Podcasts about Zemi

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Už přes 400 milionů let obývá planetu Zemi hmyz. Tato fascinující a nejpočetnější skupina živočichů se za tu dobu vyvinula do nesmírné rozmanitosti více než pěti milionů druhů. Dnes ale bohužel mnohé hmyzí tvory ztrácíme.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na silnici I/38 u Habrů na Havlíčkobrodsku dnes ráno začala úplná uzavírka kvůli demolici mostu. Dělníci ho zbourají a nahradí novou, odolnější stavbou.

Proč není možné předem spočítat místo dopadu? - Mluvit budeme o významu kompostování. O co jde v akci Nakopej si pytel!, která umožňuje přiblížit se přírodě a podpořit péči o půdu? - Jídelníček těhotných žen výrazně ovlivňuje mozek potomků - nejméně do třiceti let. Zjistili to brněnští vědci. Co by měly nastávající matky jíst a jak moc zdravá strava zlepšuje například jazykové schopnosti?

Všechny rozhovory na Hausbot Petra Horkého natáčím tak, aby nekomentovaly momentální dění, ale abych postupně skládal informace, zážitky, znalosti a zkušenosti, které mají dlouhodobou platnost. Proto jsem se rád vrátil k rok starému rozhovoru s prof. Cyrilem Höschlem a teď jej s úctou zveřejňuji v plném znění, které je jinak dostupné je pro moje odběratele na herohero.co/petrhorky. Zanedlouho přidám i bonus (který je jinak opět jen na herohero).A panu profesorovi děkuji za vše, co tady na Zemi odpracoval a přeji mu s krásnou vzpomínkou klid a svobodu...Ptal jsem se na složité věci a Cyril Höschl jednoduše a parádně odpovídal. Co s námi dělají sociální sítě a mobily? Kde se v nás bere dobro a zlo? Je stres doopravdy špatný? Co s námi dělá láska a a kde se bere? Co se děje se současným světem?Support the show

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

V Janově evangeliu v 15. kapitole Ježíš svoje následovníky nazývá přáteli. Jeho přátelé se však neomezují jen na ty, které osobně znal z jeho putování po Zemi. Každý může začít budovat věčný vztah s Ježíšem tím, že Ho přijme za svého zachránce. A jak dnes uslyšíme, vztah s Kristem by měl ovlivnit i naše vzájemné, mezilidské vztahy. Při poslechu Doteků můžete přehodnotit své vztahy ve světle pravdy Božího slova.

Vyše miliardová komunita katolíkov stratila svoju duchovnú hlavu. Pápež František odišiel a jeho pohreb sa pripravuje na sobotňajšie predpoludnie. Vo Vatikáne sa zatiaľ už schádzajú kardináli, aby sa pripravili na voľbu nového pápeža. Akým človekom bol Jorge Maria Bergoglio a v čom je jeho odkaz ako pápeža Františka? No a kto sa môže stať jeho nástupcom?Dotkol sa sŕdc miliónov - katolíkov, kresťanov, veriacich, ale aj pochybujúcich či neveriacich. Oslovi ich svojou prostou úprimnosťou, živou bezprostrednosťou, nehraným autentickým človečenstvom, ale i ustavičným až úporným hľadaním Ježiša v každom jednom z nás - bez ohľadu na naše chyby, pochybnosti, omyly, zlyhania, hriešnosť či jednoducho inakosť.Stelesňovala ho veta: „Kto som ja aby som súdil," ale i jeho permanentné vyznávanie princípu „Todos" - teda všetci či pre všetkých. „Boh nás miluje takých, akí sme,“ zdôrazňovala táto hlava katolíckej cirkvi a preto pre neho bolo ústredným princípom evanjelizácie práve milosrdenstvo.Jorge Maria Bergoglio - teda pápež František, je dnes už fyzicky preč. Ako hovoria katolíci - odišiel do domu svojho Otca. Napriek tomu je však ešte stále tu - medzi nami. Živý vo svojom duchovnom odkaze a prítomný v jeho jedinečnom posolstve žitej viery. „Pozývam vás nestavať múry, ale mosty, poraziť zlo dobrom, urážku odpustením - a žiť v pokoji so všetkými," i to nám odkazuje pápež František. Aký je teda duchovný odkaz tohto pápeža z ľudu a v čom tkvela jeho sila, s ktorou dokázal osloviť milióny veriacich i neveriacich? V čom bol jeho pontifikát jedinečný a prečo sa mu nepodarilo naplniť misiu kuriálnej reformy? Vie byť moc vatikánskej kúrie silnejšia než vôľa rímskeho biskupa a monarchu katolíckej cirkvi? Ako skončila dlho plánovaná synodálna reforma, teda snaha o priblíženie katolíckej cirkvi a jej pastoračnej praxe dnešnej dobe? Prečo ho tradicionalisti nemali radi a ako sa dokázal porátať s tlakmi milovníkov starých cirkevných poriadkov? Akým človekom bol vlastne tento pápež a kto bude jeho nástupcom? No a napokon, na základe čoho budú kardináli rozhodovať, kto si sadne na uprázdnený Petrov stolec?To sú témy dnešného podcastu s redaktorom Aktualít, ktorý roky pôsobil aj vo Vatikánskom rozhlase a študoval na Gregoriánskej univerzite v Ríme, Jaroslavom Barborákom. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vyše miliardová komunita katolíkov stratila svoju duchovnú hlavu. Pápež František odišiel a jeho pohreb sa pripravuje na sobotňajšie predpoludnie. Vo Vatikáne sa zatiaľ už schádzajú kardináli, aby sa pripravili na voľbu nového pápeža. Akým človekom bol Jorge Maria Bergoglio a v čom je jeho odkaz ako pápeža Františka? No a kto sa môže stať jeho nástupcom?Dotkol sa sŕdc miliónov - katolíkov, kresťanov, veriacich, ale aj pochybujúcich či neveriacich. Oslovi ich svojou prostou úprimnosťou, živou bezprostrednosťou, nehraným autentickým človečenstvom, ale i ustavičným až úporným hľadaním Ježiša v každom jednom z nás - bez ohľadu na naše chyby, pochybnosti, omyly, zlyhania, hriešnosť či jednoducho inakosť.Stelesňovala ho veta: „Kto som ja aby som súdil," ale i jeho permanentné vyznávanie princípu „Todos" - teda všetci či pre všetkých. „Boh nás miluje takých, akí sme,“ zdôrazňovala táto hlava katolíckej cirkvi a preto pre neho bolo ústredným princípom evanjelizácie práve milosrdenstvo.Jorge Maria Bergoglio - teda pápež František, je dnes už fyzicky preč. Ako hovoria katolíci - odišiel do domu svojho Otca. Napriek tomu je však ešte stále tu - medzi nami. Živý vo svojom duchovnom odkaze a prítomný v jeho jedinečnom posolstve žitej viery. „Pozývam vás nestavať múry, ale mosty, poraziť zlo dobrom, urážku odpustením - a žiť v pokoji so všetkými," i to nám odkazuje pápež František. Aký je teda duchovný odkaz tohto pápeža z ľudu a v čom tkvela jeho sila, s ktorou dokázal osloviť milióny veriacich i neveriacich? V čom bol jeho pontifikát jedinečný a prečo sa mu nepodarilo naplniť misiu kuriálnej reformy? Vie byť moc vatikánskej kúrie silnejšia než vôľa rímskeho biskupa a monarchu katolíckej cirkvi? Ako skončila dlho plánovaná synodálna reforma, teda snaha o priblíženie katolíckej cirkvi a jej pastoračnej praxe dnešnej dobe? Prečo ho tradicionalisti nemali radi a ako sa dokázal porátať s tlakmi milovníkov starých cirkevných poriadkov? Akým človekom bol vlastne tento pápež a kto bude jeho nástupcom? No a napokon, na základe čoho budú kardináli rozhodovať, kto si sadne na uprázdnený Petrov stolec?To sú témy dnešného podcastu s redaktorom Aktualít, ktorý roky pôsobil aj vo Vatikánskom rozhlase a študoval na Gregoriánskej univerzite v Ríme, Jaroslavom Barborákom. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ke Dni Země, který připadá na 22. dubna, se připojila i liberecká zoologická zahrada.

Jednu posluchačku jsme odsoudili k prostituci, druhé jsme se vysmáli, abychom jí vzápětí mohli politovat, že byla celé tři roky provozní (jejími slovy: bordelmámou) v nejbizárnějším vykřičeném domě na planetě Zemi.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Stále sa z toho spamätávam. Predstavte si, tvor, ktorý potuloval po Zemi pred desiatimi tisícročiami, duch doby ľadovej, teraz... žije. Hovorím o neuveriteľnom, takmer neuveriteľnom, vzkriesení druhu vlka, ktorý bol preč pred 10 000 rokmi. Hovoríme o skladaní starovekej DNA, posúvaní hraníc genetického inžinierstva a riešení etických otázok, ktoré mi nedali spať. Prevediem vás celým procesom, od prvých krehkých buniek až po živých, dýchajúcich vlkov, ktorí teraz chodia po Zemi. Ponorím sa aj do potenciálnych dominových efektov – čo to znamená pre naše chápanie vymierania? Pre úsilie o ochranu prírody? A pre našu samotnú úlohu pri formovaní budúcnosti planéty? Pripravte sa na zmenu perspektívy.

Velikonoční ostrov ležící na jihu Tichého oceánu je jedním z nejodlehlejších obydlených míst na Zemi. V roce 1722 ho objevil nizozemský admirál Jacob Roggenveen. Za svou proslulost vděčí nevelký kus země vulkanického původu sochám moai, kterými je doslova poset. Rapa Nui, jak ostrov nazývali domorodci, dostal jméno podle velikonoční neděle, kdy Jacob Roggenveen přistál u jeho břehů. Ostrov spravovaný Chille je od roku 1996 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.

I po více než půl roce řeší obyvatelé Jesenicka a Šumperska následky loňských zářijových povodní. Voda tehdy poškodila stovky domů. Mnozí jejich majitelé doufali, že se jim podaří své domovy zachránit. Přesto se na některých místech po zimě objevily praskliny a zjevné známky nestability. Týká se to i rodiny Minkových z obce Písečná. Jejich dům bude muset jít k zemi.

Poslední březnový den spustilo uskupení Stačilo! předvolební kampaň v Ostravě. Do voleb je povede předsedkyně komunistů Kateřina Konečná (KSČM), ta kandiduje za Moravskoslezský kraj. Vrací se bývalá europoslankyně a bývalá neúspěšná kandidátka na prezidentku za komunisty Jana Babošíková. Ta povede kandidátku Středočeského kraje. Daniel Sterzik, který si dal přezdívku Vidlák a je předsedou hnutí Stačilo!, povede kandidátku Jihomoravského kraje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východní hranice NATO i Evropské unie prochází od podzimu 2023 velkou politickou proměnou. Vláda Donalda Tuska v Polsku nahradila vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) po dlouhých osmi letech, během kterých se pozvolna proměnila polská demokracie. Období vlády PiS přineslo postupné oslabování právního státu a zhoršení situace médií, na což opakovaně kriticky reagovala i Evropská unie. Nová vláda nyní slibuje nápravu těchto problémů a důkladné prošetření korupčních skandálů spojených se stranou Jaroslava Kaczyńského. Jaká je teď v Polsku nálada a jak se proměnila tamní mediální scéna? Hostem Odposlechu je polský investigativní novinář Wojciech Cieśla, šéfredaktor Frontstory.pl a spoluzakladatel projektů Investigate Europe a Fundacja Reporterów. K mikrofonu ho pozval Petr Gojda. České znění Libor Vacek.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Odpálit asteroid mířící k Zemi jako v Armageddonu? Podle kosmického inženýra Jana Lukačeviče by zásah Bruce Willise situaci nepomohl, ba naopak. Pokud by opravdu hrozila srážka vesmírného tělesa se Zemí, bylo by ji možné odvrátit velmi precizními a relativně drobnými úkony, které by ovlivnily jeho oběžnou dráhu. Podle popularizátora vědy lidé často netuší, jak je vesmírný výzkum pro jejich každodenní život důležitý. Díky kosmickým technologiím se rozvíjejí ty na Zemi a každé euro investované do zkoumání vesmíru se nám vrátí asi osminásobně. Navíc se podle něj vesmírný prostor stále více demokratizuje – družice dnes nemusí vypouštět jen státy jako USA, ale třeba i vysokoškolské týmy. Lukačevič v rozhovoru popisuje i to, jaké je to vést debatu s lidmi, kteří věří, že je Země placatá. Vést takovou polemiku je podle něj náročné hlavně proto, že může přihrát pozornost někomu, kdo si ji úplně nezaslouží. Vědci vadí především to, že tzv. plochozemci si dost často vytvářejí vlastní pravidla hry, a pokud chce někdo dokázat kulatost Země třeba na kýblu vody, není to úplně snadné. Podle kosmického inženýra to ale neznamená, že by se lidé měli odsuzovat jen na základě toho, že mají na věci jiný pohled. „Že někdo řekl nějaký úplný nesmysl nebo kravinu? To mi nedává právo toho člověka hodit přes palubu,“ vyzývá Lukačevič s tím, že se často věci snáz vysvětlí v hospodě než v online prostoru. Co by se stalo, pokud by do Země opravdu narazil asteroid? Jak moc může Česku pomoci, pokud se podaří vyslat českého astronauta do vesmíru? A jak velká je v něm konkurence? Poslechněte si.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Jan Vidim mi poslal mail se svými zážitky z cest; a ačkoliv cestopisy pro mě osobně představují snad nejnudnější čtení, seznal jsem, že když je jejich ústředním tématem svoboda, velice mě baví – až tolik, že jsem Honzu pozval k rozhovoru do Studia Svobodného přístavu. Srovnávali jsme svobodu v ČR a v zahraničí; pak jsme se dostali k zajímavým místům všude po Zemi – od území nikoho přes no-go zóny až po státy v občanských válkách. V rozhovoru často vyplul na povrch Honzův pohled na lidi (či lidstvo) jako takové; a musím říci, že jsem s ním více než rezonoval. Honzův vzkaz: Zájemci o Svobodnou cestu do Indie (prosinec 2025) nechť vyplní formulář na tomto odkazu: https://forms.gle/TYhnVDdm9bwYGAVv6 Itinerář a prezentaci naleznete zde: https://www.canva.com/design/DAGeg-2YVpw/Lv1n03v0mikx01D3W4YZ0Q/view?utm_content=DAGeg-2YVpw&utm_campaign=designshare&utm_medium=link&utm_source=viewer. Pokud máte zájem jet, ale z nějakého důvodu vám to tentokrát nevyjde, dejte nám to přes formulář vědět. V případě druhého termínu se s Vámi spojíme. – Jan Vidim; cestovatel; anarchista; libertarián – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Slovenskí vojaci pôjdu do Lotyšska. Parlament schválil vyslanie do brigády NATO https://www.startitup.sk/slovenski-vojaci-pojdu-do-lotysska-parlament-schvalil-vyslanie-do-brigady-nato/  „Kotlárova správa o vakcínach je na úrovni plochej Zeme,“ tvrdí minister Drucker https://www.startitup.sk/kotlarova-sprava-o-vakcinach-je-na-urovni-plochej-zeme-tvrdi-minister-drucker/  Ministerka Šimkovičová hovorí o podvodoch v kultúrnej inštitúcii: Bývalí riaditelia mali odčerpávať financie https://www.startitup.sk/ministerka-simkovicova-hovori-o-podvodoch-v-kulturnej-institucii-byvali-riaditelia-mali-odcerpavat-financie/  Gabrielu Matečnú odvolali z postu štátnej tajomníčky. Vláda dôvody neuviedla https://www.startitup.sk/gabrielu-matecnu-odvolali-z-postu-statnej-tajomnicky-vlada-dovody-neuviedla/  Azerbajdžan nepomôže. Ministerka Saková priznala, že plyn z tohto regiónu nie je riešením https://www.startitup.sk/azerbajdzan-nepomoze-ministerka-sakova-priznala-ze-plyn-z-tohto-regionu-nie-je-riesenim/  Uniknutá konverzácia o útokoch USA: „Preberám plnú zodpovednosť,“ povedal poradca Bieleho domu https://www.startitup.sk/uniknuta-konverzacia-o-utokoch-usa-preberam-plnu-zodpovednost-povedal-poradca-bieleho-domu/  Trump ovplyvňuje dôchodky Slovákov v druhom pilieri. Jeho kroky znižujú tvoj budúci príjem https://www.startitup.sk/trump-ovplyvnuje-dochodky-slovakov-v-druhom-pilieri-jeho-kroky-znizuju-tvoj-buduci-prijem/  Platy učiteľov pôjdu o niekoľko % hore. Školskí odborári a ministerstvo sa dohodli https://www.startitup.sk/platy-ucitelov-pojdu-o-niekolko-hore-skolski-odborari-a-ministerstvo-sa-dohodli/  Otcovská dávka v 2025: Vybav si viac ako 1 000 eur po narodení dieťaťa https://www.startitup.sk/otcovska-davka-2025-vybav-si-viac-ako-1-000-eur-po-narodeni-dietata/  Investície do obrany prinesú Slovensku príležitosť, ľuďom však hrozia nové dane https://www.startitup.sk/investicie-do-obrany-prinesu-slovensku-prilezitost-ludom-vsak-mozu-pribudnut-nove-dane/  V Rači otvorila nová reštaurácia Kern. Nechýba vyprážaná parenica ani limonáda „Račianska štrúdľa“ https://www.startitup.sk/v-raci-otvorila-nova-restauracia-kern-nechyba-vyprazana-parenica-ani-limonada-racianska-strudla/ https://www.startitup.sk/traja-nadsenci-vytvorili-v-bratislave-jedinecny-kvetinarsky-bar-za-30-tisic-eur-ulahodi-vsetkym-tvojim-zmyslom/

Kad tu biji retrītā, tējas ceremonijā vai mēģināji attīrīt enerģiju? GenZ un milleniāļi vairs nejūtas saistīti ar tradicionālajām reliģijām, taču tas nenozīmē, ka viņi ir atmetuši ticību kaut kam lielākam. Dievs ir kļuvis par Dievieti, Māti Zemi, Visumu vai vienkārši kaut ko nenosaucamu, krustiņus aizvieto kristāli un gongi, un baznīca var būt jebkur – Tavā istabā vai kafejnīcā. Tā sauktais “jaunās paaudzes garīgums” ir eklektiska pieeja jēgas meklējumiem – tajā apvienojas dažādu kultūru ticības, meditācijas prakses un rituāli bez piederības kam vienam. Kā saka, “dari pats”, tikai spirituāli. Raidījuma vadītāja Nansija Garkalne sarunā ar dao tēju ceremoniju vadītāju Raimondu Prūsi un psiholoģi, garīguma pētnieci Daigu Bitēnu meklēs atbildes uz jautājumiem, kāpēc dažādas garīgās prakses šobrīd ir tik populāras un kad garīgums ķļūst par iemeslu izvairīties no dzīves problēmām. #SIF_MAP2024

Keď povie biogeochemička Hana Juríková, že sa „zrazu oteplilo“, väčšinou myslí desiatky miliónov rokov. Vedkyňa zo skamenelín zisťuje, ako sa menili v histórii Zeme hladiny oxidu uhličitého a ako sa v súvislosti s tým menila klíma aj život. Obrovský skok CO2 spôsobil napríklad permské vymieranie, počas ktorého život na Zemi takmer zmizol. „Keby ste žili počas permského vymierania, tak si to ani neuvedomíte, lebo trvalo tisíce až desaťtisíce rokov. Dnes hovoríme o rýchlych zmenách nárastu oxidu uhličitého len od čias priemyselnej revolúcie,“ hovorí vedkyňa.

Jak se bude chtít Evropa zapojit do dalších jednání o míru na Ukrajině? Posílí novela zákona o vojácích z povolání zájem o službu v české armádě? A jak jsou na tom po zdravotní stránce astronauti, kteří se zdrželi na orbitální stanici podstatně déle, než se původně plánovalo a včera se vrátili na Zemi?

Jak se bude chtít Evropa zapojit do dalších jednání o míru na Ukrajině? Posílí novela zákona o vojácích z povolání zájem o službu v české armádě? A jak jsou na tom po zdravotní stránce astronauti, kteří se zdrželi na orbitální stanici podstatně déle, než se původně plánovalo a včera se vrátili na Zemi?

Jak se bude chtít Evropa zapojit do dalších jednání o míru na Ukrajině? Posílí novela zákona o vojácích z povolání zájem o službu v české armádě? A jak jsou na tom po zdravotní stránce astronauti, kteří se zdrželi na orbitální stanici podstatně déle, než se původně plánovalo a včera se vrátili na Zemi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lambden is in the middle of an outrageously timed math test when he receives a cryptic message from the Sleep Crew. Later, in his bedroom, he is accosted by a Sleep Crew employee who has a specific vehicle in mind for him to board. Will Lambden go willingly? Or will he fight to board his beloved Sleep Train instead? You'll have to listen to find out. If you LOVE THIS EPISODE, PLEASE SHARE IT! Thank you to LILY MEI for the super important reminder message at the beginning! Thank you to the many premium subscribers who supplied sound effects used in this story: MICA, ZEMI, MAXWELL, MARCIE, ROBBIE, MAE, OLIVIA JOY, AGNES, CHARLOTTE, OWEN, ISABEL, ABIE, ZELDA, IMOGEN, SIENNA, WILLIAM, SAGE, FELIX, and ADELHEID LYNN! Get more of the stories you love, ad-free listening, and access Little Stories for Sleep--a bedtime podcast featuring brand new sleep stories--with Little Stories Premium! Join or GIFT a subscription at http://www.littlestoriespremium.com

Vai tiesa, ka stresu dažkārt veicina ne tikai mūsu psiholoģiskie pārdzīvojumi, bet arī fizioloģiskas izmaiņas organismā? Kur rodas stresa hormoni – kortizols un adrenalīns – un kas notiek, ja tie sāk pārņemt mūsu organismu nekontrolēti? Par to studijā iztaujāsim Rīgas Austrumu klīniskās universitātes slimnīcas Endokrinoloģijas nodaļas vadītāju, Rīgas Stradiņa universitātes asociēto profesori Ilzi Konrādi. * Zinātnes ziņas Megalodona izmēri varētu būt bijuši lielāki, nekā līdz šim pieņemts. Pirms dažiem gadiem uz ekrāniem bija skatāma asa sižeta filma par megalodonu – gigantisku haizivi. Varbūt toreiz kādi skatītāji domāja, vai tas ir izdomājums, vai arī šāds radījums okeānos patiešām kādreiz dzīvojis. Un atbilde ir – jā. Megalodons ir reāla suga, kas kādreiz mitusi, un tādas vietnes kā “Live Science” un “Science Daily” tai veltījušas plašākus izklāstus. Zinātnieki visai ilgi uzskatījuši, ka megalodoni izskatījās kā lielas baltās haizivis, taču jaunākais pētījums liecina, ka megalodons bijis vairāk nekā 24 metrus garš dzīvnieks, un tas ir vairāk nekā uzrādījuši līdzšinējie aprēķini. Salīdzinājumam – baltās haizivs mātītes ķermeņa garums var būt aptuveni pieci metri. Tā ka redzams atšķirība ir visai liela – pieci metri vai 24 metri.  Bet milzenis megalodons mūsdienās sastopams vairs nav, tas ir dzīvojis jūrās laika nogrieznī pirms 20 miljoniem gadu līdz 3,6 miljoniem gadu. Pilnīgi megalodonu skeleti atrasti nekad nav, tāpēc mūsu zināšanas balstās un arī avoti, no kuriem zinātnieki var gūt datus, nāk no fosilijām - zvīņu un zobu fosilijām. Lai iegūtu jaunākos datus par megalodona izmēru, zinātnieki no Kalifornijas un Riversaidas universitātes, kā arī citām pasaules vietām megalodonu fosilijas salīdzinājuši ar vairāk nekā 150 dzīvām un izmirušām haizivju sugām, iegūstot pēc iespējas precīzāku megalodonu galvas, ķermeņa un astes proporciju. Vēl pētnieki atklājuši, ka megalodons varētu būt dzemdējis dzīvus mazuļus, un arī to garums varētu būt bijis līdz pat četriem metriem. Tas, par ko pētnieku vidū nav vienprātības, – kādai mūsdienu sugai megalodons ir līdzinājies. Kā piemēru jau minējām balto haizivi, tomēr ir zinātnieki, pēc kuru domām, megalodona ķermenis pēc formas daudz tuvāks bijis citronhaizivij vai pat lielam valim.  Pirmais Mēness aptumsums šogad – 14. martā. Bet par kādu citu dabas brīnumu. Piektdien, 14. martā, gaidāms šī gada pirmais Mēness aptumsums, un par to vietnē “Scientific American”. Precīzāk izsakoties, aptumsums būs 13. marta naktī un 14. marta agrās rīta stundās, un tas būs pilns Mēness aptumsums pēc trīs gadu pārtraukuma. Tiesa gan, mūsu platuma grādos šis notikums ies secen. Pilnu Mēness aptumsumu varēs vērot tikai paši Eiropas rietumi – Spānija, Īrija un Lielbritānija. Toties viskrāšņāko un pilnāko aptumsumu varēs skatīt tie, kuri dzīvo Ziemeļamerikā un Dienvidamerikā. Ja klausāties Latvijas Radio, būdami šajās vietās, tad ziniet, ka jums tāda iespēja ir, un to patiešām nevajag laist garām. Bet Latvijā neskumstiet, jo naktī no 7. uz 8. septembri eiropieši redzēs Mēness aptumsumu, un tad to neredzēs Amerika.  Ar ko Mēness aptumsums ir interesants? Atšķirībā no strauja Saules aptumsuma, Mēness aptumsums ir lēns un majestātisks, un, lai to redzētu, nav nepieciešans īpašs aprīkojums vai optisks palīglīdzeklis.  Mēness, Saule, Zeme – šo triju ķermeņu attiecības nosaka Mēness aptumsuma veidošanos, detalizētāk, kā tas notiek, aprakstīts vietnē, bet tur arī piedāvāts tāds vienkāršots skaidrojums. Proti, iedomājieties, ka jūs atrodaties uz Mēness, skatoties uz Zemi un Sauli. No šī skatupunkta šķiet, ka Zeme lēnām virzās Saules priekšā. Sākumā jūs redzat, ka Zeme pavisam nedaudz bloķē Sauli, un gaismas daudzums, kas pie Jums nonāk, samazinās, bet mazliet. Laika gaitā Zeme bloķē Sauli arvien vairāk, un apgaismojums vēl vairāk samazinās. Pēc aptuveni stundas Zeme pilnībā nobloķē Sauli, Jūs atrodaties Zemes ēnā, un visapkārt ir tumšs. Attiecīgi, kad Zeme atkal atklāj Saules seju, aptumsums ir beidzies. Tik tālu par Mēness skatupunktu, bet Mēness aptumsumu mēs vērojam no Zemes, un te nākamais interesantais fakts. Brīdī, kad Saule attiecībā pret Mēnesi ir nobloķēta, mēs uz Zemes redzam nevis vienkārši tumšu, blāvu Mēness disku, bet Mēness seja kļūst “asiņaina”, un to arī sauc par “asiņaino Mēnesi”. Skaidrojumam palīdz fizika. Mēness aptumsuma laikā Saule izgaismo Zemi, tāpēc visa Saules gaisma, kas krīt uz Mēness virsmu, iziet cauri mūsu atmosfēras biezākajai daļai, iekrāsojot Mēnesi sārtā mirdzumā. Izskatās diezgan biedējoši, bet skaisti.  "Zinātnieki netiks apklusināti": tūkstošiem cilvēku protestē pret Donalda Trampa administrācijas politiku. Tūkstošiem pētnieku ASV pilsētās un arī Eiropā mītiņos ar saukli “Stand Up for Science”(jeb “Iestājieties par zinātni”) pauž protestu ASV prezidenta Donalda Trampa administrācijas darbībām, lai samazinātu zinātnisko darbaspēku un izdevumus pētniecībai.  Kopš stāšanās amatā janvārī Tramps un viņa komanda ir atlaiduši un dažos gadījumos mēģinājuši pieņemt atpakaļ darbā tūkstošiem darbinieku ASV zinātnes aģentūrās, kuru darbs bija saistīts ar kodoldrošību, putnu gripas uzraudzību, ekstrēmu laikapstākļu prognozēšanu un citiem jautājumiem. Administrācija ir arī mēģinājusi iesaldēt pētniecības dotācijas zinātnes finansēšanas aģentūrās, tostarp ASV Nacionālajā zinātnes fondā.  Vieni paši mītiņi gan izmaiņas neietekmēs, to jau pierādījuši protesti pagātnē, piemēram, 2017. gadā, kad pētnieki protestēja Trampa pirmā prezidentūras termiņa laikā. Taču svarīgi ir neklusēt, jo, kā norādījusi neirozinātniece Nensija Kanvišere: “Jūs nevarat vienkārši atlaist visus un pēc tam viņus atkal pieņemt darbā, kad tie ir nepieciešami. Zinātnieku paaudze būs zaudēta.” Par šī brīža protestiem plašāk vietnē “Nature”. Vai Latvijā ir retzemju metāli?  Visbeidzot, ja vēl par ģeopolitiku un zinātni, tad aicinām pašmāju portālā “Delfi” iepazīties ar rakstu par retzemju metāliem. Tieši Donalda Trampa un Ukrainas prezidenta Volodimira Zelenska iespējamais darījums par retzemju metāliem pēdējā laikā ir daudz figurējis ziņu virsrakstos, un “Delfu” rakstā labu skaidrojumu sniedzis ģeologs, Latvijas Universitātes asociētais profesors Ģirts Stinkulis. Viņš norāda, ka ne viss, kas ir reti sastopams, automātiski ir retzemju elementi. Tie ir pavisam konkrēti 17 elementi no Mendeļejeva periodiskās tabulas apakšējās daļas, piemēram, skandijs, itrijs, lantāns un citi, tiem ir augsta vērtība un praktiskais pielietojums, piemēram, elektronikā un militārajā jomā. Ukrainā tie ir pieejami, Latvijā par šo 17 elementu klātbūtni pierādījumu nav, bet mums ir ļoti daudz citu vērtīgu dabas resursu, piemēram, dzelzrūda. Par tās un citu atradņu nozīmi plašāk rakstā.

Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly? Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc. Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády. Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se můžou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jednou z najväčších motivácií skúmania vesmíru je pátranie po živote. Nádej v nás živí aj to, že na Zemi ho nachádzame aj na tých absolútne najnehostinnejších miestach.Rozvinul sa však na Zemi, alebo sem prišiel z vesmíru, napríklad ako súčasť komét? A hlavne, prečo ho nikde inde vo vesmíre nevidíme? V novom dielu podcastu SHARE sa o možných vysvetleniach rozprávajú redaktori Živé.sk Marek Jurčík a Maroš Žofčin.V podcaste hovoríme o týchto témach:Ktorá známa osobnosť zastávala teóriu o panspermii.Ako si vysvetliť, že na Zemi je život aj na najnehostinnejších miestach, no vo vesmíre ho nevidíme?Ako by mohol vyzerať život v podzemnom oceáne mesiaca Európa.Ktoré ďalšie miesta v slnečnej sústave predstavujú horúcich kandidátov na nájdenie života.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/Súvisiace odkazy:Na Marse nájdeme dôkazy života, myslí si astrobiologička. Budú však iné, ako mnohí čakajú (rozhovor)Gigantický mesiac Jupitera zrejme skrýva tajomstvo: Podľa nových dôkazov je to ďalší oceánsky svetPodcast SHARE: Aký život môžeme nájsť v mimozemských podzemných moriach?Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Co mohou Grónsku přinést dnešní předčasné parlamentní volby? Směřuje země k nezávislosti na dánském království? Vyhlásí o tom referendum? A čím je ostrov strategicky zajímavý pro Spojené státy? „Například heslo ‚Drill, baby, drill‘ v Grónsku nemusí najít pochopení. Hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin a Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby,“ přibližuje politický geograf Adam Kočí.

Co mohou Grónsku přinést dnešní předčasné parlamentní volby? Směřuje země k nezávislosti na dánském království? Vyhlásí o tom referendum? A čím je ostrov strategicky zajímavý pro Spojené státy? „Například heslo ‚Drill, baby, drill‘ v Grónsku nemusí najít pochopení. Hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin a Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby,“ přibližuje politický geograf Adam Kočí.

Co mohou Grónsku přinést dnešní předčasné parlamentní volby? Směřuje země k nezávislosti na dánském království? Vyhlásí o tom referendum? A čím je ostrov strategicky zajímavý pro Spojené státy? „Například heslo ‚Drill, baby, drill‘ v Grónsku nemusí najít pochopení. Hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin a Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby,“ přibližuje politický geograf Adam Kočí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedci nedávno objavili asteroid, pri ktorom bola 3,1% šanca, že sa zrazí so Zemou. Následné výpočty túto šancu znížili na 1,2 % a ďalšie zrážku prakticky úplne vylúčili. Napriek tomu existuje celý zoznam väčších i menších asteroidov, ktoré budú prechádzať mimoriadne blízko Zeme a šanca, že sa s ňou zrazia, je väčšia ako nula. Čo tieto asteroidy hľadáme a čo budeme robiť v prípade, že skutočne nájdeme taký, ktorý smerovať priamo na nás? V novom dieli podcastu SHARE sa o tom rozprávajú redaktori Živé.sk Marek Jurčík a Maroš Žofčin.V podcaste hovoríme o týchto témach:Ktoré známe asteroidy by sa mohli zraziť so Zemou.Čo by sa stalo, ak by k takej zrážke došlo.Ako veľký by musel byť asteroid na to, aby spôsobil apokalypsu.Koľkokrát v minulosti sa to už stalo.Čo robíme preto, aby sme nebezpečné asteroidy hľadali.Čo môžeme urobiť, ak by sme našli asteroid, ktorý je na ceste zraziť sa so Zemou.Súvisiace odkazy:Najväčší známy asteroid, ktorý sa k Zemi priblížil na vzdialenosť menšiu, ako je vzdialenosť MesiacaZoznam známych asteroidov, ktorých obežná dráha prechádza blízko Zeme Nová hrozba pre Zem: Najnebezpečnejší asteroid by pri dopade mohol ohroziť celé mesto. Nie je však dôvod k panikeNarazí asteroid 2024 YR4 do Zeme a spôsobí katastrofu? Dôležité vyhlásenie vedcov z ESAPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Historie jordánského města Madaba je dlouhá přes 5 tisíc let. Leží nedaleko hory Nebo, ze které podle biblických příběhů Mojžíš před svou smrtí spatřil Zemi zaslíbenou za řekou Jordán. Ještě před 150 lety byste ze starověkého města našli jen ruiny. Dnes je Madaba pokladem plným archeologicky i umělecky cenných mozaik.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na planetu Zemi se řítí asteroid! Na Slunci jsou neobvykle veliké skvrny! A není jisté, kdo dokončí vývoj nových raket pro NASA! A pozor, blíží se zatmění Slunce!Napadají vás nějaké konspirační souvislosti, ufounské teorie, myšlenky na konec světa? Právě proto jsem debatoval s ředitelem Hvězdárny a planetária v Brně Jiřím Duškem, abychom to všechno uvedli do skutečných souvislostí. Věděli jste například, že už my, lidstvo, doopravdy umíme vychýlit asteroid z jeho dráhy?Odkazy:Hvězdárna a planetárium Brno - hvezdarna.czhttps://herohero.co/petrhorky00:00 Co jsou skvrny na Slunci a jaký na nás mají vliv?08:03 Projekt Artemis je tvrdý byznys.12:33 Srazí se asteroid 2024YR4 se Zemí?21:17 Co v nejbližší době uvidíme na obloze?Support the show

Původně to měla být jen několikaměsíční návštěva. Dechberoucí krajina, klidnější životní tempo i kultura však Romanu Vondruškovou a jejího manžela natolik uchvátily, že se rozhodli usadit. Novým domovem se jim stal Island, konkrétně jeho divoký a méně turistický sever, kde žijí už osm let. Příroda a její projevy je přitom v zemi ohně a ledu dokážou odzbrojit i po tak dlouhé době. O vybuchujících sopkách, sněhových bouřích i islandském vztahu k nahotě vypráví Vondrušková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Před více než jedenácti lety rozběhl Mustafa Najem na Ukrajině hnutí zvané Euromajdan nebo také revoluce důstojnosti. Spustil tím prozápadní změny, které nakonec vyprovokovaly otevřenou agresi Ruska. „Je těžké se vracet k tomu, o co jsme usilovali v roce 2013. Nikdo tehdy nedokázal předpovědět, co se stane. Ale možná se stačí rozhlédnout po okolních zemích – Bělorusko, Gruzie, dokonce i některé státy uvnitř Evropské unie, které jsou pod vlivem ruských politiků,“ uvádí.

Za bezmála osm let by mohl nově objevený asteroid trefit Zemi. Skoro určitě se to ale nestane. Přesto byla raději aktivována planetární obrana. Co by dokázala udělat, kdyby šlo do tuhého? Téma pro Jana Spratka z pražského planetária a vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury. Ptá se Matěj Skalický.

Za bezmála osm let by mohl nově objevený asteroid trefit Zemi. Skoro určitě se to ale nestane. Přesto byla raději aktivována planetární obrana. Co by dokázala udělat, kdyby šlo do tuhého? Téma pro Jana Spratka z pražského planetária a vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeští vědci teď testují nové metody pro diagnostiku neurodegenerativních nemocí v průzkumu, kterého se účastní 4 tisíce respondentů. - Jak by mohl vypadat život jinde ve vesmíru a jakou roli v tom hrají proteiny? To zkoumala laureátka prestižní vědecké ceny Neuron 2024, jejíž objevy mají potenciál objasnit otázky o vzniku života na Zemi. - Ostravští vědci budou mít nový areál pro vývoj a testování samořiditelných aut, mobilních robotů nebo systémů se strojovým učením. Neposlouží jen akademikům, ale měla by pomoci i průmyslu celého regionu.

Zemi si rozvracet nedáme – říká slovenský premiér a šéf Směru Robert Fico. Odpovídá tak na masivní demonstrace za evropské směřování země. Co když mu ale vaz nezlomí ulice, ale jeho vlastní koalice? I to je téma rozhovoru s Laurou Kellö Kalinskou ze serveru Aktuality.sk. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chce tak konkurovat vesmírným projektům Elona Muska. Co bude mít raketa za úkol? A proč miliardáři vůbec dobývají vesmír? - Podíl žen v české vědě patří k nejnižším v Evropě. Brzdí je stereotypy a předsudky. O kolik tím přicházíme peněz, když podmínkou účasti v mezinárodních i některých českých grantech jsou právě plány genderové rovnosti? - Planeta Mars, která je nyní Zemi nejblíže, bude po dvou letech v opozici se Sluncem. Jak ji pozorovat a kdy přesně?