Podcasts about osmdes

Podle aktuálního průzkumu kanceláře Kreativní Evropa hraje kultura v životě Čechů zásadní roli. Osmdesát čtyři procent lidí věří, že kultura posiluje dobré jméno Česka ve světě. Polovina Čechů ale nenavštíví ani jediné divadlo ročně. Jsme tedy kulturní národ jenom v představách? Kulturní publicista Josef Chuchma v rozhovoru také vysvětlí, jaké výzvy čekají nového ministra kultury, kolik tváří má devadesátiletý Woody Allen i jak je to s anketou Český slavík.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle aktuálního průzkumu kanceláře Kreativní Evropa hraje kultura v životě Čechů zásadní roli. Osmdesát čtyři procent lidí věří, že kultura posiluje dobré jméno Česka ve světě. Polovina Čechů ale nenavštíví ani jediné divadlo ročně. Jsme tedy kulturní národ jenom v představách? Kulturní publicista Josef Chuchma v rozhovoru také vysvětlí, jaké výzvy čekají nového ministra kultury, kolik tváří má devadesátiletý Woody Allen i jak je to s anketou Český slavík.

Paní Ludmila, které je přes 80 let, využívá domácí péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Dostala ji po těžkém průběhu covidu. Péči jí navrhla a předepsala její praktická lékařka.

Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?

Příprava svatomartinské husy chce čas. Dobře upečená husa si vyžádá osm hodin. A pozor - při pomalém pečení více solíme.

Příprava svatomartinské husy chce čas. Dobře upečená husa si vyžádá osm hodin. A pozor - při pomalém pečení více solíme.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příprava svatomartinské husy chce čas. Dobře upečená husa si vyžádá osm hodin. A pozor - při pomalém pečení více solíme.

„Bytový dům s 35 bytovými jednotkami už je i zkolaudován a je plně obsazen. Druhý bytový dům budeme kolaudovat v březnu roku 2026,“ přibližuje investor Martin Beran.

Osmdesátky nezapře. Pro historiky je zajímavý hlavně jako ukázka doby a závan minulosti, který se udržel dodnes.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Střední škola technická a dopravní Gustava Habrmana oslaví tento víkend 80 let své existence. Akce je určená široké veřejnosti. V sobotu 20. září se počítá taky s účastí absolventů.

Střední škola technická a dopravní Gustava Habrmana oslaví tento víkend 80 let své existence. Akce je určená široké veřejnosti. V sobotu 20. září se počítá taky s účastí absolventů.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tuší, že je to podvod. Ale co kdyby to přece jen byla pravda a ten mladý charismatický umělec o ni stál? Paní Jana naletěla podvodníkům a naposílala jim už statisíce. Pořad Ve stínu rozplétá případ takzvaného romantického podvodu.Osmdesátiletá paní Jana z Brna má pocit, že zase konečně žije. Ten ‚krásný mladý muž‘ jí na internetu skoro denně posílá krásné zamilované vzkazy, už brzy se prý uvidí osobně, tak co by mu občas nepomohla - když tak pěkně prosí?  Něco podobného se možná děje tisícům lidí brouzdajícím po sociálních sítích. S příběhem své babičky Jany se na pořad Ve stínu obrátila její vnučka Kateřina. „Moji babičku delší dobu kontaktují lidé, kteří se vydávají za populárního chorvatského violoncellistu Stjepana Hausera. Často volí romantickou linku, umělec jí prý miluje, chce za ní přijet, ale potřebuje peníze na cestu,“ napsala nám Kateřina. Podle ní babička různým podvodníkům a za různým účelem za posledních pár let naposílala statisíce korun. Jak závislost paní Jany z Brna vznikla, jak se jí rodina a kamarádky snažily před podvodníky ochránit - a hlavně: jak ona sama popisuje svou komunikaci s lidmi vydávajícími se za chorvatského violoncellistu, si poslechněte v nové epizodě pořadu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Před 80 lety, 31. července 1945 došlo k výbuchu muničního skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Při sérii explozí přišlo o život nejméně 27 lidí, další byli zraněni. Příčiny výbuchu nebyly dodnes s jistotou objasněny.

Před 80 lety, 31. července 1945 došlo k výbuchu muničního skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Při sérii explozí přišlo o život nejméně 27 lidí, další byli zraněni. Příčiny výbuchu nebyly dodnes s jistotou objasněny.

Před 80 lety, 31. července 1945 došlo k výbuchu muničního skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Při sérii explozí přišlo o život nejméně 27 lidí, další byli zraněni. Příčiny výbuchu nebyly dodnes s jistotou objasněny.

Před 80 lety, 31. července 1945 došlo k výbuchu muničního skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Při sérii explozí přišlo o život nejméně 27 lidí, další byli zraněni. Příčiny výbuchu nebyly dodnes s jistotou objasněny.

Před 80 lety, 31. července 1945 došlo k výbuchu muničního skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Při sérii explozí přišlo o život nejméně 27 lidí, další byli zraněni. Příčiny výbuchu nebyly dodnes s jistotou objasněny.

Před 80 lety, 31. července 1945 došlo k výbuchu muničního skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Při sérii explozí přišlo o život nejméně 27 lidí, další byli zraněni. Příčiny výbuchu nebyly dodnes s jistotou objasněny.

Před 80 lety, 31. července 1945 došlo k výbuchu muničního skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Při sérii explozí přišlo o život nejméně 27 lidí, další byli zraněni. Příčiny výbuchu nebyly dodnes s jistotou objasněny.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

Památník na počest sovětských osvoboditelů odhalili jen 68 dní po skončení druhé světové války nejvyšší političtí představitelé.

Jan Zeman, geolog, ekolog, muzikant a liberecký patriot. Liberecký patriot, geolog, ekolog, milovník přírody, muzikant a také tanečník. To všechno je Jan Zeman, kterého všechny spřízněné duše znají pod přezdívkou Jéňa. A protože v létě oslaví osmdesáté narozeniny, v pátečním vysílání hodinu před polednem zavzpomíná nejen na svá bigbeatová léta v šedesátých letech, na práci průzkumníka vrtů v uranových dolech, ale také nás seznámí s kapelou Noví farmáři, se kterou se o prázdninách představí svým fanouškům.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Zeman, geolog, ekolog, muzikant a liberecký patriot. Liberecký patriot, geolog, ekolog, milovník přírody, muzikant a také tanečník. To všechno je Jan Zeman, kterého všechny spřízněné duše znají pod přezdívkou Jéňa. A protože v létě oslaví osmdesáté narozeniny, v pátečním vysílání hodinu před polednem zavzpomíná nejen na svá bigbeatová léta v šedesátých letech, na práci průzkumníka vrtů v uranových dolech, ale také nás seznámí s kapelou Noví farmáři, se kterou se o prázdninách představí svým fanouškům.

„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.

Osmdesát let od konce druhé světové války se Quest vrací do jejích virtuálních zákopů. Která hra z nich vzejde jako vítězná, a proč to nebude žádný díl Call of Duty?

Během osmdesáti let, které uplynuly od konce 2. světové války, zažil český národ několik zásadních politických zvratů. Tříleté období omezené demokracie v třetí republice skončilo komunistickým pučem v roce 1948, po němž následovalo 41 let komunistické diktatury. V roce 1989 nastoupila demokracie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osmdesát let od konce 2. světové války je pro Čechy érou politických zvratů. Sázka na zdravý rozum může vést na scestí. Merzovo klopýtnutí ukazuje novou nestálost německé politiky. Zneužité oslavy konce války. Reisenauer na Kampě. Květnové spanilé jízdyVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osmdesát let od konce druhé světové války se dá připomínat i skrze hudbu. O jaká jména z hudebního světa nás nejhrůznější konflikt v novodobých dějinách připravil? Jakou roli hrála hudba v Terezíně? A co dokáže hudba vyjádřit lépe než jiná umění? Generální ředitel České filharmonie David Mareček ještě představí lákadla jubilejního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a zamyslí se nad tím, co je jádrem neúspěchu Jana Součka v čele České televize.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osmdesát let od konce druhé světové války se dá připomínat i skrze hudbu. O jaká jména z hudebního světa nás nejhrůznější konflikt v novodobých dějinách připravil? Jakou roli hrála hudba v Terezíně? A co dokáže hudba vyjádřit lépe než jiná umění? Generální ředitel České filharmonie David Mareček ještě představí lákadla jubilejního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a zamyslí se nad tím, co je jádrem neúspěchu Jana Součka v čele České televize.

Energická zpěvačka se na hudební scéně pohybuje už několik desetiletí. Kariéru odstartovala v 80. letech. „Tu dobu si už dnes málokdo umí představit. Schvalovali nám texty, jestli můžu zpívat to nebo to. Vydání elpíčka trvalo rok,“ vypráví Heidi Janků.

Energická zpěvačka se na hudební scéně pohybuje už několik desetiletí. Kariéru odstartovala v 80. letech. „Tu dobu si už dnes málokdo umí představit. Schvalovali nám texty, jestli můžu zpívat to nebo to. Vydání elpíčka trvalo rok,“ vypráví Heidi Janků.

Jihlava, dnes krajské město Vysočiny, bývala slavným posádkovým městem. A žádná kasárna, ani v osmnáctém, ani ve dvacátém století se neobešla bez vězení. Vojsko v Jihlavě mimo jiné sídlilo i v areálu bývalého jezuitského kláštera a patřil mu také přilehlý kostel Povýšení sv. Kříže. Dnes se do někdejší vojenské šatlavy mohou podívat turisté v rámci komentovaných prohlídek.

Jihlava, dnes krajské město Vysočiny, bývala slavným posádkovým městem. A žádná kasárna, ani v osmnáctém, ani ve dvacátém století se neobešla bez vězení. Vojsko v Jihlavě mimo jiné sídlilo i v areálu bývalého jezuitského kláštera a patřil mu také přilehlý kostel Povýšení sv. Kříže. Dnes se do někdejší vojenské šatlavy mohou podívat turisté v rámci komentovaných prohlídek.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. „Myslím si, že to uspokojuje jeho voliče a že z toho nakonec nic nebude. Ti lidé nebudou deportováni, protože to narazí na jiné právní problémy, třeba na ústavu,“ domnívá se v pořadu Osobnost Plus spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doma na sebe občas nějakou tu komedii nebo tragédii zahrajeme, říká o vztahu s manželkou, herečkou Monikou Švábovou, plzeňský divadelní herec Pavel Pavlovský.

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pohledem do světa módy a showbyznysu zažíváme návrat estetiky 80. let už roky. Nosí se ošklivé tenisky, vytahané džíny, neon i účes s vlasy dlouhými na krk zvaný mullet, česky „na Jágra“. Vrátily ale i jiné věci, které měly zůstat zasypány nánosem času: studená válka, vyzbrojování, krvavé konflikty – a fascinace jádrem. Včetně toho, že se po desítkách let vrátilo na scénu i absurdní vyhrožování jadernými zbraněmi.

Kritizujte rozpočet! Ale za jeho skutečné chyby. Andrej Babiš a StB? Ukrajinský exodus. Trump v Pensylvánii smažil hranolky, jen aby se vysmál Harrisové. Osmdesátky jsou zpět. I s nukleární silou.

Výročí krvavého útoku Hamásu — Vláda by měla podle opozice požádat o důvěru — Předsedou KDU-ČSL chce být Jurečka a Výborný — Zítra začne stávka justičních zaměstnanců — Osmdesáté výročí karpatsko-dukelské operace Pořadem provázela Vanda Kofroňová