Podcasts about komunistick

Zneužívání psychiatrie v Sovětském svazu, násilné zavírání odpůrců režimu do „psychušek“ čili psychiatrických ústavů, kde byli podrobování nehumánním procedurám – to je skutečnost. Dělo se něco podobného i v komunistickém Československu? Psychiatrická veřejnost většinou tvrdí, že až na výjimky nikoli. Badatel Miroslav Vodrážka na základě studia pramenů nesouhlasí. Své poznatky shrnul v knize Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu.

Zneužívání psychiatrie v Sovětském svazu, násilné zavírání odpůrců režimu do „psychušek“ čili psychiatrických ústavů, kde byli podrobování nehumánním procedurám – to je skutečnost. Dělo se něco podobného i v komunistickém Československu? Psychiatrická veřejnost většinou tvrdí, že až na výjimky nikoli. Badatel Miroslav Vodrážka na základě studia pramenů nesouhlasí. Své poznatky shrnul v knize Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.

Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prakticky nemohoucí stará žena byla ubita kladivem večer před podpisem závěti. Že je vrahem někdo z rodiny, bylo jisté téměř od začátku. Ale kdo, to se vyšetřovatelé snažili dokázat dlouhých 16 let. Jde o případ neuvěřitelně zpackaného vyšetřování, na kterém se podepsaly tragické časy protektorátu i 50. let minulého století. Nakonec v souvislosti s touto vraždou zemře dalších sedm lidí, jeden pes a zaplete se do ní StB i sama Komunistická strana Československa.

Představíme vám novou knihu 100 let paměti východních Čech, která mapuje regionální historii prostřednictvím 32 autentických příběhů. Vydává ji organizace Paměť národa východní Čechy a pokřtí ji v úterý 26. května v Pardubicích, kde nebude chybět ani náš dnešní host, vedoucí dokumentarista Post Bellum, Paměť národa pro východní Čechy, Miroslav Tyč.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Řekla jsem jim: Strčte si to do šuplíku!" Takhle zareagovala evangelická farářka a historička Eva Melmuková-Šašecí, když jí nechtěli povolit další studium, pokud nepodepíše vstup do Komunistické strany. Rozhovor, ve kterém nechybí vzpomínky na válku i těžká 50. léta, vznikl před lety v jejím domovském sboru v Telči, kam za ní zajela natáčet Kateřina Hodecová. Paní doktorka odešla ke svému nebeskému Otci v roce 2022. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V roku 1950 obidvoch rodičov Dany Viestovej zavreli do väzenia z politických dôvodov, musela sa o ňu postarať stará mama. Strýkom jej otca bol totiž nekomunistický veliteľ povstaleckej armády Rudolf Viest. Mama sa vrátila v roku 1951, museli sa často sťahovať kvôli práci, Študovala na žurnalistike, v roku 1968 sa zúčastnila na štrajku študentov a v roku 1969 na protestnej hladovke za Jana Palacha. V roku 2007 sa stala šéfredaktorkou Slovenky, neskôr pracovala na ďalších pozíciách. V roku 2024 dostala medailu M. R. Štefánika III. stupňa pri príležitosti 80. výročia SNP.

Desítky let stará komunistická propaganda dodnes deformuje názor mnoha lidí na působení banderovců v Československu v letech 1945 až 1947. Ukrajinské nacionalisty často líčila jako nelítostné vrahy v uniformách SS. Válečné a poválečné dění ve střední a východní Evropě bylo barvitější. Jak to doopravdy bylo s banderovci v Československu?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncem března 1956 svolal Antonín Novotný členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a oznámil jim, že Stalin byl zločinec, kvůli kterému zahynuly miliony lidí. Reakce československých komunistů byly tehdy zaznamenány na magnetofonový pás. Komentuje je historik Zdeněk Doskočil.

Koncem března 1956 svolal Antonín Novotný členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a oznámil jim, že Stalin byl zločinec, kvůli kterému zahynuly miliony lidí. Reakce československých komunistů byly tehdy zaznamenány na magnetofonový pás. Komentuje je historik Zdeněk Doskočil.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejen nové uniformy a nový název přinesl rok 1990 policejním sborům. Někdejší esenbáci náhle čelili brutálnějším zločincům a zároveň nedůvěře společnosti. Jak se s tím vyrovnávali? O tom je poslední díl série Podsvětí devadesátek. Uslyšíte také kriminalistu Jiřího Markoviče.

Nejen nové uniformy a nový název přinesl rok 1990 policejním sborům. Někdejší esenbáci náhle čelili brutálnějším zločincům a zároveň nedůvěře společnosti. Jak se s tím vyrovnávali? O tom je poslední díl série Podsvětí devadesátek. Uslyšíte také kriminalistu Jiřího Markoviče.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 70 lety bylo na závěr XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu svoláno mimořádné zasedání. Přítomni směli být pouze delegáti sjezdu, pro všechny ostatní účastníky shromáždění byla schůze nepřístupná. První tajemník ÚV KSSS Nikita Chruščov šokoval nejdříve přítomné, pak celý svět.

Před 70 lety bylo na závěr XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu svoláno mimořádné zasedání. Přítomni směli být pouze delegáti sjezdu, pro všechny ostatní účastníky shromáždění byla schůze nepřístupná. První tajemník ÚV KSSS Nikita Chruščov šokoval nejdříve přítomné, pak celý svět.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh protikomunistických odbojářů: „Ať žije Masaryk, ať žije Mapaž!“ Výkon popravy skončen v 7.30Dlouhá léta se zabývá osudy popravených politických vězňů v Československu. Když jsme se historika Petra Malloty zeptali, nemá-li pro podcast Host Reportéra k výročí komunistického převratu v únoru 1948 nějaký případ, který si podle něj zasluhuje větší pozornost, než má, okamžitě věděl.„Povídejme si o čtveřici popravených z odbojové organizace Mapaž,“ navrhl, „protože tam je všechno. Zastřelení či postřelení estébáci. Zároveň také zastřelení odbojáři, letákové akce, agenti-chodci přecházející přes hranice nebo útoky na komunistické exponenty pomocí bomb. Představte si, že jedna vybuchla i na pražském Petrském náměstí, takže pár metrů od vaší redakce!“Celý podcast je tedy o ilegální organizaci Mapaž (pojmenované podle Masaryka, Palackého a Žižky), která se na konci čtyřicátých let rozhodla bojovat proti novému režimu všemi prostředky.Zásadní postavou příběhu je Josef Hořejší, úspěšný prvorepublikový továrník s firmou na výrobu dětských kočárků. Po komunistickém převratu se stal nepohodlným symbolem soukromého kapitálu a o firmu přišel. Od té doby navíc čelil vyšetřování a hrozbě zatčení, a tak odešel do ilegality.Na Lounsku se spojil s dalšími odpůrci režimu a začal budovat organizaci, která pomáhala lidem prchat přes hranice, shromažďovala zbraně a šířila letáky proti režimu. Roku 1949 přešli i k násilným akcím.Po pár měsících byli dopadeni a obviněni z velezrady, vyzvědačství a přípravy vražd. Komunistická propaganda případ využila k zastrašení veřejnosti a vykreslovala odbojáře jako nebezpečné teroristy. Čtyři odsouzenci byli 7. ledna 1950 brzy ráno popraveni na dvoře pankrácké věznice.Josef Hořejší stanul pod šibenicí jako poslední, po Bohumilu Klemptovi, Josefu Plzákovi a Kamilu Novotném. V samotném závěru dodnes dochovaného úředního záznamu o výkonu hrdelního trestu stojí: „Výkon proběhl bez rušivých příhod, až na ods. Josefa Plzáka, který při výkonu vykřikl: ‚Ať žije Masaryk, ať žije Mapaj!‘ Výkon skončen o 7.30 hod.“

Host: Filip Kraus (Univerzita Palackého), moderuje: Aleš Karmazin (Metropolitní univerzita Praha), redakce a zprávy: Michaela Buchníčková, Radka Jančová

O násilné internaci řádových sester a vězněných katolických kněžích už většina lidí slyšela. Jak ale pod komunistickou vládou fungovaly menší církve? Na to se ve své disertační práci zaměřil teolog a kazatel Církve adventistů sedmého dne Michal Balcar.

O násilné internaci řádových sester a vězněných katolických kněžích už většina lidí slyšela. Jak ale pod komunistickou vládou fungovaly menší církve? Na to se ve své disertační práci zaměřil teolog a kazatel Církve adventistů sedmého dne Michal Balcar.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt?

Rozhlasové zpravodajství před 60 lety se jen velmi vzdáleně podobalo tomu dnešnímu. Bylo prosycené ideologií a do určité míry se pokoušelo posluchače i bavit. Zprávy tak byly spíš komponovaným pořadem – jak v repríze pořadu Archiv Plus připomíná David Hertl na příkladu Rozhlasových novin z ledna 1956.

Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho věznění?

Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho věznění?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá? V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou. Playlist:

Je 25. říjen 1971, budova OSN v New Yorku. Právě se tu odehrává čínsko-čínské drama, které poznamená celý další vývoj mezinárodní spolupráce. Komunistická Čína vedená Mao Ce-tungem právě potvrdila svůj status velmoci.

Je 25. říjen 1971, budova OSN v New Yorku. Právě se tu odehrává čínsko-čínské drama, které poznamená celý další vývoj mezinárodní spolupráce. Komunistická Čína vedená Mao Ce-tungem právě potvrdila svůj status velmoci.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zabavení majetku, uvěznění funkcionářů, možné rozpuštění. To vše hrozí Komunistické straně Čech a Moravy už od 1. ledna příštího roku podle právní analýzy, kterou si nechalo vypracovat její vedení. Represe mohou komunisty údajně postihnout kvůli novele trestního zákoníku. Podle právního dobrozdání se tomu v podstatě mohou vyhnout jen dvěma kroky: rozpuštěním strany, nebo jejím sloučením s jiným politickým subjektem. Dilema pro delegáty sjezdu, který je naplánovaný na 13. prosince.Host: Martin Štorkán - investigativní reportér RadiožurnáluČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Co může žákům a studentům nabídnout? A jak mění přístup k výuce historie na školách? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Univerzita je velmi pomalu se pohybující velká loď, která se obtížně řídí. Těm českým navíc chybí soukromé peníze a věrní dárci, tvrdí Jan Trka, vedoucí laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. I proto podle něj univerzity pomalu reagují na požadavky společnosti. „Změna se projeví po sedmi letech od okamžiku, kdy jste si ji vymysleli a naplánovali,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Fico odvoláva podpredsedu vlády Kmeca

Otázka pro reprítu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vezmu svůj telefon a naskenuju tenhle obří černobílý QR kód fotoaparátem,“ popisuje ředitel plzeňské pobočky organizace Paměť národa Jiří Kunc přímo před vitrínou pobočky.

Tam, kde tradiční strany ztratí cit pro náladu ve společnosti a nechají si od ekonomů namluvit, že potěší chudé, když sníží daně bohatým, nutně nakonec přijde někdo, kdo občanům prozradí, že to takhle nefunguje. 10.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Komunistický režim po roce 1948 obrátil život Čechoslovákům naruby. Mnohé dostal do vězení, jiné zavraždil a tisíce lidí donutil k útěkům za hranice. S tím pomáhali převaděči. Komunisté tak začali psát příběhy Králů Šumavy, kteří byli strážci hranic loveni, jako zvěř. Někteří přežili, jiní byli zatčeni a uvězněni a někteří byli nemilosrdně zabiti.

Komunistická strana nebyla roku 1921 založena Klementem Gottwaldem, ale polozapomenutým Bohumírem Šmeralem. Ten prosazoval pozvolnou cestu k socialismu. Od poloviny 20. let ale Moskva tlačila na tvrdší přístup. Proces bolševizace vyvrcholil roku 1929, kdy se do čela KSČ dostal Klement Gottwald a stranu ovládl promoskevský směr.

Komunistický režim si během normalizace vychovával generaci svazáků a pionýrů, kteří se měli stát poslušnými inženýry v národních strojírenských a hutních podnicích. Vedle těchto „uvědomělých“ soudruzi nechtěně vytvořili prostor pro silnou generaci filozofů, teologů, historiků a umělců, kteří se komunistům postavili. Jedním z nich byl houslista a dirigent Miroslav Jirounek. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2020.)Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téma pro reprízu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Největší vodní plocha pod Vysokými Tatrami letos slaví 50 let. Komunistický režim vystavěl Liptovskou Maru ve snaze zkrotit divoké vody Váhu a využít ho jako zdroj energie i místo pro rekreaci. Masivnímu projektu muselo úplně nebo částečně ustoupit 13 obcí a své domovy opustily asi čtyři tisíce lidí. Rodáci se po pěti dekádách sešli ve skanzenu Pribylina.

Největší vodní plocha pod Vysokými Tatrami letos slaví 50 let. Komunistický režim vystavěl Liptovskou Maru ve snaze zkrotit divoké vody Váhu a využít ho jako zdroj energie i místo pro rekreaci. Masivnímu projektu muselo úplně nebo částečně ustoupit 13 obcí a své domovy opustily asi čtyři tisíce lidí. Rodáci se po pěti dekádách sešli ve skanzenu Pribylina.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stínová ministryně financí vydala knihu s názvem Na tahu jsou srdce. Je to pěkný vhled do toho, jak Alena Schillerová vidí minulost a jak si představuje budoucnost. Z hlediska pohledu na uplynulá desetiletí je to sentiment za světem Klementa Gottwalda a Gustáva Husáka – na svět, kdy ekonomika byla v pořádku, protože všechny firmy řídil mocný stát a nebyli tu bohatí, kteří by si stavěli vily u Curyšského jezera nebo si pořizovali jachty, jak píše paní Alena.Celá kniha je nedvojsmyslný nářek nad tím, jak se nic nepovedlo a jak byla po revoluci země rozkradena. Paní Alena plete pojmy jako životní úroveň, průměrná mzda nebo kupní síla, aby demonstrovala, jak naše země v posledních letech upadla. Zdrojově se mýlí téměř ve všem, ale to není podstatné. Nikdy nemluví o hospodářském růstu a způsobu, jak toho bude chtít dosáhnout. Vždycky však píše o věcech jako daňová kobra, kontrolní hlášení nebo EET – tam vidí zdroj národního bohatství.Za tím se samozřejmě skrývají zájmy holdingu Agrofert, jak jsme byli svědky v osmi letech, kdy ANO bylo na centrální úrovni u moci. Její kniha je manifestem agrohusákismu a finančního gestapismu.

Ešte pred pár týždňami sa spomínalo, že súčasťou konsolidácie bude aj zvyšovanie dane z nehnuteľností, dnes premiér Robert Fico hovorí, že tento prípadný úkon nechá na samotné mestá a obce. Richard Rybníček, primátor Trenčína a predseda Únie miest Slovenska, tvrdí, že prenechanie zodpovednosti nie je zlé, vláda by si však prípadné navyšovanie dane nemala zamieňať s konsolidáciou. „Tá je o robení reforiem, aj vážnych, ako napríklad reformy o daňovo odvodovom zaťažení. Inými slovami, znižovať dane tam, kde treba, aby ľuďom reálne ostalo viac peňazí v peňaženkách. Až potom by sme my v mestách mohli uvažovať o vyšších daniach z nehnuteľností,“ vysvetľuje. Na obce a mestá chce Fico nechať aj prípadný návrh, ako zreformovať samosprávu a jej financovanie. Opakovane sa totiž spomína, aké veľké množstvo obcí Slovensko má, žiaden politik za posledných približne dvadsať rokov s tým však nič neurobil. Podľa Rybníčka je však takéto prenášanie zodpovednosti absurdné. „Reálnu moc v štáte, možnosť prijímať zákony a mať k dispozícii obrovský aparát štátnych úradníkov, to má vláda, nie my,“ hovorí s tým, že Únia miest dokument, ktorý môže byť základom reformy už dávno pripravila, no premiér sa ňou zjavne neriadi. Namiesto toho sa podľa neho alibisticky zbavuje zodpovednosti. Ako by malo vyzerať prípadné navyšovanie dane z nehnuteľností, čo by mala zahŕňať komunálna reforma, ako zmeniť financovanie miest a obcí a robia politici na celoštátnej úrovni v tomto smere dosť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá Richard Rybníček, primátor Trenčína a predseda Únie miest Slovenska. ​V rozhovore sa dozviete: 4:28 Máme kapacitu na zvyšovanie dane z nehnuteľností? 9:37 Prečo vláda nerobí komplexné konsolidačné opatrenia? 14:01 Majú komunálnu reformu robiť samosprávy? 18:38 Kto všetko má riešiť komunálnu reformu. 21:52 Príklad krajín, kde prebehla komunálna reforma. 23:47 Kedy naposledy niekto samosprávu reformoval na Slovensku. 27:48 Čo centralizácia spôsobuje v praxi. 33:04 Ako centralizácia bráni čerpaniu eurofondov. 37:36 Nastavovanie eurofondov v regiónoch. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pondělí představilo své lídry do sněmovních voleb hnutí Stačilo. Základ tvoří Komunistická strana a řada zájmů v pozadí. Je jasné, že Stačilo bylo primárně budováno jako záchranný kruh pro tonoucí KSČM. Zároveň se hnutí profiluje jako B tým Andreje Babiše, ochotný s ním kdykoli vstoupit do vládní koalice. Mezi hlavní sponzory patří zemědělští agrobaroni, kteří v minulých volbách stáli za Tomiem Okamurou. Vlivnou skupinou je také uhelná lobby, za jejíž zájmy se europoslankyně Konečná celá léta staví. Spojujícím znakem je ovšem strategická orientace na Rusko a jeho podpora invaze na Ukrajinu. Je to paradox, protože Česká komunistická strana se neorientuje na podobné strany západní Evropy nebo ruské komunisty, ale na Putinovu garnituru, která v Rusku zavedla autoritativní oligarchický systém pod dohledem tajné služby FSB. KSČM v tomto kontextu není ani komunistická ve smyslu zavádění socialismu, ani česká a moravská, protože hájí ruské zájmy. Velkou otázkou také bude, jak dopadne volební souboj v Moravskoslezském kraji, kde proti sobě půjdou Andrej Babiš, Tomio Okamura a Kateřina Konečná. Tři kapři v jednom rybníku, kdo půjde z kola ven?

Antonín Novotný byl komunistický aparátčík, v letech 1953 až 1968 první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a v letech 1957 až 1968 ještě na vedlejší úvazek prezident republiky.

Komunistický normalizátor alebo absolutistický monarcha, tak kto nám tu dnes vlastne vládne? Pýta sa poslanec KDH a osobnosť disentu František Mikloško. Podľa neho Robert Fico zapadá do oboch kategórií - správa sa ako panovník, ktorý si myslí, že mu Slovensko patrí a zároveň funguje ako totalitný komunista, ktorý si November 89 - jeho hodnoty a vzopätie občianskej spoločnosti, doteraz vôbec nevšimol. A aká je dnes úloha nás občanov?"Premiér sa dostáva do pozície monarchu - nad parlamentom i nad nami, občanmi. To dokazuje, že sa stal sebastredným človekom, ktorý si myslí, že iba on je povolaný aby tu vládol . On si asi naozaj doteraz November 89 nevšimol a nevšíma," tvrdí tvár protikomunistických zápasov v ére spred novembra 1989 František Mikoško. Slovensko sa čoraz viac stáva akýmsi rozpadajúcim a kolabujúcim štátom. Po znefunkčnení katasta prišiel heckerský útok aj na zdravotnú poisťovňu, školy čelia opakovaným vlnám bombových vyhrážok a radikalizmus mládeže - bez dostatočnej odbornej pomoci a seriózneho záujmu štátu, opäť smrteľne udrel - tentoraz na východe krajiny. Presne v tej časti krajiny, kde nie tak dávno ubila polícia človeka bez domova prakticky na smrť.Stav školstva, zdravotníctva, ale i kritickej infraštruktúry stále viac upadá, počet ľudí ohrozených chudobou sa šplhá k miliónu a do toho prichádza vláda s konsolidačným balíčkom zvyšujúcim dane i berúcim príspevky na deti. Namiesto riešenia všetkých týchto reálnych problémov však premié parlamentnú schôdzu o svojom odvolávaní nechal utajiť a prichádza so správou SIS o akomsi protištátnom prevrate s ktorou mobilizuje verejnosť voči legitímnym občianskym protestom."V tejto chvíli by boli predčasné voľby vabankom pre oba tábory. Môže sa to zvrtnúť na pár percentách. Ako Fico, tak i opozícia si dnes nemôžu byť istí, že postavia vládu," tvrdí poslanec Kresťanských demokratov.Hrozí Slovensku protištátny prevrat a kto má prsty v tomto puči? Prečo premiér označuje občianske protesty za "Majdan", čoho sa Robert Fico vlastne bojí a pred čím uteká? Vraciame sa späť do čias Husákovskej normalizácie alebo je toto celé len akousi prípravou na predčasné voľby? Ktorým smerom sa vyberie KDH a aká je dnes dejinná úloha elít ale i nás - občanov? "Ja som optimista, musíme to len vydržať. Dnes je kľúčové to, aby sa tu našla skupina ľudí - alebo tomu hovorme elita, ktorá budú v prvej línií zápasu o demokraciu a jej hodnoty. Proste, aby sme nerezignovali. Toto je dnes kľúčová úloha dnešných elít, aby nerezignovali. Ak chceme byť demokratickou spoločnosťou - a nebudeme mať takúto elitu, ktorá nás bude viesť, tak potom na to nemáme nárok," hovorí pre Aktuality Mikloško a dodáva: Toto je doba nielen výziev pre krajinu, ale zároveň aj doba na zrenie ľudí v nej. Každý sa musí rozhodnúť sám za seba a prebrať zodpovednosť. Témy pre poslanca KDH a veterána protikomunistického disentu Františka Mikloška. Počúvate ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)

Komunistický režim v Československu moc nevěděl, co dělat s prezidentským úřadem. A ještě méně věděl, co očekává od první dámy, prezidentovy manželky. Měla být stále ideálním předobrazem ženy? Má být hrdá a krásná anima, doprovod prvního mezi rovnými? Antonín Zápotocký působil lidově, přesto se o jeho ženě dodnes moc neví. Jaká byla Marie Zápotocká? A jaké první dámy ji pak následovaly? (Repríza, premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2008.)

Ikonická fotka federálního premiéra Ladislava Adamce, podávajícího si ruku s Václavem Havlem, sice obletěla svět, ale byla to jen jedna událost z mnoha. Svoji vládu kromě federace měly i obě republiky – česká a slovenská. Předsedou té české byl muž, jehož jméno si pamatuje málokdo – František Pitra. Příběh vzestupu regionálního komunistického politika je pozoruhodný tím, jak málo o něm víme.

Na spravedlnost není nikdy pozdě, prohlásil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Ta, která by měla napravovat křivdy spáchané komunistickým režimem, si dává pořádně na čas. Od listopadu 1989 na to potřebovala už 35 let – a zdá se, že ještě není se svým úsilím u konce.