POPULARITY
Categories
Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň? A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Nežádoucí osoba - tak Česko označilo běloruského diplomata, který byl napojený na KGB a musí tak ještě tento týden zemi opustit. Bezpečnostní informační služba jeho činnost odhalila skrze spolupráci se zpravodajskými službami z Rumunska a Maďarska, kdy společně sledovali běloruskou zpravodajskou síť, kterou se podařilo rozbít. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, vyvstává otázka, s kým běloruský diplomat v Česku spolupracoval: „Mohl získávat informace třeba o běžné politice. Například o ministerstvu obrany a o tom, jak se opozice dívá na nákup stíhaček F-35, a jestli je možné tento obchod nějak překazit. Funguje to tak, že zjišťují, koho je možné oslovit i skrze sítě, popíchnou tak, aby akce, které by mohly ohrozit českou demokracii, byly úspěšné. Prozrazen ale doposud nikdo nebyl." Jak se BIS a další evropští zpravodajci k k běloruské síti dostali? Jak špioni v evropských zemích fungují? A pomohlo by omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v schengenském prostoru?
Nové pracoviště pomůže řešit otázky, jak předcházet kolizím nebo nebezpečným poruchám. Radim Hercík z Fakulty elektrotechniky a informatiky se tady bude zabývat kyberbezpečností.
Evropa včetně Česka finišuje způsob, jakým chce po skončení současné války pomoci bránit Ukrajinu. Je to ale opravdu reálné? Nastává taky pohyb ohledně ETS2, tedy plánovaného zpoplatnění emisí z budov a aut. Co se chystá? A vysvětlujeme i vývoj ohledně toho, o kolik budeme muset snížit emise k roku 2040. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat
Rusko spouští svou vlastní aplikaci na posílání zpráv. Jmenuje se Max. Proč to dělá a je dobrý nápad ji vyzkoušet? „Rozhodně by nebyl dobrý nápad ji používat, ani kdyby to v Evropě šlo, což nejde.“
Zaměříme se na vytváření pevných překážek majiteli rodinných domků. Třeba tak, že si před dům dají velké kameny, aby jim tam nikdo neparkoval a nejezdil. Nese to ale sebou rizika, když se tam někdo zraní. Ono se to moc neví, ale co je před plotem, nejspíše není vaše, ale obecní.
Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?
„Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit,“ komentoval první verzi státního rozpočtu na rok 2026 sám jeho autor, ministr financí Zbyněk Stanjura (Spolu za ODS). Tím chtěl připomenout, že proti loňskému roku se výdaje na obranu zvýší o 30 miliard korun a dalších 30 miliard navíc půjde na energetické projekty. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Začal nový školní rok, a tak s si automobilovým specialistou Janem Pechoutem připomeneme důležité zásady a pravidla bezpečnosti pro chodce i pro motoristy.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostia: Svetlana Síthová (špeciálna pedagogička) a Eva Gajdošová (školská psychologička). | Šikana, násilie, duševné problémy žiakov... V ostatných rokoch sa ukázalo, že bezpečnosť na našich školách je obrovská výzva. Aké možnosti zasiahnuť proti problémovým žiakom dnes pedagógovia majú? Čo chystá ministerstvo školstva od budúceho roka a bude to stačiť? Počúvajte Kontakty s Evou Sládkovou. | Budú školy bezpečnejšie? | Moderuje: Eva Sládková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.
Rusi nechcú mier, chcú vojnu – drony zaútočili na misiu EÚ v Kyjeve. Nemecký kancelár je presvedčený, že Putin sa nechce stretnúť zo Zelenským.
Psychedelika, tedy látky, jež mění stav vědomí, jsou nadějí v léčbě pacientů s depresemi či úzkostnými poruchami a pomáhají také umírajícím. Od 1. ledna bude nově možné léčit i psilocybinem, látkou obsaženou v houbách lysohlávkách. „Psychedelika jsou nezastupitelná, protože ukazují, že obraz světa je částečně produktem našeho organismu,“ říká profesor Jiří Horáček. „Bojím se, že tyto látky popularizujeme a stanou se mnohem rozšířenější, než jsou,“ oponuje profesor Jan Vevera.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Seznámíte se na sociálních sítích s mladým mužem, navíc sportovcem a ten se pochlubí, že vydělal hodně peněz obchodováním se zlatem. A vás ani ve snu nenapadne, že je to podvod a že vám někdo maže med okolo pusy.
Nasazení národní gardy a jednotek americké armády prezidentem Donaldem Trumpem v Los Angeles v červnu tohoto roku, je ještě stále předmětem soudních sporů, které mohou skončit až u soudu nejvyššího. Trump ale hrozí, že národní gardu, vojáky a federální agenty nasadí i v dalších městech.
Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Nasazení národní gardy a jednotek americké armády prezidentem Donaldem Trumpem v Los Angeles v červnu tohoto roku, je ještě stále předmětem soudních sporů, které mohou skončit až u soudu nejvyššího. Trump ale hrozí, že národní gardu, vojáky a federální agenty nasadí i v dalších městech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bezpečnostní záruky, které se budou věnovat síle ukrajinské armády, jsou klíčové k tomu, aby se dalo dohodnout přiměří na Ukrajině, říká v podcastu PoliTalk poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle něj se Česká republika nemá v rámci pomoci Ukrajině za co stydět, ale zároveň by mohla dávat více. V poměru k HDP totiž dává na vojenskou pomoc Ukrajině více než ČR celá řada zemí včetně Slovenska. Jak Pojar vnímá politiku Donalda Trumpa? Skutečně Rusko neslevilo za svých původních nároků a měla by Evropa uvažovat o druhotných sankcích?
Jak se mohou světová média postarat o bezpečnost svých spolupracovníků v Pásmu Gazy? Jak důležitá byla spisovatelka Zdena Salivarová pro uchování české literatury, která nemohla svobodně vycházet v někdejším Československu? A jak se líbí prvním návštěvníkům ojedinělá výstava více než tři miliony let starých zkamenělin předků člověka v pražském Národním muzeu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Putin o konci vojny rokovať nechce – zatiaľ. História – ako sa Sovietsky zväz stal Hitlerovým spojencom a parceloval si Európu. Rusi sa tlačia aj do Afriky. Prečo je Fico našou národnou hanbou.
Zabrání nový zákon výrobcům, aby lhali o tom, jak jsou jejich výrobky šetrné k přírodě? Za jakých okolností by mohly evropské země vyslat na Ukrajinu svoje vojáky? A proč se nedaří postihovat provozovatele nelegálních chovů exotických zvířat?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Kromě 90 miliard dolarů, které oznámil americký prezident, že si za ně Ukrajinci koupí americké zbraně, také ukrajinský prezident řekl, že Američané zainvestují 50 miliard dolarů do ukrajinských dronových technologií. Takto prostě budou vypadat bezpečnostní záruky,“ popisuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Jaká je naděje, že Rusko a Ukrajina uzavřou dohodu o míru? Jaké podmínky a záruky by taková dohoda měla mít? Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jednání o možném konci války na Ukrajině pokračuje intenzivně, byť bez záruky jasného výsledku. „Rusové dávají jasně najevo, že je pro ně vysloveně červenu linií, pokud by na Ukrajině měly být síly NATO. Teď je otázka, jestli se podaří Rusy přesvědčit,“ říká politický geograf Jan Kofroň. Běžní Ukrajinci podle zpravodaje Martina Dorazína čekají od Putina další úskok a nepřijatelné požadavky. Jaké jsou další vyhlídky jednání? Poslechněte si speciál Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
1. Fico na strane Putina.
Na Vysočině je 16 koupacích ploch, které hygienici pravidelně sledují. Voda je většinou vhodná ke koupání, ale některé lokality mají omezení. V nekontrolovaných nádržích se lidé koupou na vlastní nebezpečí.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ukrajina napadla ruskú loď s nákladom zbraní. Trump versus Putin - žiadne veľké očakávania.
Odemkni celý tenhle díl + další díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeZdeněk Weber je zkušený terapeut, průvodce Vision Questů a zakladatel institutu Prevence a léčení traumatu. V tomto rozhovoru prozrazuje, jak najít cestu k vlastní duši, proč je důležité trávit nestrávené prožitky a jak vypadá skutečná spiritualita uzemněná v každodenním životě. Mluvíme o přechodových rituálech, mýtu bezpečného prostoru, transparentní komunikaci a o tom, proč potřebujeme přejít od self-help k we-help. Co znamená "connection before content" a mnoho dalšího!Celý rozhovor najdete ve VIP části s předplatným přímo na Spotify zde: , nebo našem YouTube!Oznamenujeme otevření nejlevnějších registrací na Půlroční Akademii Brain We Are 2026! SLEVA 4600,- zde: https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/Parťákem dnešního dílu je GymBeam https://gymbeam.cz/https://gymbeam.cz/ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 42! Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů Průvodce Mozkem a Myslí, nebo Mentální Modely a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo Facebook Minutáž:00:00 Úvod a představení Zdeňka Webera04:32 Check-in - proč je důležitý pro začátek06:37 Jak probíhá check-in v praxi13:55 Práh vlastní duše - co to znamená18:42 Ladění s přírodou VS Městské prostředí22:46 Kolik času potřebuje průměrný manažer na Vision Quest24:01 Jak dlouho trvá přechod do zelené zóny29:15 Ulpívání a aktualizace v životě35:07 Projekce ve vztazích38:06 Přechodové rituály v moderní společnosti41:30 Jak vypadá moderní přechodový rituál52:03 Víra v zázrak uprostřed krize56:50 Osobní zkušenost s dlouhodobým zdravotním problémem1:02:25 Vyhoření a jeho důsledky1:04:50 Jak dlouho trvá regenerace nervového systému1:07:50 Pomalý úspěch versus rychlá intenzita1:12:28 Četba z knihy Prorok - O vyučování1:14:57 Uzemněná spiritualita1:22:56 Od self-help k we-help1:25:44 Bezpečná sounáležitost1:29:07 Přechod do VIP části
Ukrajinci sa bránia a Rusko nemá silu na veľký útok. Ukrajinci odhalili tajomstvá ruských jadrových ponoriek. Irán stupňuje tajné operácie. Účinkujú: • gen. Pavel Macko • Eugen Korda Podcast vychádza každý piatok. Citát: „Žite dobrý a čestný život. Až zostarnete a pozriete sa späť, budete s môcť druhýkrát radovať.“ Dalajláma
Počuli ste už o tom, že by podvodníci poslali svojej obeti peniaze na účet?
Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. Závazek pro nastupující vláduJak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. „Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka poměrně jasno už nyní. NATO je v Česku populárnější V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. „NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. „V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“ Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Epizóda 124: Rusi masovo vraždia ukrajinských civilistov a vyhrážajú sa obsadením Paríža. Ukrajina odoláva, cena je žiaľ vysoká. Na Blízkom východe stále nie je mier i keď Izrael je pod silným medzinárodným tlakom. Kambodža a Thajsko pristúpili na prímerie.
Katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy vede další země k myšlence uznat samostatnost palestinského státu. Po Francii a Británii oznámila svůj záměr také Kanada a Malta. „Posiluje to palestinské pozice a oslabuje to izraelské pozice, takže není divu, že se Izraelci rozčilují. Určitě budou zase mluvit o antisemitismu jako mnohokrát v minulosti,“ říká v pořadu Interview Plus vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pätnásť percent. Taká je výška cla, na ktorom sa dohodli Spojené štáty s Európskou úniou. Výsledok rokovaní prišiel len pár dní pred termínom, odkedy mali začať platiť zvýšené 30-percentné clá, ktoré Trump oznámil v apríli.Názory na vyrokovaných 15 percent sa však rôznia aj v rámci únie. Kým niektorí lídri hovoria o odvrátení obchodnej vojny, iní tvrdia, že dohoda predstavuje temný deň pre úniu.Ako konkrétne prebiehali rokovania, čo clo znamená pre ekonomiku Európskej únie a akú rolu v tom všetko zohrával eurokomisár Maroš Šefčovič?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta vydavateľa portálu Euractiv.sk Radovana Geista.Zdroje zvukov: ABC News, STVR, ReutersOdporúčanie:Ak máte čas, vráťte sa k trilógii Pán prsteňov. Ja som si cez víkend pozrela jednu časť v jej predĺženej verzii. Ak máte skoro štyri hodiny navyše, vyskúšajte to. Ja som bola opäť raz prekvapená, aké skvelé je filmové spracovanie Tolkienovho veľdiela, a to aj napriek tomu, že ide o takmer 25-rokov staré filmy.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Může být město pro každého? „Říkám, že je to něco, o co bychom měli usilovat, přestože toho není možné dosáhnout. Druhý pohled je ten, že už existuje, jen je v drobných příkladech rozptýlené po celém světě,“ vysvětluje urbanista a pedagog v Blízkých setkáních Vasila Fridricha. „Snažím se vždy upřít pozornost na ohrožené skupiny, jako jsou děti a senioři.“ Jak by měla vypadat ideální ulice? O čem je jeho kniha Město pro každého a komu je určena?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Může být město pro každého? „Říkám, že je to něco, o co bychom měli usilovat, přestože toho není možné dosáhnout. Druhý pohled je ten, že už existuje, jen je v drobných příkladech rozptýlené po celém světě,“ vysvětluje urbanista a pedagog v Blízkých setkáních Vasila Fridricha. „Snažím se vždy upřít pozornost na ohrožené skupiny, jako jsou děti a senioři.“ Jak by měla vypadat ideální ulice? O čem je jeho kniha Město pro každého a komu je určena?
Na Ukrajine prebiehajú najväčšie protesty od začiatku vojny. Rusi sa tešia, no medzitým im Ukrajinci prerušujú činnosť letísk. Boje na Blízkom východe pokračujú a prímerie s Hamasom je stále v nedohľadne.
Bílý dům popírá, že se prezidentovo jméno objevilo při vyšetřování Jeffreyho Epsteina, kontroverzního finančníka, který v roce 2019 údajně spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soud kvůli zneužívání nezletilých dívek. „Bezpečně víme, že se znali velmi dobře. Jestli se znali až tak dobře, jak si někteří myslí, to se zatím nepotvrdilo, na to k tomu nejsou důkazy,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus novinářka Jana Ciglerová z Deníku N . Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od predsudkov k realite: Prečo môže byť Albánsko novým Bulharskom?Mnoho ľudí má voči Albánsku predsudky, ktoré sa týkajú najmä bezpečnosti. Podobná situácia nastala pred 19 rokmi, keď realitná kancelária ARCHEUS začínala s predajom nehnuteľností v Bulharsku, ktoré tiež čelilo obavám ohľadom bezpečnosti. Rastislav Štalmach opisuje v podcaste tento pocit ako „de javu": „Pre mňa je to také „de javu”, pretože v roku 2006, keď sme začínali, tak nás oslovil jeden Bulhar žijúci v Prahe a ponúkol nám predaj nehnuteľností v Bulharsku. Rovnako vidím v Albánsko ten potenciál."Dnešné Albánsko je už podľa neho úplne iné a obavy o bezpečnosť sú podľa Štalmacha neopodstatnené. Krajina je členom NATO od roku 2009, čím sa stala pilierom bezpečnosti celého Balkánu. Okrem toho v roku 2022 začali prístupové rokovania do Európskej únie, s predpokladaným ukončením v roku 2027 a členstvom v roku 2030. Vláda a premiér sú veľmi proeurópsky orientovaní a albánsky premiér bol opätovne zvolený už po štvrtýkrát, čo naznačuje stabilitu a pokračovanie prozápadného smerovania krajiny. „Dnešné Albánsko už je úplne iné. Bezpečnosť tam je úplne rovnaká ako u nás,“ hovorí Štalmach. Ostrovný rezort tam dokonca plánuje vybudovať aj zať amerického prezidenta Donalda Trumpa.Investičný potenciál a dostupné ceny: Apartmán pri mori za zlomok cenyAlbánsko je považované za jednu z posledných lokalít v Európe s výrazným potenciálom rastu cien nehnuteľností. Rastislav Štalmach poukazuje v podcaste na obrovský cenový rozdiel v porovnaní s inými obľúbenými destináciami: „Z môjho pohľadu je Albánsko jedna z posledných lokalít, kde má zmysel celkom dobre investovať a s potenciálom rastu, keďže ceny nehnuteľnosti tam sú zhruba od 1000 € za m². Keď si porovnám Chorvátsko, kde je 4000 - 5000 € za m² v dnešnej dobe a polohou je to rozdiel zopár 100 km, tak je tam obrovský potenciál na rast.“Ceny apartmánov začínajú už od 49 000 €. Napríklad malá garzónka (35 m²) v prvej línii s výhľadom na more sa predala za 80 – 85 tisíc eur, pričom už tri roky prinášala príjem z prenájmu. Očakávaná ročná výnosnosť investície je 15 až 20%, pričom tento výnos bude pravdepodobne naďalej rásť. Majitelia nehnuteľností v Albánsku majú aj možnosť prenajímať svoj apartmán a získať z neho príjem v rádoch tisícok eur. Archeus a ich partneri už spravujú vyše 100 apartmánov pre klientov, čo poskytuje komplexnú službu v čase neprítomnosti majiteľa.Bezpečná kúpa nehnuteľnosti v Albánsku: Od skúšky až po rekonštrukciu na kľúčPri kúpe nehnuteľností v Albánsku je kľúčové dbať na bezpečnosť transakcie. Iba 52% nehnuteľností v Albánsku spĺňa štandardy bezpečnej kúpy, pretože mnohé nemajú vysporiadané vlastníctvo, list vlastníctva alebo kolaudáciu. Štalmach však garantuje 100% istotu bezpečnej kúpy.Spoločnosť nepredáva nové developerské projekty (tzv. „off-plan“) ani nehnuteľnosti vo výstavbe od domácich developerov kvôli vysokému riziku nedokončenia alebo problémom so stavebnými povoleniami. Namiesto toho predávajú len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a funkčné a majú list vlastníctva, ktorý vedia overiť cez notárov. Štalmach v tomto prípadne zdôrazňuje: „My predávame len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a sú funkčné. Klient má 100% istotu, že sa stane vlastníkom.“V rámci rozhodovania...
Vyšetřování loňských výhružek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku pokračuje. Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust zkraje týdne informoval o zadržení člověka, který je z vyhrožování podezřelý, přičemž jde o případ, na kterém spolupracovala česká, slovenská, lotyšská a ukrajinská policie. Vyjádření úřadu přišlo až několik dní poté, co o věci na sociálních sítích informovali slovenští policisté, kteří tak nejenže ohrozili bezpečnost svých kolegů z Česka, ale také tím porušili žádost státního zástupce Pavla Zemana, který má případ na starosti. Jak nicméně ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, i po útocích slovenských politiků na Bezpečnostní informační službu a jejího šéfa Michala Koudelku se zbylé strany snaží zachovat klid a pokračují ve snahách rozkrýt ruskou stopu, kterou sousední země nezmínila. Proč by ale Slovensko případ komplikovalo? Mohlo by vyšetřování probíhat i bez něj? A jaké komplikace by mohlo přinést, kdyby se v Česku na podzim vyměnily strany a hnutí, které vládnou?
Rusi postupujú slimačím tempom za cenu obrovských strát. Irak je stále nestabilný a hrozí, že Irán môže zažiť opakované útoky na atómové zariadenia. Druhá svetová vojna – rozdiel medzi nemeckou armádou a armádami Francúzska a Veľkej Británie.
Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě varuje před pokračujícími aktivitami ruských zpravodajských služeb na českém území. Ty se mimo jiné podle BIS snaží verbovat lidi k sabotážním akcím. Jak závažné podobné ruské pokusy jsou? A co dělat proti radikalizaci mladých lidí na internetu? Moderuje Jan Bumba.
Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě varuje před pokračujícími aktivitami ruských zpravodajských služeb na českém území. Snaží se prý obnovit špionážní struktury pod diplomatickým krytím a verbovat agenty k sabotážním akcím. „Primární cíl je vyloženě rozkládat českou společnost, podobně jako to dělalo třeba nacistické Německo proti Československu. Je to v podstatě předvoj raket,“ míní pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Roman Máca.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bezpečnostní informační služba zveřejnila svou výroční zprávu za loňský rok. Míra ohrožení terorismem je podle ní u nás stále nízká, kontrarozvědka ale odhalila a pomohla zastavit několik sabotáží stejného typu, jako byl před rokem pokus zapálit autobusy městské dopravy v garážích na pražském Klíčově. Za to měl Kolumbijec najatý přes ruskou sociální síť Telegram dostat tři tisíce dolarů – a stopy k objednatelům zločinu vedly kam jinam než do Ruska.
Ochrannou síť nechalo nainstalovat v kostele svaté Anny a svatého Jakuba Většího v zaniklé osadě Stará Voda vedení Města Libavá. Visí na ocelových lanech pod celou klenbou chrámu. Z římsy nad ní totiž opadává zdivo. Samospráva tak chce chránit návštěvníky a zároveň zachovat běžný turistický provoz památky.
Donald Trump schválil balík vojenskej pomoci Ukrajine. Zbrane už smerujú do Kyjeva. Prečo prezident s ministrom obrany pripomínajú vojaka Švejka. Vo vojne na Ukrajine k technickým inováciám prichádza rekordne rýchlo - každé tri mesiace.
Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?
Jaké otázky dnes probírala Bezpečnostní rada státu v souvislosti s pátečním rozsáhlým výpadkem elektřiny v řadě regionů Česka? Jak s odstupem několika dnů hodnotí tuto mimořádnou situaci provozovatelé mobilních sítí a jaký efekt může mít reciproční rozhodnutí polské vlády obnovit kontroly na hranicích s Německem?
Aká je pravda o zastavení dodávok zbraní z USA do Ukrajiny? Bol, či nebol zničený Iránsky jadrový program? Prečo oslavy príchodu Cyrila a Metoda organizuje ministerstvo obrany?
Státní bezpečnost (StB) byla prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany. Všemocná, obávaná, s nevybíravými praktikami. Nikdo si před estébáky nemohl být ničím jist. Jejich počínání bylo zcela utajené, bez jakýchkoliv mantinelů, které známe z fungování demokratických zpravodajských služeb. Mezi estébácké praktiky patřily také únosy lidí, v archivních dokumentech nazývané eufemisticky „odluky“. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)