pravděpodobně ji ale dostane v nepřítomnosti. Francouzsko-alžírského autora loni v listopadu zatkla v Alžírsku policie a od té doby je za mřížemi. Tamní úřady ho viní z úkladů proti vládě, což jeho právník odmítá. O propuštění literáta kromě jeho dvou českých dcer žádají i nobelisté nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Proč si alžírská vláda vzala na mušku právě Sansala?Hosté: Daniel Konrád - vedoucí kulturní rubriky Seznam ZprávMilan Rokos - redaktor zahraniční rubriky Seznam Zpráv, který se dlouhodobě věnuje Francii a zemím arabského světaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Česko se významně podílí na záchraně ukrajinského kulturního a uměleckého dědictví a příliš se to neví. Například v lednu dodalo ministerstvo kultury na Ukrajinu takzvanou Archu I neboli mobilní pracoviště, které jezdí po ukrajinských knihovnách a archivech a schraňuje a skenuje vzácné staré knihy, tisky a dokumenty, aby Ukrajincům a lidstvu zůstaly zachovány napořád. „Uvědomme si, že Rusové na Ukrajině cíleně ničí památky včetně těch, jež jsou zapsány na seznam UNESCO. Čili huntují památky celého lidstva, nejen ukrajinské,“ vysvětluje host další epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Ondřej Chrást, který působí jako koordinátor kulturní pomoci Ukrajině právě na českém ministerstvu kultury. (Podotkněme, že kvůli Jakubově nemoci je výjimečně Lukáš na hosta sám.)V posledních týdnech je Ukrajina samozřejmě jedno z čelných témat tuzemských debat. Hodně se hovoří o mírovém vyjednávání, postoji Ameriky, o nerostných surovinách. Stranou pozornosti přitom bohužel stojí snažení, které vyvíjí české ministerstvo kultury, jež přišlo s unikátním projektem na záchranu ukrajinského umění. Ruský útok totiž směřuje proti muzeím, divadlům, knihovnám, archivům, protože se snaží vymazat ukrajinskou paměť a tím pádem de facto příběh ukrajinského národa. Přitom je velmi dobře známo, kteří kunsthistorici se na tomto rabování podílejí – přesto s nimi svět komunikuje. Dění v kultuře je ve válce na Ukrajině zcela nové pole, o němž se pořád spíše mlčí. Co vlastně zachraňujeme? Nejen vzácné tisky, ale překvapivě Česko – aktuálně světový lídr v kulturní pomoci na Ukrajině – staví také mobilní vědecké zařízení, které je s to skenovat sochy, aby v případě potřeby mohly vzniknout jejich kopie. Tyto takzvané archy jsou darem českého státu Ukrajině, placeným přitom ze soukromých, nikoli veřejných peněz.Ondřej Chrást také přibližuje, jak se Česko spolu s dalšími zeměmi připravuje na poválečnou obnovu ukrajinské kulturní a umělecké scény, která samozřejmě bude muset být obrovská a pohybovat se v nepředstavitelných číslech – bude se počítat na generace. Aby bylo zřejmé oč jde: památky se teď samozřejmě neobnovují, „pouze“ se zachraňují před úplným zničením. Stranou zájmu tak například nyní je památková peče, zato se činí knihovníci a kunsthistorici. Chrást také vysvětluje, že ani živá kultura není v Ukrajině v dobré kondici – první dva roky po velké ruské invazi na příklad nehrála divadla, protože jejich rozpočty samozřejmě potřebuje armáda. Česká strana se nově také podílí na velkém projektu arteterapie ve Lvově, který má skrze umění pomoci s léčbou psychických potíží ukrajinské společnosti a jednotlivců jak teď, tak po válce.V druhé části Ondřej Chrást hovoří také o svém osobním příběhu potomka volyňských Čechů, který se po ruské invazi na Ukrajinu postaral o své vzdálené ukrajinské příbuzné. Aneb konečně podcast, který se nebojí pomáhat. A tak chcete-li pomoct i vy a přispět na zřízení Archy II, která na Ukrajině pomůže zachránit zase další vzácné památky, jděte na stránku www.zapojmeukrajinu.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Cenné papíry čínských firem jsou opět v kurzu. Hongkongský akciový index Hang Seng od začátku roku vzrostl už o 11 procent a výrazně poráží americké konkurenty včetně nejznámějšího indexu S&P 500. Zájem je především o akcie technologických společností jako Alibaba, Tencent nebo Baidu. Podrobněji jsme o tom mluvili s investičním stratégem J&T Štěpánem Hájkem. 

Ranní brífink Patrika Saláta: Cenné papíry čínských firem jsou opět v kurzu. Hongkongský akciový index Hang Seng od začátku roku vzrostl už o 11 procent a výrazně poráží americké konkurenty včetně nejznámějšího indexu S&P 500. Zájem je především o akcie technologických společností jako Alibaba, Tencent nebo Baidu. Podrobněji jsme o tom mluvili s investičním stratégem J&T Štěpánem Hájkem. 

V okolí Sanatorií Klimkovice můžete navštívit Lesní park. Tamní sdružení Čisté Klimkovice ho za pomoci sponzorů buduje od roku 2011. Nabízí nenáročnou necelé dva kilometry dlouhou trasu i pro vozíčkáře a spoustu ekologických herních prvků, pohybových aktivit a informačních tabulí.

Psal se rok 2018. Aleš Malár cítil touhu vyždímat ze svého single života maximum a vyrazit za novými zkušenostmi do zahraničí. Přes výběrové řízení se mu poštěstilo získat místo průvodce na exotickém Zanzibaru, což se nakonec ukázalo jako vyloženě osudová příležitost. Do souostroví se zamiloval, vybudoval si na něm byznys a už šest let ho považuje za druhý domov, kde vždy tráví část roku. Coby Evropan si přitom musel zvyknout na řadu kulturních specifik. Nejen o nich hovoří v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V Česku máme kapličky spojené spíš s rozcestími, v polské Varšavě je najdete i na dvorcích předválečných činžovních domů. Jejich rozmach je spojený s roky druhé světové války, kdy i samotná cesta do kostela představovala nebezpečí. Lidé se u nich modlili, uzavírali manželství, slavili Vánoce, pohřbívali mrtvé. Nejvíce tzv. dvorkových kapliček se dochovalo na pravém břehu Visly, kde boje nebyly tak silné. Tamní zástavba se ale v posledních letech rychle mění a kapliček ubývá.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německá vína jistě nejsou tak proslulá jako ta francouzská. Z německé vinařské oblasti Württembersko nedaleko Stuttgartu to je ale konec konců do Francie jenom kousek. Tamní vesnička Schützingen v mírně kopcovité zelené krajině je stará asi tisíc let a žije v ní zhruba stejný počet obyvatel. Mezi nimi také manželé Zaißovi, kteří tu provozují rodinné vinařství.

Německá vína jistě nejsou tak proslulá jako ta francouzská. Z německé vinařské oblasti Württembersko nedaleko Stuttgartu to je ale konec konců do Francie jenom kousek. Tamní vesnička Schützingen v mírně kopcovité zelené krajině je stará asi tisíc let a žije v ní zhruba stejný počet obyvatel. Mezi nimi také manželé Zaißovi, kteří tu provozují rodinné vinařství.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tamním dětem hráli liberečtí loutkoherci pohádku pro nejmenší Šššš. Šššš. Hůůů. Haf! O Japonsku i divadelní tvorbě vyprávěl v Setkání u mikrofonu herec, režisér a hudebník z Naivního divadla Filip Homola. Do pořadu ho pozval Zdeněk Kupka.

Víc než 300 tisíc korun věnovala jablonecká radnice na rekonstrukci litinové sochy svatého Jana Nepomuckého v Rýnovicích. Tamní obyvatelé, kteří na památku upozornili, ji slavnostně odhalili při rozsvěcení adventního stromu.

Víc než 300 tisíc korun věnovala jablonecká radnice na rekonstrukci litinové sochy svatého Jana Nepomuckého v Rýnovicích. Tamní obyvatelé, kteří na památku upozornili, ji slavnostně odhalili při rozsvěcení adventního stromu.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od dětství se toužil stát pedagogem. Že bude jednou učit v Thajsku, ho však ani ve snu nenapadlo. Přesto osud zavál Martina Doležala právě do země úsměvů, kde už 15 let žije, a to přímo v rušném hlavním městě Bangkok. Na miliónové davy i odlišnou náturu obyvatel si český učitel již zvykl, přesto ho některá kulturní specifika stále dokážou zaskočit. Nejen o tom, jak se v Thajsku žije, vypráví Doležal v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Vedení Němčic nad Hanou na Prostějovsku chce nechat ve městě postupně opravit několik budov. Znamenat to bude stěhování technických služeb, ale taky úředníků a pošty. Tamní obyvatelé tak budou vyřizovat své záležitosti na jiných místech, než jsou roky zvyklí.

Nová výstava Galerie hlavního města Prahy přibližuje, jaké umění vznikalo v Ostravě po roce 1989. Tamní scéna se rozdělila na dva tábory. V podcastu na tu dobu vzpomínají výtvarník René Rohan a kurátor Martin Netočný.

Nová výstava Galerie hlavního města Prahy přibližuje, jaké umění vznikalo v Ostravě po roce 1989. Tamní scéna se rozdělila na dva tábory. V podcastu na tu dobu vzpomínají výtvarník René Rohan a kurátor Martin Netočný.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Je mužem mnoha profesí: někdejší dopisovatel americké tiskové agentury AP, zpěvák, hudebník, textař, rychlodabér, porotce v talentových soutěžích a pro některé v posledních letech taky dezinformátor a chcimír. Nabízelo se proto aspoň na část z toho Ondřeje Hejmy zeptat. Coby dlouholetý podporovatel Donalda Trumpa se od jeho jednoznačného zvolení prezidentem vznáší na obláčku euforie a dění v USA označuje za politické povstání. Tamní volby podle něj nerozhodla jenom peněženka, ale naštvání na režim a to, co reprezentuje, včetně migrace, mýtů, woke ideologií nebo válek. Zveřejněná jména „prezidentových mužů“, kteří se spolu s ním mají ujmout vedení země, považuje za „bomby“. Mimořádně zajímavé budou podle něj kroky Roberta F. Kennedyho mladšího, adepta na post ministra zdravotnictví, který znovu otevře téma covidu. Podle Hejmy, který patřil ke kritikům povinného očkování a omezování svobody, naprosto legitimně. Že by Americe hrozila ztráta demokracie, se nebojí. Ale „hlavy padat“ budou a bolet to bude taky, protože čistky jsou zkrátka nezbytné. Pokud jde o Trumpovu zahraniční politiku, říká, že je v rámci ní do inaugurace reálné domluvit na Ukrajině příměří. Jinak to podle něj ani nejde, nevěří, že by lépe vyzbrojená ukrajinská armáda dokázala Rusy zahnat. A taky si myslí, že Vladimir Putin dávno pochopil, že okupovat země, které o ruskou nadvládu nestojí, je pitomost. Probrali jsme i to, proč je přesvědčený, že díky Donaldu Trumpovi zavládne klid zbraní, kde udělal jeho předchůdce chybu a jak vidí budoucnost Ukrajiny. Nebo proč se nikdy soudně nebránil proti označení agent s krycím jménem Rony a teď vážně uvažuje o tom, že dá lustrační zákon k Evropskému soudu pro lidská práva. A taky proč neuznává argument, že si Petr Pavel svou službu režimu odpracoval, i proč ho moderátor Luboš Xaver Veselý „veřejně poblil“.

Potkal v Praze svou životní lásku, vzal si ji za manželku a odstěhoval se do její vlasti. Na takovém příběhu by nebylo asi nic zvláštního, kdyby se neudál na sklonku 80. let a onou vlastí nebyly Spojené státy americké. Liborovi Nouzovskému se podařilo emigrovat půl roku před sametovou revolucí a novým domovem se mu stalo hlavní město Texasu Austin. V něm i po 35 letech stále žije. Nejen o tom, jaký byl přesun do USA ze socialistického Československa, vypráví Nouzovský v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jihokorejská vlogerka natočila video o tom, jak ve 36. týdnu těhotenství prodělala interrupci. Tamní úřady ji od července vyšetřují pro možnou vraždu. Případ vyvolal ve společnosti zděšení a vyvstávají otázky, proč v zemi stále neexistuje potratový zákon, píše server americké stanice CNN.

Jihokorejská vlogerka natočila video o tom, jak ve 36. týdnu těhotenství prodělala interrupci. Tamní úřady ji od července vyšetřují pro možnou vraždu. Případ vyvolal ve společnosti zděšení a vyvstávají otázky, proč v zemi stále neexistuje potratový zákon, píše server americké stanice CNN. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kromě Ameriky a Evropy investoři sází i na asijské firmy. Těch je celá řada a některé nejspíš i dobře znáte. Společně s privátním investičním poradcem Markem Odehnalem jsme se podívali, které to jsou a jaké zajímavosti si můžeme o tamním trhu poslechnout. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Kromě Ameriky a Evropy investoři sází i na asijské firmy. Těch je celá řada a některé nejspíš i dobře znáte. Společně s privátním investičním poradcem Markem Odehnalem jsme se podívali, které to jsou a jaké zajímavosti si můžeme o tamním trhu poslechnout. Tato epizoda je součástí podcastu rostecky.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Se zástupci obcí z Přerovska, které zasáhly v červnu povodně, jednal tento týden v Šišmě ministr zemědělství Marek Výborný. Tamní samosprávě přislíbil pomoc například při celkové rekonstrukci vodní nádrže v obci.

Tématu, kterému se teď věnuje, je albinismus v Africe. „Tamní společnost vnímá albíny jako zdroj prokletí a duchy, kteří neumírají,“ vysvětluje kulturní antropoložka. Existují úspěšní albíni, kteří by šířili osvětu? Co je pro ně nejefektivnější pomocí? Jaká byla její profesní dráha? Kdy se dostala do Afriky na výzkum? Jaký vztah mají tamní lidé k čarodějnictví?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tématu, kterému se teď věnuje, je albinismus v Africe. „Tamní společnost vnímá albíny jako zdroj prokletí a duchy, kteří neumírají,“ vysvětluje kulturní antropoložka. Existují úspěšní albíni, kteří by šířili osvětu? Co je pro ně nejefektivnější pomocí? Jaká byla její profesní dráha? Kdy se dostala do Afriky na výzkum? Jaký vztah mají tamní lidé k čarodějnictví?

Velké oslavy o víkendu probíhaly v městečku Dřevohostice na Přerovsku pod Hostýnskými vrchy. Tamní hasiči slavili 140 let a pozvali si k tomu spoustu kolegů.

Německá ekonomika má to horší ještě před sebou. Čeká ji odpojení od Číny a možná i návrat k jádru, míní ekonomka Jana Matesová. Pocítí to i Česko, na západních sousedech jsme jako exportní ekonomika životně závislí.Životní úroveň Čechů je obrovskou měrou závislá na tom, jak se bude dařit Německu. „Naše životní úroveň v Česku naprosto závisí na exportu. A 80 procent exportu jde na trhy Evropské unie, třetina z toho do Německa. Tolik k výzvám, abychom opustili Evropskou unii. Ledaže bychom se smířili s životní úrovní Běloruska nebo časem třeba Moldavska,“ varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Ekonomický růst se však v Německu ne a ne rozjet. HDP této obří ekonomiky se po půlprocentním poklesu v závěru loňska v prvním letošním čtvrtletí zvýšil mezičtvrtletně o pouhé 0,2 procento.Odchod z Číny bude boletPříčin německé stagnace je celá řada. Jako vysloveně exportní země doplácí spolková republika doplácí na globální nestabilitu. Je závislá primárně na Číně a snižování této závislosti Němce brzy dožene.„Volkswagen se nechal slyšet, že snížení závislosti na čínském trhu je otázka nejméně deseti let. Bude to velký zásek. I proto říkám, že německá ekonomika nemá to nejhorší za sebou,“ míní někdejší zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Volkswagen, Porsche, BMW. Německo chrlí značky, které jsou známé po celém světě, nejen v automotive, ale napříč obory. Chemický gigant BASF, technologičtí obři Siemens a ThyssenKrupp, ve financích Allianz.„Německé superznačky stále fungují. Tamní ekonomický model je založen na tom, že pod svými značkami něco velmi kvalifikovaně vyrábí, subdodavatele má v Německu a jinde po světě, třeba v České republice, a na průmysl je nabaleno množství služeb, třeba i těch finančních,“ vysvětluje ekonomka Matesová.Německá mašina se však zadrhla, podle Matesové zbrzdila tamní průmysl i „nezvládnutá energetická politika“. Ceny energií vzrostly i v Německu významně a v některých obdobích jsou na trojnásobku toho, za co se nakupují energie ve Spojených státech. S takovou se Němcům těžko konkuruje.„Chemie je enormně energeticky náročný průmysl, totéž výroba plochého skla pro automobilový průmysl, výroba betonu, cementu i celé strojírenství,“ vypočítává Matesová.Němci to se zelenou energií přehnaliPodle ekonomky Matesové to Němci s „Energiewende“ přehnali. Válka v Rusku a předtím covid energetickou transformaci zkomplikovaly.„Německo do svých politik velice silně vtělilo obavu o klima, až ideologie převážila nad proveditelností. Kdyby byli Němci lépe plánovali, určitě by svou transformaci k obnovitelným zdrojům nepostavili na ruském plynu. A kdyby uvažovali racionálně a ne ideologicky, tak by loni nevypnuli poslední tři jaderné elektrárny,“ má za to Matesová.Podle ekonomky bude Německo donuceno svou energetickou politiku změnit. Možná se i vrátí k jádru. „Nastartování jaderných elektráren není jednoduchá věc, takže možná časem, to bych úplně nevylučovala. Je možné, že se objeví malé modulární reaktory. A do té doby bude jádro německého průmyslu vyrábět třeba ve Spojených státech,“ predikuje Matesová Ve vatě.Německo také tlumí problémy na pracovním trhu, má druhou nejnižší nezaměstnanost hned po Česku. Na přelomu milénia sice Němci pod vedením sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera odvážně zreformovali pracovní trh. Kouzlo Hartzových reforem, pojmenovaných podle tehdejšího kancléřova poradce a manažera VW Petera Hartze, však už vyprchalo.„Tahle živá voda se vyčerpala, protože jednoho dne si na ni zvyknete,“ komentuje Matesová. Česku byla však podpora částečných úvazků, posílení úřadů práce a sloučení sociálních dávek pomohlo, míní.Občané druhé kategorieNáklady na sociální politiku v Německu stejně jako u nás zejména kvůli stárnutí populace rostou. Ani obrovské příchody migrantů ze světa problém pracovního trhu, jak se naivně doufalo, nevyřešily.„Pokud nebude německá ekonomika výkonná, tak začne být obrovský problém soudržnost společnosti. Ve východních zemích už je evidentně nízká. Populace tam nedostala to, co čekala. Lidé, kteří chtěli aktivně vzít život do svých rukou, z velké části migrovali do západního Německa,“ přemýšlí Jana Matesová.Západní část Německa poslala do té východní v devadesátých letech obrovské množství peněz. A s nimi do firem i manažery, kteří se uměli pohybovat v tržní ekonomice.„Lidé na východě měli pocit, že jsou Němci druhé kategorie. To se pořád projevuje, protože jinak by ta veliká náklonnost k Die Linke a AfD by nebyla možná. Máme tu železnou oponu a brala bych to jako varování pro bývalou východní Evropu. Paralely vidíme na Karlovarsku, Ústecku i nebo na Slovensku,“ říká Jana Matesová.Jaké vyhlídky tedy česká a německá ekonomika v příštích letech mají?„My máme pořád ještě větší prostor pro zvyšování produktivity. Z tohoto hlediska máme lepší vyhlídky než Německo. Německo má zase už velké značky, potřebuje jim najít nové trhy. Řada z nich odešla z Ruska, třeba Volkswagen, což bylo strategicky určitě dobře a dlouhodobě se jim to určitě vyplatí, ale krátkodobě to znamenalo veliké ztráty a v německé ekonomice to vůbec není zanedbatelné. Velké firmy tam odepsaly třeba 90 procent hodnoty svých aktiv,“ shrnuje Jana Matesová.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Pořád je čemu se smát, říká komentátor Jindřich Šídlo s tím, že jsou ale témata, ze kterých není na místě dělat si legraci. Jedním z nich je válka v Gaze, do hlubších debat o ní se vědomě nepouští, speciálně ne na sociálních sítích. Jakkoli se to ne vždy daří i jemu samotnému, považoval by za užitečné, kdyby si každý dal závazek, že než na ně něco napíše, bude tři minuty přemýšlet. Obezřetný je i v souvislosti s volbami, hlídá si, aby nikomu nedal podnět myslet si, že na nich má nějaký osobní zájem. Způsob, jakým přistupuje k novinařině, neovlivnil ani nedávný atentát na Roberta Fica. Slovenská média, která jsou mnohem víc součástí politiky než ta česká, i když ta se k tomu za posledních 10 let taky posunula, si podle něj nemohou nechat říkat, že jsou odpovědná za to, že se nějaký „šílenec“ pokusil zavraždit slovenského premiéra. Tamní vládní scéna k vyhrocené situaci přispěla. Úplně zdravé nebylo, ani když se čeští novináři nechali Andrejem Babišem nacpat do role jeho veřejného nepřítele. Zpětně to za chybu nepovažuje, přičítá to době a naplňuje ho to lehkým optimismem, že Česko je vlastně docela stabilní a že ani několik let soustředěné vlády Miloše Zemana s Andrejem Babišem ho neposunulo směrem k nedemokratickým maďarsko-slovenským tendencím ani o píď. Jak hodnotí vládu Miloše Zemana a co bylo exprezidentovým jediným úkolem v druhém funkčním období? Co si myslí o šéfovi hnutí ANO? Mají názorově zaujatá média vůbec schopnost referovat o politice a společnosti bez předsudků? A kam směřují Seznam Zprávy? I o tom jsme s Jindřichem Šídlem mluvili.

S americkým expertem na Írán Kevinem L. Schwartzem o situaci v zemi a v regionu po nehodě vrtulníku, při které zemřel prezident Ebráhím Raísí i tamní šéf diplomacie

Albína Mrázová si zamilovala studený sever, však k tomu také vybízí její přiléhavé příjmení. Krátce po půlročním pobytu na Islandu odešla studovat do Dánska, kde se nakonec usadila natrvalo, v nejmenším ze skandinávských monarchií žije už osm let. To české novinářce a spisovatelce umožnilo dokonale poznat nejen mentalitu tamních obyvatel, ale i lákadla a pikantnosti jednotlivých států. O tom nejzajímavějším vypráví Mrázová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V jižní části Vysočiny, u obce Mohelno, můžete objevit velice zajímavý kus přírody. Step by totiž v tomto kraji hledal málokdo. A kde se tam vzala? Může za to hadcové podloží, které dokáže akumulovat teplo. Tamní suchou louku si mimo jiné oblíbili sysli. Sledovat je můžete ze syslí pozorovatelny. Vyplatí se vzít si s sebou i dalekohled.

V Lošticích na Šumpersku nejspíš začne fungovat základna zdravotnické záchranné služby. Přesunout by se do ní měl výjezdový tým, který ještě donedávna fungoval v Mohelnici. Tamní prostory už ale nesplňovaly hygienické normy a záchranka hledala nové. Vedení Loštic jí nabídlo budovu v areálu technických služeb v Moravičanské ulici.

Bašta hnutí ANO v Moravskoslezském kraji dělá Andreji Babišovi samé starosti. Nejen, že přišel o dvě regionální hvězdy, teď musí s ostudou už podruhé měnit hejtmana. Může za to špatná práce se složkami?„Že v hnutí ANO o stíhání hejtmana Krkošky nevěděli, ukazuje, že si dávají víc záležet na složkách na protivníky než na svoje vlastní lidi,“ říká v podcastu Vlevo dole Václav Dolejší.Jde o další ránu v nejisté situaci na severní Moravě. S oblíbeným hejtmanem Ivo Vondrákem se hnutí rozešlo, stejný osud potkal populárního primátora Tomáše Macuru.Jak se vlastně stalo, že má Babiš tak důležitou oblast tak málo v rukou? Na vysvětlení se shodují obě strany: na severní Moravě dlouho fungovala vzájemně výhodná, pragmatická symbióza. Tamní hvězdy sice kverulovaly a dělaly si trochu, co chtěly - ale jen v přípustných mezích.Na oplátku přinášely výsledky. Hnutí vysmívanému kvůli až sektářské mentalitě navíc tato existence „rebelů“ dodávala jisté zdání normální strany. Jenže tohle tolerované příměří skončilo prezidentskou volbou.Moravskoslezský kraj je přitom pro ANO důležitý - jeho výsledky tam dlouhodobě patří k těm nejlepším.„ANO tam udělá dobrý výsledek tak jako tak. Ale Vondrák s Macurou dokázali přitáhnout i pár procent jiných voličů, než je tvrdé jádro ANO. A ti teď budou chybět,“ myslí si Lucie Stuchlíková.Vyplatí se ANO sázka na bývalého občanského demokrata Borise Šťastného? Co chybělo na velikonočních fotografiích Andreje Babiše? A je Petru Pellegrinimu bližší Babišova slovenština, nebo Pavlova flanelka? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole! (A přečtěte novou rubriku Třetí čtení.)----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Město Charleston ve Spojených státech se pyšní nejstaršími muzejními sbírkami v zemi. Tamní muzeum vzniklo ještě za koloniálních dob v roce 1773, tedy před vyhlášením americké nezávislosti. Podobně jako v Národním muzeu v Praze, i tady mají hned ve vstupní hale charlestonského muzea exponát, který udivuje především všechny děti. Je to 11metrová kostra velryby černé, která kdysi uvízla vezdejším přístavu.

Čeští vyšetřovatelé prověřují podezřelý obchod z poloviny letošního roku. Česká firma Labara dodala své pobočce v Rusku dva zakázané stroje, které mohou být použity při výrobě zbraní. Další česká firma, TOS Varnsdorf, poslala stroje potenciálně použitelné při výrobě zbraní do Kyrgyzstánu. Tamní firma je ale vzápětí přeprodala do Ruska. Podobných příběhů už Deník N posbíral několik. A všechny dokazují, že obejít protiruské sankce je snadnější, než se zdá. Hostem podcastu je investigativní reportér Lukáš Prchal.