Podcasts about deset

Týden před startem nové extraligové sezony byl hostem Čisté hry Martina Procházky sportovní ředitel českobudějovického Motoru Václav Nedorost. Proč se v jeho roli tolik nezaobírá administrativou, ale raději tráví čas na ledě mezi hráči a trenéry? Jak jihočeský celek přes léto posiloval? A kolik šancí dostanou mladí hráči? Poslechněte si hokejovou talkshow a nalaďte se na novou sezonu, ve které uslyšíte znovu všechny duely v přímém přenosu na Radiožurnálu Sport.

Deset let tu stála plechová budova s antikem a stavebninami. Pak bleší trh. Pak plot a za ním narkomani. Dnes je z brownfieldu v pražských Holešovicích barevné sportoviště SPOT – s basketbalovými koši, ping-pongovým stolem, minirampu a Adventure Playground. Navrhli ho architekti z U/U Studia. Martin Hrouda, jeden ze členů kanceláře, přišel i do nejnovějších Fasád.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deset let tu stála plechová budova s antikem a stavebninami. Pak bleší trh. Pak plot a za ním narkomani. Dnes je z brownfieldu v pražských Holešovicích barevné sportoviště SPOT – s basketbalovými koši, ping-pongovým stolem, minirampu a Adventure Playground. Navrhli ho architekti z U/U Studia. Martin Hrouda, jeden ze členů kanceláře, přišel i do nejnovějších Fasád.

Rozpočet možná bude mít nižší schodek než ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) avizovaných 389 miliard korun. Po vyjádření nespokojenosti koaličních partnerů to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO), který tomu ovšem dal jednu podmínku – ministři musí sami přijít s návrhy, kde ušetří.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Základní a střední školy vloni poptávaly více učitelů, než kolik jich ročně vyjde z pedagogických fakult. A do deseti let může být situace ještě horší, upozorňují zprávy ministerstva školství. Nezaplněných učitelských míst by mohlo být až deset tisíc. Nejhůř se školám shání vyučující matematiky, fyziky a informatiky. Už dnes proto jejich úvazky berou lidé, kteří přicházejí z jiných profesí a pedagogické vzdělání si doplňují později.

Už deset let pomáhá Nadační fond Pavla Novotného dospělým onkologickým pacientům a jejich rodinám zvládat náročné životní období spojené s léčbou rakoviny. Jeho motto zní jednoduše, ale výstižně: Věřím v život.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kde v Bibli najdeme Desatero? Kdo je jeho adresátem? A má Desatero nějaký speciální název v hebrejské tradici? Odpovědi hledáme společně s Petrem a Markétou Šanderovými z Církve československé husitské v Kuřimi.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Režisérka a dokumentaristka Markéta Ekrt Válková deset let pracovala na dokumentu Amiřiny děti. Mapovala příběh rodiny, která utíká ze Sýrie do České republiky, a to optikou dětí. O filmu na festivalu Soundtrack v Poděbradech mluvila společně s Vojtěchem Nýdlem, členem skupiny Clarinet Factory, která pro film nahrála hudbu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.S Robertem Nerudou jsme se ve studiu viděli poprvé v životě, ale je jedním z těch lidí, které když znáte dlouho ze sociálních sítí, tak máte pocit, že je znáte i osobně. Pracuje jako advokát, je partner kanceláře Havel & Partners, a živí se oborem, který zní jako nejnudnější věc pod sluncem: soutěžním právem. Antimonopolním, kartelovým, jak chcete. Jenže je to obor, kde se rozdávají miliardové pokuty a kde musíte rozumět jednou tomu, jak fungují sítě 5G, pak se stát odborníkem na potravinářství, a jindy zase hledáte znalosti například z ocelářství. Sám Neruda říká, že soutěžní právník vlastně nepotřebuje znát zákon – ten je stejně nesrozumitelný. Potřebuje umět argumentovat.Deset let dělal pro stát, z toho osm na brněnském antimonopolním úřadu. Ve dvaatřiceti pak úřad na pár měsíců sám vedl, zrovna když Česko předsedalo Evropské unii, a na Špilberku přednášel o soutěžní politice svým protějškům ze zahraničí, kteří však všichni byli tak o dvacet třicet let starší než on. V roce 2020 se do čela úřadu hlásil znovu, a byť na to už měl věk, tak Babišova vláda vybrala někoho jiného. Když mu to zavolali, tak se mu napůl ulevilo a napůl ho to naštvalo. Proč, to si poslechněte.A pak je tu samozřejmě téma, kvůli kterému ho zná i ten, kdo o zneužívání dominantního postavení na trhu neví vůbec nic. Jeho žena Danuše kandidovala na prezidentku. Robert Neruda popisuje, jak málem spadl z kola, když mu to oznámila. Jak se ho novináři ptali hlavně na ego. Jak chtěl prosadit finský model, kdy manžel prezidentky nemusí pověsit práci na hřebík, a jak to veřejnost nevzala. A proč momentky, které po prohraném prvním kole prezidentské volby pořídil Tomki Němec, jsou nejintimnější rodinné fotky, které mají.Řeč nevyhnutelně byla i o Brně. O sedmidenním závodě na kole přes Alpy. O paní, která mu na Instagramu napsala něco sprostého o jeho ženě, a dnes mu lajkuje fotografie z cyklistických závodů. A o čtenářském klubu, do kterého se v osmačtyřiceti přihlásil, aby konečně dohnal Salingera a Kerouaca.Samozřejmě jsme mluvili i o AI. Co si o ní Robert Neruda myslí a čeho se v souvislosti s ní obává ve své profesi, za chvíli uslyšíte. Já jen připomenu, že v září pokračují workshopy, které děláme se Sentou o tom, že nejdůležitější dnes není umět AI používat. To je snadné a zvládne to asi každý. Ale nejdůležitější je vědět, k čemu ji používat a k čemu naopak ne. To je dovednost, která se nedá snadno vyčíst ani naučit. Ale my vás o ní aspoň na našich woprkshopech naučíme přemýšlet.Vše najdete na našem webu inspiruj tečka se. A teď už vám přeju příjemný poslech rozhovoru s Robertem Nerudou.

Deset velkoformátových pláten, stovky příběhů a tisíce detailů. Umělecká dvojice Procesisté představuje ve Šlikově ulici v Liberci samostatnou výstavu Liberecká epopej. Obrazy vznikají prostřednictvím živé malířské improvizace, do které svými nápady vstupuje také veřejnost.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na območju Omiša na hrvaški obali so se gasilci vso noč bojevali z velikim požarom, ki se je ponoči zelo hitro razširil do samega mesta. Več sto ljudi so evakuirali, poškodovanih je najmanj 36. Od teh jih je 14 v bolnišnici, 7 v smrtni nevarnosti, enega pa pogrešajo. Zgorelo je več hiš in avtomobilov, jadranska magistrala je na kraju požara zaprta. Dopoldne so se razmere umirile. Gori pa tudi na polotoku Pelješac. V oddaji boste slišali še: - Slovenska gospodarska rast v drugem četrtletju močno pospešila in je najvišja v Uniji - Kmetje iščejo sezonske delavce za obiranje sadja, zanimanja vsako leto manj - V Črni na Koroškem že 70-ič pripravili Koroški turistični teden

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nezaměstnanost se v červenci zvýšila na rovných pět procent, bez práce bylo podle oficiálních dat přes 367 tisíc lidí. Jde o nejvyšší červencovou hodnotu od roku 2016, ve srovnání se stejným měsícem loni vzrostla nezaměstnanost o šest desetin procentního bodu. Co se na trhu práce děje a jaký je výhled pro zbytek letošního roku, to probereme v Ranním brífinku s hlavním ekonomem banky Creditas Petrem Dufkem.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nezaměstnanost se v červenci zvýšila na rovných pět procent, bez práce bylo podle oficiálních dat přes 367 tisíc lidí. Jde o nejvyšší červencovou hodnotu od roku 2016, ve srovnání se stejným měsícem loni vzrostla nezaměstnanost o šest desetin procentního bodu. Co se na trhu práce děje a jaký je výhled pro zbytek letošního roku, to probereme v Ranním brífinku s hlavním ekonomem banky Creditas Petrem Dufkem.

Zoran Mušič in zbirka starih indijskih del z dodanim Hiroshigejevim lesorezom je razstava, uvrščena se v sklop Odstiranja Narodne galerije. Gre za enajst del na papirju, ki jih je Zoran Mušič podaril nečakinji Vandi Mušič, ona pa Narodni galeriji. Vse do zdaj kustosi zbirke niso mogli ikonografsko, slogovno ali časovno opredeliti, zato je to prva razstava kakih indijskih del v prostorih Narodne galerije. Tokrat je nastala s pomočjo docentke doktorice Nine Petek s Filozofske fakultete. Razstavo si je mogoče ogledati vse do drugega septembra, predstavljata jo avtorica razstave Kristina Preininger in Tadeja Krečič.

V slikoviti srednjeveški Radovljici se bo konec tedna začel 44. Festival Radovljica. Deset koncertov bo občinstvo popeljalo na izjemno glasbeno potovanje od trubadurskih pesmi iz časa kralja Riharda Levjesrčnega do komorne glasbe Johannesa Brahmsa. Festival je predstavil umetniški vodja Domen Marinčič.

Na Horním rybníku v Zámecké zahradě jsou k dispozici čtyři pramice u nového přístaviště s moderním altánem. To nahradilo předchozí provizorní nástupní můstek. Stavební práce trvaly necelý rok.

Rašelinová voda, lesy a klid šumavské přírody. Ke Křišťanovickému rybníku na Prachaticku lidé jezdí za koupáním, koncerty a taky divadelními představeními pro děti. Kulturní akce už deset let pořádají Josef a Adéla Fojtovi. „Přímo na pláži jsme se vzali a od té doby tady provozujeme Křikulet, festival Křišťanovické kulturní léto, a zároveň Boudu u Josefa a Adélky.“ Co na místě nejvíc oceňují dětští návštěvníci? Poslechněte si seriál Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Maniak dorazil ke Koťákovi s albem Stream Tape a příběhem, který zní trochu jako rapový reality formát. Deset dní, každý den deset hodin živého streamu, žádné připravené texty, žádné hotové beaty a spousta lidí, kteří viděli celý proces od nuly až po hotové tracky.V rozhovoru mluví o tom, proč bylo důležité pustit fanoušky tak blízko k tvorbě. Nejen k rapperovi u mikrofonu, ale i k producentům, kameramanům a všem lidem, bez kterých by deska nevznikla. Zároveň přiznává, že šlo o risk. Stály za tím vysoké statisíce, reputace a možnost, že se kreativní proces před očima publika prostě zasekne.Došlo i na koncerty, grillz, Brno, kebabárnu Bites, Pokémony, merch, koberce a otázku, jak se dělá album ve chvíli, kdy nechcete jen zavřít dveře studia a ukázat světu až hotový výsledek. Maniak to pojal opačně. Otevřel dveře dřív, než měl vůbec hotovo.

Piše Tjaž Mihelič, bereta Igor Velše in Eva Longyka Marušič. Trojni enačaj, ki zaznamuje naslov knjige Čas ≡ prostor komparativista in enega najprodornejših raziskovalcev kosoveliane Janeza Vrečka, nas postavlja v osrčje novega branja Srečka Kosovela. Matematični znak ≡ se bere kot »je identično« in torej ne pomeni istega stanja kot pri dvojnem enačaju, ki pomeni »je enako«. Razlikujeta se v tem, da slednji predpostavlja dve pojavnosti z enako vrednostjo, trojni enačaj pa med dve pojavnosti vnaša enopomenskost, eno ima zdaj še drugo ime, ki je s prvim popolnoma skladno, identično, eno. V našem primeru je naslov monografije povzet iz Kosovelove misli: »Čas in prostor je samo dvoje relacij relativnosti v kozmičnem prostoru, ki je sinteza čas ≡ prostor. Nova mistika, mistika časo-prostora.« Razumevanje časa, ki je prostor, in obratno v luči kvantne mehanike, je zaznamovalo Kosovelovo razumevanje poezije. Enost stvari se je prelila v njegov, lahko rečemo njegov, konstruktivizem, ki ni le umetniška smer, ampak način življenja. Enost stvari je bila njegova zahteva, poziv: enost človeka in »prirode«, vsebine in oblike, kozmosa in prostora. »Črke rasto v prostor,« je zapisal. Vrečkov izziv pri predstavitvi Kosovela ni samo lotiti se ga kot pesnika, temveč tudi kot izjemnega misleca. Namen monografije je zlasti slednji. Vrečko je monografijo je zasnoval skozi 10 poglavij in uvod. Ta nas prav zares uvaja, saj avtor v njem predstavlja svoje zasnove za pričujoče delo, v obrisih začrta poteze, ki jih nato skozi knjigo jasneje izriše, svojo raziskavo pa sopostavi k drugim raziskavam Srečka Kosovela. Ob tem se mi zdi vredno izpostaviti njegov odnos do korifeje slovenske primerjalne književnosti Antona Ocvirka. Če je šlo, kot sam pravi, v njegovi monumentalni pregledni monografiji o Srečku Kosovelu iz leta 2011 za nekakšno apologijo Ocvirka, ki ga je prvi povezal s konstruktivizmom, tu do njega vzpostavi distanco in opozori tudi na njegove zmote. Pri tem se na primer ustavi pri njegovi izdaji Integralov. V uvodu tudi jasno zapiše, da so se danes uveljavljeni pojmi kvantne mehanike pojavili večinoma po Kosovelovi smrti, tako da moramo biti pri njihovi aplikaciji na Kosovelovo poezijo previdni. Omenja pa, da jih je Kosovel »zaznaval«, »intuitivno prišel do spoznanj, ki so bila blizu spoznanjem Plancka, Einsteina, Bohra in drugih fizikov. Kako rešiti nastalo zagato?« Deset nadaljnjih poglavij bi lahko razdelili na tri dele. Poglavji Kosovelove definicije konstruktivizma in Spopad med Kosovelom in Černigojem prinašata splošnejše opazke o Kosovelovem konstruktivizmu ter zlasti slednje postavlja Kosovela ob bok njegovim sodobnikom in primerja njihovo dojemanje konstruktivizma z njegovim. V sedmih preostalih poglavjih Vrečko interpretira konkretne pesmi in iz njih izpeljuje Kosovelovo razumevanje kvantne mehanike. Podrobneje se ukvarja z njegovim manifestom Mehanikom in ga poveže z njegovimi protomanifesti ter kanoniziranimi pesmimi Kalejdoskop, Monolog, Sferično zrcalo, Srce v alkoholu, Kons 5 in Tragedija na oceanu. Tretji del monografije pa predstavlja zadnje poglavje z naslovom Sam moram vse dopolniti, v katerem se loteva Kosovelove bolezni in smrti, njegovega odnosa do komunistične partije, sodelovanja z organizacijo TIGR in razumevanja revolucije. Najprej bi želel spregovoriti o podnaslovu Ob stoti obletnici smrt Srečka Kosovela, ki ni posrečeno izbran. Knjiga je res izšla v njegovem letu in bo tako zasluženo deležna več pozornosti, kot bi je bila verjetno zunaj tega, vendar presega nekakšno jubilejno izdajo. To lahko izberemo iz avtorjeve pisave, saj gre za pionirsko delo tako v Kosovelovem primeru kot tudi sicer. Po branju monografije ne moremo več brati Kosovela, kot smo ga doslej. Po drugi strani pa prinaša navdihujoče branje pri povezovanju umetnosti z znanostjo in nudi tudi svojevrstno metodološko oporo za drugačno branje pesmi tudi drugih avtorjev. Boljši podnaslov bi bil tako takšen, ki bi nas dejansko usmerjal na vsebino, kazal v notranjost dela. Kvantna prepletenost, ki bi jo Kosovel lahko zaznaval, z njim pa korespondiral njegov pojem prozornosti iz pesmi Prerojenje (»Sam, sam, sam moram biti, / vsako telo neprozorno v prozornost preiti«) je ves čas prisotna. Tudi prepletenost sicer je značilnost monografije. Vrečko k posameznim vzorčnim pesmim vpleta številne druge Kosovelove pesmi, aforizme in mnoga znanstvena dela. Kdaj do onemoglosti, kdaj do vrtenja časa. Kaj želim reči? Da se mi je ob branju monografije večkrat zazdelo, da berem že argumentirane stvari, ki so zdaj spet še enkrat argumentirane, da berem aforizme, ki so že korespondirali s prejšnjimi ugotovitvami. Ob njih pa fizikalne dokaze zanje, ki so bili objavljeni mnogo pozneje. Ali je denimo »mistična luč teorije« res v povezavi z Bohrovo atomsko mistiko, kot so drugi imenovali njegovo interpretacijo fizike leta kasneje? Ali Kosovel piše »prav o tem« – čeravno pojave samo zaznava – torej o singularnosti, točki z neskončno gostoto, ki nastane pri črnih luknjah, v kateri se čas ustavi, ko beremo verz: »Ura večnosti se je premaknila v Nič.« Neposredno zatem pa droben citat iz knjige slovenskega filozofa Marka Uršiča, ki ga ob tej sopostavitvi ne morem brati kot dokaz k izpeljani temi. Kot bralec si želim več prostora, ki bi znal zajeti in biti, se imenovati čas. Več prostora, s tem mislim na daljše odlomke pesmi, na daljše citate, če ti podpirajo tako pomembne teze. Ob tem bi si želel več časa, historične perspektive, a nikakor ne historizma. Nekaj tega bi bilo v obstoječem besedilu mogoče navesti namesto komparativističnega navajanja med besedilom z zgodovinarskimi opombami pod črto, kjer bi bil izpisan celoten bibliografski podatek, za katerega bi vedel, kdaj je izšel. Pri pesmih bi si kot bralec želel izpostavitve tega, kar lahko najdemo v povezavi s kvantno mehaniko pri določeni pesmi, ob koncu pa sklepno poglavje, ki bi povzelo glavne ugotovitve Kosovelovega »zaznavanja« teh pojavov v pesmih. Pomembni študiji to pritiče, zlasti takšni. Morda najbolj nazoren primer tega je v uvodu izpisana množica Kosovelovih doslej neinterpretiranih zapisov, primer tega je v začetku kritike naveden. Nekateri v nadaljevanju dobijo svojo časovnost, drugi ne. A če se vrnem h kvantni prepletenosti, je monografija kažipot, namig, ki ga razume dobronamerni bralec, drugačnega pisanja. Janez Vrečko v monografiji Čas ≡ prostor postavlja nove temelje za razumevanje Kosovelove poezije in poezije, umetnosti sicer. S tem pa tudi podlago za nove interpretativne izzive. Ponuja nam metodološki in epistemološki zgled. Ponuja nam, rečeno s Kosovelom, dejanje, gibanje vseskozi. Od nas zahteva naše lastno dejanje. Ne biti dani na dvoje, ampak biti eno.

Hanka Shánělová si na Sadové kolonádě v Karlových Varech povídala s režisérem Ivanem Ostrochovským, jehož snímek Pramen je v hlavní soutěži filmového festivalu. Téma se týká státem řízené reprodukce, sterilizace romských žen. Příběh sahá do poloviny 80. let. V kinech bude film k vidění od 16. července.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hanka Shánělová si na Sadové kolonádě v Karlových Varech povídala s režisérem Ivanem Ostrochovským, jehož snímek Pramen je v hlavní soutěži filmového festivalu. Téma se týká státem řízené reprodukce, sterilizace romských žen. Příběh sahá do poloviny 80. let. V kinech bude film k vidění od 16. července.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tokratnem vrhu Nata v Ankari si je generalni sekretar zavezništva Mark Rutte želel enotnosti in usklajenosti, pa tudi praznovanja dosežkov v preteklem letu, torej postopnega višanja obrambnih proračunov. Zaveze po večjih izdatkih z lanskega vrha se na ravni zavezništva uresničujejo, a tudi to, kot kaže ne more preprečiti jeze ameriškega predsednika Donalda Trumpa. Slednji je, nezadovoljen zaradi pomanjkanja evropske podpore ob napadu na Iran, dal vedeti, da bo srečanje v Ankari izkoristil tudi za novo oštevanje evropski zaveznic. O tem, kakšni so zares transatlantski odnosi in kaj ob naraščanju obrambnih proračunov Evropa in Slovenija sploh potrebujeta, se bomo pogovarjali v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Erik Kopač, državni sekretar na ministrstvu za obrambo; Iztok Prezelj, katedra za obramboslovje FDV Univerze v Ljubljani; Igor Jurič, posebni poročevalec RTV SLO iz Ankare.

Deset nominací na Oscara, tři sošky, spolupráce s Oliverem Stonem, Quentinem Tarantinem nebo Martinem Scorsesem. Tím vším se může chlubit Robert Richardson, legenda mezi kameramany. A taky hlavní postava dokumentu Jany Hojdové, který uchvátil návštěvníky karlovarského filmového festivalu. Co na něj říká výjezdní skupina MovieZone?  Web: https://www.moviezone.cz  FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/303130-moviezone-live/prehled/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Encyklopedie sci-fi filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/92065999/encyklopedie-sci-fi-filmu/ Kniha Devadesátky ve filmu: https://www.xyz.cz/tituly/92360411/devadesatky-ve-filmu/ #mzlive #moviezonecz

Dobrodružství české kriminalistiky pokračuje. Deset nových dílů Historie českého zločinu vás zavede svými autentickými kriminálními případy do let 1938 až 1962. Do už tak těžké práce kriminalistů vrhnou svůj stín dvě po sobě jdoucí totality. Vyšetřovatelé jsou vystaveni překvapivým tlakům a bojují nejen se zločinci z řad galérky… Poslouchejte každou neděli po 18 h na Dvojce anebo kdykoli na webu a v aplikaci mujRozhlas nebo v dalších podcastových aplikacích.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrodružství české kriminalistiky pokračuje. Deset nových dílů Historie českého zločinu vás zavede svými autentickými kriminálními případy do let 1938 až 1962. Do už tak těžké práce kriminalistů vrhnou svůj stín dvě po sobě jdoucí totality. Vyšetřovatelé jsou vystaveni překvapivým tlakům a bojují nejen se zločinci z řad galérky… Poslouchejte každou neděli po 18 h na Dvojce anebo kdykoli na webu a v aplikaci mujRozhlas nebo v dalších podcastových aplikacích.

Nakon kampanje koju su vodili Nigel Farage, Boris Johnson i Michael Gove, Velika Britanija je 2016. godine glasala za izlazak iz Europske unije. Iako je razlika u glasovima bila tijesna, glasovanje je dovelo do najdramatičnijeg potresa britanskog gospodarstva i tamošnjeg društva od Drugog svjetskog rata. Deset godina kasnije, žaljenje zbog Brexita je postalo očitije, a posljedice glasovanja još se uvijek osjećaju u Velikoj Britaniji. To su pitanja s kojima će suočiti novi britanski premijer.

Krize v cykloprůmyslu, která poslala do insolvence obřího prodejce Bikero a ostatní firmy donutila výrazně redukovat síly i výrobu, je pryč. „Aktuální situaci vnímáme tak, že jsme se už dotkli dna a jdeme směrem nahoru. Krize je za námi a snažíme se predikovat další vývoj toho odvětví,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv René Gasser, generální ředitel Bike Fun International (BFI). I největší český výrobce jízdních kol ale musel propouštět. V roce 2024 měla firma dokonce ztrátu 136 milionů korun, tu ale v loňském roce smazala. „Loni jsme prodali 145 tisíc kol. Dlouhodobý roční průměr je 180 až 200 tisíc, takže je to podprůměrný výsledek, ale pro nás bylo nejdůležitější vrátit firmu do černých čísel, což to se nám v roce 2025 povedlo,“ dodává Gasser. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Voice: AI

Litují brexitu, volí Farage. Deset let po referendu o brexitu považuje 57 procent Britů odchod z Evropské unie za chybu a zhruba stejný počet by hlasoval pro návrat. Přesto strana lídra brexitářů Nigela Farage vede ve volebních průzkumech. Jak tento paradox chápat? Které ze slibů tehdejší kampaně Vote Leave se naplnily a které ukázaly jako mýtus? A je reálný návrat Británie do EU, když ani možný příští premiér Andy Burnham nechce toto téma zvedat? Zeptáme se ředitele Institutu liberálních studií Martina Pánka, který byl poradcem britské europoslankyně z Brexit Party, a v Británii žijícího novináře Ivana Kytky. Moderuje Lukáš Matoška.

Litují brexitu, volí Nigela Farage. Deset let po referendu o brexitu považuje 57 procent Britů odchod z Evropské unie za chybu a zhruba stejný počet by hlasoval pro návrat. Přesto strana lídra brexitářů Farage vede ve volebních průzkumech. „Byla to nevyužitá dekáda,“ říká Martin Pánek, jenž byl poradcem britské europoslankyně z Brexit Party (dnes Reform UK). „Britové nemají rádi, když někdo zpochybňuje jedno demokratické rozhodnutí,“ míní novinář žijící v Británii Ivan Kytka.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pred poslanci je danes zakon o vzpostavitvi sistema Eurodac za primerjavo biometričnih podatkov, ki je del novega azilnega sistema Evropske unije. Medtem ko vlada poudarja učinkovitejšo obravnavo prošenj za azil, opozicija opozarja na kršenje človekovih pravic. V oddaji tudi: - Predsednica republike Nataša Pirc Musar premierja Janeza Janšo pozvala, naj spremeni odločitev o praporščakih NOB in TIGR, ki niso vabljeni na državno proslavo - Deset let po bexitu dve tretji Britancev referendumsko odločitev obžaluje; medtem se je z Downing streeta poslovil že šesti predsednik vlade - Argentinski nogometni zvezdnik Lionel Messi po včerajšnjih dveh golih proti Avstriji postal najboljši strelec v zgodovini svetovnih prvenstev v nogomet

Jako první Čech v historii ovládl legendární Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů z Atén do Sparty a doběhl v jednom z nejrychlejších časů historie. Ultramaratonec Radek Brunner to zvládl v čase 21 hodin, 24 minut, 35 vteřin. „Nastavil jsem si to tak, že bude lepší soupeřit sám se sebou,“ vypráví běžec, který by se rád dostal na závod Western States – sto mil v Kalifornii. Jaká je konkurence v ultramaratonu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako první Čech v historii ovládl legendární Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů z Atén do Sparty a doběhl v jednom z nejrychlejších časů historie. Ultramaratonec Radek Brunner to zvládl v čase 21 hodin, 24 minut, 35 vteřin. „Nastavil jsem si to tak, že bude lepší soupeřit sám se sebou,“ vypráví běžec, který by se rád dostal na závod Western States – sto mil v Kalifornii. Jaká je konkurence v ultramaratonu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako první Čech v historii ovládl legendární Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů z Atén do Sparty a doběhl v jednom z nejrychlejších časů historie. Ultramaratonec Radek Brunner to zvládl v čase 21 hodin, 24 minut, 35 vteřin. „Nastavil jsem si to tak, že bude lepší soupeřit sám se sebou,“ vypráví běžec, který by se rád dostal na závod Western States – sto mil v Kalifornii. Jaká je konkurence v ultramaratonu?

„Nejčastější hosté jsou z České republiky. Roste nám klientela z Polska, měli jsme tam asi pětiprocentní nárůst,“ popisuje vedoucí areálu na Červenohorském sedle.

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.K tématu doporučujeme také texty:Reportáž: Stín brexitu dál visí nad BritániíBelfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost

Deset let trvající spor mezi Maďarskem a Ukrajinou o menšinová práva stotisícové maďarské menšiny v ukrajinském Zakarpatsku skončil. Novému maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi k tomu stačily tři týdny vyjednávání, aby se mohl pochlubit tím, že dosáhl splnění maďarských požadavků. Tedy něčeho, co se jeho předchůdci Viktoru Orbánovi nepovedlo předchozích deset let.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deset let. Přes dvě stě rozhovorů. A poprvé jsem si prohodil role – tentokrát jsem nebyl ten, kdo se ptá, ale ten, kdo odpovídá.V tomhle speciálním dílu mi otázky poslali moji bývalí hosté. Ptali se na to, co mě opravdu formovalo, jak se dívám na úspěch, rodičovství, slzy, jídlo i na to, co o sobě nevidím. Žádné velké téma, žádný host – jen já, mikrofonem a (snad upřímnou) odpovědí.Je to trochu retrospektiva, trochu introspektiva. Pokud Proti proudu sledujete dlouho, možná se dozvíte něco, co jsem ještě nikdy nahlas neřekl.Díky, že jste tu se mnou těch deset let. Bez vás by tohle nedávalo smysl.

Na území popraviště v Katyni, kde bylo příslušníky sovětské NKVD v roce 1940 popraveno 22 tisíc polských důstojníků a civilistů, nedávno Ruská vojensko-historická společnost umístila panelovou výstavu nazvanou „Deset století polské rusofobie“. Její součástí jsou i tvrzení zpochybňující vinu Sovětského svazu za Katyňský masakr, všímá si ruský nezávislý portál Novaja Gazeta. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si vede tuzemský automobilový průmysl? Jak se daří rozvíjet elektromobilitu? A zůstává Evropa v této oblasti konkurenceschopná? Vladimír Kroc se zeptal Martina Jahna, prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.

Jak si vede tuzemský automobilový průmysl? Jak se daří rozvíjet elektromobilitu? A zůstává Evropa v této oblasti konkurenceschopná? Vladimír Kroc se zeptal Martina Jahna, prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Díky Panama Papers se světová veřejnost před deseti lety poprvé dozvěděla o obrovských majetcích Vladimira Putina, o vyvádění státního bohatství z Afriky, ale i o daňových únicích evropských politiků. První velká mezinárodní spolupráce stovek investigativníchp novinářů vnesla světlo do machinací panamské právnické firmy Mossack Fonsecap díky bezprecedentnímu úniku jedenácti a půl milionu důvěrných dokumentů. Co dnes víme o příběhu whistelblowera Johna Doea? Jaké důsledky Panama Papers měly? Co se na nich naučilo světové novinářstvo? Petr Gojda pozval k bilančnímurozhovoru šéfredaktorku Pavlu Holcovou, která byla společně s celým týmem ICIJ za práci na Panama Papers oceněna Pulitzerovou cenou.

Deset dni pred volitvami politični parket razgreva afera s posnetki domnevnih prisluhov tako zdajšnjim kot nekdanjim politikom. Ali gre za poskus vplivanja na volilni izid, so to globoke težave naše politike in kako bi se morala odzvati policija, so nam na soočenju odgovorili predstavniki strank. Drugi poudarki: V napadu v iraških vodah zadeta naftna tankerja; zaostritev napadov v Perzijskem zalivu napovedujejo tudi ZDA - kakšen je okoljski davek konflikta na Bližnjem vzhodu? - Policijski sindikat danes začenja stavko; med ključnimi zahtevami sta sklenitev aneksa h kolektivni pogodbi in ustrezna uvrstitev delovnih mest v plačne razrede. - S predvajanjem filma Kar je treba storiti se je sinoči v ljubljanskem Cankarjevem domu začel 28. Festival dokumentarnega filma.

„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.

V severních Čechách šlo ve 20. století o třaskavou směs, která trvá dodnes. Nikde jinde nemuseli lidé tak bojovat o svou identitu a pocit hrdosti, že sem patří. Nikde jinde ve světě se nestěhovaly kostely a nepoužívaly reálné budovy jako filmové kulisy určené ke zničení. Tam, kde dřív byla měsíční krajina, jsou dnes jezera a po letech apatie se už zrodila nová generace, která s respektem k minulosti vytváří budoucnost. Ale tento kraj vám nedá nic zadarmo.