POPULARITY
Indie-popová kapela z Vancouveru Peach Pit má na kontě čtyři alba, sbírá miliony poslechů měsíčně a vystupuje po celém světě. „Pardon, nevim, jak jsme vám to mohli udělat, ale před lety jsme tu hráli ve sklepním klubu koncert.. pak se z nás stala pořádná kapela a už jsme nikdy nepřijeli,“ znělo z pódia vyprodaného pražského klubu MeetFactory. Deset let fungování, nové album Magpie (v překladu straka) i jeho náročný proces vzniku probrali v rozhovoru pro Radio Wave.
Indie-popová kapela z Vancouveru Peach Pit má na kontě čtyři alba, sbírá miliony poslechů měsíčně a vystupuje po celém světě. „Pardon, nevim, jak jsme vám to mohli udělat, ale před lety jsme tu hráli ve sklepním klubu koncert.. pak se z nás stala pořádná kapela a už jsme nikdy nepřijeli,“ znělo z pódia vyprodaného pražského klubu MeetFactory. Deset let fungování, nové album Magpie (v překladu straka) i jeho náročný proces vzniku probrali v rozhovoru pro Radio Wave.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Deset soch od devíti autorů bude letos v Klatovech k vidění v rámci festivalu Sochy v ulicích. Instalují je tam právě v těchto dnech.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Zimy u nás sice už nejsou to, co bývaly, ale některý rok se poštěstí. Stane-li se tak, potom to kromě množství sněhu, závějí a také nepříjemností na silnicích přináší i pozoruhodné náměty na vytváření rekordů.
Pád finančních trhů se netýká jenom traderů na Wall Streetu a dalších světových burz. Důsledky celní politiky Donalda Trumpa pocítili i majitelé penzijního spoření i tady v Česku. Některé fondy propadly až o desetinu.Není fond jako fond. Kdo má peníze v konzervativních fondech zůstal na rozdíl od majitelů akciových fondů ušetřen. Během turbulencí, které vypukly na trzích po Trumpových proklamací o clech, zůstaly na svém nebo si dokonce mírně polepšily. „Od začátku roku si připisují i drobné zisky v nízkých, hodně nízkých jednotkách procent,“ všímá si analytička Anna Píchová.Obsahují totiž z drtivé většiny vládní dluhopisy, které obvykle propady na trzích brzdí. „Pokud tam měly české dluhopisy, tak ty jako brzda proti propadům v portfoliu fungovaly. Dlouhých amerických dluhopisů se ale v posledních dnech výprodeje týkaly,“ říká akciová analytička z One Family Office.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Deset nákladních aut přiváží postupně do katedrály svatého Víta na Pražském hradě nové varhany. Až ze Španělska putuje do hlavního města nástroj se šesti tisíci píšťalami. Tam ho sestavili místní varhanáři, potom ho zase rozebrali a zabalili do dřevěných krabic. Technici budou v katedrále varhany skládat zhruba do letošního léta.
Hádky a spory mezi sousedy kvůli černé stavbě nejsou nic výjimečného, většinou se týkají obyčejných domů nebo třeba plotů. Když se ale pod slovem plot označí hradby s cimbuřím a do stavby se zahrnou ještě další středověké útvary, případ už dostává kuriózní náboj.Taková napodobenina gotických hradeb a přístavků vyrostla bez stavebního povolení na kraji malé obce Starý Samechov poblíž Zruče nad Sázavou, na jednom z pozemků, který místní úřad ještě za komunistického režimu vyčlenil pro rekreační bydlení. Vášnivý stavitel z kamene Libor Fiala ale narazil na odpor majitelky okolních pozemků, která se nechtěla s „hradem“ smířit.„Já jsem tady vyrůstala, ty stromy tady sázeli moji prapředkové a moje rodina to tady vlastnila x generací. A já se teď v podstatě pořád musím dívat na to, jak to tady vlastníci ničí,“ říká Petra Lapáčková v rozhovoru pro pořad Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Deset let je celocírkevním farářem pro humanitární aktivity, menšiny a lidi sociálně vyloučené. Pořádá romsko-české bohoslužby, aktivní je i na poli mezináboženského dialogu a v minulosti se účastnil řady protiextremistických demonstrací. Hostem Kréda je farář Českobratrské církve evangelické – Mikuláš Vymětal.
Informace o dění v naší škole i kolem ní. Jak bude probíhat Den otevřených dveří a jak zápis do první třídy. Začali jsme krokovat. Kolik dětí se zapojilo? Co výzva Deset tisíc kroků obnáší? Kudy povede dubnový Okenský krokovací maraton? Jaká jsou pravidla pro noční výsadek? Nechybí tradiční vtípky, zvuky školy či problémy s nahráváním.
Dnes máme ve studiu hosta, který dokazuje, že i malý tým dokáže realizovat velké projekty. Petr Kopáček je spolumajitel společnosti BAXPLAN, která se věnuje projektování elektroinstalací a automatizace, zejména v chemickém průmyslu. Pracuje v týmu dvou lidí, ale jeho projekty najdete u firem jako Draslovka nebo Paramo. Povíme si o digitalizaci v průmyslu, trendech v projektování a o tom, jak moderní nástroje – třeba EPLAN – mění způsob, jakým se dnes dělá technická dokumentace. A taky se podíváme na to, proč je někdy těžší najít dobrého projektanta než nový software. Tak pojďme na to! Podívejte se na epizodu včetně videa: https://youtu.be/15Oz6iW9r48
V Liberci začne 1. dubna několik dopravních omezení. Zkomplikují nejen jízdu auty, ale taky provoz městské hromadné dopravy. Celkem se bude pracovat na čtyřech místech. Omezení čeká cestující v autobusech i tramvajích.
„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.
Deset let žil pan Václav na ulici. Díky Armádě spásy a daru ze sbírky Pomáhající Plzeň má teď nakročeno k samostatnému bydlení.
Technických či oborových norem ve stavebnictví stále přibývá. Zatímco v roce 1990 jich bylo 680, dnes experti jejich počet odhadují na deset tisíc. Regulováno je totiž téměř vše - od velikosti místností až po uspořádání bytu. Bydlení se díky tomu stává sice komfortnější, ale zároveň i výrazně dražší.„Hlukové izolace, tepelné izolace, požární předpisy, všechno se zlepšuje a řada z těchto věcí je dána právě normami nebo vyhláškami. Řeší se osvětlení, oslunění a nakonec i výšky místností. Dřív bylo běžné, že rozvody ústředního topení byly vidět, dnes se vše seká do zdi. Těch požadavků je mnoho a všichni se tváří, že je to nový standard, že je to běžné. Dostali jsme se do stavu, že většina bytových staveb je v podstatě luxusní, ale pak se divíme, že i dražší,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Palička. Právě nejrůznější normy dle něj mohly vyhnat cenu bytu až o 20 procent výše.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Deset let hrála v Národním divadle, pak se její domovskou scénou stal komorní Činoherní klub. „To, že mi Láďa Smoček hodil lano, mě zachránilo,“ říká ve Vizitce, v níž mluví také o opravdovosti a klíči k záporným postavám. „Úděl herce není představa, že postavy mají nějak vypadat.“ Jak ji baví divadelní adaptace klasiky? A co zásadního prožila v Jeruzalémě? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Deset let hrála v Národním divadle, pak se její domovskou scénou stal komorní Činoherní klub. „To, že mi Láďa Smoček hodil lano, mě zachránilo,“ říká ve Vizitce, v níž mluví také o opravdovosti a klíči k záporným postavám. „Úděl herce není představa, že postavy mají nějak vypadat.“ Jak ji baví divadelní adaptace klasiky? A co zásadního prožila v Jeruzalémě? Ptá se Karolína Koubová.
Refik Hodžić je novinar i publicista, književnik, dokumentarista, aktivista, stručnjak za strateške komunikacije i tranzicijsku pravdu i nekadašnji glasnogovornik na Haškom Tribunalu. U ovom podcastu Refik govori o svom bezbrižnom odrastanju u predgrađu Prijedora, na rječici Puharska, o čemu je napisao sjajan roman pod nazivom Polaroid kauboj. Prije početka rata u bivšoj Jugoslaviji Refik je otišao na ljetnji raspust kod familije na Novom Zelandu, na kojem je ostao punih 6 godina, vrativši se u BiH nedugo nakon poptisivanja Daytonskog sporazuma. Radio je kao novinar za sarajevske Dane i stručnjak za komunikacije i tranzicijsku pravdu u bivšoj Jugoslaviji, Libanu i Istočnom Timoru. Deset godina je radio kao glasnogovornik Međunarodnog krivičnoga tribunala za Jugoslaviju u Hagu, te kao direktor komunikacija u Međunarodnom centru za tranzicijsku pravdu u New Yorku. Radio je kao savjetnik za strateške komunikacije za Siriju i Mijanmar, Šri Lanci i Afganistanu. Trenutno je angažiran kao savjetnik za tranzicijsku pravdu u postkonfliktnim društvima u Jemenu, Siriji i Ukrajini, te na procesima dehumanizacije i medijacije u tim društvima.U ovoj epizodi smo razgovarali o:00:00:00 Teaser i najava00:04:16 Odrastanje u Prijedoru i odlazak na Novi Zeland00:10:01 Povratak s Novog Zelanda, saradnik u Danima00:17:13 Emigrantska zajednica iz bivše Jugoslavije na Novom Zelandu00:23:07 Moji stričevi su 50tih emigrirali u Australiju i na Novi Zeland00:30:06 Moj stric Refik u Prijedor je '78. iz Australije donio majmuna00:40:06 "Polaroid kauboj" je knjiga o čaroliji mog djetinjstva u Prijedoru00:49:21 Današnjoj djeci je nezamisliva sloboda s kojom smo mi odrastali00:59:02 Ljudi koji su na vlasti danas nemilice kradu milijarde01:06:26 Haški tribunal je razotkrio kako su se desili najstrašniji zločini01:13:10 Ogromna arhiva Tribunala čuva istinu o zločinima u bivšoj državi01:19:10 Mi imamo ogroman dug prema ljudima koji su svjedočili u Hagu01:27:04 Dehumanizacija rata u Gazi i Siriji 01:33:13 Situacija u Jemenu ne daje nadu da će iko odgovarati za zločine01:42:01 Dehumanizacija je dio genocidnog poduhvata u Gazi i Jemenu01:51:18 Naivno je vjerovati da će Amerika lako izgubiti poziciju moći01:57:16 Pokretač "Dana Bijelih traka" za sjećanje na žrtve u Prijedoru02:03:20 Studentski otpor u Srbiji mi daje nadu u bolju budućnost
Většinu očních chorob je dnes možné vyřešit pomocí laseru. Nejčastěji se tímto způsobem řeší krátkozrakost u mladých lidí.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Většinu očních chorob je dnes možné vyřešit pomocí laseru. Nejčastěji se tímto způsobem řeší krátkozrakost u mladých lidí.
Krátce před půlnocí 27. února 2015 byl na mostě nedaleko moskevského Kremlu několika ranami do hlavy a zad zastřelen Boris Němcov. Původně vědec, který se po pádu sovětského režimu pustil do politiky. Za prezidenta Borise Jelcina to v roce 1998 dotáhl až na místopředsedu ruské vlády. Jenže zanedlouho poté, co se do čela Ruské federace dostal Vladimir Putin, se Němcov stal jedním z nejvýraznějších opozičníků. Poslechněte si, jak o tehdejších událostech vysílal Český rozhlas.
Krátce před půlnocí 27. února 2015 byl na mostě nedaleko moskevského Kremlu několika ranami do hlavy a zad zastřelen Boris Němcov. Původně vědec, který se po pádu sovětského režimu pustil do politiky. Za prezidenta Borise Jelcina to v roce 1998 dotáhl až na místopředsedu ruské vlády. Jenže zanedlouho poté, co se do čela Ruské federace dostal Vladimir Putin, se Němcov stal jedním z nejvýraznějších opozičníků. Poslechněte si, jak o tehdejších událostech vysílal Český rozhlas.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pred 20. leti je Vlasta Veselko, koreografinja, plesalka in tango plesalka ustanovila Mednarodni festival eksperimentalnega giba Nagib. Deset let pozneje se je iz njega razvilo Društvo za kulturno produkcijo in afirmacijo umetniških procesov NAGIB, ki vse od takrat v Mariboru pod vodstvom producentke in kuratorice Petre Hazabent ustvarja sodoben plesno afirmativen celoleten program. Letošnja obletnica je priložnost za še posebej bogat in reflektiran program, o katerem je Petra Hazabent več povedala v pogovoru z Aleksandro Saško Gruden. Vabimo vas k poslušanju! foto: NAGIB
„Pro mě jako pro Čecha, přivést vlastní orchestr na Pražské jaro je něco mimořádného. Pro německý orchestr, myslím, také. Je to něco, na co se upnou a dávají do toho maximální nasazení,“ říká jeden z nejlepších českých dirigentů Tomáš Netopil. Deset let byl totiž šéfdirigentem operního divadla Aalto-Theater v německém Essenu.
Po včerajšnji uveljavitvi premirja med Izraelom in Hamasom je palestinsko gibanje izpustilo tri talke, zgodaj zjutraj je tudi Izrael začel izpuščati palestinske zapornike. Teh je več deset, večina žensk in mladoletnikov, številni so bili zaprti brez obtožnice. Drugi poudarki oddaje: - Novi ameriški predsednik Donald Trump takoj po drevišnji inavguraciji napoveduje podpis več deset izvršnih ukazov. - Nepremičninski davek kljub večletnemu pozivanju javnosti k spremembam buri duhove, zakon je v javni razpravi še do sobote. - Slovenske rokometaše na svetovnem prvenstvu v Zagrebu zvečer čakajo favorizirani Islandci.
Deset zemí EU vyzvalo celou Evropskou unii, aby úplně zakázala dovoz plynu a také zkapalněného plynu (LNG) z Ruska. Sedmadvacítka nyní jedná o 16. balíčku sankcí namířených proti Rusku, který má být přijat na konci února, tedy právě tři roky po začátku ruského útoku na Ukrajinu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Omeletkách si dnes povídáme o zvířatech. Jednu dobu jsme měli tři kočky. Jednu z nich jsem našla v popelnici. Ta měla nejhorší povahu. Nenáviděla strýce Evžena. Deset let čekala na to, až poleví v ostražitosti a své boty nechá v předsíni. Pročůrala mu italské mokasíny až na kost. Uslyšíte povídku Haliny Pawlowské I kráva potřebuje vztah. O zvířatech bude povídat herec Václav Šanda. Nabídneme příspěvek Jitky Markové Šťastné a veselé, i recept na pečenou kachnu.
Česko poroste rychleji než letos. Ekonomiku „nakopne“ růst mezd i předvolební „dárečky“. Ropa a plyn zlevní. Trump může do Ameriky odlákat některé evropské firmy. Co ještě přinese rok 2025, předvídá ekonomka Jana Matesová.„Žijeme v nejnebezpečnějším prostředí od druhé světové války,“ říká ekonomka Jana Matesová. Ozbrojené konflikty vznikají jeden za druhým. „Mezinárodní trhy to cítí a podle toho se chovají. Ceny se zvýšily o pojistnou část marže a kromě toho jsou všichni v panice a trhy reagují velmi volatilně,“ uvedla v podcastu Ve vatě.I proto je velmi obtížné cokoli předpovídat. Robustní predikční modely globálních bank přestaly spolehlivě fungovat. Jsou příliš optimistické a pak musí své predikce korigovat. Vycházejí totiž z minulých situací, jenže podle Matesové žijeme v realitě, která tu ještě nikdy nebyla.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Deset izvanrednih audiosnimki koje ilustriraju australsko kulturno i političko nasljeđe je dodano u kolekciju “Zvukovi Australije” Nacionalnog filmskog i zvučnog arhiva. Ovogodišnji dodaci uključuju široku lepezu zvukova među kojima su i SBS-ovi radijski programi na više jezika.
Když jsme spolu točili podcast minule, mluvil o tom, jak pořádá workshopy a fotí svatby. Zároveň však už pracoval na materiálu, který vznikl během jeho tří návštěv Severní Koreje v letech 2005 až 2019. Letos tyto fotografie představil na výstavě a vydal jako knížku. Výstavu v pražském Karolinu vidělo neuvěřitelných 18 tisíc lidí (končí 17. prosince) a nákladná obrazová knížka je ve svém žánru bestsellerem. O tom všem jsme s Janem Šibíkem mluvili tentokrát: jak fotky vznikaly, proč je Severní Korea nejnepříjemnějším místem, které v životě navštívil, a proč nemá rád AI. Mimochodem, tu možná vzme na milost, až si přečte článek, který jako vždy AI (konkrétně Claude 3.5 Sonnet) na základě přepis podcastu napsala. Zde je:Okno do hermeticky uzavřeného světa: Jak český fotograf třikrát pronikl do Severní Koreje"V pražském Karolinu probíhá unikátní fotografická výstava, která představuje něco, co se dosud žádnému fotografovi na světě nepodařilo - trojí pohled do Severní Koreje v průběhu čtrnácti let. Jan Šibík, asi nejznámější reportážní fotograf současnosti, dokázal nemožné: třikrát pronikl do jedné z nejuzavřenějších zemí světa a přinesl svědectví o režimu, který se zoufale snaží udržet svůj lid v informační tmě."Je to jeden velký kriminál," říká Šibík o Severní Koreji. Jeho fotografie, které vznikaly často v rozporu s přísnými pravidly režimu, zachycují realitu odlišnou od toho, co návštěvníkům ukazují průvodci. Výstavu již zhlédlo přes 17 000 lidí, čímž překonala i Šibíkovy legendární fotografie ze sametové revoluce.První cesta v roce 2005 vznikla díky diplomatické misi tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. "Deset let jsem se snažil získat vízum přes severokorejskou ambasádu v Praze. Z deseti pokusů mě dovnitř pustili pouze dvakrát, a to jen proto, aby mi řekli, že jako novinář nemám šanci," vzpomíná fotograf.Nejcennější záběry však vznikly během druhé cesty v roce 2007. Paradoxně k tomu pomohla skupina moravských turistů a jejich demižon slivovice. Zatímco rozjařená skupina zabavila severokorejské pohraničníky, Šibík využil příležitosti a z okna jedoucího vlaku fotografoval skutečný život - vesnice, lidi, každodenní realitu daleko od oficiální propagandy."Za jeden snímek, který se jim nelíbí, vás už nikdy nepustí zpět. Anebo to zjistí ještě v době, kdy tam jste, a to vás pak možná už nikdy nepustí ven," vysvětluje Šibík riziko, které podstupoval. Přesto se mu podařilo vrátit do Severní Koreje i potřetí, v roce 2019, a zachytit změny v zemi pod vládou Kim Čong-una. "Je brutálnější než jeho otec. Dnes dostanete šest let vězení jen za to, že si pustíte jihokorejský film," popisuje fotograf současnou situaci.Výstava v Karolinu není jen prezentací fotografií - je to komplexní svědectví o zemi, kde se čas zastavil. Šibík absolvoval 72 komentovaných prohlídek, během nichž vysvětluje kontext každého snímku. "Někdy koukám do výrazů těch lidí na fotografiích a mám pocit, že jsou úplně prázdné. To je cíl režimu - zlikvidovat jakýkoliv vlastní úsudek," říká.Součástí projektu je i kniha, které se navzdory vysoké ceně prodalo už přes 700 výtisků. "Kniha zůstane," vysvětluje Šibík důležitost tištěného svědectví. A zůstanou i fotografie jako důkaz o režimu, který se snaží přesvědčit své občany, že žijí v nejlepší zemi na světě, zatímco jim upírá základní svobody.Význam výstavy podtrhuje i návštěva legendárního fotografa Josefa Koudelky, který ji označil za "zajímavou" - slovo, které v jeho slovníku znamená nejvyšší pochvalu. V době, kdy se Severní Korea ještě více uzavírá a prohlubuje spojenectví s Putinovým Ruskem, představují Šibíkovy fotografie jedinečné svědectví o zemi, kam se běžný člověk nedostane.Výstava končí 17. prosince a představuje nejen triumf dokumentární fotografie, ale i důkaz, že pravdivé svědectví o totalitním režimu dokáže oslovit desetitisíce lidí. V době, kdy se potýkáme s relativizací hodnot a nárůstem populismu i autoritářství, je to povzbuzující zpráva.
Bělehradské kino Zvezda je jedno z nejstarších kamenných kin na světě. V roce 2014 obsadili chátrající secesní památku squateři a od té doby v něm vytrvale promítají a pořádají další akce. Program zahájili právě před deseti lety projekcí Ohrožené nevinnosti od jugoslávského režiséra Dušana Makavejeva.
Bělehradské kino Zvezda je jedno z nejstarších kamenných kin na světě. V roce 2014 obsadili chátrající secesní památku squateři a od té doby v něm vytrvale promítají a pořádají další akce. Program zahájili právě před deseti lety projekcí Ohrožené nevinnosti od jugoslávského režiséra Dušana Makavejeva.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Přidej se k The Tapes komunitě na herohero.co/thetapes pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další! Deset let ve fitness mě toho naučilo hodně. A nebojte, rozhodně vám tímto nepřileju do vašeho fitness přehlcení
V Praze žijící rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová v seriálu Radiožurnálu popisuje, jak nemohla kvůli stresu za mřížemi jíst. I teď, tři měsíce po propuštění, se do jídla spíš nutí. Mezi nejhorší zážitky v ruské vazbě patřily zimní měsíce, kdy na cele střídavě nešlo topení a venku byly třicetistupňové mrazy. Z nepříjemných zážitků se matka dvou dospívajících dcer dostává pomalu.
Blíží se 35. výročí pádu komunismu u nás. Projekt Paměť národa si nechal zpracovat průzkum, jak Češi hodnotí sametovou revoluci. Téma zpracovala agentura NMS Market Research a jeho výsledky ukazují, že zhruba třetina lidí nad 40 let věří: za socialismu bylo líp. Deset procent je o tom „rozhodně přesvědčeno“ a 28 procent „spíš souhlasí“.
„Pokud chceme ty nejposlednější chvíle našeho života strávit ve funkčním stavu, ve šťastném stavu a užít si ty poslední chvíle našeho života, tak pro to můžeme začít dělat kroky v podstatě v jakékoliv fázi. Ukazuje se, že to z velké části není pravda, že je na změnu pozdě,“ říká biochemik František Knobloch v rozhovoru pro pořad Laskavé soboty s Helenou Neumannovou. 2. díl, 02.11.2024, www.RadioUniversum.cz
Usáma bin Ládin dokázal unikat téměř deset let po teroristických útocích z 11. září 2001. Nakonec byl zlikvidován americkým komandem 2. května 2011 v pákistánském městě Abottábád.
Usáma bin Ládin dokázal unikat téměř deset let po teroristických útocích z 11. září 2001. Nakonec byl zlikvidován americkým komandem 2. května 2011 v pákistánském městě Abottábád.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od zadnjih večjih poplav v Bosni in Hercegovini je minilo 10 let, tokrat pa utegne biti katastrofa še večja. Najhuje je na območju Jablanice severno od Mostarja, kjer je tudi največ pogrešanih. Za celotno območje entitete federacije Bosne in >Hercegovine so razglasili stanje naravne nesreče. Drugi poudarki oddaje: - Tudi minulo noč več eksplozij v južnih četrtih Bejruta- Nižja božičnica zaradi bolniške odsotnosti nezakonita - Danes je mednarodni dan učiteljev. Ti ne le poučujejo, ampak tudi vzgajajo, navdihujejo in oblikujejo prihodnje generacije.
Po deseti letech od výbuchu muničního skladu ve Vrběticích zůstává mnoho otázek bez odpovědí. Návrat na místo tragédie odhaluje hrdiny z řad bezpečnostních složek a doplňuje informace k ruským agentům zodpovědným za útok. Jak získávat a ověřovat výpovědi lidí, jež incident zažili na vlastní kůži? S Markétou Chaloupskou a Arturem Janouškem, redaktory investigativní redakce Českého rozhlasu, o investigativním projektu k výročí deseti let od výbuchu ve Vrběticích.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dr Aleksandar Matić pomaže ljudima da naprave personalizovane treninge i ishranu. _______________________________________________________________________________________________ _ Sponzori ⚡️ Crux suplementi: Ja koristim Ashwagandu pred svako snimanje podkasta ili pred neku meni lično važnu aktivnost koja zahteva moj fokus i energiju. Pružite prirodnu snagu svom umu i telu: