Podcasts about pomn

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.

V neděli 25. května nás čeká Pomněnkový den, který je mezinárodně věnovaný ztraceným dětem. Co takhle naučit své potomky pro případ nouze, kdyby se ztratili, jak mají reagovat, jak zachovat klid a kde hledat pomoc?

Jen několik dětí z Lidic mělo štěstí, že přežily válku a po osvobození se setkaly se svými nejbližšími a příbuznými. Přežilo 17 ze 105 dětí. Jedním z nich je pan Jiří Pitín, kterému bylo v den, kdy nacisté srovnali Lidice se zemí, 7 týdnů.

„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá 95letá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci. Na kamenné desce se nachází kromě jiných i fotografie jejího tatínka Františka Šimka. Esesáci ho 6. května 1945 mučili, aby udal své spolupracovníky.

Řada měst a obcí si chce připomenout kulaté výročí osvobození u nově zrestaurovaných nebo vyčištěných pomníků. Napilno tak mají řemeslníci, kteří se této profesi věnují. Některé obce chystají jen slavnostní program, jinde se pouštějí i do úprav pietních míst. Ve Vyskytné na Pelhřimovsku například nechali vyčistit a pozlatit dva pomníky z obou světových válek.

Deset soch od devíti autorů bude letos v Klatovech k vidění v rámci festivalu Sochy v ulicích. Instalují je tam právě v těchto dnech.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Včera se u pomníku Járy Cimrmana v Pečkách na Kolínsku sešli jeho místní příznivci, aby společně odhalili motto na rok 2025, které každoročně připravuje autor pomníku, Jiří Lazar. Pomník ve tvaru zeměkoule v kostce je dokladem toho, že ačkoliv je Jára Cimrman kultovní vymyšlenou postavou, jeho duch i humor si už doslova žije sám svým životem.

Atmosféra Priessnitzových lázní je jiná než tep města Jeseníku. Spolu tvoří jedinečné místo mezi horami. My si ho projdeme se zkušenými průvodci a znalci kraje. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.

Co spojuje životopisný film o posledních šestnácti letech Bedřicha Smetany a celovečerní kinodokument o výpravě do Papui-Nové Guinei? Je to osoba Marka Najbrta.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co spojuje životopisný film o posledních šestnácti letech Bedřicha Smetany a celovečerní kinodokument o výpravě do Papui-Nové Guinei? Je to osoba Marka Najbrta.

Teplého červencového dne přichází 31letá žena do svého zaměstnání ve videopůjčovně ve Šternberku. Po poledni se otevřou dveře a do provozovny vstupuje neznámý muž. Zaměstnankyně nemá tušení, že se nejedná o zákazníka, ale o brutálního vraha, který ji za pár chvil vezme život.

Rača bola v minulosti samostatná obec, dnes je už súčasťou hlavného mesta ako jedna zo 17-tich mestských častí Bratislavy. Je známa najmä svojimi vinohradníckymi tradíciami, ale jej dejiny, vývoj a významné historické udalosti môžeme spoznať aj cez jej pamätihodnosti. Práve nim sa budeme venovať v našom tohto týždňovom seriáli. Miroslav Würfl sa o nich porozprával s Máriou Hatalovou a Janou Manikovou z Račianskeho muzeálneho spolku...

Adolf Kajpr prožil v koncentračních táborech a žalářích 13 let života. Za nepohodlné názory a pevný postoj byl stíhán jak nacisty, tak komunisty. Svůj život zasvětil víře, církvi a občanské pravdě. Prezidentské amnestie v roce 1960 se nedožil a zemřel ve vězení v Leopoldově.

Pomník s podobiznou Jana Žižky stojí ve vesnici Čeřejov na Českobudějovicku. Slavný vojevůdce tu totiž ve 14. století měl statek. Lidé si obvykle Žižku spojují s rodným Trocnovem, který se nachází nedaleko, ale rodina vlastnila více nemovitostí v okolí.

Dětské postavy v nadživotní velikosti, které shlížejí v houfu na prázdnou lidickou pláň, připomínají 82 místních dětí zavražděných v roce 1942 nacisty. Ale jejich pomník vyjadřuje ještě mnohem víc. Podle představ Marie Uchytilové, autorky sousoší, jde o symbolické ztvárnění všech dětských obětí druhé světové války. Bylo jich dohromady třináct milionů.

Dětské postavy v nadživotní velikosti, které shlížejí v houfu na prázdnou lidickou pláň, připomínají 82 místních dětí zavražděných v roce 1942 nacisty. Ale jejich pomník vyjadřuje ještě mnohem víc. Podle představ Marie Uchytilové, autorky sousoší, jde o symbolické ztvárnění všech dětských obětí druhé světové války. Bylo jich dohromady třináct milionů.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá čtyřiadevadesátiletá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci. Na kamenné desce se nachází kromě jiných i fotografie jejího tatínka Františka Šimka. Esesáci ho 6. května 1945 mučili, aby udal své spolupracovníky.

„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá čtyřiadevadesátiletá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci. Na kamenné desce se nachází kromě jiných i fotografie jejího tatínka Františka Šimka. Esesáci ho 6. května 1945 mučili, aby udal své spolupracovníky.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý pomník je fixace paměti, má nás upozornit, abychom vzpomněli, pamatovali buď na historickou událost či na konkrétní osudy. Zároveň je pomník ale také místem „druhé paměti“, té z doby, kdy byl vztyčen. Vypovídá o těch, kteří jej zbudovali a o jejich době. Když se dnes přemýšlí o novém pomníku obětem okupace roku 1968, vypovídá to něco o srpnu toho roku nebo o dnešním našem pohledu na Rusko? A proč tedy na to jdeme takto oklikou? V bonusu na Gazetisto a HeroHero pak zase po čase projdeme pár zajímavých knih.

Vyjádřením vděku za oběť mladých životů je pomník Janů Palacha a Zajíce, který na popud evangelického sboru v Děčíně vznikl k výročí 55 let od jejich sebeupálení na protest proti sovětské okupaci. Neoslavuje však jen hrdinství mladých mužů. „Přišlo mi, že v tom je určitý přesah: že jsou to stateční muži, ale samozřejmě ženy nesou tu tíhu, ženy cítí ztrátu těch lidských životů,“ popisuje autor pomníku, architekt a spisovatel David Vávra. Co vše se snažil do návrhu zakódovat?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: David Vávra, architekt, herec a spisovatel, autor pomníku Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370117/

Co napovědělo hlasování republikánů v americkém státě Iowa o šancích Donalda Trumpa na návrat do Bílého domu? Jaké legislativní úpravy navrhuje český antimonopolní úřad ve snaze posílit své pravomoci? A jak pojal architekt David Vávra nový pomník věnovaný památce Jana Palacha a Jana Zajíce?

Pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka patří mezi nejznámější díla v zemi. „Zajímavé je, že je kotvená jen na dvou bodech, přitom traverzy, na kterých je ta socha kotvená do architektonického podstavce, jsou pouze na přední a zadní noze koně,“ říká Marie Foltýnová, vedoucí Oddělení správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy.

Co napovědělo hlasování republikánů v americkém státě Iowa o šancích Donalda Trumpa na návrat do Bílého domu? Jaké legislativní úpravy navrhuje český antimonopolní úřad ve snaze posílit své pravomoci? A jak pojal architekt David Vávra nový pomník věnovaný památce Jana Palacha a Jana Zajíce?

Byl tam ještě nedávno posed – dřevěná budka na čtyřech dlouhatánských nohách s výhledem na širokánskou louku, na obzoru fulnecký zámek s křivkou Beskyd za zády. Za měsíčních nocí se v budce posedu ukrývali lovci dychtící po parohaté trofeji na zeď do obýváku.

90 let nic a teď najednou má policie pravděpodobného vraha. Jak je to možné? Případ vraždy Otýlie Vranské a „pomníčky“ české kriminalistiky. Pátrání po pravdě zaváté prachem – s dokumentaristou a autorem podcastu Kriminálka Mirkem Vaňurou.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.