Podcasts about vyu

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

V mozku řady pěvců vědci našli tentýž malý počet genů spojený s agresivním chováním. Využívají ho hlavně ty ptačí druhy, které nedokážou zahnízdit jinde než v dutinách. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „V povolebním vyjednávání bych byl ráznější. Nenechal bych si dát limit, co budeme prosazovat.“ Šéf Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan ve Studiu N říká, že by v případě úspěchu příští vládu rád složil na původním půdorysu s koalicí Spolu a Piráty. Odmítá ale ústupky v otázce manželství pro všechny nebo eutanázie. Potvrdil také, že jednociferný výsledek Starostů ve sněmovních volbách by spojil s rezignací na předsednickou funkci. „Co bude nad deset procent, je pro mě bratelný výsledek. Kdybychom měli nad patnáct, považoval bych to za úspěch. Dvacet procent je meta, která je hodně vysoko,“ říká Rakušan. „Chceme větší poslanecký klub, než má ODS. Myslím, že na to jako Starostové mířit můžeme.“ V rozhovoru došla řeč také na aktuální politickou kampaň. „Nenávistná kampaň je mnohem amorálnější než to, že konkrétní rodině zcela prokazatelně pomůžete. Využití by to bylo, kdyby ta rodina nevěděla, co a proč jsme tam přijeli dělat,“ reaguje na otázku, zda považuje za morální fotit se s lidmi v nouzi, kteří v rámci předvolební kampaně dostali od Starostů peníze. „Je to kampaň a účelem kampaně je vzbudit pozornost. My to od začátku přiznáváme. Udělal bych to znovu,“ obhajuje Rakušan přístup svého hnutí. Ve Studiu N čelil místopředseda vlády také otázkám, proč čtyři roky ve vládě s luxusní většinou nevyužili k větším reformám. „Museli jsme přijímat kompromisy, které jsme ještě ke všemu blbě prezentovali,“ hodnotí Rakušan působení pětikoalice. „Například ve školství jsme čekali víc, jedničku bychom si nedali. Zasloužili bychom si dvě minus až tři.“ V tom, s jakými stranami a koalicemi by v příští vládě za žádnou cenu nespolupracovali, má jasno: „Nešli bychom do vlády s hnutím ANO, SPD, přebarvenými komunisty Stačilo! a neumím si to představit ani s Motoristy,“ vyjmenovává šéf Starostů. Proč stále coby ministr vnitra neumí občanům podrobně vysvětlit, co se stalo v bitcoinové kauze? Proč byl Dozimetr to nejhorší, co v politice zažil? A co udělala vláda špatně, že se jí nepodařilo zastavit konspirační teorie po rozsáhlém blackoutu? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Vraj až šesťkrát blokoval 18. balík sankcií Európskej komisie voči Rusku, kým nedostal písomné záruky bezpečnosti v prípade, ak plánovaný koniec toku ruského plynu do Európy bude pre Slovensko predstavovať ohrozenie. Robert Fico koniec ruského plynu opakovane nazýva nevídanou hrozbou a politickým rozhodnutím komisie, o potrebe energetickej bezpečnosti a odpútania sa od agresora už ale nehovorí nič. Podľa energo analytika Radovana Potočára komisia síce v niektorých oblastiach, ktoré Ficovi garantovala, môže čo-to urobiť, nateraz sa však nedá hovoriť o žiadnej relevantnej legislatíve. Ak by nakoniec došlo aj na ňu, potrvá podľa neho mesiace, kým bude prijatá. „Navyše, ak sa pozrieme len na ceny plynu, pri ktorých sa hovorí o strope, nikto nemá burzu kompletne v rukách. Jediný príklad z roku 2022, kedy bol na čas zavedený cenový strop, nikdy nebol využitý a dnes už de facto neexistuje. Aj teraz bude teda riešenie závisieť od jeho konkrétneho nastavenia,“ objasňuje analytik. Opäť sa pritom hovorí aj o možnosti využiť na kompenzáciu vysokých cien energií (ak k nim dôjde) časť prostriedkov z eurofondov, čo podľa Potočára predstavuje opakovanie chyby z minulosti - ich nehospodárne využitie. „Zase sme v situácii, kedy peniaze nepoužijeme na nič užitočné, iba ich opäť prejeme, respektíve doslova spálime v kotloch,“ približuje. Naopak, využiť by sa podľa neho mali skôr na preventívne opatrenia, ktoré dokážu viesť k zníženiu spotreby plynu, či už v domácnostiach alebo v prípade podnikov. Je ale situácia Slovenska v prípade stopnutia ruského plynu naozaj taká bezútešná, a ak áno, prečo sme jediní, čo sa stavajú na zadné a Česi či Rakúšania nemajú s rozhodnutím komisie žiaden problém? A vôbec, aké záruky si to Fico vyloboval? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá energo analytik Radovan Potočár. ​V rozhovore sa dozviete: 1:35 Ako má phase-out ruského plynu vyzerať. 4:10 Pravdepodobnosť, že nastane krízová situácia. 9:56 Prečo Merz hovorí, že máme problém? 14:54 Vie komisia poskytnúť Slovensku garancie? 16:40 Kto rozhoduje o výške prepravných poplatkov?​​​ 18:44 Využitie eurofondov na kompenzáciu cien energií. 22:35 Ako si Gazprom plní svoje záväzky voči nám. 26:15 Má Slovensko dosť alternatív k ruskému plynu? 30:45 Čo spôsobia Trumpove sekundárne clá. 33:02 18. balík protiruských sankcií. 35:25 Adresná energopomoc. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Kam smeruje technológia umelej inteligencie a čo jej rozvoj znamená pre nás ako ľudstvo? Ako AI ovplyvňuje naše kognitívne schopnosti, akú úlohu zohráva v špičkovom vedeckom výskume a ako by sme mali pripraviť seba a naše deti na budúcnosť, v ktorej budú AI nástroje všadeprítomné?V novom dieli podcastu SHARE, ktorý je záznamom z diskusie na festivale Pohoda, sa redaktor Živé.sk Maroš Žofčin rozpráva s profesorkou Máriou Bielikovou, riaditeľkou Kempelenovho inštitútu inteligentných technológií (KInIT), a astrofyzičkou Žofiou Chrobákovou, ktorá využíva AI vo svojom výskume.Tip na čítanie na dovolenku: Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Počas leta ju navyše môžete získať v 30 % zľave: TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako umelá inteligencia mení naše myslenie a znižuje kognitívne funkcie.Využitie AI v špičkovej vede: Od výskumu vesmíru v CERN-e po simulácie galaxií.Nové trendy v AI: Nástup agentov a modelov, ktoré dokážu „uvažovať“.Môže AI robiť nové vedecké objavy a nahradí v budúcnosti vedcov?Aké zručnosti a vzdelanie budeme potrebovať v ére umelej inteligencie.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Frekventovaný most Míru v Přerově uzavřely na dva dny opravy silnice. Úsek objíždí i městské autobusy. Využívají most Legií.

Mezi Ostravou a Karvinou by mohly znova jezdit tramvaje. Moravskoslezský kraj začal s přípravou možného obnovení kdysi velmi vytíženého dopravního spojení. Využijí se i staré báňské vlečky, které sloužily například k převážení černého uhlí do hutí a průmyslových podniků.

Využij BURGA letní slevu 20% + 5% s mým kódem KRIMIPRX5 = 25% sleva na vše ( i k akci 2+2 kryty zdarma) Platí pouze do 29. června, odkaz zde: https://burga.social/KRIMIPRX5 ✨ @burgaofficial 

Ve třetí epizodě podcastu V producentské dílně jsem přivítal producenta, bubeníka a svého dlouholetého kamaráda Tomáše Neuwertha. Tomáš je osobnost, která ve světě české hudby zanechala výraznou stopu. Jako studiový hráč i producent má za sebou nepřeberné množství nahrávek napříč žánry a styly. Současně je i velmi vyhledávaným spoluhráčem, pravidelně vystupuje s kapelami jako Tata Bojs, Kafka Band, Umakart nebo momentálně odpočívajícím Zvířetem jménem Podzim. Dlouhodobě spolupracuje také s Jakubem Königem alias Kittchenem. Využil jsem této vzácné příležitosti a ptal se Tomáše na jeho přístup k nahrávání a produkci bubnů. Zajímalo mě, co všechno ovlivňuje jeho kreativní proces při práci na nové skladbě. Odkud čerpá inspiraci, jakou roli hraje zvuková kvalita nástrojů nebo akustika prostoru a co by poradil méně zkušeným bubeníkům, kteří se snaží mít co nejlepší zvuk. Rozebrali jsme i časté chyby, kterých se čeští bubeníci při nahrávání dopouštějí, a Tomáš své postřehy ilustroval konkrétními příklady a vzpomínkami z natáčení, což jeho odpovědi činí o to cennějšími. Každý projekt si zaslouží své studio Tomáš je také majitelem nahrávacího studia Animan, které se nachází v malebném prostředí moravskoslezských Beskyd, na hranici mezi městy Kopřivnice a Štramberk. Přestože má vlastní technické zázemí, s chutí a otevřeností navštěvuje i jiná nahrávací studia, například vyhlášené studio SONO, 3bees nahrávací studio, nebo slovenské Birdland Studio. Jak sám říká, výběr správného nahrávacího prostředí je zcela zásadní a měl by být jedním z prvních kroků, které producent učiní ještě před samotným začátkem nahrávání. Každý hudební projekt má totiž svou vlastní atmosféru, zvukové potřeby a energii a to vše by mělo být zohledněno i při volbě studia. „Nejdůležitější je to, co leze z repráků.“ Tuto trefnou větu rád cituje z úst Andrewa Schepse, legendárního amerického producenta a zvukaře, jehož práce i životní filozofie jsou pro Tomáše stálým zdrojem inspirace. Schepsův důraz na výsledek, na to, co skutečně slyšíme, je mu blízký. Je jedno, jaký mikrofon použijete nebo jaká značka je na zesilovači, důležité je, jaký dojem zanechá finální nahrávka. Součástí epizody je i ukázka Tomášovy produkční práce, konkrétně skladba „See“ od kapely Froples. Tomáš aktuálně pracuje na nové hudbě s kapelou The Shookies, připravuje také nový materiál s Kafka Bandem a teprve nedávno spatřila světlo světa jeho čerstvá spolupráce s Matějem Belkem a Jamesem Harriesem – skladba Shivers Down My Spine, která je dalším důkazem jeho hráčské citlivosti a schopnosti dotýkat se lidských emocí skrze zvuk písniček. Pokud vás zajímá, co všechno stojí za vznikem autentické a funkční hudební produkce, tahle epizoda vás určitě nezklame. Tomáš Neuwerth otevřeně sdílí své zkušenosti, vnitřní pocity i praktické rady a to vše s nadhledem, pokorou, lehkostí a obrovským zápalem pro hudbu.

Internetové podvody, ktoré zneužívajú tváre známych ľudí na lákanie na falošné investície, sú len vrcholom ľadovca. Útočníci neustále prichádzajú s novými, kreatívnymi metódami, ako oklamať používateľov. Jednou z najnovších a na Slovensku mimoriadne rozšírených hrozieb je podvodná CAPTCHA, ktorá zneužíva dôveru ľudí v známy bezpečnostný prvok.V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva so špecialistom na digitálnu bezpečnosť spoločnosti Eset, Ondrejom Kubovičom, o tom, ako tieto útoky fungujú, prečo sú také úspešné a ako sa voči nim môžeme brániť. Tento diel prinášame v spolupráci so spoločnosťou Eset.Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou Eset.V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako fungujú deepfake podvody so známymi osobnosťami na sociálnych sieťach.Nová hrozba číslo jedna: Čo je falošná CAPTCHA a prečo je tak nebezpečná.Poloautomatizované podvody na online bazároch ako Vinted či Bazoš.Prečo sú tieto útoky úspešné: Využívanie psychológie a sociálneho inžinierstva.Ako sa brániť a prečo je kritické myslenie najlepšou ochranou.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/fcYqW2u/falosny-sagan-aj-hacknute-profily-kapiel-expert-odhaluje-burlive-zakulisie-online-podvodov/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Jak zvládat emoce v investování a jak si jako investor držet odstup? Na to se budu ptát zkušeného investora a privátního investičního poradce pro podnikatele a manažery Marka Odehnala. Využijeme k tomu aktuální data z trhu a i tu horskou dráhu, co v poslední době zažíváme. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Hosť podcastu: JANA PRONSKÁ, kráľovná slovenskej historickej romance Vraciame sa ku Kliatbe, ktorá rozbehla mimoriadne obľúbenú fantasy sériu, nasledovala Jorga, Princezná z Izmiru a teraz pribudol Pútnik, zavŕšenie série. O čom je príbeh a prečo mala byť len prvá kniha a napokon sú štyri? Prečo sú šťastné konce Jankiným poznávacím znamením a prečo sú historické romance čoraz obľúbenejšie? Janka sa svojimi knihami snaží prispievať aj k propagácii slovenských dejín. Využíva vyštudovanú banícku priemyslovku pri písaní? A ako si nachádza čas na písanie, ako to zladí s prácami na farme?

Česká společnost LPP Holding dodala na Ukrajinu stovky dronů, které se obejdou bez GPS i rádiové navigace. Doma ale čelí kritice ohledně nákupu vozidel Supacat pro českou armádu.Ruská agrese na Ukrajině mění způsob vedení války. Pravidla boje změnilo masové nasazení dronů využívaných k pozorování, přímým útokům i obraně. Každodenní realitou se stalo i rušení elektronických signálů satelitní navigace a naváděcích systémů.V boji se prosadila i česká společnost LPP Holding. Ta na Ukrajinu dodala stovky dronů, které žádnou satelitní ani rádiovou navigaci nepotřebují. „Využívají kombinaci vizuální a inerciální navigace. Mohou se používat bez jakýchkoliv omezení v prostředí aktivního rušení elektronických signálů nebo při poruše magnetického pole,“ říká v pořadu Agenda ředitel firmy a bývalý velitel pozemních sil české armády Miroslav Žižka.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Medicína je jednou z oblastí, ktorú čaká vďaka umelej inteligencii najväčšia transformácia. Ako konkrétne nám AI pomôže v boji proti rakovine, pri liečbe ďalších civilizačných chorôb a aký vplyv to bude mať na dĺžku a kvalitu nášho života? Nejde pritom o vzdialené vízie, ale o technológie, ktoré sa už dnes začínajú uplatňovať v praxi.V novom dieli podcastu SHARE, ktorý je úryvkom rozhovoru z knihy Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť, sa redaktor Živé.sk Maroš Žofčin rozprával s docentom Štefanom Korcom, významným slovenským onkológom s viac ako 50-ročnou praxou.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako AI spresňuje diagnostiku v patológii až 10-násobne.Personalizovaná medicína: Návrh liekov na mieru pre konkrétny typ nádoru.Vízia budúcnosti: Prečo sa rakovina môže stať len chronickým ochorením.Využitie AI pri iných ochoreniach a pri identifikácii rizikových pacientov.Dlhovekosť vďaka AI: Ako sa môžeme bežne dožívať 100 rokov.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/6Euviv5/ai-nam-umozni-dozit-sa-viac-ako-100-rokov-hovori-lekar-stefan-korec-uryvok-z-knihy-o-ai/ Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Súčasťou kybernetickej bezpečnosti nie je len samotná reakcia na útoky, ale aj všeobecné povedomie a analýza dát z verejne dostupných zdrojov, známa ako OSINT (Open Source Intelligence). Prečo je táto technika dôležitá, kde všade sa zbierajú dáta – od sociálnych sietí až po dark web – a ako v tom pomáha umelá inteligencia?V novom dieli špeciálnej série podcastu SHARE o kybernetickej bezpečnosti sa Maroš Žofčin rozpráva s Michalom Srncom, riaditeľom informačnej bezpečnosti v spoločnosti Aliter Technologies, o metódach, nástrojoch a praktickom využití OSINT analýzy. Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou Aliter Technologies.V podcaste hovoríme o týchto témach:Čo je OSINT a ako sa analyzujú dáta z verejných zdrojov a sociálnych sietí.Ako firmy môžu využiť OSINT na vlastnú ochranu pohľadom útočníka.Úloha AI: Ako umelá inteligencia pomáha spracovať dáta a hľadať kontext.Atribúcia útokov: Odhaľovanie páchateľov kyberútokov pomocou verejných dát.Využitie OSINT v boji proti dezinformáciám a pri overovaní faktov.Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou Aliter Technologies.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

S Karlovými Vary jsou neodmyslitelně spjatá dvě jména: Becher a Mattoni. Existuje však ještě třetí: Moser. Sklárna tohoto jména funguje už od roku 1857, kdy ji založil mladý rytec skla. Ludwigu Moserovi bylo tehdy 24 let. Na svět přišel 18. června 1833 do rodiny, která provozovala židovskou jídelnu. Ludwiga však místo hrnců a pánví zajímalo sklo. Fascinovala ho jeho křehkost a krása. Vyučil se rytcem a coby tovaryš strávil několik let na cestách po celé střední Evropě. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V této epizodě Trime podcastu se zaměřujeme na vápník – jeho význam pro zdraví a výživu. Probrali jsme hlavní zdroje vápníku, rozdíly mezi přírodními a syntetickými formami, a jak minerály z řas podporují jeho vstřebávání. Diskutujeme o rovnováze v těle, vlivu vitamínů D3, K2 a hořčíku, a důležitosti správného příjmu vápníku pro optimální zdraví kostí. Probrali jsme také specifické skupiny, jako těhotné ženy, lidé s osteoporózou a vegani, pro které je správná suplementace vápníkem klíčová. Epizoda je určena pro všechny, kdo chtějí vědět, jak správně suplementovat vápník a předejít nežádoucím účinkům.0:00 Úvod1:24 Hlavní zdroje vápníku3:00 Je možné přijmout dostatek vápníku pokud nekonzumuji mléčné produkty 4:00 Doporučené denní dávky 4:30 Lze zjistit hodnoty vápníku z krve? Jak jinak zjistit,  zda přijímám dostatek vápníku ze stravy? 6:40 Využitelnost vápníku a faktory, které ji ovlivňují – Jak ovlivňuje tělo schopnost vstřebat vápník7:30 Pohyb vs. suplementace vápníkem – Kdy je vhodná a jak ji správně aplikovat9:50 Jak přijmout vápník ze stravy - kolik, co konzumovat 12:05 Osteoporóza a vztah k vápníku – Jak správná suplementace pomáhá při osteoporóze13:05 Obsah bílkoviny vs. vápníku - které zdroje vybírat aby se zabránilo předávkování 16:00 Které kofaktory pohlídat ve stravě, aby se podpořil správný metabolismus vápníku 19:16 Správný výběr zdrojů vápníku pro různé skupiny – Jak přizpůsobit příjem vápníku těhotným ženám, sportovcům a 25:30 lidem s osteoporózou nebo 30:35 vegani 24:08 Suplementace hořčíku - co může ovlivnit? 34:40 Proč může být suplementace riziková? 35:12 Jaký vápník je pro tělo nejlepší – Výhody přírodní formy vápníku z řas a kombinace s vitamíny D a K2===============================================

Šípkové růže jsou na začátku června v plném květu. Využít se dají nejen šípky, ale i okvětní plátky. „Teď je ideální doba nasbírat si okvětní plátky růží a vytvořit si třeba růžový olej nebo růžovou sladkou pěnu jako zákusek. Ideální jsou plané růže nebo ty, které máte na zahradě ještě po babičce. Jednou z nejléčivějších, nejmagičtějších a nejkrásnějších růží je růže stolistá,“ doporučuje bylinkářka Radka Svatošová.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šípkové růže jsou na začátku června v plném květu. Využít se dají nejen šípky, ale i okvětní plátky. „Teď je ideální doba nasbírat si okvětní plátky růží a vytvořit si třeba růžový olej nebo růžovou sladkou pěnu jako zákusek. Ideální jsou plané růže nebo ty, které máte na zahradě ještě po babičce. Jednou z nejléčivějších, nejmagičtějších a nejkrásnějších růží je růže stolistá,“ doporučuje bylinkářka Radka Svatošová.

Svoboda „pod širým nebem“, kterou nám Bůh nabízí versus náš lidský sklon uzavírat se před Bohem i ostatními. Využijte léto k tomu vyjít ven a potkat Boha a otevřít se přátelům, zve mozaikový host Ida Pencová z Apoštolské církve v Kolíně.

Když se na úsvitu českého šoubyznysu objevil v divadle Semafor exotický barytonista s banjem a spustil „To všechno vodnes čas“, publikum šílelo. Vyučený sklář Vladislav šel ve stopách maminky, operetní umělkyně z Vídně, která mu říkala Waldy. Neodradily ho ani čtyřky ze zpěvu. Provázela ho pověst chuligána a rebela, kterou přiživovala StB kousky jeho dvojníků. S lidovkami „zboural“ i londýnskou Albert Hall za přítomnosti královny Alžběty II. Zemřel 30. května 2009 na Floridě.

Saša Michailidis se ptá písmomalíře Daniela Plaveckého ze studia Plavečky na pražské Letné a pedagoga UMPRUM Radka Siduna, který přednáší o současné typografii a tvorbě písma. Ručně malované cedule, vývěsní štíty, tabule. Dříve běžné, dnes vzácné. Proč se dnes zabývat písmomalířstvím? Je pro něj odbyt? Vyučuje se vůbec na školách? Mění se nějak náš vztah k písmu a typografii?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá písmomalíře Daniela Plaveckého ze studia Plavečky na pražské Letné a pedagoga UMPRUM Radka Siduna, který přednáší o současné typografii a tvorbě písma. Ručně malované cedule, vývěsní štíty, tabule. Dříve běžné, dnes vzácné. Proč se dnes zabývat písmomalířstvím? Je pro něj odbyt? Vyučuje se vůbec na školách? Mění se nějak náš vztah k písmu a typografii?

Barbara Paldus je investorka, podnikatelka a vědkyně s českými kořeny. Probereme její cestu od vyrůstání v Kanadě až po její dlouhodobý pobyt v USA, kde od základů vybudovala několik biotechnologických společností. Jedna z jejích firem se zabývá výrobou vakcín na nemoci jako Ebola a COVID-19. Aktuálně se soustředí na dermatologii a řešení kožních problémů prostřednictvím studia mikrobiomu a systémů lidského těla. Diskuse se také dotýká jejích osobních zkušeností, včetně synovy cesty s ADHD, a širších dopadů vědeckého výzkumu a inovací. Barbara sdílí své pohledy na budoucnost medicíny, důležitost propojení vědy a byznysu a výzvy a odměny podnikání.

Európska únia zaostáva v digitalizácii a inováciách. Slovenské firmy brzdí nedostatok financií aj pracovníkov „Európska únia čelí čoraz väčšiemu zaostávaniu za Spojenými štátmi americkými a Čínou v oblasti konkurencieschopnosti, digitalizácie a priemyselného rozvoja,“ upozorňuje Emil Fitoš, prezident IT Asociácie Slovenska a generálny riaditeľ Slovenského centra digitálnych inovácií. V rozhovore poukazuje na nedostatočné systémové reformy, fragmentovaný vnútorný trh EÚ a prebytok regulácií, ktoré brzdia európske podniky aj slovenské firmy. „Európa je preregulovaná a úplne zaspala v oblasti umelej inteligencie,“ konštatuje E. Fitoš s odvolaním sa na Draghiho správu, ktorá pomenovala úpadok európskej konkurencieschopnosti. Zatiaľ čo Spojené štáty investujú do takzvanej reindustrializácie a technologickej sebestačnosti, Európa sa len pomaly spamätáva z dôsledkov zmeškaných príležitostí. Dokument Kompas konkurencieschopnosti, ktorý predstavila Európska komisia začiatkom tohto roka, E.Fitoš víta, no upozorňuje, že „dokument vyvoláva rovnako veľa otázok, ako dáva odpovedí“. Zároveň varuje, že kombinovanie starých a nových prístupov bez jasnej stratégie môže viesť k vnútorným konfliktom: medzi zelenými cieľmi a potrebou zvýšiť konkurencieschopnosť. Na úrovni Slovenska sú bariéry ešte výraznejšie. Firmy narážajú na nedostatok financií, kvalifikovaných pracovníkov a nadmernú národnú reguláciu. „V prieskume Industry Forum označilo šesťdesiat percent priemyselných podnikov financie za hlavnú prekážku digitalizácie,“ hovorí E. Fitoš. Zároveň poukazuje na akútny nedostatok odborníkov, pričom v samotnom IT sektore chýba 15 až 20-tisíc ľudí. Krátkodobé riešenia, ako je flexibilnejšia imigračná politika, pomáhajú len čiastočne. Dlhodobú zmenu môže priniesť iba reforma vzdelávacieho systému. „Z vysokých škôl odchádza päťdesiat percent absolventov, ktorí nepracujú v odbore, ktorý vyštudovali. Štát tak financuje niečo, čo ekonomika nepotrebuje.“ Európska únia čelí nevyhnutnosti rozhodnúť sa – či bude pokračovať v zelenej transformácii bez ohľadu na ekonomické dôsledky, alebo urobí kompromisy, ktoré umožnia technologický rozvoj a vyššiu produktivitu. Využívajú slovenské podniky digitálne technológie efektívne? Aké kroky by malo Slovensko podniknúť, aby sa stalo atraktívnejším pre investície do technologických inovácií? Odpovede na tieto a viacero ďalších otázok sa dozviete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/ekonomika/europa-straca-konkurencieschopnost-digitalizacia-deregulacia-su-klucom-zmene?itm_brand=trend&itm_template=news&itm_modul=denny_suhrn_sprav&itm_position=1

Věříš, že si můžeš život nastavit podle sebe? Tahle epizoda je o tom, že to není tak složité, jak se zdá. O tom, jak převzít zodpovědnost za vlastní směr, tvořit si vizi a nenechat se vést autopilotem starých vzorců. Janka ve svých 63 letech srší energií a nápady a mluví otevřeně o své cestě, pádech, krizích i tom, jak se proměnila z „výkonného režimu“ do vědomého tvoření života. Jak poznat, že žijeme podle cizích očekávání? Praktické cvičení na tvorbu vize a pojmenování hodnot Proč je práce na sobě těžká – a proč to za to stojí Jak přijmout krize jako součást růstu A co to znamená být „úchylně šťastná“?  Janka Chudlíková je mentorka, lektorka a průvodkyně osobním rozvojem. Prošla světem byznysu i vlastního vyhoření a dnes pomáhá lidem žít vědomější, radostnější a autentičtější život – podle sebe, ne podle očekávání okolí. Partnery podcastu je POWERLOGY - kvalitní produkty pro lepší výkon těla i mysli. Využijte slevový kód: PROTIPROUDU17 a získejte 17% slevu na svou objednávku! Nakupujte na Powerlogy.cz a posuňte svůj životní styl na novou úroveň. A koukněte na můj nový produkt zaměřený na zavádění principů dobrého života do praxe - https://protiproudu.cz/program

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Magistr Edward Kelley skutečným vzdělancem nikdy nebyl. Vyučil se pouze lékárníkem. Univerzitní studia na Oxfordu nikdy nedokončil, přesto magisterský titul běžně používal.

Magistr Edward Kelley skutečným vzdělancem nikdy nebyl. Vyučil se pouze lékárníkem. Univerzitní studia na Oxfordu nikdy nedokončil, přesto magisterský titul běžně používal.

Využívanie Business Intelligence reportingu (BI) pomáha slovenským firmám optimalizovať finančné procesy, zlepšiť rozhodovanie a identifikovať nové príležitosti na rast Business Intelligence nástroje umožňujú firmám lepšie porozumieť svojim finančným dátam, čo vedie k presnejším predpovediam a rýchlejšiemu reagovaniu na zmeny v hospodárskom prostredí. Ako ich čo najlepšie využívať v prostredí malých aj veľkých firiem na Slovensku, v podcaste odpovedali Juraj Tobák, partner TPA Slovakia a Miroslava Kvočáková, senior manažér pre účtovníctvo TPA Slovakia. „Ak nastane akákoľvek transakcia, automaticky sa zobrazí v reporte, to znamená, že už nemusíte čakať mesiac, kým účtovníci zaúčtujú všetky doklady, rovnako nemusíte čakať na kontroléra, kým si vyexportuje excel, niekoľkokrát ho upraví a prerobí a následne ho zašle. Reporting v Business Intelligence do prednastavených šablón „ťahá“ dáta z účtovníctva, ale aj iných zdrojov, a zobrazuje ich tak, ako to manažment a CEO spoločnosti potrebujú takmer okamžite,“ vysvetlil J. Tobák hlavné výhody reportingu. BI reporting môže zásadne zlepšiť finančné rozhodovanie vo firmách: „Pomáha zlepšiť finančnú výkonnosť firiem násobne, ak má spoločnosť dobrý business model, ale nemá prehľad o svojej efektivite a efektivite nákladov, ktoré vynakladá počas mesiaca, prípadne sa nepozerá na jednotlivé súvislosti vo firme, tak môže dosahovať štandardnú ziskovosť porovnateľnú s trhom. Akonáhle ale začne používať online reporting, tak sa jej otvoria nové možnosti, a keď na ne správne reaguje, dochádza k násobnému zvýšeniu ziskovosit v porovnaní s konkurenciou alebo trhovým štandardnom.“ uviedla M. Kvočáková. Ako prebieha postupné zavádzanie tejto formy reportingu do praxe? Ako sa s jeho nástupom mení úloha finančných manažérov vo firmách? Aké bezpečnostné riziká prináša digitalizácia účtovníctva a ako ich minimalizovať? Odpovede na tieto a oveľa viac ďalších otázok si vypočujete v podcaste.

Poslechněte si:01:12 Neutrinový obraz Galaxie11:15 Proč jsou skřivani poslové jara?20:00 První vodíková puma25:22 Jak nás mate průměrná rychlost?37:25 Využívají roztoči elektrické pole?45:23 Jak sova houká?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, zoolog Jan Andreska nebo matematik Mirko Rokyta. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:12 Neutrinový obraz Galaxie11:15 Proč jsou skřivani poslové jara?20:00 První vodíková puma25:22 Jak nás mate průměrná rychlost?37:25 Využívají roztoči elektrické pole?45:23 Jak sova houká?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, zoolog Jan Andreska nebo matematik Mirko Rokyta. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.

Podnikat chtěl odjakživa. První peníze si vydělal v čajovně své maminky, později při studiích vyrazil na brigádu do Amsterdamu. Z příležitostné práce na letišti se postupně stal byznys, který mu umožnil investovat do svého skutečného koníčku – cvičení. Když covid zavřel letiště, vrátil se do Česka a všechny vydělané peníze vložil do stavby sítě prémiových fitness center, která mu na trhu chyběla. Dnes má Next.Move několik poboček v Praze, míří k tržbám přes 100 milionů a zvažuje expanzi do USA.Jak se z brigády stane velký byznys? Co ho vedlo k založení vlastní fitness sítě? Proč se vzdal většinového podílu? A čím si čistí hlavu, když potřebuje vypnout? O tom všem mluví Julian Jančík v podcastu Money Maker.Partnerem dílu je česká longevity platforma Macromo. V mobilní aplikaci si můžete ukládat své výsledky krevních testů a dostávat doporučení, na co se soustředit v oblasti stravy a návyků. Macromo také nabízí domácí testy na DNA, krev a střevní mikrobiom. S kódem MoneyMaker20 dostanete 20% slevu na testy. Využijte ji právě teď.00:00 Začínáme2:17 Klíčové setkání a objev fitness kultury4:49 První brigáda v Nizozemsku7:11 Začátky vlastního podnikání11:47 Historky z letiště 18:02 Rodinné zázemí a motivace k vlastnímu byznysu21:37 Dopad Covidu a diverzifikace podnikání24:50 Vize Next.Move28:15 Škálování a budování značky33:52 Kde budou další pobočky Next.Move?35:39 „Chci se s Next.Move dostat za oceán“38:06 „První pobočkou jsem si nebyl jistý“41:34 Prodej nizozemského byznysu a bytu45:03 Příchod strategického investora Jozefa Janova51:51 Zisk a plány na další rok

Jak zhubnout bez extrémů? Strava, pohyb a udržitelné návyky s Lukášem Roubíkem V tomhle díle si s Lukášem Roubíkem z Institutu moderní výživy povídáme o tom, jak skutečně funguje hubnutí, proč nejsou extrémní diety řešením a proč by vás kalorická bilance měla zajímat víc než aktuální trendy. Zjistíte:

Stále více podnikatelů a firem kolem mě pracuje s umělou inteligencí. Využívají nástroje jako ChatGPT a další a zkouší, jak jim mohou usnadnit a zefektivnit práci. Přesto vidím spoustu podnikatelů, co se AI bojí a vidí v ní jen rizika. Přesto vám doporučuji zjišťovat, jaké příležitosti vám AI přináší a v čem dokáže pomoci vašemu podnikání. Vzdělávejte se, co všechno to už dneska umí a jak s tím pracují jiní podnikatelé. Hrajte si s tím nanečisto a zkoušejte, jak to zvládne vyřešit vaše zadání. Doporučuji být také obezřetný při výběru nástrojů, se kterými pracovat začnete. Dbejte na bezpečnost a udělejte si předem důkladnou rešerši, zda je vámi vybraný nástroj bezpečný, důvěryhodný a můžete s ním pracovat. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Natočeno: 12.2.2025Přinášíme Vám první ze dvou dílů, které vyšly na herohero v reakci na události posledních dvou týdnů.Tento díl jsme natáčeli bezprostředně po konání AI Summitu v Paříži, takže v něm reflektujeme hlavně první projev JD Vance na evropské půdě,  který pronesl právě v Paříži a který v podstatě reprezentuje postoj Silicon valley k evropským regulacím. Situace dále gradovala v Mnichově, kde evropským leaderům konečně začalo docházet, že Spojené státy se z dřívějšího garanta bezpečnosti stávají v podstatě nepřítelem.Technopolitik JDVance v PařížiMnichovu předcházel AI Summit v Paříži, na kterém JD Vance prohlásil, že americké firmy jsou nuceny se vypořádávat s DSA a dalšími regulacemi, které by EU měla přehodnotit.JD Vance tak reprezentoval především zájmy Silicon Valley a realizoval nový druh politiky, která vychází z potřeb konkrétní technologie. Využívá možností technologie k prosazování politických cílů, inkorporuje politickou agendu do technologie a naopak.Díky hyperkapitalistickému charakteru Silicon Valley je pak výsledkem technofašismus.Už od začátku našeho podcastu říkáme, že díky digitálním technologiím a AI žijeme v algokracii. A nyní se ukazuje, že americký technofašismus je jedním z možných způsobů výkonu algokracie, na který Evropa musí najít odpověď.EU přitom stále bere digitální technologie jen jako další sektor ekonomiky, pro který je třeba nastavit pravidla. Jednou z výzev pro Evropu tak bude, jak skloubit hodnoty demokracie s rozvojem a adopcí digitálních technologií.Bizár v Oválné pracovněJedním z projevů tohoto nového technopolitického směru je zřejmě nejbizarnější tisková konference, kterou kdy Oválná pracovna Bílého domu zažila. Na otázky novinářů odpovídal především stojící Elon Musk, který si sebou přivedl svého malého syna, jenž v mezičase špital směrem k sedícímu a zjevně dezorientovanému Trumpovi “ty nejsi prezident a měl bys sklapnout”.Temné osvíceníSoučasný americký technofašismus přitom čerpá z filozofie tzv. Dark Elightenment, neboli Temného Osvícení (TO). Ne náhodou si Musk nasadil černou kšiltovku “Dark MAGA”. Přívrženci TO věří, že demokratické státy založené na institucích jsou vysílené a je třeba je nahradit systémem  menších celků, kterým budou vládnout tzv. CEO Monarchs (technopolitiků). Jedná se o techno-centrický pohled na správu věcí veřejných podle dnes už (bohužel) proslulé knihy jednoho z guru tohoto hnutí Balaji Srinovasana, bývalého CTO Coinbase, která se jmenuje Network State. Mnichov pre-summit report: Trump představuje bezpečnostní rizikoOrganizátoři mnichovské bezpečnostní konference vydali ještě před jejím konáním report, ve kterém rozebírají ústup Spojených států z pozice garanta mezinárodního řádu a Trumpovy hrozby Kanadě a Dánsku označují za riziko, proti kterému bude třeba se pojistit. Jako nastavení témat pro konferenci to nebylo špatné, ale spád dalších událostí  pak bohužel daleko předčil všechna očekávání. A o tom je hned další díl.Podpořte nás na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

„Členstvo Kyjeva v Nato je jediný základ udržateľného mieru na Ukrajine“, tvrdí Martin Sklenár, bývalý šéf rezortu obrany. „Rusko vie, že proti Nato neobstojí. Kalkulácia voči Aliancii je preňho absolútne neváhodná a preto v Nato je mier a na Ukrajine je vojna, pretože Ukrajina v Nato nie je“, hovorí. Vzťahy pred a po. Aj tak sa začne hovoriť o transatlantických vzťahoch po bezpečnostnej konferencii v Mníchove. Trumpova Amerika tam Európe dala na známosť, nech sa o svoju bezpečnosť postará prioritne sama. A že s ňou Donald Trump nepočíta pri stole, za ktorým sa vyjednáva koniec Putinovej agresie. K tomuto stolu sa – paradoxne – musí dobíjať aj samotný Vododymyr Zelenskyj. „Aby sme zostali relevantní, musíme do toho vstúpiť aj cez vyššie výdavky na obranu“, zaznieva z európskych diplomatických zdrojov. Šéf Nato už obchádza členské štáty, aby s nimi o navyšovaní hovoril. V dnešný štvrtok sa zastaví v Bratislave. Ešte v januári apeloval, že „buď zvýšime výdavky na obranu, alebo sa môžeme začať učiť ruštinu“. (A práve v deň, keď tú ruštinu v Moskve počúvali Andrej Danko a spol.)Dostanú Európu vyššie výdavky na zbrojenie do hry a k stolu, pri ktorom sa rozhoduje o osude Ukrajiny a vlastne aj o bezpečnostnej architektúre starého kontinentu? A koľko by Slovensko utiahlo, ak už dve percentá HDP na obranu nám dávajú zabrať? Téma pre exministra obrany Martina Sklenára. Ako vidí naše vyhliadky, ak nás k stolu prestávali pozývať spojenci? „Trump je vyjednávač. Využíva všetky metódy, ktoré má k dispozícii. Ak sú to aj hrozby voči spojencom, on ich vníma ako legitímnu taktiku. Samozrejme Európania to vnímajú ako nátlak“, tvrdí Sklenár. Európa sa podľa neho musí zariadiť na alternatívu, že Spojené štáty sa z nej vojensky stiahnu. Naopak Rusko podľa Sklenára cíti priležitosť dosiahnuť to, čo vždy chcelo. „Nemá záujem vyriešiť Ukrajinu. Pre nich je to nástroj, ako riešiť celky pre nich omnoho nebezpečnejšie. Európsku úniu. Nato pre nich nie je až také nebezpečné, lebo vedia, že nikdy nebude útočiť na Rusko. Ak, tak len reagovať na situácie. Oni to vedia. Nato je však pre nich osožné, aby mohli vytvárať pocit ohrozenia. Pomáha to Putinovi vnútropoliticky sa udržať. Ale EÚ svojim ekonomickým modelom a blahobytom a rozvojom je model, s ktorým Rusko nedokáže súperiť. Preto ho musí rozložiť a poraziť“, vysvetľuje exminister Martin Sklenár. Čo sa týka avizovaného navyšovania výdavkov na zbrojenie vrámci Nato Sklenár očakáva, že sa to ustáli na úrovni medzi tri a pol až štyrmi percentami HDP. „Je to stále menej, ako byť vo vojne a dávať výdavky na obranu, ak na vás niekto útočí. Výdavky Ukrajiny na obranu sú v dvojciferných čísla percent HDP, čiže cez desať percent. Rusko dáva do sedem percent na vojnu“, hovorí. „Čím viac vydáme na obranu, tým menšia pravdepodobnosť je, že budeme mať ničivú vojnu“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Členstvo Kyjeva v Nato je jediný základ udržateľného mieru na Ukrajine“, tvrdí Martin Sklenár, bývalý šéf rezortu obrany. „Rusko vie, že proti Nato neobstojí. Kalkulácia voči Aliancii je preňho absolútne neváhodná a preto v Nato je mier a na Ukrajine je vojna, pretože Ukrajina v Nato nie je“, hovorí. Vzťahy pred a po. Aj tak sa začne hovoriť o transatlantických vzťahoch po bezpečnostnej konferencii v Mníchove. Trumpova Amerika tam Európe dala na známosť, nech sa o svoju bezpečnosť postará prioritne sama. A že s ňou Donald Trump nepočíta pri stole, za ktorým sa vyjednáva koniec Putinovej agresie. K tomuto stolu sa – paradoxne – musí dobíjať aj samotný Vododymyr Zelenskyj. „Aby sme zostali relevantní, musíme do toho vstúpiť aj cez vyššie výdavky na obranu“, zaznieva z európskych diplomatických zdrojov. Šéf Nato už obchádza členské štáty, aby s nimi o navyšovaní hovoril. V dnešný štvrtok sa zastaví v Bratislave. Ešte v januári apeloval, že „buď zvýšime výdavky na obranu, alebo sa môžeme začať učiť ruštinu“. A práve v deň, keď tú ruštinu v Moskve počúvali Andrej Danko a spol.Dostanú Európu vyššie výdavky na zbrojenie do hry a k stolu, pri ktorom sa rozhoduje o osude Ukrajiny a vlastne aj o bezpečnostnej architektúre starého kontinentu? A koľko by Slovensko utiahlo, ak už dve percentá HDP na obranu nám dávajú zabrať? Téma pre exministra obrany Martina Sklenára. Ako vidí naše vyhliadky, ak nás k stolu prestávali pozývať spojenci? „Trump je vyjednávač. Využíva všetky metódy, ktoré má k dispozícii. Ak sú to aj hrozby voči spojencom, on ich vníma ako legitímnu taktiku. Samozrejme Európania to vnímajú ako nátlak“, tvrdí Sklenár. Európa sa podľa neho musí zariadiť na alternatívu, že Spojené štáty sa z nej vojensky stiahnu. Naopak Rusko podľa Sklenára cíti priležitosť dosiahnuť to, čo vždy chcelo. „Nemá záujem vyriešiť Ukrajinu. Pre nich je to nástroj, ako riešiť celky pre nich omnoho nebezpečnejšie. Európsku úniu. Nato pre nich nie je až také nebezpečné, lebo vedia, že nikdy nebude útočiť na Rusko. Ak, tak len reagovať na situácie. Oni to vedia. Nato je však pre nich osožné, aby mohli vytvárať pocit ohrozenia. Pomáha to Putinovi vnútropoliticky sa udržať. Ale EÚ svojim ekonomickým modelom a blahobytom a rozvojom je model, s ktorým Rusko nedokáže súperiť. Preto ho musí rozložiť a poraziť“, vysvetľuje exminister Martin Sklenár. Čo sa týka avizovaného navyšovania výdavkov na zbrojenie vrámci Nato Sklenár očakáva, že sa to ustáli na úrovni medzi tri a pol až štyrmi percentami HDP. „Je to stále menej, ako byť vo vojne a dávať výdavky na obranu, ak na vás niekto útočí. Výdavky Ukrajiny na obranu sú v dvojciferných čísla percent HDP, čiže cez desať percent. Rusko dáva do sedem percent na vojnu“, hovorí. „Čím viac vydáme na obranu, tým menšia pravdepodobnosť je, že budeme mať ničivú vojnu“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Využili k tomu nobelovský materiál grafen. - O nového předsedu Akademie věd se uchází pět kandiátů. Dnes představíme biochemika a parazitologa Libora Grubhoffera. - Do Česka míří historicky nejvíc prestižních ERC grantů, na které se vážou stovky milionů korun v dalších pěti letech. Na jaké výzkumy?