POPULARITY
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Pomněnka je nejen krásná a něžná jarní rostlina, ale má i zajímavou historii v lidovém léčitelství. Symbolizuje věrnost a schopnost nezapomenout na toho druhého.
Za nenápadnými kameny u cest, v polích a lukách se často skrývají dramatické příběhy. Jeden takový stojí v hájku nad Novým Veselím na Ždársku.
Prvním veřejným městským parkem v Praze byly Chotkovy sady. Rozkládají se v sousedství Letohrádku královny Anny, který je součástí areálu Pražského hradu. Projít se jimi lidé poprvé mohli roku 1833. A to díky hraběti Karlu Chotkovi, jenž byl posledním nejvyšším purkrabím Českého království a významně se zasloužil o rozvoj Prahy.
Prvním veřejným městským parkem v Praze byly Chotkovy sady. Rozkládají se v sousedství Letohrádku královny Anny, který je součástí areálu Pražského hradu. Projít se jimi lidé poprvé mohli roku 1833. A to díky hraběti Karlu Chotkovi, jenž byl posledním nejvyšším purkrabím Českého království a významně se zasloužil o rozvoj Prahy.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Každý rok si 25. května připomínáme Pomněnkový den, den pohřešovaných dětí. A právě o nich si povídáme s Veronikou Hyšplerovou z Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.
Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V neděli 25. května nás čeká Pomněnkový den, který je mezinárodně věnovaný ztraceným dětem. Co takhle naučit své potomky pro případ nouze, kdyby se ztratili, jak mají reagovat, jak zachovat klid a kde hledat pomoc?
Jen několik dětí z Lidic mělo štěstí, že přežily válku a po osvobození se setkaly se svými nejbližšími a příbuznými. Přežilo 17 ze 105 dětí. Jedním z nich je pan Jiří Pitín, kterému bylo v den, kdy nacisté srovnali Lidice se zemí, 7 týdnů.
„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá 95letá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci. Na kamenné desce se nachází kromě jiných i fotografie jejího tatínka Františka Šimka. Esesáci ho 6. května 1945 mučili, aby udal své spolupracovníky.
Řada měst a obcí si chce připomenout kulaté výročí osvobození u nově zrestaurovaných nebo vyčištěných pomníků. Napilno tak mají řemeslníci, kteří se této profesi věnují. Některé obce chystají jen slavnostní program, jinde se pouštějí i do úprav pietních míst. Ve Vyskytné na Pelhřimovsku například nechali vyčistit a pozlatit dva pomníky z obou světových válek.
Deset soch od devíti autorů bude letos v Klatovech k vidění v rámci festivalu Sochy v ulicích. Instalují je tam právě v těchto dnech.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Včera se u pomníku Járy Cimrmana v Pečkách na Kolínsku sešli jeho místní příznivci, aby společně odhalili motto na rok 2025, které každoročně připravuje autor pomníku, Jiří Lazar. Pomník ve tvaru zeměkoule v kostce je dokladem toho, že ačkoliv je Jára Cimrman kultovní vymyšlenou postavou, jeho duch i humor si už doslova žije sám svým životem.
Atmosféra Priessnitzových lázní je jiná než tep města Jeseníku. Spolu tvoří jedinečné místo mezi horami. My si ho projdeme se zkušenými průvodci a znalci kraje. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.
Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.
Do Šanova ve Zlínském kraji se sice autem dostanete jen z jednoho směru. O to blíž je ale kopcům Bílých Karpat a husté síti turistických tras. Šanov leží jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem, a byť jde o klidnou, malou vesnici, najdete v ní hned několik zajímavostí. Například roubenou stodolu, stopy po letecké bitvě i malé rodinné bistro plné zvířat.
Teplého červencového dne přichází 31letá žena do svého zaměstnání ve videopůjčovně ve Šternberku. Po poledni se otevřou dveře a do provozovny vstupuje neznámý muž. Zaměstnankyně nemá tušení, že se nejedná o zákazníka, ale o brutálního vraha, který ji za pár chvil vezme život.
Pomník s podobiznou Jana Žižky stojí ve vesnici Čeřejov na Českobudějovicku. Slavný vojevůdce tu totiž ve 14. století měl statek. Lidé si obvykle Žižku spojují s rodným Trocnovem, který se nachází nedaleko, ale rodina vlastnila více nemovitostí v okolí.
Dětské postavy v nadživotní velikosti, které shlížejí v houfu na prázdnou lidickou pláň, připomínají 82 místních dětí zavražděných v roce 1942 nacisty. Ale jejich pomník vyjadřuje ještě mnohem víc. Podle představ Marie Uchytilové, autorky sousoší, jde o symbolické ztvárnění všech dětských obětí druhé světové války. Bylo jich dohromady třináct milionů.
Dětské postavy v nadživotní velikosti, které shlížejí v houfu na prázdnou lidickou pláň, připomínají 82 místních dětí zavražděných v roce 1942 nacisty. Ale jejich pomník vyjadřuje ještě mnohem víc. Podle představ Marie Uchytilové, autorky sousoší, jde o symbolické ztvárnění všech dětských obětí druhé světové války. Bylo jich dohromady třináct milionů.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá čtyřiadevadesátiletá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci. Na kamenné desce se nachází kromě jiných i fotografie jejího tatínka Františka Šimka. Esesáci ho 6. května 1945 mučili, aby udal své spolupracovníky.
„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá čtyřiadevadesátiletá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci. Na kamenné desce se nachází kromě jiných i fotografie jejího tatínka Františka Šimka. Esesáci ho 6. května 1945 mučili, aby udal své spolupracovníky.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vyjádřením vděku za oběť mladých životů je pomník Janů Palacha a Zajíce, který na popud evangelického sboru v Děčíně vznikl k výročí 55 let od jejich sebeupálení na protest proti sovětské okupaci. Neoslavuje však jen hrdinství mladých mužů. „Přišlo mi, že v tom je určitý přesah: že jsou to stateční muži, ale samozřejmě ženy nesou tu tíhu, ženy cítí ztrátu těch lidských životů,“ popisuje autor pomníku, architekt a spisovatel David Vávra. Co vše se snažil do návrhu zakódovat?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Host: David Vávra, architekt, herec a spisovatel, autor pomníku Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370117/
Pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka patří mezi nejznámější díla v zemi. „Zajímavé je, že je kotvená jen na dvou bodech, přitom traverzy, na kterých je ta socha kotvená do architektonického podstavce, jsou pouze na přední a zadní noze koně,“ říká Marie Foltýnová, vedoucí Oddělení správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy.
Co napovědělo hlasování republikánů v americkém státě Iowa o šancích Donalda Trumpa na návrat do Bílého domu? Jaké legislativní úpravy navrhuje český antimonopolní úřad ve snaze posílit své pravomoci? A jak pojal architekt David Vávra nový pomník věnovaný památce Jana Palacha a Jana Zajíce?
Byl tam ještě nedávno posed – dřevěná budka na čtyřech dlouhatánských nohách s výhledem na širokánskou louku, na obzoru fulnecký zámek s křivkou Beskyd za zády. Za měsíčních nocí se v budce posedu ukrývali lovci dychtící po parohaté trofeji na zeď do obýváku.