Podcasts about tepl

Osmdesát miliard korun investuje skupina ČEZ do modernizace teplárenství, do roku 2030 chce přejít na nízkoemisní zdroje v teplárnách po celé České republice. Nejvíc teplárenských lokalit má ČEZ v Ústeckém kraji. Reaguje tím na konec spalování uhlí v Česku a připravuje své provozy na nadcházející éru, kdy má sektoru teplárenství dominovat plyn, obnovitelné zdroje a později také nové modulární reaktory. „Je to druhá největší investiční cenovka skupiny ČEZ po výstavbě jádra,“ připomněl generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák v debatě Hospodářských novin, které se zúčastnili také čelní představitelé některých měst na Ústecku, aby probíhající změnu a její dopady zhodnotili.

Soláry lámou rekordy, fosilní zdroje ustupují a elektrifikace nabírá tempo. Proč se přesto ve střední Evropě stále vede spor o dekarbonizaci? A kde má Evropa největší rezervy? O příležitostech i překážkách energetické transformace mluví analytička think tanku Ember Tatiana Mindeková.

Jak v církvi najít své místo a proč je tak těžké odolat lákadlům světa, která nás od Boha nenápadně oddělují? Jak nepodlehnout mentalitě sobectví či moci a naopak růst v opravdové duchovní zralosti? Téma, které přínáší Jiří Tomeš z Bratrské jednoty baptistů v Teplé u Konstantinových lázní.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

O škůdcích v půdě a na rostlinách vědí všichni zahradníci i zahrádkáři své. Ať už vás trápí mšice nebo svilušky, krtonožky nebo hryzci, slimáci, nezbývá nic jiného, než s nimi neustále bojovat. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O škůdcích v půdě a na rostlinách vědí všichni zahradníci i zahrádkáři své. Ať už vás trápí mšice nebo svilušky, krtonožky nebo hryzci, slimáci, nezbývá nic jiného, než s nimi neustále bojovat.

„Nárůst průměrné globální teploty o 1,5 °C může na pevnině znamenat skoro dvojnásobek. Je to něco, co reálně zažíváme,“ konstatuje Miroslav Trnka, bioklimatolog působící v Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd CzechGlobe. Co plyne z nejnovější zprávy o vývoji klimatu v Evropě? A jaké důsledky může mít silné půdní sucho, kterým aktuálně trpí polovina Česka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku dubna 2026 zavřeli kontroloři dvě bistra v Liberci kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám. Kontroly provádí především Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Co vede k uzavření takové provozovny, jsme se zeptali mluvčího SZPI Pavla Kopřivy.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Priemerná slovenská školská jedáleň vyhodí za jeden rok tony jedla. Ide o nutrične vyvážené potraviny, ktoré končia v odpade, zatiaľ čo si žiaci cez prestávku kupujú v bufetoch keksíky a sladené nápoje.Našťastie sa to dá zmeniť. Zuzana Gallayová, manažérka environmentálneho programu Zelená škola z mimovládnej organizácie Živica, nám prezradila viac aj o tom, že vo Zvolene deti jedia polievku už o desiatej ráno a že je možné naučiť dnešných tínedžerov vážiť si jedlo.V rozhovore sa dozviete:- Čo sa dá robiť s tým, aby školy nevyhadzovali tony jedla a ako do toho vstupujú priamo žiaci a učitelia;- či je chybou rodičov, že deti v škole nechcú jesť niektoré jedlá a ako sa môžu sami žiaci zapojiť do realizácie týždenného obedového menu;- aké sú príklady dobrej praxe a ako vníma prístup ministerstva školstva k týmto projektom.

Teplo pro ostravské domácnosti se z černého uhlí nebude vyrábět od roku 2030. Kvůli tomu se ve městě začínají upravovat teplárny a v jeho jižním obvodu jsou už v provozu tři nové kogenerační jednotky.

Postupně se podnik zaměřuje i na další obory. Už na podzim bude vyrábět vlastní elektřinu a teplo z důlního plynu s vysokým obsahem metanu.

„Všechno musí být černobílé a odstínů mezi tím se bojíme, protože jsou složitější. Ve filmech je ale dobré mít pestrou paletu komplexních postav, se kterými se můžete či nemusíte ztotožnit,“ říká filmový režisér Šimon Holý. S moderátory hotcastu Pot se sešel na filmovém festivalu Jeden svět, kde společně debatovali po snímku Queer rodeo, který se zabývá maskulinitou i touhou po svobodném vyjádření sexuality. Jak se dnes těmito tématy zabývá česká audiovize?

Vztahování se k Bohu má svou vnější podobu. Když se modlíme, tak se k tomu vhodně postavíme (poklekneme), tváříme, oblékneme atd. Pokud naše vnější svátečnost ladí s Ježíšovým učením, s biblickým poselství víry, lásky a naděje, pak je to v pořádku. Pokud s tímto ovšem neladí, tak nás před Božím soudem nezachrání ani to nejhodobóžovější oblečení.

Hostem pořadu O čem se mluví pod Ještědem byl Jiří Teplý z regionální Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou.

„Velikost, objem a skladování biomasy zabere velké území. Podobná kotelna je pod ústředním hřbitovem, ale její velikost je tak čtvrtinová,“ vysvětlil radní Jaroslav Huňáček z ODS.

CELÉ TO NÁJDEŠ TU: herohero.co/piatocek/subscribe Smer oslavoval Medzinárodný deň žien a oslavy boli, nečakane, o tom, aké skvelé sú ženy… v tichom podporovaní mužov z pozadia. Dozviete sa napríklad, ako Smer pomocou AI videí oslavujúcich ženy pripravuje skutočné ženy o prácu, čo si Mažgút cení na ženách, kto oblieka Roberta Fica a čo si vybaví Takáč pod pojmom žena. V tomto videu nájdete len časť takmer hodinového Piatočku v obraze, celý diel si môžete pozrieť na Hero Hero. Zistíte tam napríklad, čo si minister Kamenický myslí o ženách a peniazoch a prečo po premiérovi Ficovi stále idú mladé ženy. Upozornenie: Názory na ženy, ktoré uvidíte v tomto videu, sú len paródiou na smerákov, nie našími skutočnými názormi. - PODPOR NÁS NA: herohero.co/piatocek/subscribe - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

V pořadu Brambora s vejcem tentokrát Ivana Veselková a Aleš Stuchlý přivítali výrobkyni svíček, bloggerku a DJku Annu Vodrážkovou. Ta přišla do studia osobně, a proto nebylo nutné jí telefonovat. Anna, které se ale často říká Anche, se hned v úvodu svěřila, že její motto zní „Máš na míň.“

V pořadu Brambora s vejcem tentokrát Ivana Veselková a Aleš Stuchlý přivítali výrobkyni svíček, bloggerku a DJku Annu Vodrážkovou. Ta přišla do studia osobně, a proto nebylo nutné jí telefonovat. Anna, které se ale často říká Anche, se hned v úvodu svěřila, že její motto zní „Máš na míň.“Všechny díly podcastu Brambora s vejcem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Měl jsem pocit, že jsem vyšetřovaný já a ne člověk, který napsal nenávistný komentář,“ říká právník a aktivista Kryštof Stupka o případu, se kterým se obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Ještě před pár lety přitom věřil, že když se člověk v Česku obrátí na policii, dostane ochranu. „Byl jsem přesvědčený, že žiju v zemi, kde je bezpečno. A když se něco pokazí, můžu jít na policii a tam řeknou: uděláme nejvíc pro to, abychom zabránili, že vám někdo uškodí,“ popisuje Stupka, jak se postupně tahle představa rozplynula. Začalo to po teroristickém útoku na queer bar Tepláreň v Bratislavě v roce 2022. Pod jeho tweet o chystané pietě tehdy někdo napsal komentář přející smrt gayům a naznačil, že útok měl být ještě rozsáhlejší. Stupka podal trestní oznámení, přičemž následoval výslech, ze kterého měl aktivista pocit, jako by byl viníkem on sám a nikoli člověk, v jehož výrocích policie spatřovala provinění v podobě podpory terorismu. Musel obhajovat, jak ho čin mohl zasáhnout, ale později zjistil, že ve spise skončily i jeho soukromé e-maily a výpisy z bankovního účtu - včetně adresy rodičů a míst, kam chodí. A že tyto informace dostal i obviněný. „Obrátil jsem se na policii, protože jsem očekával ochranu a ne to, že mě vlastně ještě vystaví nebezpečí,“ popisuje, že by teoreticky bylo možné informace ve spise zneužít. Zásadní pro něj už nebylo, jak případ skončí, ale jakým způsobem s ním stát zacházel. Dnes už podle svých slov neřeší jednotlivý nenávistný komentář, ale jde mu o to, aby se změnilo postavení obětí v trestním řízení - i proto vítá, že se bude Evropský soud zabývat věcí přednostně. „Může z toho být precedent a lze tím nastavit chápání lidských práv,“ popisuje právník a aktivista. Stupka ale zároveň otevřeně mluví o proměně vlastního aktivismu v době, kdy si od něj dával kvůli celému případu pauzu. Přiznává, že byl v některých věcech „hodně woke“, někdy tlačil na perfekcionalitu jazyka i postojů a že se tím trochu ztratil celý cíl jeho snah. Zpětně také vnímá, že v prostředí kulturních válek se často řešily „blbosti, které někoho nezajímají, akorát lidi naštvou“, místo věcí, které lidem opravdu mohou pomoci. Co se podle něj musí změnit, aby se znovu dalo věřit, že stát skutečně „pomáhá a chrání“? Obává se, že se útok v Bratislavě může opakovat a proč tomu napomáhají sociální sítě? A jak být dnes aktivistou, který opravdu pomáhá? Poslechněte si celý rozhovor.

Když v kostele nepláčou děti, pláčou v něm senioři. Tak to je. A také jsme se bavili o Boží frustraci z nás lidí, náročnosti svobody a chudákovi Mojžíšovi, který dostal reptající Izraelce na hrb. Jako když dají rodiče staršímu dítěti na hlídání to mladší. Díky Táto!

Odchod syna z firmy, těžká nemoc, ale také rekordní tržby. Největší česká mlékárna Madeta a její šéf a majitel Milan Teplý mají za sebou turbulentní rok. Jenže – ač podle předběžných odhadů utržila v loňském roce 8,4 miliardy korun, na ziskovosti se to prý neprojevilo. Ta meziročně poklesla a hospodářský výsledek po zdanění očekává společnost pod sto milionů korun. Důvodem byly jak vyšší investice do rozvoje a technologií firmy, tak nadbytek mléka. „V Evropě je mléka moc. My ho zpracujeme půl miliardy litrů ročně a máme kvalitu alpského mléka. Ale je to také tím, že máme prověřené dodavatele, kteří udělali za ta léta obrovský pokrok. Jenže cena za něj letí dolů,“ podotýká Milan Teplý, jenž patří mezi sto nejbohatších Čechů. Bude někdy Madeta na prodej? Do jakých technologií v posledních letech společnost investovala? Proč nepůjde nikdy cestou výroby alternativního mléka a které výrobky momentálně trendují? Poslechněte si další díl Byznys podcastu.

Odchod syna z firmy, těžká nemoc, ale také rekordní tržby. Největší česká mlékárna Madeta a její šéf a majitel Milan Teplý mají za sebou turbulentní rok. Jenže – ač podle předběžných odhadů utržila v loňském roce 8,4 miliardy korun, na ziskovosti se to prý neprojevilo. Ta meziročně poklesla a hospodářský výsledek po zdanění očekává společnost pod sto milionů korun. Důvodem byly jak vyšší investice do rozvoje a technologií firmy, tak nadbytek mléka. „V Evropě je mléka moc. My ho zpracujeme půl miliardy litrů ročně a máme kvalitu alpského mléka. Ale je to také tím, že máme prověřené dodavatele, kteří udělali za ta léta obrovský pokrok. Jenže cena za něj letí dolů,“ podotýká Milan Teplý, jenž patří mezi sto nejbohatších Čechů. Bude někdy Madeta na prodej? Do jakých technologií v posledních letech společnost investovala? Proč nepůjde nikdy cestou výroby alternativního mléka a které výrobky momentálně trendují? Poslechněte si další díl Byznys podcastu.

Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.V rámci odchodu od uhlí se díváme na dvě klíčové roviny – elektrárny a teplárny. Debata se opírá o čtyři pilíře toho, co musíme dobře zvládnout: dostatek jiných zdrojů elektřiny, dostatek zdrojů pro stabilizaci a hladký provoz elektrické sítě, odchod od uhlí ve velkých teplárnách spadajících pod EU ETS 1 a odchod od uhlí v malých teplárnách.

Kdo a za jakou cenu bude teplo dočasně dodávat, rozhodne Energetický regulační úřad. K tomu ho vyzvala Teplárna Kladno.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo bude dodávat teplo obyvatelům Kladna, když tamní teplárna končí? Čím byla výjimečná herečka Jana Brejchová? V čem se lišily úvodní ceremoniály olympijských her v Itálii a ve Francii?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je vůbec možné se modlit, když jste ve stresu nebo úzkosti? Jak se vyrovnávat s tím, že nemáte všechno úplně pod kontrolou? A co Bůh, má všechno pod kontrolou? Je Bohu jedno, že svět se zmítá v bouři? To, a politickou situaci včetně toho, kdo z politiků domácích i zahraničních si hraje na Boha, jsme probrali v tomto díle.

Hostia: Stanislav Janiš (Slovenský zväz výrobcov tepla a Marek Chrastina (obchodný riaditeľ štátneho MH Teplárenský holding, štátny holding). | Slovenské teplárne stále fosilné? Prechod teplární z fosilných na obnoviteľné zdroje je veľmi pomalý. Tepelné čerpadlá, biomasa, odpadová voda, geotermálna energia sa na výrobu tepla využívajú len minimálne. Sú naše teplárenské spoločnosti ťažkopádne a neochotné v zavádzaní obnoviteľných zdrojov, alebo sa naopak správajú racionálne a nepodliehajú zelenému trendu? A budeme niekedy cez centrálny vykurovací systém aj chladiť naše domy? Vypočujte si Kontakty s Petrou Strižkovou. | Prechod teplární z fosilných na obnoviteľné zdroje. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Tepláky jako ilustrace naprosto uvolněné upřímnosti před Bohem. Proč je ale těžké být upřímný k Bohu, který nám vidí až do žaludku? Proč máme spíš tendenci se před ním oblékat do obleků a šatů? A není chození do kostela také určitý způsob oblékání se do povrchní zbožnosti? Neocení spíš tu naši přiznanou teplákovinu upatlanou od kečupu a omastku?

Možná i pro vás je leden měsícem, kdy přemýšlíte o nejrůznějších předsevzetích a výzvách. Zásadním faktorem pro nastartování zdravého životního stylu je správný jídelníček. O vhodné stravě pro aktuální roční období mluví v magazínu Dámská jízda českobudějovická výživová poradkyně Jindra Jeníková.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzhledem k velkému množství návštěvníků a jídla vydali hygienici doporučení, jak mají organizátoři vánočních trhů ve městech a obcích postupovat, aby případnému šíření žloutenky zabránili.

Na dálkové vytápění v Česku jsou napojeny zhruba čtyři miliony obyvatel. Polovina z nich odebírá teplo z vysoce emisního uhli, jeho páleni zdraží emisní povolenky a uhelna éra se nevyhnutelně blíží ke konci. Teplárenství není výjimkou. Už na konci tohoto desetiletí by podle vládních plánů měla většina teplaren využívat ekologičtější paliva. Jaké alternativy vůči uhli jsou k dispozici, jak daleko už proměna teplárenství postoupila, kolik je toho ještě třeba udělat, kolik to bude stat a co to znamená pro ony čtyři miliony obyvatel, kteří teplo získávají z centrálního zásobovani?

„Určitě je důležité podotknout to, že spolu s nimi přijímáme také jejich psí přátele,“ upřesňuje Nikola Burešová ze Střediska křesťanské pomoci Plzeň.

Podporte Dobré ráno na HeroHero: ⁠https://herohero.co/dobrerano/subscribePrišiel na Zámockú, vytiahol zbraň a vystrelil. Slovensko si pripomína Juraja a Matúša a homofóbnu vraždu zrežírovanú mladým extrémistom presne pred tromi rokmi. Kam sme sa posunuli s vnímaním tolerancie dúhových ľudí, keď napríklad prijímame novelu ústavy zasahujúcu ich rodiny?Slovensko doteraz neprijalo zákony, ktoré by dúhové rodiny zrovnoprávnili s tými tradičnými. Alebo im aspoň pomohli bojovať proti bežným problémom. Naopak. Novela ústavy im život môže ešte skomplikovať. O vlastnej skúsenosti, prijatí, obavách či rodinnej láske hovorí v podcaste Dobré ráno s Janou Krescanko Dibákovou bývalý riaditeľ Kancelárie prezidentky, bývalý diplomat a právnik Metod Špaček. Muž, ktorý s partnerom vychováva syna.Zdroje zvukov: TA3, Youtube/SME, MediaPortál NR SR, Youtube/TASRTV, Youtube/HNtelevíziaOdporúčanieDnes vám odporúčam to, čo nám všetkým môže pomôcť pochopiť sa – načúvanie a s tým prichádza scitlivovanie. Hoci Tepláreň už na Zámockej ulici nefunguje, kvír komunita si založila vlastné podporné centrum, Roman Samotný doň vložil naozaj veľa energie. Pripravujú diskusie, robia osvetu a ak máte záujem spoznať, ako žijú, vypočujte si napríklad nedeľnú diskusiu Tepláreň naživo.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Sluší se chodit do školy v teplákách, s odhalenými rameny nebo v crop topu? Jedna brněnská základní škola to zakázala. Má na to škola právo? Zjišťovala nová Brněnská jedenáctka. Přináší taky špatnou zprávu pro filmaře, letos poprvé nedostanou peníze z filmového fondu. Vezme vás i na natáčení fascinujícího příběhu československé intersexuální sportovkyně, respektive sportovce. A další témata: nová letecká linka, virtuální prohlídky nádraží a 15 let brněnského orloje.

Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl herec a rozhlasový moderátor Vasil Fridrich. Muž, který se narodil 8. května, se v rozhovoru svěřil například s tím, že kdyby se měl stát nějakým zvířetem, tak by chtěl být slepýšem. Proč? Na to měl Vasil sofistikovanou odpověď, kterou v Bramboře s vejcem uslyšíte.

Teplým počasím příroda letos překvapila. Proto je nejvyšší čas vyčistit zahrady od neplodících starých stromů, křovin, náletů a třeba i stromů, které nám stíní nebo ohrožují naše obydlí. Konec vegetačního klidu je už na konci března. Kdy můžeme kácet bez povolení a kdy ho potřebujeme?

Nieuwe opnamen van middeleeuws tot minimal, en natuurlijk ook 'De Vergelijking', waarin een nieuwe uitvoering de strijd aangaat met twee ‘concurrenten'.** Met vandaag in in het panel: altviolist uit het Rotterdams Philharmonisch Orkest Janine Baller en directeur van het Residentieorkest Sven Arne Tepl.

Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl tentokrát sympatický člověk z podcastu Swag Zdena Kosík. Rodák z Bučovic dorazil na rozhovor živě přímo do studia a rozvykládal se mimo jiné o tom, že tepláky nenosí ani doma. Co tedy nosí místo nich? A není jím zvolený oděv na domácí pohodu moc tvrdý? I to jsme se od něj dozvěděli. Taky se nám pěkně popsal ve třech slovech a zamyslel se nad tím, o čem by měl být neúspěšný podcast.

V pátek to bude přesně měsíc od vykolejení vlaku naloženého vysoce toxickým benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku. Na likvidaci ekologické havárie se podílí tisíce lidí, kterým se místní samospráva snaží poděkovat i tím, že jim nabízí denně teplé obědy.

„História nás učí, že zlo rastie tam, kde mu v ceste nikto nestojí.“ Len pred pár dňami to zaznelo nie na hodine či prednáške dejín, alebo medzinárodných vzťahov. Ale z pódia bratislavského Námestia slobody. Rozhodným a presvedčivým podaním mladej slamerky či slampoetky. A aby bolo jasné, že tomu zlu nedáva voľný prejazd, vypointovala to do nasledujúceho: Takže JA tu stojím v ceste zlu. Stojím tu s tebou a za teba. Personifikovaná respektíve Zosobnená hrádza zla – Gyenge Veroni. Alebo živá výčitka svedomia, veď „Ty si sa už musel rozhodnúť, ktorým mŕtvym telom svojho spolubojovníka sa zachrániš“? - veta, ktorou prebúdza svedomia a citlivosť na položenie susednej krajiny. „Nevedela som, čím môžem prispieť ja, ako Gyenge Veroni. Ako občianka. Síce ma nie je nejak silno počuť, no mám talent písať tak, aby sa s tým ľudia vedeli stotožniť“, rozpráva slampoetka Veroni. K angažovanosti ju vyprovokovala vražda v Teplárni. „Nechápala som vtedy, kde žijem. Normálne som sa musela pozrieť na mapu, či som ešte na Slovensku, že niečo také sa môže stať a s takými reakciami“, spomína. S angažovanými textami začala preto, lebo vo vtedajšej produkcii jej chýbali veci, ktorými žila ona sama. „Ako bisexuálna Maďarka na Slovensku som nemala zastúpenie. Nik nehovoril tie veci, ktoré som si chcela vypočuť“, vysvetľuje. „Aj ja mám svoje zbrane. Sú nimi moje slová“, hovorí. Nimi chce rozbíjať bubliny, do ktorých sa uzatvárajú jednotlivé skupiny ľudí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Spolu s parťákem ujel pět tisíc kilometrů na kole napříč Amerikou. Proč kdysi opustil pohodlné ředitelské křeslo a dal se na charitu? „Motiv byl rodinný a velmi silný.“ Má svá šťastná čísla? Jak při závodu zvládl nedostatek spánku a kde hledal motivaci pro svůj extrémní výkon? Měl trenéry? Které instituce se chystá podpořit ze sbírky? Jak odpočívá? Co jeho přístupu k životu říkají jeho dcery? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Christmas in Slovakia has evolved significantly in recent years. Climate change has made a white Christmas less predictable, and the consumption habits of the modern Western world have lessened the appeal of handmade, locally produced goods. However, there are individuals and communities across the country who are preserving traditions and shifting their priorities, making Christmas in Slovakia a little greener today. RSI visited Moravské Lieskové, Trenčianska Teplá, and Machnáč to explore the traditions that make Christmas in Slovakia special. From trees and fish to handmade goods, we delved into the heart of festive preparations. To enhance the holiday spirit, we also curated a selection of Christmas music for a joyful celebration.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Vládu Roberta Fica oficiálne opustila prvá ministerka Zuzana Dolinková. Rezort zdravotníctva po nej prevezme Kamil Šaško z Hlasu - doterajší štátny tajomník ministerstva hospodárstva. Koalícia pokračuje v konfliktoch - viacerí poslanci hlasu pokračujú s verbalizovaním nespokojnosti. Premiér Robert Fico to označuje za hlúposti a novinárom vynadal do krvilačných bastardov, ktorí sú posadnutí diablom. Vláda rokovala s tou ukrajinskou, premiér Robert Fico podporil členstvo Ukrajiny v EU a daňoví poplatníci už mohli vidieť prvé náznaky propagandy namiesto novinárčiny v STVR, kde premiér rečnil aj v sobotu aj v nedeľu bez oponentúry, a podľa zamestnancov na vlastnú žiadosť, hoci pozvaný premiér nebol. Pripomenieme si dnes aj smutné druhé výročie teroristického útoku v Teplárni. Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána. Zdroje zvuku: YouTube/Peter Pellegrini, Smer SSD, Facebook/Kamil Šaško, Robert Fico, Instagram/lenkakralova81, Seznam Správy, Markíza – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Two years after the terrrorist attack at Bratislava gay bar Tepláreň, Martin Bednárik talks to Marek Hudec, author of a reportage book about the attack and a queer person himself.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N Jsme v situaci, kdy se snažíme uhájit aspoň status quo a zabránit šíření největších lží, říká Roman Samotný, majitel bratislavského baru Tepláreň, před kterým před dvěma lety při střeleckém útoku přišli o život dva queer lidé, Matúš a Juraj. „Pokud někdo cítí, že je toho na něj už moc, a má potřebu odejít ze Slovenska, úplně to chápu,“ říká ve Studiu N Samotný. Slovenští politici podle něj používají nebezpečnou rétoriku. „Podobný slovník jsme slyšeli ve 30. letech minulého století a víme, kam to vedlo. A nemusíme se vracet do 20. století, zažili jsme to i před dvěma roky na Zámocké ulici. Štvavá rétorika se zkrátka jednoho dne změní na fyzické násilí,“ říká ve Studiu N Samotný. Proč politici na Slovensku pokračují v útocích na LGBTQ lidi? Kdy byl naposledy v Teplárni? A bude tragédie navždy součástí jeho životního příběhu, nebo od toho lze utéct? V bratislavském studiu Denníku N se ho ptal Filip Titlbach.