Podcasts about nejde

Život – stejně jako víra v Boha – není jedna velká událost, ale dlouhý proces. Každý den, každé malé rozhodnutí a to, čím naplníme náš dnešek, zásadně ovlivňuje naši budoucnost.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.

„Ja som dobrý pastier: poznám svoje a mňa poznajú moje.“ Evanjelium podľa Jána 10:14 Ak si znovuzrodený, nič ti nie je také vzácne ako poznať Ježiša. Nejde o povrchnú známosť; tá nikoho nezachráni. Nie, túžiš po poznaní srdcom. Keď otvoríš Bibliu, tak skrze modlitbu môže tvoje srdce nájsť odpočinutie v tvojom Zástupcovi a Vykupiteľovi. Ak prídeš do kostola, aby si počúval Božie slovo, túžiš počuť Slovo o kríži. Cítiš to tak, lebo tvoje srdce zakúsilo Božiu milosť. Nedokážeš pochopiť, ako iných môže zamestnávať niečo iné ako kríž, pretože Ježišova krv je pre teba všetkým. Jeho dielo na Golgote znamená spásu, preto si hladný po počúvaní evanjelia. Zažil si, že to je jediné, čo ti môže priniesť pokoj. Keď máš Ježiša pred očami, máš istotu, že si Božie dieťa. Poznáš Ježiša? Áno, máš to jediné poznanie, ktoré je z Božieho hľadiska správne. Poznáš Ježiša. Preto aj Ježiš pozná teba. Keď sa na teba pozrie, vidí biedne srdce hriešnika, ktoré priľnulo k dielu spasenia z milosti. Ježiš v tebe stretáva seba. Stretáva vlastnú krv, ktorá spôsobila očistenie tvojho srdca, a to, že si biely ako sneh. Nemal by ťa teda Ježiš poznať? Musí poznať seba samého, či nie? Celý život sa Ho musíš držať. On je jediný, ktorého sa majú tvoje ruky chytiť a držať. Jeho meno je zapísané v tvojom srdci. Ježiš pozná tých, ktorí sú vykúpení Jeho krvou. Akú istotu ti to dáva pri výhľade na deň, v ktorom sa už viac nebudeš mať čoho chytiť. Ježiš ťa vtedy nepustí. Vyloží si ťa na ramená a ponesie ťa celou cestou domov. Už predtým si tam bol, keď Ježiš vyniesol všetky tvoje hriechy na drevo kríža. Teraz si tam znovu, ale tentoraz si čistý, úplne čistý. Ježiš ťa zachránil. Pozná ťa ako svojho. Vtedy všetko ostatné môže zaniknúť, ale ty máš život, lebo Ježiš ťa pozná ako svoje dieťa. Hans Erik Nissen

Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdybychom měli jít minus miliardu, tak to můžeme zavřít,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Návrh nového financování televize považuje v současné podobě za nepřijatelný. Nejde podle něj jen o nižší částku, ale také o omezení komerčních příjmů, která by zůstala v platnosti. „Oni nás vracejí částkou, ale nechali tam věci, které nás omezují,“ upozorňuje. Vedení České televize už připravuje krizový rozpočet. Chudárek odmítá argument, že televize dokázala se stejnými penězi fungovat už před zvýšením poplatků. Tehdy se podle něj zastavovala výroba a následky jsou ve vysílání patrné dodnes. ČT navíc mezitím uzavřela dlouhodobé smlouvy na sportovní práva i původní dramatickou tvorbu, ze kterých se nemůže bez vysokých ztrát jednoduše stáhnout. Škrty by proto dopadly především na projekty, které zatím nejsou podepsané. Ohrožený je například nový dětský seriál, ubýt by mohlo původní dramatické tvorby, regionálního vysílání i zahraničních zpravodajů. „Pohádek máme dost, budeme je reprízovat, ale to není to, co chceme,“ říká Chudárek. Česká televize podle něj existuje právě proto, aby vytvářela obsah, který komerční televize nenabízejí. Pokud by se z ní stala především reprízová stanice, začala by podle něj ztrácet svůj smysl. Samotné financování ze státního rozpočtu ale Chudárek za automatické ohrožení nezávislosti nepovažuje. Rozhodující podle něj je, aby byla částka stanovena zákonem jako mandatorní výdaj a doplněna silnými pojistkami. Odpovídá také na obavy, zda dokáže garantovat nezávislost zpravodajství a popisuje svůj postup v případu Václava Moravce a pozvání Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce. Co by miliardový škrt s Českou televizí skutečně udělal? Proč Chudárek věří v dohodu s politiky, přestože od nich zatím nemá konkrétní příslib? Ustoupil v případě Václava Moravce tlaku rady? A dokáže přesvědčit veřejnost, že Česká televize za své peníze nabízí službu, kterou má smysl bránit? Poslechněte si celý rozhovor.

Na Letní filmové škole představil svůj nejnovější snímek Pět švestek. Komorní boat movie o stáří, svobodě i odvaze žít naplno navzdory tomu, že tělo už neposlouchá jako dřív, se natáčela na lodi plující mořem. Snímkem by chtěl mimo jiné zvednout debatu o tom, jak v pokročilém věku můžou psychedelika zkvalitnit náš život. Natáčení a malý štáb mu připomněly vznik nízkonákladové road movie Jízda.

Na Letní filmové škole představil svůj nejnovější snímek Pět švestek. Komorní boat movie o stáří, svobodě i odvaze žít naplno navzdory tomu, že tělo už neposlouchá jako dřív, se natáčela na lodi plující mořem. Snímkem by chtěl mimo jiné zvednout debatu o tom, jak v pokročilém věku můžou psychedelika zkvalitnit náš život. Natáčení a malý štáb mu připomněly vznik nízkonákladové road movie Jízda.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Prečo Robert Fico obchádza nemocnice a snaží sa ľudí presvedčiť, že mu na nich záleží? Nejde len o zastierací manéver, aby verejnosť nehovorila o kúpe zdravotnej poisťovne Union? - V Banskej Bystrici beží proces, ktorý ovplyvní osud Slovenska - Kto je kandidátka Smeru na post župana v prešovskom kraji? Aké je jej pozadie? - Kam sa uberá naše zdravotníctvo? - Dôležité stretnutia Trumpa so Zelenským a Netanjahuom

Biologické změny spojené s rodičovstvím se netýkají jen matek. Také u mužů může po narození dítěte klesat hladina testosteronu a měnit se působení oxytocinu, prolaktinu i dalších hormonů. Tyto posuny mohou podporovat citlivost vůči dítěti, snižovat zaměření na hledání dalších partnerek a pomáhat přesměrovat energii k péči o rodinu.Otcovství zároveň souvisí se změnami ve struktuře a fungování mozku. Výzkum ukazuje plasticitu oblastí zapojených do empatie, pozornosti, rozpoznávání dětských signálů a motivace k péči. Nejde přitom jen o automatický následek samotného narození potomka – významnou roli zřejmě hraje také každodenní kontakt a zkušenost s péčí.Čím více se otcové do péče zapojují, tím výraznější některé hormonální a mozkové změny mohou být. Biologie otcovství tedy není pevně daný program, ale pružný systém reagující na chování a prostředí. Výsledky zároveň neznamenají, že každý muž projde stejnými změnami: studie se liší metodami i počtem účastníků a řada mechanismů zatím není úplně objasněná.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Astronomové získali dosud nejsilnější důkaz atmosféry u kamenné exoplanety obíhající v obyvatelné zóně své hvězdy – byť jsme atmosféry prošmírovali dřív, nikdy u kamenného světa. Planeta LHS 1140 b leží asi 48 světelných let od Země, má přibližně 1,7násobek jejího poloměru a 5,6násobek hmotnosti. V její blízkosti vědátoři fčil zachytili helium unikající z horních vrstev atmosféry.Helium bylo ve spektrech zaznamenáno během pozorování v roce 2024, ale při měření v roce 2025 se už neobjevilo. Autoři to vysvětlují proměnlivým únikem atmosféry a navrhují, že její horní vrstvy mohou být bohaté na helium a ochuzené o vodík, zatímco těžší plyny zůstávají níže. Nejde tedy nutně o atmosféru tvořenou převážně heliem až k povrchu planety.Cool je to z více důvodů, ale mimo jiné protože to ukazuje, že kamenný svět v obyvatelné zóně může udržet plynný obal navzdory záření blízkého červeného trpaslíka. Samotná obyvatelná zóna ani přítomnost atmosféry ale neznamenají, že je planeta skutečně obyvatelná nebo že se na ní nachází život. LHS 1140 b přesto patří mezi nejlepší cíle pro další výzkum atmosfér a potenciálně mírných světů mimo Sluneční soustavu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Na Slovensku žije približne milión ľudí vo veku nad 65 rokov a za posledných 30 rokov sa ich počet takmer zdvojnásobil. Seniori dnes tvoria približne pätinu slovenskej populácie. Zároveň čoraz aktívnejšie používajú internet a sociálne siete, kde sa stretávajú aj s manipulatívnym obsahom, podvodmi a dezinformáciami.Sú však seniori skutočne zraniteľnejší než iné vekové skupiny? Aké dezinformácie medzi nimi najviac rezonujú a ako ich možno vzdelávať bez toho, aby lektor pôsobil povýšenecky?Téme sa venuje najnovšia epizóda podcastu Nezablúďme v bludoch. Moderátorka Veronika Jursová Prachárová sa v nej rozprávala so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a následne s analytikom a lektorom Demagóg.sk Paľom Lackom.Dezinformačný radar: Epstein aj krv darcovV úvode podcastu upozornila Veronika Frankovská na falošnú fotografiu, ktorá má zobrazovať predsedníčku Európskej komisie Ursulu von der Leyen po boku sexuálneho násilníka Jeffreyho Epsteina. Nejde však o autentický záber zo zverejnených Epsteinových spisov, ale o obrázok vytvorený pomocou umelej inteligencie.Na sociálnych sieťach sa šíria aj nepravdivé a potenciálne nebezpečné tvrdenia o darovaní krvi. Podľa jedného z nich väčšina darovanej krvi nesmeruje k pacientom, ale používa sa na farmaceutický výskum či dokonca na tajné alebo vojenské programy.Frankovská vysvetlila, že Národná transfúzna služba môže s krvou narábať iba v súlade so zákonom. Ak sa vzorky používajú na výskum, musí ísť o vopred schválený postup so súhlasom dotknutej osoby.Nepodložené sú tiež tvrdenia, že transfúzne pracoviská oddeľujú krv očkovaných a neočkovaných darcov. Otázky na nedávne očkovanie sa v dotazníkoch nachádzajú preto, že po niektorých vakcínach musí darca určitý čas počkať. Po uplynutí tejto lehoty sa však jeho očkovací status pri ďalšom použití krvi nerozlišuje.Na workshopy prichádzajú aj s pocitom, že sa už nedá ničomu veriťV druhej časti podcastu opísal lektor Demagóg.sk Paľo Lacko skúsenosti zo vzdelávacích workshopov pre seniorov.Podľa neho ide o zvedavé a aktívne publikum, ktoré však môže byť zároveň kritické a náročné. Seniori majú množstvo životných skúseností a lektor si musí najskôr získať ich dôveru.Na workshopy prichádzajú s rôznymi očakávaniami. Jedna skupina má všeobecný pocit, že „už sa nedá ničomu veriť“, a hľadá konkrétne pravidlá a oporné body, pomocou ktorých by sa mohla zorientovať.Ďalší potrebujú pomoc s technológiami alebo praktickými zručnosťami a na podujatie ich často odporučia deti či vnúčatá. Niektorí prídu aj preto, aby strávili čas s inými ľuďmi a mohli sa porozprávať.Vzdelávanie preto nemožno postaviť na rovnakých príkladoch ako pri stredoškolákoch. Lektor musí vyberať situácie, ktoré súvisia so skúsenosťami a každodenným životom konkrétnej vekovej skupiny.Najväčšou chybou je povyšovanie saLektor môže podľa Lacka urobiť viacero chýb. Ak vyberie príliš polarizujúcu tému, účastníci sa začnú sporiť o hodnotách a workshop sa vzdiali od praktických zručností.Problémom sú aj príklady, ktoré nijako nesúvisia so skúsenosťami publika. Ešte závažnejšie je, keď lektor so seniormi komunikuje neúctivo alebo zhadzuje ich životné skúsenosti.Nemal by tiež vystupovať ako človek, ktorý sám vždy odhalí manipuláciu a nikdy sa nemýli.„Všetci sme nejakým spôsobom náchylní na to, že sa mýlime. Nemali by sme sa z toho vyčleňovať,“ vysvetlil Lacko.Ak niektorý účastník odmieta odborníkov alebo fakty, lektori sa snažia najskôr rešpektujúco vypočuť jeho argument. Následne môžu osloviť celú skupinu, ponúknuť jej ďalší pohľad a diskusiu opäť nasmerovať k praktickej zručnosti. Ak konflikt pokračuje, je podľa Lacka vhodnejšie porozprávať sa s človekom individuálne počas prestávky, než ním zaťažovať celý workshop.

Petr Mára se do Insideru vrací v trochu jiné poloze, než na jakou jsme u hostů zvyklí. Nejde o Apple, AI, elektromobilitu nebo technologie jako takové. Jde o to, jak s nimi žít tak, aby člověku rozšiřovaly možnosti, ale nevzaly mu pozornost, čas a schopnost být přítomný.Jak se připravit na svět, ve kterém AI není chatbot, ale tým agentů, kterým zadáváme práci? Proč bude schopnost přemýšlet vedle AI důležitější než slepě přijímat její odpovědi? Co se stane s hodnotou práce? Jak si udržet soustředění, paměť a čistou hlavu ve světě notifikací a sociálních sítí? Proč longevity nedává smysl, pokud si jen prodlužujeme život plný stresu? A není nakonec největší hodnota v tom, že člověk svůj život opravdu prožije?Insider oslava: 7 let & 300 dílů se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna od 17:30 v Chapter. Vstupenky jsou v prodeji na https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/insider-7-let-lavopPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Nejde o to, do jaké církve jako křesťané patříme a k jaké teologii se hlásíme. Ale jistě jde o to, abychom druhým ukazovali na Ježíše a jeho lásku k člověku. O svobodě, přemáhání, cestě k vytčenému cíli i o tom, co především je v životě podstatné, mluví Jiří Hurta v pořadu Studna slova na základě závěru 9. kapitoly 1. listu Korintským. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Je příslušnicí aktivní zálohy Armády České republiky a už 20 let žije s rodinou na různých místech světa. Nejvíce ji ale ovlivnila finská společnost, ke které mnohdy vzhlíží i ostatní státy. „Oni prostě vědí, že aby přežili, tak musí být organizovaní, připravení, nesmí nic podcenit. To trvá dodnes,“ přibližuje v Hovorech Petra Horáková Krištofová, autorka knihy Deník vojínky.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mluvili jsme s přímými účastníky summitu NATO. Je jasné, že se Česko dostalo úplně mimo hlavní proud toho, co se děje v transatlantickém prostoru. Jde o tři pochybení, přičemž žádné se netýká trapného sporu mezi premiérem a prezidentem. Vysvětlujeme taky, jak je to vlastně s tak zvaným chat control a co teď bude následovat. A co kdyby se Marine Le Penová stala francouzskou prezidentkou?Bruselský diktát teď můžete mít na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktatLink na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Na jaře roku 2011 zavolala na policii v Anglii žena, která oznámila, že v posteli jejího syna leží dívka, kterou nelze probudit. Byla jí teprve sedmnáctiletá Emily Longley, synova přítelkyně. Žena působila vyděšeně, ale ve skutečnosti moc dobře věděla, co se stalo.Je to tu!

Na Shifts se letos hodně mluvilo o longevity. Vystoupil Andrew Huberman, Daniel Křetínský přinesl rentgeny, MRI skeny a překvapivě detailní přednášku o zdraví. Do studia proto přišli doktor Jiří Paseka, který stojí za HX Clinic, a Nikita Poljakov, organizátor Shifts, abychom se k tématu vrátili s odstupem a po prvních vlastních vyšetřeních. Co znamená starat se o zdraví dřív, než se z člověka stane pacient? Stačí jednou za čas krevní testy u praktika? Jak se z dat z hodinek, glukózového monitoru, fyziotestů a anamnézy skládá dlouhodobá strategie zdraví? A nejde nakonec o to, kolika let se dožijeme, ale v jakém stavu svůj život prožijeme?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Ve světě dochází k radikálním změnám. Na místě jsou obavy z toho, jestli věci, které dnes považujeme za samozřejmé, budou samozřejmé i v budoucnost,“ říká filozofický poradce Adam Lalák. Podle něj navíc existuje více druhů nejistoty. Nejde jen o to, zda věci dopadnou dobře, ale také o hlubší otázku: víme vůbec, jak bychom chtěli, aby dopadly?Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ve světě dochází k radikálním změnám. Na místě jsou obavy z toho, jestli věci, které dnes považujeme za samozřejmé, budou samozřejmé i v budoucnost,“ říká filozofický poradce Adam Lalák. Podle něj navíc existuje více druhů nejistoty. Nejde jen o to, zda věci dopadnou dobře, ale také o hlubší otázku: víme vůbec, jak bychom chtěli, aby dopadly?

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o účast hlavy státu na summitu Severoatlantické aliance pokračuje i navzdory předběžnému opatření Ústavního soudu. Podle komentátora Petra Šabaty přitom půjde o mimořádně důležité jednání Aliance. „O to překvapivější je, že v klíčových zahraničněpolitických otázkách se Hrad i vláda shodují,“ říká. Proč spor přesto eskaluje? A proč chce nový maďarský premiér odvolat prezidenta?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdy stačí špatně nasvícená kancelářská chodba, zapomenutá počítačová hra nebo video, které vypadá, jako by ho nikdo neměl najít. Creepypasty proměnily internet v místo, kde se rodí nové lidové legendy. Psát je může kdokoli, šíří se samy a patří tak trochu všem a nikomu zároveň. Nový díl Hotspotu se ptá, proč si internet vyrábí vlastní digitální příšery a jak se z anonymního příspěvku na 4chanu stal celosvětový fenomén Backrooms.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nemůžeš mít snadný a morální život. Dohromady to nejde,“ říká Daniel Stach v dalším rozhovoru z eventu Čestmír LIVE, který navazuje na debatu s Marthou Issovou a Markem Orko Váchou. Spolu s Danielou Brzobohatou mluví o veřejnoprávních médiích, odvaze říkat věci nahlas i o tom, proč podle nich Česká televize nemá být závislá na politicích. Stach říká, že silná veřejnoprávní média hájí proto, že mu to přijde správné a připomíná, že instituce nemá stát na jednom člověku: „Česká televize nemá být postavená na mně. Ta tady má být bez Dana.“ Brzobohatá přiznává, že ji roky ve veřejnoprávní televizi naučily opatrnosti. „Mně třeba dělá velký problém říct otevřeně svůj názor na veřejnosti,“ říká a dodává, že v sobě pořád cítí „autokorekci“ a potřebu pečlivě volit slova, aby se někoho nedotkla. Přesto se shodují, že veřejnoprávní televize má smysl bránit. Rozhovor je ale zároveň hravý a lidský: Stach zdraví publikum šimpanzí řečí, vysvětluje černé díry, mluví o vodním slalomu i o tom, proč ho odjakživa zajímalo „proč“. „Dělám vlastně jenom to samé pořád dál, jenom vysvětluju černé díry,“ říká. Do řeči přijdou i Zrádci, z nichž Stach podle svých slov neviděl ani jeden celý díl, ale jejich koncept zná. Do podobné hry by prý šel jen za podmínky, že nebude zrádce. Brzobohatá naopak popisuje, jak náročné pro ni ve Zrádcích bylo lhát, když viděla, že to ostatním ve hře ubližuje. „To mi dělalo vyloženě fyzicky zlé,“ říká. Zároveň ale přiznává, že jí Zrádci změnili život i tím, že díky nim potkala Čestmíra. K práci přitom přistupuje tvrdě: „Když musím, tak musím. Tečka.“ Divák podle něj nemá poznat únavu, špatnou náladu ani to, že za jedním dílem Hyde Parku Civilizace stojí stovky stran přípravy. Brzobohatá popisuje podobnou zkušenost z moderování, kdy jí bylo fyzicky zle, ale musela akci dokončit: „Posledních třicet minut jsem měla víceméně mžitky před očima a bojovala jsem sama se sebou.“ Přesto oba mluví i o radosti z práce. „Strašně bych přála všem lidem, aby měli takovou práci, která je nabíjí,“ říká Brzobohatá. Stach zase vysvětluje, že ho dlouhodobě nabíjí smysl a dopad toho, co dělá: když se díky pořadu propojí vědecké týmy, když učitelé pouštějí Hyde Park Civilizace ve školách nebo když někdo začne dělat vědu právě díky němu. A i když působí jako člověk, který zvládne mluvit o čemkoli kdykoli, doma podle svých slov skoro nemluví. „Myslím, že člověk má mluvit, jenom když má co říct,“ říká a dodává jedno ze svých kancelářských „mouder“: „Ticho je nejsilnější nástroj mluvy.“ Proč by Daniel Stach nechtěl být zrádcem ve Zrádcích? Může soukromý podcast za paywallem nahradit veřejnoprávní médium? A proč jsou podle něj ti největší lidé často nejvíc v pohodě? I to se dozvíte v rozhovoru.

Výhovorka, že po päťdesiatke nás už prirodzene všetko bolí a strácame svaly, absolútne neobstojí! Tomáš Dang pripomína, že za takzvanou sarkopéniou nestojí len samotný vek, ale náš dlhodobý nedostatok pohybu. Ak človek od tridsiatky presedí 20 rokov bez športu, logicky ho potom v päťdesiatke sekne v krížoch. Nejde o vek, ale o naakumulované zanedbávanie vlastného tela a naše zlé rozhodnutia. Vypočujte si nový diel Predtréningovky.

Volíme, diskutujeme, hádáme se o hodnoty, identitu, kulturu nebo práva. Ale ve chvíli, kdy jde o samotné rozdělení bohatství, zůstává vliv většiny lidí téměř nulový.  Americký politolog Jeffrey A. Winters tomu říká éra participativní nerovnosti, v níž má hlas skoro každý, ale vliv na nerovnost skoro nikdo. Winters popisuje svět, v němž vedle sebe dokážou existovat otevřená politická soutěž, svobodné volby a extrémní majetková nerovnost. Co když je největším problémem dnešní demokracie to, že funguje právě tak, jak potřebují držitelé skutečné ekonomické moci?  Oligarchie nemusí demokracii rušit, aby ji ovládala. Stačí, když dokáže chránit majetek před daněmi, regulací a přerozdělením. Winters vysvětluje, proč nestačí sledovat příjmy, ale musíme se dívat na majetek. Dnešní koncentrace bohatství v rukou superbohatých v Česku je větší než ve starověkém Římě. Nejde tu o závist vůči bohatým, ale o otázku, co se stane s demokracií, když si nejbohatší mohou koupit média, politický vliv i samotná pravidla hry? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jeffrey A. Wintersovi v českém znění propůjčil Petr Pěknic. 

Obžaloba v kauze Očistec konečne odznela pred súdom. Prekvapivé však boli vyjadrenia obžalovaných: Všetci sa cítia nevinní minimálne v časti obžaloby, a to vrátane známych kajúcnikov, ktorí sa predtým priznali. Nejde však o žiadny obrat.Dvaja spolupracujúci obvinení - aktuálne už obžalovaní - Bernad Slobodník a František Imrecze, pred súdom urobili prekvapivé vyhlásenie. Na začiatku procesu, keď mohli urobiť vyhlásenie o svojej vine - čo sa od kajúcnikov očakávalo - sa zachovlai opačne. Imreczeho sa však Očistec týka len okrajovo, a Bernard Slobodník vyhlásenie o vine neurobil, pretože sa medzitým mení trestné právo, a on si už nie je istý výhodami, ktoré mu vyplývali z predchádzajúceho priznania a zo spolupráce s políciou.Čo presne dnes na súde v kauze Očistec zaznelo, sa Peter Hanák pýtal reportérky Ivany Zigovej, ktorá pojednávanie sledovala.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Obžaloba v kauze Očistec konečne odznela pred súdom. Prekvapivé však boli vyjadrenia obžalovaných: Všetci sa cítia nevinní minimálne v časti obžaloby, a to vrátane známych kajúcnikov, ktorí sa predtým priznali. Nejde však o žiadny obrat.Dvaja spolupracujúci obvinení - aktuálne už obžalovaní - Bernad Slobodník a František Imrecze, pred súdom urobili prekvapivé vyhlásenie. Na začiatku procesu, keď mohli urobiť vyhlásenie o svojej vine - čo sa od kajúcnikov očakávalo - sa zachovlai opačne. Imreczeho sa však Očistec týka len okrajovo, a Bernard Slobodník vyhlásenie o vine neurobil, pretože sa medzitým mení trestné právo, a on si už nie je istý výhodami, ktoré mu vyplývali z predchádzajúceho priznania a zo spolupráce s políciou.Čo presne dnes na súde v kauze Očistec zaznelo, sa Peter Hanák pýtal reportérky Ivany Zigovej, ktorá pojednávanie sledovala.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Když čtete, co se děje v americkém Kongresu, zní to občas jako větší drama, než jaké tu skutečně probíhá. Například: Sněmovna odhlasovala ukončení války s Íránem nebo další podporu pro Ukrajinu. Obojí jsou příklady z uplynulého týdne. Nejde o to, že by se nestaly. Obě hlasování proběhla. Jen je důležité chápat jejich význam a netvářit se, že je pravděpodobné, aby dané zákony měly plný efekt.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Parlament definitívne schválil rozsiahlu novelu zákona o cestnej premávke, nové dopravné predpisy, pravidlá parkovania a pre kurzy autoškoly majú začať platiť od septembra. Slovenských vodičov, chodcov aj používateľov elektrických kolobežiek po novom čakajú ďalšie zmeny v pravidlách cestnej premávky. Národná rada SR (NR SR) v utorok 2. júna 2026 definitívne schválila novelu zákona č. 8/2009 Z. z. o cestnej premávke, ktorú pred časom predložilo ministerstvo vnútra. Väčšina zmien má nadobudnúť účinnosť od septembra tohto roka, definitívne však treba počítať s tým, že zákon ešte čaká štandardný legislatívny proces po schválení v parlamente, teda podpis prezidenta a vyhlásenie v Zbierke zákonov. Nižšie vám uvádzame najdôležitejšie body, ktoré so sebou novela prináša.Otáčanie na svetelnej križovatkeJednou z najpraktickejších zmien je vypustenie všeobecného zákazu otáčania sa v križovatke s riadenou premávkou. Doteraz bol tento zákaz súčasťou § 22 ods. 4 písm. b). Po novom sa však toto znenie zo zákona stráca. V praxi to znamená, že vodič sa bude môcť otočiť aj na svetelnej križovatke, pokiaľ to situácia dovolí a zároveň to nebude zakazovať dopravná značka a neporuší pravidlá cestnej premávky iným spôsobom.Doterajší zákaz rezort vnútra označil za medzinárodne neštandardný. Po novom sa teda pravidlo mení. Otáčanie bude vo všeobecnosti možné, no správca cesty ho bude môcť na konkrétnom mieste zakázať štandardnou značkou znemožňujúcou otáčanie. Pre vodičov to podľa dôvodovej správy k predloženej novele znamená jednoduchšiu, logickejšiu a zrozumiteľnejšiu alternatívu v podobe umiestnenia zákazkovej značky priamo na danom mieste.Za extrémnu rýchlosť budú vyššie pokutyUž v minulosti sme vás informovali, že ministerstvo plánuje aj pomerne zásadným spôsobom zmeniť výšku sankcií za prekročenie rýchlosti. Zároveň viaceré médiá nedávno nesprávne informovali o novej výške pokút, ktoré mali začať platiť od 1. mája 2026 a boli previazané práve s touto novelou. To sa teraz skutočne stáva realitou. Novela totiž sprísňuje sankcie za výrazné prekročenie rýchlosti. Týka sa to prípadov, keď vodič prekročí povolenú rýchlosť v obci o viac ako 50 km/h alebo mimo obce o viac ako 60 km/h.Čo sa teda zásadne mení, je sankcia za najzávažnejšie prekročenie rýchlosti. V blokovom konaní sa pokuta pri prekročení rýchlosti v obci o viac ako 50 km/h alebo mimo obce o viac ako 60 km/h zvyšuje z dnešných 250 až 800 eur na 500 až 1 000 eur. Následne v riadnom konaní pôjde namiesto 500 až 1 000 eur o pokutu od 800 do 1 300 eur.V pešej zóne najviac 10 km/hZmena sa dotkne aj vozidiel, ktorým dopravné značenie umožňuje vjazd do pešej zóny. Po novom budú môcť jazdiť rýchlosťou najviac 10 km/h. Ide najmä o prípady zásobovania, rezidentov, komunálnych služieb alebo iných vozidiel, ktoré majú do pešej zóny povolený vjazd.Pre vodiča to znamená, že v pešej zóne už nebude stačiť len „ísť pomaly“. Zákon stanoví konkrétnu hranicu. V miestach, kde sa prirodzene pohybujú chodci, deti, cyklisti alebo turisti, má ísť o praktické zníženie rizika kolízií.Chodci nesmú vstupovať na priechod náhle ani so zníženou pozornosťouNovela upravuje aj správanie chodcov na priechode. Chodec nebude môcť vstúpiť na priechod náhle a zároveň nebude môcť používať telefón alebo podobné zariadenie takým spôsobom, ktorý znižuje jeho schopnosť sledovať situáciu v cestnej premávke.Zmyslom tejto úpravy nie je zobrať chodcom ochranu, ale jasnejšie pomenovať ich vlastnú zodpovednosť. Vodič bude musieť aj naďalej dávať pozor na priechody, no chodec sa nebude môcť spoliehať na to, že môže bez sledovania premávky vstúpiť priamo pred prichádzajúce vozidlo. Stále tak platí, že na Slovensku nemajú chodci absolútnu prednosť.Prísnejšie pravidlá pre elektrické kolobežkyJednou z najzásadnejších úprav novely je časť, ktorá rieši malé elektrické vozidlá, teda najmä elektrické kolobežky a podobné dopravné prostriedky. Po novom bude v cestnej premávke zakázané používať kolobežky s pomocným motorčekom alebo elektromotorom, ktoré umožňujú vyvinúť rýchlosť vyššiu ako 25 km/h.Schválená novela totiž zavádza do zákona pojem malé elektrické vozidlo. Pod túto kategóriu majú patriť práve elektrické kolobežky s pomocným motorčekom, ak ich elektromotor neumožňuje vyvinúť rýchlosť vyššiu ako 25 km/h. Zároveň sa medzi závažné porušenia pravidiel cestnej premávky dopĺňa používanie kolobežky alebo samovyvažovacieho vozidla, ktorého elektromotor umožňuje jazdu rýchlejšiu ako 25 km/h.Alkohol sa bude riešiť aj pri spolujazdcoch na niektorých vozidláchNovela zavádza aj toľkokrát zmienený zákaz alkoholu aj pre spolujazdcov v prípade motocyklov a viacmiestnych bicyklov. Týkať sa to má aj turistických atrakcií typu beerbike, kde sa viac osôb aktívne podieľa na jazde napríklad šliapaním, brzdením alebo ovplyvňovaním rovnováhy vozidla. V praxi to znamená, že zákon nebude riešiť iba vodiča, ale aj osoby, ktoré síce nesedia za volantom v tradičnom zmysle slova, no svojím správaním môžu ovplyvniť bezpečnosť jazdy.Objektívna zodpovednosť sa rozšíri, obce však nedostanú všetkoPolicajný zbor bude môcť cez objektívnu zodpovednosť držiteľa vozidla riešiť širší okruh porušení pravidiel cestnej premávky. Vládny návrh uvádzal napríklad rýchlosť, zákaz predchádzania, zákaz jazdy v protismere, povinnosť zastaviť na stopke alebo na červenú, zákaz otáčania a cúvania, zákaz státia, prejazd cez železničné priecestie v zakázanom čase či používanie telefónu počas vedenia vozidla.Z definitívne schválenej úpravy však podľa zverejnených dokumentov vypadlo rozšírenie pôsobnosti obcí pri objektívnej zodpovednosti. Obce tak majú naďalej využívať tento režim len pri parkovaní. Pre vodičov to znamená, že pri viacerých priestupkoch môže sankcia prísť držiteľovi vozidla bez toho, aby polícia priamo zastavila vodiča na mieste.Autoškoly čaká zmena, pri skupine B pribudne podmienka vzdelaniaNovela mení aj systém výcviku v autoškolách. Žiadateľ o vodičské oprávnenie má najskôr absolvovať teoretickú časť kurzu a skúšku z teórie. Až po jej úspešnom zvládnutí bude pokračovať v praktickej časti vodičského kurzu. Zavádza sa aj nová podmienka pre zápis do vodičského kurzu na skupinu B, ktorou má byť získanie aspoň nižšieho stredného vzdelania.Pre budúcich vodičov to môže znamenať dlhší a prísnejšie rozdelený proces získania vodičského preukazu. Zároveň sa tým má zvýšiť šanca, že žiak sadne za volant až po zvládnutí základných pravidiel cestnej premávky.Zmeny v parkovacej politike obcíSúčasťou schváleného návrhu je aj úprava parkovania v mestách a obciach. Nejde však priamo o zmenu zákona o cestnej premávke, ale časť novely, ktorou sa novelizuje zákon č. 135/1961 Zb. o pozemných komunikáciách, teda cestný zákon. Mení sa jeho § 6a, ktorý obciam umožňuje organizovať a regulovať platené parkovanie. Po novom sa spresňuje, že táto regulácia sa netýka iba krátkodobého parkovania, ale aj dlhšie trvajúceho státia, najmä rezidentského parkovania. Obce budú môcť vo všeobecne záväznom nariadení presnejšie určiť podmienky parkovacích kariet, ich územnú a časovú platnosť, počet oprávnení na jedného žiadateľa alebo jednu nehnuteľnosť, vzťah žiadateľa k vozidlu či k nehnuteľnosti, zľavy alebo pravidlá predčasného zrušenia parkovacieho oprávnenia.Novela prešla hlasmi koalície. Kedy začnú nové pravidlá platiť?Novela ešte nezačne platiť okamžite po hlasovaní v parlamente. Národná rada SR ju definitívne schválila v utorok 2. júna 2026, no zákon musí ešte podpísať prezident a následne musí vyjsť v Zbierke zákonov. Väčšina zmien má podľa schváleného znenia nadobudnúť účinnosť od 1. septembra 2026. To sa týka aj viacerých praktických zmien pre vodičov, napríklad prísnejších pokút za najvýraznejšie prekročenie rýchlosti či novej rýchlosti v pešej zóne. Časť úprav však môže mať inú účinnosť, preto bude pri konkrétnych povinnostiach rozhodujúce finálne vyhlásené znenie zákona.Novela prešla najmä hlasmi koalície. Zo 126 prítomných poslancov hlasovalo za návrh 78, proti boli dvaja a 46 sa zdržalo. „Za“ hlasovali prítomní poslanci klubov Smer-SD, Hlas-SD a SNS, pridali sa aj viacerí nezaradení poslanci. Opozičné kluby PS, KDH a SaS sa pri hlasovaní zdržali. V klube Slovensko hlasovali dvaja poslanci proti a ostatní prítomní sa tiež zdržali.

Kde domov můj? ptají se Chudáčci v nové epizodě. Zaměří se na češství a zkouší najít i jiné symboly českého národa, než jsou ponožky v sandálech v Chorvatsku. Moc se jim to nedaří a všechno skončí historkou z pláže s lahví Ožujska, takže jako vždycky.

Kdy zmizí z českých silnic a dálnic přetížené kamiony? Jak postoupilo ministerstvo dopravy v plánu rozšířit mýtný systém na všechny silnice v zemi? Má smysl investovat miliardy korun do stavby jezu na Labi u Děčína? A ohrožuje růst cen stavebních prací plánované termíny dokončení hlavních dopravních projektů? Tomáš Pancíř se zeptal ministra dopravy za hnutí SPD Ivana Bednárika.

Kdy zmizí z českých silnic a dálnic přetížené kamiony? Jak postoupilo ministerstvo dopravy v plánu rozšířit mýtný systém na všechny silnice v zemi? Má smysl investovat miliardy korun do stavby jezu na Labi u Děčína? A ohrožuje růst cen stavebních prací plánované termíny dokončení hlavních dopravních projektů? Tomáš Pancíř se zeptal ministra dopravy za hnutí SPD Ivana Bednárika.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Inkontinence a potíže spojené s poklesem pánevních orgánů jsou témata, která v Česku trápí statisíce žen, a přesto o nich v soukromí často jen šeptáme. Nejde o onemocnění, která by přímo ohrožovala na životě, ale dokáží ho neuvěřitelně znepříjemnit. Inkontinence omezuje v pohybu, v radosti z koníčků i v běžném sebevědomí. Každá žena je však jiná a stejně tak i její cesta k úlevě.

Inkontinence a potíže spojené s poklesem pánevních orgánů jsou témata, která v Česku trápí statisíce žen, a přesto o nich v soukromí často jen šeptáme. Nejde o onemocnění, která by přímo ohrožovala na životě, ale dokáží ho neuvěřitelně znepříjemnit. Inkontinence omezuje v pohybu, v radosti z koníčků i v běžném sebevědomí. Každá žena je však jiná a stejně tak i její cesta k úlevě.

Nová nemocnica v Prešove za stámilióny eur bude pre problémy s betónom meškať a predraží sa o ďalších takmer sto miliónov. KDH chce hlavu ministra obrany Kaliňáka, ktorý má celú stavbu na starosti.Ministerstvo už odstúpilo od zmluvy s pôvodným konzorciom firiem a bleskovo dohodol bez súťaže zmluvu s novými stavbármi za 259 miliónov eur na hrubú stavbu nemocnice. Takisto vyhlásil súťaž na vybavenie nemocnice za 280 miliónov.Ako to teda na stavbe novej prešovskej nemocnice, ktorá je strategickým projektom a po dokončení mám mať viac ako tisíc lôžok vyzerá? Je termín dostavby v roku 2027 už nereálny? Bude sa dať na nemocnicu použiť 200 miliónov z Plánu obnovy alebo to budeme musieť zaplatiť sami? Čo kresťanský demokrati vyčítajú ministrovi a ako by to riešili sami? A sú pripravený v prípade účasti na vlády vo výstavbách nemocníc v Prešove, Martine, Bystrici či v Bratislave pokračovať? Budú na to peniaze?Braňo Závodský sa rozprávals poslancom Národnej rady za Kresťanskodemokratické hnutie a členom zdravotníckeho výboru parlamentu Františkom Majerským.

Moc výrobních firem, které McKinsey označí za globální benchmark, v Česku není. Výjimkou je Panasonic Automotive Systems, do kterého se jezdí učit lidé ze sesterských továren. Pardubický závod dnes ukazuje, jak může vypadat moderní automotive výroba, když se spojí silná firemní kultura, technologická vyspělost a odvaha měnit zaběhnuté fungování. Právě změna je přitom klíčové slovo. Panasonic prochází zásadní transformací, jejímž jádrem je nový systém od SAP. Nejde ale pouze o „upgrade IT“. Jde o přestavbu nervového systému celé firmy, od výroby přes logistiku až po rozhodování managementu.„Najednou máte data na jednom místě a vidíte věci, které jste dřív vidět nemohli,“ popisuje Martin Srdínko, šéf výrobního inženýringu. Právě práce s daty byla jedním z hlavníchimpulzů ke změně. Panasonic sice generoval obrovské množství informací, ale kvůli několika odděleným systémům je nedokázal efektivně propojovat, číst v nich souvislosti areagovat v reálném čase.

„Ukrajinská zkušenost nespočívá jen ve vedení technologické války a přežití na bojišti. Je širší,“ zdůraznil na konferenci Křehká bezpečnost ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. A jmenuje deset zkušeností, které si Západ může osvojit. „Drahé, vysoce přesné zbraně nahradila opotřebovávací válka založená na levných, masově vyráběných, poměrně přesných zbraních,“ upozorňuje na jednu z nich. „Úspěch tak určuje odolnost společnosti a ekonomiky.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ako bude vyzerať môj/tvoj život na dôchodku? Že otázka z radu chymérnych – čiže nedosiahnuteľne vzdialených? Možno pre niektorých. Dôchodkové prognózy Sociálnej poisťovne, ktoré sa v týchto dňoch dostávajú k svojim adresátom, ich však premieňajú na predstaviteľnú realitu.Nejde pritom len o čísla na papieri, ale o reálnu prognózu resp. odhad toho, čo nás čaká: kedy prestaneme pracovať, s akými peniazmi môžeme počítať alebo či nám to vystačí na životný štandard, na aký sme zvyknutí.Pre niektorých úľava, pre iných aj šok. Mladšie ročníky totiž musia počítať s výrazne neskorším odchodom do dôchodku a rovnako musia počítať s výrazne väčšou zodpovednosťou za vlastné dôchodkové úspory.Ako teda čítať dôchodkovú prognózu, aby nám poslúžila dobre?Téma pre Michala Mešťana, dekana Ekonomickej fakulty Univezrity Mateja Bela v Banskej Bystrici, zároveň dôchodkového experta.

Ako bude vyzerať môj/tvoj život na dôchodku? Že otázka z radu chymérnych – čiže nedosiahnuteľne vzdialených? Možno pre niektorých. Dôchodkové prognózy Sociálnej poisťovne, ktoré sa v týchto dňoch dostávajú k svojim adresátom, ich však premieňajú na predstaviteľnú realitu.Nejde pritom len o čísla na papieri, ale o reálnu prognózu resp. odhad toho, čo nás čaká: kedy prestaneme pracovať, s akými peniazmi môžeme počítať alebo či nám to vystačí na životný štandard, na aký sme zvyknutí.Pre niektorých úľava, pre iných aj šok. Mladšie ročníky totiž musia počítať s výrazne neskorším odchodom do dôchodku a rovnako musia počítať s výrazne väčšou zodpovednosťou za vlastné dôchodkové úspory.Ako teda čítať dôchodkovú prognózu, aby nám poslúžila dobre?Téma pre Michala Mešťana, dekana Ekonomickej fakulty Univezrity Mateja Bela v Banskej Bystrici, zároveň dôchodkového experta.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Holding Agrofert může opět naplno čerpat evropské dotace. Státní zemědělský intervenční fond, který jejich výplatu pozastavil, čerpání peněz obnovil s tím, že premiér Babiš vyřešil střet zájmů. Nejde mu státní úřad na ruku?Hostem Ptám se já je poslankyně a předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Marie Pošarová (SPD). Otázkami možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s holdingem Agrofert se už několik měsíců znovu zabývá Evropská komise. Nyní vzkázala, že sice bere na vědomí rozhodnutí českých úřadů obnovit dotace holdingu, zároveň si ale vyhrazuje právo situaci dále posoudit po získání úplných informací o případu.A jak informovaly Seznam Zprávy minulý týden, Brusel už zaslal českým úřadům další sérii dotazů týkajících se řešení možného Babišova střetu zájmů. Premiér vložil letos v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím střet zájmů vyřešil. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) následně na základě analýz uvedl, že řešení je v souladu s národní i evropskou legislativou a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Nehrozí, že Evropská komise Babišovo řešení zpochybní a Česko bude muset dotace  vracet? Je správné, že stát přestal vymáhat dotace, které dříve Agrofertu nezákonně i přes střet zájmů vyplatil? A jak se daří SPD ve vládě prosazovat svoje sliby voličům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Málokomu důvěřuje současný český premiér tolik jako právě jí. Tünde Bartha byla vedoucí úřadu vlády už v dobách prvního kabinetu Andreje Babiše, nyní její vliv ještě vzrostl. Mnohdy po Babišově boku přitom zastiňuje i ty, kdo by podle protokolu měli být vidět. Nejde ale jen o ni. Kdo další má na Babiše výrazný vliv? Host: Václav Dolejší - politický reportér Seznam Zpráv, spoluautor podcastu Vlevo dole Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě roku Podcast roku

Málokomu důvěřuje současný český premiér tolik jako právě jí. Tünde Bartha byla vedoucí úřadu vlády už v dobách prvního kabinetu Andreje Babiše, nyní její vliv ještě vzrostl. Mnohdy po Babišově boku přitom zastiňuje i ty, kdo by podle protokolu měli být vidět. Nejde ale jen o ni. Kdo další má na Babiše výrazný vliv?Host: Václav Dolejší - politický reportér Seznam Zpráv, spoluautor podcastu Vlevo doleČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

To, čo sa v STVR dnes deje, prekonáva Orwella i totalitnú Normalizáciu dokopy. Toto je únos verejnoprávnosti. Takto komentuje aktuálne personálne čistky v STVR, bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Ľuboš Machaj. Kam smeruje verejnoprávne médium pod vedením dua Šimkovičová-Machala a má ešte zmysel bojovať o jeho nezávislosť? Personálne čistky v STVR naberajú na intenzite. Pod rúškom konsolidácie sa verejnoprávny Telerozhlas zbavuje svojho personálneho zlata, teda tých najskúsenejších a širokou verejnosťou rešpektovaných odborníkov. Nejde teda o počty či konsolidačné čísla, ale o snahu vytlačiť z verejnoprávneho priestoru tých, ktorí takpovediac nehrajú na strunách vládnej moci.Celý proces mocenského ovládnutia jedného z kľúčových slovenských médií pritom prebieha pod taktovkou pravej ruky ministerky kultúry. Muža, ktorý do vysielania vnáša prvky ideologickej kontroly, ako i nepatričného zastrašovania redaktorov či pavedy. Slovenská televízia a rozhlas sa tak doslova v priamom prenose mení z verejnoprávnej inštitúcie na poslušný amplión roztlieskavajúci propagandu vládnej koalície. Sledujeme definitívny koniec verejnoprávnosti na Slovensku a bude ešte vôbec možné zdvihnúť značku, ktorá práve oslavuje storočnicu, z prachu a blata aktuálnej slúžky vládnej moci? A kde vlastne berie táto moc presvedčenie, že politika do kultúry či športu nepatrí a jediný, kto sa k politike môžu vyjadrovať sú iba a len samotní politici, inak, žijúci z našich daní? Ráno Nahlas s bývalým šéfom RTVS a dlhoročným rozhlasákom Ľubošom Machajom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský..

Zimbabwe, největší vývozce lithia v Africe, zakázalo vývoz této strategické suroviny. Nejde ale o ojedinělý krok. Napříč kontinentem sílí nacionalismus přírodních zdrojů, který tlačí ceny vzhůru a mění globální dodavatelské řetězce. Co za tím stojí?