Podcasts about bezpe

Z Bratislavy sa na tri dni stane akési intelektuálne laboratórium, v ktorom sa bude hľadať odpoveď na jednu z najvážnejších otázok dneška – na Putinovu agresiu proti Ukrajine a na jej možné dosahy. Emanueal Macron, Ursula von der Leyen, Zuzana Čaputová alebo Petr Fiala a Ľudovít Ódor. Ale aj Michail Chodorkovskij či Svetlana Cichanovská. Prezidenti, premiéri, či opoziční lídri Ruska a Bieloruska. Tiež šéfovia diplomacií, generáli, predstavitelia think tankov… Mozgový trust s dosahom na aparáty štátov či medzinárodných organizácii. To všetko je v skratke obranná medzinárodná konferencia Globsec, ktorej osemnásty ročník odštartuje práve dnešný pondelok. Ako môže prispieť k vyriešeniu krvavej vojny tesne za hranicami Slovenska a Európskej únie? Téma pre zakladateľa a prezidenta tohto fóra Róberta Vassa.   Globsec 18 ročný „Globsec sme zakladali pred osemnástimi rokmi s cieľom, aby sme priniesli svet do Bratislavy“, spomína Robert Vass na začiatky. Hovorí rovnako o ambícii „dať Slovensku hlas v medzinárodnej diskusii“. „Slovensko je síce malá krajina, no môže prispieť zásadným spôsobom do globálneho diskurzu“, hovorí.   Bezpečnosť zoširoka „Bezpečnosť my definujeme široko, hovoríme o kybernetickej, energetickej, hospodárskej bezpečnosti. Dokonca počas pandémie sme zaviedli nový program verejného zdravia. Videli sme totiž ako jedna globálna padnémia môže zásadne ovplyvňovať fungovanie spoločnosti“.   Ako na bezprecedentnú nestabilitu? Tohtoročné tématické zamerania konferencie Globsec sa sústredí na prekonanie nestability, akú sme tu podľa Vassa dávno nemali. „Nikdy tá nestabilita či krehkosť nebola väčšia ako teraz“, hovorí. Zásadný narušením rovnaváhy bola Putinova agresia voči Ukrajine.   Ak mier tak len spravodlivý Tohtoročná konferencia Globsecu bude hostiť francúzskeho prezidenta Emanueala Macrona, či šéfku európskej komisie Ursulu von der Leyen. Do Bratislavy príde aj generálny prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. Práve s ním bude na Globsecu diskusia o vojnových zločinoch. „Mier nikdy nebude spravodlivý bez potrestania vojných zločinov“, tvrdí Vass. „Ak by sa tak nestalo, bol by to zlý signál pre všetkých budúcich agresorov“.   Dnes sa podľa Vassa aj na Ukrajine bojuje za odmietnutie princípu politiky sfér vplyvu.   Slovensko na chvoste podpory Ukrajine Globsce pravidelne mapuje vývoj trendov v postoji k vážnym globálnym trednom. Aktuálne sú to postoje k vojne na Ukrajine či dôvere k inštitúciám.   Hlavnú zodpovednosť za vojnu na Ukrajine podľa prieskumu Globscecu pripisuje Risku 40 percent ľudí. Je to najmenej z krajín strednej a váchodnej Európy. 34 peccent vidí pôvodcu konfliktu v Západe, podľa 17 percent ju spôsobila Ukrajina.   „Toto je tiež dôsledok politických hádok a chaosu v krajine“, vysvetľuje Vass.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Alfou a omegou jeho profesního zájmu je střední Evropa a postsovětské republiky. Takže sledoval i včerejší tradiční vojenskou přehlídku u příležitosti Dne vítězství v Moskvě a Putinův projev plný absurdit. Jaká z nich je podle něj nejnebezpečnější? Co se stane, pokud Ukrajina neuspěje se svojí dlouho chystanou ofenzívou? A od které západoevropské země očekává, že bude Ukrajinu do vyjednávání s Putinem nejvíc tlačit? Moderuje Barbora Tachecí.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se od nového prezidenta Petra Pavla dočkal povýšení do generálské hodnosti, které mu odpíral Miloš Zeman. „Nejde o pana Koudelku, i když pro něj to má také své výhody, když je generálem. Zeman tím, že na mezinárodní jednání vysílal v uvozovkách jen plukovníka, tak poškozoval Českou republiku,“ míní komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych.

Bývalý prezident Miloš Zeman sedmkrát odmítl vládní návrh povýšit ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do generálské hodnosti. Poprvé v květnu 2018 a naposledy loni. S Koudelkou se Český rozhlas sešel v jeho kanceláři pár hodin poté, co ho prezident republiky na brigádního generála povýšil.

Jak složité je prokázat trestní odpovědnost špiček komunistického režimu za zločiny spáchané při takzvané „ochraně“ státních hranic? Jak pojali Rusové svoje dubnové předsednictví v Radě bezpečnosti OSN? A jaké vyhlídky nabízí právě dnes otevřená turistická trasa – Hřebenovka Českým Švýcarskem? Poslechněte si celou polední publicistiku.

Letos se Velikonoce v Jeruzalémě sešly v jednom čase společně s židovskou chanukou i muslimským ramadánem. O žádnou idylu ale nešlo. Představitelé řady církví dávají najevo obavy o budoucnost svých sborů. A není to jen kvůli aktuálním izraelsko-palestinským střetům.

Ku kauze okolo Romana Mikulca, ktorý sa podľa Národného bezpečnostného úradu oboznamoval s utajovanými informáciami, ktoré sa týkali NATO či EÚ, aj napriek tomu, že nemal certifikát, pribudlo aj tvrdenie bezpečnostného úradu, že vyšetrovatelia NAKA sa nedovolene oboznamovali s utajovanými skutočnosťami. Mikulec vraj porušil zákon až 29-krát. Na kauzu sme sa pýtali bývalého šéfa NBÚ Jána Mojžiša a Zuzany Petkovej z nadácie Zastavme korupciu. Dnes ku kauze zasadal aj parlamentný brannobezpečnostný výbor, ktorý sa zaoberal aj tým, že vyšetrovatelia NAKA sa nedovolene oboznamovali s utajovanými skutočnosťami. Štefan Hamran po výbore uviedol, že Národná kriminálna agentúra (NAKA) vyšetruje podozrenia v súvislosti s nehospodárnym nakladaním s majetkom vo Vojenskom spravodajstve (VS). Hamran tvrdí, že keď prípad začala vyšetrovať NAKA, zamestnanci NBÚ jej začali tvrdiť, že dokumenty k vyšetrovaniu nemôžu tajnej službe odňať bez súhlasu. V druhej časti podcastu sa pozrieme na príbeh bratislavskej nemocnice Rázsochy, ktorej opäť hrozí zastavenie výstavby. Stavba nemocnice je financovaná z plánu obnovy, no prípadne komplikácie by mohli celý proces zabrzdiť. Dočasne poverený minister zdravotníctva Eduard Heger síce potvrdil, že výstavba nemocnice Rázsochy bude pokračovať z peňazí z plánu obnovy. V zápätí ale Ministerstvo financií, ktoré opäť riadi Eduard Heger, navrhlo v rámci medzirezortného pripomienkového konania, navrhlo aby sa upustilo od zámeru financovať hrubú stavbu nemocnice a ušetrené peniaze by sa využili na technické vybavenie iných nemocníc. Je tento scenár vôbec možný a aká je ešte reálna šanca, že budú Rázsochy postavené? V podcaste budete počuť redaktorku portálu Aktuality.sk Janu Čunderlíkovú, ktorá sa dlhodobo venuje zdravotníckym témam. Podcast pripravili Denisa Hopková a Adam Oleš.

 Kým bude v Rusku pri moci Putin, je Bezpečnostná rada OSN zablokovaná.  Pre nás je dôležité, že sme v NATO, na OSN by sa už dnes nedá veľmi spoliehať.  OSN nie je mŕtvy koncept, potrebuje ale zásadnú reformu. Ako ju však urobiť tak, aby ju rešpektovali aj všetky reálne veľmoci? Témy pre filozofa a právnika Michala Liptáka. V marci 2003, pred dvadsiatim rokmi, začali Spojené štáty inváziu do Iraku. Kľúčové dôvody, ktorými ju vtedy obhajovali, v skúške času však neobstáli a argumenty o zbraniach hromadného ničenia mieriacich rovno na Londýn sa dokonca ukázali ako lož. No a dnes sa zasa táto intervencia stáva častým, ale rovnako tak i zástupným argumentom zástancov Putinovej invázie na Ukrajine. Aké stopy na tvári medzinárodného práva táto intervencia s názvom “Iracká sloboda” vyryla, prečo sa sa jej iniciátori tak veľmi zmýlili a mohla sa stať negatívnym precedensom, ktorý zmenil pohľad sveta na nás, teda Západné spoločenstvo? Dá sa na medzinárodné právo spoľahnúť, keď ho nemá reálne kto vymáhať? Sú niektoré intervencie legitímne a správne a ak áno, na základe čoho a kto ich má aj reálne vykonať a umierať v nich? No a je v čase, keď Rusko, ako jeden z členov Bezpečnostnej rady OSN, útočí na Ukrajinu, koncept OSN ešte vôbec zmysluplný? A ako by vlastne vyzeral svet bez garancií medzinárodného práva? Témy a otázky pre právnika a filozofa z Filozofického ústavu SAV Michala Liptáka. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Na prvý pohľad zlý vtip, druhá metafora, ktorá sa ponúka, je cap záhradníkom“. „Prvoaprílový žart, ktorý však nie je žartom, je to skôr vážne.“   Tomáš Valášek a Peter Pčolinský. Poslanci, z ktorých prvý bol aj stálym zástupcom Slovenska pri Nato, druhý je podpredseda parlamentu. Reagujú na fakt, že Rusko sa prvého apríla – teda od zajtrajšej soboty stane predsedajúcou krajinou v Bezpečnostnej rade OSN. V orgáne, ktorý má dohliadať na mier.   Ruskom napadnutá Ukrajina protestuje a žiada západ o zásah. Časť expertov reaguje, že ide o rutinnú záležitosť vrámci rotujúceho machanizmu predsedníctva. Analytik pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky Pavel Havlíček tvrdí, že je čas na reformu samotnej Bezpečnostnej rady.   „Krajina, ktorá porušuje všetky normy medzinárodného práva, všetky základné piliery architektúry OSN, by sa nemala stať predsedajúcim štátom Bezpečnostnej rady OSN“, tvrdí.   Jediná cesta, ako sa s tým vysporiadať, je podľa Pavla Havlíčka „držať Rusko na uzde a diplomaticky ho izolovať“.   Tomáš Valášek však neočakáva nejaký zásadný zvrat v pozíciách bezpečnostnej rady, ktorej bude na mesiac predsedať Rusko. „Nečakám nejaký zvrat v pozícii Bezpečnostnej rady. Ako bola paralyzovaná doteraz, tak bude aj naďalej“, hovorí Valášek. Jej akcieschopnosť totiž brzdia vetá dua Rusko-Čína.   Ukrajina si v predvečer ruského predsedníctva paradoxne pripomína obete ruských zverstiev voči civilnému obyvateľstvu v Buči. Bol tam aj slovenský premiér Eduard Heger. "Nikdy nezabudneme na cenu, ktorú Ukrajinci zaplatili," vyhlásil. Ocenil prezidenta Volodymyra Zelenského, ukrajinskú vládu i bežných Ukrajincov za to, že sa statočne postavili ruskej vojenskej agresii. Na Ukrajine ide podľa neho o boj za hodnoty, slobodu, ľudské práva a demokraciu. Svoj príhovor v angličtine zakončil Heger pozdravom v ukrajinčine: "Sláva Ukrajine!"   V slovenskej delegácii bol aj minister obrany Jaroslav Naď navštívila Ukrajinu. Na oficiálnom rokovaní s prezidentom Zelenskym  rozoberali doterajšiu či budúcu pomoc Ukrajine. „Okrem tých štyroch migov, ktoré išli vzduchom, ďalšie migy prichádzajú po zemi na Ukrajinu. Potvrdzujem tiež, že časť systému Kub aj s raketami je už na územi Ukrajiny," povedal minister obrany Jaroslav Naď, no dodal, že naša pomoc nie je nekonečná.  „V čom môžeme zohrať kľúčovú rolu je možnosť produkcie munície."    Slovensko Ukrajine prisľúbilo pomoc pri integrácii do EÚ a pri povojnovej obnove.   Budete počuť aj reportéra Aktualít Mareka Bira priamo z Kyjeva.    Podcast pripravili Jaroslav Barborák a Denisa Žilová.

Bezpečnostní informační služba varuje před nedozírnými důsledky, pokud by se z jakéhokoli důvodu omezil či zastavil dovoz léků z Číny. „Neumím si to představit, to množství je skutečně veliké. Evropa a do značné míry i Spojené státy jsou závislé na dovozech těch aktivních substancí právě z Číny,“ konstatuje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Presne pred dvadsiatimi rokmi - 19. marca 2003 - začala letecká fáza invázie spojeneckých vojsk do Iraku. Spojené sily vojsk Spojených štátov amerických, Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska, Austrálie a Poľska vtrhli do krajiny, o ktorej predpokladali, že vlastní a vyvíja chemické zbrane. Invázii predchádzali zasadnutia Valného zhromaždenia aj Bezpečnostnej rady OSN v New Yorku, na ktorých Slovensko zastupovala diplomatka a veľvyslankyňa Klára Novotná. V rozhovore spomína na historické okamihy svojej 33-ročnej diplomatickej kariéry, ale hovorí aj o rovnocennosti ženského pohľadu na zahraničnú politiku, a tiež o svojej práci s mladými ľuďmi. 

Sú to všetko zvláštne informácie. Začiatkom týždňa sa objavili správy o údajných útokoch ukrajinských dronov, ktoré mali smerovať na ciele v Rusku. Ukrajina to v princípe komentovala, že s tým nemá nič spoločné. Včera zase prichádzali zvláštne a nie práve overené správy o údajných diverzných útokoch Ukrajincov či ich sympatizantov na ruskom území. Ukrajina naznačuje, že sa jedná o ruskú operáciu pod falošnou vlajkou a že správy o útoku v ruskej Brjanskej oblasti sú zámernou provokáciou. Čo sa teda posledné dni dialo v Rusku? Čo sa snaží urobiť Vladimir Putin? Aká je momentálne situácia na bojisku? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta reportéra denníka SME Lukáša Onderčanina. Zdroje zvukov: Bloomberg, Skynews, Euronews, Citynews, Daily Mail, CNN, The Sun Odporúčanie: Aby som zostal pri téme, dnes odporúčam knihu: tento týždeň nájdete v novinových stánkoch spolu so SME aj knihu Ľudia Ukrajiny. Autormi reportáží sú Branislav Ondrášik a fotograf Michal Burza, ktorý za titulnú fotografiu knihy už získal cenu Slovak Press Photo. Kniha vznikla vďaka desiatkam rozhovorov z množstva ukrajinských miest a ja ju naozaj, naozaj odporúčam. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

„V jednom z prvních příspěvků pro Svědectví jsem se vyznala, že osobně pokládám svůj odchod z vlasti za selhání, protože jsem opustila společenství lidí, nejen chartistů, s nimiž jsem sdílela po určitý čas společný osud. Proto jsme s mým mužem považovali za samozřejmé, že exilem účast na tomto společenství nekončí,“ napsala Dagmar Vaněčková v roce 2006.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čínská lidová republika je nebezpečím pro bezpečnost České republiky a Evropy. Ve Sněmovně to řekl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Evropa by podle něj měla třeba začít řešit svou závislost na čínských lécích. Zapomínáme kvůli pohledu upřenému na Rusko na rostoucí čínský vliv? A o jak velkou hrozbu jde? Filip Titlbach se ptá sinoložky Simony Fantové z projektu Sinopsis a investigativního reportéra Deníku N Lukáše Prchala.

Nad severní Kanadou a Aljaškou byly sestřeleny neidentifikovatelné objekty. Zprávy o tom se dostaly na titul webových serverů a znovu rozdmýchaly spoustu teorií o mimozemšťanech. Religionistka a prezidentka Evropské rady skeptických organizací Claire Klingenberg zůstává při zemi a poukazuje na organizaci NORAD. „Když se řekne mimozemšťané, všichni přestanou vnímat obrovskou chybu a díru v bezpečnosti.“ Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvolený prezident Petr Pavel pokračuje v naplánovaných schůzkách. Odpoledne ho čeká jednání s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN)a také s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem. Už včera se sešel s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou. Po dvou expremiérech a ekonomech nastupuje do prezidentského úřadu člověk, který má za sebou armádní kariéru. Bude tedy víc rezonovat bezpečnostní a zahraniční politika? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130131/

Miloše Zemana necelé dva měsíce před koncem jeho mandátu navštívili na Pražském hradě lidé z Bezpečnostní informační služby. Zjistil to Deník N. Prezidenta vyslýchali kvůli případu, který vyšetřují. Proč? A jakou to bude mít dohru? V podcastu kauzu rozebíráme s reportérkou Zdislavou Pokornou a reportérem Lukášem Prchalem. Moderuje Filip Titlbach.

Prezident Zeman zaslal v létě minulého roku na Úřad vlády dokumenty, ve kterých premiéra žádal o spolupodpis k nezahájení trestního stíhání ve dvou trestních řízeních: případu skartované vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby na Hrad. Premiér Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. V podcastu celou věc rozebíráme s investigativní reportérkou Deníku N Zdislavou Pokornou, která celou věc vynesla na světlo.

Za co odpovídá nově ustavený vládní poradce pro národní bezpečnost a jak se bude o odpovědnost dělit se členy vlády a představiteli bezpečnostních složek? Ovlivní nová funkce i boj vlády s dezinformacemi? Tomáš Pancíř se zeptá vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Boje na Ukrajině se v posledních měsících změnili v tupou a brutální opotřebovávací válku, kde mají obě strany velké ztráty, což je vidět zejména u Bachmutu. Bezpečnostní analytik a bývalý poradce ministra obrany Milan Mikulecký probíral s redaktorem Novinek v podcastu Zbytečná válka, jak může válka pokračovat, a jaké dopady bude mít čím dál bližší spolupráce mezi Ruskem a Íránem.

Za co odpovídá nově ustavený vládní poradce pro národní bezpečnost a jak se bude o odpovědnost dělit se členy vlády a představiteli bezpečnostních složek? Ovlivní nová funkce i boj vlády s dezinformacemi? Tomáš Pancíř se zeptá vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá mírový plán, který počítá například s obnovou územní celistvosti Ukrajiny a stažením ruských vojsk. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vítá snahu o zahájení jakékoliv nadnárodní diplomatické debaty, ale vedoucí východoevropského programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík považuje za zásadní to, aby o své budoucnosti rozhodli sami Ukrajinci.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy tvrdí, že je v tuto chvíli velmi těžké odhadovat, kdy válka na Ukrajině skončí. „Aktuálně se k nějakému konci nechýlí. Ani jedna strana nedává najevo, že by neměla vůli dál pokračovat. Fronta zůstává nadále dynamická, a tím pádem jsou jakékoli predikce vždy obtížné. Tak bych si určitě netipnul, že by se teď nebo pro letošní jaro válka jakkoli chýlila ke konci,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S jakými prioritami jde do tohoto roku nově jmenovaný poradce české vlády pro národní bezpečnost? Kam dospěly Česká a Slovenská republika za 30 let od rozdělení federace? A jak si vysvětlit, že opět na přelomu roku šplhají teploty na rekordní úroveň? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael zažil rušný rok – přišel o vládu a získal novou a řešil vlnu teroristických útoků. Bezpečnostní situace je nejhorší za nejméně posledních šest let. Palestinští teroristé zavraždili na jaře devatenáct Izraelců, a armáda proto v dubnu zahájila velkou operaci s cílem pozatýkat podezřelé z terorismu na Západním břehu. Vypukl však ozbrojený odpor, který nemá daleko k intifádě.

Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy vysvětluje mýty a fakta prvních 10 měsíců války na Ukrajině. A snaží se odhadnout budoucí vývoj. Proč působila ruská armáda neprofesionálně? Proč Západem dodanou vojenskou techniku vyřadili z boje sami Ukrajinci? Kdy čekat další ruskou ofenzivu? Jak dobře jsou vycvičeni nově odvedení ruští vojáci? A proč je méně reálná varianta, že v Rusku teď vznikne demokracie? Poslechněte si celý audiozáznam pořadu Jak to vidí…Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Japonsko se vzdává svého pacifistického postoje a zdvojnásobí vojenské výdaje. V popředí jeho nové bezpečnostní doktríny stojí především Čína a Severní Korea, píše rakouský deník Die Presse.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najprv pred loptou utekal. Na základnej škole bol futbal pre Braňa Fidlera strašiakom, musel sa doň počas povinnej telesnej nútiť. Nemal totiž nikoho, kto by mu šport vysvetlil. Vzťah k futbalu a loptovým hrám neskôr zmenili až jeho kamaráti a športovisko sa stalo jeho útočiskom.   Braňo je členom klubu Lotosové kvety, ktorý ponúka bezpečné miesto pre mnohých queer ľudí. Organizujú turnaje, venujú sa volejbalu, florbalu, behu, bedmintonu, či joge a reprezentujú Slovensko aj na medzinárodných súťažiach. Ako lotosky vznikli? Je šport dostatočne inkluzívny ku queer ľuďom? Ak nie, ako akceptáciu podporiť?   Epizódu sme nahrávali ešte v lete, pred teroristickým útokom pred Teplárňou.   Teplá vlna je podcast Divadla NOMANTINELS, v ktorom sa rozprávame so zaujímavými osobnosťami a ľuďmi zo slovenskej queer komunity o ich živote, inšpiratívnych veciach, ktorými sa zaoberajú a odvahe, ktorá im pomohla prekonať predsudky okolia. Rozhovory moderuje Andrej Kuruc a Marek Hudec a Liberty Blake Simon.

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor novinek Alex Švamberk probírali, co za deset měsíců ukázala válka na Ukrajině. Jaké zbraně byly mediálně vyzdvihované a jaké jsou skutečně účinné vyzdvihované. Oba se shodli na významu dělostřelectva a na tom, že je nutné se při modernizaci armády z konfliktu poučit.

Témy súvisiace s obranou sú v slovenskom aj českom informačnom priestore komunikované vo veľkej miere, často v súvislosti s dôležitými politickými témami. Obranné témy sú ale zároveň terčom pre dezinformačných aktérov. Tí častokrát preberajú prokremeľské naratívy o vojne na Ukrajine a aktívne šíria ich mutácie. Ktoré bezpečnostné a obranné témy sú dlhodobo zneužívané dezinformačnými aktérmi v Českej republike a na Slovensku? Ako ovplyvnila vojna na Ukrajine diskurz o obranných témach v českom a slovenskom informačnom priestore? Aké témy prevažovali v oboch krajinách pred inváziou Ruska na Ukrajinu a ako boli komunikované? Kto najčastejšie komunikuje obranné témy a s akými emóciami? Akú úlohu zohrávala pri komunikácii činnosť štátnych inštitúcií, mainstreamových médií alebo influencerov? Je v oboch štátoch pri komunikácii obranných tém očividný pro-ruský alebo anti-západný sentiment a pre akých aktérov je príznačný? Ako zneužívajú dezinformační aktéri ačohentizmus? Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s riaditeľom Adapt Institute Matejom Kandríkom a analytičkou Bezpečnostného centra Evropské hodnoty Veronikou Krátkou Špalkovou.

Podle premiéra Petr Fialy (ODS) je nutné posunout ostrahu schengenského prostoru dále na jih, před jeho hranice. „Mnohé balkánské země to chápou. Chápou, že přes ně proudí uprchlíci do Evropy a že se to Evropské unii nelíbí, a vědí, že s tím musí něco dělat,“ nastiňuje Tomáš Pojar, náměstek ministra pro evropské záležitosti a poradce premiéra.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec 2. světové války odstartoval i zásadní změny v Československu. Obnovení státu také znamenalo pořádek a bezpečnost – to byl ale problém. Odchod německých vojsk, příchod Rudé armády, k tomu další lidé křižující Evropu. Pak přišlo vysídlení Němců a osídlení pohraničí novými obyvateli. To vše dohromady znamenalo přesuny milionů lidí – a také příležitost pro kriminální činy, které se měly skrýt „v kvasu doby“ – hlavně v Sudetech.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec 2. světové války odstartoval i zásadní změny v Československu. Obnovení státu také znamenalo pořádek a bezpečnost – to byl ale problém. Odchod německých vojsk, příchod Rudé armády, k tomu další lidé křižující Evropu. Pak přišlo vysídlení Němců a osídlení pohraničí novými obyvateli. To vše dohromady znamenalo přesuny milionů lidí – a také příležitost pro kriminální činy, které se měly skrýt „v kvasu doby“ – hlavně v Sudetech.

Jen za dvacet minut stihnou nové elektrické vlaky projet modernizovanou trať mezi Olomoucí a Uničovem. Na bezpečnost cestujících přitom bude dohlížet celoevropský zabezpečovací systém ETCS, který dopravce v těchto dnech testuje. V případě nutnosti dokáže na dálku automaticky zastavit vlak. Regionální trať na Olomoucku je přitom první v Česku, kterou bude od 1. ledna příštího roku hlídat jen tento systém.

Pokud se pes bojí hlučných zvuků, měl by být o čertovském řádění a o silvestrovských a novoročních oslavách zavřený v místnosti, kde si nemůže ublížit a odkud nemůže utéct. V ideálním případě mu tam dělejte společnost.

Ministra vnútra opäť odvoláva opozícia. Prvých 6 pokusov nevyšlo. Môže sa to opozícii podariť teraz? Za odvolanie ministra chce hlasovať Sulík s Gröhlingom či niektorí poslanci od Kollára. Ako to vyzerá na našich hraniciach s Maďarskom? Prečo tadiaľ prúdia tisíce migrantov cez Česko do Nemecka a nevieme si s tým poradiť, prečo hranice nezavrieme? Ako bola uzavretá samovražda Lučanského a prečo je guvernér Kažimír opäť obvinený z podplácania? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom vnútra, nominantom hnutia OĽANO Romanom Mikulcom.

Investigatívne centrum Jána Kuciaka v spolupráci so skupinou zahraničných novinárov získalo informácie, ktoré ukazujú, že vrah zo Zámockej sa dlhé roky radikalizoval v prostredí Terrorgramu. Rovnakou radikalizáciou prešli minimálne dvaja ďalší Slováci, no podarilo sa ich odhaliť predtým, ako by spáchali teroristický čin - píšu tiež novinári v texte. Jedným z nástrojov propagandy Terrorgamu je vyhlasovanie bielych masových vrahov za „svätých“. Na ich propagovanie využívajú aj takzvaný „Kalendár svätých“ - kde každý mesiac zdieľajú historické násilné teroristické činy. Viac v podcaste povie autorka textu Karin Kőváry Solymos. „Kľúčovým zistením bolo, že vrah zo Zámockej sa radikalizoval dlhé roky práve v prostredí Terrorgramu," hovorí v podcaste Kőváry Solymos. Ide o uzavretú sieť, takže získanie informácií o aktivite a obsahu bolo podľa nej komplikované. Pomohli im experti, vďaka ktorým pochopili, ako tam prebieha proces radikalizácie. Kőváry Solymos opisuje, že na platforme sa šírí nenávisť voči Židom, príslušníkom LGBTI + komunite a mnohým ďalším. „Snažia sa inšpirovať jednotlivcov, aby uskutočnili útoky." Radikalizuje sa na Slovensku čoraz viac mladých ľudí? V podcaste odpovedá expert na extrémizmus Daniel Milo. „To, že sa za posledných niekoľko mesiacov vynorilo viacero prípadov svedčí o tom, že online radikalizácia a mód osamelých vlkov je čím ďalej tým viac výraznejší na Slovensku," tvrdí expert. Bezpečnostné zložky by sa tým mali podľa neho zaoberať, pretože podľa neho pôjde aj o trend do budúcnosti. Ako vyzerá taka normalizácia extremistického obsahu? Milo vysvetľuje, že veľakrát sa deje aj cez humor a satiru. Ide o to, aby potenciálni sympatizanti prekonali prvotný odpor. „Je to len vtip, nemyslíme to vážne. Postupne sa hranica posúva," hovorí. Ide tiež napríklad o zobrazovanie násilných fotiek a streamovanie násilnych trestných činov, ktoré majú otupiť citlivosť. No a čo ukazuje prípad nedávno odsúdeného extrémistu známeho pod prezývkou Slovakbro a má polícia páky, aby vedela zabrániť činom, ako na Zámockej? Podľa Mila by sme potrebovali armádu policajtov, aby sme dokázali zmonitorizovať všetky platformy. No a ako si môžu rodičia všimnúť, že ich dieťa prepadlo extrémistickým platformám? A prečo niekto prepadne takému obsahu? Odpovie psychológ Marek Madro. Podcast spracovala Denisa Hopková.

Koaliční úvahy o snižování dávek. Bezpečnostní kontroly na Pražském hradě nedokáže zrušit ani Miloš Zeman. Generál Babiš a krizový manažer Pavel. Ruská příručka pro mobilizované. Univerzity pořádají stávky za klima po celé zemi. Upozorňují na to, že politici se k otázce klimatické krize nestaví vážně.

Tak dlouho vyzývali někteří politici prezidenta republiky, aby zrušil bezpečnostní kontroly při vstupu na Pražský hrad, až je vyslyšel. Výsledkem jsou bezpečnostní kontroly při vstupu na Pražský hrad. Popisovaná situace nepochází z představení divadla Járy Cimrmana, ale z běžného života.

Cherson se po osmi měsících vrátil pod správu Ukrajiny, po ruské okupaci ale čelí humanitární katastrofě. Za jak dlouho dojde alespoň k částečné obnově základních funkcí města a celé Chersonské oblasti? Jakou pomoc potřebují její obyvatelé nejnaléhavěji? Vladimír Kroc se ptal analytika Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Davida Stulíka, který v minulosti na Ukrajině působil jako diplomat Evropské unie.

1. Hlas ďakuje a SaS padá. 2. Aj toto je úspech Roberta Fica. 3. 16 miliónov pre najzraniteľnejších.

Dohoda mezi Izraelem a Libanonem o námořní hranici a těžbě plynu ve Středozemním moři je konečně na světě. Izraelský premiér Jair Lapid ji označil za „historickou“ a zdůraznil, že „posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy jeho ekonomice a zajistí stabilitu severních hranic země“. Souhlasil s ní i libanonský prezident Michel Aún, podle kterého „splňuje požadavky Libanonu a zachovává jeho právo na přírodní bohatství“.

Jaký přínos pro zajištění energetické bezpečnosti Česka by měla mít dnešní dohoda unijních ministrů financí? Proč koalice SPOLU nepostaví ani nepodpoří žádného kandidáta v prvním kole prezidentské volby? Jaké indicie mohly vést k dnešnímu policejnímu zásahu v případu možných manipulací kolem přidělování bytů v městské části Brno-střed? Co nabízí vyhlášená knihovna roku v kulturním centru v pražských Dolních Chabrech? Poslechněte si odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruských rezervistů uprchlo ze země nejméně čtvrt milionu lidí. „Mobilizace ale byla zahájena o hodně dřív. Protože pod různými záminkami mobilizovali muže v doněcké i luhanské oblasti, pak z regionů, kde byla například velká nezaměstnanost, nebo v etnických okruzích a republikách,“ vysvětluje David Stulík, analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat u delegace EU v Kyjevě.

Dopravní firma Uber oznámila, že do jejích vnitřních systémů pronikl útočník. Podle společnosti nedošlo k úniku žádných dat o uživatelích ani o jejich účtech. Hacker se ale nicméně dokázal dostat do některých interních nástrojů Uberu, například do kancelářské sady G Suite nebo do komunikační služby Slack. Přístup přitom získal nejspíš poměrně jednoduše.

V české diplomacii působil roky agent ruské tajné služby. Dlouholetý zaměstnanec ministerstva zahraničí spolupracoval s ruskou zahraniční rozvědkou SVR. Sledovala a odhalila ho Bezpečnostní informační služba. Zjistil to investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal, který je hostem Filipa Titlbacha ve Studiu N.

Vláda ustála hlasování o nedůvěře, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ale stále čelí výzvám opozice, aby svůj post opustil, zejména kvůli jmenování Petra Mlejnka šéfem civilní rozvědky. Je opoziční požadavek na výměnu ministra oprávněný?

Inspektoři OSN se spolu se 14 experty Mezinárodní agentury pro atomovou energii včera dostali do Záporožské jaderné elektrárny, přestože bylo její okolí ostřelováno. Šéf zjišťovací mise Rafael Grossi na Twitteru oznámil, že se svým týmem stihl v elektrárně vidět to nejdůležitější a že skupina odborníků našla na místě množství problémů. Co dalšího můžeme čekat od vyšetřovací mise? Jaké výsledky má vyšetřování tragédie v Olenivce? A jak pokročila Černomořská obilná iniciativa?