Podcasts about rusku

Vydrží déle prezident Pavel trvat na své podmínce, že Andrej Babiš musí nejprve oznámit veřejnosti řešení střetu zájmů, až pak ho jmenuje premiérem? Nebo bude neústupnější šéf ANO, který to to odmítá?Těžko sázet, kdo má silnější nervy. Každopádně máme za sebou už tři schůzky prezidenta s vítězem sněmovních voleb, které vždy skončily stejně bezvýsledně. Reportéři z podcastu Vlevo dole oslovili své zdroje na Pražském hradě a v hnutí ANO, aby dali dohromady následnou rekonstrukci jejich rozhovorů.„Dobrý den, pane předsedo, sleduju vás, nasadil jste rychlé tempo v povolebních jednáních. Tak už asi pro mě máte program nové vlády?“„Ano, pane prezidente, vždyť jsem vám ho posílal do datovky, přišlo vám to?“„Viděl jsem, ale s dovolením - to už je opravdu finální verze? Úplně mi tam chybí mezinárodní kontext. Není tam ani zmínka o bezpečnostní situaci ve světě, ani zmínka o Rusku jako bezpečnostní hrozbě…“„Uklidním vás. To se samozřejmě ještě může měnit. Lidé nám posílají různé podněty přes sociální sítě, Aneta to dává dohromady. S kolegy z SPD a Motoristů jsme se dohodli, že tyhle podněty budeme vnímat - a pokud se na tom domluvíme, tak to tam ještě přidáme.“„Dobře, jak je libo, tak ještě počkáme na názory voličů. Máte tedy pro mě alespoň návrh personálního složení nové vlády, který jste mi slíbil představit v polovině listopadu? Abychom se nějak konečně pohnuli dál...“„Pane prezidente, my jsme připraveni vládu v zemi okamžitě převzít! Všechno máme nachystané, už jsme tam byli, jsme připraveni, Karel s Alenkou mají dlouhý seznam toho, co všechno uděláme hned první den… Jen ty personálie mi nejdou, asi víte, že ministři nerostou na stromech.“„Takže taky nic. No dobře, pane předsedo, alespoň se vás zeptám, kdy máte v plánu veřejně oznámit, jakým způsobem hodláte vyřešit svůj konflikt zájmů, jak jsme se na tom domluvili a jak jste to slíbil? Máte ty nejlepší právníky, určitě něco vymysleli.“„To jste špatně pochopil. Já to klidně hned teď prozradím vám. Ale nevím, proč bych to měl dělat veřejně na nějaké tiskovce. Tahle věc s jmenováním nemá nic společného, nemůže to být vaše podmínka. Je potřeba si přečíst ústavu. Žádný takový zákon nemáme.“„Chápu, že nemohu chtít věci, které mi ani zákon, ani ústava neumožňují. Vycházíme ale ze závazného nálezu Ústavního soudu z roku 2020. Rozhodnutí výslovně ukládá prezidentovi, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo dalším členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.“„Pane prezidente, omlouvám se, ale vy jste možná až moc pod tlakem svých jestřábích poradců, přitom jinak jste docela takový hodný člověk. Vaši lidé asi nevědí, s kým mají tu čest. Já to vyřeším, spolehněte. Věřte mi, bez obav. Já jsem v životě vždycky všechno vyřešil. V byznyse to tak funguje, domluva na čtyři oči a podání ruky. Vy vojáci to asi máte stejně, ne?“„Pane předsedo, vidím, že dneska se už dál zřejmě neposuneme. Tak se domluvíme, že za mnou přijdete na Hrad zase za týden. A zkuste už prosím přinést něco konkrétního, ano?“Kdo od Babiše dostane funkci ve Sněmovně a kdo může zapomenout? Kam TOP 09 příště posadí Kalouska? A klikli jste už dneska na video v mailu? V každém případě si pusťte čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Záznam diskusie Na štyri strany, v ktorej debatovali ekonóm Ivan Mikloš, novinári Petra Procházková a Mirek Tóda a diplomat Róbert Ondrejcsák o aktuálnom dianí vo svete. Spolu s moderátorom Dušanom Mikušovičom rozobrali očakávania od Andreja Babiša, nové sankcie proti Rusku, vývoj na ukrajinskom fronte aj dôsledky Trumpovej politiky.

Sportnet.sk a PRESSko podcasty spojili sily a odteraz všetky podcasty PRESSko PLUS nájdete na Youtube a webe Sportnet.sk. Hosťom #132 epizódy je slovenský futbalový reprezentant Denis Vavro. O čom sme sa s Denisom rozprávali? pozitívnom covid teste na EURO v Rusku podmienkach v karanténe, ruskej sanitke a policajnej eskorte kto stojí za jeho dlhými pasmi pri rozohrávke? jeho pozícii v tíme a komunikácii s trénerom Calzonom kto mu bol oporou počas rehabilitácie? Viac na portáli - https://sportnet.sk Sledujte nás aj na sociálnych sieťach: ♦ Facebooku - https://www.facebook.com/Sportnet.sk ♦ Instagrame - https://www.instagram.com/sportnet.sk ♦ Twitteri - https://www.twitter.com/sportnet_skSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tretej epizóde basketbalového podcastu Pod košom zavítala do štúdia skutočná legenda slovenského basketbalu. Zuzana Žirková, trojnásobná víťazka Euroligy a osemnásobná slovenská basketbalistka roka, otvorene porozprávala o svojej bohatej kariére aj súčasnej trénerskej misii v Banskej Bystrici.Zuzana Žirková, ktorá sa prekvapivo najskôr venovala futbalu, v rozhovore spomínala na svoje začiatky, cestu k basketbalu a prelomové momenty kariéry. Exkluzívne odhalila zákulisie pôsobenia v prestížnych kluboch - od Ružomberka cez Brno, Šoproň až po ruský angažmán a americkú WNBA.„Bolo to neuveriteľné obdobie,” spomína Zuzana Žirková na euroligové tituly s Ružomberkom, kde ju pod svoje krídla zobrala Natália Hejková. Fanúšikov určite zaujme jej otvorený pohľad na život profesionálnej športovkyne v Rusku, kde ju vozili súkromnými lietadlami a mala vlastného šoféra aj prekladateľku.V podcaste nezostanú nepovšimnuté ani jej skúsenosti z olympiády v Sydney 2000, kde ako členka jediného slovenského basketbalového tímu v histórii olympijských hier zažila niečo „neskutočné”.Dnes Zuzana Žirková úspešne vedie Sláviu Banská Bystrica, s ktorou trikrát po sebe postúpila do finále slovenskej ligy. V rozhovore odkryla svoju trénerskú filozofiu, porozprávala o rozdieloch medzi súčasnými mladými hráčkami a svojou generáciou, aj o tom, ako jej dcéra Dorotka kráča v maminých šľapajach.Nechýbal ani pohľad na súčasný stav slovenského ženského basketbalu, blížiacu sa kvalifikáciu na ME 2027 a príchod naturalizovanej Američanky Kyry Lambertovej do reprezentácie.Zuzana Žirková, ktorá sa v minulosti objavila aj na lavičke mužského Lučenca ako asistentka, úprimne hodnotí stav slovenského basketbalu a prichádza s nápadmi, ako systém zlepšiť. „Každý vie najlepšie, ako sa robí, ale nakoniec nikto pre to nič neurobí,” hovorí otvorene.

V tretej epizóde basketbalového podcastu Pod košom zavítala do štúdia skutočná legenda slovenského basketbalu. Zuzana Žirková, trojnásobná víťazka Euroligy a osemnásobná slovenská basketbalistka roka, otvorene porozprávala o svojej bohatej kariére aj súčasnej trénerskej misii v Banskej Bystrici.Zuzana Žirková, ktorá sa prekvapivo najskôr venovala futbalu, v rozhovore spomínala na svoje začiatky, cestu k basketbalu a prelomové momenty kariéry. Exkluzívne odhalila zákulisie pôsobenia v prestížnych kluboch - od Ružomberka cez Brno, Šoproň až po ruský angažmán a americkú WNBA.„Bolo to neuveriteľné obdobie,” spomína Zuzana Žirková na euroligové tituly s Ružomberkom, kde ju pod svoje krídla zobrala Natália Hejková. Fanúšikov určite zaujme jej otvorený pohľad na život profesionálnej športovkyne v Rusku, kde ju vozili súkromnými lietadlami a mala vlastného šoféra aj prekladateľku.V podcaste nezostanú nepovšimnuté ani jej skúsenosti z olympiády v Sydney 2000, kde ako členka jediného slovenského basketbalového tímu v histórii olympijských hier zažila niečo „neskutočné”.Dnes Zuzana Žirková úspešne vedie Sláviu Banská Bystrica, s ktorou trikrát po sebe postúpila do finále slovenskej ligy. V rozhovore odkryla svoju trénerskú filozofiu, porozprávala o rozdieloch medzi súčasnými mladými hráčkami a svojou generáciou, aj o tom, ako jej dcéra Dorotka kráča v maminých šľapajach.Nechýbal ani pohľad na súčasný stav slovenského ženského basketbalu, blížiacu sa kvalifikáciu na ME 2027 a príchod naturalizovanej Američanky Kyry Lambertovej do reprezentácie.Zuzana Žirková, ktorá sa v minulosti objavila aj na lavičke mužského Lučenca ako asistentka, úprimne hodnotí stav slovenského basketbalu a prichádza s nápadmi, ako systém zlepšiť. „Každý vie najlepšie, ako sa robí, ale nakoniec nikto pre to nič neurobí,” hovorí otvorene.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politici by neměli být užiteční idioti oligarchů,“ říká protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který po letech v zákulisí politiky vydal knihu Kauza Česko. V ní shrnuje zkušenosti z doby, kdy sledoval, jak se hraje o miliardové zakázky, zatímco veřejnost vídala jen hemžení na povrchu. Chtěl prý ukázat, kdo jsou ti skuteční režiséři a scenáristé moci, kteří tahají za nitky, ale zároveň nabídnout naději, že se s tím dá něco dělat. „Nemusíme se smířit s tím, že budeme marnit potenciál téhle země,“ dodává s tím, že bychom po politicích měli chtít co možná nejvíce. Za největší problém považuje českou oligarchii - skupinu lidí, kteří získali obrovské finanční prostředky během privatizace a dnes si mohou koupit takřka kohokoliv. Připouští, že mezi politiky vidí i poctivé hráče, ale dodává: „Po osmdesáti procentech těch poslanců nezůstane vůbec nic. Oni to prostě jenom odsedí ty čtyři roky. A nemají z toho ani špatný pocit.“ Mluví proto o potřebě „druhé polistopadové republiky“, tedy symbolického zlomu, kdy si řekneme, které instituce posílit, které zrušit a jak zemi znovu nastavit. Změnu ale podle něj mohou přinést jen politici, kteří odmítnou hrát starou hru. „Přestanou chtít být těmi užitečnými idioty a budou dělat takové kroky, které budou zužovat prostor pro to, aby si z Česka a z veřejných rozpočtů pořád dělal někdo cedník,“ nabádá expert. Ondráčka také mluví o selhání Fialovy vlády, ale i její nepřipravenosti a kritizuje, že nedoručila žádnou reformu ani deagrofertizaci. Návrat Andreje Babiše považuje za důsledek selhání slabých soupeřů. „Babiš je silný, protože ti druzí jsou slabí. A paradoxně teď může působit jako jediný dospělý v místnosti,“ říká Ondráčka k plánům na společný kabinet s SPD a Motoristy. Zároveň si ale nemyslí, že by Babiš vedl Česko směrem k Rusku. „Velmi dobře ví, že Rusové faktury neplatí,“ vysvětluje expert s tím, že šéf hnutí ANO si je vědom, že svůj byznys dělá v Evropě. Jak podle Davida Ondráčky skutečně funguje zákulisí české politiky? Proč si většina poslanců svůj mandát „jen odsedí“? Kde přesně se v Česku ztrácejí miliardy a jak by mohl vypadat systém, který by to změnil? I to se dozvíte v rozhovoru.

Rodinná sága o živote rodiny profesora medicíny Pavla Alexejeviča Kukockého, odohrávajúca sa na pozadí zložitej a rozporuplnej histórie sovietskeho Ruska od jeho vzniku do polovice šesťdesiatych rokov minulého storočia. Jej hrdinami sú citliví ľudia s komplikovanými a nezriedka až tragickými osudmi, ktorí bojujú o svoje práva, svoju pravdu a šťastie. Talentovaný a ctižiadostivý gynekológ Dr. Kukockij sa usiluje o reformu zdravotníctva v sovietskom Rusku a o znovuzavedenie práva na potrat. Ohrozí tým nielen svoju sľubnú lekársku kariéru, ale aj vlastný idylický rodinný život, keď sa s manželkou ujmú siroty, ktorej matka zomrela pri nelegálnom potrate. Román vyšiel v roku 2001, v čase vrcholiacej demokratizácie postsovietskeho Ruska a autorka zaň dostala ruskú Bookerovu cenu. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia. Číta: Lucia Vráblicová

„Tu nie sme v Rusku. Štát a cirkev majú svoju autonómiu a neriadia spolu krajinu,“ hovorí katolícky kňaz a bývalý výkonný sekretár KBS Anton Ziolkovský. V rozhovore nájdete odpovede aj na tieto otázky: Zasahuje cirkev do politiky? Ako vyzerá zákulisie komunikácie medzi biskupmi a Smerom? Cíti sa byť kňaz Ziolkovský fašistom? Je vhodné používať vo verejnom živote náboženský jazyk? Čo spojilo liberála Martina M. Šimečku s konzervatívcom Rodom Dreherom?

Samit Trumpa s Putinom v Budapešti je zrušený. EÚ schválila 19. balík sankcií proti Rusku a do dvoch rokov končí s ruským plynom a ropou. Čo je v balíku a prečo Robert Fico ho najskôr odmietal ale potom podporil?Spojené štáty dali na čierny zoznam ruské ropné giganty. Hrozia teraz sekundárne sankcie aj Slovensku, keďže stále nakupujeme ruské suroviny?Podľa premiéra Fica je EÚ v prdeli. Povedal to aj nemeckému kancelárovi? Koordinuje sa s Maďarskom a prečo na summite lídrov únie zastupuje Viktora Orbána a presadzuje maďarské postoje? Ako sa Slovensko postaví k obranný plánom únie? A čo znamená keď na jednej strane podpisuje dohody s Ukrajinskou vládou no pritom stále obhajuje ruské postoje k vojne?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Univerzity Komenského profesorom Jozefom BÁTOROM.

Spojené státy uvalily sankce na největší ruské ropné společnosti. Evropa chystá pro Ukrajinu mírový plán, který má podle zahraničních agentur 12 bodů a na jeho plnění má dohlížet mírový výbor pod dohledem USA. „Nemůžeme Rusku slíbit, že zmrazíme frontovou linii, všichni se rozejdeme a bude klid. Možná se nebude střílet, ale co bude s Ruskou federací?“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová a doplňuje, že po válce dojde k vyšetřování válečných zločinů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Parlament má za sebou schválenie štátneho rozpočtu aj konsolidačného balíka. Ten však nepodporil poslanec Hlasu Ján Ferenčák. Schytal za to ostrú kritiku svojich kolegov, ktorý hovorili o zrade.Má teda vládna koalícia 79, alebo len 78 poslancov, ako hovoril premiér Fico? Prečo preferencie Hlasu posledný rok klesajú? Zostane Ján Ferenčák v strane, bude podporovať koalíciu? A čo hovorí na nápady Smeru predĺžiť volebné obdobie vlády či samospráv? Zahlasuje za ďalšie zmeny v trestnom zákone či za zrušenie Špecializovaného trestného súdu? Ako vidí ako primátor kriminalitu v našich mestách a obciach na ktorú sa sťažuje aj Združenie miest a obcí Slovenska či Únia miest?A prečo Robert Fico podporí ďalšie kolo európskych sankcií proti Rusku a prečo vláda chystá 14. balík vojenskej pomoci Ukrajine? Braňo Závodský sa rozprával so stále poslancom koaličnej strany Hlas – SD, predsedom výboru parlamentu pre európskeho záležitosti a primátorom Kežmarku Jánom Ferenčákom.

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.

Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?

Slovenský MMA bojovník Ivan Buchinger je fenomén a v mnohých ohľadoch unikát. Legenda, ktorá sa bráni tomuto označeniu. Na októbrovom turnaji Oktagon 77 v Bratislave však naplno ukázal, prečo si právom zaslúži tento honor.Rodák z Gabčíkova je bývalý šampión popredných európskych organizácií Cage Warriors, M-1, Oktagonu a niekdajší 18. najlepší bojovník sveta v perovej váhe. Zápasil aj s najväčšou hviezdou MMA Conorom McGregorom.V čoskoro 40 rokoch je na sklonku kariéry. Už viac ako dva roky robí MMA popri práci na plný úväzok. Avšak nesťažuje sa.„Toto je môj životný štýl, som veľmi spokojný. Mám peknú rodinku, prácu a MMA ako koníček,” vravel s úsmevom v podcaste Staredown na ŠPORT.sk.Predminulú sobotu čelil v Bratislave o 5 rokov mladšiemu Írovi Richiemu Smullenovi s dovtedy skvelým skóre 15-3-1 a so skúsenosťami z UFC (0-1) či Bellatoru (4-2).Ivan Buchinger utrpel v príprave zranenie už dvakrát operovaného ramena. Plakal a bál sa konca kariéry. Vo zvyšku prípravy nemohol zápasiť. McGregorovho tréningového partnera s čiernym opaskom v brazílskom džiu-džicu napriek tomu utiahol v 3. kole na ninja choke.Ivan Buchinger po Smullenovom skalpe zveľadil svoju úctyhodnú bilanciu na 46-10 a potvrdil pozíciu jednotky rebríčka Oktagonu v ľahkej váhe.Začiatkom budúceho roka sa chystá na posledný útok na titul. Podľa informácií ŠPORT.sk nastúpi proti víťazovi súboja o uvoľnený titul medzi Poliakom Mateuszom Legierským a Turkom Attilom Korkmazom.V podcaste Staredown vravel aj o tom, ako „gabčíkovské pachy” môžu za jeho dlhovekosť, čo sa dialo, keď to v mladosti na diskotéke prehnal s vínom, alebo ako blízko bol v Rusku k zápasu s jedným z najlepších bojovníkov sveta Islamom Machačevom.

Slovenský MMA bojovník Ivan Buchinger je fenomén a v mnohých ohľadoch unikát. Legenda, ktorá sa bráni tomuto označeniu. Na októbrovom turnaji Oktagon 77 v Bratislave však naplno ukázal, prečo si právom zaslúži tento honor.Rodák z Gabčíkova je bývalý šampión popredných európskych organizácií Cage Warriors, M-1, Oktagonu a niekdajší 18. najlepší bojovník sveta v perovej váhe. Zápasil aj s najväčšou hviezdou MMA Conorom McGregorom.V čoskoro 40 rokoch je na sklonku kariéry. Už viac ako dva roky robí MMA popri práci na plný úväzok. Avšak nesťažuje sa.„Toto je môj životný štýl, som veľmi spokojný. Mám peknú rodinku, prácu a MMA ako koníček,” vravel s úsmevom v podcaste Staredown na ŠPORT.sk.Predminulú sobotu čelil v Bratislave o 5 rokov mladšiemu Írovi Richiemu Smullenovi s dovtedy skvelým skóre 15-3-1 a so skúsenosťami z UFC (0-1) či Bellatoru (4-2).Ivan Buchinger utrpel v príprave zranenie už dvakrát operovaného ramena. Plakal a bál sa konca kariéry. Vo zvyšku prípravy nemohol zápasiť. McGregorovho tréningového partnera s čiernym opaskom v brazílskom džiu-džicu napriek tomu utiahol v 3. kole na ninja choke.Ivan Buchinger po Smullenovom skalpe zveľadil svoju úctyhodnú bilanciu na 46-10 a potvrdil pozíciu jednotky rebríčka Oktagonu v ľahkej váhe.Začiatkom budúceho roka sa chystá na posledný útok na titul. Podľa informácií ŠPORT.sk nastúpi proti víťazovi súboja o uvoľnený titul medzi Poliakom Mateuszom Legierským a Turkom Attilom Korkmazom.V podcaste Staredown vravel aj o tom, ako „gabčíkovské pachy” môžu za jeho dlhovekosť, čo sa dialo, keď to v mladosti na diskotéke prehnal s vínom, alebo ako blízko bol v Rusku k zápasu s jedným z najlepších bojovníkov sveta Islamom Machačevom.

Minister zahraničných vecí Juraj Blanár (Smer-SD) v relácii Ide o pravdu hovoril o kľúčových zahraničnopolitických témach – od spolupráce Vyšehradskej štvorky cez vojnu na Ukrajine až po postoje Slovenska k Európskej únii, sankciám proti Rusku a ústavným zmenám.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Bylo dobře, že se evropští lídři sešli k první debatě o obraně kontinentu proti Rusku v těchto dnech v Kodani neformálně. Tedy že se od nich nečekala žádná rozhodnutí či usnesení, protože v opačném případě bychom museli mluvit o fiasku a bezvýsledném summitu. Takto lze říct, že hlavní témata byla nastolena a sporné body pojmenovány.

Umožní zmena ústavy nerešpektovať európske pravidlá? Išlo o ideológiu, alebo o skrytý biznis? Je ešte Slovensko súčasťou slobodného sveta? Kto reálne stojí proti dnešným únoscom štátu? Čo je teraz nevyhnutné pre obnovu európskeho Slovenska? Hosť: Roman Kvasnica, advokát, spolumajiteľ .týždňa

Potřebujeme vládu, která zajistí naši bezpečnost. Tu dnes máme díky pevnému ukotvení v Evropské unii a především v nejsilnější obranné světové alianci NATO. Potřebujeme vládu, která uchrání naši suverenitu a nenechá nás napospas Rusku, řekl mimo jiné prezident Pavel ve svém úterním předvolebním projevu. „Mělo to pět a půl minuty, poslouchal jsem to třikrát za sebou a řekl toho dost,“ hodnotí řeč kněz, molekulární biolog a etik Marek Orko Vácha v pořadu Osobnost Plus.

Prezident Petr Pavel přednesl tři dny před volbami projev s několika sděleními: vyzval lidi, aby šli volit, aby nevěřili dezinformacím o manipulaci s výsledky a ujistil veřejnost, že bude respektovat výsledek hlasování.Zároveň se ale vymezil vůči opozičním stranám SDP a Stačilo!, když odmítl plány na změnu režimu. A dodal, že země požaduje vládu, jež nebude zpochybňovat členství země v Evropské unii a v obranné alianci NATO a nenechá nás napospas Rusku.„Petr Pavel hlavně potřeboval lidem říct, že není všemocným ďáblem, který to dokáže ovlivnit. Některé opoziční strany ho podezírají, že výsledky zvrátí. A někteří vládní voliči na něj zase spoléhají, že zabrání tomu nejhorší kolem nové vlády. Chtěl prostě všem říct, že nemůže udělat ani jedno,“ říká v podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Po volbách čeká prezidenta řada tvrdých politických jednání, v nichž hraje důležitou roli. Právě on totiž podle ústavy jmenuje premiéra a na jeho návrh pak také jednotlivé ministry.„Bude to dosud nejtěžší zkouška Petra Pavla. Bude muset nějak vyřešit jmenování Andreje Babiše, favorita voleb, který čelí stíhání a navíc má potíže s přísnějším zákonem o střetu zájmů. A spolu s tím bude muset aspoň brzdit případný nástup radikálů k moci,“ domnívá se Václav Dolejší.Uklidnil prezidentův projev Václavovy divoké sny? Co na jeho projev říkají politici? A co dalšího se stalo tři dny před volbami, o čem byste měli vědět? Poslechněte si další Reaktor z předvolebního maratonu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Potřebujeme vládu, která zajistí naši bezpečnost. Tu dnes máme díky pevnému ukotvení v Evropské unii a především v nejsilnější obranné světové alianci NATO. Potřebujeme vládu, která uchrání naši suverenitu a nenechá nás napospas Rusku, řekl mimo jiné prezident Pavel ve svém úterním předvolebním projevu. „Mělo to pět a půl minuty, poslouchal jsem to třikrát za sebou a řekl toho dost,“ hodnotí řeč kněz, molekulární biolog a etik Marek Orko Vácha v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mapu pro povolební vyjednávání vytyčují také vzkazy prezidentů. Exprezident Zeman o víkendu podpořil národovecký spolek Svatopluk protestující vůči kritériím prezidenta Pavla na složení vlády. „Ten sdělil, že by měl problém se členy vlády, kteří by zpochybňovali závazky Česka vůči členství v NATO a EU,“ připomíná politolog Petr Just. V pořadu Jak to vidí... se zaobírá také tím, že do závěru kampaně vstoupil prezident Slovenska Peter Pellegrini. Jak? Poslechněte si v audiu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mapu pro povolební vyjednávání vytyčují také vzkazy prezidentů. Exprezident Zeman o víkendu podpořil národovecký spolek Svatopluk protestující vůči kritériím prezidenta Pavla na složení vlády. „Ten sdělil, že by měl problém se členy vlády, kteří by zpochybňovali závazky Česka vůči členství v NATO a EU,“ připomíná politolog Petr Just. V pořadu Jak to vidí... se zaobírá také tím, že do závěru kampaně vstoupil prezident Slovenska Peter Pellegrini. Jak? Poslechněte si v audiu.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Střelné zbraně a munice vyráběné v Rusku se dostávají do rukou italské mafie. Do Evropy jsou dopravovány s pomocí „stínové flotily“ nelegálně převážející ruskou ropu podléhající sankcím, uvádí v rozhovoru zveřejněném na stránkách ruské redakce Rádia Svoboda expert na italskou mafii Massimiliano Coccia.

Střelné zbraně a munice vyráběné v Rusku se dostávají do rukou italské mafie. Do Evropy jsou dopravovány s pomocí „stínové flotily“ nelegálně převážející ruskou ropu podléhající sankcím, uvádí v rozhovoru zveřejněném na stránkách ruské redakce Rádia Svoboda expert na italskou mafii Massimiliano Coccia.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když Donald Trump hodlá uvalit citelné sankce na Kreml teprve tehdy, až státy NATO a především EU přestanou od Ruska nakupovat plyn a ropu, má naprostou pravdu. Americký prezident se totiž nechce soustředit jen na tzv. „stínovou flotilu“ tankerů, které maskují původ ruské ropy plavbou pod cizími vlajkami. Především chce použít tzv. druhotné sankce, a to proti státům, které Rusku pomáhají západní embargo obcházet.

Když Donald Trump hodlá uvalit citelné sankce na Kreml teprve tehdy, až státy NATO a především EU přestanou od Ruska nakupovat plyn a ropu, má naprostou pravdu. Americký prezident se totiž nechce soustředit jen na tzv. „stínovou flotilu“ tankerů, které maskují původ ruské ropy plavbou pod cizími vlajkami. Především chce použít tzv. druhotné sankce, a to proti státům, které Rusku pomáhají západní embargo obcházet.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina ničí Rusku rafinérie a zásobníky palív. Ako sa brániť proti dronom? USA tvrdia, že za pár dní by sa mohli ukončiť boje v pásme Gazy.

Co by mohla nová vyjádření Donalda Trumpa k válce na Ukrajině znamenat pro jeho další postup vůči Rusku? Jaké existují studie a co říkají o údajné souvislosti mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a výskytem autismu u dětí? A proč by americká pilotovaná mise k Měsíci mohla odstartovat o několik měsíců dřív, než se plánovalo?

Co by mohla nová vyjádření Donalda Trumpa k válce na Ukrajině znamenat pro jeho další postup vůči Rusku? Jaké existují studie a co říkají o údajné souvislosti mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a výskytem autismu u dětí? A proč by americká pilotovaná mise k Měsíci mohla odstartovat o několik měsíců dřív, než se plánovalo?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má Evropa zatížit Čínu a Indii drakonickými cly? Nakupují přece ruskou ropu a umožňují tak Rusku financovat válku na Ukrajině. Žádá to americký prezident Trump. Jakmile Evropa tak učiní, k sankcím se připojí i Amerika. To by v tom byl čert, aby Putin nezasedl k jednacímu stolu s mírovou ratolestí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Demokracie nad propastí. Další fáze kampaně ANO. Část dětí v Rusku chodí do „stalinských škol“. Amerika a drogový boss Maduro.

V Česku je běžné, že ve školní třídě visí portrét hlavy státu. Stejnou tradici mají v Rusku. Je proto obvyklé, že nad tabulí bývá umístěn portrét Vladimira Putina. Jenže v Ruské federaci je blíže neurčený počet škol, ve kterých je sice státníkova podobizna ve třídách rovněž přítomna, ale Putin to není.

Demokracie nad propastí. Další fáze kampaně ANO. Část dětí v Rusku chodí do „stalinských škol“. Amerika a drogový boss Maduro.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku je běžné, že ve školní třídě visí portrét hlavy státu. Stejnou tradici mají v Rusku. Je proto obvyklé, že nad tabulí bývá umístěn portrét Vladimira Putina. Jenže v Ruské federaci je blíže neurčený počet škol, ve kterých je sice státníkova podobizna ve třídách rovněž přítomna, ale Putin to není.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. „My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. „V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko čekají v roce 2027 zásadní potřebné reformy. Nebo zase ne? Trump proti Rusku. Vážně? Sny o zdanění bohatých končí dražším životem pro všechny. Potřebuje Česko vizionáře, nového Havla? Potřebovat ho bude, až zažije dlouhou, hlubokou krizi.

Americký prezident Donald Trump v neděli znovu varoval, že je připravený zpřísnit americké sankce vůči Rusku. Ovšem za předpokladu, že to udělá i Evropa. V podstatě jen opakoval svá předchozí podobná obvinění a na starém kontinentu tak budí dojem, že jen zastírá své kličkování ve skutečném tlaku na Rusko.

Stopka ruskej ambasáde na Slovensku a noha do dverí Ficovej promoskovskej politike. To je cieľ referenda, ktoré začalo pripravovať občianske združenie Streda a ktoré by malo v prípade úspachu uzatvoriť ambasádu Ruskej federácie. Cieľom je však aj oživenie diskusiu o vplyve proruskej propagandy, ale i o vládnej bezpečnostnej politike. "Slovensko je dlhodobo zasiahnuté vplyvovými operáciami Ruskej federácie. Podľa prieskumov sme - pokiaľ ide o (pro)ruskú propagandu - jedna z najzasiahnutejších a najzraniteľnejších krajín Európskej únie. Demokracia v Slovenskej republike je ohrozená." Tvrdí to Občianske združenie STREDA, ktoré prichádza s radikálnym riešením, ktoré by tento vývoj mohlo zásadne zmeniť. Tým riešením je referendum a to s otázkou: "Súhlasíte s tým, aby Slovenská republika na minimálne tri roky prerušila bilaterálne diplomatické vzťahy s každým štátom, ktorý vo svojej verejnej komunikácii prostredníctvom svojich inštitúcií, volených zástupcov štátu alebo prostredníctvom štátnych médií vyjadrí možnosť použitia vojenskej sily proti Slovenskej republike alebo členským štátom Európskej únie?" Koniec citátu. Občianske združenie však - okrem vyhostenia ruských diplomatov či agentov z nášho územia, žiada aj zastavenie vládnych aktivít, ktoré ohrozujú reputáciu Slovenskej republiky ako člena Európskej únie.Kto je teda občianske združenie STREDA, prečo prichádza s takouto - pre niekoho, až radikálnou agendou a naozaj verí v úspech svojho podniku v tejto krajine plnej pomníkov po neúspešných referendách? Ide skutočne o referendum alebo je to skôr o otvorení diskusie o našej bezpečnostnej situácií zoči voči vojne na Ukrajine a politike štvrtej vlády Roberta Fica? Mali by byť zložité otázky bezpečnostnej politiky vôbec predmetom priamej demokracie a nejde tu o pokus zvrátiť vôľu voličov v parlamentných voľbách? No a ako vnímajú zakladatelia STREDY ďalší vývoj vojny na Ukrajine a príklon časti slovenskej verejnosti k putinovmu Rusku?Ja sa strašne hnevám na Brat za Brata či na nášho premiéra Fica, ale voči ich voličom a podporovateľom nemáme aplikovať pomstu, musíme to s nimi vyskúšať znova. Potrebujeme daľšiu Nežnú revolúciu. Ak sa budeme do nekonečna mstiť jeden druhému, ak to bude oko za oko, tak napokon budeme všetci slepí, tvrdí jeden zo zakladateľov občianskeho združenia Streda a vysokoškolský pedagóg Patrik Lenghart.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Stopka ruskej ambasáde na Slovensku a noha do dverí Ficovej promoskovskej politike. To je cieľ referenda, ktoré začalo pripravovať občianske združenie Streda a ktoré by malo v prípade úspachu uzatvoriť ambasádu Ruskej federácie. Cieľom je však aj oživenie diskusiu o vplyve proruskej propagandy, ale i o vládnej bezpečnostnej politike. "Slovensko je dlhodobo zasiahnuté vplyvovými operáciami Ruskej federácie. Podľa prieskumov sme - pokiaľ ide o (pro)ruskú propagandu - jedna z najzasiahnutejších a najzraniteľnejších krajín Európskej únie. Demokracia v Slovenskej republike je ohrozená." Tvrdí to Občianske združenie STREDA, ktoré prichádza s radikálnym riešením, ktoré by tento vývoj mohlo zásadne zmeniť. Tým riešením je referendum a to s otázkou: "Súhlasíte s tým, aby Slovenská republika na minimálne tri roky prerušila bilaterálne diplomatické vzťahy s každým štátom, ktorý vo svojej verejnej komunikácii prostredníctvom svojich inštitúcií, volených zástupcov štátu alebo prostredníctvom štátnych médií vyjadrí možnosť použitia vojenskej sily proti Slovenskej republike alebo členským štátom Európskej únie?" Koniec citátu. Občianske združenie však - okrem vyhostenia ruských diplomatov či agentov z nášho územia, žiada aj zastavenie vládnych aktivít, ktoré ohrozujú reputáciu Slovenskej republiky ako člena Európskej únie.Kto je teda občianske združenie STREDA, prečo prichádza s takouto - pre niekoho, až radikálnou agendou a naozaj verí v úspech svojho podniku v tejto krajine plnej pomníkov po neúspešných referendách? Ide skutočne o referendum alebo je to skôr o otvorení diskusie o našej bezpečnostnej situácií zoči voči vojne na Ukrajine a politike štvrtej vlády Roberta Fica? Mali by byť zložité otázky bezpečnostnej politiky vôbec predmetom priamej demokracie a nejde tu o pokus zvrátiť vôľu voličov v parlamentných voľbách? No a ako vnímajú zakladatelia STREDY ďalší vývoj vojny na Ukrajine a príklon časti slovenskej verejnosti k putinovmu Rusku?Ja sa strašne hnevám na Brat za Brata či na nášho premiéra Fica, ale voči ich voličom a podporovateľom nemáme aplikovať pomstu, musíme to s nimi vyskúšať znova. Potrebujeme daľšiu Nežnú revolúciu. Ak sa budeme do nekonečna mstiť jeden druhému, ak to bude oko za oko, tak napokon budeme všetci slepí, tvrdí jeden zo zakladateľov občianskeho združenia Streda a vysokoškolský pedagóg Patrik Lenghart.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Dvadsať ruských dronov narušilo vzdušný priestor Poľska. Niektoré zostrelila armáda. Do operácie sa zapojili aj stíhačky NATO a Holandska. Naši členovia vlády nevyužili ani takýto moment na európsku jednotu, Juraj Blanár reagoval, že “chce veriť tomu, že drony, mali skončiť na ukrajinskom území". Smer mlží rôznymi verziami, nehovorí o Rusku, a najnovšie hovorí, že chceli len preveriť obranyschopnosť NATO. V USA zastrelili vplyvného pravicového aktivistu Charlieho Kirka počas mítingu v Utahu. A minister Kamenický predstavil 22 konsolidačných opatrení. Najviac peňazí chce koalícia získať od zamestnancov a živnostníkov.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, Daily Mail, Facebook/Otvorená kultúra, Matúš Šutaj Eštok, Hnutie SLOVENSKO, SMER-SD, Fero–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

1. V Užhorode sa Fico prihováral hlavne svojmu publiku

Prezident Donald Trump a Vladimir Putin se koncem týdne setkají na Aljašce. Přizván (zatím) nebyl lídr napadené Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Putin bude prodávat veškeré důsledky setkání. Zároveň si myslím, že se trochu bojí, jestli tam nakonec Zelenskyj opravdu nepřijede a jestli se s ním nebude muset setkat,“ říká pro Český rozhlas Plus Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.