Podcasts about rusku

Ondřeje Neffa jsme si do studia pozvali po jeho reakci na náš rozhovor s Václavem Klausem. V čem přesně vidí největší nebezpečí bagatelizace ruských územních nároků? Proč by Petr Pavel prospěl české společnosti nejvíce tím, kdyby udělil Andreji Babišovi abolici a táhlou soudní kauzu definitivně ukončil? Co s jeho důvěrou ve vývoj naší země kdysi udělala opoziční smlouva? Jak dnes s odstupem mluví o devadesátkách, proměně české politiky a vlastní cestě od novinařiny k psaní sci‑fi? A co pro něj znamená internet, Neviditelný pes a nový svět, ve kterém čím dál víc obsahu vytváří umělá inteligence místo lidí?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Hosťom Panorámy Rádia Regina Západ je v tejto epizóde generálny sekretár SZĽH Miroslav Lažo. Ako hokejista brázdil ľady na Slovensku, Česku, Nemecku, Rusku aj Švédsku. S Mirom Čiefom debatujú o jeho pestrej hráčskej kariére, v ktorej bol srdciarom, no aj jedným z najvylučovanejších hráčov, ale aj o tom, ako si zvykol na funkcionársky život a aké má čerstvé zážitky zo zimnej olympiády. | Hosť Panorámy: Miroslav Lažo (generálny sekretár SZĽH). | Moderuje: Miro Čief. | V Rádiu Regina Západ každú sobotu o 10. hod. Talkshow Hosť Panorámy Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

Izrael sa musel brániť sústavným útokom iránskych proxy aktérov, Irán má na svedomí životy tisícov Izraelčanov, a preto Izrael nemohol ďalej čakať a zaútočil, tvrdí politológ Grigorij Mesežnikov. Preventívny zásah podľa neho síce nie je formálne v súlade s medzinárodným právom, ale je legitímny a je to niečo úplne iné ako útok na Ukrajinu. O zatknutí čurillovcov a prokurátora Šúreka si myslí, že z toho trčí politická objednávka. Zároveň naznačuje, že policjaná inšpekcia sa vo svojich metódach inšpirovala v Rusku.V podcaste s Grigorijom Mesežnikovom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že pre Roberta Fica je top agendou ujsť pred následkami vlastného vládnutia;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kde vidí pri čurillovcoch ruskú stopu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ani za Mečiara si nedovolili vyradiť obvineným advokáta tak, že z neho urobia svedka;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo si myslí o rozhodnutiach Maroša Žilinku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo padá Progresívne Slovensko a že je to možno aj dobre;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že rozhodnutie odstaviť Ukrajinu od núdzových dodávok elektriny ukázalo neschopnosť Roberta Fica vyhodnotiť situáciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico musí mať osobne niečo proti Ukrajine, keď nezmešká príležitosť si do nej kopnúť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či považuje útok na Irán za legitímny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je to iné ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 29:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že formálne síce útok nebol v súlade s medzinárodným právom, ale...;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:00 v či by sme na západe nemali dodržiavať medzinárodné právo, aj keď ho iní porušujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 35:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že vývoj v Iráne považuje za pozitívny.

Izrael sa musel brániť sústavným útokom iránskych proxy aktérov, Irán má na svedomí životy tisícov Izraelčanov, a preto Izrael nemohol ďalej čakať a zaútočil, tvrdí politológ Grigorij Mesežnikov. Preventívny zásah podľa neho síce nie je formálne v súlade s medzinárodným právom, ale je legitímny a je to niečo úplne iné ako útok na Ukrajinu. O zatknutí čurillovcov a prokurátora Šúreka si myslí, že z toho trčí politická objednávka. Zároveň naznačuje, že policjaná inšpekcia sa vo svojich metódach inšpirovala v Rusku.V podcaste s Grigorijom Mesežnikovom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že pre Roberta Fica je top agendou ujsť pred následkami vlastného vládnutia;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kde vidí pri čurillovcoch ruskú stopu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ani za Mečiara si nedovolili vyradiť obvineným advokáta tak, že z neho urobia svedka;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo si myslí o rozhodnutiach Maroša Žilinku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo padá Progresívne Slovensko a že je to možno aj dobre;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že rozhodnutie odstaviť Ukrajinu od núdzových dodávok elektriny ukázalo neschopnosť Roberta Fica vyhodnotiť situáciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico musí mať osobne niečo proti Ukrajine, keď nezmešká príležitosť si do nej kopnúť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či považuje útok na Irán za legitímny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je to iné ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 29:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že formálne síce útok nebol v súlade s medzinárodným právom, ale...;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:00 v či by sme na západe nemali dodržiavať medzinárodné právo, aj keď ho iní porušujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 35:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že vývoj v Iráne považuje za pozitívny.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Od začátku invaze na Ukrajinu Vladimir Putin mnohokrát hrozil, že použije jadernou zbraň. To byl jeden z důvodů, proč evropské státy svou vojenskou pomoc Kyjevu zpočátku odměřovaly na lékárnických vahách. Kolikrát si už Ukrajinci museli rvát vlasy a říkat si, jak prohloupili, když v roce 1994 předali v dobré víře Rusku svůj jaderný arzenál, tehdy třetí největší na světě, výměnou za mezinárodně garantovanou bezpečnost a nedotknutelnost hranic.

Od začátku invaze na Ukrajinu Vladimir Putin mnohokrát hrozil, že použije jadernou zbraň. To byl jeden z důvodů, proč evropské státy svou vojenskou pomoc Kyjevu zpočátku odměřovaly na lékárnických vahách. Kolikrát si už Ukrajinci museli rvát vlasy a říkat si, jak prohloupili, když v roce 1994 předali v dobré víře Rusku svůj jaderný arzenál, tehdy třetí největší na světě, výměnou za mezinárodně garantovanou bezpečnost a nedotknutelnost hranic. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel Andrej Kurkov se narodil v Rusku, ale skoro celý život strávil na Ukrajině. Jak prožívá válku s Ruskem a kdy podle něj skončí? Nejen na to se ptá Libor Dvořák v bonusovém rozhovoru k poslednímu dílu Ex libris.

Spisovatel Andrej Kurkov se narodil v Rusku, ale skoro celý život strávil na Ukrajině. Jak prožívá válku s Ruskem a kdy podle něj skončí? Nejen na to se ptá Libor Dvořák v bonusovém rozhovoru k poslednímu dílu Ex libris. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Generálny prokurátor sa opäť ozval. Zdanlivo by sa mohli tešiť práve čurillovci, Maroš Žilinka sa totiž vložil do konaní o správnych žalobách. Tie sú dôsledkom ministrovej ignorácie Úradu na ochranu oznamovateľov. Generálny prokurátor sa ozýva aj v prípade personálnych rozkazov, ktoré čurillovcov nechávajú sedieť doma. Koniec príbehu je ale ešte ďaleko. O čo ide a ako ďaleku sú čurillovci od návratu do práce sa s Janou Krescanko Dibákovou v podcaste Dobré ráno rozprával redaktor domácej redakcie PETER KOVÁČ. Zdroje zvukov: 360tka, TASR, YouTube/SMER-SD Odporúčanie Dnes mám pre vás odporúčanie, ktoré sa týka našej produkcie. SME má pre vás spomínaný rozhovor s prokurátorom Repom, ale aj zaujímavý článok kolegu Vašutu o Brhelových majetkoch. A skromne dávam do pozornosti aj moju Arénu s exministrom Wlachovským, ktorý hovorí o pomeroch na Ukrajine, v Rusku, ktoré sa dostalo do 50tych rokov, dozviete sa veľa zaujímavého. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?

Presne pred štyrmi rokmi začala plnohodnotná ruská invázia. No podľa analytika Pavla Havlíčka sa vojna začala už na jar 2014 anexiou Krymu a bojmi na Donbase. V rozhovore v relácii Pravda vo svete vysvetľuje, prečo Rusku nikdy nešlo len o územie, ako viac než desať rokov konfliktu zmenilo ukrajinskú spoločnosť – a prečo dnes nik nevie, v akej podobe bude Ukrajina existovať po vojne.

Vzťahy s Ukrajinou sa vyostrujú a Európa sa sporí o sankcie voči Rusku. Slovensko sa pridalo k tlaku Maďarska proti ich prijatiu. Robí Slovensko suverénnu politiku alebo riskuje vlastnú izoláciu? Pozvanie do relácie Analýzy 24 prijal minister zahraničných vecí Juraj Blanár a na diaľku sa pripojil Tomáš Valášek z PS.

„Spojené státy neustále ustupují Rusku, původní pozice byla úplně jiná – Donald Trump sliboval dodat Ukrajině takové zbraně, aby Vladimir Putin rád souhlasil s mírem,” připomíná čtyři roky po začátku ruské agrese bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Rusové si podle něj vodí Donalda Trumpa jako kašpárka na provázku. „A Putin určitě nemá žádné velké morální výčitky, že zničil velkou část Ukrajiny a bombarduje Kyjev, matku ruských měst,“ soudí v Osobnosti Plus.

„Spojené státy neustále ustupují Rusku, původní pozice byla úplně jiná – Donald Trump sliboval dodat Ukrajině takové zbraně, aby Vladimir Putin rád souhlasil s mírem,” připomíná čtyři roky po začátku ruské agrese bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Rusové si podle něj vodí Donalda Trumpa jako kašpárka na provázku. „A Putin určitě nemá žádné velké morální výčitky, že zničil velkou část Ukrajiny a bombarduje Kyjev, matku ruských měst,“ soudí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku čelí útokom, lebo je z Ukrajiny, v Kyjive sa zase snaží vysvetľovať, že Slovensko nie je Robert Fico. Mladá režisérka Anna Ahaliieva v podcaste V redakcii opisuje, že v detstve často chodila na Krym, kde bola aj šikanovaná, no z anexie sa tešila. Neskôr pochopila, že je to propaganda a dnes o jej vplyve na deti unesené do Ruska nakrúca film s názvom 9 mesiacov. Hovorí, že deportované deti v Rusku propagujú ako tovar na e-shope pre adoptívnych rodičov.

„Robert Fico otvorene hovorí o vydieraní Európskej únie – ak sa nepritlačí na Ukrajinu, on bude blokovať sankcie alebo pomoc. Tento rozkol nahráva Rusku. Je to hanebné“, hovorí generál Pavel Macko. „Je to hanebné najmä preto, že Slovensko profituje z ruskej ropy, ktorú spracúva rafinéria Slovnaft (vlastnená maďarským MOL-om). Fico hrozí vypnutím elektriny pre Ukrajincov v čase najväčších mrazov, čo je de facto napomáhanie agresii a konanie proti ženevským konvenciám, ktoré zakazujú zvyšovať utrpenie civilného obyvateľstva“, dopĺňa.Mal to byť Putinov „blitzkrieg“, namiesto toho má jeho agresia voči Ukrajine už 1461 dní, čo sú štyri roky od toho rána 24. februára 2022. Z plánovaného bleskového úderu na Kyjev sa stala vyčerpávajúca a opotrebovávacia vojna.Postupuje sa rádovo v stovkách metrov. K dronom a raketám sa po novom na zbraň premenil aj mráz, ktorý má demoralizovať Ukrajincov. Počty mŕtvych, zranených či zajatých sa podľa západných zdrojov na ruskej strane blížia k miliónu tristotisíc, na ukrajinskej sa zastavili na polovičných hodnotách.A ak sa Ukrajincom podarilo ubrániť Kyjev, Charkov či Cherson, približne pätina ich územia zostáva okupovaná Putinovými jednotkami. V čase, keď si Vladimír Putin robí z mierových rokovaní „stroj na čas“ a jeho blízki - premiéri Orbán či Fico – dávajú nohy do dverí pri sankciách Moskve, či posielajú ultimáta Kyjevu!Ako sa to skončí? Je čas začať sa zaoberať otázkami našej „odolnosti“ a na Ukrajinu sa pozerať ako na jej laboratórium?Témy pre generála Pavla Macka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nihilizmus je filozofia, ktorá vznikla v 19. storočí v Rusku. Vyznačuje sa odmietaním morálnych hodnôt alebo myšlienky, že by čokoľvek v živote malo zmysel, a ide ruka v ruke s pesimizmom a skepticizmom. Pojem nihilizmus preslávil ruský autor Ivan Sergejevič Turgenev postavou Bazarova v knihe Otcovia a deti. S nihilizmom je najčastejšie spájaný nemecký filozof Friedrich Nietzsche, autor dobre známych diel ako je napríklad Tak vravel Zarathustra, Antikrist, Genealógia morálky, či Súmrak modiel. Ak chceš vedieť viac vypočuj si náš dnešný podcast. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka, Nihilizmus, 4ka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

„Robert Fico otvorene hovorí o vydieraní Európskej únie – ak sa nepritlačí na Ukrajinu, on bude blokovať sankcie alebo pomoc. Tento rozkol nahráva Rusku. Je to hanebné“, hovorí generál Pavel Macko. „Je to hanebné najmä preto, že Slovensko profituje z ruskej ropy, ktorú spracúva rafinéria Slovnaft (vlastnená maďarským MOL-om). Fico hrozí vypnutím elektriny pre Ukrajincov v čase najväčších mrazov, čo je de facto napomáhanie agresii a konanie proti ženevským konvenciám, ktoré zakazujú zvyšovať utrpenie civilného obyvateľstva“, dopĺňa.Mal to byť Putinov „blitzkrieg“, namiesto toho má jeho agresia voči Ukrajine už 1461 dní, čo sú štyri roky od toho rána 24. februára 2022. Z plánovaného bleskového úderu na Kyjev sa stala vyčerpávajúca a opotrebovávacia vojna.Postupuje sa rádovo v stovkách metrov. K dronom a raketám sa po novom na zbraň premenil aj mráz, ktorý má demoralizovať Ukrajincov. Počty mŕtvych, zranených či zajatých sa podľa západných zdrojov na ruskej strane blížia k miliónu tristotisíc, na ukrajinskej sa zastavili na polovičných hodnotách.A ak sa Ukrajincom podarilo ubrániť Kyjev, Charkov či Cherson, približne pätina ich územia zostáva okupovaná Putinovými jednotkami. V čase, keď si Vladimír Putin robí z mierových rokovaní „stroj na čas“ a jeho blízki - premiéri Orbán či Fico – dávajú nohy do dverí pri sankciách Moskve, či posielajú ultimáta Kyjevu!Ako sa to skončí? Je čas začať sa zaoberať otázkami našej „odolnosti“ a na Ukrajinu sa pozerať ako na jej laboratórium?Témy pre generála Pavla Macka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jak se sankce proti Rusku dotýkají Rusů žijících v České Republice se dozvíte v rozhovoru Libora Kukala se známým blogerem Antonem Vaykhelem. Vloni byl náš redaktor Thang Xuan Ngo na oslavách lunárního nového roku ve Vietnamu, a mluvil se svou tetou o tom, jaký je ženský úhel pohledu na tyto oslavy. Poslechněte si rozhovor Aleny Kovářové s radními spolku Běloruska solidarita v Brně. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová

Jak se sankce proti Rusku dotýkají Rusů žijících v České Republice se dozvíte v rozhovoru Libora Kukala se známým blogerem Antonem Vaykhelem. Vloni byl náš redaktor Thang Xuan Ngo na oslavách lunárního nového roku ve Vietnamu, a mluvil se svou tetou o tom, jaký je ženský úhel pohledu na tyto oslavy. Poslechněte si rozhovor Aleny Kovářové s radními spolku Běloruska solidarita v Brně. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč chce pomáhat rodinám ukrajinských sportovců, kteří zemřeli ve válce proti Rusku. Ve spolupráci s německou iniciativou Sportovci pro mír spustil dárcovskou kampaň. Mezinárodní olympijský výbor ho diskvalifikoval kvůli tomu, že chtěl závodit v helmě s fotkami padlých ukrajinských sportovců. Varován byl také ukrajinský rychlobruslař Oleh Handej. Svoji helmu s větou od ukrajinské básnířky musel před závodem přelepit páskou.

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč chce pomáhat rodinám ukrajinských sportovců, kteří zemřeli ve válce proti Rusku. Ve spolupráci s německou iniciativou Sportovci pro mír spustil dárcovskou kampaň. Mezinárodní olympijský výbor ho diskvalifikoval kvůli tomu, že chtěl závodit v helmě s fotkami padlých ukrajinských sportovců. Varován byl také ukrajinský rychlobruslař Oleh Handej. Svoji helmu s větou od ukrajinské básnířky musel před závodem přelepit páskou.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Čestmír Strakatý říká, že je „prozápadní, proevropský a proti Rusku“, ale odmítá být dogmatický. „Opakovaně dostávám otázku, kde názorově stojím, a vždycky to dopadne tak, že z toho vypadne, že já ty hodnoty nemám. Myslím, že to tak není. Kdo mě poslouchá pravidelně, ten ví, kde stojím – nemusím to nutně definovat. Zároveň jsem připravený své postoje zpochybňovat, protože věci se hýbou,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také vysvětluje, proč si do svého pořadu nezve Tomia Okamuru, proč je clickbait v době předplatného slepá cesta nebo jakou lekcí pro něj byly rozhovory s Jaroslavem Duškem a Kateřinou Konečnou. Otevřeně mluví také o své citlivosti na konflikt nebo o tom, jak se změnil jeho přístup k vlastnímu tělu.

Zimními olympijskými hrami v Itálii otřásá skandál diskvalifikovaného ukrajinského skeletonisty Vladyslava Heraskevyče. Ten chtěl v hlavním závodě startovat v helmě s fotkami ukrajinských sportovců zabitých ve válce proti Rusku. Podle Mezinárodního olympijského výboru tak ale porušil olympijskou chartu, která zakazuje politická prohlášení na sportovištích.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ficove vlády zanedbávali našu obranu a Rusku platili za neodvedenú prácu na migoch, ktoré vlastne nelietali. Hrozí svetu atómový Armagedon, alebo sa veľmoci dohodnú? Hamas sa nechce odzbrojiť, trvalé riešenie Gazy je v nedohľadne.

Členské štáty Európskej únie definitívne schválili zákaz dovozu ruského plynu najneskôr do konca roka 2027. Nie všetky krajiny sa ale na tomto bode zhodli. Proti hlasovalo Slovensko a Maďarsko. Obidva štáty podávajú žalobu na Súdny dvor EÚ.Bude teraz plyn naozaj drahší? Hrozí, že budú mať Slováci a Slovenky doma zimu? A čo je pravdy na slovnom spojení „lacný ruský plyn”?Na tieto otázky nám odpovedal analytik webu Energie-portal.sk Radovan Potočár.„Na ruskom plyne nie sme závislí”Prečo by toto rozhodnutie únie malo vôbec zaujímať obyvateľov Slovenska? Naše domácnosti najčastejšie kúria plynovým kotlom a viac ako polovica tepla v bytových domoch zase pochádza z plynu, vysvetľuje dôležitosť témy odborník.„Ak by lacný ruský plyn existoval, tak sa o dotovaní plynu nemusíme vôbec rozprávať. A vlády by neminuli miliardy eur na jeho dotovanie,” opisuje Potočár často opakovanú tézu o lacnej komodite z Ruskej federácie.Potvrdzuje ale, že koniec dodávok ruského plynu v roku 2027 naozaj ovplyvní trhové ceny. Upozorňuje však, že zmena cien je už aj teraz turbulentná — v januári ceny plynu výrazne stúpli a koncom januára naopak išli dole.Slovenský premiér Robert Fico proti nariadeniu EÚ protestuje a chystá sa podať žalobu na Súdny dvor. Potočár ale vysvetľuje, že krajina už teraz nie je závislá na ruskom plyne a až taká zmena nenastane. Ruská federácia zabezpečuje v súčanosti už len tretinu dovážaného plynu.„Individuálne európske štátiky, obzvlášť také ako Slovensko, nemajú žiadnu vyjednávaciu silu voči Rusku. Ale spoločne ako Európa vyjednávaciu silu máme,” myslí si analytik o žalobe, ktorú chystá slovenská vláda.Počúvate podcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom.Moderuje Frederika Lodová.

Prinášame ti ukážku Premium epizódy. Prvú časť rozhovoru nájdeš tu

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rubio, nebo Vance? Boj o budoucnost republikánů začal. Kam s Turkem? Kdo v Rusku ničí památku na svobodu. Mercosur testuje schopnost Evropy jednat. Nepít je v Česku stále nenormální. Ještě, že je tu aspoň „suchý únor“ A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud chce Evropa přežít v tomto rozkomíhaném světě, musí stát mocností, ať se jí to líbí nebo nelíbí,“ říká Petr Kolář, když mluví o současném světě, ve kterém se podle něj rozpadá představa stability, na kterou jsme byli zvyklí. Bývalý velvyslanec v USA i Rusku a poradce prezidenta Petra Pavla sleduje americkou politiku s otevřeným znepokojením a bez iluzí. O Donaldu Trumpovi mluví jako o politikovi, který uvažuje v logice, kde jeden vyhrává a druhý prohrává a opakuje, že podlézání a lichocení na něj neplatí. Když mluví o NATO, říká, že Trump se chová, jako kdyby Spojené státy nebyly jeho součástí a označuje to za znepokojivé. Silným tématem rozhovoru je i Grónsko. Kolář připomíná, že Trump z něj neslevil a že jeho jednání není jen rétorika, ale součást snahy „vstoupit do dějin“ skrze mocenská gesta a rozšiřování vlivu. Mluví o nejistotě, kterou tento styl politiky přináší. „My vlastně nemůžeme teď v klidu spát, že bylo něco řečeno a že to tak bude,“ vysvětluje exdiplomat. Výrazně se zastavuje také u Venezuely a únosu Nicoláse Madura. Připomíná porušení mezinárodního práva, ale zároveň otevřeně říká, že mu to přišlo „docela sympatické”, protože šlo o diktátora, který „ukradl volby“. Zásadní zlom ale vidí v tom, co přišlo potom - místo nastolení pořádku, práva a svobodných voleb podle něj nastupuje logika moci, vazalství a zájmů. „To jde mimo rámec toho, jak doposud ten tzv. globální západ, vedený Amerikou, fungoval,“ říká Kolář. V debatě o roli Spojených států dodává: „To není Amerika, kterou já znám a kterou jsem pokládal za svůj druhý domov.“ Mluví o proměně společnosti, tlaku na instituce i o atmosféře nejistoty. Trumpův styl politiky podle něj není jen problémem USA, ale zásadní výzvou pro Evropu. „Musí se mu ukázat síla. To je jediné, na co je schopen reagovat nějak konstruktivně,“ dodává. Kolář zároveň vysvětluje, proč Evropa nemůže zůstat jen „peněženkou světa“, ale musí být i politickou a vojenskou mocností. Připomíná staré pravidlo „chceš-li mír, připravuj se na válku“ a opakuje, že solidarita s Ukrajinou není charita, ale investicí do naší bezpečnosti. Jak se podle Koláře mění logika západního světa? Co znamená Trumpova politika pro Evropu? A proč bez vlastní síly nemůže Evropa obstát? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Kolářem.

Zelenskyj v Davose kritizoval neschopnosť európskych štátov postaviť sa Rusku. Rusi chcú územie, bez toho vraj mier nebude.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Když měl Martin Vaculík přijít do studia, mezi kolegy zaznělo: Legenda! Známý automobilový novinář mě ale hned opravil: „Člověk, který je mentálně fit, nemůže snést, aby o něm někdo mluvil jako o legendě,“ řekl a dodal, že se za autoritu nepovažuje. V rozhovoru vysvětluje, že se jen „přicucává k autoritám“, filtruje jejich názory a snaží se je předávat srozumitelnější formou dál. Právě odstup od vlastní důležitosti, snaha nestavět se nad ostatní a věci spíš vysvětlovat než soudit se v rozhovoru vracejí znovu a znovu. Vaculík mluví o vlivu svého dědečka Ludvíka Vaculíka a o jeho schopnosti popisovat svět bez morálního odsudku. „Ta schopnost někoho popsat a vůbec ho nesoudit je úžasná a mně chybí,“ říká otevřeně a naráží tak na chvíle, kdy se vyjadřuje třeba k politice. Připomíná dědovy texty o Rusku a jeho otázku, proč země investuje tolik energie navenek místo toho, aby „to zlepšila doma“ a říká, že právě tyhle myšlenky jsou dnes znovu bolestně aktuální. Rozhovor se dotýká i Vaculíkových politických a společenských statusů, kvůli nimž slýchá: „Ševče, drž se svého kopyta“. Přiznává, že právě tyhle texty mají mnohem větší dosah než psaní o autech a že ho baví „nalákat lidi na auta a pak do nich pustit trochu té prodemokratické, proenvironmentální politiky“. Mluví o tom, proč auta přestávají být pro část společnosti tématem, jak se mladí lidé učí žít bez nich a proč jsou města bez aut pro mnohé vlastně přívětivější. Zároveň ale odmítá jednoduché kulturní války a vysvětluje, proč má v politice znít i hlas motoristů - rozumně podaný, bez popírání klimatické změny. Velká část rozhovoru se točí kolem elektromobility, odporu vůči ní a toho, proč podle Vaculíka nejde jen o technický problém. Popisuje selhání automobilek, servisů i politické komunikace a mluví o „kontrarevoluci všech, kteří byli závislí na klasickém spalováku“. Zároveň říká, že elektromobil dnes považuje za ideální řešení pro většinu běžného provozu a vysvětluje, proč změnil názor. „Elektromobil nebude mít vyšší servisní náklady ani pro druhého, ani pro třetího kupujícího,“ říká a dodává, že největší problém není technologie, ale ekonomické a mocenské zájmy kolem ní. Do rozhovoru vstupují i témata ruské propagandy, Green Dealu, role frustrace ve společnosti a to, čemu Vaculík říká „emancipace blbosti“. „Šetřeme s tvorbou antisystémově naladěných občanů. Už jsme jich vyprodukovali dost,“ nabádá. Kde dnes leží hranice mezi svobodou a ohleduplností? Proč jsou auta symbolem společenských rozbrojů, i když už pro mnoho lidí přestávají být důležitá? A kdo skutečně profituje z odporu vůči změnám? Pusťte si celý rozhovor.

Svi vole Vučića. (Ali stvaaaarno). Bar nas u to ubeđuju Siniša Mali, Breskvica i cela ekipa iz Ami G Show-a. U novoj epizodi zaranjamo u estradni univerzum predsednika i pitamo se - čemu služi ovaj performans i šta nam govori o stanju nacije? Nakon 20 dana pauze, Njuz PODkast se vraća sa rekapitulacijom prazničnog ludila koji je teško nadmašiti. A kad smo kod proslava, analiziramo i onu u Informeru, gde je državni vrh aplaudirao osuđenom ubici. Od estrade idemo pravo u dramu i pitamo se zašto se Javni servis u zvaničnom saopštenju pravda Informeru zbog scenarija humorističke serije "Radio Mileva". I usred svega toga, naš Nenad je zbog jedne izjave o propalom Ćacilendu postao zvezda Informerovog izveštavanja o "zlu koje vide tajkunski mediji". Plus: masovno gašenje Instagram naloga, misteriozni pank bend Vladimira Orlića, sneg koji nas je (opet) iznenadio u januaru i Trampov plan za kupovinu Grenlanda. Vežite se, polećemo! ► Posetite naš NJUZ SHOP i pronađite omiljene majice, šolje i magnete! Zahvaljujući našim prijateljima iz D Express, poštarina na teritoriji Srbije je POTPUNO BESPLATNA!

„Nějací maskovaní agenti v neoznačených vozidlech unáší lidi tmavé pleti jenom proto, že jsou tmavé pleti? To jsou scény, které vidíme z USA! To je, nechci říct neamerické, ale mělo by to znepokojovat i tradiční voliče Republikánské strany,“ říká amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštof Kozák. Daří se Donaldu Trumpovi plnit předvolební sliby? Jak číst jeho poslední kroky směrem k Rusku? A má jeho mírový plán pro Blízký východ šanci na úspěch?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tam, kde je v ozaj demokratickom prostredí, tam robí pred svojimi voličmi ramená, ale keď je v Rusku – kde má reálnu príležitosť zabojovať za mier - tak tam je voči Putinovi v úplne submisívnej pozícií, hovorí exdiplomat Peter Weiss. Fico nás ženie do samoizolácie, tvrdí. Stala sa zahraničná politika liečbou premiérových frustrácií a pochová americký prezident NATO?Svet sa dnes doslova vymkol z kĺbov a zdá sa, že je dnes len otázkou času, keď začneme tancovať aktuálnu planetárnu podobu stredovekého „Danse Macabre“.K už takmer štyri roky trvajúcim chúťkam Putinovho Ruska, ktoré v mene svojich imperiálnych cieľov brutálne, vedome a zámerne vraždí na Ukrajine, sa aktuálne pridali aj Trumpove Spojené štáty.Tie napadli Venezuelu, uniesli jej prezidenta a dnes sa nepokryte vyhrážajú i obsadením dánskeho Grónska, prakticky za akúkoľvek cenu. Z nášho kľúčového spojenca a piliera Severoatlantickej aliancie sa tak stala akútna hrozba pre celý Západný svet reprezentovaný hodnotovou jednotou Európy a Severoamerického kontinentu. Doterajšia zdanlivo nerozborná jednota hodnôt, cieľov a vzájomnej dôvery je tak v mihu preč a medzi USA a EÚ nečakane vyrástli až ľadové hrozby tvrdého - a možno až horúceho - konfliktu.Zvoní Severoatlantickej aliancií umieračik? Bude Trumpova politika napokon definitívnym bozkom smrti pre NATO, a ak áno, je na to Európa pripravená? No a čo Slovensko - vieme vôbec, kde je naše miesto a s kým chceme budovať bezpečný domov v týchto mimoriadne neistých a turbulentných časoch? No a napokon, čo vláda Roberta Fica - vie vôbec, čo robí a v mene koho a čoho robí práve to, čo robí?„Zahraničná politika našej vlády sa úplne obetovala udržaniu si krajne pravicového, antieurópskeho a proruského voličstva SMERu, ktoré Ficovi po odchode Pellegriniho ešte ostalo. A v mene toho, aby si ich udržal, povie premiér prakticky čokoľvek. Vystavili sme sa tak do samoizolácie,“ tvrdí Peter Weiss.Rozhovor s Petrom Weissom sme nahrávali ešte pred stretnutím premiéra Fica s americkým prezidentom Trumpom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Tam, kde je v ozaj demokratickom prostredí, tam robí pred svojimi voličmi ramená, ale keď je v Rusku – kde má reálnu príležitosť zabojovať za mier - tak tam je voči Putinovi v úplne submisívnej pozícií, hovorí exdiplomat Peter Weiss. Fico nás ženie do samoizolácie, tvrdí. Stala sa zahraničná politika liečbou premiérových frustrácií a pochová americký prezident NATO?Svet sa dnes doslova vymkol z kĺbov a zdá sa, že je dnes len otázkou času, keď začneme tancovať aktuálnu planetárnu podobu stredovekého „Danse Macabre“.K už takmer štyri roky trvajúcim chúťkam Putinovho Ruska, ktoré v mene svojich imperiálnych cieľov brutálne, vedome a zámerne vraždí na Ukrajine, sa aktuálne pridali aj Trumpove Spojené štáty.Tie napadli Venezuelu, uniesli jej prezidenta a dnes sa nepokryte vyhrážajú i obsadením dánskeho Grónska, prakticky za akúkoľvek cenu. Z nášho kľúčového spojenca a piliera Severoatlantickej aliancie sa tak stala akútna hrozba pre celý Západný svet reprezentovaný hodnotovou jednotou Európy a Severoamerického kontinentu. Doterajšia zdanlivo nerozborná jednota hodnôt, cieľov a vzájomnej dôvery je tak v mihu preč a medzi USA a EÚ nečakane vyrástli až ľadové hrozby tvrdého - a možno až horúceho - konfliktu.Zvoní Severoatlantickej aliancií umieračik? Bude Trumpova politika napokon definitívnym bozkom smrti pre NATO, a ak áno, je na to Európa pripravená? No a čo Slovensko - vieme vôbec, kde je naše miesto a s kým chceme budovať bezpečný domov v týchto mimoriadne neistých a turbulentných časoch? No a napokon, čo vláda Roberta Fica - vie vôbec, čo robí a v mene koho a čoho robí práve to, čo robí?„Zahraničná politika našej vlády sa úplne obetovala udržaniu si krajne pravicového, antieurópskeho a proruského voličstva SMERu, ktoré Ficovi po odchode Pellegriniho ešte ostalo. A v mene toho, aby si ich udržal, povie premiér prakticky čokoľvek. Vystavili sme sa tak do samoizolácie,“ tvrdí Peter Weiss.Rozhovor s Petrom Weissom sme nahrávali ešte pred stretnutím premiéra Fica s americkým prezidentom Trumpom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Bude vojna medzi Iránom a USA, a zapojí sa do nej Izrael? Čo sa stane s Grónskom a najmä - čo bude potom s NATO? Podľa bývalého veľvyslanca SR pri NATO a v súčasnosti tieňového ministra obrany za PS by o Grónsko nikto nebojoval, lebo by ho Američania mohli obsadiť za pár hodín. Z NATO by to však mohlo urobiť papierovú alianciu. Európa by sa ale podľa neho dokázala ubrániť Rusku aj bez USA, akurát nie okamžite. Okamžitý útok podľa neho nehrozí. O Kaliňákovej novej luxusnej kancelárii pre ministra hovorí, že ak by sa ním stal, nikdy si do nej nesadne.V podcaste s poslancom za PS Tomášom Valáškom sa dozviete:– od 1. minúty – ako zasiahne Donald Trump proti Iránu;– po 2:30 – či sa dá slovám amerického prezidenta veriť, keď už viackrát hrozil a nič sa nestalo;– po 7:00 – čo čaká od stretnutia Dánov a USA o Grónsku;– od 8:30 – či je reálna vojenská okupácia Grónska Američanmi;– po 11:00 – že Dáni v podstate Grónsko kolonizujú;– od 12:30 – že reakciou na prípadnú vojenskú okupáciu Grónska by zrejme neboli hromadné odchody z NATO;– po 15:45 – že o Grónsko zrejme nikto nebude vojensky bojovať;– okolo 17:00 – ako by Američania vojensky obsadili Grónsko zrejme za pár hodín;– po 18:00 – čo by sa v takom prípade stalo z NATO;– od 22:00 – či by sa Európa ubránila Rusku aj bez USA;– po 23:30 – že Rusko podľa neho aktuálne tiež nie je pripravené na vojnu proti Európe;– od 24:30 – že Robert Fico požičal Kube viac ako 130 miliónov a Kuba nám ich teraz nesplatí;– po 28:00 – ako vníma Ficovu cestu do USA a podpis zmluvy o jadrovej elektrárni;– od 30:00 – či má Smer vo vzťahu k Donaldovi Trumpovi a USA absolútny guláš;– po 31:00 – čo si myslí o výzve prezidenta Pellegriniho, aby sa slovenskí ministri zúčastnili na stretnutí Koalície ochotných;– od 34:00 – že Robert Fico si poštval ešte aj budúceho možného lídra Maďarska a o chvíľu;– po 35:00 – či je podľa neho Maďarská aliancia opozíciou voči súčasnej vláde a s kým by išla od koalície;– od 40:00 – či by ako minister obrany sedel v novej Kaliňákovej kancelárii s machovou stenou za 156 tisíc eur;– po 42:00 – čo by mal nakupovať slovenský rezort obrany.

Bude vojna medzi Iránom a USA, a zapojí sa do nej Izrael? Čo sa stane s Grónskom a najmä - čo bude potom s NATO? Podľa bývalého veľvyslanca SR pri NATO a v súčasnosti tieňového ministra obrany za PS by o Grónsko nikto nebojoval, lebo by ho Američania mohli obsadiť za pár hodín. Z NATO by to však mohlo urobiť papierovú alianciu. Európa by sa ale podľa neho dokázala ubrániť Rusku aj bez USA, akurát nie okamžite. Okamžitý útok podľa neho nehrozí. O Kaliňákovej novej luxusnej kancelárii pre ministra hovorí, že ak by sa ním stal, nikdy si do nej nesadne.V podcaste s poslancom za PS Tomášom Valáškom sa dozviete:– od 1. minúty – ako zasiahne Donald Trump proti Iránu;– po 2:30 – či sa dá slovám amerického prezidenta veriť, keď už viackrát hrozil a nič sa nestalo;– po 7:00 – čo čaká od stretnutia Dánov a USA o Grónsku;– od 8:30 – či je reálna vojenská okupácia Grónska Američanmi;– po 11:00 – že Dáni v podstate Grónsko kolonizujú;– od 12:30 – že reakciou na prípadnú vojenskú okupáciu Grónska by zrejme neboli hromadné odchody z NATO;– po 15:45 – že o Grónsko zrejme nikto nebude vojensky bojovať;– okolo 17:00 – ako by Američania vojensky obsadili Grónsko zrejme za pár hodín;– po 18:00 – čo by sa v takom prípade stalo z NATO;– od 22:00 – či by sa Európa ubránila Rusku aj bez USA;– po 23:30 – že Rusko podľa neho aktuálne tiež nie je pripravené na vojnu proti Európe;– od 24:30 – že Robert Fico požičal Kube viac ako 130 miliónov a Kuba nám ich teraz nesplatí;– po 28:00 – ako vníma Ficovu cestu do USA a podpis zmluvy o jadrovej elektrárni;– od 30:00 – či má Smer vo vzťahu k Donaldovi Trumpovi a USA absolútny guláš;– po 31:00 – čo si myslí o výzve prezidenta Pellegriniho, aby sa slovenskí ministri zúčastnili na stretnutí Koalície ochotných;– od 34:00 – že Robert Fico si poštval ešte aj budúceho možného lídra Maďarska a o chvíľu;– po 35:00 – či je podľa neho Maďarská aliancia opozíciou voči súčasnej vláde a s kým by išla od koalície;– od 40:00 – či by ako minister obrany sedel v novej Kaliňákovej kancelárii s machovou stenou za 156 tisíc eur;– po 42:00 – čo by mal nakupovať slovenský rezort obrany.

1. Konsolidačný balík opäť prevetrá peňaženky 2. Štát sa zväčšuje, ale lepšie služby neposkytuje 3. Na získanie venezuelského ropného bohatstva budú potrebné miliardy 4. Rusku po štyroch rokoch vojny dochádzajú peniaze

1. Svet podľa Donalda Trumpa. 2. Zásadový Fico. 3. Čo povedali ostatní

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.

Ve čtvrtek 19. prosince se v Rusku konala každoroční tzv. „přímá linka“ – trapná inscenace zcela spontánní komunikace diktátora Putina s občany Ruské federace, kteří se do studia dovolali. Jako vždy, pořadatelé ubohé show se nás marně snažili přesvědčit, že zcela nahodilí posluchači živelně pokládali svému obdivovanému prezidentovi předem nepřipravené otázky, a ten na ně zcela otevřeně odpovídal.

Před volbami se hojně řešila otázka, zda, v případě, že se dostane k moci sestava vedená hnutím ANO, bude z toho mít radost Putinovo Rusko. Andrej Babiš tvrdil, že je to zlovolný nesmysl, strany bývalé vlády naopak na hrozbě únosu Česka na Východ stavěly volební kampaň.

Nastoupili Češi cestu do ruské náruče? Babiš a Okamura v odlišných pozicích . V Trumpově Bílém domě je čím dál více prasklin. Jak kroky Babišovy vlády nahrávají Rusku

Svět okolo nás se rychle mění. Ne vždy k horšímu, někdy i k lepšímu, i když to kdekdo zřejmě bude vydávat za „horší“. Objevila se zpráva, která se týká evropské bezpečnosti. Tedy oblasti, kterou občané, voliči, považují za klíčovou pro své životy.