Podcasts about Zemi

Co žákům přináší moderní způsob pěstování zeleniny? - Fyzikální ústav AV ČR získal unikátní přístroj. Zkoumá se v něm povrch materiálů. Jak se využije při výstavbě dalších jaderných bloků? - Brněnští vědci pomáhají chránit Zemi před ničivými asteroidy. Jak by do budoucna mohly uchránit planetu před katastrofickou srážkou? Moderuje Lenka Vahalová.

Po prokácení starých stromů park projde celkovou terénní úpravou. Přibyde nový altán, tůně a vystavěny budou nové cesty. Pokácené stromy budou nahrazeny novými listnáči.

Neztrácí se mezi zprávami o vleklém sporu mezi vicepremiérem Macinkou a prezidentem Pavlem hodnocení prvních kroků vlády Andreje Babiše? Co víme o tom, jestli a jak se premiér vypořádal se svým střetem zájmů? „Já bych opravdu žádala od pana premiéra omluvu za to, jakým způsobem zachází s právním státem,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Eva Decroix (ODS), bývalá ministryně spravedlnosti.

Neztrácí se mezi zprávami o vleklém sporu mezi vicepremiérem Macinkou a prezidentem Pavlem hodnocení prvních kroků vlády Andreje Babiše? Co víme o tom, jestli a jak se premiér vypořádal se svým střetem zájmů? „Já bych opravdu žádala od pana premiéra omluvu za to, jakým způsobem zachází s právním státem,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Eva Decroix (ODS), bývalá ministryně spravedlnosti.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se záměrem stavby bytového komplexu přišel developer už před několika lety, dva roky ale čekal na demoliční povolení. Proces se protáhl i kvůli protestům sousedů.

Lidstvo se po 54 letech vrátí na Měsíc. Před přistáním proběhne mise Artemis 2, od které nás dělí jen pár týdnů. Čtyřčlenná posádka podnikne nejdelší vesmírnou misi v historii, během níž obletí Měsíc a vrátí se na Zemi. Rekordní bude také rychlost průletu atmosférou při návratu na Zemi – odhaduje se 40 000 km/h. NASA připravila loď Orion, která zvenčí připomíná Apollo, uvnitř je však o polovinu větší a je prošpikovaná moderními technologiemi. Jakuba nejvíc fascinuje, že Artemis 2 nezůstane na papíře. Projekt provází průtahy, nakonec by ale Orion měl vzlétnout v nadcházejících týdnech. Pokud všechno půjde dobře, USA přistanou na Měsíci v rámci mise Artemis 3 v roce 2027. Měsíční základna by měla posloužit jako odrazový můstek pro cestu na Mars. Jakub je ale skeptický, že k tomu ve stanoveném termínu dojde. Nad NASA se smráká a chybí důležité technologie. Program pořadu 03:08 – Návrat, kterému jsme nevěřili 08:38 – Posádka a kulturní dědictví 12:24 – SLS a Orion 30:56 – Profil trasy 43:52 – Artemis 3 a budoucnost

Za necelé dve storočia ľudstvo nesmierne zbohatlo. Nie všade a nie úplne všetci, no drvivá väčšina ľudí žije v blahobyte, o akom sa našim predkom ani nesnívalo. Je za tým parný stroj? Priemyselná revolúcia? Pásová výroba? Protestantizmus? Objavenie Ameriky? Toto všetko sú povrchné odpovede. Neodpovedajú na to, čo podstatou ekonomického rastu. Ako je možné, že 8 miliárd ľudí na Zemi spolupracuje na výrobe ceruziek, topánok, družíc a jadrových reaktorov bez toho, aby im to nejaký vodca rozkázal? Ako je možné, že keď spoja 2 a 2 tak vo výsledku dostanú 5 a nie 3?Odpoveď odhaľuje Róbert Chovanculiak v novej knihe O pôvode prosperity. #navrsku sme sa rozprávali o tom, ako a prečo kniha vznikla, pre koho je určená a čo presne sa v nej môžete dočítať. https://iness.sk/produkt/o-povode-prosperity/

Sucho, láva a epidemie se na vás řítí v novém týdnu ve vědě – jak se ostatně sluší na jinými podobnými zprávami bohatý rok 2026!⁠Američané čím dál víc věří, že nás navštívili mimozemšťané⁠. Nové průzkumy ukazují, že téměř polovina Američanů si dnes myslí, že mimozemšťané Zemi skutečně navštívili – a dramaticky ubývá těch, kteří si „nejsou jistí“. Důvody nejsou jednoduché ani jednorozměrné.⁠Nedostatek vody v Íránu zhoršily paradoxně i přehrady⁠. Írán čelí jedné z nejvážnějších vodních krizí v moderní historii, vyvolané kombinací dlouhodobého sucha, rekordně nízkého srážkového úhrnu a špatného řízení vodních zdrojů.⁠Evoluční rekvalifikace – řasinkový gen získal novou funkci⁠. Původní gen pro „pohyb” se u nepohyblivých buněk stal šéfem jiného buněčného úkonu.⁠Europa možná není tak živá, jak jsme doufali⁠. Nový model naznačuje, že Europě chybí významná geologická aktivita na dně oceánu. Bez ní si lze výrazně hůř představit, že pod ledovou krustou existují život…⁠Česko patří mezi rekordmany v neočkování proti chřipce⁠. Virus chřipky nám hackuje buňky a u toho rychle mutuje. Přestože jsme vynalezli geniální protichřipkovou zbraň, moc ji nevyužíváme – v Česku se proti chřipce očkovuje jen 7 % lidí, ať se vakcína do kmene trefé či nikoliv… ⁠Život kolonizuje i lávu, co sotva vychladla⁠. Stačí hodiny až dny a bakterie kolonizují horninu sterilizovanou sopečnými teplotami. Ukazuje to tzv. primární sukcesi v reálném čase. 

Projekt EIVA, za kterým stojí studenti Střední školy technické ve Vysokém Mýtě, propojuje moderní technologie s empatií a touhou pomáhat. Díky rádiem řízeným modelům, kamerám a virtuální realitě dávají lidem s handicapem možnost zažít skutečný let, nikoli simulovaný, ale opravdový, v reálném čase.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si do Poslanecké sněmovny došla pro důvěru s programem, který opozice označuje za rozhazovačný. „Je to promyšlený dokument, ale většina navrhovaných opatření je poměrně nákladná. Základní problém je, z čeho a jakým způsobem to budeme financovat,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Aj na Slovensku máme odborníkov na more. More síce nemáme, ale Adam Tomašových je paleobiológ z Ústavu vied o Zemi SAV a venuje sa skúmaniu a histórii morského dna. Doktor Adam Tomašových patrí medzi vedcov, ktorí dokážu čítať dejiny života zo skamenelín a geologických záznamov. Ako paleobiológ a evolučný ekológ skúma vývoj morských ekosystémov a hľadá odpovede na otázku, ako sa život vyrovnáva s prudkými zmenami prostredia spôsobenými prirodzenými procesmi, ako aj antropogénnymi aktivitami. Zaoberá sa témami, ako makroekológia a ekológia spoločenstiev s morskými bezstavovcami; evolučná ekológia, či zánik života na Zemi... Študoval na UK v Bratislave, doktorandské štúdium v Nemecku a v USA na University of Chicago, z ktorej vedeckými kolegami aj naďalej často spolupracuje. Finalista ocenenia Vedecká osobnosť ESET Science Award, držiteľ ceny SAV za špičkovú časopiseckú publikáciu. Vyrastal v Pezinku, od malička mal blízko k literatúre, keďže rodičia pracovali v knižniciach. Žije s partnerkou v Banskej Bystrici, vo voľnom čase, ktorého má málo, rád spí, sleduje šport, počúva hudbu, zájde si na koncert, či do prírody. | Hosť: Adam Tomašových (vedecký pracovník, vedúci Oddelenia paleobiológie a evolúcie organizmov SAV, predseda vedeckej rady). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Jak vážně máme brát dosud nejslibnější nález z Marsu, který zachytil rover Perseverance v oblasti Sapphire Canyon? A co znamenají vzorky planetky Bennu obsahující základní stavební kameny života? Právě na tyto otázky odpovídají chemička Olga Ryparová (Olinum Chemistry) a popularizátor vědy Jirka „Co vysvětluje věci“ Burýšek.V rozhovoru rozebíráme, co Perseverance skutečně našel, proč jsou některé struktury považovány za nejvážnější kandidáty biosignatur na Marsu a kde stále leží hranice mezi geologií a biologií. Dostáváme se ale i k objektům, které obsahují aminokyseliny a další klíčové molekuly, a k otázce, zda mohl mít život na Zemi – i jinde – kosmický původ.V dnešním videu se podíváme, jak vědci hodnotí důkazy, proč je opatrnost na místě a co by se změnilo, kdyby se existence mimozemského života skutečně potvrdila.

Zatímco veřejný prostor zaplavily nesmysly kolem komety 3I/ATLAS, skutečně zajímavé výsledky zůstaly stranou. S Petrem Brožem jsme probrali jeho nejzásadnější vědecké postřehy roku 2025 — jednak detekci a detailní sledování komety 3I/ATLAS (ano, komety, nikoli „objektu neznámého původu“), ale také málo diskutovaný objev tzv. „leopardích skvrn“ na povrchu Marsu.Tyto struktury mohou představovat dosud nejvážnější kandidáty na biosignatury — tedy chemické či geologické stopy dávného života. Problém? Vzorky z Marsu zůstanou prozatím na místě. Kvůli rozpočtovým škrtům NASA v režii Trumpovy administrativy je program návratu vzorků na Zemi pozastaven, a potvrzení (či vyvrácení) tak zůstává otevřené.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, co „leopardí skvrny“ vlastně jsou, proč jsou vědecky zajímavější než většina virálních spekulací a jak politická rozhodnutí brzdí odpovědi na jedny z největších otázek lidstva.

Želvušky jsou známé svou extrémní odolností vůči radiaci – a nová studie ukazuje, že jejich schopnosti nemusí být jen jejich výsadou. Vědci dokázali, že lidské buňky mohou vyrábět antiradiační protein Dsup, pokud dostanou jeho genetický „plán“ pomocí mRNA.Experiment byl zatím otestován na hlodavcích, kde se ukázalo, že buňky s Dsupem lépe chrání DNA před poškozením. Nejde o hotovou terapii, ale o důkaz principu, který by mohl mít využití v onkologii, radioterapii, kosmickém výzkumu nebo ochraně buněk při extrémních podmínkách.V prvním výstřižku ze speciálu Rok ve vědě 2025 se podíváme, jak protein Dsup funguje, proč je želvuščí biologie tak výjimečná a co by znamenalo, kdybychom podobnou ochranu dokázali bezpečně využít u lidí.A nad to mrkneme i na vznik chirality. Život na Zemi používá jen jednu orientaci chirality: levotočivé aminokyseliny a pravotočivé cukry. Proč právě tuto kombinaci, zůstávalo dlouho záhadou. Loňská studie ale naznačuje překvapivě jednoduché vysvětlení: čistou náhodu při krystalizaci.Stačilo, aby se roztok na rané Zemi mírně ochladil nebo částečně odpařil. V přesyceném prostředí se spontánně vytvořily první krystaly jedné chirality, které se pak začaly samy „množit“ a vytlačily opačnou variantu. Tenhle proces mohl probíhat zcela bez biologických mechanismů, jen díky fyzice a chemii běžného prostředí.

Během téměř osmi desetiletí své bohaté kariéry procestoval s kamerou celý svět a díky jeho dokumentům mohli diváci prostřednictvím televizní obrazovky vidět ta nejskrytější tajemství života na Zemi. Přírodovědec, dokumentarista, spisovatel a ochránce přírody Sir David Attenborough brzy oslaví sto let a stále doufá, že lidé přehodnotí svoje potřeby i chování a ochrání planetu pro další generace.

Během téměř osmi desetiletí své bohaté kariéry procestoval s kamerou celý svět a díky jeho dokumentům mohli diváci prostřednictvím televizní obrazovky vidět ta nejskrytější tajemství života na Zemi. Přírodovědec, dokumentarista, spisovatel a ochránce přírody Sir David Attenborough brzy oslaví sto let a stále doufá, že lidé přehodnotí svoje potřeby i chování a ochrání planetu pro další generace.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Flores byli v pondělí přepraveni z věznice v newyorském Brooklynu do budovy federálního soudu na Manhattanu. Americké úřady je obvinily z řady trestných činů, a to včetně narkoterorismu nebo spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států. Děje se tak po víkendových útocích USA na Caracas, které si vyžádaly desítky obětí. Americký prezident Donald Trump bez dalších podrobností uvedl, že jsou to právě Spojené státy, které nad Venezuelou drží kontrolu, a to i přesto, že řízením země byla pověřena viceprezidentka Delcy Rodríguez, která je podporovatelkou autoritáře Madura. V pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová vysvětluje, proč k moci nebyla připuštěna venezuelská opozice, zda kroky USA skutečně mohou vést k pádu režimu ve Venezuele, ale také jestli jsou slova šéfa Bílého domu o tom, že americké společnosti budou moct díky událostem těžit víc zásob venezuelské ropy, uskutečnitelné. Moderuje Zuzana Machálková.

Už od 1. ledna se Bulharsko stane 21. členem eurozóny, která se rozšíří po dvou letech. Naposled do ní vstoupilo Chorvatsko. Počet Evropanů a Evropanek, kteří používají euro, se tak zvýší na více než 350 milionů. Bulharsko však tento historický moment zažívá v době politické krize. V polovině prosince podala vláda premiéra Rosena Željazkova demisi, a to po sérii masových protestů proti navrhovanému rozpočtu a korupci v zemi. Šlo přitom o devátou bulharskou vládu za posledních pět let. Co Bulharsko čeká dál? Jak ho ovlivní přijetí eura? A jak se k tomu staví tamní obyvatelé? Nejen o tom mluví v poslední letošní epizodě Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Raidījumā Augstāk par zemi sasveicinos ar jums pēdējo reizi. Nākamgad raidījums vairs Latvijas Radio ēterā neskanēs, un tā ir mana izvēle. Turpināšu ar jums sasveicināties Starpbrīža kultūras afišā un arī raidījumā Kultūras rondo.  Noslēguma raidījumā, par dažiem, raidījuma Augstāk par zemi 15 gadus ilgajā ceļā satiktajiem.  -- Vilks ķer kazu. Tumsa ķer gaismu. Šis stāsts jo īpaši svarīgs ir Ziemassvētku laikā. Un mēs jau zinām kā tas beigsies. Vilks kazu saplosīs. Nav zināms kā, bet gaisma tomēr atgriezīsies. Tas ir mūžības rits. Kuram līdzās cilvēks savas izvēles izdara ik dienas. Un nekas jau nebeidzas. Beidzas tikai šis projekts: mēģinājums 15 gadus ik nedēļas pabūt kaut pusstundu Augstāk par zemi. Paldies Latvijas Radio 1 direktorei Inesei Matjušonokai, kura nenoraidīja autorraidījuma ideju, paldies Ģirtam Bišam par joprojām neapnikušo raidījuma džinglu, paldies Ingvildai Strautmanei par viņas balsi džinglā. Paldies šī raidījuma skaņu operatoriem – brāļiem Jānim un Valdim Raitumiem, vienmēr ir bijis prieks strādāt ar Aleksi Šaicanovu, arī šī raidījuma skaņu operatoram Rūdolfam Ozolam. Jo īpaši paldies visiem satiktajiem, un visiem klausītājiem. Atvados, līdz no jauna satiksimies!

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Prečo vychádzajú vedecké testy astrológie len na úrovni náhody? Ako ľudia presvedčení o plochej Zemi vysvetľujú neexistujúcu Austráliu či západy Slnka? A prečo je neustále meniace sa vysvetlenie typickým znakom nezmyselných teórií – podobne ako pri legendárnom stohlavom drakovi? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcast vzniká v spolupráci so SME. Samuelova nová kniha už je v predaji https://www.martinus.sk/3600333-limity-poznania/kniha Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Százmilliókat kerestek azzal, hogy létrehozták az oringo.hu-t, majd elkezdték a nagyüzemi adócsalást Lukács Máté lett a borsodi Korlát, Csizmadia Nándor pedig a somogyi Tab polgármestere, Nagykőrösön kormánypárti győzelem született Lenin-renddel tüntetné ki Orbánt a lengyel külügyminiszter Elvesztette vize 90 százalékát a legnagyobb édesvízi tó Kínában Zelenszkij: Ukrajna elengedi a NATO-csatlakozási törekvéseit a nyugati biztonsági garanciákért cserébe Megérkezett a havazás az országba: itt hirtelen elkezdett esni a hó A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Poslechněte si:01:02 Pomáhají sopky životu na Zemi?09:25 Bude domácí test na Alzheimera?16:05 Jak se zrodila Schrödingerova kočka?22:29 Co nás čeká na obloze?37:38 Jak útočí hadi?44:55 O mořských motýlechHovoří geolog Lukáš Krmíček, astronom Jan Veselý nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:02 Pomáhají sopky životu na Zemi?09:25 Bude domácí test na Alzheimera?16:05 Jak se zrodila Schrödingerova kočka?22:29 Co nás čeká na obloze?37:38 Jak útočí hadi?44:55 O mořských motýlechHovoří geolog Lukáš Krmíček, astronom Jan Veselý nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.

Z kvalitně navrženého města má výhody každý. Proto šel architekt David Mateásko na ministerstvo a chce zlepšit územní plánování.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z kvalitně navrženého města má výhody každý. Proto šel architekt David Mateásko na ministerstvo a chce zlepšit územní plánování.

Většina Syřanů oslavuje nabytou svobodu, uplynul totiž rok od pádu diktátora Bašára Asada. Zemi zuboženou třinácti roky občanské války nyní vede prezident Ahmad Šara, někdejší džihádista. Směřuje Sýrie ke stabilitě? „Euforie je pryč a teď nastala tvrdá realita,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Rašíd Chalíl z kurdské menšiny. „Mohlo to být mnohem horší,“ dodává v pořadu Pro a proti Assem Atassi, mluvčí někdejší iniciativy Syrská revoluce.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posmrtně vydaná kniha Alexeje Navalného Patriot není jen politické svědectví, ale i osobní dokument o víře, že i v zemi lži má smysl mluvit pravdu. Připomíná sílu slova v době, kdy svoboda ztrácí cenu. Knihu Patriot přečetl a představí historik Petr Zídek.

Cesta k sobě je její čtvrtou knihou. Píše v ní o mateřství, dietní kuchyni i cestování. A právě láska k cestování ji zavedla zpět do Japonska, kde natáčela nový klip. Země vycházejícího slunce ji uhranula už dávno. „Byla jsem tam poprvé v sedmnácti jako modelka, ale teď k tomu mám úplně jiný přístup. Zajímá mě jejich způsob života.“ Se synem se dokonce učí japonsky. „Učím se psát a chtěla bych tam odjet studovat,“ svěřuje se moderátorce Tereze Kostkové v Blízkých setkáních.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cesta k sobě je její čtvrtou knihou. Píše v ní o mateřství, dietní kuchyni i cestování. A právě láska k cestování ji zavedla zpět do Japonska, kde natáčela nový klip. Země vycházejícího slunce ji uhranula už dávno. „Byla jsem tam poprvé v sedmnácti jako modelka, ale teď k tomu mám úplně jiný přístup. Zajímá mě jejich způsob života.“ Se synem se dokonce učí japonsky. „Učím se psát a chtěla bych tam odjet studovat,“ svěřuje se moderátorce Tereze Kostkové.

Pirmā un pagaidām vienīgā iestaigātā taciņa kosmosa dzīlēs šobrīd ir Mēness. Plāni atgriezties uz mūsu pavadoņa, veidot cilvēku apmetnes, iegūt derīgos izrakteņus un daudz ko citu ir vareni, taču kā ar iekļaušanos termiņos un daudzo sarežģīto sagatavošanas darbu izpildi? Vai varam cerēt tuvākajos gados vēlreiz uzkāpt uz Mēness? Raidījumā Zināmais nezināmajā vērtē IT speciālisti un astronomijas entuziasti Raitis Misa un Ints Ķešāns. "Šis datums [kad doties misijā uz Mēnesi] ir pārbīdīts jau daudzas reizes. Ilgu laiku tas bija 2019. gads, tad bija 2024. gads. Šobrīd ir 2027. gads. Grūti pateikt," skaidro Ints Kešāns. "Es domāju "Artemis 2" misija, kas plānota pēc diviem mēnešiem, kas aplidos Mēnesi, nevis nolaidīsies. Es domāju, ka tas ir ļoti reāli. Viņi ir tam gatavi. Bet nolaišanās uz Mēness 2027. gadā. Tur ļoti daudz iesaistīto. Galvenais, tur ir citi partneri un, pirmkārt, "Space X" ar savu nolaižamo aparātu, kas ir diezgan sarežģīts koncepts. It kā viss iet pēc plāna, bet es teiktu, ka diezgan ambiciozi domāt, ka tas būs 2027. gads." "Ja to neizdarīs Rietumu apvienība, ķīnieši 2030. gadā noteikti to izdarīs. Jo viņiem viss notiek pēc plāna. Cik es zinu, nav nekādu paredzamu šķēršļu. Viņi ļoti metodiski, lēnām, bet tajā pašā laikā pēc plāna visu dara. Viss līdz šim ir izdevies un viņi nekādas milzīgas izmaiņas savā grafikā nav veikuši," papildina Raitis Misa. Iemesli misijas laika pārcelšanai ir dažādi. "Ilgu laiku kā galvenais iemesls tika minēti jaunie Mēness skafandri, kurus nevar un nevar dabūt gatavus, jo ļoti sarežģītas iekārtas, ļoti dārgas iekārtas," norāda Ints Ķešāns. Doma par atgriešanos uz Mēness ir aktuāla jau kopš 2000. gada, laika gaitā vairākas lietas mainījušās, lielākās izmaiņas - tagad vairāk piesaistīti privātie partneri.  "Pirmām kārtām "Space X", kas būvē nolaišanās sistēmu, bet ir apmēram 10 citi, kas taisa arī nolaižamos aparātus visdažādākos, kas piegādās uz Mēnesi dažādas kravas. Tas ne visiem iet gludi, tāpēc daudz kas iekavējas. Tas ir arī ārkārtīgi dārgi, budžeti aug un naudas visam nepietiek. Tie nav 60. gadi, kad NASAi bija neierobežots budžets, ka tik mēs būtu pirmie," turpina Ints Ķešāns. Bet kāpēc tieši tagad cilvēkam jāatgriežas uz Mēness? Pirmkārt, tie ir pētījumi fundamentālajā zinātnē, kur darba pietiks vairākām paaudzēm.  "Otrs - tik milzīga programma pati par sevi ir progress. Lai realizētu tāda izmēra lietas, būs tūkstošiem atklājumu, būs jaunas tehnoloģijas, jauni materiāli, jaunas metodes, jauna juridiskā bāze varbūt. Tas pats par sevi ir kaut kas, kas dzen cilvēci uz priekšu," atzīst Ints Ķešāns. Vēl viņš min, ka "Artemis" programmas ietvaros top jaunas metodoloģijas, kuras pēc tam varēs lietot dažādas nozares gan kosmosā, gan uz zemes. Tas varētu būt arī svarīgākais visā programmā. Tāpat tiks pilnveidota vai izstrādāta juridiskā bāze.  Vai varēsim izaudzēt pārtiku arī citviet Visumā? Bet, ja reiz par kosmosu runājam, tad visnotaļ svarīgs jautājums ir - vai Visumā hipotētiski mēs varētu audzēt pārtiku? Ja reiz cilvēce veidos apmetnes uz tālākiem Visuma objektiem, tas noteikti būtu svarīgs faktors, lai varētu šīs cilvēku kolonijas nodrošināt ar pārtikas resursiem ārpus Zemes. Par iespējām audzēt pārtiku kosmosā stāsta astrofiziķis, Meteorītu muzeja vadītājs Kārlis Bērziņš un Dārzkopības institūta vadošo pētnieci Līga Lepse. Skaidrs ir tas, ka pēc dažiem miljardiem gadu, pat ja tā prātā šobrīd šķiet kā neaptverama nākotne, uz Zemes dzīve vairs nebūs iespējama. Vienlaikus cilvēks jau pakāpeniski sācis iekarot kosmosu, un tas, cik tālu iesim, ir tikai laika jautājums. Kā iespējamās vietas nākotnes cilvēces mājvietai varētu būt ne vien Marss, bet arī Jupitera pavadoņi un pat tālais Plutons. Zvaigzne Saule savā evolūcijā izpletīsies un kļūs par sarkano milzi, kas, tā teikt, apēdīs sev tuvākās planētas - Merkuru, Venēru un arī Zemi, tāpēc mums, meklējumos pēc jaunas mājvietas un iespējas audzēt tur pārtiku, būs jālūkojas ārējā kosmosa virzienā. Tā skaidro Kārlis Bērziņš. Pagaidām vēl varam teikt, ka uz Zemes patiešām ir īpaši fizikālie apstākļi, kas ļauj mums šeit audzēt pārtiku. Par tiem stāsta Līga Lepse. Pētniece norāda, ka pašlaik būtiskais jautājums uz Zemes ir aizvien straujāk pieaugošās izmaiņas klimatā. Ar to saskaras arī augu selekcionāri, īpaši attiecībā uz ilggadīgu augu - koku, krūmu - selekcijas procesu. Jaunajām šķirnēm ir jātiek līdzi klimata pārmaiņām. Viņa arī vērtē situāciju uz citām planētām.

Termojaderná fúze, 1. část: Spustíme na Zemi malé Slunce? (4:49) – Procházka prosincovou oblohou (21:58) – Za dávnými horníky do podzemí Krušných hor (27:55)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veškerý život na Zemi stojí na několika málo základních principech, tvrdí Paul Nurse, britský genetik, nositel Nobelovy ceny a autor knihy s názvem Co je život. Shrnuje v ní pět velkých myšlenek biologie, které při nedávné návštěvě českých vědců přiblížil i vědeckému reportérovi Martinu Srbovi.

O tom, že je Země kulatá, byl přesvědčený už starý Řek Pythágorás. Empirický důkaz ale přinesl až portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, když obeplul Zemi kolem dokola. Právě z počátku novověku pochází taky nejstarší dochovaný glóbus na světě. Jmenuje se Behaimův, po obchodníkovi s látkami a také mořeplavci Martinu Behaimovi, a prohlédnout si ho můžete v Germánském muzeu, třeba spolu s aktuální výstavou Globální Norimberk.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Päť grafov, na ktorých by mohol stavať slovenský Javier Milei

Volby máme za sebou a hlavně předvolební kampaň máme za sebou. Ta značně pokřivila pohled na to, v jaké zemi vlastně žijeme. Když voliči poslouchali opozici, předáky ANO, SPD a Stačilo!, museli nabýt dojmu, že žijí ve zcela zdevastované zemi, potácející se na pokraji krachu.

Volby máme za sebou a hlavně předvolební kampaň máme za sebou. Ta značně pokřivila pohled na to, v jaké zemi vlastně žijeme. Když voliči poslouchali opozici, předáky ANO, SPD a Stačilo!, museli nabýt dojmu, že žijí ve zcela zdevastované zemi, potácející se na pokraji krachu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mladí mají velmi, velmi radikální názory. Chtějí třeba vyhodit islám, chtějí zavřít mešity, nechtějí, aby toto ve Švédsku vůbec bylo. Jsou velmi, velmi radikální, a taky to otevřeně říkají. Dokonce i já si říkám: ‚Ježišmarja, já v porovnání s nimi najednou vypadám jako tolerantní, levicová liberálka,'“ říká Kateřina Janouchová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 24.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Společná vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů začíná v povolebním vyjednávání nabývat jasnějších obrysů. Jaké priority má SPD a v čem by naopak mohla strana ustoupit? Pochopí voliči, že se SPD rozhodla odstoupit od požadavku referenda o vystoupení z Evropské unie a Severoatlantické aliance? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal Tomáš Doležal, nově zvolený poslanec a místopředseda středočeské organizace hnutí SPD.

Společná vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů začíná v povolebním vyjednávání nabývat jasnějších obrysů. Jaké priority má SPD a v čem by naopak mohla strana ustoupit? Pochopí voliči, že se SPD rozhodla odstoupit od požadavku referenda o vystoupení z Evropské unie a Severoatlantické aliance? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal Tomáš Doležal, nově zvolený poslanec a místopředseda středočeské organizace hnutí SPD.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukazuje se, že elitnější části společnosti, nebo ti vzdělanější, i ti lidé, kterým se vede líp, dneska většinou jsou ti, kteří pravdu nemají. A v těch úplně zásadních tématech ji, myslím, často nemají proti těm, kterým říkají dezoláti a nevzdělaní lidé. Od covidu je to jasně vidět,“ říká komentátor ECHA 24 Daniel Kaiser v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 11.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Psal se rok 2010. Jiří Ragan, tehdy působící jako finančník, se pracovně vypravil na exotický Mauricius. Ostrov ho okouzlil natolik, že se nakonec rozhodl na něm s rodinou usadit. Důvodem ovšem nebylo jen strhující prostředí s nekonečnými plážemi a tyrkysovým mořem, ale i rum. Ten se totiž Čech rozhodl v zemi, která je produkcí tohoto alkoholu proslulá, vyrábět po svém. Nápoj z cukrové třtiny pojí Ragana s Mauriciem dodnes, přestože se dávno vrátil do vlasti. O svém osmiletém pobytu v tropickém ráji vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Igora Slaninu súčasná vláda poverila vedením STVR od jej vzniku až do času, kedy bude zvolený oficiálny generálny riaditeľ, respektíve riaditeľka. Tou je dnes už Martina Flašíková, Igor Slanina však podľa najnovších informácií počas svojho mandátu podpísal kontrakty so Slovenským futbalovým zväzom, a to dokopy za niekoľko miliónov eur.O čo vlastne ide, či vôbec ako poverený riaditeľ mohol niečo podobné urobiť, nakoľko Rada STVR kontrolovala, čo vlastne riaditeľ, ktoré do vedenia dosadila Šimkovičová a spol, robí a čo bude s miliónovými záväzkami, ktoré bude treba uhradiť z peňazí daňových poplatníkov?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Michalom Katuškom z domácej redakcie denníka SME.Zdroje zvukov: STVR, TV JOJ, NR SROdporúčanie:Dnes je mojím odporúčaním americký sci-fi komediálno-dramatický televízny seriál Resident Alien vytvorený Chrisom Sheridanom na základe komiksu od Petra Hogana a Steva Parkhousea. Je to tak trochu bizár, v ktorom mimozemšťan havaruje na Zemi a musí sa skrývať v malom mestečku v Colorade. Berie na seba identitu miestneho doktora a snaží sa splynúť s obyvateľmi, zatiaľ čo rieši svoju pôvodnú misiu zničiť ľudstvo. Nesmejete sa, aj sa zamyslíte nad ľudstvom, čo je skvelá kombinácia.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Lambden is in the middle of an outrageously timed math test when he receives a cryptic message from the Sleep Crew. Later, in his bedroom, he is accosted by a Sleep Crew employee who has a specific vehicle in mind for him to board. Will Lambden go willingly? Or will he fight to board his beloved Sleep Train instead? You'll have to listen to find out. If you LOVE THIS EPISODE, PLEASE SHARE IT! Thank you to LILY MEI for the super important reminder message at the beginning! Thank you to the many premium subscribers who supplied sound effects used in this story: MICA, ZEMI, MAXWELL, MARCIE, ROBBIE, MAE, OLIVIA JOY, AGNES, CHARLOTTE, OWEN, ISABEL, ABIE, ZELDA, IMOGEN, SIENNA, WILLIAM, SAGE, FELIX, and ADELHEID LYNN! Get more of the stories you love, ad-free listening, and access Little Stories for Sleep--a bedtime podcast featuring brand new sleep stories--with Little Stories Premium! Join or GIFT a subscription at http://www.littlestoriespremium.com