Podcasts about nejde

Dnes ráno za námi dorazil režisér Jan Svěrák, který nám představil svůj nový film Pět švestek, který jde právě dnes do kin. Sám přiznává, že už neměl v plánu něco točit, ale nakonec se rozhodl pro opak. A sám přiznává, že natáčení připomínalo spíše letní tábor než klasický filmový štáb. „Na lodi nás bylo často šestnáct. Kostýmy padaly ze stěn, technika se přesouvala z jedné strany na druhou a většinu času jsme přehazovali věci jak hnůj,“ směje se. V rozhovoru popsal natáčení, proč ho film vůbec nepadl a také zavzpomínal na svou lásku ke sci-fi nebo na sny, které si celé roky zapisoval. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Inkontinence a potíže spojené s poklesem pánevních orgánů jsou témata, která v Česku trápí statisíce žen, a přesto o nich v soukromí často jen šeptáme. Nejde o onemocnění, která by přímo ohrožovala na životě, ale dokáží ho neuvěřitelně znepříjemnit. Inkontinence omezuje v pohybu, v radosti z koníčků i v běžném sebevědomí. Každá žena je však jiná a stejně tak i její cesta k úlevě.

Inkontinence a potíže spojené s poklesem pánevních orgánů jsou témata, která v Česku trápí statisíce žen, a přesto o nich v soukromí často jen šeptáme. Nejde o onemocnění, která by přímo ohrožovala na životě, ale dokáží ho neuvěřitelně znepříjemnit. Inkontinence omezuje v pohybu, v radosti z koníčků i v běžném sebevědomí. Každá žena je však jiná a stejně tak i její cesta k úlevě.

Inkontinence a potíže spojené s poklesem pánevních orgánů jsou témata, která v Česku trápí statisíce žen, a přesto o nich v soukromí často jen šeptáme. Nejde o onemocnění, která by přímo ohrožovala na životě, ale dokáží ho neuvěřitelně znepříjemnit. Inkontinence omezuje v pohybu, v radosti z koníčků i v běžném sebevědomí. Každá žena je však jiná a stejně tak i její cesta k úlevě.

Nová nemocnica v Prešove za stámilióny eur bude pre problémy s betónom meškať a predraží sa o ďalších takmer sto miliónov. KDH chce hlavu ministra obrany Kaliňáka, ktorý má celú stavbu na starosti.Ministerstvo už odstúpilo od zmluvy s pôvodným konzorciom firiem a bleskovo dohodol bez súťaže zmluvu s novými stavbármi za 259 miliónov eur na hrubú stavbu nemocnice. Takisto vyhlásil súťaž na vybavenie nemocnice za 280 miliónov.Ako to teda na stavbe novej prešovskej nemocnice, ktorá je strategickým projektom a po dokončení mám mať viac ako tisíc lôžok vyzerá? Je termín dostavby v roku 2027 už nereálny? Bude sa dať na nemocnicu použiť 200 miliónov z Plánu obnovy alebo to budeme musieť zaplatiť sami? Čo kresťanský demokrati vyčítajú ministrovi a ako by to riešili sami? A sú pripravený v prípade účasti na vlády vo výstavbách nemocníc v Prešove, Martine, Bystrici či v Bratislave pokračovať? Budú na to peniaze?Braňo Závodský sa rozprávals poslancom Národnej rady za Kresťanskodemokratické hnutie a členom zdravotníckeho výboru parlamentu Františkom Majerským.

„Ukrajinská zkušenost nespočívá jen ve vedení technologické války a přežití na bojišti. Je širší,“ zdůraznil na konferenci Křehká bezpečnost ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. A jmenuje deset zkušeností, které si Západ může osvojit. „Drahé, vysoce přesné zbraně nahradila opotřebovávací válka založená na levných, masově vyráběných, poměrně přesných zbraních,“ upozorňuje na jednu z nich. „Úspěch tak určuje odolnost společnosti a ekonomiky.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moc výrobních firem, které McKinsey označí za globální benchmark, v Česku není. Výjimkou je Panasonic Automotive Systems, do kterého se jezdí učit lidé ze sesterských továren. Pardubický závod dnes ukazuje, jak může vypadat moderní automotive výroba, když se spojí silná firemní kultura, technologická vyspělost a odvaha měnit zaběhnuté fungování. Právě změna je přitom klíčové slovo. Panasonic prochází zásadní transformací, jejímž jádrem je nový systém od SAP. Nejde ale pouze o „upgrade IT“. Jde o přestavbu nervového systému celé firmy, od výroby přes logistiku až po rozhodování managementu.„Najednou máte data na jednom místě a vidíte věci, které jste dřív vidět nemohli,“ popisuje Martin Srdínko, šéf výrobního inženýringu. Právě práce s daty byla jedním z hlavníchimpulzů ke změně. Panasonic sice generoval obrovské množství informací, ale kvůli několika odděleným systémům je nedokázal efektivně propojovat, číst v nich souvislosti areagovat v reálném čase.

Individuální podpora žáků, známá jako tutoring, se v českém školství postupně stává důležitým doplňkem výuky. Nejde přitom jen o doučování konkrétní látky, ale také o pomoc s motivací, soustředěním nebo budováním zdravého sebevědomí.

Dana Bérová je investorka a byznys koučka. „Střední management ve firmách má spoustu předsudků hlavně vůči mladým lidem. Říkáme, že jsou křehcí, že to jsou sněhové vločky, že nechtějí přebírat zodpovědnost, že je pro ně důležitý jen jejich work-life balance, ale já to vidím úplně jinak,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhlas je pro ni fenomén, na kterém vyrostla. Teď se stala tváří Vltavy a účinkuje také v novém, intimním a silně osobním audio dramatu Angela od Marka Ravenhilla, které vzniklo na základě autorovy zkušenosti s Alzheimerovou chorobou jeho matky a vtahuje nás přímo do její mysli, do proudu vzpomínek, zmatků i proměnlivé identity.

Ako bude vyzerať môj/tvoj život na dôchodku? Že otázka z radu chymérnych – čiže nedosiahnuteľne vzdialených? Možno pre niektorých. Dôchodkové prognózy Sociálnej poisťovne, ktoré sa v týchto dňoch dostávajú k svojim adresátom, ich však premieňajú na predstaviteľnú realitu.Nejde pritom len o čísla na papieri, ale o reálnu prognózu resp. odhad toho, čo nás čaká: kedy prestaneme pracovať, s akými peniazmi môžeme počítať alebo či nám to vystačí na životný štandard, na aký sme zvyknutí.Pre niektorých úľava, pre iných aj šok. Mladšie ročníky totiž musia počítať s výrazne neskorším odchodom do dôchodku a rovnako musia počítať s výrazne väčšou zodpovednosťou za vlastné dôchodkové úspory.Ako teda čítať dôchodkovú prognózu, aby nám poslúžila dobre?Téma pre Michala Mešťana, dekana Ekonomickej fakulty Univezrity Mateja Bela v Banskej Bystrici, zároveň dôchodkového experta.

Ako bude vyzerať môj/tvoj život na dôchodku? Že otázka z radu chymérnych – čiže nedosiahnuteľne vzdialených? Možno pre niektorých. Dôchodkové prognózy Sociálnej poisťovne, ktoré sa v týchto dňoch dostávajú k svojim adresátom, ich však premieňajú na predstaviteľnú realitu.Nejde pritom len o čísla na papieri, ale o reálnu prognózu resp. odhad toho, čo nás čaká: kedy prestaneme pracovať, s akými peniazmi môžeme počítať alebo či nám to vystačí na životný štandard, na aký sme zvyknutí.Pre niektorých úľava, pre iných aj šok. Mladšie ročníky totiž musia počítať s výrazne neskorším odchodom do dôchodku a rovnako musia počítať s výrazne väčšou zodpovednosťou za vlastné dôchodkové úspory.Ako teda čítať dôchodkovú prognózu, aby nám poslúžila dobre?Téma pre Michala Mešťana, dekana Ekonomickej fakulty Univezrity Mateja Bela v Banskej Bystrici, zároveň dôchodkového experta.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Holding Agrofert může opět naplno čerpat evropské dotace. Státní zemědělský intervenční fond, který jejich výplatu pozastavil, čerpání peněz obnovil s tím, že premiér Babiš vyřešil střet zájmů. Nejde mu státní úřad na ruku?Hostem Ptám se já je poslankyně a předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Marie Pošarová (SPD). Otázkami možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s holdingem Agrofert se už několik měsíců znovu zabývá Evropská komise. Nyní vzkázala, že sice bere na vědomí rozhodnutí českých úřadů obnovit dotace holdingu, zároveň si ale vyhrazuje právo situaci dále posoudit po získání úplných informací o případu.A jak informovaly Seznam Zprávy minulý týden, Brusel už zaslal českým úřadům další sérii dotazů týkajících se řešení možného Babišova střetu zájmů. Premiér vložil letos v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím střet zájmů vyřešil. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) následně na základě analýz uvedl, že řešení je v souladu s národní i evropskou legislativou a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Nehrozí, že Evropská komise Babišovo řešení zpochybní a Česko bude muset dotace  vracet? Je správné, že stát přestal vymáhat dotace, které dříve Agrofertu nezákonně i přes střet zájmů vyplatil? A jak se daří SPD ve vládě prosazovat svoje sliby voličům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V poslední době se v Česku znovu otevírá otázka vztahu státu a církve. Diskuse o možné smlouvě se Svatým stolcem naráží na staré obavy: že by církev získala privilegia stojící mimo dosah moderního práva. Jedním z nejčastěji zmiňovaných bodů je zpovědní tajemství – institut, který se svou absolutností vymyká logice současného právního myšlení. Není náhodou, že právě zde se vede spor. Zpovědní tajemství totiž představuje hranici, na kterou stát naráží – a kterou není schopen snadno překročit, aniž by změnil svou vlastní povahu. V době, kdy roste tlak na transparentnost, kontrolu a odpovědnost, působí existence prostoru absolutního mlčení téměř provokativně. A přesto právě tato „provokace“ odhaluje něco podstatného: ne všechno v lidském životě je určeno k regulaci. Tradice je souhrnem zkušenosti generací – něčím, co vznikalo pomalu, často bez velkých teorií, ale s hlubokým pochopením lidské povahy. Zpovědní tajemství je právě takovou institucí. Po staletí vytvářelo prostor, kde člověk mohl mluvit pravdu o sobě samém – bez obav, bez kalkulu, bez právní obrany. Pokud tento prostor narušíme, nezískáme více pravdy. Získáme jen více ticha. Lidé nebudou otevřenější – budou opatrnější.Moderní stát má nepochybně legitimní ambici chránit spravedlnost a bezpečnost. Ale konzervativní myšlení připomíná, že ne každé dobro lze vynutit zákonem. Existují sféry, kde přílišná horlivost vede k opačnému výsledku. Zpovědnice je jedním z posledních míst, kde se člověk setkává se svým svědomím bez přítomnosti moci. Zásah do zpovědního tajemství by proto nebyl jen technickou právní úpravou. Znamenal by zásadní proměnu role kněze – z důvěrníka by se stal potenciální prostředník mezi jednotlivcem a státem. A jakmile se tato důvěra jednou poruší, nelze ji jednoduše obnovit. Právě proto mnohé státy uzavírají dohody se Svatým stolcem, tzv. konkordáty. Nejde o privilegium, ale o uznání hranic. O vědomí, že existují oblasti lidského života, které mají zůstat mimo přímý dosah státní moci. Je to výraz zdrženlivosti – a zdrženlivost je v politice často ctností vzácnější než aktivita. Obrana zpovědního tajemství tak není obranou minulosti. Je obranou prostoru, kde člověk není redukován na objekt práva, ale zůstává bytostí odpovědnou především sám sobě. A možná právě zde leží jádro celého sporu: společnost, která ztratí úctu k tajemství svědomí, dříve či později ztratí i úctu k člověku samotnému.P. S. Možná nejde jen o vztah státu a církve. Možná jde o něco hlubšího: o to, zda ještě dokážeme přijmout, že existují hranice, které nemají být překročeny – ne proto, že by to nešlo, ale proto, že by se tím ztratilo něco podstatného. V době, kdy chce moderní stát vědět o člověku téměř vše, působí zpovědní tajemství jako tiché, ale pevné „ne“. A právě taková „ne“ bývají pro svobodu často důležitější než všechna hlasitá prohlášení.Přeji klidné a hluboké velikonoční rozjímání – čas, kdy má smysl se na chvíli zastavit, ztišit a možná i bez slov naslouchat tomu, co se v běžném hluku světa snadno ztrácí.Walter Bartoš

Mohl by vesmír jednou náhle přestat existovat? Teoretická fyzika už dlouho pracuje s konceptem tzv. falešného vakua – nestabilního stavu vesmíru, který by se mohl kdykoliv „přepnout“ do stabilnější formy a zničit vše, co známe. Čínští fyzici nyní tento proces poprvé experimentálně simulovali.Pomocí Rydbergových atomů vytvořili laboratorní analog rozpadu falešného vakua. V experimentu sledovali vznik a šíření „bublin“ nového stavu, které připomínají scénáře popisované kvantovou teorií pole. Nejde o skutečný konec vesmíru, ale o fyzikální model umožňující studovat procesy, které byly dosud čistě teoretické.Rozpad falešného vakua patří mezi nejděsivější hypotézy moderní kosmologie. Pokud by k němu někdy došlo, změnily by se základní fyzikální konstanty a veškerá hmota by přestala fungovat tak, jak ji známe. Experiment nicméně nepředpovídá apokalypsu, ale představuje důležitý krok k pochopení hluboké struktury vesmíru.

V Bible Guidu otevíráme 24. kapitolu Jeremiášova proroctví, která se zabývá Božím viděním. Nejde o nějaký duchovní zážitek, ale o komunikaci s Pánem, který k lidem mluví svým Duchem.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Málokomu důvěřuje současný český premiér tolik jako právě jí. Tünde Bartha byla vedoucí úřadu vlády už v dobách prvního kabinetu Andreje Babiše, nyní její vliv ještě vzrostl. Mnohdy po Babišově boku přitom zastiňuje i ty, kdo by podle protokolu měli být vidět. Nejde ale jen o ni. Kdo další má na Babiše výrazný vliv?Host: Václav Dolejší - politický reportér Seznam Zpráv, spoluautor podcastu Vlevo doleČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Ty a ja si rozumieme, pretože sme ľudia. Máme ducha, ktorého má každý človek. Napríklad viem, ako sa cítiš, keď sa pošmykneš a spadneš na podlahu v obchode plnom ľudí. Je to trápne, však? Viem to, lebo aj ty, aj ja sme ľudia. Viem, ako ti je, keď si do dverí privrieš prsty. Pocit je ten istý, či žiješ ako veriaci alebo neveriaci. Skúsenosti, zážitky, to, že rozmýšľame, že cítime, to máme viac menej spoločné. Nevieme ale, ako cíti a rozmýšľa Boh. Ak máme niečomu z Neho porozumieť, musí nám to sám zjaviť. Pavol o tom hovorí: „Boh totiž zjavil nám to Duchom; lebo Duch skúma všetko, aj hĺbky Božie.“ (1Kor 2,10) Pavol hovorí o poznaní a múdrosti, ktoré sa dajú získať len Božím zjavením, ako dar. Nedá sa to zaslúžiť alebo dosiahnuť z vlastných síl. Je to Boží vstup do nášho života. Hovorí o Duchu, ktorý je od Boha a ktorý je dôležitý na to, aby sme porozumeli a prijali, čo nám Boh dáva. My sme však neprijali ducha sveta, ale Ducha, ktorý je z Boha, aby sme vedeli, čo sme z milosti Božej dostali. (1Kor 2,12) Aby sme vedeli…Sú veci, ktoré jednoducho musíme vedieť, keď kráčame touto zemou. Vedomosť o tom, čo nám Boh dal, môže zapáliť naše srdcia a chrániť nás v živote viery až kým nedôjdeme do cieľa. Musíme poznať, čo nám Boh vo svojej milosti dal. Musíme poznať rozhodujúci rozdiel medzi zmýšľaním tohto sveta a kráľovstvom, ktoré z tohto sveta nie je. „Moje kráľovstvo nie je z tohto sveta,“ povedal Ježiš Pilátovi. Pavol hovorí, že sme neprijali ducha sveta. Neznamená to ale, že svet na nás nevplýva a netlačí nás. Dostali sme Ducha, ktorý je od Boha, aby sa naše oči otvorili pre večné, Božské bohatstvo, ktoré Boh z milosti dal všetkým, ktorí hľadajú útočisko v Ježišovi. Zvlášť vo chvíľach pokušenia je dôležité pamätať na to, čo nám Boh vo svojej milosti dal. Napríklad vtedy, keď sa nám zdá, že vonkajšie podmienky v živote nie sú podľa toho, ako Boh zasľúbil. Takéto pokušenie sa týka tela, materiálnych, pozemských vecí. Ide o to, aby sme uspokojili to, čo sa nám na základe našich ľudských pocitov a rozumu zdá dôležité. To, čo náš egoizmus požaduje a definuje ako dôležité, aby sme sa uspokojili. Pozeráme sa na pokušenie a naše oči a rozum nám hovoria, že to bude pre nás dobre. Ak to ale nedostaneme, Boh nie je dobrý. Práve takéto pokušenie prišlo na Evu…….. žena videla, že by bolo dobre jesť zo stromu, že je pre oči zvodný… (1M 3,6) Keď je Ježiš pokúšaný na púšti, odpovedá Božím slovom. Cituje 5. knihu Mojžišovu ôsmu kapitolu tretí verš: „... nie samým chlebom žije človek, ale všetkým, čo vychádza z úst Hospodinových.“ Ježiš pozná Božie slovo. V tom je Jeho sila. Vie, že slovo je Božia večná pravda. Ježiš túto vieru premieňa v konkrétny skutok aj v tých najťažších okolnostiach života. Stáva sa, že človek má hlavu plnú dobrého poznania, je plný dobrých ľudských túžob a má plné ústa Božieho slova, ale srdce má naplnené egoizmom, svetskými pôžitkami a pohodlnosťou. Pohľad viery je vtedy v hmle. Boh nie je skutočný. Božie zasľúbenia sú teóriou. Nevieme uchopiť, čo nám Boh vo svojej milosti dal. Chytáme sa potom toho, čo naše oko vidí, čo náš rozum chápe a pocity registrujú. Zabúdame, že keď opúšťame Božiu vôľu a odvraciame sa od zodpovednosti a povinností, tak sa odvraciame aj od zasľúbení. Staviame sa mimo Božiu starostlivosť, výchovu a vedenie. Namiesto toho, aby viera rástla končí v hmle, nádej je preč a už ani nevieme, čo nám Boh dal. Obviňujeme Boha a tvrdíme, že nás opustil. Avšak aj napriek takémuto tragickému konaniu a zlyhaniu nás verný, všemocný Boh neodvrhol. Nie sme zavrhnutí, ale zostávame batoľatami v Kristu, nedozrievame v dospelého človeka podobne ako veriaci v Korinte. Pavol im preto píše: „My sme však neprijali ducha sveta, ale Ducha, ktorý je z Boha, aby sme vedeli, čo sme z milosti Božej dostali.“ (1Kor 2,12) Nejde tu o to, že si máme niečo namýšľať alebo vsugerovať. Napísané je: „… aby sme vedeli, čo sme z milosti Božej dostali.“ Nie je to o tom, že možno, snáď či azda. Nič nie je istejšie ako Božie sľuby. Nájdi si čas študovať Božie zasľúbenia v Starej a Novej zmluve. My sme však neprijali ducha sveta, ale Ducha, ktorý je z Boha, aby sme vedeli, čo sme z milosti Božej dostali. Curt Westman

Je letošní Osobností české fotografie do 30 let. Ocenění získala za fotografickou sérii Chewing on Glass and Other Miracle Cures, která zobrazuje imaginativní světy, fiktivní prostory a sny. Sama byla na Sutnarce v Plzni studentkou Libuše Jarcovjákové a přiznává, že právě ona ji naučila mít autentický pohled na svět. „Nechci radit v tom, co je dobrá fotka nebo není, je to niterná věc,“ říká ve Vizitce.

„Žádný návrat k normálu nebude. Nejde o dočasný výpadek dodávek, ale o úmyslně vyvolaný otřes globálního energetického systému. Tedy nejde o geopolitický konflikt, ale o koordinované úsilí o vyvolání globálního hladomoru a depopulaci lidstva. Jedinou možností, jak přežít, bude radikální soběstačnost,“ říká publicista Ivan Hoffman v ohlédnutí za událostmi minulého měsíce s Martinou Kociánovou. 04.05.2026, www.RadioUniversum.cz

„Disproporce jsou součástí naší reality,“ poznamenal v jednom rozhovoru kolumbijský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Gabriel García Márquez. To, co se jeví jako nerealistické, mnohdy není deformací skutečnosti, ale jejím popisem. Fantazie v tomto pojetí není přídavkem k realitě – je nástrojem, jak ji vůbec zachytit.Proto možná nepřekvapí, že kniha Sto roků samoty z roku 1967 mluví dokonce i k našemu světu. Ústřední motiv samoty zde není jen literárním motivem, ale odkazuje ke struktuře, která se znovu objevuje i v dnešních společnostech – ať v Evropě nebo v Latinské Americe. Nejde primárně o psychologii, ale o existenciální situaci: všechny postavy postupně zjišťují, že jsou uvězněny ve vlastní skutečnosti. Samota ale není jen negativní: není jen ztrátou vztahů, ale i zvláštní formou moci; chrání před zranitelností, ale zároveň ničí možnost sdílet skutečnost.Což souvisí s dalším tématem, které se vrací napříč knihou a je aktuální i dnes: rozpadající se paměť, osobní i společenská, rozvrací protagonisty a rozkližuje svět. Román Sto roků samoty skutečně končí apokalypticky. „Macondo se už proměnilo v hrůzný vír prachu a sutin, zmítaný hněvem biblické smršti.“ Ale jiskra naděje neschází. Na scénu vstupuje čtenář, který zjišťuje, že vše o městečku Macondo bylo předem zapsáno a že celý život je citací předem napsaného scénáře – lépe řečeno: byl jí. Podstatné je však toto: nemusí to tak být i do budoucna; do scénáře lze vstoupit, zasáhnout do něj, probudit vědomí odpovědnosti.S obyvateli Maconda sdílíme obtížný úkol. Cílem není mýty odmítnout, ale porozumět jim: vědět, které z nich realitu umožňují a které ji zkreslují. „Dobře vyprávět realitu“ tak neznamená ji zjednodušit, ale udržet její složitost sdílenou: vyprávět ji tak, aby nezmizela ani v pouhé fikci, ani v domněle „holé realitě“. Márquez, jeden z nejvýznamnějších spisovatelů všech dob, ale i oceňovaný novinář, v tom může být naším průvodcem.KapitolyI. Sto roků samoty dnes: mezi literaturou, filozofií a realitouII. Novinář, který objevil fikciIII. I ten, kdo zná své dějiny, je opakujeIV. Paměť podmínkou realityV. Pryč od magického realismuBibliografieGabriel García Márquez, Sto roků samoty, přel. Vladimír Medek, Praha: Odeon, 2008; zfilmování: Alex Garcia Lopez, Laura Mora (režie), Sto roků samoty, Netflix, 2024–2026, https://www.netflix.com/cz/title/81087583.Gabriel García Márquez, Zpověď trosečníka, přel. Blanka Stárková, Praha: Odeon, 2004.Gabriel García Márquez, Zpráva o jednom únosu, přel. Vladimír Medek, Praha: Odeon, 2007.Gerald Martin, Cambridge Introduction to Garcia Gabriel Márquez, Cambridge: Cambridge University Press, 2012.David Streitfeld, The Last Interview. Gabriel García Márquez and Other Interviews, Brooklyn – London: Melville House, 2015.Juan Gabriel Vásquez, Hluk padajících věcí, přel. Anežka Charvátová, Praha: Paseky, 2015.Juan Gabriel Vásquez, „Malentendidos alrededor de García Márquez“, El arte de la distorsión, Bogotá: Penguin, 2009, str. 61–72.

Končí vám fixace hypotéky a vaše banka vám poslala nesmyslně vysokou sazbu? Není to náhoda. Odhalím vám tajnou taktiku bank a ukážu, jak si vyjednat ty nejlepší podmínky. Pokud se na svou první hypotéku teprve chystáte, toto video vám ukáže, jak banky reálně fungují.Dnes se podíváme na odvěké dilema: Zůstat u své banky (retence), nebo přejít ke konkurenci (refinancování)? Ať už řešíte blížící se výročí fixace, nebo teprve sbíráte informace před nákupem své první nemovitosti, principy vyjednávání s bankou zůstávají stejné.Jako hypoteční specialista s 16 lety praxe vám ukážu zákulisí bankovních nabídek. V tomto videu se dozvíte:

Změny, přeměny, přechody k životu patří. Nemůžeme si zvolit , že je nechceme, protože taková situace není v životě možná. Ale rozhodně si volíme, jak s nimi naložíme. S proměnami společnosti se mění i naše možná adaptabilita, práce se změnou. Jsou lidé, kteří změnu vítají i ti, kteří z ní mají obavy. Takoví, kteří žijí především v minulosti a v přítomnosti i ti, kteří pracují s budoucností. Na nás je, co změna v životě udělá.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Americký prezident Donald Trump prodloužil příměří s Iránem, dokud Teherán nepředloží jednotný mírový návrh a nebudou pokračovat mírová jednání. Mezitím nadále pokračuje blokáda Hormuzského průlivu, která neovlivňuje jen ceny ropy a plynu. „Nejde o to, že by hnojiv byl do budoucna nedostatek, to je vyloučeno, pokud konflikt zůstane takto lokální. Ale zvedá se jejich cena,“ upozorňuje v Interview Plus ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Francúzsko podniká radikálny krok k technologickej nezávislosti a plánuje zmigrovať vyše 2,5 milióna štátnych počítačov na Linux. Kým Európa bojuje za digitálnu suverenitu, v USA OpenAI otvorene podporuje zákon, ktorý by tvorcov AI zbavil zodpovednosti aj v prípade masových katastrof spôsobených ich modelmi.Svet kreatívy zasa zasiahla novinka od Anthropicu. Nástroj Claude Design poháňaný modelom Opus 4.7 dokáže vytvoriť kompletnú vizuálnu identitu webu či aplikácie len na základe textu a nahratých podkladov. Nejde už len o generovanie obrázkov, ale o skutočného dizajnérskeho asistenta. Zároveň sa však objavujú správy o modeli Claude Mythos, ktorý v operačných systémoch odhalil tisíce kritických chýb, o ktorých nikto netušil celé dekády.V novej časti podcastu PočúvAI rozoberajú Ján Trangel a Maroš Žofčin aj príchod aplikácie Gemini na Mac a to, prečo veľké očakávania občas narazia na tvrdú realitu používateľskej skúsenosti.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako AI dokáže pochopiť vizuálnu identitu značky a aplikovať ju na celý projekt.Prečo technologický gigant nechce niesť vinu za zneužitie svojich modelov na škodlivé účely.Čo sa môžeme naučiť od úspešnej distribúcie Gendbuntu, ktorú používajú francúzski žandári.Ako AI spustila preteky v opravovaní kritických dier v prehliadačoch a systémoch.Podcast pripravuje magazín Živé.sk.

Porucha příjmu potravy je na první pohled viditelná, ale ve skutečnosti se odehrává hluboko uvnitř. Nejde jen o jídlo, váhu nebo vzhled. Jde o vztah k sobě samým, o hodnotu, kterou si přisuzujeme, o tlak společnosti i o osobní příběhy, které si neseme. Takový je i příběh paní Kláry.

Porucha příjmu potravy je na první pohled viditelná, ale ve skutečnosti se odehrává hluboko uvnitř. Nejde jen o jídlo, váhu nebo vzhled. Jde o vztah k sobě samým, o hodnotu, kterou si přisuzujeme, o tlak společnosti i o osobní příběhy, které si neseme. Takový je i příběh paní Kláry.

To, čo sa v STVR dnes deje, prekonáva Orwella i totalitnú Normalizáciu dokopy. Toto je únos verejnoprávnosti. Takto komentuje aktuálne personálne čistky v STVR, bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Ľuboš Machaj. Kam smeruje verejnoprávne médium pod vedením dua Šimkovičová-Machala a má ešte zmysel bojovať o jeho nezávislosť? Personálne čistky v STVR naberajú na intenzite. Pod rúškom konsolidácie sa verejnoprávny Telerozhlas zbavuje svojho personálneho zlata, teda tých najskúsenejších a širokou verejnosťou rešpektovaných odborníkov. Nejde teda o počty či konsolidačné čísla, ale o snahu vytlačiť z verejnoprávneho priestoru tých, ktorí takpovediac nehrajú na strunách vládnej moci.Celý proces mocenského ovládnutia jedného z kľúčových slovenských médií pritom prebieha pod taktovkou pravej ruky ministerky kultúry. Muža, ktorý do vysielania vnáša prvky ideologickej kontroly, ako i nepatričného zastrašovania redaktorov či pavedy. Slovenská televízia a rozhlas sa tak doslova v priamom prenose mení z verejnoprávnej inštitúcie na poslušný amplión roztlieskavajúci propagandu vládnej koalície. Sledujeme definitívny koniec verejnoprávnosti na Slovensku a bude ešte vôbec možné zdvihnúť značku, ktorá práve oslavuje storočnicu, z prachu a blata aktuálnej slúžky vládnej moci? A kde vlastne berie táto moc presvedčenie, že politika do kultúry či športu nepatrí a jediný, kto sa k politike môžu vyjadrovať sú iba a len samotní politici, inak, žijúci z našich daní? Ráno Nahlas s bývalým šéfom RTVS a dlhoročným rozhlasákom Ľubošom Machajom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský..

To, čo sa v STVR dnes deje, prekonáva Orwella i totalitnú Normalizáciu dokopy. Toto je únos verejnoprávnosti. Takto komentuje aktuálne personálne čistky v STVR, bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Ľuboš Machaj. Kam smeruje verejnoprávne médium pod vedením dua Šimkovičová-Machala a má ešte zmysel bojovať o jeho nezávislosť? To, čo sa v STVR deje, prekonáva Orwella i totalitnú Normalizáciu dokopy. Toto je doslova únos verejnoprávnosti. Je to jej najsmutnejšia kapitola. Takto komentuje aktuálne personálne čistky v STVR, bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Ľuboš Machaj. Kam smeruje verejnoprávne médium pod vedením dua Šimkovičová-Machala a má ešte zmysel bojovať o jeho nezávislosť? Personálne čistky v STVR naberajú na intenzite. Pod rúškom konsolidácie sa verejnoprávny Telerozhlas zbavuje svojho personálneho zlata, teda tých najskúsenejších a širokou verejnosťou rešpektovaných odborníkov. Nejde teda o počty či konsolidačné čísla, ale o snahu vytlačiť z verejnoprávneho priestoru tých, ktorí takpovediac nehrajú na strunách vládnej moci. Celý proces mocenského ovládnutia jedného z kľúčových slovenských médií pritom prebieha pod taktovkou pravej ruky ministerky kultúry. Muža, ktorý do vysielania vnáša prvky ideologickej kontroly, ako i nepatričného zastrašovania redaktorov či pavedy. Slovenská televízia a rozhlas sa tak doslova v priamom prenose mení z verejnoprávnej inštitúcie na poslušný amplión roztlieskavajúci propagandu vládnej koalície. Sledujeme definitívny koniec verejnoprávnosti na Slovensku a bude ešte vôbec možné zdvihnúť značku, ktorá práve oslavuje storočnicu, z prachu a blata aktuálnej slúžky vládnej moci? A kde vlastne berie táto moc presvedčenie, že politika do kultúry či športu nepatrí a jediný, kto sa k politike môžu vyjadrovať sú iba a len samotní politici, inak, žijúci z našich daní? Ráno Nahlas s bývalým šéfom RTVS a dlhoročným rozhlasákom Ľubošom Machajom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský. eň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Dezinformace jsou součástí války odnepaměti, díky sociálním sítím a jejich algoritmům je nyní lze šířit závratnou rychlostí. Nejde přitom jen o jednotlivé dezinformace, ale o promyšlené strategie, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění, oslabit důvěru v instituce a rozdělovat společnost. Hybridní hrozby se tak dostanou přímo na displeje našich telefonů a do našich obýváků a je stále složitější je rozpoznat. Jsme připraveni se jim bránit? A pokud ano, proč už to dávno neděláme? Existuje cesta, kterou bychom se měli jako společnost vydat, nebo je boj o náš názor a přesvědčení věcí jednotlivců? Ponořte se do pomyslných online zákopů informačních válek s novinářem a zakladatelem Voxpotu Vojtěchem Boháčem a expertem na dezinformační problematiku Jakubem Kalenským. Debata moderovaná Janou Karasovou zazněla na loňském ročníků Inspiračního fóra.

Premiér Andrej Babiš zaslal národu videovzkaz z dovolené. Nejde o konvenční vyjádření k aktuálním tématům. Je to jak formou, tak obsahem pozoruhodný materiál, který mimoděk odhaluje degenerovanou podstatu dnešní politiky, jakož i to, kdo nám vlastně vládne.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímalo mne, jaké jsou možné scénáře vývoje dnešního světa. Jedna věc je, nakolik sledujeme současné podivné dění na celé planetě, ale druhá věc je, kam to směřuje? Co se z toho může všechno vyvinout? Můžeme se poučit? Nabízí se nějaká pozitivní katarze? Nejde mi o hru na věšteckého mistra. Zajímá mne, jaké mohou být scénáře dalšího vývoje.Toto není snadné téma, a tak jsme velice rád, že si udělal čas špičkový analytik mezinárodního věhlasu.Michal Smetana je docent na Institutu mezinárodních studií FSV UK, ředitel univerzitního výzkumného centra excelence Peace Research Center Prague (PRCP) a vedoucí Experimental Lab for International Security Studies (ELISS). Dříve byl rovněž hostujícím výzkumníkem na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, Stockholmském institutu pro výzkum míru (SIPRI) a Frankfurtském institutu pro výzkum míru. Kromě toho všeho je také letošním lauerátem prestižní vědecké ceny Neuron.Rozhovor byl velmi zajímavý a analýza docenta Smetany je cenná. Jsem zvědav co budete říkat vy!Kdybyste chtěli slyšet, jak na situaci a možný vývoj současného světa pohlíží psychoterapeut Pavel Špatenka, poslechněte si jej zde: https://www.buzzsprout.com/admin/681515/episodes/18297914-lekar-a-psychoterapeut-pavel-spatenka-doba-ktera-vytahuje-dobro-i-zlo-jak-tomu-rozumet 00:00 Poměry ve světě.16:26 Kde hrozí další střet?20:51 Ruská invaze na Ukrajinu.Zbytek více než 70 minutového rozhovoru obsahuje navíc tyto kapitoly:34:01 Útok USA na Írán.52:50 Jakou roli hraje Čína?59:20 Slábne Amerika?01:02:48 Role Evropské unie ve světovém dění.Pustit si je můžete na mém kanálu na Herohero - http://herohero.co/petrhorkySupport the show

„Budete se muset začít učit bojovat sami za sebe. Spojené státy už vám nebudou pomáhat, stejně jako jste vy nepomáhali nám.“ Takto americký prezident Donald Trump prostřednictvím sítě Truth Social zpochybňuje vztahy uvnitř NATO. Hrozí odchod USA z Aliance? „Na Donalda Trumpa se nelze spoléhat. Evropa se o sebe musí začít starat sama,“ říká v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zimbabwe, největší vývozce lithia v Africe, zakázalo vývoz této strategické suroviny. Nejde ale o ojedinělý krok. Napříč kontinentem sílí nacionalismus přírodních zdrojů, který tlačí ceny vzhůru a mění globální dodavatelské řetězce. Co za tím stojí?

„Ladislav Špaček mi fandil a byl jistě rád, že se etiketě někdo z mladší generace věnuje a předává znalosti i jinou formou. S manželkou totiž točíme videa. Projekt vznikl za covidu, kdy jsem se o etiketu začal víc zajímat. Manželka fotí, tak jsme si řekli, že spojíme zájmy. A nabralo to neuvěřitelný spád,“ vypráví Libor Neuwirth v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ladislav Špaček mi fandil a byl jistě rád, že se etiketě někdo z mladší generace věnuje a předává znalosti i jinou formou. S manželkou totiž točíme videa. Projekt vznikl za covidu, kdy jsem se o etiketu začal víc zajímat. Manželka fotí, tak jsme si řekli, že spojíme zájmy. A nabralo to neuvěřitelný spád,“ vypráví Libor Neuwirth v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.

Ochotnické divadlo má na severu Čech bohatou tradici, která se předává z generace na generaci. Režisérka a organizátorka Svatava Hejralová mluví o tom, proč nemá ráda označení amatér, i o tom, co pro soubory znamená zápis na seznam UNESCO. Každoročně se navíc podílí na Národní přehlídce Krakonošův divadelní podzim, kde se podle ní ukazuje to nejživější z českého divadla: „Nejde o potlesk, ale o to, že se potká člověk s člověkem.“ Co rozhoduje o tom, která představení uspějí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ochotnické divadlo má na severu Čech bohatou tradici, která se předává z generace na generaci. Režisérka a organizátorka Svatava Hejralová mluví o tom, proč nemá ráda označení amatér, i o tom, co pro soubory znamená zápis na seznam UNESCO. Každoročně se navíc podílí na Národní přehlídce Krakonošův divadelní podzim, kde se podle ní ukazuje to nejživější z českého divadla: „Nejde o potlesk, ale o to, že se potká člověk s člověkem.“ Co rozhoduje o tom, která představení uspějí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ochotnické divadlo má na severu Čech bohatou tradici, která se předává z generace na generaci. Režisérka a organizátorka Svatava Hejralová mluví o tom, proč nemá ráda označení amatér, i o tom, co pro soubory znamená zápis na seznam UNESCO. Každoročně se navíc podílí na Národní přehlídce Krakonošův divadelní podzim, kde se podle ní ukazuje to nejživější z českého divadla: „Nejde o potlesk, ale o to, že se potká člověk s člověkem.“ Co rozhoduje o tom, která představení uspějí?

Válka proti Íránu, útoky Teheránu proti jeho sousedům a zablokování Hormuzského průlivu způsobily podle Mezinárodní energetické agentury nejhorší výpadek na trhu s ropou v jeho historii. Nejde ale jen o ropu a plyn: Ohrožení námořních cest může vyhnat směrem vzhůru mimo jiné ceny plastů, hliníku i potravin. Jaké ekonomické obtíže přináší a ještě může přinést nejnovější kolo konfliktu na Blízkém východě?Host: Jana Matesová - ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky při Světové banceČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Filip Turek, motoristický poslanec, kterého prezident odmítl jmenovat ministrem, ve skutečnosti řídí ministerstvo životního prostředí. A nijak se tím netají - dělá to okázale tak, aby to všem bylo jasné a všichni to viděli.Překvapivé je, jak ochotně se s podřadnou rolí smířil nominální ministr Igor Červený. Ten nejprve seděl v menší kanceláři po sekretářce, aby si pak polepšil přesunem do kanceláře po náměstkovi. V ministerské kanceláři vybavené tak, aby odpovídala bezpečnostním požadavkům spojeným s výkonem funkce, dál úřaduje Turek.Nejde zdaleka jen o kanceláře, jak se ukázalo tento týden v úterý. Turek jel do Bruselu na jednání unijních ministrů životního prostředí, kde se mimo jiné probíralo zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. A Červený byl tou dobou ve Větrném Jeníkově na schůzi zemědělského svazu, kde se mimo jiné řešil boj s přemnoženými hlodavci na polích. Turkovi se také podřizuje chod a fungování celého ministerstva životního prostředí. Úředníci před časem dostali neobvyklý pokyn, že všechny klíčové dokumenty mají jít také na stůl Filipa Turka - a to nově i v papírové a zjednodušené podobě. Po velké kritice tohoto opatření, že jde o krok zpět k papírové byrokracii, nakonec ministr Červený nařídil návrat k digitálu a zrušil povinné ruční vypisování formulářů.Kdo další vládne Ministerstvu životního prostředí? Taky jezdíte rádi rolbou? A má Vlevo dole vždycky končit pohádkou? Dozvíte se v aktuální epizodě podcastu.---Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

I politika má své cykly. Po uvolnění politických poměrů vesměs následuje utahování šroubů. Éry liberalizace jsou vystřídány obdobím zvýšené státní kontroly. Jeden takový sešup zažíváme nyní. V posledním podcastu se to pokoušíme demonstrovat na několika vládních zákonech.Nade vším stojí zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami, který nese všechny znaky obdobného Putinova zákona z roku 2012. Ruský prezident tento zákon přijal v přímé reakci na demonstrace ruské veřejnosti v letech 2011/12, které kritizovaly zmanipulované volby a návrat jeho osoby do prezidentské funkce. Zákon ve své filozofii vychází z jednoho proudu ruských dějin, chápajícího Západ jako zdroj zkaženosti a úpadku. Proto je veškerá podpora ze Západu v duchu této logiky chápána jako pokus zničit „matičku Rus“.Co s touto protizápadní obsesí má společného Česká republika, která většinu svých dějin byla tím Západem, nebo přinejmenším jeho dynamicky se rozvíjející periferií? Proč se připojujeme k zemím jako Maďarsko, Slovensko, Gruzie nebo Kyrgyzstán, které zákony o „zahraničních agentech“ chtějí zastrašit společnost navázanou na mezinárodní svět?Nejde o peníze českých daňových poplatníků, jak o tom mluví Andrej Babiš. Jde o kontrolu a buzeraci lidí, což se – paradoxně – vede v duchu boje za svobodu slova. Rusko přitom minimálně od roku 2012 vede subverzivní boj proti téhle republice a podporuje a platí řadu dezinformačních kanálů. To je optika celé téhle vlády – mráz nepřichází z Kremlu, ale z Bruselu.

Ukrajina predstavuje novú stratégiu, ktorej cieľom je výrazne zvýšiť opotrebovanie ruských síl až na 50-tisíc vojakov mesačne a zároveň zabezpečiť takmer absolútnu ochranu civilného obyvateľstva. Kľúčom má byť zachytenie približne 95 % rakiet, dronov a kĺzavých bômb a vytvorenie „protivzdušnej kupoly“ kombinujúcej fyzické bariéry, elektronický boj aj moderné systémy PVO. Nejde pritom len o viac techniky, ale o plne integrovaný, vrstvený systém, ktorý dokáže včas odhaliť hrozby, rýchlo rozhodnúť a efektívne zasiahnuť.

Někdy člověka napadne, že Česko je vlastně banánová republika. Naposledy se to mohlo zdát při zprávě, že byl správní radou Všeobecné zdravotní pojišťovny odvolán její ředitel Zdeněk Kabátek. Nejde o to, že byl odvolán. Třináct let ve vysoké funkci je dost dlouho, aby se dalo říct, že dotyčný manažer už podniku nepřinese žádný nový podnět. Nepochopitelné jsou však okolnosti Kabátkova odvolání.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

Jedni nepôjdu na dovolenku, druhí nekupujú drahé ryby, ďalší znižujú podporu dobročinných organizácií. Februárové výplaty sú tu a zamestnanci prvýkrát vidia, ako konsolidácia ovplyvňuje ich príjmy. Vyššie odvody, znížené bonusy, menej sviatkov a s tým aj menej príplatkov za prácu či vyššie dane sa navyše dejú popri rastúcich nákladoch na život. A vyhliadky? Ani tie nie sú bohvieaké, rast ekonomiky je veľmi pomalý, dlhodobá udržateľnosť našich verejných financií má v sebe veľa rizík a hrozí nám dlhová špirála a predsa len aj ďalšie konsolidácie. Ako to celé znášajú slovenské domácnosti? Viac si Nikola Šuliková Bajánová povie s reportérkou domácej redakcie denníka SME Michaelou Štalmachovou. Zdroje zvukov: Markíza, STVR, Youtube/SMER - Sociálna Demokracia, Facebook/Úrad vlády Slovenskej republiky, TA3 Odporúčanie: Pre veľký úspech prichádzajú tvorcovia Piatočka s druhou vedomostnou šou Nie alebo áno. Hosťami budú publicista a prekladateľ Samo Marec a komentátor denníka SME Peter Tkačenko. Spolu s nimi si budete môcť otestovať tie najzbytočnejšie vedomosti o slovenskej politike. Nejde o klasický kvíz, ale o vedomostnú súťaž, ktorá bude prebiehať súčasne naživo, ako aj online. A to v utorok 3. marca o 19.00 v bratislavskom Kácečku. Lístky a viac informácií nájdete na piatocek.com. To je pre tentoraz všetko, počúvali ste Dobré ráno, denný podcast denníka SME s Nikolou Šulikovou Bajánovou. Takisto dnes vychádza podcastová novinka O divadle s Maxom, v ktorej sa Max Sobek rozpráva s osobnosťami, áno, správne, divadelnej scény. No a ako lepšie odštartovať takýto podcast ako rozhovorom s Robertom Rothom. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Čestmír Strakatý říká, že je „prozápadní, proevropský a proti Rusku“, ale odmítá být dogmatický. „Opakovaně dostávám otázku, kde názorově stojím, a vždycky to dopadne tak, že z toho vypadne, že já ty hodnoty nemám. Myslím, že to tak není. Kdo mě poslouchá pravidelně, ten ví, kde stojím – nemusím to nutně definovat. Zároveň jsem připravený své postoje zpochybňovat, protože věci se hýbou,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také vysvětluje, proč si do svého pořadu nezve Tomia Okamuru, proč je clickbait v době předplatného slepá cesta nebo jakou lekcí pro něj byly rozhovory s Jaroslavem Duškem a Kateřinou Konečnou. Otevřeně mluví také o své citlivosti na konflikt nebo o tom, jak se změnil jeho přístup k vlastnímu tělu.