Podcasts about nejde

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Jeho alternativní kapela Ty Syčáci vydává nové album DLOUHÁ ŠIROKÁ A BYSTROZRAKÁ. Tak si říkají fiktivní performerky, které si sám vymyslel. Album podle něj dělá dlouhý nos na patriarchát i konformismus. „Je to feministický konceptuální příběh. Dominance a to, že někdo někomu šéfuje, vyvane ve prospěch spolupráce a kreativní partnerskosti,” vysvětluje ve Vizitce, kde taky přiznává, že se jeho fyzické básnictví proměňuje.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Věděli jste, že New York a Londýn se od sebe velmi pomalu vzdalují? Nejde o pohyb samotných měst, ale o pohyb litosférických desek. Severní Amerika a Eurasie se od sebe oddělují v oblasti Středoatlantského hřbetu, kde vzniká nová oceánská kůra.

Vládní koalice pro příští rok počítá s deficitem ve výši 386 miliard korun. Aktuálně je schodek o tři miliardy nižší oproti původnímu plánu. „Jde o kosmetickou změnu,“ hodnotí ekonom Lukáš Kovanda. Proč jsme si zvykli na schodky v řádu stovek miliard korun a kdy začne rostoucí zadlužení Česka představovat skutečný problém? Jak demografické změny ovlivní výdaje na důchody a zdravotnictví? A je správné, že vláda kvůli drahým pohonným hmotám znovu zasahuje do cen?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel ve svém středečním projevu na Valném shromáždění OSN řekl, že Rusko představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy. „Máme mnoho indicií, že o eskalaci může Moskva uvažovat,“ souhlasí poradce prezidenta a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Myslím, že se to přepíná,“ oponuje v pořadu Pro a Proti bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slečna Marplová je späť! Päťdesiat rokov po vydaní Zabudnutej vraždy, posledného románu Agathy Christie so slečnou Marplovou, sa najslávnejší fiktívny „detektív v sukni“ vracia na scénu zločinu v novom napínavom príbehu z pera Lucy Foleyovej. Vysoko vo švajčiarskych Alpách, kam vedie jediná kľukatá železničná trať, stojí luxusný hotel Grand Alpine. Vďaka nádherným výhľadom a exkluzívnemu prístupu k dokonale upraveným zjazdovkám priťahuje hostí zblízka i zďaleka. Známu hollywoodsku herečku. Ambiciózneho politika. Manželku z vyššej spoločnosti. Ľahkomyseľného priateľa. Vypočítavého lekára. Ibaže nie všetci sem zavítali kvôli zimnej dovolenke, lyžiarskym svahom a prepychovému hotelu. Pod všetkým tým šampanským a drahými kožušinami buble temná história, staré nevraživosti a krivdy sa vynárajú na povrch ako trhliny v ľadovci pod neďalekým štítom. A ktosi to všetko nenápadne pozoruje z tieňa. Zdvorilá stará dáma s mimoriadne bystrou mysľou: slečna Marplová. Keď sa nájde mŕtvola a snehová búrka odreže všetky únikové cesty, jedine slečna Marplová dokáže spojiť stopy, skôr než vrah udrie znova. Jej pozornému oku neunikne žiadny hotelový hosť. Nejde totiž iba o to, kto má motív, ale kto bude ďalšou obeťou… „Lucy Foley je majsterkou svojho remesla. Vždy vás drží v napätí až do poslednej stránky.“ – Freida McFadden, autorka bestsellerov Pomocníčka, Anatómia lží, Nájomníčka „Slečna Marplová je späť – a nemohla sa dostať do lepších rúk. Lucy Foleyová je vo vrcholnej forme ... Ikonické miesto, uzavretý okruh charizmatických podozrivých – a schopnosti nenapodobiteľnej slečny Marplovej, ktorá sa vracia k svojej najlepšej detektívnej forme. Menej zdatní autori by sa uspokojili s napodobňovaním, no Foleyová svojimi charakteristickými zmenami perspektívy prináša do tajomstva nový rozmer a vdychuje štruktúre klasickej detektívky nový život. Absolútne víťazstvo.“ – Alex Michaelides, autor bestsellerov New York Times „Lucy Foleyová s precíznosťou a šarmom privoláva ducha jedinečnej Agathy Christie. Nemohla som knihu odložiť!“ – Bonnie Garmus, autorka bestselleru Hodiny chémie „V románe Vražda v hoteli Grand Alpine prináša Lucy Foleyová napínavú a pôvabnú detektívku, ktorá je zároveň dokonalou poctou Agathe Christie. Prečítala som ju na jeden lahodný dúšok a užila si každú minútu.“ – Laura Dave, autorka bestsellerov New York Times „Majstrovská, vražedná zábava. Lucy Foleyová sa chopila klasiky a vytvorila z nej niečo vlastné – s typickými zvratmi, pestrou plejádou postáv a oslnivým rozuzlením. Nemohol som si ju zamilovať viac.“ – Chris Whitaker, autor bestsellerov New York Times „Také premyslené, atmosférické a napínavé! Foleyová dokonale vystihla slečnu Marplovú. Agatha Christieová by bola nadšená! Rovnako ako ja.“ – Shari Lapena, autorka bestsellerov New York Times „Lahodne temná. Rozkošne Foleyová. Radosť čítať a nádherne napísaná – táto dôvtipná detektívka prináša brilantný zvrat a udrží vás v napätí až do konca.“ – Alice Feeney, autorka bestsellerov New York Times _„Oslava všetkého, čo na slečne Marplovej milujeme. Lucy Foleyová brilantne zachytáva jej dôvtip, srdečnosť a múdrosť v záhade, ktorá pôsobí sviežo, elegantne a mimoriadne uspokojivo. Vychutnala som si každú stránku.“ _– Jean Kwok, autorka bestsellerov New York Times Audiokniha: Vražda v hoteli Grand Alpine Autorka: Lucy Foley Interpreti: Lenka Libjaková,Ivana Kováčová,Daniel Ratimorský,Alexandra Lukáčová Dĺžka: 10:16 hod Vydavateľstvo: Publixing a Ikar Audiokniha Vražda v hoteli Grand Alpine na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Vražda v hoteli Grand Alpine na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Na co se vás budou ptát u pracovního pohovoru? A co se z vašich odpovědí personalista ve skutečnosti snaží zjistit? V této epizodě Podcastu o práci se podíváme na nejčastější otázky u pohovoru trochu jinak. Nejde totiž o to naučit se „správné" odpovědi, ale pochopit, proč se vás na konkrétní věci firma ptá. Dozvíte se, jak přemýšlet nad otázkami typu řekněte mi něco o sobě, proč chcete změnit práci, jaké jsou vaše slabé stránky nebo na jaký pracovní úspěch jste nejvíce hrdí. Probereme také, jak mluvit o chybách a nepovedených situacích, proč firmy stále častěji chtějí slyšet konkrétní příklady z praxe a jaké otázky byste na konci pohovoru měli položit vy. Pohovor není zkouška ani soutěž o nejlepší odpověď. Je to rozhovor, během kterého si obě strany zjišťují, jestli jim bude spolupráce fungovat. Pokud vás čeká pracovní pohovor, tahle epizoda vám pomůže připravit se na něj s větším klidem a bez učení naučených frází.

Saša Michailidis se ptá kurátorky Volmanovy vily v Čelákovicích Zuzany Kadlečkové a vnuka stavitele domu MAT Jana Mattlacha. Volmanova vila se před několika lety otevřela kulturnímu provozu. Dům MAT na pražském Karlově náměstí má vedle kina nově také galerii. Oba objekty jsou přitom soukromé. Co znamená dát historickému domu novou náplň? Co návštěvník nevidí a jak se takový dům dá dlouhodobě udržet?

Postavili jste majetek, kterému rozumíte? Pak si položte nepříjemnou, ale důležitou otázku: zvládl by ho jednou řídit někdo jiný? V této epizodě ukazuji, proč bývá největší investiční pastí zbytečná komplexita, jak otestovat připravenost vašeho majetku na předání a proč by přehlednost, jednoduchost a funkčnost měly stát nad sofistikovaností. Přidám i skutečné příběhy rodin, které se musely s převzetím majetku vyrovnat v těch nejtěžších životních situacích.

Jak rychlé jsou současné trendy a jak moc se podle nich chceme řídit, pokud pracujeme v kulturním odvětví? Publicista a síťař David Laufer s Norou Třískovou za PR Heartnoize Promotion a režisérkou a fotografkou Anežkou Horovou uvažovali na třetí letní Riviéře o svých online návycích a schopnostech.

Jak rychlé jsou současné trendy a jak moc se podle nich chceme řídit, pokud pracujeme v kulturním odvětví? Publicista a síťař David Laufer s Norou Třískovou za PR Heartnoize Promotion a režisérkou a fotografkou Anežkou Horovou uvažovali na třetí letní Riviéře o svých online návycích a schopnostech.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rudolf Jindrák působil jako velvyslanec v Německu dlouhých 8 let, zažil vyjednávání o Lisabonské smlouvě, zavíraní jaderných elektráren i počátky migrační vlny. Byl to výhradně on, kdo doprovázel české prezidenty a premiéry na jednání s německou kancléřkou. Je právě Angela Merkelová spoluodpovědná za dnešní vysoké volební zisky AfD? Co všechno dnes dělá z AfD nejsilnější opoziční stranu?INSIDER OFFLINE & KAREL ŠIMKA: luma.com/insiderofflinePartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

V robotice nebo rozpoznávání obrazu patří čeští vědci k evropské špičce. Přesto u nás vzniká jen málo startupů. „Žalostně málo,“ říká rektor ČVUT Michal Pěchouček. „Jeden z klíčových cílů mého volebního programu bylo drasticky zvýšit produkci startupů na ČVUT. Mým cílem je, aby to bylo 20 ročně,“ říká Michal Pěchouček, který stojí od února v čele pražské technické univerzity. Cesta k tomu podle něj vede přes výrazně větší počet projektů v rané fázi. ČVUT chce vytvořit systém technologické inkubace, který by ročně podpořil zhruba 150 projektů. Z nich by následně mělo vzniknout zmíněných 20 startupů. Nejde přitom jen o to přesvědčit akademiky, aby si založili firmu. Univerzita chce vytvořit prostředí, kde mohou vědci a studenti své nápady nejprve otestovat a teprve potom se rozhodnout, zda z nich má smysl postavit nezávislou firmu nebo spin-off (tedy podnik, který je majetkově propojený s univerzitou). Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Přede-VŠÍM střez a chraň svě srdce, radí nám Bible. Proč? Srdce je centrem našeho vnitřního života. Nejde tedy o pocity, ale o celkové vnitřní nastavení. Jak se střeží a chrání vlastní srdce?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Až dvacet procent lidí je odcizeno od svých rodičů. „Pokud k rodičům necítíme lásku nebo náklonnost, nemusí to být spojeno s patologickou nálepkou. Některé věci v životě prostě nemusí fungovat,“ říká klinický psycholog, psychoterapeut a spoluautor projektu Chill je skill Adam Suchý. Lidé v takové situaci často zažívají pocity viny a nepatřičnosti. „Máme totiž představu, že bychom své rodiče milovat měli.“Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až dvacet procent lidí je odcizeno od svých rodičů. „Pokud k rodičům necítíme lásku nebo náklonnost, nemusí to být spojeno s patologickou nálepkou. Některé věci v životě prostě nemusí fungovat,“ říká klinický psycholog, psychoterapeut a spoluautor projektu Chill je skill Adam Suchý. Lidé v takové situaci často zažívají pocity viny a nepatřičnosti. „Máme totiž představu, že bychom své rodiče milovat měli.“

Fotbalová Sparta prožívá nejhorší ligový start od roku 2005. Nejde z ní respekt, naopak. Nový díl podcastu MVP rozebírá i to, nakolik je to vina kouče Briana Priskeho - anebo samotného majitele Daniela Křetínského. 02:00 - Kontroverzní rozhovor bývalého rozhodčího Mikea Deana 06:06 - Nové dresy české fotbalové reprezentace 09:52 - MVP týdne 14:37 - Mladá Boleslav není autobusová zastávka, ale rozjeté metro 20:51 - Liberec se vymanil z šikany Jablonce 27:36 - Nejhorší ligový start Sparty. Co za to může? 49:28 - Má letos Slavia kvalitu na Ligu mistrů? --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Strach zo straty peňazí, pocit, že investovaniu nerozumejú, či presvedčenie, že potrebujú veľký kapitál. Aj to sú dôvody, pre ktoré ženy investovanie často odkladajú. Podľa Adriány Ďuricovej, zakladateľky spoločnosti Ardia Investments však môže byť najväčším rizikom práve neinvestovanie. Čas a disciplína sú totiž pri budovaní majetku najdôležitejšie. Investovanie už dávno nie je výsadou bohatých. Jedným z najväčších mýtov je podľa A. Ďuricovej predstava, že na investovanie treba veľký kapitál. Aj menšie pravidelné sumy môžu pri dlhom investičnom horizonte vďaka zloženému úročeniu postupne vytvoriť významný majetok. „Najväčším rizikom je riziko nekonania alebo váhania. Váhanie je extrémne drahé,“ hovorí A. Ďuricová. Peniaze ponechané dlhodobo na bežných účtoch totiž strácajú vplyvom inflácie silu. Ďalším problémom môže byť nedostatočná diverzifikácia či rozhodovanie pod vplyvom emócií. Rozdiel medzi mužmi a ženami podľa nej spočíva v správaní. Ženy síce často potrebujú viac času na rozhodnutie a investovanie si podrobnejšie naštudujú, keď však stratégiu prijmú, bývajú disciplinovanejšie. Menej podliehajú impulzívnym nákupom a panike počas poklesov na trhoch. „Nejde o to, čo viete pri investovaní, ale ako sa pri tom správate. Psychológia peňazí je extrémne dôležitá,“ vysvetľuje. Za častú chybu považuje aj prílišnú opatrnosť. Nehnuteľnosť či jediný finančný produkt nemusia automaticky znamenať dostatočnú diverzifikáciu. Rovnako dôležité je mať jasno v tom, kam človek investuje, kedy bude peniaze potrebovať a aké riziko je ochotný podstúpiť. Viac si vypočujete v podcaste.

Bol raz jeden kráľ, ktorý sa vzoprel fašizmu. Tak by sme dnes mohli začať svoje rozprávanie. Nejde však o fikciu či prehnanú fabuláciu, ale reč bude o monarchovi, ktorý sa v rozhodujúcej chvíli postavil na správnu stranu dejín. Rumunský kráľ Michal I. stál v lete roku 1944 pred hrozivou situáciou. Buď ponechá krajinu v rukách premiéra a Hitlerovho kolaboranta gen. Iona Antonesca, alebo sa spojí s domácim odbojom a podnikne riskantnú politickú i vojenskú akciu, vo výsledku ktorej sa Rumunsko pripojí k antihitlerovskej koalícii. Rozhodol sa pre druhú možnosť a aj vďaka tomu Slovensko na konci vojny oslobodzovali i rumunskí vojaci. Je preto až zarážajúce, ako málo o tomto mužovi na Slovensku vieme. Prinášame staršiu epizódu podcastu Dejiny, v ktorej sme sa rozprávali s historikom Antonom Hruboňom. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Viktor Hlavatovič a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Podľa najnovšieho modelu agentúry IPSOS pre Denník N drží Progresívne Slovensko tesný náskok so ziskom 18,1 % pred druhým Smerom, ktorý má 17,9 %. Agentúra NMS zasa namerala PS 19,2 % a Smeru 16,5 %. Štátny Infostat však poradie otočil a víťazom by sa podľa neho stal Smer s 20,3 % pred PS s 18,7 %.Nejde pritom len o štatistický šum. Vážený Volebný barometer Aktuality.sk ukazuje, že PS postupne stratilo svoje maximá a ich skalné jadro sa zmenšilo z 13 na 9 percent. Naopak, Igor Matovič chytá druhý dych s 26-percentnou dôverou u najmladších voličov a Hlas v meraniach NMS padá na dno k 5,9 percenta.V najnovšom vydaní podcastu Aktuality.sk sa s analytikom a sociológom agentúry IPSOS Romanom Pudmarčíkom pozrieme na to, kam sa strácajú voliči lídrov, čo robí s náladami spájanie strán a či nás po ďalších voľbách čaká pat.

Podľa najnovšieho modelu agentúry IPSOS pre Denník N drží Progresívne Slovensko tesný náskok so ziskom 18,1 % pred druhým Smerom, ktorý má 17,9 %. Agentúra NMS zasa namerala PS 19,2 % a Smeru 16,5 %. Štátny Infostat však poradie otočil a víťazom by sa podľa neho stal Smer s 20,3 % pred PS s 18,7 %.Nejde pritom len o štatistický šum. Vážený Volebný barometer Aktuality.sk ukazuje, že PS postupne stratilo svoje maximá a ich skalné jadro sa zmenšilo z 13 na 9 percent. Naopak, Igor Matovič chytá druhý dych s 26-percentnou dôverou u najmladších voličov a Hlas v meraniach NMS padá na dno k 5,9 percenta.V najnovšom vydaní podcastu Aktuality.sk sa s analytikom a sociológom agentúry IPSOS Romanom Pudmarčíkom pozrieme na to, kam sa strácajú voliči lídrov, čo robí s náladami spájanie strán a či nás po ďalších voľbách čaká pat.

V Písku letos skončila anglická dětská skupina. Že nebude od září pokračovat, se ovšem rodiče dozvěděli den před začátkem letních prázdnin. Nakonec se rozhodli pro možná zdánlivě nejsložitější věc – založit si novou anglickou dětskou skupinku. Nejde však o školku určenou primárně pro děti cizinců. Zakladatelé chtějí, aby se jejich děti angličtinu učily už od útlého věku.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1.Jána 2,12-17 12Píšem vám, deti,lebo pre jeho meno sú vám odpustené hriechy.13Píšem vám, otcovia,lebo ste spoznali toho, ktorý je od počiatku.Píšem vám, mládenci,lebo ste zvíťazili nad Zlým.14Napísal som vám, deti,lebo ste spoznali Otca.Napísal som vám, otcovia,lebo ste spoznali toho, ktorý je od počiatku.Napísal som vám, mládenci,lebo ste silnía Božie slovo zostáva vo vás a zvíťazili ste nad Zlým.15Nemilujte svet, ani to, čo je vo svete. Ak niekto miluje svet, nie je v ňom Otcova láska. 16Veď nič z toho, čo je vo svete — žiadostivosť tela, žiadostivosť očí a vystatovanie sa blahobytom —, nie je z Otca, ale zo sveta. 17A svet sa pomíňa aj so svojou žiadostivosťou. Kto však plní Božiu vôľu, zostáva naveky. Časnosť versus večnosť. Slová, ktoré napísal Ján, sú adresované všetkým, ktorí uverili. Nejde len o vekové kategórie, ale i o duchovný vek. Po výzve milovať blížnych prichádza druhá výzva: Nemilovať tento svet. Je teda Bohom stvorený svet zlý? Nie. „Svet“ tu však predstavuje priestor bez Boha, ťahajúci nás k márnosti, k túžbam tela a k pýche. Je to čokoľvek, po čom túžba zahlcuje naše bytie – čokoľvek chceš vlastniť/dosiahnuť, kýmkoľvek chceš byť v očiach iných… Boh nám odkazuje, že je to márnosť, ktorá sa na konci vekov rozplynie. Zdá sa nám to jasné? Tak prečo sa tak náramne snažíme dosiahnuť svoju pozemskú (dočasnú) identitu a do tej večnej investujeme tak málo času? Boh sa nepýta, či si riaditeľ, či máš najnovšie auto, či máš najkrajší dom v okolí. Jediná otázka, ktorú ti raz položí, bude: „Si Mojím dieťaťom?“ Úprimne si skúsme odpovedať, koľko času sme uplynulý týždeň venovali budovaniu tejto identity! Ak ťa aj niekto vďaka tvojmu počínaniu nazýva šéfom, živiteľom, dobrým človekom…, koľko ľudí by ťa nazvalo Božím dieťaťom? A čo Pán Boh? To je totiž identita, ktorá nám ostáva naveky. Ako ju nadobudnúť? Konaním Jeho a nie svoj-vôle (v. 17). Modlitba: Pane Ježišu, ďakujem Ti, že môžem byť Tvojím dieťaťom! Pomáhaj mi podľa toho vo svojom živote aj konať! Chcem hľadať Tvoju a nie svoju vôľu pre môj život. Pomôž mi odolávať lákadlám tohto sveta a vyhrávať nad pýchou môjho srdca! Chcem milovať Teba viac, než veci tohto sveta, ktoré pominú. Aj viac, než seba, a tak prežiť hodnotný život na zemi a dosiahnuť večný život s Tebou v Tvojom kráľovstve. Amen. Pieseň: ES 544 Autor: Lýdia Sabol Studeničová K Bohu volám, k Najvyššiemu, k Bohu, ktorý koná za mňa. Žalm 57,3 Ježiš hovorí: „Doteraz ste v Mojom mene o nič neprosili. Proste teda a dostanete, aby vaša radosť bola úplná!“ Ján 16,24 Marek 3,1-10(11.12) •  Modlíme sa za: Žehňa (ŠZS) Otázky na rozjímanie: Čo má v mojom živote väčšiu hodnotu – moja večná identita Božieho dieťaťa, alebo uznanie a úspechy tohto sveta? Ktoré túžby, vlastníctvo či predstavy o sebe ma najviac odvádzajú od Boha? Som dnes pripravený/á hľadať Božiu vôľu viac než svoju vlastnú? Aplikácia do života: Dnes si všimni jednu túžbu alebo ambíciu, ktorá ťa príliš ovláda, a odovzdaj ju Bohu v modlitbe. Potom venuj čas niečomu, čo buduje tvoju večnú identitu Božieho dieťaťa – modlitbe, Božiemu slovu alebo službe druhému človeku. Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Španielska Ceuta čelí výraznému nárastu počtu prichádzajúcich migrantov. Na konci júla ich podľa údajov španielskej vlády dorazili za jediný deň desaťtisíce. Čo stojí za týmto náporom? Aké dezinformácie sa v súvislosti s migráciou šíria a aké môžu mať dôsledky? Téme sa venuje najnovšia epizóda podcastu Nezablúďme v bludoch, v ktorej sa moderátorka Veronika Jursová Prachárová rozprávala so šéfkou portálu Demagog.sk Veronikou Frankovskou a s novinárkou Janou Čavojskou.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila na hoaxy, ktoré sa v poslednom období šírili v súvislosti so suchom. Podľa nich nemá ísť o následok klimatickej krízy, ale o geoinžinierstvo, chemtrails či dokonca pôsobenie zariadení podobných projektu HAARP. „V skutočnosti však ide o rádiolokátory SHMÚ, ktoré merajú dáta, ale rozhodne počasie neovplyvňujú,“ vysvetlila Frankovská.Pri téme migrácie do Ceuty Frankovská zdôraznila, že je dôležité uvedomiť si jej geografické postavenie. Nejde o územie na európskom kontinente, ale o španielsku enklávu na severe Afriky obklopenú Marokom. „To znamená, že toto územie je síce súčasťou Európskej únie, ale nie je súčasťou Schengenu, čiže ktokoľvek sa tam dostane, musí ešte prejsť prísnou kontrolou na hraniciach Schengenu,“ uviedla. Diskutuje sa podľa nej aj o tom, koľko ľudí v Ceute naďalej zostáva. Frankovská však zdôraznila, že v čase nahrávania sa žiadny z ľudí, ktorí sa tam dostali na konci júla 2026, nedostal na európsku pevninu.Za jeden z impulzov, ktoré spustili pohyb ľudí smerom do Ceuty, označila Frankovská videá šírené na sociálnych sieťach, najmä na TikToku a Instagrame. „Ľudia sa z nich dozvedali, že by mohli prísť do Ceuty a že by im to mohlo splniť ich sny,“ povedala.V druhej časti podcastu novinárka Jana Čavojská upozornila, že meniaca sa realita môže viesť aj k potrebe nanovo premýšľať o tom, komu by mala patriť medzinárodná ochrana. Podľa nej stojí za diskusiu aj situácia ľudí, ktorí si v krajine, kde žijú, nedokážu zabezpečiť ani základné životné potreby.„Ďalšou kategóriou sú klimatickí utečenci. Bola som v Senegale, kde rybárom stúpajúca hladina oceánu zaplavuje dediny a oni zostávajú bez možnosti bývania pri mori a prichádzajú o prácu. Keďže morská voda preniká aj do podzemných vôd, poľnohospodári nemajú také výnosy. Život sa tam stáva naozaj ťažkým a tí ľudia naozaj nemajú kam ísť. Teraz sa otvára otázka, či by aj takíto ľudia nemali mať právo na azyl,“ povedala Čavojská.Čavojská zároveň spochybnila často opakovanú predstavu, že hlavným cieľom migrantov a utečencov je Európa. Podľa nej čísla medzinárodných organizácií z rôznych afrických krajín aj Blízkeho východu ukazujú, že veľká časť ľudí zostáva v susedných štátoch.Ako príklad uviedla utečeneckú krízu v roku 2015, keď ľudia utekali najmä zo Sýrie. „Hovorilo sa, že idú do Európy, ale už nikto nepovedal, že v Turecku je 1,2 milióna utečencov. Bola to prvá krajina, ktorú mohli dosiahnuť, bola im kultúrne blízka a mnohí z nich nechceli ísť ďalej aj preto, že boli zvyknutí na svoj štýl života,“ dodala Čavojská.

Ukrajine sa podarilo oslobodiť 26 dedín, čo je najväčší územný zisk od veľkej ofenzívy na jeseň 2022. Na tisíckilometrovom fronte to však hovorí skôr o zaseknutí vojny než o prielome. Situácia rozhodne nie je ružová, Rusi po novom úspešne bombardujú sklady ukrajinských obchodných reťazcov, následkom čoho v obchodoch chýbajú potraviny a mnohí Ukrajinci prichádzajú o prácu.Rusi sú navyše už relatívne blízko husto obývaných miest Slovjansk a Kramatorsk. Bombardujú paneláky a nútia bežných ľudí opúšťať svoje domovy. V Kyjeve zatiaľ stále pokračujú kartónové protesty, ktorými sa ľudia domáhajú návratu odvolaného ministra obrany. Nejde teda pri oznámení vojenského úspechu len o komunikačný ťah prezidenta Zelenského?Odpovedá reportérka Aktualít na Ukrajine Stanislava Harkotová.Nahrával Peter Hanák.

Ukrajine sa podarilo oslobodiť 26 dedín, čo je najväčší územný zisk od veľkej ofenzívy na jeseň 2022. Na tisíckilometrovom fronte to však hovorí skôr o zaseknutí vojny než o prielome. Situácia rozhodne nie je ružová, Rusi po novom úspešne bombardujú sklady ukrajinských obchodných reťazcov, následkom čoho v obchodoch chýbajú potraviny a mnohí Ukrajinci prichádzajú o prácu.Rusi sú navyše už relatívne blízko husto obývaných miest Slovjansk a Kramatorsk. Bombardujú paneláky a nútia bežných ľudí opúšťať svoje domovy. V Kyjeve zatiaľ stále pokračujú kartónové protesty, ktorými sa ľudia domáhajú návratu odvolaného ministra obrany. Nejde teda pri oznámení vojenského úspechu len o komunikačný ťah prezidenta Zelenského?Odpovedá reportérka Aktualít na Ukrajine Stanislava Harkotová.Nahrával Peter Hanák.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdybychom měli jít minus miliardu, tak to můžeme zavřít,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Návrh nového financování televize považuje v současné podobě za nepřijatelný. Nejde podle něj jen o nižší částku, ale také o omezení komerčních příjmů, která by zůstala v platnosti. „Oni nás vracejí částkou, ale nechali tam věci, které nás omezují,“ upozorňuje. Vedení České televize už připravuje krizový rozpočet. Chudárek odmítá argument, že televize dokázala se stejnými penězi fungovat už před zvýšením poplatků. Tehdy se podle něj zastavovala výroba a následky jsou ve vysílání patrné dodnes. ČT navíc mezitím uzavřela dlouhodobé smlouvy na sportovní práva i původní dramatickou tvorbu, ze kterých se nemůže bez vysokých ztrát jednoduše stáhnout. Škrty by proto dopadly především na projekty, které zatím nejsou podepsané. Ohrožený je například nový dětský seriál, ubýt by mohlo původní dramatické tvorby, regionálního vysílání i zahraničních zpravodajů. „Pohádek máme dost, budeme je reprízovat, ale to není to, co chceme,“ říká Chudárek. Česká televize podle něj existuje právě proto, aby vytvářela obsah, který komerční televize nenabízejí. Pokud by se z ní stala především reprízová stanice, začala by podle něj ztrácet svůj smysl. Samotné financování ze státního rozpočtu ale Chudárek za automatické ohrožení nezávislosti nepovažuje. Rozhodující podle něj je, aby byla částka stanovena zákonem jako mandatorní výdaj a doplněna silnými pojistkami. Odpovídá také na obavy, zda dokáže garantovat nezávislost zpravodajství a popisuje svůj postup v případu Václava Moravce a pozvání Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce. Co by miliardový škrt s Českou televizí skutečně udělal? Proč Chudárek věří v dohodu s politiky, přestože od nich zatím nemá konkrétní příslib? Ustoupil v případě Václava Moravce tlaku rady? A dokáže přesvědčit veřejnost, že Česká televize za své peníze nabízí službu, kterou má smysl bránit? Poslechněte si celý rozhovor.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Prečo Robert Fico obchádza nemocnice a snaží sa ľudí presvedčiť, že mu na nich záleží? Nejde len o zastierací manéver, aby verejnosť nehovorila o kúpe zdravotnej poisťovne Union? - V Banskej Bystrici beží proces, ktorý ovplyvní osud Slovenska - Kto je kandidátka Smeru na post župana v prešovskom kraji? Aké je jej pozadie? - Kam sa uberá naše zdravotníctvo? - Dôležité stretnutia Trumpa so Zelenským a Netanjahuom

Na Slovensku žije približne milión ľudí vo veku nad 65 rokov a za posledných 30 rokov sa ich počet takmer zdvojnásobil. Seniori dnes tvoria približne pätinu slovenskej populácie. Zároveň čoraz aktívnejšie používajú internet a sociálne siete, kde sa stretávajú aj s manipulatívnym obsahom, podvodmi a dezinformáciami.Sú však seniori skutočne zraniteľnejší než iné vekové skupiny? Aké dezinformácie medzi nimi najviac rezonujú a ako ich možno vzdelávať bez toho, aby lektor pôsobil povýšenecky?Téme sa venuje najnovšia epizóda podcastu Nezablúďme v bludoch. Moderátorka Veronika Jursová Prachárová sa v nej rozprávala so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a následne s analytikom a lektorom Demagóg.sk Paľom Lackom.Dezinformačný radar: Epstein aj krv darcovV úvode podcastu upozornila Veronika Frankovská na falošnú fotografiu, ktorá má zobrazovať predsedníčku Európskej komisie Ursulu von der Leyen po boku sexuálneho násilníka Jeffreyho Epsteina. Nejde však o autentický záber zo zverejnených Epsteinových spisov, ale o obrázok vytvorený pomocou umelej inteligencie.Na sociálnych sieťach sa šíria aj nepravdivé a potenciálne nebezpečné tvrdenia o darovaní krvi. Podľa jedného z nich väčšina darovanej krvi nesmeruje k pacientom, ale používa sa na farmaceutický výskum či dokonca na tajné alebo vojenské programy.Frankovská vysvetlila, že Národná transfúzna služba môže s krvou narábať iba v súlade so zákonom. Ak sa vzorky používajú na výskum, musí ísť o vopred schválený postup so súhlasom dotknutej osoby.Nepodložené sú tiež tvrdenia, že transfúzne pracoviská oddeľujú krv očkovaných a neočkovaných darcov. Otázky na nedávne očkovanie sa v dotazníkoch nachádzajú preto, že po niektorých vakcínach musí darca určitý čas počkať. Po uplynutí tejto lehoty sa však jeho očkovací status pri ďalšom použití krvi nerozlišuje.Na workshopy prichádzajú aj s pocitom, že sa už nedá ničomu veriťV druhej časti podcastu opísal lektor Demagóg.sk Paľo Lacko skúsenosti zo vzdelávacích workshopov pre seniorov.Podľa neho ide o zvedavé a aktívne publikum, ktoré však môže byť zároveň kritické a náročné. Seniori majú množstvo životných skúseností a lektor si musí najskôr získať ich dôveru.Na workshopy prichádzajú s rôznymi očakávaniami. Jedna skupina má všeobecný pocit, že „už sa nedá ničomu veriť“, a hľadá konkrétne pravidlá a oporné body, pomocou ktorých by sa mohla zorientovať.Ďalší potrebujú pomoc s technológiami alebo praktickými zručnosťami a na podujatie ich často odporučia deti či vnúčatá. Niektorí prídu aj preto, aby strávili čas s inými ľuďmi a mohli sa porozprávať.Vzdelávanie preto nemožno postaviť na rovnakých príkladoch ako pri stredoškolákoch. Lektor musí vyberať situácie, ktoré súvisia so skúsenosťami a každodenným životom konkrétnej vekovej skupiny.Najväčšou chybou je povyšovanie saLektor môže podľa Lacka urobiť viacero chýb. Ak vyberie príliš polarizujúcu tému, účastníci sa začnú sporiť o hodnotách a workshop sa vzdiali od praktických zručností.Problémom sú aj príklady, ktoré nijako nesúvisia so skúsenosťami publika. Ešte závažnejšie je, keď lektor so seniormi komunikuje neúctivo alebo zhadzuje ich životné skúsenosti.Nemal by tiež vystupovať ako človek, ktorý sám vždy odhalí manipuláciu a nikdy sa nemýli.„Všetci sme nejakým spôsobom náchylní na to, že sa mýlime. Nemali by sme sa z toho vyčleňovať,“ vysvetlil Lacko.Ak niektorý účastník odmieta odborníkov alebo fakty, lektori sa snažia najskôr rešpektujúco vypočuť jeho argument. Následne môžu osloviť celú skupinu, ponúknuť jej ďalší pohľad a diskusiu opäť nasmerovať k praktickej zručnosti. Ak konflikt pokračuje, je podľa Lacka vhodnejšie porozprávať sa s človekom individuálne počas prestávky, než ním zaťažovať celý workshop.

Petr Mára se do Insideru vrací v trochu jiné poloze, než na jakou jsme u hostů zvyklí. Nejde o Apple, AI, elektromobilitu nebo technologie jako takové. Jde o to, jak s nimi žít tak, aby člověku rozšiřovaly možnosti, ale nevzaly mu pozornost, čas a schopnost být přítomný.Jak se připravit na svět, ve kterém AI není chatbot, ale tým agentů, kterým zadáváme práci? Proč bude schopnost přemýšlet vedle AI důležitější než slepě přijímat její odpovědi? Co se stane s hodnotou práce? Jak si udržet soustředění, paměť a čistou hlavu ve světě notifikací a sociálních sítí? Proč longevity nedává smysl, pokud si jen prodlužujeme život plný stresu? A není nakonec největší hodnota v tom, že člověk svůj život opravdu prožije?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavopPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Na Shifts se letos hodně mluvilo o longevity. Vystoupil Andrew Huberman, Daniel Křetínský přinesl rentgeny, MRI skeny a překvapivě detailní přednášku o zdraví. Do studia proto přišli doktor Jiří Paseka, který stojí za HX Clinic, a Nikita Poljakov, organizátor Shifts, abychom se k tématu vrátili s odstupem a po prvních vlastních vyšetřeních. Co znamená starat se o zdraví dřív, než se z člověka stane pacient? Stačí jednou za čas krevní testy u praktika? Jak se z dat z hodinek, glukózového monitoru, fyziotestů a anamnézy skládá dlouhodobá strategie zdraví? A nejde nakonec o to, kolika let se dožijeme, ale v jakém stavu svůj život prožijeme?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Ve světě dochází k radikálním změnám. Na místě jsou obavy z toho, jestli věci, které dnes považujeme za samozřejmé, budou samozřejmé i v budoucnost,“ říká filozofický poradce Adam Lalák. Podle něj navíc existuje více druhů nejistoty. Nejde jen o to, zda věci dopadnou dobře, ale také o hlubší otázku: víme vůbec, jak bychom chtěli, aby dopadly?Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ve světě dochází k radikálním změnám. Na místě jsou obavy z toho, jestli věci, které dnes považujeme za samozřejmé, budou samozřejmé i v budoucnost,“ říká filozofický poradce Adam Lalák. Podle něj navíc existuje více druhů nejistoty. Nejde jen o to, zda věci dopadnou dobře, ale také o hlubší otázku: víme vůbec, jak bychom chtěli, aby dopadly?

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o účast hlavy státu na summitu Severoatlantické aliance pokračuje i navzdory předběžnému opatření Ústavního soudu. Podle komentátora Petra Šabaty přitom půjde o mimořádně důležité jednání Aliance. „O to překvapivější je, že v klíčových zahraničněpolitických otázkách se Hrad i vláda shodují,“ říká. Proč spor přesto eskaluje? A proč chce nový maďarský premiér odvolat prezidenta?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdy stačí špatně nasvícená kancelářská chodba, zapomenutá počítačová hra nebo video, které vypadá, jako by ho nikdo neměl najít. Creepypasty proměnily internet v místo, kde se rodí nové lidové legendy. Psát je může kdokoli, šíří se samy a patří tak trochu všem a nikomu zároveň. Nový díl Hotspotu se ptá, proč si internet vyrábí vlastní digitální příšery a jak se z anonymního příspěvku na 4chanu stal celosvětový fenomén Backrooms.

Obžaloba v kauze Očistec konečne odznela pred súdom. Prekvapivé však boli vyjadrenia obžalovaných: Všetci sa cítia nevinní minimálne v časti obžaloby, a to vrátane známych kajúcnikov, ktorí sa predtým priznali. Nejde však o žiadny obrat.Dvaja spolupracujúci obvinení - aktuálne už obžalovaní - Bernad Slobodník a František Imrecze, pred súdom urobili prekvapivé vyhlásenie. Na začiatku procesu, keď mohli urobiť vyhlásenie o svojej vine - čo sa od kajúcnikov očakávalo - sa zachovlai opačne. Imreczeho sa však Očistec týka len okrajovo, a Bernard Slobodník vyhlásenie o vine neurobil, pretože sa medzitým mení trestné právo, a on si už nie je istý výhodami, ktoré mu vyplývali z predchádzajúceho priznania a zo spolupráce s políciou.Čo presne dnes na súde v kauze Očistec zaznelo, sa Peter Hanák pýtal reportérky Ivany Zigovej, ktorá pojednávanie sledovala.

Kdy zmizí z českých silnic a dálnic přetížené kamiony? Jak postoupilo ministerstvo dopravy v plánu rozšířit mýtný systém na všechny silnice v zemi? Má smysl investovat miliardy korun do stavby jezu na Labi u Děčína? A ohrožuje růst cen stavebních prací plánované termíny dokončení hlavních dopravních projektů? Tomáš Pancíř se zeptal ministra dopravy za hnutí SPD Ivana Bednárika.

Nová nemocnica v Prešove za stámilióny eur bude pre problémy s betónom meškať a predraží sa o ďalších takmer sto miliónov. KDH chce hlavu ministra obrany Kaliňáka, ktorý má celú stavbu na starosti.Ministerstvo už odstúpilo od zmluvy s pôvodným konzorciom firiem a bleskovo dohodol bez súťaže zmluvu s novými stavbármi za 259 miliónov eur na hrubú stavbu nemocnice. Takisto vyhlásil súťaž na vybavenie nemocnice za 280 miliónov.Ako to teda na stavbe novej prešovskej nemocnice, ktorá je strategickým projektom a po dokončení mám mať viac ako tisíc lôžok vyzerá? Je termín dostavby v roku 2027 už nereálny? Bude sa dať na nemocnicu použiť 200 miliónov z Plánu obnovy alebo to budeme musieť zaplatiť sami? Čo kresťanský demokrati vyčítajú ministrovi a ako by to riešili sami? A sú pripravený v prípade účasti na vlády vo výstavbách nemocníc v Prešove, Martine, Bystrici či v Bratislave pokračovať? Budú na to peniaze?Braňo Závodský sa rozprávals poslancom Národnej rady za Kresťanskodemokratické hnutie a členom zdravotníckeho výboru parlamentu Františkom Majerským.