Podcasts about Zemi

„Ale můžu říct, že půjdu dál s Restartem, a budu dál motivovat a inspirovat mladé lidi k tomu, aby se vyjadřovali. Je mi jedno, jestli se budu vyjadřovat mými názory, nebo svými názory, nebo názory opozičních kanálů, je mi to úplně ukradený. Ale já velmi rád uvidím mladé lidi z obou stran, kteří budou schopní se vyjádřit, kteří se toho nebudou bát, protože to je potřeba,“ říká podnikatel a aktivista Adam Šejna v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 19.07.2026, www.RadioUniversum.cz

Ještě před 14 dny znal Andreje Melničenka jen omezený okruh lidí v Rusku a úřady v EU a ve Švýcarsku. Zemi helvetského kříže, v níž trvale pobýval, byl totiž nucen opustit poté, co se ocitl pod sankcemi EU, které Švýcarsko převzalo.

Ještě před 14 dny znal Andreje Melničenka jen omezený okruh lidí v Rusku a úřady v EU a ve Švýcarsku. Zemi helvetského kříže, v níž trvale pobýval, byl totiž nucen opustit poté, co se ocitl pod sankcemi EU, které Švýcarsko převzalo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čína poprvé úspěšně zachytila první stupeň rakety po orbitálním startu. Raketa Long March 10B odstartovala z kosmodromu na ostrově Chaj-nan a po oddělení se její booster řízeně vrátil k Zemi. Jde o zásadní milník čínského programu znovupoužitelných raket.Booster během návratu zpomalil pomocí motorů, sestoupil vertikálně nad moře a zachytila ho speciální konstrukce na plovoucí platformě. Na rozdíl od raket SpaceX tak nepřistál na vlastních nohách, ale do systému lan a sítí, který může snížit hmotnost rakety a ušetřit palivo.Úspěch Long March 10B může Číně pomoci zlevnit kosmické starty a urychlit vypouštění družic i budoucí pilotované mise. Teprve další kontroly a opakované použití ukážou, zda je zachráněný booster skutečně připraven znovu letět. Čína se ale tímto testem výrazně přiblížila technologii, která umožnila společnosti SpaceX zásadně proměnit kosmonautiku.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Les už pro ni není jen místem na procházku. „Pořád skenuju terén. Oko mi pořád šilhá po zemi. Už je to taková nemoc,“ směje se houbařka a influencerka alias Šumavská houbička Lucie Drozdová v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. A právě díky houbám prý objevila svět, o kterém dřív neměla ani tušení. „Nestačím zírat. Člověk má pod nohama svět, o kterém nic netušil, nic nevěděl. Pořád objevuju překvapující informace,“ kroutí hlavou v Blízkých setkáních na Dvojce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Les už pro ni není jen místem na procházku. „Pořád skenuju terén. Oko mi pořád šilhá po zemi. Už je to taková nemoc,“ směje se houbařka a influencerka alias Šumavská houbička Lucie Drozdová v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. A právě díky houbám prý objevila svět, o kterém dřív neměla ani tušení. „Nestačím zírat. Člověk má pod nohama svět, o kterém nic netušil, nic nevěděl. Pořád objevuju překvapující informace,“ kroutí hlavou v Blízkých setkáních na Dvojce.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Je to zcela běžná hvězda, přesto je pro nás nejdůležitější – bez ní by totiž na Zemi neexistoval život. Řeč je o Slunci. Oproti Zemi je tak velké, že by se do něj naše planeta vešla víc než milionkrát. Nejlépe ho jde pozorovat z pražské Štefánikovy hvězdárny, kde natáčela létající redaktorka Sabina Vosecká.

Kdyby nebylo Slunce, nebylo by života na Zemi. Výzkumu hvězdy ve středu Sluneční soustavy se dlouhodobě věnuje i katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která nedávno hostila rozsáhlou konferenci mezinárodního vědeckého projektu DynaSun. Zúčastnili se jí odborníci z Evropy nebo jižní Ameriky.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Tomáš Süss / Tvář smíření: Nebe na Zemi / CBH Praha / 05.07.2026 by CBH Praha

Česká republika má po desetiletích opět namířeno do kosmu! Byla potvrzena smlouva, díky které by se měl Aleš Svoboda v roce 2027 vydat na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Stal by se tak prvním českým astronautem samostatné České republiky a navázal na odkaz Vladimíra Remka, který letěl ještě za Československa v roce 1978!Mise nebude jen symbolickou návštěvou oběžné dráhy. Aleš Svoboda má na ISS provádět řadu experimentů navržených českými vědci a vědkyněmi. Výzkum se bude týkat medicíny, biologie, materiálových věd i technologií, které mohou najít využití jak ve vesmíru, tak na Zemi...Pro českou vědu jde o jednu z největších kosmických příležitostí v novodobé historii. Kromě samotných experimentů může mise inspirovat novou generaci studentů, techniků a výzkumníků. Po téměř půlstoletí by tak mohl na orbitě opět zaznít český jazyk – tentokrát v rámci plnohodnotné vědecké mise českého astronauta.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Chudáčci se před příchodem letních prázdnin věnovali tématu relaxu, což se ukázalo být mnohem problematičtější záležitostí, než by se na první pohled mohlo zdát. Adam se totiž nedávno vypohodil v sauně, což vyděsilo cizího pána, který se raději obalil do několika vrstev ručníků a prostěradel. Petr si myslí, že Adam pána obtěžoval a Adam se musel omluvit.

Hala Tatran musí podle náměstka primátora Břetislava Rigra z hnutí Ostravak ustoupit dlouho plánovanému dopravnímu řešení. Město plánuje rozšíření ulice Místecké ze dvou pruhů na čtyři.

Když byl v Alpách objeven slavný ledový muž Ötzi, vědci získali jedinečné okno do života doby měděné. Nová studie ale naznačuje něco ještě překvapivějšího: některé mikroorganismy uvnitř jeho těla možná přežily více než 5 000 let v jakémsi biologickém „spánku“!Výzkumníci identifikovali kvasinky, které byly po rozmrazení mumie stále biologicky aktivní. Extrémní chlad, sucho a stabilní podmínky v ledovci mohly vytvořit prostředí, které mikroorganismům umožnilo přečkat tisíciletí. Nejde o oživení mrtvého organismu, ale o přežití mikrobů, kteří dokážou dlouhodobě přečkávat nepříznivé podmínky...Objev je zajímavý nejen pro archeologii, ale i pro astrobiologii. Pokud mohou některé mikroorganismy přežít tisíce let zamrzlé v ledu na Zemi, podobné mechanismy by mohly fungovat i na Marsu, Europě nebo dalších ledových světech Sluneční soustavy. Ötzi tak možná nepomáhá jen poznávat minulost lidstva, ale i hledat život ve vesmíru!Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.K tématu doporučujeme také texty:Reportáž: Stín brexitu dál visí nad BritániíBelfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost

V tropickém Pacifiku se rýsuje návrat El Niño – jednoho z nejsilnějších přírodních klimatických jevů na Zemi. Pokud se současné předpovědi potvrdí, mohl by být tento cyklus mimořádně intenzivní, možná dokonce nejsilnější za více než století. Důsledky by přitom nebyly omezené jen na oceán, ale zasáhly by počasí po celém světě.El Niño vzniká při neobvyklém oteplení povrchových vod v rovníkovém Pacifiku. Tím se změní proudění vzduchu a rozložení srážek na celé planetě. Některé regiony mohou zažít extrémní sucha, jiné naopak ničivé záplavy. Historicky bývá El Niño spojováno také s rekordními teplotami, požáry a výpadky zemědělské produkce.Nejde automaticky o důkaz jisté katastrofy ani o nový jev způsobený člověkem. El Niño je přirozenou součástí klimatického systému Země. V kombinaci s probíhajícím, lidmi urychleným oteplováním planety ovšem může zesílit některé extrémy počasí. Meteorologové proto vývoj v Pacifiku sledují s mimořádnou pozorností...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Česká republika má po desítkách let opět namířeno do vesmíru. Byla podepsána smlouva, která potvrzuje účast Aleše Svobody na misi k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2027 se stane prvním českým astronautem samostatné České republiky.Aleš Svoboda není jen symbolickou posádkou. Na palubě ISS by měl realizovat rozsáhlý soubor vědeckých experimentů připravených českými univerzitami, výzkumnými institucemi a firmami. Mise tak může přinést nové poznatky z biologie, medicíny, materiálových věd i technologií využitelných na Zemi.Pro českou vědu jde o mimořádnou příležitost navázat na odkaz Vladimíra Remka a zároveň ukázat, jak se změnil kosmický výzkum od dob Československa. Tentokrát nepůjde jen o účast na letu, ale o aktivní vědeckou misi, která může inspirovat novou generaci studentů, inženýrů i budoucích astronautů.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Letieť do vesmíru je len polovica úspechu. Skutočnou výzvou je vrátiť sa bezpečne späť. Pri rýchlosti 28 000 km/h sa trením o atmosféru vytvára plazma, ktorá dokáže roztaviť akýkoľvek známy kov. Extrémne drahé a zložité tepelné štíty sú dnes hlavným dôvodom, prečo nie sú lety do kozmu lacnou a každodennou rutinou.Prečo vesmírne lode pri návrate jednoducho nespomalia svojimi motormi? Aké nevýhody skrývali slávne čierno-biele kachličky amerických raketoplánov a prečo sa moderné lode Orion vracajú k jednorazovým riešeniam? O vývoji tepelných štítov, testovaní v plazmových komorách a inovatívnom hybridnom dizajne, na ktorom pracuje aj slovenský projektový tím HARTS, sa v podcaste SHARE rozpráva Maroš Žofčin s konštruktérom Lukášom Hudáčkom.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste sa dozviete aj o týchto témach:Prečo vesmírne lode využívajú na spomalenie zničujúce trenie o atmosféru namiesto raketových motorov.Ako fungujú ablatívne štíty (napríklad materiál PICA-X), ktoré počas letu cielene zhoria, a prečo predražujú opakované lety.Prečo bola údržba a kontrola 11 500 unikátnych keramických kachličiek na raketoplánoch taká extrémne drahá a zdĺhavá.Ako fungujú potrubné a pórovité systémy, ktoré na ochranu povrchu využívajú tekuté hélium či dusík.Aké výhody prináša hybridný tepelný štít, ktorý kombinuje aktívne chladenie s ablatívnou vrstvou uhlíkového kompozitu.Prečo je výstavba 10 000 km dlhého vesmírneho výťahu na Zemi zatiaľ nemožná a prečo budeme lode budúcnosti zrejme stavať rovno na Mesiaci.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Manuela Fahringer, general manager of Zemi Miches Punta Cana All-Inclusive Resort, Curio Collection by Hilton, talks with Olivia Fleming of Insider Travel Report about the resort's location in Miches, its nature-focused setting on a calm bay, Dominican and Taino cultural elements, plus 500 rooms and oceanfront bungalows. Fahringer also discusses the resort's dining, spa, kids and teens activities, weddings, speakeasy and selling points for travel advisors. For more information, visit www.hilton.com/en/hotels/pujmiqq-zemi-miches-all-inclusive-resort and www.pleasantholidays.com.  All our Insider Travel Report video interviews are archived and available on our Youtube channel  (youtube.com/insidertravelreport), and as podcasts with the same title on: Spotify, Pandora, Stitcher, PlayerFM, Listen Notes, Podchaser, TuneIn + Alexa, Podbean,  iHeartRadio,  Google, Amazon Music/Audible, Deezer, Podcast Addict, and iTunes Apple Podcasts, which supports Overcast, Pocket Cast, Castro and Castbox. 

Věděli jste, že srdce plejtváka obrovského váží kolem 200 kilogramů? Největším živočichem na planetě Zemi je bezesporu plejtvák obrovský.

Věděli jste, že srdce plejtváka obrovského váží kolem 200 kilogramů? Největším živočichem na planetě Zemi je bezesporu plejtvák obrovský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden vyzval guvernéra České národní banky Aleše Michla ke snížení úrokových sazeb. „Úrokové sazby se neřídí přáním politiků, aspoň v normálních zemích. V zákoně je to formulováno explicitně, že centrální banka nemůže přijímat pokyny od kohokoli,“ zdůrazňuje bývalý guvernér Jiří Rusnok v pořadu Interview Plus. Výhrady má ale také k tomu, jak na premiérova slova zareagoval sám Michl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Nový maďarský premiér Péter Magyar se v pátek setká se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, se kterou bude jednat o uvolnění zmrazených evropských fondů. Jde o dohodu, která by pro Budapešť odblokovala skoro 10,5 miliardy eur. Ale aby se tak stalo, muselo by Maďarsko do srpna udělat několik velkých změn. Jaké jsou ty nejzásadnější? Co se od nástupu nové vlády změnilo ve vztahu s Ukrajinou nebo v otázce svobody médií? Jakými lidmi se Magyar obklopil? A co je vlastně s Orbánem? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Tomáš Brolík.

„Německý kancléř musel něco vykopnout. Vykopl to a teď se pojďme, pokud možno co nejklidněji, bavit o tom, co skutečně chceme Ukrajině nabídnout,“ vyzývá ekonomický novinář a vysokoškolský pedagog David Klimeš. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje vývoj německé i české ekonomiky, účinnost vládní regulace cen pohonných hmot nebo dění okolo ministra kultury Oty Klempíře.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prečo je hélium najväčším chemickým introvertom? Ako sa stalo, že sme ho objavili skôr na Slnku než na Zemi? Ako dokáže v stave súpratekutosti bez trenia vyliezť z pohára? A prečo nám zo Zeme nenávratne uniká do vesmíru? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel s hosťom Jurajom Tekelom.   Podcast vzniká v spolupráci so SME.    https://www.finax.eu/affiliate/vedator/register Každý, kto si otvorí účet vo Finaxe cez link v popise získa správu vkladov do 2000 Eur na 3 roky bez poplatkov. Platí do 30. 6. 2026   S investovaním je spojené riziko.   Bonusové epizódy a extra obsah k podcastom nájdete na https://herohero.co/vedator   Samuelova nová kniha už je v predaji https://www.martinus.sk/3600333-limity-poznania/kniha   Otázky nám môžete nahrávať tu https://www.speakpipe.com/vedator Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články:Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

Tepelný štít je zásadní součást, díky které se kosmická loď může vrátit na Zemi. Zároveň je to součást, která se nedá nahradit ani zálohovat. Tepelné štíty v programu Artemis II přidělaly odborníkům hodně starostí.

Človek sa dostal najďalej od našej planéty ako kedykoľvek predtým. Postarala sa o to lunárna vesmírna misia Artemis 2, prvá misia pilotovaná ľudskou posádkou od roku 1972. Na zem už poslal aj historické zábery Zeme, ktorá zapadá za horizont Mesiaca, či fotografie odvrátenej strany nášho vesmírneho satelitu. Misia Artemis 2 vyštartovala k mesiacu pred deviatimi dňami. Návrat posádky so zostupom do Tichého oceánu je naplánovaný na zajtra.Ako teda celá misia prebieha? Čo všetko na nej astronauti zistili a aké sú ich úlohy? Aké rekordy už misia prekonala? Prečo sa ľudstvo vracia k mesiacu až po dlhých 54 rokoch od misie Apollo 17? A čo si od toho v čase zúriacich vojen na Zemi sľubujeme? Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Slovenskej organizácie pre vesmírne aktivity Jakubom Kapušom.

Čtveřice astronautů a mimořádný úkol. Obletět Měsíc a vrátit se bezpečně na Zemi. Proč je to důležité? Jak to, že se v kosmické lodi opakovaně rozbil záchod? A kdy lidé na Měsíci opět přistanou? Téma pro Jana Spratka ze Vzdělávací kanceláře ESERO, kterou má v Česku Evropská kosmická agentura, a z pražského planetária. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak tomu předejít? - Experti v olomoucké Pevnosti poznání debatovali o posledním výzkumu konopí - proč je v Česku stále stigmatizované? - Nový magisterský program Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se zaměří na to, jak počítačové i deskové hry ovlivňují kulturu a společnost? Moderuje Lenka Vahalová.