Podcasts about rusku

Od rozhádané Evropy Američané poptávají pouze nepřátelství k Rusku a nepřátelství k Číně. Je to od Američanů velice odpovědný, ale i těžký domácí úkol. 15.12.2025, WWW.RadioUniversum.cz

❌ Partnerem epizody je investiční platforma XTB: https://akcie.xtb.com/akcie-zdarma a kód UKS

Kým v Rusku sa asi tešia, Európa premýšľa, ako ďalej. Zdá sa totiž, že USA menia svoju geopolitickú stratégiu a ako prvých sa to dotkne Ukrajiny... čo-to už naznačil americký mierový plán. O jeho rizikách, o Ukrajine aj o jej budúcnosti sa tak v podcaste Dobré ráno rozprávali Ivan Mikloš, Dalibor Roháč a ich hostka, veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine Katarína Mathernová. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: A ak cestujete vlakom, dnešné odporúčanie je špeciálne pre vás: v denníkoch SME a Korzár totiž dnes nájdete vložený vlakový cestovný poriadok pre váš región - niektoré zmeny začnú platiť už od nedele. Takže ak chcete mať prehľad, kúpte si dnešné SME alebo Korzár. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostia: Peter Weiss (publicista a bývalý diplomat) a Lukáš Jelínek (politológ a politický komentátor). | Český prezident Petr Pavel vymenoval po dvoch mesiacoch rokovaní nového českého premiéra. Andrej Babiš z hnutia ANO je zatiaľ bez právomocí a čaká na vymenovanie ostatných členov vlády. Podľa aktuálnych informácií v nej však ako minister zahraničia nebude sedieť kontroverzný Filip Turek z koaličnej strany Motoristé sobě. Čo predchádzalo vymenovaniu nového premiéra a prečo rokovania trvali tak dlho? Je výsledok kompromisom, alebo víťazstvom prezidenta, ktorý Filip Turek vo vláde od začiatku odmietal? Ako vláda A. Babiša zmení smerovanie českej politiky – čo bude nosná agenda vlády? Aké sú očakávania a obavy verejnosti a pozorovateľov? Aké vzťahy bude nová vláda budovať v zahraničnopolitickej oblasti? Slovensko už stihol navštíviť novomenovaný predseda poslaneckej snemovne Tomio Okamura – sme svedkami oživenia politických vzťahov medzi krajinami? Aká bude politika voči ostatným krajinám v regióne V4, v Európe a voči Ukrajine a Rusku? Ostane ČR pevným členom EÚ a NATO aj napriek predvolebnej rétorike SPD? | Andrej Babiš sa stal českým premiérom. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Libor Kukal mluvil s rusko-americkým filmovým režisérem Michaelem Lokšinem o jeho filmu Mistr a Markétka, který v Rusku vyvolal politický skandál, a momentálně se hraje v českých kinech. Jana Šustová zavítala na první Forum mladých zástupců národnostních menšin, kde se zabývala výzvami v oblasti duševního zdraví u vietnamské menšiny. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová  

Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ti, kteří nazývají americký návrh na ukončení ruské agrese v Ukrajině donucením ke kapitulaci, vědomě či nevědomě přebírají moskevský narativ. Prokremelský tisk – a žádný jiný v dnešním Rusku neexistuje – chutě používá podobné výroky západních expertů jako důkaz toho, že Putin svou válku vyhrál, a tím ji zpětně ospravedlnil.

Ti, kteří nazývají americký návrh na ukončení ruské agrese v Ukrajině donucením ke kapitulaci, vědomě či nevědomě přebírají moskevský narativ. Prokremelský tisk – a žádný jiný v dnešním Rusku neexistuje – chutě používá podobné výroky západních expertů jako důkaz toho, že Putin svou válku vyhrál, a tím ji zpětně ospravedlnil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinci si zřejmě myslí, že se jim podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k přijetí mírového plánu, který více uspokojuje jejich potřeby, ale přesvědčit ruského lídra Vladimira Putina bude velmi namáhavý úkol. Nejdůležitější bude budoucnost části Donbasu, která je stále v rukou Ukrajinců.

Ukrajinci si zřejmě myslí, že se jim podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k přijetí mírového plánu, který více uspokojuje jejich potřeby, ale přesvědčit ruského lídra Vladimira Putina bude velmi namáhavý úkol. Nejdůležitější bude budoucnost části Donbasu, která je stále v rukou Ukrajinců.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Trump vytáhl proti Muslimskému bratrstvu. „Meeting Brno“ boduje. Zvlášť nebezpečný zločinec v Rusku? Ten inteligentní s vlastním názorem. Tísnivý pohled na evropskou levici. Probereme i bitcoin a na závěr glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původně americký mírový plán prošel po diskuzi s evropskými a ukrajinskými diplomaty značnými změnami. O dost méně by měl vyhovovat Rusku. Svědčí to o síle Evropy? „Evropa je celou dobu naprosto nepominutelným hráčem,“ zdůrazňuje Veronika Stromšíková, vedoucí Sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí. „Rusko má trumfovou kartu – když se nejedná, tak se bojuje,“ oponuje v Pro a proti bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době se profiluje jako komentátor politického dění – Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky. Tentokrát si povídáme o médiích. Například: stojí miliardáři Tykačovi za to, že si koupil polovinu vydavatelství Mafra? Neměl si raději koupit vlivné podcastové studio typu XTV, které svými podcasty vyprodukovalo řadu nových poslanců? Kde je dnes v médiích skutečný vliv a výtlak?Jak se Topolánek staví k sestavování vlády a co říká programovému prohlášení? Zvláště nepatrné zmínce o nové pozemkové reformě. Co liberální ekonomové jako Mach nebo Pikora? Ukončili Fialu, ale pohlídají Babiše, jak slibovali před volbami? Anebo se z nich stanou klasičtí pokrývači?Jak se mu líbí budoucí „vedení státu se dvěma skoro trestanci,“ jak to nazval expremiér Petr Pithart? A založí jihočeský hejtman Kuba novou stranu?V další části se věnujeme cestě Orbána do Washingtonu. Získal zde sice roční výjimku na dodávku ropy z Ruska, ale musel podepsat rozsáhlé dohody o odběru zkapalněného plynu a účasti americké firmy Westinghouse v maďarském jaderném programu. Ukončí Trumpovy poslední drastické sankce vůči Rusku válku na Ukrajině? A vrátí se do středoevropského prostoru Rusové?

Hostem Ondry Kubaly v pořadu Konečně pátek byl mluvčí správy jeskyní Pavel Gejdoš, který podle svých slov prolezl všechny jeskyně, které se v Evropě daly prolézt. A ještě o tom napsal knížku. „Přišlo mi fajn si to nenechávat pro sebe, ale říct to i ostatním," říká v rozhovoru. Z 668 přístupných jeskyní jich navštívil 606, chybí mu jeskyně v Rusku a na Ukrajině. Je to ještě koníček nebo posedlost? „Hodně lidí kolem mě říká, že je to posedlost. Já to raději nechám bez komentáře," směje se Gejdoš. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vydrží déle prezident Pavel trvat na své podmínce, že Andrej Babiš musí nejprve oznámit veřejnosti řešení střetu zájmů, až pak ho jmenuje premiérem? Nebo bude neústupnější šéf ANO, který to to odmítá?Těžko sázet, kdo má silnější nervy. Každopádně máme za sebou už tři schůzky prezidenta s vítězem sněmovních voleb, které vždy skončily stejně bezvýsledně. Reportéři z podcastu Vlevo dole oslovili své zdroje na Pražském hradě a v hnutí ANO, aby dali dohromady následnou rekonstrukci jejich rozhovorů.„Dobrý den, pane předsedo, sleduju vás, nasadil jste rychlé tempo v povolebních jednáních. Tak už asi pro mě máte program nové vlády?“„Ano, pane prezidente, vždyť jsem vám ho posílal do datovky, přišlo vám to?“„Viděl jsem, ale s dovolením - to už je opravdu finální verze? Úplně mi tam chybí mezinárodní kontext. Není tam ani zmínka o bezpečnostní situaci ve světě, ani zmínka o Rusku jako bezpečnostní hrozbě…“„Uklidním vás. To se samozřejmě ještě může měnit. Lidé nám posílají různé podněty přes sociální sítě, Aneta to dává dohromady. S kolegy z SPD a Motoristů jsme se dohodli, že tyhle podněty budeme vnímat - a pokud se na tom domluvíme, tak to tam ještě přidáme.“„Dobře, jak je libo, tak ještě počkáme na názory voličů. Máte tedy pro mě alespoň návrh personálního složení nové vlády, který jste mi slíbil představit v polovině listopadu? Abychom se nějak konečně pohnuli dál...“„Pane prezidente, my jsme připraveni vládu v zemi okamžitě převzít! Všechno máme nachystané, už jsme tam byli, jsme připraveni, Karel s Alenkou mají dlouhý seznam toho, co všechno uděláme hned první den… Jen ty personálie mi nejdou, asi víte, že ministři nerostou na stromech.“„Takže taky nic. No dobře, pane předsedo, alespoň se vás zeptám, kdy máte v plánu veřejně oznámit, jakým způsobem hodláte vyřešit svůj konflikt zájmů, jak jsme se na tom domluvili a jak jste to slíbil? Máte ty nejlepší právníky, určitě něco vymysleli.“„To jste špatně pochopil. Já to klidně hned teď prozradím vám. Ale nevím, proč bych to měl dělat veřejně na nějaké tiskovce. Tahle věc s jmenováním nemá nic společného, nemůže to být vaše podmínka. Je potřeba si přečíst ústavu. Žádný takový zákon nemáme.“„Chápu, že nemohu chtít věci, které mi ani zákon, ani ústava neumožňují. Vycházíme ale ze závazného nálezu Ústavního soudu z roku 2020. Rozhodnutí výslovně ukládá prezidentovi, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo dalším členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.“„Pane prezidente, omlouvám se, ale vy jste možná až moc pod tlakem svých jestřábích poradců, přitom jinak jste docela takový hodný člověk. Vaši lidé asi nevědí, s kým mají tu čest. Já to vyřeším, spolehněte. Věřte mi, bez obav. Já jsem v životě vždycky všechno vyřešil. V byznyse to tak funguje, domluva na čtyři oči a podání ruky. Vy vojáci to asi máte stejně, ne?“„Pane předsedo, vidím, že dneska se už dál zřejmě neposuneme. Tak se domluvíme, že za mnou přijdete na Hrad zase za týden. A zkuste už prosím přinést něco konkrétního, ano?“Kdo od Babiše dostane funkci ve Sněmovně a kdo může zapomenout? Kam TOP 09 příště posadí Kalouska? A klikli jste už dneska na video v mailu? V každém případě si pusťte čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Záznam diskusie Na štyri strany, v ktorej debatovali ekonóm Ivan Mikloš, novinári Petra Procházková a Mirek Tóda a diplomat Róbert Ondrejcsák o aktuálnom dianí vo svete. Spolu s moderátorom Dušanom Mikušovičom rozobrali očakávania od Andreja Babiša, nové sankcie proti Rusku, vývoj na ukrajinskom fronte aj dôsledky Trumpovej politiky.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tretej epizóde basketbalového podcastu Pod košom zavítala do štúdia skutočná legenda slovenského basketbalu. Zuzana Žirková, trojnásobná víťazka Euroligy a osemnásobná slovenská basketbalistka roka, otvorene porozprávala o svojej bohatej kariére aj súčasnej trénerskej misii v Banskej Bystrici.Zuzana Žirková, ktorá sa prekvapivo najskôr venovala futbalu, v rozhovore spomínala na svoje začiatky, cestu k basketbalu a prelomové momenty kariéry. Exkluzívne odhalila zákulisie pôsobenia v prestížnych kluboch - od Ružomberka cez Brno, Šoproň až po ruský angažmán a americkú WNBA.„Bolo to neuveriteľné obdobie,” spomína Zuzana Žirková na euroligové tituly s Ružomberkom, kde ju pod svoje krídla zobrala Natália Hejková. Fanúšikov určite zaujme jej otvorený pohľad na život profesionálnej športovkyne v Rusku, kde ju vozili súkromnými lietadlami a mala vlastného šoféra aj prekladateľku.V podcaste nezostanú nepovšimnuté ani jej skúsenosti z olympiády v Sydney 2000, kde ako členka jediného slovenského basketbalového tímu v histórii olympijských hier zažila niečo „neskutočné”.Dnes Zuzana Žirková úspešne vedie Sláviu Banská Bystrica, s ktorou trikrát po sebe postúpila do finále slovenskej ligy. V rozhovore odkryla svoju trénerskú filozofiu, porozprávala o rozdieloch medzi súčasnými mladými hráčkami a svojou generáciou, aj o tom, ako jej dcéra Dorotka kráča v maminých šľapajach.Nechýbal ani pohľad na súčasný stav slovenského ženského basketbalu, blížiacu sa kvalifikáciu na ME 2027 a príchod naturalizovanej Američanky Kyry Lambertovej do reprezentácie.Zuzana Žirková, ktorá sa v minulosti objavila aj na lavičke mužského Lučenca ako asistentka, úprimne hodnotí stav slovenského basketbalu a prichádza s nápadmi, ako systém zlepšiť. „Každý vie najlepšie, ako sa robí, ale nakoniec nikto pre to nič neurobí,” hovorí otvorene.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politici by neměli být užiteční idioti oligarchů,“ říká protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který po letech v zákulisí politiky vydal knihu Kauza Česko. V ní shrnuje zkušenosti z doby, kdy sledoval, jak se hraje o miliardové zakázky, zatímco veřejnost vídala jen hemžení na povrchu. Chtěl prý ukázat, kdo jsou ti skuteční režiséři a scenáristé moci, kteří tahají za nitky, ale zároveň nabídnout naději, že se s tím dá něco dělat. „Nemusíme se smířit s tím, že budeme marnit potenciál téhle země,“ dodává s tím, že bychom po politicích měli chtít co možná nejvíce. Za největší problém považuje českou oligarchii - skupinu lidí, kteří získali obrovské finanční prostředky během privatizace a dnes si mohou koupit takřka kohokoliv. Připouští, že mezi politiky vidí i poctivé hráče, ale dodává: „Po osmdesáti procentech těch poslanců nezůstane vůbec nic. Oni to prostě jenom odsedí ty čtyři roky. A nemají z toho ani špatný pocit.“ Mluví proto o potřebě „druhé polistopadové republiky“, tedy symbolického zlomu, kdy si řekneme, které instituce posílit, které zrušit a jak zemi znovu nastavit. Změnu ale podle něj mohou přinést jen politici, kteří odmítnou hrát starou hru. „Přestanou chtít být těmi užitečnými idioty a budou dělat takové kroky, které budou zužovat prostor pro to, aby si z Česka a z veřejných rozpočtů pořád dělal někdo cedník,“ nabádá expert. Ondráčka také mluví o selhání Fialovy vlády, ale i její nepřipravenosti a kritizuje, že nedoručila žádnou reformu ani deagrofertizaci. Návrat Andreje Babiše považuje za důsledek selhání slabých soupeřů. „Babiš je silný, protože ti druzí jsou slabí. A paradoxně teď může působit jako jediný dospělý v místnosti,“ říká Ondráčka k plánům na společný kabinet s SPD a Motoristy. Zároveň si ale nemyslí, že by Babiš vedl Česko směrem k Rusku. „Velmi dobře ví, že Rusové faktury neplatí,“ vysvětluje expert s tím, že šéf hnutí ANO si je vědom, že svůj byznys dělá v Evropě. Jak podle Davida Ondráčky skutečně funguje zákulisí české politiky? Proč si většina poslanců svůj mandát „jen odsedí“? Kde přesně se v Česku ztrácejí miliardy a jak by mohl vypadat systém, který by to změnil? I to se dozvíte v rozhovoru.

Samit Trumpa s Putinom v Budapešti je zrušený. EÚ schválila 19. balík sankcií proti Rusku a do dvoch rokov končí s ruským plynom a ropou. Čo je v balíku a prečo Robert Fico ho najskôr odmietal ale potom podporil?Spojené štáty dali na čierny zoznam ruské ropné giganty. Hrozia teraz sekundárne sankcie aj Slovensku, keďže stále nakupujeme ruské suroviny?Podľa premiéra Fica je EÚ v prdeli. Povedal to aj nemeckému kancelárovi? Koordinuje sa s Maďarskom a prečo na summite lídrov únie zastupuje Viktora Orbána a presadzuje maďarské postoje? Ako sa Slovensko postaví k obranný plánom únie? A čo znamená keď na jednej strane podpisuje dohody s Ukrajinskou vládou no pritom stále obhajuje ruské postoje k vojne?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Univerzity Komenského profesorom Jozefom BÁTOROM.

Spojené státy uvalily sankce na největší ruské ropné společnosti. Evropa chystá pro Ukrajinu mírový plán, který má podle zahraničních agentur 12 bodů a na jeho plnění má dohlížet mírový výbor pod dohledem USA. „Nemůžeme Rusku slíbit, že zmrazíme frontovou linii, všichni se rozejdeme a bude klid. Možná se nebude střílet, ale co bude s Ruskou federací?“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová a doplňuje, že po válce dojde k vyšetřování válečných zločinů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Parlament má za sebou schválenie štátneho rozpočtu aj konsolidačného balíka. Ten však nepodporil poslanec Hlasu Ján Ferenčák. Schytal za to ostrú kritiku svojich kolegov, ktorý hovorili o zrade.Má teda vládna koalícia 79, alebo len 78 poslancov, ako hovoril premiér Fico? Prečo preferencie Hlasu posledný rok klesajú? Zostane Ján Ferenčák v strane, bude podporovať koalíciu? A čo hovorí na nápady Smeru predĺžiť volebné obdobie vlády či samospráv? Zahlasuje za ďalšie zmeny v trestnom zákone či za zrušenie Špecializovaného trestného súdu? Ako vidí ako primátor kriminalitu v našich mestách a obciach na ktorú sa sťažuje aj Združenie miest a obcí Slovenska či Únia miest?A prečo Robert Fico podporí ďalšie kolo európskych sankcií proti Rusku a prečo vláda chystá 14. balík vojenskej pomoci Ukrajine? Braňo Závodský sa rozprával so stále poslancom koaličnej strany Hlas – SD, predsedom výboru parlamentu pre európskeho záležitosti a primátorom Kežmarku Jánom Ferenčákom.

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.

Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?

Slovenský MMA bojovník Ivan Buchinger je fenomén a v mnohých ohľadoch unikát. Legenda, ktorá sa bráni tomuto označeniu. Na októbrovom turnaji Oktagon 77 v Bratislave však naplno ukázal, prečo si právom zaslúži tento honor.Rodák z Gabčíkova je bývalý šampión popredných európskych organizácií Cage Warriors, M-1, Oktagonu a niekdajší 18. najlepší bojovník sveta v perovej váhe. Zápasil aj s najväčšou hviezdou MMA Conorom McGregorom.V čoskoro 40 rokoch je na sklonku kariéry. Už viac ako dva roky robí MMA popri práci na plný úväzok. Avšak nesťažuje sa.„Toto je môj životný štýl, som veľmi spokojný. Mám peknú rodinku, prácu a MMA ako koníček,” vravel s úsmevom v podcaste Staredown na ŠPORT.sk.Predminulú sobotu čelil v Bratislave o 5 rokov mladšiemu Írovi Richiemu Smullenovi s dovtedy skvelým skóre 15-3-1 a so skúsenosťami z UFC (0-1) či Bellatoru (4-2).Ivan Buchinger utrpel v príprave zranenie už dvakrát operovaného ramena. Plakal a bál sa konca kariéry. Vo zvyšku prípravy nemohol zápasiť. McGregorovho tréningového partnera s čiernym opaskom v brazílskom džiu-džicu napriek tomu utiahol v 3. kole na ninja choke.Ivan Buchinger po Smullenovom skalpe zveľadil svoju úctyhodnú bilanciu na 46-10 a potvrdil pozíciu jednotky rebríčka Oktagonu v ľahkej váhe.Začiatkom budúceho roka sa chystá na posledný útok na titul. Podľa informácií ŠPORT.sk nastúpi proti víťazovi súboja o uvoľnený titul medzi Poliakom Mateuszom Legierským a Turkom Attilom Korkmazom.V podcaste Staredown vravel aj o tom, ako „gabčíkovské pachy” môžu za jeho dlhovekosť, čo sa dialo, keď to v mladosti na diskotéke prehnal s vínom, alebo ako blízko bol v Rusku k zápasu s jedným z najlepších bojovníkov sveta Islamom Machačevom.

Minister zahraničných vecí Juraj Blanár (Smer-SD) v relácii Ide o pravdu hovoril o kľúčových zahraničnopolitických témach – od spolupráce Vyšehradskej štvorky cez vojnu na Ukrajine až po postoje Slovenska k Európskej únii, sankciám proti Rusku a ústavným zmenám.

Bylo dobře, že se evropští lídři sešli k první debatě o obraně kontinentu proti Rusku v těchto dnech v Kodani neformálně. Tedy že se od nich nečekala žádná rozhodnutí či usnesení, protože v opačném případě bychom museli mluvit o fiasku a bezvýsledném summitu. Takto lze říct, že hlavní témata byla nastolena a sporné body pojmenovány.

Umožní zmena ústavy nerešpektovať európske pravidlá? Išlo o ideológiu, alebo o skrytý biznis? Je ešte Slovensko súčasťou slobodného sveta? Kto reálne stojí proti dnešným únoscom štátu? Čo je teraz nevyhnutné pre obnovu európskeho Slovenska? Hosť: Roman Kvasnica, advokát, spolumajiteľ .týždňa

Potřebujeme vládu, která zajistí naši bezpečnost. Tu dnes máme díky pevnému ukotvení v Evropské unii a především v nejsilnější obranné světové alianci NATO. Potřebujeme vládu, která uchrání naši suverenitu a nenechá nás napospas Rusku, řekl mimo jiné prezident Pavel ve svém úterním předvolebním projevu. „Mělo to pět a půl minuty, poslouchal jsem to třikrát za sebou a řekl toho dost,“ hodnotí řeč kněz, molekulární biolog a etik Marek Orko Vácha v pořadu Osobnost Plus.

Prezident Petr Pavel přednesl tři dny před volbami projev s několika sděleními: vyzval lidi, aby šli volit, aby nevěřili dezinformacím o manipulaci s výsledky a ujistil veřejnost, že bude respektovat výsledek hlasování.Zároveň se ale vymezil vůči opozičním stranám SDP a Stačilo!, když odmítl plány na změnu režimu. A dodal, že země požaduje vládu, jež nebude zpochybňovat členství země v Evropské unii a v obranné alianci NATO a nenechá nás napospas Rusku.„Petr Pavel hlavně potřeboval lidem říct, že není všemocným ďáblem, který to dokáže ovlivnit. Některé opoziční strany ho podezírají, že výsledky zvrátí. A někteří vládní voliči na něj zase spoléhají, že zabrání tomu nejhorší kolem nové vlády. Chtěl prostě všem říct, že nemůže udělat ani jedno,“ říká v podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Po volbách čeká prezidenta řada tvrdých politických jednání, v nichž hraje důležitou roli. Právě on totiž podle ústavy jmenuje premiéra a na jeho návrh pak také jednotlivé ministry.„Bude to dosud nejtěžší zkouška Petra Pavla. Bude muset nějak vyřešit jmenování Andreje Babiše, favorita voleb, který čelí stíhání a navíc má potíže s přísnějším zákonem o střetu zájmů. A spolu s tím bude muset aspoň brzdit případný nástup radikálů k moci,“ domnívá se Václav Dolejší.Uklidnil prezidentův projev Václavovy divoké sny? Co na jeho projev říkají politici? A co dalšího se stalo tři dny před volbami, o čem byste měli vědět? Poslechněte si další Reaktor z předvolebního maratonu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Střelné zbraně a munice vyráběné v Rusku se dostávají do rukou italské mafie. Do Evropy jsou dopravovány s pomocí „stínové flotily“ nelegálně převážející ruskou ropu podléhající sankcím, uvádí v rozhovoru zveřejněném na stránkách ruské redakce Rádia Svoboda expert na italskou mafii Massimiliano Coccia.

Když Donald Trump hodlá uvalit citelné sankce na Kreml teprve tehdy, až státy NATO a především EU přestanou od Ruska nakupovat plyn a ropu, má naprostou pravdu. Americký prezident se totiž nechce soustředit jen na tzv. „stínovou flotilu“ tankerů, které maskují původ ruské ropy plavbou pod cizími vlajkami. Především chce použít tzv. druhotné sankce, a to proti státům, které Rusku pomáhají západní embargo obcházet.

Demokracie nad propastí. Další fáze kampaně ANO. Část dětí v Rusku chodí do „stalinských škol“. Amerika a drogový boss Maduro.

V Česku je běžné, že ve školní třídě visí portrét hlavy státu. Stejnou tradici mají v Rusku. Je proto obvyklé, že nad tabulí bývá umístěn portrét Vladimira Putina. Jenže v Ruské federaci je blíže neurčený počet škol, ve kterých je sice státníkova podobizna ve třídách rovněž přítomna, ale Putin to není.