Podcasts about rusku

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve čtvrtek 19. prosince se v Rusku konala každoroční tzv. „přímá linka“ – trapná inscenace zcela spontánní komunikace diktátora Putina s občany Ruské federace, kteří se do studia dovolali. Jako vždy, pořadatelé ubohé show se nás marně snažili přesvědčit, že zcela nahodilí posluchači živelně pokládali svému obdivovanému prezidentovi předem nepřipravené otázky, a ten na ně zcela otevřeně odpovídal.

Ve čtvrtek 19. prosince se v Rusku konala každoroční tzv. „přímá linka“ – trapná inscenace zcela spontánní komunikace diktátora Putina s občany Ruské federace, kteří se do studia dovolali. Jako vždy, pořadatelé ubohé show se nás marně snažili přesvědčit, že zcela nahodilí posluchači živelně pokládali svému obdivovanému prezidentovi předem nepřipravené otázky, a ten na ně zcela otevřeně odpovídal.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nastoupili Češi cestu do ruské náruče? Babiš a Okamura v odlišných pozicích . V Trumpově Bílém domě je čím dál více prasklin. Jak kroky Babišovy vlády nahrávají Rusku

Před volbami se hojně řešila otázka, zda, v případě, že se dostane k moci sestava vedená hnutím ANO, bude z toho mít radost Putinovo Rusko. Andrej Babiš tvrdil, že je to zlovolný nesmysl, strany bývalé vlády naopak na hrozbě únosu Česka na Východ stavěly volební kampaň.

V novej epizóde relácie Za hranicou bolo viacero tém. S hosťom sme rozprávali o Ukrajine a mierových rokovaniach, hovorili sme aj členstve brániacej sa krajiny v NATO a o osude Donbasu. Reč však bola aj o slobode v Rusku, o Európskej únii, ale aj o Spojených štátoch, či bývalom viceprezidentovi D. Cheneyovi. Pozvanie do relácie prijal bývalý poradca premiéra Roberta Fica a komentátor Eduard Chmelár.

Před volbami se hojně řešila otázka, zda, v případě, že se dostane k moci sestava vedená hnutím ANO, bude z toho mít radost Putinovo Rusko. Andrej Babiš tvrdil, že je to zlovolný nesmysl, strany bývalé vlády naopak na hrozbě únosu Česka na Východ stavěly volební kampaň. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět okolo nás se rychle mění. Ne vždy k horšímu, někdy i k lepšímu, i když to kdekdo zřejmě bude vydávat za „horší“. Objevila se zpráva, která se týká evropské bezpečnosti. Tedy oblasti, kterou občané, voliči, považují za klíčovou pro své životy.

Svět okolo nás se rychle mění. Ne vždy k horšímu, někdy i k lepšímu, i když to kdekdo zřejmě bude vydávat za „horší“. Objevila se zpráva, která se týká evropské bezpečnosti. Tedy oblasti, kterou občané, voliči, považují za klíčovou pro své životy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Máločím jsem si mohl být v Rusku 90. let tak jistý, jako tím, že cestou na Sibiř vždy potkám několik Ježíšů Kristů a několik Marií, které tam jedou Ježíše Krista porodit,“ říká v podcastu Na Východ! fotograf Stanislav Krupař. V chaotické době po pádu Sovětského svazu se totiž Rusové vraceli nejen k pravoslavné církvi, ale v rychle se měnícím světě hledali útočiště i v nových náboženských hnutích. Základem většiny z nich bylo očekávání apokalypsy.

Rusi používajú na politikov, ktorí k nim chodia na návštevy, aj "medové pasce", a to najmä v hoteloch. Nahrajú si ich a potom ich vydierajú, opisuje bývalý český spravodajca a vojak Petr Mlejnek. V redakcii s Ninou Janešíkovou hovorí, že Rusku sa nikdy nedá veriť, ale útok na niektorú z európskych krajín považuje v najbližších rokoch za science fiction.

Diplomatický tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského sílí. Zaslouží americká strana ocenit? Jaké jsou reálné šance na uzavření mírové dohody do Vánoc, jak by si mnozí přáli? „Aby se mír uzavřel třeba zítra, nesměla by Moskva trvat na začlenění Donbasu a dalších oblastí do svého území. Musela by říct: Bude to svobodná ekonomická zóna. Jenže oni říkali: demilitarizovaná zóna, kde budou mít své vojáky,“ přibližuje rusista Karel Svoboda v pořadu Jak to vidí...Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diplomatický tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského sílí. Zaslouží americká strana ocenit? Jaké jsou reálné šance na uzavření mírové dohody do Vánoc, jak by si mnozí přáli? „Aby se mír uzavřel třeba zítra, nesměla by Moskva trvat na začlenění Donbasu a dalších oblastí do svého území. Musela by říct: Bude to svobodná ekonomická zóna. Jenže oni říkali: demilitarizovaná zóna, kde budou mít své vojáky,“ přibližuje rusista Karel Svoboda v pořadu Jak to vidí...

Od rozhádané Evropy Američané poptávají pouze nepřátelství k Rusku a nepřátelství k Číně. Je to od Američanů velice odpovědný, ale i těžký domácí úkol. 15.12.2025, WWW.RadioUniversum.cz

Kterým jazykem se mluví všude a zároveň nikde? Vydejte se stopách nejznámějšího umělého jazyka a jeho autora Ludvíka Lazara Zamenhofa, který celý život doufal, že pomůže vytvořit svět bez hádek, rozbrojů a válek. Na svět přišel 15. prosince 1859 ve městě Bělostok, které nyní leží na severovýchodě Polska, ale tehdy náleželo k carskému Rusku. V oblasti žil velký počet nejen Poláků, ale také Rusů a Bělorusů. Ludvíkova rodina měla navíc silné židovské kořeny.

Kterým jazykem se mluví všude a zároveň nikde? Vydejte se stopách nejznámějšího umělého jazyka a jeho autora Ludvíka Lazara Zamenhofa, který celý život doufal, že pomůže vytvořit svět bez hádek, rozbrojů a válek. Na svět přišel 15. prosince 1859 ve městě Bělostok, které nyní leží na severovýchodě Polska, ale tehdy náleželo k carskému Rusku. V oblasti žil velký počet nejen Poláků, ale také Rusů a Bělorusů. Ludvíkova rodina měla navíc silné židovské kořeny.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

❌ Partnerem epizody je investiční platforma XTB: https://akcie.xtb.com/akcie-zdarma a kód UKS

Kým v Rusku sa asi tešia, Európa premýšľa, ako ďalej. Zdá sa totiž, že USA menia svoju geopolitickú stratégiu a ako prvých sa to dotkne Ukrajiny... čo-to už naznačil americký mierový plán. O jeho rizikách, o Ukrajine aj o jej budúcnosti sa tak v podcaste Dobré ráno rozprávali Ivan Mikloš, Dalibor Roháč a ich hostka, veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine Katarína Mathernová. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: A ak cestujete vlakom, dnešné odporúčanie je špeciálne pre vás: v denníkoch SME a Korzár totiž dnes nájdete vložený vlakový cestovný poriadok pre váš región - niektoré zmeny začnú platiť už od nedele. Takže ak chcete mať prehľad, kúpte si dnešné SME alebo Korzár. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostia: Peter Weiss (publicista a bývalý diplomat) a Lukáš Jelínek (politológ a politický komentátor). | Český prezident Petr Pavel vymenoval po dvoch mesiacoch rokovaní nového českého premiéra. Andrej Babiš z hnutia ANO je zatiaľ bez právomocí a čaká na vymenovanie ostatných členov vlády. Podľa aktuálnych informácií v nej však ako minister zahraničia nebude sedieť kontroverzný Filip Turek z koaličnej strany Motoristé sobě. Čo predchádzalo vymenovaniu nového premiéra a prečo rokovania trvali tak dlho? Je výsledok kompromisom, alebo víťazstvom prezidenta, ktorý Filip Turek vo vláde od začiatku odmietal? Ako vláda A. Babiša zmení smerovanie českej politiky – čo bude nosná agenda vlády? Aké sú očakávania a obavy verejnosti a pozorovateľov? Aké vzťahy bude nová vláda budovať v zahraničnopolitickej oblasti? Slovensko už stihol navštíviť novomenovaný predseda poslaneckej snemovne Tomio Okamura – sme svedkami oživenia politických vzťahov medzi krajinami? Aká bude politika voči ostatným krajinám v regióne V4, v Európe a voči Ukrajine a Rusku? Ostane ČR pevným členom EÚ a NATO aj napriek predvolebnej rétorike SPD? | Andrej Babiš sa stal českým premiérom. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Spojené státy mění postoj k Rusku, jejich nová bezpečnostní strategie už ho neoznačuje za přímou hrozbu. Moskva to pochopitelně vítá. „Dá se věřit tomu, že tohle je v podstatě ruský návrh, který se podařilo prosadit přes Kirilla Dmitrijeva,“ komentuje obsah strategie rusistka Daniela Kolenovská z Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. „Zdá se, že když si americký prezident Donald Trump tento plán bral za svůj, tak ho ani příliš nečetl,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Libor Kukal mluvil s rusko-americkým filmovým režisérem Michaelem Lokšinem o jeho filmu Mistr a Markétka, který v Rusku vyvolal politický skandál, a momentálně se hraje v českých kinech. Jana Šustová zavítala na první Forum mladých zástupců národnostních menšin, kde se zabývala výzvami v oblasti duševního zdraví u vietnamské menšiny. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová  

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek mluvil s dalšími nominanty na ministry příští vlády. Tentokrát za ním na Pražský hrad dorazil předseda Motoristů Petr Macinka, který je kandidátem na ministra zahraničí, nominant SPD na ministra zemědělství Martin Šebestyán a další nominant tohoto hnutí, tentokrát na ministra obrany, Jaromír Zůna. Právě o někdejším prvním zástupci náčelníka generálního je čtvrteční epizoda podcastu Výtah Respektu, ve které Ondřej Kundra popisuje Zůnovu dosavadní kariéru, jeho možný střet zájmů, motivaci k tomu stát se ministrem i postoj k pomoci Ukrajině a přístup k Rusku či Číně jako bezpečnostním hrozbám nejen pro Česko.

Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ti, kteří nazývají americký návrh na ukončení ruské agrese v Ukrajině donucením ke kapitulaci, vědomě či nevědomě přebírají moskevský narativ. Prokremelský tisk – a žádný jiný v dnešním Rusku neexistuje – chutě používá podobné výroky západních expertů jako důkaz toho, že Putin svou válku vyhrál, a tím ji zpětně ospravedlnil.

Ti, kteří nazývají americký návrh na ukončení ruské agrese v Ukrajině donucením ke kapitulaci, vědomě či nevědomě přebírají moskevský narativ. Prokremelský tisk – a žádný jiný v dnešním Rusku neexistuje – chutě používá podobné výroky západních expertů jako důkaz toho, že Putin svou válku vyhrál, a tím ji zpětně ospravedlnil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinci si zřejmě myslí, že se jim podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k přijetí mírového plánu, který více uspokojuje jejich potřeby, ale přesvědčit ruského lídra Vladimira Putina bude velmi namáhavý úkol. Nejdůležitější bude budoucnost části Donbasu, která je stále v rukou Ukrajinců.

Ukrajinci si zřejmě myslí, že se jim podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k přijetí mírového plánu, který více uspokojuje jejich potřeby, ale přesvědčit ruského lídra Vladimira Putina bude velmi namáhavý úkol. Nejdůležitější bude budoucnost části Donbasu, která je stále v rukou Ukrajinců.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Trump vytáhl proti Muslimskému bratrstvu. „Meeting Brno“ boduje. Zvlášť nebezpečný zločinec v Rusku? Ten inteligentní s vlastním názorem. Tísnivý pohled na evropskou levici. Probereme i bitcoin a na závěr glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původně americký mírový plán prošel po diskuzi s evropskými a ukrajinskými diplomaty značnými změnami. O dost méně by měl vyhovovat Rusku. Svědčí to o síle Evropy? „Evropa je celou dobu naprosto nepominutelným hráčem,“ zdůrazňuje Veronika Stromšíková, vedoucí Sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí. „Rusko má trumfovou kartu – když se nejedná, tak se bojuje,“ oponuje v Pro a proti bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době se profiluje jako komentátor politického dění – Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky. Tentokrát si povídáme o médiích. Například: stojí miliardáři Tykačovi za to, že si koupil polovinu vydavatelství Mafra? Neměl si raději koupit vlivné podcastové studio typu XTV, které svými podcasty vyprodukovalo řadu nových poslanců? Kde je dnes v médiích skutečný vliv a výtlak?Jak se Topolánek staví k sestavování vlády a co říká programovému prohlášení? Zvláště nepatrné zmínce o nové pozemkové reformě. Co liberální ekonomové jako Mach nebo Pikora? Ukončili Fialu, ale pohlídají Babiše, jak slibovali před volbami? Anebo se z nich stanou klasičtí pokrývači?Jak se mu líbí budoucí „vedení státu se dvěma skoro trestanci,“ jak to nazval expremiér Petr Pithart? A založí jihočeský hejtman Kuba novou stranu?V další části se věnujeme cestě Orbána do Washingtonu. Získal zde sice roční výjimku na dodávku ropy z Ruska, ale musel podepsat rozsáhlé dohody o odběru zkapalněného plynu a účasti americké firmy Westinghouse v maďarském jaderném programu. Ukončí Trumpovy poslední drastické sankce vůči Rusku válku na Ukrajině? A vrátí se do středoevropského prostoru Rusové?

Vydrží déle prezident Pavel trvat na své podmínce, že Andrej Babiš musí nejprve oznámit veřejnosti řešení střetu zájmů, až pak ho jmenuje premiérem? Nebo bude neústupnější šéf ANO, který to to odmítá?Těžko sázet, kdo má silnější nervy. Každopádně máme za sebou už tři schůzky prezidenta s vítězem sněmovních voleb, které vždy skončily stejně bezvýsledně. Reportéři z podcastu Vlevo dole oslovili své zdroje na Pražském hradě a v hnutí ANO, aby dali dohromady následnou rekonstrukci jejich rozhovorů.„Dobrý den, pane předsedo, sleduju vás, nasadil jste rychlé tempo v povolebních jednáních. Tak už asi pro mě máte program nové vlády?“„Ano, pane prezidente, vždyť jsem vám ho posílal do datovky, přišlo vám to?“„Viděl jsem, ale s dovolením - to už je opravdu finální verze? Úplně mi tam chybí mezinárodní kontext. Není tam ani zmínka o bezpečnostní situaci ve světě, ani zmínka o Rusku jako bezpečnostní hrozbě…“„Uklidním vás. To se samozřejmě ještě může měnit. Lidé nám posílají různé podněty přes sociální sítě, Aneta to dává dohromady. S kolegy z SPD a Motoristů jsme se dohodli, že tyhle podněty budeme vnímat - a pokud se na tom domluvíme, tak to tam ještě přidáme.“„Dobře, jak je libo, tak ještě počkáme na názory voličů. Máte tedy pro mě alespoň návrh personálního složení nové vlády, který jste mi slíbil představit v polovině listopadu? Abychom se nějak konečně pohnuli dál...“„Pane prezidente, my jsme připraveni vládu v zemi okamžitě převzít! Všechno máme nachystané, už jsme tam byli, jsme připraveni, Karel s Alenkou mají dlouhý seznam toho, co všechno uděláme hned první den… Jen ty personálie mi nejdou, asi víte, že ministři nerostou na stromech.“„Takže taky nic. No dobře, pane předsedo, alespoň se vás zeptám, kdy máte v plánu veřejně oznámit, jakým způsobem hodláte vyřešit svůj konflikt zájmů, jak jsme se na tom domluvili a jak jste to slíbil? Máte ty nejlepší právníky, určitě něco vymysleli.“„To jste špatně pochopil. Já to klidně hned teď prozradím vám. Ale nevím, proč bych to měl dělat veřejně na nějaké tiskovce. Tahle věc s jmenováním nemá nic společného, nemůže to být vaše podmínka. Je potřeba si přečíst ústavu. Žádný takový zákon nemáme.“„Chápu, že nemohu chtít věci, které mi ani zákon, ani ústava neumožňují. Vycházíme ale ze závazného nálezu Ústavního soudu z roku 2020. Rozhodnutí výslovně ukládá prezidentovi, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo dalším členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.“„Pane prezidente, omlouvám se, ale vy jste možná až moc pod tlakem svých jestřábích poradců, přitom jinak jste docela takový hodný člověk. Vaši lidé asi nevědí, s kým mají tu čest. Já to vyřeším, spolehněte. Věřte mi, bez obav. Já jsem v životě vždycky všechno vyřešil. V byznyse to tak funguje, domluva na čtyři oči a podání ruky. Vy vojáci to asi máte stejně, ne?“„Pane předsedo, vidím, že dneska se už dál zřejmě neposuneme. Tak se domluvíme, že za mnou přijdete na Hrad zase za týden. A zkuste už prosím přinést něco konkrétního, ano?“Kdo od Babiše dostane funkci ve Sněmovně a kdo může zapomenout? Kam TOP 09 příště posadí Kalouska? A klikli jste už dneska na video v mailu? V každém případě si pusťte čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.

Samit Trumpa s Putinom v Budapešti je zrušený. EÚ schválila 19. balík sankcií proti Rusku a do dvoch rokov končí s ruským plynom a ropou. Čo je v balíku a prečo Robert Fico ho najskôr odmietal ale potom podporil?Spojené štáty dali na čierny zoznam ruské ropné giganty. Hrozia teraz sekundárne sankcie aj Slovensku, keďže stále nakupujeme ruské suroviny?Podľa premiéra Fica je EÚ v prdeli. Povedal to aj nemeckému kancelárovi? Koordinuje sa s Maďarskom a prečo na summite lídrov únie zastupuje Viktora Orbána a presadzuje maďarské postoje? Ako sa Slovensko postaví k obranný plánom únie? A čo znamená keď na jednej strane podpisuje dohody s Ukrajinskou vládou no pritom stále obhajuje ruské postoje k vojne?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Univerzity Komenského profesorom Jozefom BÁTOROM.

Parlament má za sebou schválenie štátneho rozpočtu aj konsolidačného balíka. Ten však nepodporil poslanec Hlasu Ján Ferenčák. Schytal za to ostrú kritiku svojich kolegov, ktorý hovorili o zrade.Má teda vládna koalícia 79, alebo len 78 poslancov, ako hovoril premiér Fico? Prečo preferencie Hlasu posledný rok klesajú? Zostane Ján Ferenčák v strane, bude podporovať koalíciu? A čo hovorí na nápady Smeru predĺžiť volebné obdobie vlády či samospráv? Zahlasuje za ďalšie zmeny v trestnom zákone či za zrušenie Špecializovaného trestného súdu? Ako vidí ako primátor kriminalitu v našich mestách a obciach na ktorú sa sťažuje aj Združenie miest a obcí Slovenska či Únia miest?A prečo Robert Fico podporí ďalšie kolo európskych sankcií proti Rusku a prečo vláda chystá 14. balík vojenskej pomoci Ukrajine? Braňo Závodský sa rozprával so stále poslancom koaličnej strany Hlas – SD, predsedom výboru parlamentu pre európskeho záležitosti a primátorom Kežmarku Jánom Ferenčákom.

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.