Podcasts about rusku

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Čestmír Strakatý říká, že je „prozápadní, proevropský a proti Rusku“, ale odmítá být dogmatický. „Opakovaně dostávám otázku, kde názorově stojím, a vždycky to dopadne tak, že z toho vypadne, že já ty hodnoty nemám. Myslím, že to tak není. Kdo mě poslouchá pravidelně, ten ví, kde stojím – nemusím to nutně definovat. Zároveň jsem připravený své postoje zpochybňovat, protože věci se hýbou,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také vysvětluje, proč si do svého pořadu nezve Tomia Okamuru, proč je clickbait v době předplatného slepá cesta nebo jakou lekcí pro něj byly rozhovory s Jaroslavem Duškem a Kateřinou Konečnou. Otevřeně mluví také o své citlivosti na konflikt nebo o tom, jak se změnil jeho přístup k vlastnímu tělu.

Zimními olympijskými hrami v Itálii otřásá skandál diskvalifikovaného ukrajinského skeletonisty Vladyslava Heraskevyče. Ten chtěl v hlavním závodě startovat v helmě s fotkami ukrajinských sportovců zabitých ve válce proti Rusku. Podle Mezinárodního olympijského výboru tak ale porušil olympijskou chartu, která zakazuje politická prohlášení na sportovištích.

Zimními olympijskými hrami v Itálii otřásá skandál diskvalifikovaného ukrajinského skeletonisty Vladyslava Heraskevyče. Ten chtěl v hlavním závodě startovat v helmě s fotkami ukrajinských sportovců zabitých ve válce proti Rusku. Podle Mezinárodního olympijského výboru tak ale porušil olympijskou chartu, která zakazuje politická prohlášení na sportovištích.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ficove vlády zanedbávali našu obranu a Rusku platili za neodvedenú prácu na migoch, ktoré vlastne nelietali. Hrozí svetu atómový Armagedon, alebo sa veľmoci dohodnú? Hamas sa nechce odzbrojiť, trvalé riešenie Gazy je v nedohľadne.

Členské štáty Európskej únie definitívne schválili zákaz dovozu ruského plynu najneskôr do konca roka 2027. Nie všetky krajiny sa ale na tomto bode zhodli. Proti hlasovalo Slovensko a Maďarsko. Obidva štáty podávajú žalobu na Súdny dvor EÚ.Bude teraz plyn naozaj drahší? Hrozí, že budú mať Slováci a Slovenky doma zimu? A čo je pravdy na slovnom spojení „lacný ruský plyn”?Na tieto otázky nám odpovedal analytik webu Energie-portal.sk Radovan Potočár.„Na ruskom plyne nie sme závislí”Prečo by toto rozhodnutie únie malo vôbec zaujímať obyvateľov Slovenska? Naše domácnosti najčastejšie kúria plynovým kotlom a viac ako polovica tepla v bytových domoch zase pochádza z plynu, vysvetľuje dôležitosť témy odborník.„Ak by lacný ruský plyn existoval, tak sa o dotovaní plynu nemusíme vôbec rozprávať. A vlády by neminuli miliardy eur na jeho dotovanie,” opisuje Potočár často opakovanú tézu o lacnej komodite z Ruskej federácie.Potvrdzuje ale, že koniec dodávok ruského plynu v roku 2027 naozaj ovplyvní trhové ceny. Upozorňuje však, že zmena cien je už aj teraz turbulentná — v januári ceny plynu výrazne stúpli a koncom januára naopak išli dole.Slovenský premiér Robert Fico proti nariadeniu EÚ protestuje a chystá sa podať žalobu na Súdny dvor. Potočár ale vysvetľuje, že krajina už teraz nie je závislá na ruskom plyne a až taká zmena nenastane. Ruská federácia zabezpečuje v súčanosti už len tretinu dovážaného plynu.„Individuálne európske štátiky, obzvlášť také ako Slovensko, nemajú žiadnu vyjednávaciu silu voči Rusku. Ale spoločne ako Európa vyjednávaciu silu máme,” myslí si analytik o žalobe, ktorú chystá slovenská vláda.Počúvate podcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom.Moderuje Frederika Lodová.

Prinášame ti ukážku Premium epizódy. Prvú časť rozhovoru nájdeš tu

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rubio, nebo Vance? Boj o budoucnost republikánů začal. Kam s Turkem? Kdo v Rusku ničí památku na svobodu. Mercosur testuje schopnost Evropy jednat. Nepít je v Česku stále nenormální. Ještě, že je tu aspoň „suchý únor“ A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud chce Evropa přežít v tomto rozkomíhaném světě, musí stát mocností, ať se jí to líbí nebo nelíbí,“ říká Petr Kolář, když mluví o současném světě, ve kterém se podle něj rozpadá představa stability, na kterou jsme byli zvyklí. Bývalý velvyslanec v USA i Rusku a poradce prezidenta Petra Pavla sleduje americkou politiku s otevřeným znepokojením a bez iluzí. O Donaldu Trumpovi mluví jako o politikovi, který uvažuje v logice, kde jeden vyhrává a druhý prohrává a opakuje, že podlézání a lichocení na něj neplatí. Když mluví o NATO, říká, že Trump se chová, jako kdyby Spojené státy nebyly jeho součástí a označuje to za znepokojivé. Silným tématem rozhovoru je i Grónsko. Kolář připomíná, že Trump z něj neslevil a že jeho jednání není jen rétorika, ale součást snahy „vstoupit do dějin“ skrze mocenská gesta a rozšiřování vlivu. Mluví o nejistotě, kterou tento styl politiky přináší. „My vlastně nemůžeme teď v klidu spát, že bylo něco řečeno a že to tak bude,“ vysvětluje exdiplomat. Výrazně se zastavuje také u Venezuely a únosu Nicoláse Madura. Připomíná porušení mezinárodního práva, ale zároveň otevřeně říká, že mu to přišlo „docela sympatické”, protože šlo o diktátora, který „ukradl volby“. Zásadní zlom ale vidí v tom, co přišlo potom - místo nastolení pořádku, práva a svobodných voleb podle něj nastupuje logika moci, vazalství a zájmů. „To jde mimo rámec toho, jak doposud ten tzv. globální západ, vedený Amerikou, fungoval,“ říká Kolář. V debatě o roli Spojených států dodává: „To není Amerika, kterou já znám a kterou jsem pokládal za svůj druhý domov.“ Mluví o proměně společnosti, tlaku na instituce i o atmosféře nejistoty. Trumpův styl politiky podle něj není jen problémem USA, ale zásadní výzvou pro Evropu. „Musí se mu ukázat síla. To je jediné, na co je schopen reagovat nějak konstruktivně,“ dodává. Kolář zároveň vysvětluje, proč Evropa nemůže zůstat jen „peněženkou světa“, ale musí být i politickou a vojenskou mocností. Připomíná staré pravidlo „chceš-li mír, připravuj se na válku“ a opakuje, že solidarita s Ukrajinou není charita, ale investicí do naší bezpečnosti. Jak se podle Koláře mění logika západního světa? Co znamená Trumpova politika pro Evropu? A proč bez vlastní síly nemůže Evropa obstát? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Kolářem.

Zelenskyj v Davose kritizoval neschopnosť európskych štátov postaviť sa Rusku. Rusi chcú územie, bez toho vraj mier nebude.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Když měl Martin Vaculík přijít do studia, mezi kolegy zaznělo: Legenda! Známý automobilový novinář mě ale hned opravil: „Člověk, který je mentálně fit, nemůže snést, aby o něm někdo mluvil jako o legendě,“ řekl a dodal, že se za autoritu nepovažuje. V rozhovoru vysvětluje, že se jen „přicucává k autoritám“, filtruje jejich názory a snaží se je předávat srozumitelnější formou dál. Právě odstup od vlastní důležitosti, snaha nestavět se nad ostatní a věci spíš vysvětlovat než soudit se v rozhovoru vracejí znovu a znovu. Vaculík mluví o vlivu svého dědečka Ludvíka Vaculíka a o jeho schopnosti popisovat svět bez morálního odsudku. „Ta schopnost někoho popsat a vůbec ho nesoudit je úžasná a mně chybí,“ říká otevřeně a naráží tak na chvíle, kdy se vyjadřuje třeba k politice. Připomíná dědovy texty o Rusku a jeho otázku, proč země investuje tolik energie navenek místo toho, aby „to zlepšila doma“ a říká, že právě tyhle myšlenky jsou dnes znovu bolestně aktuální. Rozhovor se dotýká i Vaculíkových politických a společenských statusů, kvůli nimž slýchá: „Ševče, drž se svého kopyta“. Přiznává, že právě tyhle texty mají mnohem větší dosah než psaní o autech a že ho baví „nalákat lidi na auta a pak do nich pustit trochu té prodemokratické, proenvironmentální politiky“. Mluví o tom, proč auta přestávají být pro část společnosti tématem, jak se mladí lidé učí žít bez nich a proč jsou města bez aut pro mnohé vlastně přívětivější. Zároveň ale odmítá jednoduché kulturní války a vysvětluje, proč má v politice znít i hlas motoristů - rozumně podaný, bez popírání klimatické změny. Velká část rozhovoru se točí kolem elektromobility, odporu vůči ní a toho, proč podle Vaculíka nejde jen o technický problém. Popisuje selhání automobilek, servisů i politické komunikace a mluví o „kontrarevoluci všech, kteří byli závislí na klasickém spalováku“. Zároveň říká, že elektromobil dnes považuje za ideální řešení pro většinu běžného provozu a vysvětluje, proč změnil názor. „Elektromobil nebude mít vyšší servisní náklady ani pro druhého, ani pro třetího kupujícího,“ říká a dodává, že největší problém není technologie, ale ekonomické a mocenské zájmy kolem ní. Do rozhovoru vstupují i témata ruské propagandy, Green Dealu, role frustrace ve společnosti a to, čemu Vaculík říká „emancipace blbosti“. „Šetřeme s tvorbou antisystémově naladěných občanů. Už jsme jich vyprodukovali dost,“ nabádá. Kde dnes leží hranice mezi svobodou a ohleduplností? Proč jsou auta symbolem společenských rozbrojů, i když už pro mnoho lidí přestávají být důležitá? A kdo skutečně profituje z odporu vůči změnám? Pusťte si celý rozhovor.

V dnešním díle se podíváme na čerstvé dění kolem GTA 6, které v Rusku čelí hrozbě zákazu kvůli „nemorálním“ nočním klubům. Nechybí ani silný lidský příběh, kdy Rockstar umožnil těžce nemocnému fanouškovi nahlédnout do světa hry ještě před vydáním. Probereme také další velká herní témata, od mazání shovelwaru na PlayStation Store až po budoucnost Assassin's Creed Hexe.

Debata o zahraničnej politike sa v relácii Európa od A po Z vyostrila pri Ukrajine, Rusku a plánovanej pôžičke 90 miliárd eur. Kým časť hostí tvrdila, že pomoc Ukrajine je v strategickom záujme Európy, Ľuboš Blaha a Milan Uhrík hovorili o vykrvácaní Európy a potrebe „pragmatických“ vzťahov s Ruskom.

Svi vole Vučića. (Ali stvaaaarno). Bar nas u to ubeđuju Siniša Mali, Breskvica i cela ekipa iz Ami G Show-a. U novoj epizodi zaranjamo u estradni univerzum predsednika i pitamo se - čemu služi ovaj performans i šta nam govori o stanju nacije? Nakon 20 dana pauze, Njuz PODkast se vraća sa rekapitulacijom prazničnog ludila koji je teško nadmašiti. A kad smo kod proslava, analiziramo i onu u Informeru, gde je državni vrh aplaudirao osuđenom ubici. Od estrade idemo pravo u dramu i pitamo se zašto se Javni servis u zvaničnom saopštenju pravda Informeru zbog scenarija humorističke serije "Radio Mileva". I usred svega toga, naš Nenad je zbog jedne izjave o propalom Ćacilendu postao zvezda Informerovog izveštavanja o "zlu koje vide tajkunski mediji". Plus: masovno gašenje Instagram naloga, misteriozni pank bend Vladimira Orlića, sneg koji nas je (opet) iznenadio u januaru i Trampov plan za kupovinu Grenlanda. Vežite se, polećemo! ► Posetite naš NJUZ SHOP i pronađite omiljene majice, šolje i magnete! Zahvaljujući našim prijateljima iz D Express, poštarina na teritoriji Srbije je POTPUNO BESPLATNA!

Ranní brífink Ondřeje Housky: „Německo vyhlásilo válku Rusku. Odpoledne plovárna,“ zapsal si Franz Kafka do deníku 2. srpna roku 1914. Jak vidět, to, že je někdo geniálním, v jednom oboru neznamená, že nemůže být v jiném ohledu zcela naivním, ba hloupým. Kafka praktický svět kolem sebe ignoroval, ani ho nenapadlo, že by mohla velká politika do jeho života zásadně zasáhnout. Podobně krátkozrakých tehdy bylo mnoho lidí a mnoho jich je i dnes. O souvislostech toho všeho bude dnešní Ranní brífink. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: „Německo vyhlásilo válku Rusku. Odpoledne plovárna,“ zapsal si Franz Kafka do deníku 2. srpna roku 1914. Jak vidět, to, že je někdo geniálním, v jednom oboru neznamená, že nemůže být v jiném ohledu zcela naivním, ba hloupým. Kafka praktický svět kolem sebe ignoroval, ani ho nenapadlo, že by mohla velká politika do jeho života zásadně zasáhnout. Podobně krátkozrakých tehdy bylo mnoho lidí a mnoho jich je i dnes. O souvislostech toho všeho bude dnešní Ranní brífink. 

„Nějací maskovaní agenti v neoznačených vozidlech unáší lidi tmavé pleti jenom proto, že jsou tmavé pleti? To jsou scény, které vidíme z USA! To je, nechci říct neamerické, ale mělo by to znepokojovat i tradiční voliče Republikánské strany,“ říká amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštof Kozák. Daří se Donaldu Trumpovi plnit předvolební sliby? Jak číst jeho poslední kroky směrem k Rusku? A má jeho mírový plán pro Blízký východ šanci na úspěch?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tam, kde je v ozaj demokratickom prostredí, tam robí pred svojimi voličmi ramená, ale keď je v Rusku – kde má reálnu príležitosť zabojovať za mier - tak tam je voči Putinovi v úplne submisívnej pozícií, hovorí exdiplomat Peter Weiss. Fico nás ženie do samoizolácie, tvrdí. Stala sa zahraničná politika liečbou premiérových frustrácií a pochová americký prezident NATO?Svet sa dnes doslova vymkol z kĺbov a zdá sa, že je dnes len otázkou času, keď začneme tancovať aktuálnu planetárnu podobu stredovekého „Danse Macabre“.K už takmer štyri roky trvajúcim chúťkam Putinovho Ruska, ktoré v mene svojich imperiálnych cieľov brutálne, vedome a zámerne vraždí na Ukrajine, sa aktuálne pridali aj Trumpove Spojené štáty.Tie napadli Venezuelu, uniesli jej prezidenta a dnes sa nepokryte vyhrážajú i obsadením dánskeho Grónska, prakticky za akúkoľvek cenu. Z nášho kľúčového spojenca a piliera Severoatlantickej aliancie sa tak stala akútna hrozba pre celý Západný svet reprezentovaný hodnotovou jednotou Európy a Severoamerického kontinentu. Doterajšia zdanlivo nerozborná jednota hodnôt, cieľov a vzájomnej dôvery je tak v mihu preč a medzi USA a EÚ nečakane vyrástli až ľadové hrozby tvrdého - a možno až horúceho - konfliktu.Zvoní Severoatlantickej aliancií umieračik? Bude Trumpova politika napokon definitívnym bozkom smrti pre NATO, a ak áno, je na to Európa pripravená? No a čo Slovensko - vieme vôbec, kde je naše miesto a s kým chceme budovať bezpečný domov v týchto mimoriadne neistých a turbulentných časoch? No a napokon, čo vláda Roberta Fica - vie vôbec, čo robí a v mene koho a čoho robí práve to, čo robí?„Zahraničná politika našej vlády sa úplne obetovala udržaniu si krajne pravicového, antieurópskeho a proruského voličstva SMERu, ktoré Ficovi po odchode Pellegriniho ešte ostalo. A v mene toho, aby si ich udržal, povie premiér prakticky čokoľvek. Vystavili sme sa tak do samoizolácie,“ tvrdí Peter Weiss.Rozhovor s Petrom Weissom sme nahrávali ešte pred stretnutím premiéra Fica s americkým prezidentom Trumpom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Tam, kde je v ozaj demokratickom prostredí, tam robí pred svojimi voličmi ramená, ale keď je v Rusku – kde má reálnu príležitosť zabojovať za mier - tak tam je voči Putinovi v úplne submisívnej pozícií, hovorí exdiplomat Peter Weiss. Fico nás ženie do samoizolácie, tvrdí. Stala sa zahraničná politika liečbou premiérových frustrácií a pochová americký prezident NATO?Svet sa dnes doslova vymkol z kĺbov a zdá sa, že je dnes len otázkou času, keď začneme tancovať aktuálnu planetárnu podobu stredovekého „Danse Macabre“.K už takmer štyri roky trvajúcim chúťkam Putinovho Ruska, ktoré v mene svojich imperiálnych cieľov brutálne, vedome a zámerne vraždí na Ukrajine, sa aktuálne pridali aj Trumpove Spojené štáty.Tie napadli Venezuelu, uniesli jej prezidenta a dnes sa nepokryte vyhrážajú i obsadením dánskeho Grónska, prakticky za akúkoľvek cenu. Z nášho kľúčového spojenca a piliera Severoatlantickej aliancie sa tak stala akútna hrozba pre celý Západný svet reprezentovaný hodnotovou jednotou Európy a Severoamerického kontinentu. Doterajšia zdanlivo nerozborná jednota hodnôt, cieľov a vzájomnej dôvery je tak v mihu preč a medzi USA a EÚ nečakane vyrástli až ľadové hrozby tvrdého - a možno až horúceho - konfliktu.Zvoní Severoatlantickej aliancií umieračik? Bude Trumpova politika napokon definitívnym bozkom smrti pre NATO, a ak áno, je na to Európa pripravená? No a čo Slovensko - vieme vôbec, kde je naše miesto a s kým chceme budovať bezpečný domov v týchto mimoriadne neistých a turbulentných časoch? No a napokon, čo vláda Roberta Fica - vie vôbec, čo robí a v mene koho a čoho robí práve to, čo robí?„Zahraničná politika našej vlády sa úplne obetovala udržaniu si krajne pravicového, antieurópskeho a proruského voličstva SMERu, ktoré Ficovi po odchode Pellegriniho ešte ostalo. A v mene toho, aby si ich udržal, povie premiér prakticky čokoľvek. Vystavili sme sa tak do samoizolácie,“ tvrdí Peter Weiss.Rozhovor s Petrom Weissom sme nahrávali ešte pred stretnutím premiéra Fica s americkým prezidentom Trumpom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Bude vojna medzi Iránom a USA, a zapojí sa do nej Izrael? Čo sa stane s Grónskom a najmä - čo bude potom s NATO? Podľa bývalého veľvyslanca SR pri NATO a v súčasnosti tieňového ministra obrany za PS by o Grónsko nikto nebojoval, lebo by ho Američania mohli obsadiť za pár hodín. Z NATO by to však mohlo urobiť papierovú alianciu. Európa by sa ale podľa neho dokázala ubrániť Rusku aj bez USA, akurát nie okamžite. Okamžitý útok podľa neho nehrozí. O Kaliňákovej novej luxusnej kancelárii pre ministra hovorí, že ak by sa ním stal, nikdy si do nej nesadne.V podcaste s poslancom za PS Tomášom Valáškom sa dozviete:– od 1. minúty – ako zasiahne Donald Trump proti Iránu;– po 2:30 – či sa dá slovám amerického prezidenta veriť, keď už viackrát hrozil a nič sa nestalo;– po 7:00 – čo čaká od stretnutia Dánov a USA o Grónsku;– od 8:30 – či je reálna vojenská okupácia Grónska Američanmi;– po 11:00 – že Dáni v podstate Grónsko kolonizujú;– od 12:30 – že reakciou na prípadnú vojenskú okupáciu Grónska by zrejme neboli hromadné odchody z NATO;– po 15:45 – že o Grónsko zrejme nikto nebude vojensky bojovať;– okolo 17:00 – ako by Američania vojensky obsadili Grónsko zrejme za pár hodín;– po 18:00 – čo by sa v takom prípade stalo z NATO;– od 22:00 – či by sa Európa ubránila Rusku aj bez USA;– po 23:30 – že Rusko podľa neho aktuálne tiež nie je pripravené na vojnu proti Európe;– od 24:30 – že Robert Fico požičal Kube viac ako 130 miliónov a Kuba nám ich teraz nesplatí;– po 28:00 – ako vníma Ficovu cestu do USA a podpis zmluvy o jadrovej elektrárni;– od 30:00 – či má Smer vo vzťahu k Donaldovi Trumpovi a USA absolútny guláš;– po 31:00 – čo si myslí o výzve prezidenta Pellegriniho, aby sa slovenskí ministri zúčastnili na stretnutí Koalície ochotných;– od 34:00 – že Robert Fico si poštval ešte aj budúceho možného lídra Maďarska a o chvíľu;– po 35:00 – či je podľa neho Maďarská aliancia opozíciou voči súčasnej vláde a s kým by išla od koalície;– od 40:00 – či by ako minister obrany sedel v novej Kaliňákovej kancelárii s machovou stenou za 156 tisíc eur;– po 42:00 – čo by mal nakupovať slovenský rezort obrany.

Bude vojna medzi Iránom a USA, a zapojí sa do nej Izrael? Čo sa stane s Grónskom a najmä - čo bude potom s NATO? Podľa bývalého veľvyslanca SR pri NATO a v súčasnosti tieňového ministra obrany za PS by o Grónsko nikto nebojoval, lebo by ho Američania mohli obsadiť za pár hodín. Z NATO by to však mohlo urobiť papierovú alianciu. Európa by sa ale podľa neho dokázala ubrániť Rusku aj bez USA, akurát nie okamžite. Okamžitý útok podľa neho nehrozí. O Kaliňákovej novej luxusnej kancelárii pre ministra hovorí, že ak by sa ním stal, nikdy si do nej nesadne.V podcaste s poslancom za PS Tomášom Valáškom sa dozviete:– od 1. minúty – ako zasiahne Donald Trump proti Iránu;– po 2:30 – či sa dá slovám amerického prezidenta veriť, keď už viackrát hrozil a nič sa nestalo;– po 7:00 – čo čaká od stretnutia Dánov a USA o Grónsku;– od 8:30 – či je reálna vojenská okupácia Grónska Američanmi;– po 11:00 – že Dáni v podstate Grónsko kolonizujú;– od 12:30 – že reakciou na prípadnú vojenskú okupáciu Grónska by zrejme neboli hromadné odchody z NATO;– po 15:45 – že o Grónsko zrejme nikto nebude vojensky bojovať;– okolo 17:00 – ako by Američania vojensky obsadili Grónsko zrejme za pár hodín;– po 18:00 – čo by sa v takom prípade stalo z NATO;– od 22:00 – či by sa Európa ubránila Rusku aj bez USA;– po 23:30 – že Rusko podľa neho aktuálne tiež nie je pripravené na vojnu proti Európe;– od 24:30 – že Robert Fico požičal Kube viac ako 130 miliónov a Kuba nám ich teraz nesplatí;– po 28:00 – ako vníma Ficovu cestu do USA a podpis zmluvy o jadrovej elektrárni;– od 30:00 – či má Smer vo vzťahu k Donaldovi Trumpovi a USA absolútny guláš;– po 31:00 – čo si myslí o výzve prezidenta Pellegriniho, aby sa slovenskí ministri zúčastnili na stretnutí Koalície ochotných;– od 34:00 – že Robert Fico si poštval ešte aj budúceho možného lídra Maďarska a o chvíľu;– po 35:00 – či je podľa neho Maďarská aliancia opozíciou voči súčasnej vláde a s kým by išla od koalície;– od 40:00 – či by ako minister obrany sedel v novej Kaliňákovej kancelárii s machovou stenou za 156 tisíc eur;– po 42:00 – čo by mal nakupovať slovenský rezort obrany.

Hnutí SPD se po mnoha letech v české politice poprvé dostává do vlády. Proč se její poslanci rozhodli i přes spor o muniční iniciativu Babišův kabinet plně podpořit? A jaké věci může SPD ve vládě prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního mediálního výboru Jaroslav Foldyna (SPD). Před hlasováním o důvěře vládě Adreje Babiše (ANO) část poslanců koaličního hnutí SPD, včetně Jaroslava Foldyny, zpochybnila svou podporu kabinetu. Vadila jim premiérova otočka týkající se muniční iniciativy. Babiš navzdory předvolebním slibům, že celý projekt Fialovy vlády zruší, minulý týden oznámil pokračování iniciativy. Česko jí podle něj bude dál koordinovat, finančně do ní ale nepřispěje. Před zahájením schůze ve Sněmovně nakonec změnili názor i sami poslanci SPD a podporu Babišovi deklarovali. A to poté, co premiér přišel vysvětlit své rozhodnutí na jejich klub. „Byli jsme postaveni před realitu situace a faktorů, které jsme jako opoziční politické strany v té dané době neměly, necítily. Stávající koalice jasně řekla, že nepůjdou žádné peníze z českého rozpočtu. To je to novum,“ uvedl v Ptám se já poslanec Foldyna. „Museli jsme udělat koaliční kompromis. To znamená, ano, podpořil jsem vládu. Kdybych nepodpořil vládu, která udělá to, že z rozpočtu České republiky a z peněz daňových poplatníků České republiky už nepůjde na válku ani koruna, tak by zase zavládl Petr Fiala. Který by z mé země udělal protektorát a pokračoval by v tom, že se staneme součástí toho konfliktu,“ dodal. Jaké postoje vůči Rusku chce SPD ve vládě zastávat? Jaká by podle hnutí měla být budoucnost veřejnoprávních médií? A jak dlouho vydrží poslanci klubu SPD jednotní?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nemyslím si, že jsem výrazně pomohl úspěchu Andreje Babiše, on v zásadě pomohl mně, protože mi udělal jméno,“ říká politický marketér Marek Hanč, když vzpomíná na roky po boku současného premiéra. „Brzdili jsme ho. Ale byl skvělý klient, přirozený talent,“ dodává s tím, že odděluje „bílé od černého“ a že jeho profese je služba. Zároveň připouští, že politika pro něj byla „droga“ a že chtěl dělat „pro lídra na trhu a vyhrát ty volby“, přesto si dnes podle svých slov vybírá klienty jinak. Hanč odmítá nálepku Babiše jako muže, který „zatáhne zemi na východ“. Připouští ale i ten vnitřní rozpor - že ANO dnes stojí vedle SPD a Motoristů, kteří mohou být pro část společnosti extrémem. „Je to trochu Andrej Babiš a Ples příšer a falešných proroků. Oba ti partneři si ale začínají uvědomovat rizika té spolupráce,“ říká o vztahu v koalici a zdůrazňuje, že radikální proud s afinitou k Rusku je „na úrovni dvaceti procent a neroste“. Mluví také o kriticích, kteří podle něj často dělají to, co jinde odsuzují - třeba když na Letné odpůrci Andreje Babiše vyvěšovali fotky Marka Prchala s jejich osobními čísly. „Já nemám rád rozdělování na my a oni,“ dodává. Když mluví o budoucnosti, přidává Hanč i širší perspektivu. „Zažili jsme nádherných 30 let. A mysleli jsme si, že to je na pořád,“ říká s tím, že posle něj nás čeká koncert velmocí, pragmatismus a věk sobeckosti. „Dobře už bylo,“ dodává a říká, že buď se na nová pravidla adaptujeme, nebo budeme „vysílat a konzumovat šum“. V rozhovoru přiznává i slabá místa – dopad kampaní na rodinu i fakt, že část lidí ho vždycky bude vnímat přes minulost ANO. „Už mě to netrápí. Já jsem profík. A politický marketing nemůže za vaše posrané životy,“ říká bez vytáček. Kde vidí chybu současných elit? Proč ANO pořád roste a co udělaly kampaně Spolu špatně? Jaké zkušenosti si přivezl ze svých cest do USA? A proč vstoupil do aktivních záloh? Poslechněte si celý rozhovor.

Česko má typickú švejkovskú pozíciu, bojovať do posledného Ukrajinca, ale nie Čecha, hovorí o zahraničnej politike Andreja Babiša česká novinárka a šéfka komentátorov portálu Seznam Zprávy Kateřina Šafaříková. V rozhovore so Soňou Weissovou odpovedá, či si myslí, že sa nový český premiér bude podliezať Rusku a či vidí nové možné paralely so Slovenskom.

1. Konsolidačný balík opäť prevetrá peňaženky 2. Štát sa zväčšuje, ale lepšie služby neposkytuje 3. Na získanie venezuelského ropného bohatstva budú potrebné miliardy 4. Rusku po štyroch rokoch vojny dochádzajú peniaze

1. Svet podľa Donalda Trumpa. 2. Zásadový Fico. 3. Čo povedali ostatní

V novej epizóde relácie Za hranicou sme sa pozreli na témy, ktoré môžu hýbať svetom v roku 2026. S hosťami sme zhodnotili priebeh a budúcnosť vojny na Ukrajine, v súvislosti s ktorou sme sa venovali aj Rusku, USA a EÚ. O Európskej únii a Spojených štátoch bola reč aj v kontexte zbrojenia v Európe a možného rozpadu spojenectva medzi Európou a Spojenými štátmi. Zamerali sme sa tiež na Čínu a možnú inváziu na Taiwan. Na záver sme hovorili o konfliktoch na Blízkom východe, pričom sme sa venovali Iránu, Izraelu, Pásmu Gazy a ďalším oblastiam. Pozvanie do relácie tentoraz prijali dvaja hostia – bezpečnostní analytici Vladimír Bednár a Jozef Hrabina.

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve čtvrtek 19. prosince se v Rusku konala každoroční tzv. „přímá linka“ – trapná inscenace zcela spontánní komunikace diktátora Putina s občany Ruské federace, kteří se do studia dovolali. Jako vždy, pořadatelé ubohé show se nás marně snažili přesvědčit, že zcela nahodilí posluchači živelně pokládali svému obdivovanému prezidentovi předem nepřipravené otázky, a ten na ně zcela otevřeně odpovídal.

Ve čtvrtek 19. prosince se v Rusku konala každoroční tzv. „přímá linka“ – trapná inscenace zcela spontánní komunikace diktátora Putina s občany Ruské federace, kteří se do studia dovolali. Jako vždy, pořadatelé ubohé show se nás marně snažili přesvědčit, že zcela nahodilí posluchači živelně pokládali svému obdivovanému prezidentovi předem nepřipravené otázky, a ten na ně zcela otevřeně odpovídal.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nastoupili Češi cestu do ruské náruče? Babiš a Okamura v odlišných pozicích . V Trumpově Bílém domě je čím dál více prasklin. Jak kroky Babišovy vlády nahrávají Rusku

Před volbami se hojně řešila otázka, zda, v případě, že se dostane k moci sestava vedená hnutím ANO, bude z toho mít radost Putinovo Rusko. Andrej Babiš tvrdil, že je to zlovolný nesmysl, strany bývalé vlády naopak na hrozbě únosu Česka na Východ stavěly volební kampaň.

V novej epizóde relácie Za hranicou bolo viacero tém. S hosťom sme rozprávali o Ukrajine a mierových rokovaniach, hovorili sme aj členstve brániacej sa krajiny v NATO a o osude Donbasu. Reč však bola aj o slobode v Rusku, o Európskej únii, ale aj o Spojených štátoch, či bývalom viceprezidentovi D. Cheneyovi. Pozvanie do relácie prijal bývalý poradca premiéra Roberta Fica a komentátor Eduard Chmelár.

Před volbami se hojně řešila otázka, zda, v případě, že se dostane k moci sestava vedená hnutím ANO, bude z toho mít radost Putinovo Rusko. Andrej Babiš tvrdil, že je to zlovolný nesmysl, strany bývalé vlády naopak na hrozbě únosu Česka na Východ stavěly volební kampaň. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět okolo nás se rychle mění. Ne vždy k horšímu, někdy i k lepšímu, i když to kdekdo zřejmě bude vydávat za „horší“. Objevila se zpráva, která se týká evropské bezpečnosti. Tedy oblasti, kterou občané, voliči, považují za klíčovou pro své životy.

„Máločím jsem si mohl být v Rusku 90. let tak jistý, jako tím, že cestou na Sibiř vždy potkám několik Ježíšů Kristů a několik Marií, které tam jedou Ježíše Krista porodit,“ říká v podcastu Na Východ! fotograf Stanislav Krupař. V chaotické době po pádu Sovětského svazu se totiž Rusové vraceli nejen k pravoslavné církvi, ale v rychle se měnícím světě hledali útočiště i v nových náboženských hnutích. Základem většiny z nich bylo očekávání apokalypsy.

Od rozhádané Evropy Američané poptávají pouze nepřátelství k Rusku a nepřátelství k Číně. Je to od Američanů velice odpovědný, ale i těžký domácí úkol. 15.12.2025, WWW.RadioUniversum.cz

❌ Partnerem epizody je investiční platforma XTB: https://akcie.xtb.com/akcie-zdarma a kód UKS

Kým v Rusku sa asi tešia, Európa premýšľa, ako ďalej. Zdá sa totiž, že USA menia svoju geopolitickú stratégiu a ako prvých sa to dotkne Ukrajiny... čo-to už naznačil americký mierový plán. O jeho rizikách, o Ukrajine aj o jej budúcnosti sa tak v podcaste Dobré ráno rozprávali Ivan Mikloš, Dalibor Roháč a ich hostka, veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine Katarína Mathernová. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: A ak cestujete vlakom, dnešné odporúčanie je špeciálne pre vás: v denníkoch SME a Korzár totiž dnes nájdete vložený vlakový cestovný poriadok pre váš región - niektoré zmeny začnú platiť už od nedele. Takže ak chcete mať prehľad, kúpte si dnešné SME alebo Korzár. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Libor Kukal mluvil s rusko-americkým filmovým režisérem Michaelem Lokšinem o jeho filmu Mistr a Markétka, který v Rusku vyvolal politický skandál, a momentálně se hraje v českých kinech. Jana Šustová zavítala na první Forum mladých zástupců národnostních menšin, kde se zabývala výzvami v oblasti duševního zdraví u vietnamské menšiny. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová  

Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Ti, kteří nazývají americký návrh na ukončení ruské agrese v Ukrajině donucením ke kapitulaci, vědomě či nevědomě přebírají moskevský narativ. Prokremelský tisk – a žádný jiný v dnešním Rusku neexistuje – chutě používá podobné výroky západních expertů jako důkaz toho, že Putin svou válku vyhrál, a tím ji zpětně ospravedlnil.

Ukrajinci si zřejmě myslí, že se jim podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k přijetí mírového plánu, který více uspokojuje jejich potřeby, ale přesvědčit ruského lídra Vladimira Putina bude velmi namáhavý úkol. Nejdůležitější bude budoucnost části Donbasu, která je stále v rukou Ukrajinců.

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

V poslední době se profiluje jako komentátor politického dění – Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky. Tentokrát si povídáme o médiích. Například: stojí miliardáři Tykačovi za to, že si koupil polovinu vydavatelství Mafra? Neměl si raději koupit vlivné podcastové studio typu XTV, které svými podcasty vyprodukovalo řadu nových poslanců? Kde je dnes v médiích skutečný vliv a výtlak?Jak se Topolánek staví k sestavování vlády a co říká programovému prohlášení? Zvláště nepatrné zmínce o nové pozemkové reformě. Co liberální ekonomové jako Mach nebo Pikora? Ukončili Fialu, ale pohlídají Babiše, jak slibovali před volbami? Anebo se z nich stanou klasičtí pokrývači?Jak se mu líbí budoucí „vedení státu se dvěma skoro trestanci,“ jak to nazval expremiér Petr Pithart? A založí jihočeský hejtman Kuba novou stranu?V další části se věnujeme cestě Orbána do Washingtonu. Získal zde sice roční výjimku na dodávku ropy z Ruska, ale musel podepsat rozsáhlé dohody o odběru zkapalněného plynu a účasti americké firmy Westinghouse v maďarském jaderném programu. Ukončí Trumpovy poslední drastické sankce vůči Rusku válku na Ukrajině? A vrátí se do středoevropského prostoru Rusové?

Vydrží déle prezident Pavel trvat na své podmínce, že Andrej Babiš musí nejprve oznámit veřejnosti řešení střetu zájmů, až pak ho jmenuje premiérem? Nebo bude neústupnější šéf ANO, který to to odmítá?Těžko sázet, kdo má silnější nervy. Každopádně máme za sebou už tři schůzky prezidenta s vítězem sněmovních voleb, které vždy skončily stejně bezvýsledně. Reportéři z podcastu Vlevo dole oslovili své zdroje na Pražském hradě a v hnutí ANO, aby dali dohromady následnou rekonstrukci jejich rozhovorů.„Dobrý den, pane předsedo, sleduju vás, nasadil jste rychlé tempo v povolebních jednáních. Tak už asi pro mě máte program nové vlády?“„Ano, pane prezidente, vždyť jsem vám ho posílal do datovky, přišlo vám to?“„Viděl jsem, ale s dovolením - to už je opravdu finální verze? Úplně mi tam chybí mezinárodní kontext. Není tam ani zmínka o bezpečnostní situaci ve světě, ani zmínka o Rusku jako bezpečnostní hrozbě…“„Uklidním vás. To se samozřejmě ještě může měnit. Lidé nám posílají různé podněty přes sociální sítě, Aneta to dává dohromady. S kolegy z SPD a Motoristů jsme se dohodli, že tyhle podněty budeme vnímat - a pokud se na tom domluvíme, tak to tam ještě přidáme.“„Dobře, jak je libo, tak ještě počkáme na názory voličů. Máte tedy pro mě alespoň návrh personálního složení nové vlády, který jste mi slíbil představit v polovině listopadu? Abychom se nějak konečně pohnuli dál...“„Pane prezidente, my jsme připraveni vládu v zemi okamžitě převzít! Všechno máme nachystané, už jsme tam byli, jsme připraveni, Karel s Alenkou mají dlouhý seznam toho, co všechno uděláme hned první den… Jen ty personálie mi nejdou, asi víte, že ministři nerostou na stromech.“„Takže taky nic. No dobře, pane předsedo, alespoň se vás zeptám, kdy máte v plánu veřejně oznámit, jakým způsobem hodláte vyřešit svůj konflikt zájmů, jak jsme se na tom domluvili a jak jste to slíbil? Máte ty nejlepší právníky, určitě něco vymysleli.“„To jste špatně pochopil. Já to klidně hned teď prozradím vám. Ale nevím, proč bych to měl dělat veřejně na nějaké tiskovce. Tahle věc s jmenováním nemá nic společného, nemůže to být vaše podmínka. Je potřeba si přečíst ústavu. Žádný takový zákon nemáme.“„Chápu, že nemohu chtít věci, které mi ani zákon, ani ústava neumožňují. Vycházíme ale ze závazného nálezu Ústavního soudu z roku 2020. Rozhodnutí výslovně ukládá prezidentovi, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo dalším členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.“„Pane prezidente, omlouvám se, ale vy jste možná až moc pod tlakem svých jestřábích poradců, přitom jinak jste docela takový hodný člověk. Vaši lidé asi nevědí, s kým mají tu čest. Já to vyřeším, spolehněte. Věřte mi, bez obav. Já jsem v životě vždycky všechno vyřešil. V byznyse to tak funguje, domluva na čtyři oči a podání ruky. Vy vojáci to asi máte stejně, ne?“„Pane předsedo, vidím, že dneska se už dál zřejmě neposuneme. Tak se domluvíme, že za mnou přijdete na Hrad zase za týden. A zkuste už prosím přinést něco konkrétního, ano?“Kdo od Babiše dostane funkci ve Sněmovně a kdo může zapomenout? Kam TOP 09 příště posadí Kalouska? A klikli jste už dneska na video v mailu? V každém případě si pusťte čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.