Podcasts about rusku

Prezident Donald Trump a Vladimir Putin se koncem týdne setkají na Aljašce. Přizván (zatím) nebyl lídr napadené Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Putin bude prodávat veškeré důsledky setkání. Zároveň si myslím, že se trochu bojí, jestli tam nakonec Zelenskyj opravdu nepřijede a jestli se s ním nebude muset setkat,“ říká pro Český rozhlas Plus Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.

Americký prezident Donald Trump nechal po internetové konfrontaci s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem přesunout dvě jaderné ponorky do strategických pozic směrem k Rusku. „Pro Rusy je to signál, že se jim bude Donald Trump intenzivně věnovat,“ říká pro Český rozhlas Plus Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci a končící výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen insitute. „Zažíváme renesanci jaderných zbraní,“ dodává.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv koncem minulého týdne uvedl, že americký prezident Donald Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta, přičemž každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA. Šéf Bílého domu následně na sociální síti Truth Social oznámil, že v reakci na Medveděvovo provokativní prohlášení nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek. „Podle bezpečnostních analytiků jde o výraznou slovní eskalaci ze strany Trumpa vůči Rusku, není to ale nutně vojenská eskalace. Spojené státy měly už dřív možnost zasáhnout Rusko jadernými zbraněmi, jde tedy spíš o symbolické gesto," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Přesto, čeho by byly americké jaderné ponorky schopné? Mohl by mít Trumpův krok vliv na ruského prezidenta Vladimira Putina a lhůtu, kterou mu dal šéf Bílého domu k ukončení války na Ukrajině? A jaký dopad mohou mít Medveděvovy výroky?

Americký prezident Donald Trump nechal po internetové konfrontaci s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem přesunout dvě jaderné ponorky do strategických pozic směrem k Rusku. „Pro Rusy je to signál, že se jim bude Donald Trump intenzivně věnovat,“ říká pro Český rozhlas Plus Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci a končící výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen insitute. „Zažíváme renesanci jaderných zbraní,“ dodává.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o stave ruskej ekonomiky. Je naozaj ruská ekonomika silnejšia, než tá nemecká? Aké sú súvislosti zverejňovaných údajov o hrubom domácom produkte? Má šancu orientovať sa v nich aj laik? Andrej Žiarovský ponúka podrobný rozbor ekonomických ukazovateľov, ktoré zverejňujú samotné ruské oficiálne orgány a ako sa vyvíjajú v čase. Skúsi sa tiež zodpovedať otázku, aký vplyv bude mať ekonomický vývoj na ruské vedenie vojny proti Ukrajine. A či Rusku hrozí opakovanie situácie z konca 80. rokov, kedy k rozkladu Sovietskeho zväzu výrazne prispela kombinácia vysokých výdavkov na zbrojenie a nízkych cien ropy.

Novinářku Svobodné Evropy Alsu Kurmaševovou předloni v říjnu poslali v Rusku do vazby. Na svobodu se dostala přesně před rokem, v rámci velké výměny vězňů. Proč ji zatkli a jaké pro ni bylo vězení? I na tyto dotazy odpovídá v pořadu Zbytečná válka.

Jakou taktiku zvolily politické strany při sestavování kandidátek do sněmovních voleb? Jakou odezvu má v Kyjevě rozhodnutí Donalda Trumpa zkrátit Rusku lhůtu pro ukončení války proti Ukrajině? A jak bude muset český stát po výroku londýnského soudu definitivně zaplatit miliardové odškodné v kauze Diag Human?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Jakou taktiku zvolily politické strany při sestavování kandidátek do sněmovních voleb? Jakou odezvu má v Kyjevě rozhodnutí Donalda Trumpa zkrátit Rusku lhůtu pro ukončení války proti Ukrajině? A jak bude muset český stát po výroku londýnského soudu definitivně zaplatit miliardové odškodné v kauze Diag Human?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Juraj Buzalka v rozhovore s autorom a respondentom knihy na jej uvedení v kníhkupectve Artforum povedal: "Rozhovory robím s ľuďmi, ktorých dobre poznám, ale nie až tak dobre, aby som sa ich nemal čo opýtať."   Grigorij Mesežnikov v rozhovoroch s Jánom Štrasserom odhaľuje svoje detstvo a dospievanie v sovietskom Rusku, hovorí o štúdiách, rodine aj o príchode do Československa a živote v novej domovine.   Kľúčovými témami knihy sú Rusko a Ukrajina, Izrael a súčasná situácia na Blízkom Východe, ako aj strastiplná cesta Slovenska od Nežnej revolúcie cez éru mečiarizmu až po dramatické covidové roky a aktuálnu vládu Fico 4.0.   

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vraj až šesťkrát blokoval 18. balík sankcií Európskej komisie voči Rusku, kým nedostal písomné záruky bezpečnosti v prípade, ak plánovaný koniec toku ruského plynu do Európy bude pre Slovensko predstavovať ohrozenie. Robert Fico koniec ruského plynu opakovane nazýva nevídanou hrozbou a politickým rozhodnutím komisie, o potrebe energetickej bezpečnosti a odpútania sa od agresora už ale nehovorí nič. Podľa energo analytika Radovana Potočára komisia síce v niektorých oblastiach, ktoré Ficovi garantovala, môže čo-to urobiť, nateraz sa však nedá hovoriť o žiadnej relevantnej legislatíve. Ak by nakoniec došlo aj na ňu, potrvá podľa neho mesiace, kým bude prijatá. „Navyše, ak sa pozrieme len na ceny plynu, pri ktorých sa hovorí o strope, nikto nemá burzu kompletne v rukách. Jediný príklad z roku 2022, kedy bol na čas zavedený cenový strop, nikdy nebol využitý a dnes už de facto neexistuje. Aj teraz bude teda riešenie závisieť od jeho konkrétneho nastavenia,“ objasňuje analytik. Opäť sa pritom hovorí aj o možnosti využiť na kompenzáciu vysokých cien energií (ak k nim dôjde) časť prostriedkov z eurofondov, čo podľa Potočára predstavuje opakovanie chyby z minulosti - ich nehospodárne využitie. „Zase sme v situácii, kedy peniaze nepoužijeme na nič užitočné, iba ich opäť prejeme, respektíve doslova spálime v kotloch,“ približuje. Naopak, využiť by sa podľa neho mali skôr na preventívne opatrenia, ktoré dokážu viesť k zníženiu spotreby plynu, či už v domácnostiach alebo v prípade podnikov. Je ale situácia Slovenska v prípade stopnutia ruského plynu naozaj taká bezútešná, a ak áno, prečo sme jediní, čo sa stavajú na zadné a Česi či Rakúšania nemajú s rozhodnutím komisie žiaden problém? A vôbec, aké záruky si to Fico vyloboval? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá energo analytik Radovan Potočár. ​V rozhovore sa dozviete: 1:35 Ako má phase-out ruského plynu vyzerať. 4:10 Pravdepodobnosť, že nastane krízová situácia. 9:56 Prečo Merz hovorí, že máme problém? 14:54 Vie komisia poskytnúť Slovensku garancie? 16:40 Kto rozhoduje o výške prepravných poplatkov?​​​ 18:44 Využitie eurofondov na kompenzáciu cien energií. 22:35 Ako si Gazprom plní svoje záväzky voči nám. 26:15 Má Slovensko dosť alternatív k ruskému plynu? 30:45 Čo spôsobia Trumpove sekundárne clá. 33:02 18. balík protiruských sankcií. 35:25 Adresná energopomoc. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Začátkem července Česko postihl největší výpadek proudu za dlouhou dobu. Ministerstvo průmyslu přišlo vzápětí s tím, že blackout způsobilo spadlé vedení a následný výpadek elektrárny Ledvice. Vyšetřování ale pokračuje. Kdy budeme vědět, kdo za blackout skutečně může?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Partner tohoto podcastu je

Hoci premiér Robert Fico nakoniec súhlasil minulý týždeň s 18. balíkom sankcií proti Rusku, partneri v Európskej únii nás už vnímajú ako krajinu, ktorá nielen narúša európsku jednotu, ale aj vytvára problémy, ktoré potom hádže na iných - komentuje v podcaste V redakcii podporu sankčného balíka výmenou za garancie pri dodávkach plynu analytik portálu Euractiv Radovan Geist. Lovte slová v novej hre Denníka N. Zahrajte si Slovosleď: www.dennikn.sk/slovosled

Neopětovaná láska. Ruská opoziční novinářka Jelena Kosťučenková miluje svou zemi. A to má tisíc důvodů se k ní otočit zády. Jenže zůstává nezlomná. Odmítá se své lásky k vlasti a lidem vzdát i přesto, že existuje vážné podezření, že se ji agenti Kremlu pokusili v zahraničí otrávit. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neopětovaná láska. Ruská opoziční novinářka Jelena Kosťučenková miluje svou zemi. A to má tisíc důvodů se k ní otočit zády. Jenže zůstává nezlomná. Odmítá se své lásky k vlasti a lidem vzdát i přesto, že existuje vážné podezření, že se ji agenti Kremlu pokusili v zahraničí otrávit. Ptá se Matěj Skalický.

Proč se česká a slovenská policie nedokázala zkoordinovat a informovala rozdílně o dopadení pachatele, který školám vyhrožoval bombovým útokem? Z jakých důvodů nakonec Slovensko zvedlo ruku pro další balík sankcí proti Rusku a jaké záruky levného plynu za to dostalo? A jaký vliv má na vzhled měst památková ochrana a jak naopak brání jejich rozvoji?

Zdá se, že americký prezident Donald Trump ztratil trpělivost s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mimo jiné Rusku vyhlásil ultimátum a pohrozil, že uvalí vysoká cla na země, které s Ruskem obchodují, pokud Kreml do 50 dnů neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině. „Asi není jiná cesta,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec ODS Pavel Žáček. „Jenom další střípek do mozaiky, jakým způsobem by se konflikt měl ukončit,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Radek Koten z SPD.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se česká a slovenská policie nedokázala zkoordinovat a informovala rozdílně o dopadení pachatele, který školám vyhrožoval bombovým útokem? Z jakých důvodů nakonec Slovensko zvedlo ruku pro další balík sankcí proti Rusku a jaké záruky levného plynu za to dostalo? A jaký vliv má na vzhled měst památková ochrana a jak naopak brání jejich rozvoji?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předvolební spílání Evropské unii je cesta do pekel. Evropská komise navrhla odvážný rozpočet, spoustu hráčů rozladila. Dusno kolem Tchaj-wanu. Cenzura v Rusku je zakázána, ale musí být ještě tužší. Koho chce Babiš útoky na českou muniční iniciativu oslovit? Voliče SPD nepřetáhne, nerozhodnuté odradí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené štáty pošlú Ukrajine ďalšie zbrane a dávajú Rusku 50 dní na to, aby bolo prímerie... inak vraj uvalia ďalšie sankcie a clá, a to vrátane krajín, ktoré s Ruskom obchodujú.Donald Trump tak otočil a začal Ukrajinu viac podporovať.Čo sa teda stalo, prečo a aké to bude mať dôsledky?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta zahraničného reportéra denníka SME Daniela Hoťku.Zdroj zvukov: Associated Press, ČT24, The White HouseOdporúčanie:Už som ju tu raz odporúčal, no mojím dnešným odporúčaním je znovu ukrajinská skupina Onkua. Ak ste videli na Pohode jej strhujúce vystúpenie, viete, no ak aj nie a hľadáte skvelú modernú fúziu elektroniky a tradičnej hudby, vyskúšajte.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Americký prezident nečekaně přitvrdil vůči Rusku. Ve válce proti Ukrajině dosud Donald Trump  kritizoval hlavně Kyjev, teď ale - kvůli pokračujícím ruským úderům - ukázal na Vladimira Putina a dal mu ultimátum. Buď ruský prezident do 50 dnů bude souhlasit s ukončením bojů, nebo Amerika uvalí na klíčové dodavatele ruské armády vysoká cla. Ukrajině zároveň Trump slíbil dodat přes evropské členy NATO nové zbraně. Změní americké rakety schopné zasáhnout třeba i Moskvu vývoj války?  Host: Michal Smetana - bezpečnostní analytik a ředitel univerzitního výzkumného centra Peace Research Center Prague na Fakultě sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show

Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyjádřil nespokojenost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj zabíjí mnoho lidí. Co vlastně byla pro Trumpa ta poslední kapka ve vztahu k Rusku? A byla skutečně poslední? Moderuje Barbora Tachecí.

Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?

Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Veřejný prostor není klub, ze kterého mohu někoho vyloučit,“ tvrdí filozof a publicista Václav Bělohradský, který varuje před tím, že svoboda slova se dnes neomezuje zákazem, ale neviditelnými normami. Mluví o pojmu „měkké ostrakizace“ a tvrdí, že právě ona je pro český kulturní rámec typická. „Potlačené ve společnosti je nebezpečnější než to vyslovené. To, co se bojíte vyslovit, se změní v symptom, v nemoc,“ komentuje filozof. Nesvoboda slova se podle něj dnes projevuje například hegemonními slovy, která přestáváme chápat jako politická – jako třeba „dobro“, „pravda“ nebo „krása“. Ostrakizace je podle něj i důvodem, proč se část veřejnosti pohoršovala nad tím, že kdysi vystoupil na sjezdu hnutí ANO. „Já zásadně publikuju bez honorářů. Dostal jsem pravda, jednu koblihu, kterou jsem tam skutečně sežral ke kafi. Byla docela dobrá,“ směje se Bělohradský. Vzpomíná i na emigraci v roce 1970 a své rozhodnutí odejít popisuje bez heroizace. „Ve mně není ten typ statečnosti, který ta země tehdy potřebovala. Ten typ hrdinství, který vyžaduje třeba i vězení, nebo i to, že musíte počítat, že se budete živit nějak tak z vděčnosti vůči těm, kteří vám dají práci a upadnete do zvláštního typu závislosti na pomoci druhých,“ přiznává a mluví o různých formách odvahy. V širších souvislostech se Bělohradský zamýšlí také nad úpadkem Západu. „Proč jsou všichni naši nepřátelé najednou? Jsou to miliardy lidí. To je nová situace, do které se Evropa dostala,“ říká k tomu, že jsme si dlouho mysleli, že se Evropa stane třetím pólem vůči Americe a Rusku. Upozorňuje také na to, že demokracie je systém, který je z principu nestabilní – protože umožňuje vznik i šíření ‚nebezpečných myšlenek‘. „Demokracie je ideokracie – vláda názorových většin. A nemůžu předem zaručit, že ty názory nebudou nebezpečné,“ vysvětluje publicista. Jak dnes vypadá mocenská struktura ukrytá v běžném jazyce? Co dnes znamená být „levičák“? A jaký nejabsurdnější argument slyšel, pokud jde o jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor.

Podržite nas na Patreonu Patreon.com/historycast Šta je zatekao a šta uradio Petar Veliki kad se posle velikog puta po Evropi vratio kući? Nastavak naše priče o ovom fascinantnom caru počinje upravo tu - u trenutku njegovog povratka, kada u sebi nosi viziju modernizacije, a pred sobom zatiče carstvo ukopano u vekovne običaje, praznoverje i feudalni poredak. Šta se dešava kada jedan čovek pokuša da na silu ubrza tok istorije? Kada želi da od ogromne, rastrzane i samodovoljne Rusije napravi evropsku silu - Rusku imperiju - čak i ako mora da reformiše sve: vojsku, društvo, kalendar, pa i način oblačenja? O tome, kao i o posledicama koje su njegovi postupci ostavili, govore istoričari Nikola Đukić i Nikola Šipka, u nastavku priče koja u centar pažnje stavlja jednog od najambicioznijih i najkontradiktornijih vladara Evrope.

Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?

Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.

Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom relácie Dírerov filter bol Filipp Sedov, ktorý pochádza z ruského Jaroslavľa. Vyštudoval politické vedy a v rámci projektu Erasmus prišiel na Slovensko, kde aj zostal žiť. Filipp Sedov sa po vypuknutí celoplošnej operácie verejne postavil na stranu Ukrajiny a o svojej rodnej krajine nehovorí s hrdosťou. Keď počas prezidentských volieb v roku 2018 napísal na volebný lístok „Rusko bez Putina“, hrozilo mu zatknutie a trest za terorizmus. Filipp Sedov sa verejne angažuje. Okrem iného robí prednášky na školách „S Rusom o Rusku“, v ktorých vysvetľuje, akou krajinou Rusko v skutočnosti je. Po voľbách na Slovensku eviduje problémy s organizovaním prednášok pre možné konzekvencie pre riaditeľov škôl zo strany niektorých politických strán či vlády.

Brusel a európska dvadsaťsedmička zažili slovensko-maďarskú blokádu. Robert Fico dal nohy do dverí pri novom balíku protiruských sankcií, Viktor Orbán zas pri prijímaní Ukrajiny do Európskej únie.Únia čelí nejednote. A okrem sankcií voči Rusku či pri únijných ambíciách Ukrajiny aj pri postoji k Izraelu a jeho prípadnému trestaniu za prístup ku Gaze.Čo je za tým? A čo robí prístup Roberta Fica s reputáciou krajiny? Témy pre Pavla Štrbu, zahraničnopolitického redaktora Aktualít.„Je to reputačný problém a rozprávajú o tom lídri EÚ, aj v minulosti. Hovorí sa o modeli, ktorý nazývajú Európska únia mínus dva, pričom tou dvojkou sú Slovensko a Maďarsko“, vysvetľuje Štrba.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Brusel avizuje koniec ruského plynu, ropy a jadrového paliva na území Únie do konca roku 2027. Zabrániť tomu nemá ani maďarsko-slovenské veto, legislatívu plánuje prijať kvalifikovanou väčšinou, čo znamená, že mu bude stačiť súhlas pätnástich z 27-ich členských štátov. Ak eurokomisár pre energetiku Dan Jorgensen argumentuje „nedôverou“ k Rusku ako obchodnému partnerovi, premiér Robert Fico hovorí o „nezmyselnosti návrhu“ a hrozbe až 50 percentného zdražovania plynu napríklad.Je Slovensko na odstrihnutie sa od ruských surovín pripravené a je hrozba zdražovania reálna?Na tému sa pozrieme s energoexpertom a bývalým ministrom hospodárstva Karlom Hirmanom. „Ak by bol premiér Fico agentom Gazpromu, nesprával by sa inak,“ tvrdí. Reaguje aj na pokus o ranné zadržanie exministra Jaroslava Naďa políciou.„Táto vláda zneužíva orgány činné v trestnom konaní na účelové prenasledovanie politicky aktívnych oponentov,“ reaguje stranícky kolega exministra Naďa Karel Hirman. „Oponentov, ktorí nerobia nič iné, len poukazujú na jej neschopnosť vládnuť, riadiť krajinu, ale naopak obrovskú schopnosť kradnúť, korumpovať, vyvádzať krajinu z EÚ a NATO,“ dopĺňa. „Toto nie je útok na stranu Demokrati, toto je útok na demokraciu ako takú,“ uzatvára.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.