Podcasts about nejde

Krajská aplikace pro elektronické odbavování by měla začít fungovat letos na podzim. Spolu s ní by se podle náměstka hejtmana Kraje Vysočina měla umožnit koupě jízdenek na sedm dní.

Svet sa opäť zmieta v konfliktoch. Titulky kričia. Notifikácie vibrujú. Strach sa šíri rýchlejšie než fakty.Ako sa z toho nezblázniť?V tejto epizóde hovorím otvorene o tom, ako zostať pokojný, funkčný a mentálne stabilný aj v čase vojnových konfliktov. Nejde o ignorovanie reality ani o cynizmus. Ide o vnútornú pevnosť.Preto zdieľam päť konkrétnych princípov, ktoré mi pomáhajú neprepadnúť panike.Strach ťa ťahá do budúcnosti.Život sa deje dnes.Ak chceš byť oporou pre druhých, musíš zostať stabilný najprv ty.Support the showChcem ťa poprosiť o pomoc. S tvorbou podcastu sú spojené nemalé náklady a tak, ak sa ti tento podcast páči a priniesol ti do života niečo hodnotné, môžeš ma podporiť symbolickým pozvaním na kávu cez túto stránku. Každá, aj maličká pomoc sa ráta. Veľmi pekne ďakujem!PS: Nič sa neboj, tento podcast je a vždy bude zadarmo :) Drobná pomoc sa mi však zíde.

Ukrajina predstavuje novú stratégiu, ktorej cieľom je výrazne zvýšiť opotrebovanie ruských síl až na 50-tisíc vojakov mesačne a zároveň zabezpečiť takmer absolútnu ochranu civilného obyvateľstva. Kľúčom má byť zachytenie približne 95 % rakiet, dronov a kĺzavých bômb a vytvorenie „protivzdušnej kupoly“ kombinujúcej fyzické bariéry, elektronický boj aj moderné systémy PVO. Nejde pritom len o viac techniky, ale o plne integrovaný, vrstvený systém, ktorý dokáže včas odhaliť hrozby, rýchlo rozhodnúť a efektívne zasiahnuť.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Někdy člověka napadne, že Česko je vlastně banánová republika. Naposledy se to mohlo zdát při zprávě, že byl správní radou Všeobecné zdravotní pojišťovny odvolán její ředitel Zdeněk Kabátek. Nejde o to, že byl odvolán. Třináct let ve vysoké funkci je dost dlouho, aby se dalo říct, že dotyčný manažer už podniku nepřinese žádný nový podnět. Nepochopitelné jsou však okolnosti Kabátkova odvolání.

Někdy člověka napadne, že Česko je vlastně banánová republika. Naposledy se to mohlo zdát při zprávě, že byl správní radou Všeobecné zdravotní pojišťovny odvolán její ředitel Zdeněk Kabátek. Nejde o to, že byl odvolán. Třináct let ve vysoké funkci je dost dlouho, aby se dalo říct, že dotyčný manažer už podniku nepřinese žádný nový podnět. Nepochopitelné jsou však okolnosti Kabátkova odvolání.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři desítky rodin se setkaly v Orlických horách na speciálních lyžařských kurzech pořádaných Střediskem rané péče v Pardubicích pro děti s handicapem. Jak takový den na svahu vypadá, uslyšíte v reportáži Jiřího Hofmana.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

Apoštol Jan otevírá téma, které je stejně křehké jako zásadní: vztah pravdy a lásky. Nejde o dvě oddělené ctnosti, ale o dvě strany téže skutečnosti. Láska bez pravdy se může změnit v pouhou shovívavost, která ztrácí pevný základ, a pravda bez lásky dokáže ztvrdnout v chladný soud. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O jarních prázdninách jsou české hory pod náporem turistů, ne všude tomu ale stačí infrastruktura. Běžkaři na šumavské Gerlově Huti si stěžují, že tamní chemické toalety jsou nepoužitelné.

Provozovatel lyžařského areálu v Bedřichově ukončil loni svou činnost. Obec ale vyšla vstříc návštěvníkům horského střediska a ve spolupráci se sportovním oddílem Ještěd obnovila kotvový vlek Weber.

Provozovatel lyžařského areálu v Bedřichově ukončil loni svou činnost. Obec ale vyšla vstříc návštěvníkům horského střediska a ve spolupráci se sportovním oddílem Ještěd obnovila kotvový vlek Weber.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

Slovenská ekonomika sa už dávno zmenila z „tatranského tigra“ na „tatranské mačiatko“. Podľa štatistického úradu EÚ (Eurostat) patrí medzi najslabšie rastúce ekonomiky v rámci Únie. Odborníci sa zhodujú, že ak chceme byť konkurencieschopnou krajinou a obstáť v ťažkých rokoch, potrebujeme hospodársky rast. Nejde len o celkový rast HDP, o technologický pokrok, zvýšenie investícií do vzdelania, infraštruktúry, ale aj o zvyšovanie efektívnosti využívania verejných zdrojov. A práve verejné obstarávanie je účinným nástrojom štátnych orgánov a inštitúcií na to, aby boli verejné financie použité efektívne, transparentne, udržateľne a strategicky.O tom, ako verejné obstarávanie ovplyvňuje hospodársky rast Slovenska a aké sú aktuálne výzvy verejného obstarávania na Slovensku, sme sa rozprávali s odborníkom z praxe. Už viac ako 25 rokov sa venuje hospodárstvu SR, predovšetkým doprave a verejnému obstarávaniu, vrátane finančných dopadov na hospodársky rast Slovenska. Naším hosťom bol riaditeľ Inštitútu pre dopravu a hospodárstvo – Ondrej Matej.V podcaste si vypočujete:Ako si spomína na roky hospodárskeho rastu. Ako vníma zmenu, ktorou prechádza slovenská ekonomika za posledné obdobie.Inštitút pre dopravu a hospodárstvo je nezávislým think-tankom. Čo to v praxi znamená a akú má úlohu?V čom Inštitút zaznamenal najväčšie problémy a výzvy verejného obstarávania na Slovensku?Sme malá krajina a štát sa stáva najväčším investorom. Aký to má vplyv na VO?EÚ a okolité štáty – v čom by sme sa mohli inšpirovať a čo by mohlo fungovať v našich podmienkach?Čo je najväčšou prekážkou pri presadení záujmov Slovenska v rámci revízie smerníc EÚ o verejnom obstarávaní?Pomohlo by zlučovanie úradov zaoberajúcich sa VO a funguje niečo podobné v zahraničí?P. Matej na záver poradil firmám: „Podnikatelia by nemali vnímať verejné obstarávanie ako prekážku, ale ako pomôcku pre transparentnosť a konkurencieschopnosť.“Ak chcete vedieť viac, vypočujte si podcast a príďte na konferenciu Verejné obstarávanie 2026, ktorú Poradca podnikateľa pravidelne organizuje.Poradca podnikateľa – radíme, vzdelávame, inšpirujeme.www.pp.sk

Jedni nepôjdu na dovolenku, druhí nekupujú drahé ryby, ďalší znižujú podporu dobročinných organizácií. Februárové výplaty sú tu a zamestnanci prvýkrát vidia, ako konsolidácia ovplyvňuje ich príjmy. Vyššie odvody, znížené bonusy, menej sviatkov a s tým aj menej príplatkov za prácu či vyššie dane sa navyše dejú popri rastúcich nákladoch na život. A vyhliadky? Ani tie nie sú bohvieaké, rast ekonomiky je veľmi pomalý, dlhodobá udržateľnosť našich verejných financií má v sebe veľa rizík a hrozí nám dlhová špirála a predsa len aj ďalšie konsolidácie. Ako to celé znášajú slovenské domácnosti? Viac si Nikola Šuliková Bajánová povie s reportérkou domácej redakcie denníka SME Michaelou Štalmachovou. Zdroje zvukov: Markíza, STVR, Youtube/SMER - Sociálna Demokracia, Facebook/Úrad vlády Slovenskej republiky, TA3 Odporúčanie: Pre veľký úspech prichádzajú tvorcovia Piatočka s druhou vedomostnou šou Nie alebo áno. Hosťami budú publicista a prekladateľ Samo Marec a komentátor denníka SME Peter Tkačenko. Spolu s nimi si budete môcť otestovať tie najzbytočnejšie vedomosti o slovenskej politike. Nejde o klasický kvíz, ale o vedomostnú súťaž, ktorá bude prebiehať súčasne naživo, ako aj online. A to v utorok 3. marca o 19.00 v bratislavskom Kácečku. Lístky a viac informácií nájdete na piatocek.com. To je pre tentoraz všetko, počúvali ste Dobré ráno, denný podcast denníka SME s Nikolou Šulikovou Bajánovou. Takisto dnes vychádza podcastová novinka O divadle s Maxom, v ktorej sa Max Sobek rozpráva s osobnosťami, áno, správne, divadelnej scény. No a ako lepšie odštartovať takýto podcast ako rozhovorom s Robertom Rothom. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Na Ukrajině jsem strávila více času, než je asi ve válce záhodno,“ říká novinářka, válečná reportérka a držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky Darja Stomatová o posledních letech, kdy na Ukrajině tráví pravidelně celé měsíce. Pro ni i pro místní se přitom „hrozně těžce“ hledá vzpomínka na dobu před rokem 2022, kdy byl život normální. Válka podle ní zasáhla každého - rodiny, děti i celé generace - a její důsledky budou ve společnosti přetrvávat na dlouhé roky dopředu. Nejtěžší je ale její trvání bez viditelného konce. „Ta nekonečnost konfliktu mě trápí asi nejvíc. Vlastně i to, že každý sebemenší náznak člověk vnímá jako nějaký posun a pak přijde velká ťafka a on to vlastně žádný posun není,“ popisuje novinářka. Mluví i o smrti lidí, které znala, o psychologickém teroru sirén i o vyčerpání z neustálé nejistoty. Přesto trvá na novinářské neutralitě. „Nejde o to, co já si myslím, ale jde spíš o to, jakou práci odvedu, aby byla co nejpravdivější,“ říká s tím, že aktivismus nebo přímou pomoc odmítá právě proto, aby její práce zůstala důvěryhodná pro všechny. Zásadní roli v jejím každodenním fungování hraje i spolupráce a partnerský vztah s kameramanem Janem Schürgerem, s nímž tráví na Ukrajině dlouhé týdny a měsíce v nepřetržité blízkosti a sdílí s ním nejen profesní odpovědnost, ale i strach, vyčerpání a rozhodování o míře rizika. Právě vzájemná důvěra a sehranost podle ní umožňují v prostředí války dlouhodobě obstát. „Ten strach je ale obrovský, spousta novinářů se na Ukrajinu nevracela, protože to jejich druhá polovička nechtěla a oni to pochopili,“ dodává s tím, že ani její partner si neumí představit, že by do válkou zasažené země jezdila s někým jiným, protože by „neměl věci pod kontrolou“. Stomatová je původem z Kazachstánu - do Česka přitom přišla už jako malá, kdy se její rodina po rozpadu Sovětského svazu rozhodla odejít kvůli nejistotě i omezeným možnostem pro rusky mluvící menšinu. Začátky byly podle ní těžké: rodiče hodně pracovali, rodina měla málo peněz a ona sama byla ve škole „cizinka“, která si na nové prostředí teprve zvykala. Skrze svou zkušenost dnes vnímá také příběhy dětí z Ukrajiny i Ruska, které často čelí šikaně a které jsou podle novinářky něčím, co by společnosti neměla přehlížet. Rozhovor se dotýká také kolektivní viny Rusů, propagandy jako zbraně, rozdělení ukrajinské společnosti, otázky voleb během války i budoucnosti konfliktu, který podle ní může skončit „do dvou let“, ale bez jistoty, jaký bude jeho konec. Co znamená být nestranným svědkem uprostřed války? Kde je hranice rizika a proč ji znovu překračovat? A co by se stalo, kdybychom o válce přestali informovat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Uzdravená duše 2. - Odpuštění hříchů zní jako jasný závěr příběhu. Bůh nám odpustí a jede se dál. Tím to ale nekončí. Odpuštění je začátkem procesu, ve kterém se člověk učí opouštět staré vzorce a vstupovat do nové reality. Pokání není jen pouhá lítost, ale je to změna smýšlení a návrat na správnou cestu. Následky hříchu často přetrvávají a proměna života může být náročná. Následování Krista není pohodlná zkratka, ale cesta, která něco stojí. Jméno Immanuel (Bůh s námi) vyjadřuje podstatu Kristova příchodu. Nejde jen o vyhlášení odpuštění, ale o Boží blízkost uprostřed naší slabosti. Odpuštění je dar a naděje. Uzdravení je cesta. A Bůh na ní zůstává s námi.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Čestmír Strakatý říká, že je „prozápadní, proevropský a proti Rusku“, ale odmítá být dogmatický. „Opakovaně dostávám otázku, kde názorově stojím, a vždycky to dopadne tak, že z toho vypadne, že já ty hodnoty nemám. Myslím, že to tak není. Kdo mě poslouchá pravidelně, ten ví, kde stojím – nemusím to nutně definovat. Zároveň jsem připravený své postoje zpochybňovat, protože věci se hýbou,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také vysvětluje, proč si do svého pořadu nezve Tomia Okamuru, proč je clickbait v době předplatného slepá cesta nebo jakou lekcí pro něj byly rozhovory s Jaroslavem Duškem a Kateřinou Konečnou. Otevřeně mluví také o své citlivosti na konflikt nebo o tom, jak se změnil jeho přístup k vlastnímu tělu.

Debata s Respektem: Zmínka o neziskových organizacích je v programovém prohlášení ANO, SPD a Motoristů hned několikrát. Počítá se se zřízením veřejného registru všech dotací, s povinností transparentně zveřejňovat výdaje, s označováním organizací financovaných ze zahraničí nebo s omezením využívání veřejných peněz na politický aktivismus, který však není blíže specifikován. Jak na další debatě v Knihovně Václava Havla upozorňuje vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban, podobný scénář neziskovky znají z autoritářských států. Včetně finančních škrtů, které vláda Andreje Babiše z ANO chystá. Ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů nedávno ve svém pořadu na XTV vyjmenovával konkrétní projekty z programu transformační spolupráce s tím, že „nezůstane kámen na kameni", přičemž kromě Člověka v tísni mnohokrát zmínil i organizaci Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí. Její zástupce, Václav Orcígr, který je vedoucím kampaně Praha - město pro život, na debatě doplňuje, že organizace už musela začít s propouštěním. A jiných neziskovek se to pravděpodobně dotkne ještě výrazněji. Proč by lidé měli na Macinkou zmíněné projekty přispívat? Nejde v době všudypřítomných konfliktů podpora enviromentální oblasti stranou? Jak zásadní je pro neziskové organizace podpora od státu a jak se mu jejich činnost ekonomicky vyplácí? Dalo se na přístup nynější vládní koalice připravit? Moderuje Zuzana Machálková.

I koně jsou v našem světě tlustí. Dokonce i divoká zvířata, pokud žijí v blízkosti lidí. Alespoň to tvrdí četné výzkumy, které ukazují, že nadváha a obezita zdaleka nejsou jen lidským problémem. Toto zjištění staví do nového světla otázku, jak nadváhu tematizujeme. Tlustému koni sotva budeme vysvětlovat, že by měl posílit svou vůli; spíše upravíme prostředí tak, aby nedostal příležitost se přejídat. Překvapivě ve stejném duchu uvažují i někteří současní filozofové, například Matthew Haug, když mluví o tzv. silné vůli. Podle nich je třeba opustit představu já jako vládce, který svádí heroický boj s nižšími vášněmi.Příběh heroického boje známe už od dialogu Faidros. Duši si Platón zde představuje jako koňské spřežení: Bílý, ctnostný kůň brzdí černého, žádostivého koně, zatímco nad oběma bdí vozataj, který pevně svírá uzdy. Tento obraz předznamenal, jak uvažujeme o disciplinovaném člověku: jako o hrdinovi, který svádí vnitřní bitvu – a nepodlehne. Jenže když se na tuto otázku zaměřili psychologové z empirického hlediska, objevil se jiný obraz. Nejde o popření disciplíny, nýbrž o posun v tom, kde ji vlastně hledat. Je pravda, že disciplinovaní lidé bývají zdravější, vzdělanější, bohatší – a často i ctnostnější. Dokážou brzdit egoistické impulzy a udávají vyšší míru životní spokojenosti. Důvodem však možná není jejich bojovnost ani schopnost pokořit vášně v přímém střetu. Spíše si umějí svůj život uspořádat tak, aby se do konfliktu vůle vůbec nedostali. Vědí totiž, že ve chvíli, kdy už pokušení stojí přímo před nimi, je úspěch obtížný – i pro disciplinovaného člověka.Jak ukazuje Matthew Haug v knize Rethinking Self-Control (2025), neznamená to, že bychom kontrolu mohli jednoduše odložit. Spíše ji máme rozptýlit do každodennosti. Také nejde o to se lámat – ne proto, že je to bolestivé, ale proto, že je to málo účinné. Každý bojovník jednou podlehne. Smyslem je vytvářet si takové návyky a uspořádání života, které nás před svody chrání dřív, než se promění v otevřený konflikt. Možná se tu ale říká ještě něco podnětnějšího. Antičtí myslitelé často považovali za skutečně ctnostného toho, kdo žádné svody necítil. Jenže to není zcela přesvědčivé. I svody, neřesti a selhávání jsou důležité cesty poznání. Mimo jiné nám připomínají, že svět je plný krásných a žádoucích věcí. Konflikt vůle takovému světu vzdává hold. Úkolem není touhy vyhladit, ale naučit se jim čelit chytře: uchovat je a nepodlehnout jim, alespoň ne vždy.KapitolyI. Vůle ve světě tlustých koní [úvod až 14:00]II. Sebeovládání bez boje: Odysseus jako stratég vůle [14:00 až 21:35]III. Vládnout touze, nebo ji nemít? [21:35 až 34:45]IV. Sebeovládání bez hrdinství [34:45 až 58:30]V. Ozempic a konec mýtu silné vůle [58:30 až konec]

„V každom čase všetkých modlitieb a prosieb modlievajte sa v duchu; dbajte pritom vytrvalo a proste za všetkých svätých“ Ef 6:18 Kedy by sme sa mali modliť? Podľa apoštola Pavla „v každom čase všetkých modlitieb a prosieb“ (Ef 6:18). To v podstate pokrýva všetko. Modlíš sa ráno, popoludní a večer. Nejde tu o nepretržitý monológ […] Greg Laurie

„Omezení budou značná a lidé se na to musí připravit“, říká o rekonstrukci Kbelské ulice náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek z Pirátů. Proč už se oprava nedá odkládat? Jaká další dopravní omezení Pražany čekají? A opravdu končí Lítačka? O tom všem byla v pořadu K věci řeč.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Omezení budou značná a lidé se na to musí připravit“, říká o rekonstrukci Kbelské ulice náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek z Pirátů. Proč už se oprava nedá odkládat? Jaká další dopravní omezení Pražany čekají? A opravdu končí Lítačka? O tom všem byla v pořadu K věci řeč.

Prinášame ti ukážku Premium epizódy. Prvú časť rozhovoru nájdeš tu

Co když největší chybou našeho života není to, co jsme udělali…ale to, kým jsme se nikdy nestali?V této epizodě podcastu se setkávám s Markem Orko Váchou – římskokatolickým knězem, molekulárním biologem a jedním z výrazných myslitelů současnosti. Společně otevíráme témata, která se dotýkají každého z nás – bez ohledu na víru, věk nebo životní situaci.

Výber daní patrí medzi kľúčové témy verejnej diskusie a priamo súvisí so stavom verejných financií aj fungovaním štátu. V čase spomaľovania ekonomiky, legislatívnych zmien a tlaku na boj proti daňovým únikom zohráva Finančná správa zásadnú úlohu. Nejde pritom len o kontrolu, ale aj o prevenciu, digitalizáciu a zrozumiteľnejšie prostredie pre daňovníkov. O tom, v akej kondícii je výber daní na Slovensku a aké opatrenia má štát k dispozícii, sme sa rozprávali s prezidentom Finančnej správy Jozefom Kissom.

Co když se benefit jen tváří jako benefit? V této epizodě Podcastu o práci mluvím o tzv. benešitech – benefitech, které jsou prezentované jako výhoda, ale ve skutečnosti jsou spíš samozřejmostí, zákonným minimem nebo hezky zabaleným očekáváním. Epizoda vznikla na základě diskuze na LinkedInu, kde lidé sdíleli své zkušenosti s „benefity", jako jsou: – flexibilní pracovní doba od 8 do 17 – home office po schválení a s vysvětlováním – notebook, telefon nebo služební auto jako benefit – káva, voda nebo mléko do kávy na pracovišti – dovolená, která existuje hlavně na papíře – mladý a dynamický kolektiv nebo povinné teambuildingy Nejde o kritiku konkrétních firem ani o návod, jak to dělat správně. Spíš o pojmenování reality pracovního trhu a o zamyšlení nad tím, kdy benefit přestává být benefitem.  

Konsolidácia za konsolidáciou a výsledky nikde. Deficit neklesá dostatočne a dlh stále rastie. Slovensko ani náhodou nedobieha vyspelé európske ekonomiky a tú svoju daňami a odvodmi dusí. Nejde pritom len o abstraktné zhodnotenie situácie. Aj podľa Národnej banky Slovenska môže neblahý výhľad ekonomiky finančnú situáciu Slovákov žijúcich od výplaty k výplate ešte viac zhoršiť. Možno aj preto, alebo práve preto premiér Robert Fico ďalšiu konsolidáciu odmietol a hovorí o rastových politikách. Ako si tento jeho obrat vysvetliť a hlavne, možno mu po rokoch populistickej sociálnej politiky veriť? Nikola Šuliková Bajánová sa pýta reportérky domácej redakcie denníka SME Michaely Štalmachovej. Zdroje zvukov: TASR, STVR, Markíza, YouTube/SMER-SD, Facebook/Michal Šimečka Odporúčanie: Mojím dnešným odporúčaním je film Citová hodnota od Joachima Triera. Ide o rodinnú drámu s perfektným hereckým obsadením a dlhým zoznamom nominácií na Oscara. Možno aj vy sa zaradíte do skupiny, ktorej sa tento film páči viac ako Najhorší človek na svete od toho istého režiséra. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Slovo sebepéče se ve veřejném prostoru objevuje stále častěji - možná i s ohledem na to, jak náročné jsou poslední roky, kterými procházíme. Nejde ovšem o velkou sebestřednost, když bude o sebepéči přemýšlet křesťan? Lucie Endlicherová pozvala k rozhovoru Martu Tóthovou, která spolu se svým mužem Mirem slouží v zakládání nových církví na Slovensku. V Klíčovém slově byla řeč nejen o tom, proč je důležité nezapomínat na péči o sebe sama, ale i o nedávné ztrátě, která je ještě více přivedla tomu, kde a jak čerpat sílu do běžných dní. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Co by přinesla novela stavebního zákona, kterou dnes v prvním čtení projednává sněmovna? Měla odborná a profesní sdružení šanci návrh vládních poslanců ovlivnit? Nejde nová úprava příliš na ruku velkým developerům? A jak ovlivnily délku stavebního řízení změny, které ve stavebním zákonu prosadily minulá a předminulá vláda? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy České komory architektů Jana Kasla.

Co by přinesla novela stavebního zákona, kterou dnes v prvním čtení projednává sněmovna? Měla odborná a profesní sdružení šanci návrh vládních poslanců ovlivnit? Nejde nová úprava příliš na ruku velkým developerům? A jak ovlivnily délku stavebního řízení změny, které ve stavebním zákonu prosadily minulá a předminulá vláda? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy České komory architektů Jana Kasla.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Postoj ke jmenování Filipa Turka ministrem české vlády nikdy nebyl jen osobním sporem předsedy Motoristů Petra Macinky a prezidenta Petra Pavla. Dokonce nejde ani o čistě právní při o výklad ústavy, jak to podává šéf diplomacie.

V tejto prvej epizóde rozoberám, prečo prítomnosť značky na Amazone nemusí byť len o okamžitom zisku. Aj keď značka nechce predávať priamo cez Amazon, často sa tomu aj tak nevyhne - ak je dostatočne známa, jej produkty sa tam objavia cez iných predajcov.Kľúčové je pochopiť, že keď si značka nevytvorí oficiálne a správne produktové listingy sama, často to spravia tretie strany. A výsledok býva: chyby, zlé názvy, nekvalitné fotky, nepresné popisy a chaos, ktorý poškodzuje vnímanie značky.Vysvetľujem, prečo môže byť výhodné „byť na Amazone“ aj bez ambície aktívne tam predávať - jednoducho preto, aby mala značka pod kontrolou, ako vyzerá a pôsobí.V epizóde sa dozvieš:prečo Amazon nie je vždy len predajný kanál, ale aj „vizitka“ značkyčo sa stane, keď listingy vytvoria iní predajcoviaprečo sa oplatí mať vlastné produktové stránky spravené poriadne (grafika, texty, správne údaje)ako si značka vie chrániť reputáciu a dôveru zákazníkovHlavná myšlienka:Nejde vždy o to, či značka na Amazone zarobí hneď. Niekedy ide o kontrolu nad tým, ako značka vyzerá tam, kde ju zákazníci aj tak budú hľadať.

OnlyFans z vás automaticky milionárku neurobí.Veronika Rajek je v súčasnosti najúspešnejšou slovenskou influencerkou na Instagrame s takmer 7 miliónmi sledovateľov. Svetovú značku si však nevybudovala zo dňa na deň. Na vrchol sociálnych sietí ju dostali roky práce, disciplíny a vedomé rozhodnutia.Muži sa boja lajkovať iné ženyV rozhovore nám otvorene priznala, prečo sa niektorí muži boja lajkovať iné ženy, že naše myslenie ovplyvňuje náš výzor a rozhovorila sa aj o tom, že na sociálnych sieťach už nejde len o estetiku, ale najmä o biznis. V otvorenom rozhovore ďalej prezradila, ako trávila koniec roka, aké má plány do budúcnosti a ako sa jej podarilo preraziť na Instagrame, kde jej cestu odštartovali jednoduché tanečné videá na TikToku počas pandémie, ktoré natáčala v plavkách.Nahota z vás milionárku neurobíDotkli sme sa aj tém, ktoré sa často idealizujú – monetizácie obsahu, udržania sa na vrchole, energeticky vyčerpávajúcich ľudí v jej okolí, ale aj platformy OnlyFans, ktorú si založila vedome a strategicky. Otvorene odpovedá na otázky, či na tejto platforme naozaj stačí fotiť si chodidlá, prečo „hot“ automaticky neznamená bohatá a prečo akceptácia druhých nie je podmienkou jej vlastnej spokojnosti.V podcaste sa okrem iného dozviete: Ako sa jej podarilo speňažiť svoj obsah? Prečo tvrdí, že OnlyFans z každej ženy milionárku neurobí? Ktorí slovenskí influenceri majú podľa nej najkrajší vizuál? Ako dlho si budovala svoju značku a čo je najväčšia ilúzia žien o ceste nahor? Aký je recept, ako sa udržať na vrchole sociálnych sietí?Vypočujte si dnes najnovšie vydanie podcastu Ženy ako my so slovenskou influencerkou Veronikou Rajek.

Jak zvládnout maturitu z češtiny nebo přijímačky na střední školu bez zbytečného stresu? Jazykovědec a lektor známý jako Běžící češtinář Jarmil Vepřek radí, jak se efektivně připravit na didaktické testy, vyhnout se nejčastějším chybám a taktizovat s časem. Které úlohy dělají studentům největší potíže? Proč je tak důležité rozlišovat mezi gramatikou a pravopisem? A proč nemá rád, když se říká, že to byl chyták? Poslechněte si Blízká setkáních Adély Gondíkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polčas vládnutia máme za sebou, ale k žiadnemu poučeniu sa vládnej moci neprišlo. Potvrdilo sa, že žiadny plán nemali a išlo iba o personálnu pomstu a trafiky, hodnotí pôsobenie ministerky kultúry a jej rezortu bývalá šéfka SNG Alexandra Kusá. A má ešte zmysel brániť inštitúcie zvnútra alebo už je to aktom kolaborácie s mocou bez úrovne, vkusu i hanby?Zo Slovenskej národnej galérie sa stal dom duchov. Ani oni sami nevedia, čo je to ich „národné“ či „slovenské a žiadne iné“ umenie, úprimne by aj chceli mať výsledky, ale vôbec nevedia, ako ich dosiahnuť. Ich návštevníci vôbec nezaujímajú, zaujímajú sa iba o seba samých. Slobodnej kultúre to však výrazne zlepšilo PR a kultúra sa aj morálne posilnila, hovorí na margo pôsobenia tejto vládnej garnitúry v oblasti kultúry bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá.To, čo sa z pozície tejto moci udialo v kultúre podľa nej dobre nasvietilo problém, ktorý v našej spoločnosti máme aj my – ako spoločnosť sa teraz môžeme rozhodnúť, či to takto (ako sa vládna moc správa k štátu, kultúre i nám občanom) chceme alebo to odmietneme.No a má ešte podľa Alexandry Kusej zmysel brániť inštitúcie zvnútra? Zostávať dnes v tých inštitúciách (ako napr. SNG) je ako pokus rozložiť komunistickú stranu zvnútra. To sa proste nedá. Čas bránenia inštitúcií zvnútra uplynul. Nejde to, treba počkať kým to uplynie, tvrdí exšéfka SNG.Počúvate Ráno Nahlas, tentoraz s bývalou šéfkou SNG Alexandrou Kusou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Polčas vládnutia máme za sebou, ale k žiadnemu poučeniu sa vládnej moci neprišlo. Potvrdilo sa, že žiadny plán nemali a išlo iba o personálnu pomstu a trafiky, hodnotí pôsobenie ministerky kultúry a jej rezortu bývalá šéfka SNG Alexandra Kusá. A má ešte zmysel brániť inštitúcie zvnútra alebo už je to aktom kolaborácie s mocou bez úrovne, vkusu i hanby?Zo Slovenskej národnej galérie sa stal dom duchov. Ani oni sami nevedia, čo je to ich „národné“ či „slovenské a žiadne iné“ umenie, úprimne by aj chceli mať výsledky, ale vôbec nevedia, ako ich dosiahnuť. Ich návštevníci vôbec nezaujímajú, zaujímajú sa iba o seba samých. Slobodnej kultúre to však výrazne zlepšilo PR a kultúra sa aj morálne posilnila, hovorí na margo pôsobenia tejto vládnej garnitúry v oblasti kultúry bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá.To, čo sa z pozície tejto moci udialo v kultúre podľa nej dobre nasvietilo problém, ktorý v našej spoločnosti máme aj my – ako spoločnosť sa teraz môžeme rozhodnúť, či to takto (ako sa vládna moc správa k štátu, kultúre i nám občanom) chceme alebo to odmietneme.No a má ešte podľa Alexandry Kusej zmysel brániť inštitúcie zvnútra? Zostávať dnes v tých inštitúciách (ako napr. SNG) je ako pokus rozložiť komunistickú stranu zvnútra. To sa proste nedá. Čas bránenia inštitúcií zvnútra uplynul. Nejde to, treba počkať kým to uplynie, tvrdí exšéfka SNG.Počúvate Ráno Nahlas, tentoraz s bývalou šéfkou SNG Alexandrou Kusou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Dnes spomalíme a naladíme sa na sviatočnú vlnu. V krátkych úvahách Komu co dát a Sníh sa Karlovi Čapkovi s pozoruhodnou presnosťou podarilo zachytiť zimnú a predvianočnú atmosféru aj chvíle drobných radostí. Nejde pritom len o Vianoce, ale o pozornosť k druhým a schopnosť vidieť krásu v obyčajných veciach. Texty Karla Čapka ani po rokoch nestrácajú svoju jemnosť, múdrosť a ľudskosť. Zo Zlatého fondu SME ich načítal Robert Roth. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak složité je pro humanitární organizace působení v současném Afghánistánu, jedné z nejchudších zemí světa? „Specifikem mezi státy Blízkého východu je vládnoucí hnutí Tálibán. Jelikož v zemi působíme legálně, jiná možnost než interakce s vedením v podstatě není. Oni jsou ti, kdo nám schvalují projekty, jejichž výsledky jim také posléze reportujeme,“ vysvětluje diplomatickou stránku věci Naďa Aliová z humanitární organizace Člověk v tísni.

Evropská komise dala minulý týden sociální síti X rekordní pokutu podle evropského nařízení o digitálních službách známé pod zkratkou DSA. Podle amerických politiků a taky provozovatele sítě Elona Muska jde o cenzuru. Jenže pokuta se svobody projevu vůbec netýkala. O co šlo? Téma pro Antivirus s Kateřinou Gruntovou a Janem Cibulkou.

Paní Eva si prošla dlouhodobým citovým zanedbávání v dětství, domácím násilím v dospělosti a později šikanou na pracovišti. Pocit bezpečí získala až tehdy, když ve svém bytě začala chronicky hromadit různé věci. Jenže to jí způsobilo další problémy.

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?

Pečovat o druhé začala shodou okolností, v péči o druhé ale našla celoživotní téma. Zakladatelka organizace MILA a autorka knih Hořím a Hladím Simona Bagarová mluví o péči, stárnutí i o hluboké krizi v sociálních službách. Připomíná, že práce pečovatelek a pečovatelů je nesmírně náročná a rozhodně ji nezvládne každý. Proč robot nikdy nenahradí lidský dotek? A proč se u nás stále bojíme mluvit o stáří otevřeně a bez předsudků?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V centru pozornosti debaty o budoucím premiérovi stále zůstává střet zájmů. Andrej Babiš totiž pořád veřejně nevysvětlil, jak ho chce vyřešit. A to přesto, že ho k tomu opakovaně vyzval prezident Petr Pavel a také zástupci opozice na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Kde všude Andrej Babiš střet zájmů má? A jakým způsobem ho může reálně vyřešit? Hosté:Lucie Stuchlíková - politická reportérka Seznam Zpráv a spoluautorka podcast Vlevo doleLadislav Mejzlík - proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a prezident Komory auditorů České republikyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.

Donald Trump utrpěl sérii porážek. EU chce snížit emise o 90 procent do roku 2040, Česko se postavilo proti. Rok Trumpa a Putina. Nejde jen o Tomia Okamuru v čele Sněmovny. To jsou témata dnešních Názorů a argumentů. Moderuje Kamila Pešeková.

Na první tiskové konferenci po volbách jsem se vítěze Andreje Babiše (ANO) zeptala, zda cenou za vládní koalici bude post předsedy Sněmovny pro Tomia Okamuru (SPD). Odpověděl, že neví. Už tehdy byl opak pravdou, byť v minulosti spolupráci s SPD vylučoval.