Podcasts about odstra

Zabudnite na osamelých hackerov v tmavých pivniciach z akčných filmov. Dnešný kybernetický zločin funguje ako vysoko organizovaná IT korporácia s jasnou hierarchiou a prepracovaným marketingom. Ich najčastejším a najobľúbenejším terčom sa pritom prekvapivo stali malé a stredné podniky na Slovensku.Útočníci si z napádania menších firiem vytvorili lukratívny ekosystém. Prečo sú práve slovenské malé podniky dokonalým cieľom? Majú dostatok cenných dát aj peňazí, no chýbajú im špecializované oddelenia kyberbezpečnosti. Hackeri už nerosielajú zle preložené spamy, ale dokonale vizuálne napodobňujú reálne inštitúcie, ako je napríklad Západoslovenská energetika (ZSE). Stačí jediné kliknutie na zdanlivo nevinné tlačidlo v maily s faktúrou a útočníci získajú prístup do firemnej siete, ktorý môžu na čiernom trhu predať ransomvérovým gangom za tisíce eur.O tom, ako táto digitálna mafia funguje a kedy presne treba byť v práci najviac v strehu, sa v podcaste SHARE rozprával Maroš Žofčin so špecialistom na digitálnu bezpečnosť Ondrejom Kubovičom a výskumníkom malvéru Jakubom Kaločom zo spoločnosti Eset.Podcast vznikol v spolupráci so spoločnosťou Eset.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste sa dozviete aj o týchto témach:Prečo sú malé a stredné slovenské podniky zlatou baňou pre kyberzločincov.Prečo útočné e-maily prichádzajú najčastejšie presne medzi 9:00 a 10:00 alebo po druhej poobede.Ako rozoznať podvrhnutú faktúru, ktorá vizuálne do detailu kopíruje reálne slovenské firmy.Ako funguje biznis model, kde si „operátori“ prenajímajú škodlivý kód takzvaným „partnerom“.Odstrašujúci prípad firmy CloudEye, ktorá predávala malvér pod zámienkou ochranného programu.Prečo hackerom v skutočnosti nejde o zaplatenie falošného nedoplatku z faktúry, ale o prihlasovacie údaje.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Hostia: Peter Blaškovitš (predseda platformy Export Analytica) a Andrej Gajdoš (predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory). | Európska únia sa podpisom obchodných dohôd snaží diverzifikovať dodávateľské reťazce. Odstraňovanie ciel sa týka aj masívnych trhov, ako sú India, Indonézia, juhoamerické krajiny skupiny Mercosur a Austrália. Nové dohody však okrem prístupu európskych firiem na nové trhy otvárajú aj opačnú cestu. Obavy majú najmä európski poľnohospodári, ktorých môže lacný import z tretích krajín existenčne ohroziť. Prečo sa Európska únia otvára svetovému obchodu práve teraz? Splní cudzokrajný dovoz vysoké nároky udržateľnosti a bezpečnosti rovnako, ako európske firmy? Kto bude z bezcolného vzťahu profitovať? A aké výhody môže vďaka dohodám očakávať bežný európsky spotrebiteľ? Ako veľmi sú podľa vás dohody EÚ s krajinami ako India či Mercosur motivované geopolitikou a snahou oslabiť závislosť od Číny a USA, a do akej miery ide stále primárne o ekonomické záujmy? Ktoré konkrétne sektory slovenskej ekonomiky môžu z týchto dohôd najviac profitovať a kde naopak hrozí, že otvorenie trhu prinesie viac strát než príležitostí? Je slovenské a európske poľnohospodárstvo v týchto dohodách skutočne „menou výmeny“ za priemyselné exporty, alebo sú obavy farmárov prehnané? Sú dohody ako Mercosur ešte stále aktuálne vzhľadom na to, že sa vyjednávali desaťročia, alebo riskujeme, že podpisujeme zmluvy pre „starý svet“, ktorý sa už zmenil? Kde v týchto dohodách vidíte príležitosti a výzvy pre Slovensko? | Európa sa otvára medzinárodnému obchodu. | Moderuje: Soňa Hagarová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Každou noc váš mozek pracuje na něčem zásadním. Odstraňuje toxiny, třídí vzpomínky a chrání vás před tím, čeho se mnozí z nás bojí nejvíc. Před ztrátou paměti.Neurovědec a neurokouč profesor Aleš Stuchlík vysvětluje, proč zapomínání jmen nebo klíčů ještě neznamená demenci, co se skutečně děje v mozku během spánku a proč kolotoč myšlenek v noci může být nebezpečný.

Vzhledem k vývoji světa potřebuje Francie větší jaderný arzenál. Takový vzkaz nedávno vyslal prezident Emmanuel Macron s tím, že je také nutné zpřísnit jadernou doktrínu. Současné otřesy na globální scéně ale přinášejí otázku, jestli se neschyluje k širším závodům v jaderném zbrojení. Roli mohou sehrát i údery na Írán.Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost, který působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ve večerních hodinách projíždí Ostravou po tramvajových kolejích brousicí vůz, který se stará o to, aby se tramvajím po kolejích dobře jezdilo. Za noc zvládnou necelý kilometr a půl.

Nový rok 2026 prináša do éteru nielen očakávania spojené s blížiacou sa olympiádou, ale aj ostrú sondu do aktuálneho diania v Tipos extralige. Do horúceho kresla podcastu Góly z bufetu tentoraz zasadol bývalý obranca, tréner a dnes už aj etablovaný televízny expert TV JOJ Šport Martin Chovan. V rozhovore s Marekom Marušiakom a Tomášom Prokopom sa nezdržal len pri zdvorilostných frázach.Práve naopak, s chirurgickou presnosťou pomenoval bolesti našich hokejových bášt, pričom nešetril ani tie najväčšie značky, vrátane bratislavského Slovana či trápiacej sa Dukly Trenčín.Hoci „belasí” trónia na čele tabuľky, Martin Chovan upozorňuje na paradox, ktorý v Bratislave vládne. Slovan totiž dominuje vonku, no na Zimnom štadióne Ondreja Nepelu sa pod tlakom náročného publika často trápi. „Ak sa ti nepodarí prvých pár zápasov, diváci začnú pískať, sú nespokojní a to všetko hráči vnímajú. Je to extrémny tlak z domáceho ihriska,” analyzuje Martin Chovan psychiku kabíny, ktorá sa podľa neho uvoľní až v momente, keď autobus opustí hranice hlavného mesta.V podcaste sa dozviete aj to, prečo porovnáva situáciu v Slovane s atmosférou v slávnej Madison Square Garden a prečo si myslí, že práve angažovanie kanadského trénera bolo kľúčovým krokom pre mentalitu mužstva.Diskusia sa však neobmedzila len na súčasnú tabuľku. Bývalý extraligista sa vášnivo rozhovoril o výchove mládeže a chybách, ktorých sa dopúšťajú tréneri, keď nútia mladé talenty zbavovať sa puku. Jeho filozofia je jasná – kreativita a odvaha musia mať prednosť pred alibizmom. Ešte tvrdšie slová však volil pri pohľade na kariérne trajektórie niektorých hviezdnych talentov, ktoré nenaplnili svoj potenciál.Najsilnejší moment rozhovoru prichádza pri téme Martina Réwaya a jeho pôsobenia v lige. Martin Chovan ho dáva do priameho kontrastu s profesionálnym prístupom a slúži mu ako memento pre nastupujúcu generáciu. „Tam si myslím, že sa tápa. Tak, ako to robí Réway, tak to je krásny príklad pre našich mladých hráčov, ako to nerobiť a ako si pokaziť kariéru,” hovorí Martin Chovan otvorene o premrhanom talente.V najnovšej epizóde sa však dozviete aj to, prečo Zvolen napriek obrovským investíciám nenapĺňa očakávania a prečo tamojší finančný potenciál zostáva podľa Martina Chovana už roky nevyužitý. Rozoberie sa aj prekvapujúca kríza v Trenčíne, kde panika viedla k neustálym zmenám v bránkovisku, či fenomén Spišskej Novej Vsi.A keďže sa blíži olympiáda, reč nemohla obísť ani nomináciu Vlada Országha. Kto by mal byť v bránke a prečo je podľa Martina Chovana Adam Líška v životnej forme?

Nový rok 2026 prináša do éteru nielen očakávania spojené s blížiacou sa olympiádou, ale aj ostrú sondu do aktuálneho diania v Tipos extralige. Do horúceho kresla podcastu Góly z bufetu tentoraz zasadol bývalý obranca, tréner a dnes už aj etablovaný televízny expert TV JOJ Šport Martin Chovan. V rozhovore s Marekom Marušiakom a Tomášom Prokopom sa nezdržal len pri zdvorilostných frázach.Práve naopak, s chirurgickou presnosťou pomenoval bolesti našich hokejových bášt, pričom nešetril ani tie najväčšie značky, vrátane bratislavského Slovana či trápiacej sa Dukly Trenčín.Hoci „belasí” trónia na čele tabuľky, Martin Chovan upozorňuje na paradox, ktorý v Bratislave vládne. Slovan totiž dominuje vonku, no na Zimnom štadióne Ondreja Nepelu sa pod tlakom náročného publika často trápi. „Ak sa ti nepodarí prvých pár zápasov, diváci začnú pískať, sú nespokojní a to všetko hráči vnímajú. Je to extrémny tlak z domáceho ihriska,” analyzuje Martin Chovan psychiku kabíny, ktorá sa podľa neho uvoľní až v momente, keď autobus opustí hranice hlavného mesta.V podcaste sa dozviete aj to, prečo porovnáva situáciu v Slovane s atmosférou v slávnej Madison Square Garden a prečo si myslí, že práve angažovanie kanadského trénera bolo kľúčovým krokom pre mentalitu mužstva.Diskusia sa však neobmedzila len na súčasnú tabuľku. Bývalý extraligista sa vášnivo rozhovoril o výchove mládeže a chybách, ktorých sa dopúšťajú tréneri, keď nútia mladé talenty zbavovať sa puku. Jeho filozofia je jasná – kreativita a odvaha musia mať prednosť pred alibizmom. Ešte tvrdšie slová však volil pri pohľade na kariérne trajektórie niektorých hviezdnych talentov, ktoré nenaplnili svoj potenciál.Najsilnejší moment rozhovoru prichádza pri téme Martina Réwaya a jeho pôsobenia v lige. Martin Chovan ho dáva do priameho kontrastu s profesionálnym prístupom a slúži mu ako memento pre nastupujúcu generáciu. „Tam si myslím, že sa tápa. Tak, ako to robí Réway, tak to je krásny príklad pre našich mladých hráčov, ako to nerobiť a ako si pokaziť kariéru,” hovorí Martin Chovan otvorene o premrhanom talente.V najnovšej epizóde sa však dozviete aj to, prečo Zvolen napriek obrovským investíciám nenapĺňa očakávania a prečo tamojší finančný potenciál zostáva podľa Martina Chovana už roky nevyužitý. Rozoberie sa aj prekvapujúca kríza v Trenčíne, kde panika viedla k neustálym zmenám v bránkovisku, či fenomén Spišskej Novej Vsi.A keďže sa blíži olympiáda, reč nemohla obísť ani nomináciu Vlada Országha. Kto by mal byť v bránke a prečo je podľa Martina Chovana Adam Líška v životnej forme?

Donald Trump tvrdí, že Spojené státy musejí ve svém bezpečnostním zájmu ovládnout Grónsko. Měli by evropští spojenci Trumpovy nároky uznat? Nebo se proti jeho územním požadavkům rozhodně postavit? „Odstrašování je to jediné, co nás může ubránit před útokem agresora. Staří latiníci říkali, chcete-li mír, připravujte se na válku. Musíme být do té míry silní, aby se na nás nikdo netroufl,“ nastiňuje bývalý diplomat a poradce prezidenta republiky Petr Kolář.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po tom, čo Spojené štáty svojvoľne a bez medzinárodného mandátu poslali špeciálne jednotky do Venezuely a uniesli Nicolása Madura, Američania znovu začali hovoriť o tom, že by chceli získať kontrolu nad Grónskom. Vzťahy USA a Európy sa tak dostali na najhoršiu úroveň za desaťročia. V Bielom dome si uvedomujú, že Európa potrebuje Ameriku, a tak Stephen Miller, jeden z najvplyvnejších poradcov Trumpa, rozpráva, že nikto nebude s USA bojovať o Grónsko. Dánsko však logicky odkazuje, že americký útok na Grónsko by znamenal koniec NATO.

Za odnos desítek kmenů zaplatí Správa parku zhruba 400 tisíc korun. Jestli byla akce úspěšná a tento způsob likvidace stromů z nepřístupných míst je v chráněné oblasti vhodný, bude ještě vyhodnocovat.

Město má manuál s fotkami dobrých a špatných příkladů, kterými se snaží inspirovat, jak má kultivovaná reklama vypadat.

Rekonstrukce vyjde na bezmála 100 milionů, z toho tři miliony stojí likvidace azbestu. Po dokončení ponese se budova nový název Metodka podle žďárského rodáka a typografa Methoda Kalába.

https://www.zabavavpodcastoch.sk/event-detail/68b55d81ba67fc1792062ee4/Odstraňuje diela umelcov, dokonca také, ktoré odstrániť ani nemôže, pretože podľa zmlúv majú byť súčasťou samotnej stavby.Slovenská národná galéria sa ale teraz najnovšie rozhodla vystavovať súčasné umenie, akurát vystavovaným umelcom akosi nedala vedieť – a tí sa teraz búria.Čo sa teda deje v SNG a prečo?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Dudoňa.Zdroj zvukov: TASR, TV Makríza–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Ranní brífink Patrika Saláta: Společnost, která z některých investorů udělala v posledních letech milionáře. Řeč je o Nvidii, která jako první společnost dosáhla na tržní hodnotu čtyři biliony dolarů. Historie nicméně ukazuje, že úspěch nemusí trvat věčně. Podrobněji se na toto téma podíváme po krátkém přehledu zpráv.

Ranní brífink Patrika Saláta: Společnost, která z některých investorů udělala v posledních letech milionáře. Řeč je o Nvidii, která jako první společnost dosáhla na tržní hodnotu čtyři biliony dolarů. Historie nicméně ukazuje, že úspěch nemusí trvat věčně. Podrobněji se na toto téma podíváme po krátkém přehledu zpráv.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.

Milovníci procházek, sportovci ani houbaři stále nesmí v Sedlčanech a okolí do městských lesů. Platí tam zákaz vstupu. Pracovníci technických služeb odstraňují zničené stromy, které poškodla na začátku června bouřka a vítr. I nadále hrozí nebezpečí, že kmeny a větve můžou nečekaně spadnout a někoho zranit.

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policejní prezident vydává příkaz zakazující shromažďování. Co se pak dělo v ulicích? Na Pražském hradě stále vlaje nacistická vlajka, z oken v ulicích je slyšet vysílání rozhlasu. Pražané chtějí vědět, co se děje. V dopoledních hodinách má začít klíčová porada vedení odboje velitelství Alex. A jak vypadala v tu dobu situace v Ostravě?

Policejní prezident vydává příkaz zakazující shromažďování. Co se pak dělo v ulicích? Na Pražském hradě stále vlaje nacistická vlajka, z oken v ulicích je slyšet vysílání rozhlasu. Pražané chtějí vědět, co se děje. V dopoledních hodinách má začít klíčová porada vedení odboje velitelství Alex. A jak vypadala v tu dobu situace v Ostravě?Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je nanejvýš pravděpodobné, že pobaltské státy – a s nimi Polsko i Finsko – mají podobné informace, jako má nizozemský ministr obrany Rubel Brekenmals. Jeho tajné služby varují, jakmile na Ukrajině zavládne příměří, Rusku stačí nanejvýš rok, aby na západních hranicích soustředilo statisíce vojáků a aby napadlo sousední státy.

Spojené státy a Evropa už nejsou ti nejlepší přátelé. Aspoň tak to vypadá z vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Evropa nemůže mít se Spojenými státy vyvážený vztah, dokud se nebude podílet na obraně,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka Jana Matesová, která působila ve Světové bance.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékaři přerovské nemocnice využívají při operacích pacientek s rakovinou prsu metodu magnetického zrna. Tato inovativní technologie jim umožňuje přesně lokalizovat nádor, určit jeho velikost i hloubku a tím minimalizovat zásah do okolní tkáně.

Otočné hodiny na nároží ulic Legionářská a Studentská v Olomouci brzy zmizí. Přestože kdysi sloužily k ukazování času a jako nosič reklamy, dnes už svůj účel neplní. Jejich odstranění je součástí snahy města o redukci reklamního smogu ve veřejném prostoru.

Nejdůležitější novinka ve válce na Ukrajině: prezident Joe Biden Ukrajincům povolil používat rakety ATACMS na území Ruska. A tento týden ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina tyto rakety odpálila na muniční sklad v Brjanské oblasti.

Nejdůležitější novinka ve válce na Ukrajině: prezident Joe Biden Ukrajincům povolil používat rakety ATACMS na území Ruska. A tento týden ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina tyto rakety odpálila na muniční sklad v Brjanské oblasti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vizuál našich miest a obcí. | Hostia: Oto Nováček (architekt, Metropolitný inštitút Bratislava, venuje sa koncepcii verejných priestorov) a Omar Mirza (mestský kurátor; Útvar územného plánovania mesta Trenčín). Reklamné pútače, často nevkusné logá na budovách bez ladu a skladu, či megaboardy. To všetko patrí pod vizuálny smog, ktorý výrazne zhoršuje kvalitu verejného priestoru v našich mestách i obciach. Samosprávy, aj občania s ním dlhodobo bojujú. Odstraňovanie reklám a billboardov však podlieha legislatíve a územnému plánovaniu. Zároveň, reklamu tu máme od nepamäti a podnikatelia na vizuálnu reklamu nedajú dopustiť. Ako riešiť estetiku verejného priestoru? Téma Kontaktov so Zuzanou Botikovou. | Moderuje: Zuzana Botiková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Termín hybridné hrozby pokrýva široké spektrum rôznych bezpečnostných hrozieb. Radíme tam kybernetické útoky, špionáž, rôzne sabotážne operácie, veľkú časť tvoria tiež rôzne informačné, propagandistické a psychologické operácie. Nebezpečné sú v tom, že si ich častokrát neuvedomujeme alebo ich podceňujeme. Hybridné operácie totiž bývajú realizované tak, aby nevytvárali dojem ohrozenia.Ako ovplyvnili vnímanie hybridných hrozieb udalosti na Ukrajine v roku 2014? Nakoľko zmenili taktiky hybridných aktérov technológie ako sú tlač, televízia či internet? Kto každý môže používať hybridné nástroje? Ide len o štátnych aktérov alebo sa môžu zapájať aj kybernetické či teroristické skupiny oddelené od štátu?Prečo hybridní aktéri cielia na demokratické voľby a kritickú infraštruktúru? Ako vníma hybridné hrozby NATO? Ako pomáha členským štátom a partnerom pri odhaľovaní zraniteľností a hybridných operácií škodlivých aktérov? S akými hybridnými operáciami sme sa stretli na Slovensku v posledných rokoch? Čo všetko patrí podľa NATO medzi tzv. narušujúce technológie a v čom spočíva ich škodlivosť?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s riaditeľom Adapt Institute Matejom Kandríkom.Infosecurity.sk prechádza na platformu Darujme.sk, kde nás môžete naďalej pravidelne či jednorazovo podporovať. Vďaka vašej pomoci dokážeme pracovať na odhaľovaní a vyvracaní dezinformácií, prispievať k ozdrave informačného prostredia a ochrane demokratických hodnôt. Za každý dar srdečne ďakujeme.

„Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, hovorí Irena Kalhousová, riaditeľka Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. Takmer 42-tisíc obetí na strane Palestíny, 1200 v Libanone, milióny utekajúcich pred vojnou v Pásme Gazy, vyše milióna vysídlencov na pomedzí Libanonu a Sýrie, 728 mŕtvych izraelských vojakov – bilancia vojnového besnenia, ktoré odštartovalo iné besnenie: teroristický útok militantov palestínskeho hnutia Hamas zo 7. októbra minulého roku. Vtedy bojovníci Hamasu beštiálne pozabíjali 1160 prevažne civilistov, do zajatia zobrali ďalších 251 rukojemníkov, z ktorých je stovka ešte stále v Pásme Gazy a nevie sa, koľko ich je pri živote. Vojnové besnenie, ktoré nedáva pokojne spávať nielen obyvateľom regiónu, ale do pozoru stavia svetové spoločenstvo. Logika vojny totiž hovorí, že raketové útoky Iránu spred pár dní si žiadajú opäť ozbrojenú odvetu Izraela a táto už má mať pripravenú ozbrojenú odozvu Teheránu, ako to zaznieva z tých končín. Ako a kedy sa to skončí? Sú vôbec reálne ciele zničiť Hamas, či Hizballáh, ktoré si dal premiér Netanjahu a nezatiahnuť do väčšieho konfliktu Irán, ktorý ich financuje, aby oni zaňho ničili Izrael?Otázky, na ktoré sa pozrieme s Irenou Kalhousovou, riaditeľkou Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. „Keď som to začala sledovať, nevedela som si predstaviť, o aký hrozný útok ide. Myslela som si, že to len niekoľko členov Hamasu preniklo do Izraela, kde páchajú činy. No bola som v tom, že sa to skončí do niekoľkých hodín, pretože ich vytlačí izraelská armáda“, spomína si na vtedy sobotné ráno 7. októbra spred roka expertka na izraelsko-palestínske vzťahy. „Že šlo o taký masívny útok, ktorý potrvá vo svojej „horúcej“ fáze viac ako deň, a že výsledkom bude toľko mŕtvych, to som si nevedela predstaviť“, dopĺňa. „Vtedajšia politicko-bezpečnostná doktrína Izraela jednoducho neverila tomu, že Hamas je pripravený urobiť niečo, čo by nabúralo status quo. Čo by viedlo Izrael k odpovedi, ktorá by mohla ohroziť pohodlie najvyšších predstaviteľov Hamasu“, hovorí Irena Kalhousová. „Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, hovorí Irena Kalhousová, riaditeľka Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. Takmer 42-tisíc obetí na strane Palestíny, 1200 v Libanone, milióny utekajúcich pred vojnou v Pásme Gazy, vyše milióna vysídlencov na pomedzí Libanonu a Sýrie, 728 mŕtvych izraelských vojakov – bilancia vojnového besnenia, ktoré odštartovalo iné besnenie: teroristický útok militantov palestínskeho hnutia Hamas zo 7. októbra minulého roku. Vtedy bojovníci Hamasu beštiálne pozabíjali 1160 prevažne civilistov, do zajatia zobrali ďalších 251 rukojemníkov, z ktorých je stovka ešte stále v Pásme Gazy a nevie sa, koľko ich je pri živote. Vojnové besnenie, ktoré nedáva pokojne spávať nielen obyvateľom regiónu, ale do pozoru stavia svetové spoločenstvo. Logika vojny totiž hovorí, že raketové útoky Iránu spred pár dní si žiadajú opäť ozbrojenú odvetu Izraela a táto už má mať pripravenú ozbrojenú odozvu Teheránu, ako to zaznieva z tých končín. Ako a kedy sa to skončí? Sú vôbec reálne ciele zničiť Hamas, či Hizballáh, ktoré si dal premiér Netanjahu a nezatiahnuť do väčšieho konfliktu Irán, ktorý ich financuje, aby oni zaňho ničili Izrael?Otázky, na ktoré sa pozrieme s Irenou Kalhousovou, riaditeľkou Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. „Keď som to začala sledovať, nevedela som si predstaviť, o aký hrozný útok ide. Myslela som si, že to len niekoľko členov Hamasu preniklo do Izraela, kde páchajú činy. No bola som v tom, že sa to skončí do niekoľkých hodín, pretože ich vytlačí izraelská armáda“, spomína si na vtedy sobotné ráno 7. októbra spred roka expertka na izraelsko-palestínske vzťahy. „Že šlo o taký masívny útok, ktorý potrvá vo svojej „horúcej“ fáze viac ako deň, a že výsledkom bude toľko mŕtvych, to som si nevedela predstaviť“, dopĺňa. „Vtedajšia politicko-bezpečnostná doktrína Izraela jednoducho neverila tomu, že Hamas je pripravený urobiť niečo, čo by nabúralo status quo. Čo by viedlo Izrael k odpovedi, ktorá by mohla ohroziť pohodlie najvyšších predstaviteľov Hamasu“, hovorí Irena Kalhousová. „Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Americké prezidentské volby se blíží. V těch se 5. listopadu utkají Donald Trump a Kamala Harrisová. „Otázkou je, jestli se Evropa děsí toho, že Donald Trump bude opět prezidentem. Nebo spíš toho, že se od jeho prvního prezidentství nepoučila a bude znovu váhat nad tím, jaká je její dlouhodobá bezpečnostní politika, aby si dokázala zajistit bezpečnost sama,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politolog Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Americké prezidentské volby se blíží. V těch se 5. listopadu utkají Donald Trump a Kamala Harrisová. „Otázkou je, jestli se Evropa děsí toho, že Donald Trump bude opět prezidentem. Nebo spíš toho, že se od jeho prvního prezidentství nepoučila a bude znovu váhat nad tím, jaká je její dlouhodobá bezpečnostní politika, aby si dokázala zajistit bezpečnost sama,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politolog Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ako sa Stanka s odstupom času pozerá na účinkovanie v Ruži pre nevestu? Ako sa jej na jednotlivé epizódy pozeralo spätne? Okrem toho sme sa rozprávali aj o tom, prečo je ťažké ju pozvať na rande, ako si udržiava pozitívny pohľad na svet a ako spracováva negatívne skúsenosti, s ktorými sa stretla v živote

Bahno, nábytek vynesený před domy, zničené zahrady. Tak vypadá část Štěnovic u Plzně po nedělní bleskové povodni. Lidem z vody a zatopených domů pomáhali hasiči i vrtulník. V potoce skončilo i osobní auto, které se pak zaklínilo pod mostem.

Kokořínsko a také tamní tramping by mohlo do budoucna chránit UNESCO. Navrhují to někteří vědci z Akademie věd, podle kterých jde o naprosto unikátní spojení krásné přírody a člověka. Jedinečnost území chce zachovat i vedení Chráněné krajinné oblasti, které teď společně s ochránci přírody odstraňují tamní nelegální chaty a velká tábořiště.

„Chvála kroků do neznáma.“ To má být chystaná Konference odvahy a dobrodružství. Jak důležité jsou pro budování vztahů společné zážitky? „Rádi říkáme, že dobrodružství spojuje. To, co spolu prožijeme v nějaké nepřízni, nás opravdu dokáže velmi posílit po vztahové stránce,“ popisuje jeden ze zakladatelů nadačního fondu Dobrodružné výchovy v přírodě a také prázdninové školy Lipnice, Aleš Pokorný.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Války a konflikty, které vloni vypukly, bohužel pokračují a některé z nich mají výbušný potenciál se propojit s dalšími konflikty a vyvolat globální krizi. Organizace International Crisis Group sídlící v Bruselu vydává každý rok seznam deseti konfliktů, které by se měly bedlivě sledovat. „Za poslední půldruhé dekády počet válek narůstá. Upozorňujeme na ně a snažíme se nastolit agendu pro politiky,“ vysvětluje pro Leonardo Plus viceprezident organizace Richard Atwood.

Války a konflikty, které vloni vypukly, bohužel pokračují a některé z nich mají výbušný potenciál se propojit s dalšími konflikty a vyvolat globální krizi. Organizace International Crisis Group sídlící v Bruselu vydává každý rok seznam deseti konfliktů, které by se měly bedlivě sledovat. „Za poslední půldruhé dekády počet válek narůstá. Upozorňujeme na ně a snažíme se nastolit agendu pro politiky,“ vysvětluje pro Leonardo Plus viceprezident organizace Richard Atwood.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Je to jedna z možností ale nie je to zaručené. Na tom odvolacom súde je 13 senátov. Formalizovanú procedúru ako zjednocovať právne názory a judikatúru má až Najvyšší súd. Pokiaľ tie veci pristanú v rôznych senátoch, nedá sa vylúčiť, aj keď je to málo pravdepodobné, že budú mať iný názor. Tieto prvé dve odvolania, ktoré sme podali, padli náhodným výberom do jedného senátu. Ďalšie tretie, ktoré sme podali, je v inom senáte. A tie odvolania, kde nám súdy vyhoveli, tak tam, pokiaľ viem, na odvolací súd ešte ani nedorazili. Takže nevieme aký senát o tom bude rozhodovať," hovorí advokát Peter Kubina, ktorý zastupuje stíhaných vyšetrovateľov okolo Jána Čurillu. "Keby sa aj neznižovali trestné sadzby, tak samotným zvýšením hraníc škody sa znižujú tresty. Najväčším problémom je ten rozptyl medzi tou hranicou väčšej škody a značnej škody. To je interval, kde sa bude páchať najviac trestných činov. Odstrašujúci účinok bude nulový. Kvôli pár osobným problémom niektorých ľudí splachujeme bezpečnosť Slovenska," dodáva Kubina k novele trestného zákona. Čo hovoria rozsudky Krajského súdu o prípade policajtov a ich postavenie mimo služby? V akej fáze je ich stíhanie? Ako dlho ešte vydržia policajti poberať len minimálnu mzdu? A ako sa pozerá na novelu trestného zákona? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s advokátom Petrom Kubinom. Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH

Odstraňování starých ekologických zátěží je podle NKÚ stále pomalé, přestože na ně stát vydal od roku 1991 už přes 66 miliard korun. Ukrajina řeší skandál kolem vojenských nákupů. Kdo uvázl v síti tamní tajné služby ohledně miliardové zpronevěry? Býval nejbohatším Číňanem, teď jeho developerská společnost míří do likvidace. Proč padl muž, který byl symbolem nového čínského blahobytu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seriál Adikts už v prvních dnech od svého uvedení vyvolal bouřlivé debaty. Jeho režisér Adam Sedlák je známý i jako tvůrce seriálu Semestr nebo celovečerních filmů Domestik a Banger. V rozhovoru s ním se bavíme o jeho novince i celé jeho dosavadní kariéře.

Keď zachraňujú životy tých, s ktorými sa zvykne spájať veta „život pred životom“, či inak - deťom, ktoré ešte nezhliadli svetlo sveta – a teda nenarodeným. Operácie v tehotnej maternici alebo liečenie detského plodu inak odsúdeného na zánik. A to aj na deťoch, ktoré sú ešte pupočnou šnúrou spojené s matkou. Odstraňovanie nádorov či transfúzie krvi ešte v štádiách spätých s vnútromaternicovým vývojom. Oblasť, o ktorej väčšina ani nepočula, na druhej strane dôverne známa tým, čo sú v čase obvykle radostného očakávania konfrontovaní s obavami o človiečika, ktorého ešte ani poriadne nevideli, sú však s ním bytostne previazaní a musia riešiť jeho zdravotné problémy.Fetálna medicína, či medicína nenarodených. Odbor, hranice ktorého technológie posúvajú stále vpred. Otvárajú pritom otázky, ktoré tu doteraz neboli – čo je ešte možné, aká miera rizika prípustná a finančná záťaž únosná. V prvej línii tohto zápasu u nás je Vladimír Ferianec, gynekológ a pôrodník a jeho tím v bratislavskej Ružinovskej nemocnici. Kam sme v starostlivosti o nenarodených zašli? Čím dokážeme inšpirovať aj Spojené štáty? A bude to u nás mať kto robiť o pár rokov? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Keď zachraňujú životy tých, s ktorými sa zvykne spájať veta „život pred životom“, či inak - deťom, ktoré ešte nezhliadli svetlo sveta – a teda nenarodeným. Operácie v tehotnej maternici alebo liečenie detského plodu inak odsúdeného na zánik. A to aj na deťoch, ktoré sú ešte pupočnou šnúrou spojené s matkou. Odstraňovanie nádorov či transfúzie krvi ešte v štádiách spätých s vnútromaternicovým vývojom. Oblasť, o ktorej väčšina ani nepočula, na druhej strane dôverne známa tým, čo sú v čase obvykle radostného očakávania konfrontovaní s obavami o človiečika, ktorého ešte ani poriadne nevideli, sú však s ním bytostne previazaní a musia riešiť jeho zdravotné problémy.Fetálna medicína, či medicína nenarodených. Odbor, hranice ktorého technológie posúvajú stále vpred. Otvárajú pritom otázky, ktoré tu doteraz neboli – čo je ešte možné, aká miera rizika prípustná a finančná záťaž únosná. V prvej línii tohto zápasu u nás je Vladimír Ferianec, gynekológ a pôrodník a jeho tím v bratislavskej Ružinovskej nemocnici. Kam sme v starostlivosti o nenarodených zašli? Čím dokážeme inšpirovať aj Spojené štáty? A bude to u nás mať kto robiť o pár rokov? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Potřebuje Česko americké stíhačky F-35? V čem jsou lepší než jiné stíhací letouny, například nejnovější verze švédských gripenů? Kolik nákup F-35, jejich provoz a nutné úpravy vojenských základen budou stát? A co bude se stávajícími gripeny, které zatím česká armáda využívá? Tomáš Pancíř se ptal brigádního generála Jaroslava Míky, který nákup letounů F-35 vyjednával.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ať by byla Severoatlantická aliance v případě Ukrajiny rozhodla jakkoli, tahala by vždy za kratší konec. Ten druhý je v rukou Putinových. Takové situaci se říká kvadratura kruhu. V případě možného vstupu Ukrajiny do NATO tu máme doslova učebnicový případ.

Ať by byla Severoatlantická aliance v případě Ukrajiny rozhodla jakkoli, tahala by vždy za kratší konec. Ten druhý je v rukou Putinových. Takové situaci se říká kvadratura kruhu. V případě možného vstupu Ukrajiny do NATO tu máme doslova učebnicový případ.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas od času v průběhu války na Ukrajině se v ruské propagandě objevuje hrozba možností užití jaderných zbraní, která vyvolá v médiích i ve společenských konverzacích úzkostnou otázku, zda skutečně něco takového hrozí. V západních zemích někteří politici a experti varují před eskalací konfliktu, na které se údajně podílíme dodávkami zbraní Ukrajině a která prý může vést k tomu, že Rusku nakonec nezbude jiná možnost než válku rozhodnout rozpoutáním nukleárního armagedonu.

„Toto je proces, ktorý je samozničujúci. Na konci bude zánik SaS. Problém je, že Sulík si tak „odpálil“ všetkých svojich kritikov, že stratil v strane systém bŕzd a protiváh,“ kritizuje predsedu SaS bývalá poslankyňa liberálov Lucia Nicholsonová. Podľa nej v SaS už predsedovi nemá kto povedať, že sa mýli pretože v nej zostali len ľudia visiaci na šnúrkach predsedových nohavíc. Ustúpi Sulík v aktuálnom spore s Matovičom? A ohrozuje hnutie Republika bezpečnosť Slovenska? Vládnu koalíciu už celé týždne zamestnáva ostrý spor medzi SaS a OlaNO pričom ustúpiť nechce ani jedna zo zúčastnených strán. Aké je pozadie rozhodnutia liberálov žiadať si už po druhý raz politickú hlavu Igora Matoviča? Nakoľko išlo o osobné rozhodnutie Richarda Sulíka a do akej miery je s ním stotožnená aj strana, ktorú vedie? A akú úlohu v rozhodnutí odísť z vládnej koalície hrali stúpajúce preferencie SaS a možno od nich očakávať konštruktívnu opozičnú politiku? Odpovie bývalá dlhoročná sulíkova spolupracovníčka a exposlankyňa za SaS Lucia Nicholsonová. Tá dnes prichádza aj s ideou založenia novej strany. Objavia sa v nej aj expremiér Dzurinda či bývalý minister financií Ivan Mikloš? V druhej časti dnešného podcastu sa pozrieme na hnutie Republika, ktoré naberá do svojich radov ľudí z prostredia bezpečnostných zložiek. Môže sa tak stať strana Republika bezpečnostnou hrozbou pre slovenskú Republiku? Viac už v rozhovore kolegu Adama Oleša s reportérom Aktualít Tomášom Kyseľom Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši prajú Adam Oleš a Braňo Dobšinský.