Ecclesia Podcast CZ

Hostem této epizody je Ing. Josef Zvoníček, koordinátor české pobočky iniciativy Františkova ekonomika. Tato celosvětová iniciativa, založená papežem Františkem v roce 2019, vyzývá mladé lidi k aktivnímu zapojení do péče o naši planetu a o ty nejvíce marginalizované ve společnosti. Inspirací je svatý František z Assisi, jehož život nás učí, jak pečovat o druhé a o celé stvoření.

Hostem této epizody je Jeho Excelence Mons. Mgr. Josef Nuzík, 15. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. V tomto rozhovoru se podíváme na jeho životní cestu – od dětství v početné rodině s 11 sourozenci významné události, které ho formovaly, až po současnost. Povídáme si o jeho zájmech, zkušenostech po roce ve funkci arcibiskupa a také se blíže seznámíme s olomouckou arcidiecézí. Hlavním tématem poté bude Jubilejní rok 2025 – Rok Naděje.

Máme tu advent, dobu očekávání příchodu Ježíše. Připravujeme se na jeho narození v Betlémě, které oslavíme už za několik dní. Proto přinášíme epizodu, kde se věnujeme tématu, které panna Maria v těchto dnech řešila. 

Hostem dnešní epizody je zdravotně pohybový specialista Jiří Kubeš. Jako spoluzakladatel a instruktor kurzů Enrapha se věnuje propojování zdravého pohybu a biomechaniky s křesťanskou spiritualitou. V rozhovoru probíráme jeho trenérskou praxi (včetně trénování Orlanda Blooma!) a význam cvičení Enrapha.

Hostem je známý moderátor, redaktor a novinář, pan Jiří Václavek, který pracuje již 25 let v České televizi. Aktuálně ho můžete vidět v televizi jakožto moderátora zpravodajství Studio ČT24 a pořadu 90' ČT24. V tomto rozhovoru diskutujeme jeho práci v ČT, osobní život jakožto aktivního katolíka a člena LBTQ+ komunity, a dále i obraz církve v mediálním prostoru. Pan Václavek si prošel procesem coming outu a je jedním z mála veřejně známých věřících, kteří jsou ochotni diskutovat svoji víru a život v církvi.

Ikonopisec Martin Damian se naučil umění tvorby ikon během svého šestiletého působení v Řádu menších bratří kapucínů. Důležitým základům ho naučil YouTube a velkým přínosem pro něj byly konzultace s pravoslavnými ikonopisci. V tomto rozhovoru diskutujeme o začátcích ikonopisectví - zda ikony náleží pouze pravoslavné a řecko-katolické církvi - a dále také o vlivu ikon na duchovní život věřících. Martin Damian pravidelně pořádá kurzy ikonopisectví, formou malých duchovních cvičení, protože samotná tvorba ikon má být duchovním zážitkem.

Hostem epizody je zakladatel křesťanská streamovací platformy Filmana, MgA. Jan Perout. V tomto díle proto diskutujeme důležitost křesťanských filmů, dokumentů a seriálů pro život věřících. Pan Perout blíže vysvětluje nejen svojí vizi vytvořit databázi křesťanské audio-vizuální tvorby, ale hlavně vyvářet křesťanský obsah, který má sílu oslovit širokou veřejnost a pomoci lidem při předávání křesťanských hodnot, nauky a poselství.

Blíží se volby do Evropského parlamentu (7. — 8. června 2024) a naším hostem je člen KDU-ČSL a kandidát do Evropského parlamentu za koalici SPOLU, Mgr. František Talíř. V rozhovoru si povídáme o Evropské unii a jejích hodnotách a dále o budoucnosti EU. V tomto roce 2024, kdy slavíme 20. výročí vstupu České republiky do EU i probíhají volby do EU v České republice i v celé Evropě, se chceme zamyslet nad tím, jaké hodnoty EU přináší a jak tyto hodnoty ovlivňují naši společnost.

Událost z 21. prosince 2023 zasáhla celý český národ. Rektorka Univerzity Karlovy (UK), prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., si s námi povídá o tom, jak zvládala vedení univerzity v době krize, s jakými experty univerzita nyní spolupracuje a kdy je možné hodnotit zda UK v krizi obstála. Dalším tématem je Katolická teologická fakulta a diskuze nad tématem státní a církevní moci ve veřejném školství. Diskutujeme kauzu Petráček a nutnost získání souhlasu Vatikánu pro jmenování nového děkana Katolické teologické fakulty. 

Podpořte projekt Ecclesia podcast https://youtu.be/Qnd1r-nWuL8

Naše 100. epizoda si žádá speciálního hosta! Proto jsme přijeli na Slovensko, abychom v našem podcastu přivítali Mons. Róberta Bezáka. I když je pro mnohé jeho odvolání papežem Benediktem XVI. v roce 2012 z pozice trnavského arcibiskupu dávnou událostí, dodnes nebylo zveřejněno oficiální stanovisko ze strany papeže nebo Vatikánu. Mnoho věřících, jak na Slovensku, tak i jinde, se pokoušelo objasnit tuto situaci, avšak bez úspěchu. V tomto rozhovoru si povídáme o vzpomínkách na jednotlivé důležité momenty, o odvolání jako o zranění, a dále o jeho životě po odstěhování z arcibiskupského paláce. 

Při arcidiecézím setkání mládeže v Kobylisích a s publikem mladých katolíků diskutujeme se třemi bohoslovci. Bohoslovci se sdílí o jejich rozhodnutí vstoupit do semináře, o životě v něm, závazku celibátu a dále i o osobním prožívání jejich povolání. Petr Převrátil se rozhodl vstoupit do semináře při studiu prvního roku jiné vysoké školy a nejvíce se těší na službu lidem. Cesta vrstevníka Jakuba Sobotky, vedla do semináře stejným způsobem. Jakub vnímá jako výzvu to, aby jeho kněžství nebylo o něm, ale zcela o Bohu. O dva roky starší Antonín Matys vstoupil do semináře ihned po maturitě a po dvou letech seminář přerušil. Nyní se vrátil zpět do třetího ročníku a těší se, až v roli kněze uvidí plody svého povolání. Jak sdíleli své rozhodnutí o vstupu do semináře s rodinou a kamarády? Jak probíhá život v semináři? Na co se v kněžství těší a čeho se naopak bojí? Na tyto a další otázky odpovídají v naší epizodě seminaristé pražské arcidiecéze Petr Převrátil, Jakub Sobotka a Antonín Matys.

Rodák ze Slovenska a kněz Samuel Prívara mluví o známém jezuitském návodu na život. Spiritualita inspirovaná osobou sv. Ignáce z Loyoly je podle Prívary vhodná pro typického člověka dnešní doby. Pro lidi, kteří toho mají moc a jsou permanentně zavalení povinnostmi. Ke spokojenému životu patří podle Samuela Prívary rozlišování a rozhodování o tom, zda mě daná věc pomáhá na cestě k Bohu, či zda mě od něj naopak odvádí. Klíčem je modlitba, která vytváří podmínky pro pravdivé rozhodování. Co je duchovní útěcha? Je možné ji zažívat i v depresi? Proč je lepší střelná než žádná modlitba? A proč je důležitá každodenní sebereflexe? Na tyto a další otázky najdete odpověď při poslechu této epizody.

Od jara 2023 se v plzeňské diecézi v návaznosti na papežskou exhortaci Amoris laetitia otevřel prostor pro přijímání svátostí pro rozvedené, kteří žijí v novém svazku. Doprovázejícími na této cestě jsou plzeňský biskup Tomáš Holub a jím vybraní kněží, takzvaní misionáři milosrdenství. Ti mají během ročního setkávání připravit zájemce na to, aby mohli opět přijmout svátost smíření a následně eucharistii. Podobnou praxi podle Tomáše Holuba zavedou v budoucnu i jiní tuzemští biskupové. On sám se inspiroval desítkami biskupů z celého světa, kteří změnu zavedli. Na jeho postup se však nedávno otázal kardinál Dominik Duka Vatikánu. Jak na ně papež František odpověděl? Ovlivní nová praxe pohled katolické církve na mimomanželský sex? A co dalšího má biskup Holub v plánu? Na to vše najdete odpovědi v této epizodě.

Vedoucí tiskového odboru ČBK Monika Klimentová se účastnila říjnové Synody o synodalitě ve Vatikánu. Diskutovalo se o roli žen v církvi, o tom, jak překonat rozkoly, jak si umět naslouchat a církev dál posouvat. Výstupem ze synody nejsou, a podle Klimentové ani nebudou, radikální změny v oblasti katolické nauky či morálky, ale návod na to, jak do života v církvi zapojit skutečně všechny lidi. Zatímco v Evropě klademe důraz např. na LGBT+ komunitu, v Africe řeší, jak naložit s katolíky žijícími v polygamii. Žijeme v evropské katolické bublině? Jaký mají naši biskupové vztah s médii? A proč je náročné komunikovat s novináři, kteří mají vůči církvi předsudky? Na to vše odpovídá v této epizodě Monika Klimentová.

Vojtěch Mátl chtěl být ceremoniářem, tedy tím, kdo řídí liturgické úkony při bohoslužbě, už od 8 let. Funkci zastával nejprve u biskupa Karla Otčenáška, poté u kardinála Dominika Duky, dnes jej můžete vidět po pravici pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Všechny tři duchovní podle Mátla spojuje pracovní nasazení a fakt, že nejsou odtržení od reality. To znamená, že žijí radostmi i starostmi obyčejných lidí, utírají nádobí nebo vaří guláš. Vojtěch Mátl si stojí za tím, že pokud se člověk vydá do služeb Bohu, dostane motivaci pracovat pro církev s maximálním nasazením. Proč by se měla církev více soustředit na mladou generaci? Je budoucnost v ženách-jáhenkách? A proč nevnímat pražské arcibiskupství jako „místo nahoře“? Na tyto a další otázky odpovídá ceremoniář Vojtěch Mátl.

Psycholog Jeroným Klimeš je expertem na rozchody a rozvody. Udržet si dnes dlouhodobý vztah je podle něj mnohonásobně těžší než před několika dekádami. Jeroným Klimeš vidí problém zejména v přechozených a dlouhodobě nereprodukčních svazcích. Potomci naopak partnerský vztah zakonzervují a prodlouží jeho trvanlivost o deset let. Manželství přirovnává Klimeš k závodu Paříž – Dakar. Auta, stejně jako partneři, se v průběhu závodu mění v trosky a nemají záruku, že dojedou do cíle. Pro úspěšné dokončení soutěže je potřeba nedělat hlouposti, jako je zážitkový sex, a vychytat všechny možné závady, kterými může být i patologické chování. Jde zachránit hroutící se manželství? Je dobré říct partnerovi o nevěře? A proč mají křesťané v průměru o 10 let vztah delší, než nevěřící? Na tyto a další otázky odpovídá psycholog Jeroným Klimeš.

Historik Tomáš Parma je rytířem Řádu Božího hrobu. Jeho posláním je ochraňovat a podporovat křesťanství a křesťany ve Svaté zemi. Ti tvoří přibližně 2 % obyvatel Izraele. Jejich situace je poměrně náročná zejména proto, že jsou menšinou, navíc jsou to většinou etničtí Palestinci. Řád Božího hrobu pak vychází z teze, že křesťan je ten, kdo bojuje proti silám zla. Co znamená být rytířem v 21. století? Proč Baziliku Božího hrobu odemykají ráno muslimové? A jak se Řád Božího hrobu vztahuje k dnes velmi kontroverzním křížovým výpravám? Na tyto a další otázky odpovídá odborník na rané církevní dějiny doc. Tomáš Parma.

Dvojí život je startovní čára každého z nás. Podle teoložky a psycholožky Kateřiny Lachmanové spočívá mnohdy i v malých lžích a falešném vztahu k sobě a druhým. Problém nastane v momentě, kdy překročíme základní morální pravidla. Nevěra, podvádění, či dokonce zneužívání jsou traumata, se kterými se ve společnosti setkáváme často. Podle spisovatelky a terapeutky Lachmanové nás tyto pády bolí o to víc, pokud se dějí uvnitř církve. Od věřících totiž očekáváme ctnostnější život, a je to dobře. Hlásání Božího slova je totiž mocnější, pokud je podloženo reálným životem a skutky. Jak je těžké si přiznat, že žiji dvojím životem? Musí „to“ vždycky prasknout? Jak se řídit křesťanskou radou: Neodsoudit člověka, ale jeho čin? Otázky probíráme s Katkou Lachmanovou v kontextu sexuálního a psychického zneužívání známými katolickými duchovními Markem Rupnikem a Jeanem Vanierem.

Dana Němcová byla výraznou postavou českého disentu. Patřila k prvním signatářům Charty 77, kde se také potkala s Václavem Malým. Spolu se podíleli i na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Podle biskupa Malého čerpala Dana Němcová sílu z modlitby i čtení písma. Její víra byla vidět především v praktickém životě a pomoci druhým. Nikdy nemoralizovala a dovedla naslouchat. Václav Malý v rozhovoru vyzdvihuje také statečnost, s jakou se Dana postavila totalitnímu režimu, a to i navzdory tomu, že měla doma sedm dětí. Rozhodně nebyla domácí puťka a stále si zachovávala intelektuální jiskru. Jak zní odkaz Dany Němcové pro dnešní dobu? Jaké vzpomínky má Václav Malý na underground? A jaká byla atmosféra v bytě manželů Němcových v 70. letech? Na tyto a další otázky odpovídá někdejší mluvčí Charty 77, spoluzakladatel OF a pražský pomocný biskup Václav Malý.

Tato anglická epizoda nabízí rozhovor s arcibiskupem z ugandské Kampaly a prvním biskupem nově vytvořené diecéze Kalaburagi v Indii. Oba přijeli do Česka oslavit 1050. výročí založení pražského biskupství. S hlavním městem je spojuje dlouholetá spolupráce s pražskou Arcidiecézní Charitou. Díky ní se v obou zemích šíří křesťanské hodnoty, vzdělání a základní péče o děti. Rozhovor nabízí vhled do problémů, kterým tamní církev čelí. V Ugandě řeší masivní migraci ze Súdánu a Konga či vysokou porodnost a soužití s muslimy. V Indii se naproti tomu snaží o dostupnost škol, harmonické soužití s hinduistickými fundamentalisty a mezináboženský dialog. Jaké výzvy má před sebou pražská Charita v Ugandě a Indii? Je budoucnost křesťanství mimo Evropu? Bude další papež z Afriky, nebo Indie? A existuje v církvi rasismus? Na tyto a další otázky odpovídá arcibiskup Paul Ssemogerere a biskup Robert Michael Miranda.

O Velikonocích přibylo nových křesťanů. Podle dominikána Benedikta Mohelníka je křest ponořením do Kristovy smrti a Kristova pohřbu. Velikonoční triduum je završeno Bílou sobotou, která je už od středověku nejpříhodnějším časem pro křest. U dospělých katechumanů následuje hned po křtu biřmování, které je ponořením do Ducha svatého. K iniciačním svátostem patří také přijímání eucharistie. Podle Benedikta Mohelníka by mělo být pořadí těchto svátostí prohozené. To, že biřmování většinou přichází až po prvním svatém přijímání, je podle něj anomálie. Jaký je rozdíl mezi křtem a biřmováním? Měli by příjemci svátostí měnit svůj životní styl? A o co se ochuzují ti, kteří k biřmování nepřistoupí? Na tyto a další otázky odpovídá v této epizodě dominikán Benedikt Mohelník.

Na Pražský hrad usedá čtvrtý prezident ČR. Z Kanceláře Senátu se na Pražský hrad přesouvá také Jana Vohralíková. V týmu Petra Pavla je jedinou ženou, která se aktivně hlásí k víře a křesťanským hnutím YMCA. S Petrem Pavlem pojí kancléřku snaha žít pravdivý život a hledat v každém okamžiku správnou cestu. Neúspěch v rámci nové role bude podle Jany Vohralíkové to, když bude česká společnost po 5 letech mandátu ještě více rozdělená. Jaké křesťanské hodnoty ji pojí s novým prezidentem? Bude Vohralíková tweetovat žalmy jako Ovčáček? V čem může být inspirativní manželství Petra a Evy Pavlových? A jak plánuje Pražský hrad spolupracovat s arcibiskupstvím? Nejen na tyto otázky odpovídá v této epizodě nová kancléřka Hradu Jana Vohralíková.

Faráře Josefa Toufara umučili komunisté před 73 lety. Na jeho dlouhé a brutální umírání dohlížel podle publicisty a básníka Miloše Doležala i tehdejší prezident Klement Gottwald. Doležala oslovil Toufarův příběh už v mládí. Mluvil s jeho příbuznými, farníky a dokonce i s těmi, kteří ho mučili a nakonec usmrtili. Historické podrobnosti a okolnosti jeho osudu shrnul v knize Jako bychom dnes zemřít měli. Ta ovšem vykresluje Toufara nejen jako mučedníka, ale také jako člověka, který měl pozitivní přístup k životu, nerozděloval, ale spojoval lidi. Jak vnímal sám Josef Toufar tzv. číhošťský zázrak? Proč chtěli komunisté Toufara zlikvidovat? A v čem spočívala jeho svatost? Na tyto a další otázky odpovídá v této epizodě básník, dokumentarista a novinář Miloš Doležal.

Politolog a filozof Jakub Jinek má o výsledku prezidentských voleb jasno. Kontroverzní kandidát jako Andrej Babiš podle něj nemůže v dvoukolovém většinovém systému obstát. Hlavou státu by pak měl být slovy antických filozofů především dobrý člověk. Podle Jinka má mít prezident schopnost sjednocovat a usmiřovat. Jaké další vlastnosti jsou pro voliče důležité? Co by dnes českým politikům vytknul Platón? Jak moc nás při volbě hlavy státu ovlivňuje svatováclavská a Masarykovská tradice? A může se Česko vrátit zpět k nepřímé volbě prezidenta? Nejen na tyto otázky odpovídá proděkan Teologické fakulty UK doc. Mgr. Jakub Jinek, D.Phil..

František Čech je tři roky kněz, který momentálně působí na faře v Praze ve Vinoři a v Čakovicích. Je to jeho první farnost, což s sebou přináší řadu výzev. Vedle duchovního doprovázení lidí je to třeba správa financí a majetků. Kromě radostí a strastí začínajícího kněze mluví František Čech i o tipech, jak prožít adventní dobu. On sám si například odinstaloval některé mobilní aplikace, na kterých tráví zbytečně moc času. V adventu bychom se podle něj měli soustředit na přítomnost, protože pouze v ní se můžeme setkat s Bohem. Jaký je lék na uspěchanost dnešní doby? Jak efektivně strávit dobu předvánoční? Proč je důležité zastavit se a začít vyvažovat? Poslouchejte tipy kněze Františka Čecha.

  Sekty v Česku jsou relativně úspěšné. Podle teologa a odborníka na náboženskou manipulaci P. Davida Boumy jsou jich tu desítky. Zkušenost s "populární" sektou Shincheonji má i paní Matějů. Ta v ní strávila několik měsíců. Rozhovor tedy nabízí pohled odborníka a zároveň člověka, který má s manipulativními náboženskými praktikami vlastní zkušenost. Jak se jim nejlépe vyhnout a jak jim odolat? Jaký je rozdíl mezi zdravým církevním společenstvím a sektou? Proč bychom se měli mít na pozoru před těmi, kdo mají klíč k Bibli a vidí svět černobíle? Na tyto a další otázky odpovídá Doc. Mgr. David Bouma, Ph.D. a paní Matějů, která si přeje zůstat alespoň v částečné anonymitě.

Blíží se Červená středa. #Red Wednesday je celosvětová připomínka lidí pronásledovaných pro víru. V Česku se akce uskuteční 23. listopadu 2022. Organizátory jsou: ČBK, Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí. Podle politika a experta na evropské právo Pavla Svobody se počet pronásledovaných věřících ve světě zvyšuje. Svoboda vyznání je pak podle vysokoškolského pedagoga lakmusovým papírkem lidských práv. Nejvíce perzekuovaní jsou křesťané v Číně, KLDR či Iráku. Vymizí křesťanství na Blízkém východě úplně? Jak můžeme pronásledovaným křesťanům pomoci? Proč by se měli o téma zajímat i lidé bez vyznání? Na tyto a další otázky odpovídá doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D..

Ředitel Centra paliativní péče PhDr. Martin Loučka PhD. se každý den zamýšlí nad smrtí. Dělá to nejen v rámci své profese, ale také ve svém osobním životě. Na konec našeho pozemského putování se podle něj nejlépe připravíme tím, že budeme žít dobrý život. Česko urazilo v oblasti paliativní péče za posledních 7 let obrovský kus cesty. Stále je ale tato služba málo dostupná a figuruje kolem ní řada mýtů. Přijímají křesťané zprávy o konci života lépe než nevěřící? Co zajímá děti s nevyléčitelnými nemocemi před smrtí? Jak bychom měli blízkým oznamovat těžké zprávy týkající se jejich zdravotního stavu? Na tyto a další otázky odpovídá psycholog Martin Loučka.

Kancléřka pražského arcibiskupství Marie Kolářová zastává jeden z nejdůležitějších manažerských postů v církvi. Vystudovala práva, teologii a ekonomii a v Arcibiskupském paláci šéfuje právnímu, personálnímu i IT oddělení. Podle Kolářové by se ženy mohly podílet na jmenování biskupů nebo zastávat post generálního vikáře. Jako bloggerka serveru Aktuálně.cz se věnuje také aktuálním geopolitickým tématům, o kterých mluví i v této epizodě. Čemu prospěla omluva papeže Františka za násilnou asimilaci původních obyvatel Kanady v 19. a 20. století? Jak vnímat pravoslavnou církev ve světle konfliktu na Ukrajině? Změní zastánci tradičních hodnot po válce na Ukrajině názor na Vladimira Putina? Odpovědi na tyto a další otázky má JUDr. Ing. Marie Kolářová, Th.D..

Pro ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou jsou etické otázky vědy velmi důležité. Díky svým pravomocem může zasazovat křesťanské morální zásady i do legislativních rámců. Na základě židovsko-křesťanských kořenům převažuje v evropské vedě úcta k životu. Langšádlová má své etické hranice, které by při schvalování sporných výzkumů nepřekročila. Někdejší místopředsedkyně TOP 09 chce ve své funkci zvýšit počet českých vědkyň a docílit většího zapojení českých mozků do mezinárodních týmů. Jak motivovat ženy, aby se po mateřské vracely k výzkumu? Jak finančně podpořit doktorandy? A jak může věda reagovat na aktuální globální výzvy? Na to vše odpoví v této epizodě Helena Langšádlová.

Jan Graubner byl z nominace na pražskeho arcibiskupa velmi zaskočený. To, že je žhavým kandidátem na post, nikdy nevěděl. I přes svůj vysoký věk předpokládá, že stráví na Pražském hradě několik let. Nechce ukazovat na rozdíly mezi lidmi, ale spojovat. Jaké jsou jeho priority ve farnostech? Proč si zatím ponechal stejné spolupracovníky jako kardinál Duka? A co říká na svůj fake profil na Twitteru? Na tyto a další otázky odpovídá 25. primas český Jan Graubner.

Jitka Rosypalová je sbormistryně kapely KaPři, se kterou hraje rytmickou hudbu na bohoslužbách a křesťanských akcích. Takzvané "kytarovky" jí ze začátku přišly divné a k smíchu. Pak ale zjistila, že texty rytmické hudby k ní promlouvají současným jazykem, a že se díky nim může modlit. Letos v létě uplyne 10 let od doby, kdy napsala svou první autorskou píseň. Jako profesionální zpěvačka se podílela na vzniku Směrnice ČBK, která upravuje pravidla používání rytmické hudby v liturgii. Podle Jitky Rosypalové jsou "kytarovky" trnem v oku v případě, že jsou nepřipravené a amatérské. Jak se tomu vyhnout? Na co by si měli hudebníci dávat při výběru písní na mši pozor? Mají v kostele zpívat i ti, co to neumí? A jaká je budoucnost varhan a zpěvů z kancionálu? Nejen na to odpovídá v této epizodě učitelka hudební výchovy a českého jazyka na pražském Gymnáziu Jana Nerudy Jitka Rosypalová.

Tomáš Roule se podílí na formaci budoucích kněží na papežské koleji Nepomucenum v Římě. Seminář je podle něj něco jako příprava na bojovou misi, během níž člověk poznává třeba i to, jak čelit samotě a celibátu. Jako spirituál je duvěrníkem bohoslovců, které formuje, a kteří současně formují jeho. Nedostatek kněží je podle Tomáše Rouleho způsobený tím, že nejsme schopní něčemu zasvětit celý život. Z krize se ale církev musí poučit, změnit přístup a vyjít silnější. Může formace v semináři odhalit patopsychologické jevy u zájemců o kněžství? Mají seminaristé dovoleno pít alkohol? Má seminář nástroje, kterými zamezí sexuálním kauzám v církvi, které hýbou médii? Na tyto a mnohé další otázky odpoví kněz a kanovník Tomáš Roule.

Cyril s Metodějem jsou pro Slovany nejdůležitějšími křesťanskými misionáři. Díky nim dnes slavíme bohoslužby v národních jazycích, a tedy i v češtině. Význam bratrů ze Soluně by si ale měli uvědomovat i nevěřící. Slovanům totiž dali vlastní písmo i vzdělanostní úroveň vyspělé Byzantské říše. Badatel, historik, dominikán bratr Kliment si myslí, že Češi přínos Cyrila a Metoděje dlouhodobě podceňují. Největší popularitě se tito svatí těší v Bulharsku. Proč vůbec Cyril s Metodějem na Velkou Moravu přišli? Bylo jejich působiště skutečně poblíž dnešního Velehradu? Jak velký vliv měli Cyril s Metodějem na světové křesťanství? To jsou otázky pro kaplana pražského Arcibiskupského gymnázia Tomáše Mikulku.

Kněz a církevní právník Miloš Szabo měl jako teenager otřesnou zkušenost ze zpovědí. Farář po něm, coby gymnazistovi chtěl, aby při vyznávání hříchů detailně popsal své erotické zkušenosti. Mladý Miloš se tehdy zařekl, že ke zpovědi už nikdy nepůjde. O několik let později vyměnil zpovědníka, stal se knězem, a napsal Knihu "Zpověď? Ne!". Teď ví, že svátost smíření je dar, který mnohdy neumíme využívat. Proč vůbec chodit ke svátosti smíření? V čem může kvalitní zpověď nahradit náštěvu psychologa? Jak podrobný by měl být výčet našich hříchů? A jak nejlépe kultivovat svědomí, kterým zlo poznáváme? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v této epizodě, tentokrát s farářem z Prahy - Bubenče Milošem Szabem.

Kateřina Lachmanová pomohla desítkám lidí vypořádat se se svými duševními zraněními. Ty se paradoxně nejčastěji dějí ve vztazích, kde panuje důvěra a blízkost. Láska totiž způsobuje naši větší zranitelnost. Duševní a duchovní ublížení se podle teoložky a psycholožky Lachmanové nevyhýbají ani křesťanům. Církev totiž nemá mechanismy, jak jim zabránit. V důsledku toho může docházet ke zneužití moci, které může eskalovat až k sexuálnímu násilí. Jak jsou čeští církevní představitelé otevření řešit problémy zneužívání? Jak odpouštět druhým křivdy a nezanevřít přitom na Boha? Jak se nejlépe vypořádat se svými zraněními z minulosti? Na to vše a více odpoví v této epizodě Kateřina Lachmanová.

Matúš Kocián objevil více než 50 nových živočišných druhů. Jako kněz, entomolog a ekolog se považuje za posla zkázy. Podle Kociána nás čeká v budoucnu boj o základní zdroje a ani třídění odpadu a veganství nás v tomhle ohledu nezachrání. Jako křesťané, bychom ale neměli naději pověsit na hřebík a snažit se přemýšlet ekologicky. Ale jak? Je legitimní nemít děti kvůli přelidnění planety? Jak nepodlehnout zelenému byznysu a snobství? A proč je šetrný životní styl důležitý i pro papeže Františka? Na tyto i další otázky odpoví v této epizodě P. Matúš Kocián.

O Panně Marii a jejích zjevení koluje řada konspiračních teorií. Daly by se nazvat takovými katolickými fake news. Podle převora Dominikánského kláštera v Praze Filipa Boháče se ale dají dobře rozpoznat. Uvnitř této epizody najdete návod. Panna Maria navíc nikdy nebude vyzývat k modlitbě k ní samé, ale bude vždy ukazovat na svého Syna. K čemu nás mohou motivovat mariánská dogmata? Jak rozumět současnému papežovu zasvěcení Ruska Panně Marii? A proč si v případě Růžence nemusíme úzkostlivě počítat každou modlitbu? Na tyto i další otázky odpoví v této epizodě šéf platformy Dominikánská 8 P. Filip Boháč. Pozn.: Všem, kdo mají problém s pochopením Kristovy matky, doporučuje náš host román Franze Werfela Píseň o Bernadettě. Ten ho údajně zbavil předsudků a odpověděl mu na řadu otázek typu: Proč se modlit k PM, když se můžu obracet rovnou k Bohu? Atp…   Omluva moderátorek: Tento rozhovor se kvůli technickým potížím natáčel dvakrát! Bohužel ani napodruhé se neobešel bez problému. Proto prosím omluvte zhoršenou kvalitu rozhovoru v průběhu prvních 15 minut.

Jan Pacner je brněnský kněz a někdejší vojenský kaplan. Války jsou podle něj obrovským zlem a děje se v nich velké množství nespravedlností. Ze své zkušenosti na misi v Kosovu může říct, že krizové situace odhalují netušené potenciály lidí, a že hrdinové jsou často ti, do kterých bychom to dříve neřekli. V souvislosti s válkou na Ukrajině ho děsí Putinova propaganda i to, jak ji schvaluje ruská pravoslavná církev. Je každé zabití ve válce hříchem? Jsou atentáty na diktátory ospravedlnitelné? A Jaká je v souvislosti s konfliktem na Ukrajině role křesťanů? Na tyto i další otázky odpovídá v této epizodě P. Jan Pacner.

Největší mystériem křesťanství je Kristus. Jeho tajemství vrcholí ve velikonočních událostech, které si připomeneme za pár dní. Karmelitán Jan Poříz mluví o dvou zásadních křesťanských mysticích: Janovi od Kříže a Terezii z Ávily. Ti se snažili vstoupit do Kristova tajemství naplno už tady na zemi. Vzbuzovali senzaci a neměli to v životě jednoduché. Jak rozumět jejich mystickým paranormálním zkušenostem? Proč někteří lidé zažívají stigmata? A je možné odlišit mystické zážitky od psychické poruchy? Na to vše odpoví v této epizodě převor kláštera Bosých karmelitánů ve Slaném Jan Poříz.

Jezuita Jan Regner vnímá situaci na Ukrajině jako příležitost k hlubšímu prožití postní doby. Válečný konflikt nás může motivovat k modlitbě, půstu i almužně. Tedy třem klíčovým prvkům přípravy na Velikonoce. Období půstu nemá být duchovní posilovnou, ale cenným časem, kdy se můžu zastavit, bilancovat a vymést ze své duše cetky a harampádí. Vyklizení našeho vnitřního prostoru nám podle Jana Regnera pomůže lépe se v životě orientovat. Může být křesťanská meditace postavená na prvcích východních náboženství? Jak nám v modlitbě může pomoct jóga a zen? A k čemu je dobrá večerní reflexe uplynulého dne? Na to vše odpoví farář akademické farnosti Panny Marie Sněžné v Olomouci Jan Regner.

Daniela Drtinová žije dva životy. Jeden, ve kterém je jednou z nejlepších českých novinářek a druhý, ve kterém se po večerech modlí a čte knihy významných mystiků. Ve své práci se snaží nejen informovat, ale také přinášet naději. Životní láskou Daniely Drtinové jsou františkáni a také bosé karmelitky, kterým pomáhá stavět klášter. Jak její život ovlivnila herečka Libuše Šafránková? Proč se nechala pokřtít? Na jaké informace má občan právo? A jak v sobě neživit nenávist vůči Vladimiru Putinovi? Na to vše odpoví v této epizodě moderátorka a novinářka Daniela Drtinová.

Celibát si volí jen někteří kněží. Třeba seminarista a budoucí římsko-katolický kněz Matěj v něm vidí hodnotu a možnost, jak vytvářet po vzoru Krista duchovní příbuzenství se všemi lidmi. Celibát ale podle něj není s kněžstvím ontologický spjatý a měl by být i v římsko-katolické církvi dobrovolný. Podle seminaristy a budoucího řecko-katolického kněze Adama Horňáka je ale život v kněžství a současně v manželství hodně náročný. Děti těchto farářů často trpí nepřítomností otce a přehnanými nároky ze strany okolí. Je celibát příčinou sexuálního zneužívání v církvi? Jaké důvody pro něj najdeme u prvních křesťanů? A proč jsou řecko-katolíci pod tlakem, když si vybírají partnerku? Na to vše odpoví v této epizodě dvojice seminaristů.

Pojem přirozené plánování rodičovství (PPR) veřejnost většinou nezná. Pro řadu lidí je to ale způsob, jak vědomě nepočít a nepoužít při tom antikoncepci. Pro některé manžele to ale může být i spolehlivý návod na to, jak otěhotnět. I když se může zdát tato metoda náročná, pro manžele Šmehilovi je to jediný správný styl života. Je PPR spolehlivější než přerušovaná soulož? Proč je jakákoliv možná forma antikoncepce hřích? A je PPR nesobecký způsob žití sexuality? Na to vše odpoví v této epizodě MUDr. Lucie a MUDr. Martin Šmehilovi.

Řeholníci sestra Anna a bratr Samuel žijí zasvěcený život. Ten mají vést v duchu slibu: chudoby, čistoty a poslušnosti. Ta se mění s ohledem na dobu a pojetí člověka jako individuální bytosti. Podle řeholníků neznamená poslušnost sklopenou hlavu a slepé následování názorů představeného. Co si ale pod ní v 21. století vůbec představit? Může řeholník se svým představeným nesouhlasit? Co když má kněz jiný názor než jeho biskup? A jak se projevuje poslušnost vůči Bohu ve svátosti smíření? I na tyto otázky najdete odpovědi v této epizodě.

Tříkrálová sbírka je v plném proudu. Největší charitativní akce dokazuje, že Češi dokážou být hodně štědří. Předloni se v ní vybralo rekordních 130 milionů korun. Zástupce ředitele Arcidiecézní charity Praha Pavel Šimek tvrdí, že Tříkrálová sbírka je i způsob evangelizace. Lidem otvírá možnost vidět potřebné lidí kolem nás. Komu výtěžek s letošní sbírky pomůže? Proč je pro křesťany důležitá charita?  A jak se při sbírce vyhnout manipulaci s dárci? Na  to vše odpoví v této epizodě koordinátor Tříkrálové sbírky pro pražskou arcidiecézi Pavel Šimek.  Přispět můžete i online: https://www.trikralovasbirka.cz/

Každý máme falešné představy o Bohu. Vycházejí především z chybných obrazů o nás samých, o druhých i z problematických vztahů v rodině. Alespoň taková je zkušenost kněze a jezuity Františka Hylmara. Podle něj můžeme Boha lépe poznávat i díky duchovním rozhovorům, které by doporučil každému. Díky nim totiž můžeme neustále updatovat naše vize Boha. Zvyšuje se mezi lidmi zájem o duchovní doprovázení? Jaké jsou nejčastější karikatury Boha? A proč k nim musíme přistupovat kriticky? Na to vše odpoví v této epizodě rektor kostela sv. Ignáce v Praze František Hylmar. Doporučené literatura k epizodě: Falešné představy o Bohu - Karl Frielingsdorf, Karikatury Boha – Kateřina Lachmanová, Lži o bohu, kterým věříme – W. M. Paul Young