Podcasts about rusku

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyjádřil nespokojenost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj zabíjí mnoho lidí. Co vlastně byla pro Trumpa ta poslední kapka ve vztahu k Rusku? A byla skutečně poslední? Moderuje Barbora Tachecí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Veřejný prostor není klub, ze kterého mohu někoho vyloučit,“ tvrdí filozof a publicista Václav Bělohradský, který varuje před tím, že svoboda slova se dnes neomezuje zákazem, ale neviditelnými normami. Mluví o pojmu „měkké ostrakizace“ a tvrdí, že právě ona je pro český kulturní rámec typická. „Potlačené ve společnosti je nebezpečnější než to vyslovené. To, co se bojíte vyslovit, se změní v symptom, v nemoc,“ komentuje filozof. Nesvoboda slova se podle něj dnes projevuje například hegemonními slovy, která přestáváme chápat jako politická – jako třeba „dobro“, „pravda“ nebo „krása“. Ostrakizace je podle něj i důvodem, proč se část veřejnosti pohoršovala nad tím, že kdysi vystoupil na sjezdu hnutí ANO. „Já zásadně publikuju bez honorářů. Dostal jsem pravda, jednu koblihu, kterou jsem tam skutečně sežral ke kafi. Byla docela dobrá,“ směje se Bělohradský. Vzpomíná i na emigraci v roce 1970 a své rozhodnutí odejít popisuje bez heroizace. „Ve mně není ten typ statečnosti, který ta země tehdy potřebovala. Ten typ hrdinství, který vyžaduje třeba i vězení, nebo i to, že musíte počítat, že se budete živit nějak tak z vděčnosti vůči těm, kteří vám dají práci a upadnete do zvláštního typu závislosti na pomoci druhých,“ přiznává a mluví o různých formách odvahy. V širších souvislostech se Bělohradský zamýšlí také nad úpadkem Západu. „Proč jsou všichni naši nepřátelé najednou? Jsou to miliardy lidí. To je nová situace, do které se Evropa dostala,“ říká k tomu, že jsme si dlouho mysleli, že se Evropa stane třetím pólem vůči Americe a Rusku. Upozorňuje také na to, že demokracie je systém, který je z principu nestabilní – protože umožňuje vznik i šíření ‚nebezpečných myšlenek‘. „Demokracie je ideokracie – vláda názorových většin. A nemůžu předem zaručit, že ty názory nebudou nebezpečné,“ vysvětluje publicista. Jak dnes vypadá mocenská struktura ukrytá v běžném jazyce? Co dnes znamená být „levičák“? A jaký nejabsurdnější argument slyšel, pokud jde o jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor.

Podržite nas na Patreonu Patreon.com/historycast Šta je zatekao a šta uradio Petar Veliki kad se posle velikog puta po Evropi vratio kući? Nastavak naše priče o ovom fascinantnom caru počinje upravo tu - u trenutku njegovog povratka, kada u sebi nosi viziju modernizacije, a pred sobom zatiče carstvo ukopano u vekovne običaje, praznoverje i feudalni poredak. Šta se dešava kada jedan čovek pokuša da na silu ubrza tok istorije? Kada želi da od ogromne, rastrzane i samodovoljne Rusije napravi evropsku silu - Rusku imperiju - čak i ako mora da reformiše sve: vojsku, društvo, kalendar, pa i način oblačenja? O tome, kao i o posledicama koje su njegovi postupci ostavili, govore istoričari Nikola Đukić i Nikola Šipka, u nastavku priče koja u centar pažnje stavlja jednog od najambicioznijih i najkontradiktornijih vladara Evrope.

Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?

Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.

Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom relácie Dírerov filter bol Filipp Sedov, ktorý pochádza z ruského Jaroslavľa. Vyštudoval politické vedy a v rámci projektu Erasmus prišiel na Slovensko, kde aj zostal žiť. Filipp Sedov sa po vypuknutí celoplošnej operácie verejne postavil na stranu Ukrajiny a o svojej rodnej krajine nehovorí s hrdosťou. Keď počas prezidentských volieb v roku 2018 napísal na volebný lístok „Rusko bez Putina“, hrozilo mu zatknutie a trest za terorizmus. Filipp Sedov sa verejne angažuje. Okrem iného robí prednášky na školách „S Rusom o Rusku“, v ktorých vysvetľuje, akou krajinou Rusko v skutočnosti je. Po voľbách na Slovensku eviduje problémy s organizovaním prednášok pre možné konzekvencie pre riaditeľov škôl zo strany niektorých politických strán či vlády.

Brusel a európska dvadsaťsedmička zažili slovensko-maďarskú blokádu. Robert Fico dal nohy do dverí pri novom balíku protiruských sankcií, Viktor Orbán zas pri prijímaní Ukrajiny do Európskej únie.Únia čelí nejednote. A okrem sankcií voči Rusku či pri únijných ambíciách Ukrajiny aj pri postoji k Izraelu a jeho prípadnému trestaniu za prístup ku Gaze.Čo je za tým? A čo robí prístup Roberta Fica s reputáciou krajiny? Témy pre Pavla Štrbu, zahraničnopolitického redaktora Aktualít.„Je to reputačný problém a rozprávajú o tom lídri EÚ, aj v minulosti. Hovorí sa o modeli, ktorý nazývajú Európska únia mínus dva, pričom tou dvojkou sú Slovensko a Maďarsko“, vysvetľuje Štrba.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ruský plyn, ktorým kúri Slovensko, je druhý najdrahší v Európe, hovorí poslanec za SaS Juraj Krúpa. Keby sme sa od neho odstrihli, zmizne polovica ruského vplyvu. Podľa neho to je presne to, o čo Robertovi Ficovi ide - aby tu ruský vplyv zostal. Rusko sa však pripravuje na ďalšiu voju, a vidno to už aj na ukrajinskom fronte. V roku 2035 by tak už mohlo byť na investície do obrany neskoro. Prečo už SaS Richarda Sulíka?V podcaste s poslancom za SaS Jurajom Krúpom sa dozviete:– od 1:30 – ako si vláda protirečí;– po 2:00 – či máme so zvyšovaním výdavkov na obranu čas do roku 2034;– od 5:00 – že už od roku 2004 aliancii sľubujeme jednu ťažkú mechanizovanú brigádu, ktorú nie sme schopní doručiť;– po 6:00 – ako Rusko posiela na Ukrajine žoldnierov do mlynčeka na mäso, kým v pozadí buduje armádu;– okolo 7:00 – že Rusko bude pripravené na vojnu s NATO o 5-7 rokov, preto termín 2035 môže byť neskoro;– po 8:40 – že Rusko vie vygenerovať viac vojakov ako NATO a pripravuje sa na ďalšiu vojnu;– od 9:00 – že sa môže stať, že Rusko obsadí časť krajiny NATO;– po 10:30 – či by sme bránili každý meter územia NATO;– od 12:30 – či Fico len zahmlieva, alebo reálne otáča kormidlo;– po 13:45 – že sme už čiastočne v autokratickom systéme;– od 16:45 – ako sa nás súčasný balík sankcií voči Rusku vôbec netýka;– po 18:10 – že ruský plyn je drahý, pre nás dokonca druhý najdrahší v Európe;– od 19:30 – ako zabránime tomu, aby sme tie isté ruské energie kupovali prebalené do iného obalu;– po 21:00 – že keď sa odstrihneme od ruských energií, ruský vplyv na Slovensku sa zníži o 50 percent;– od 22:00 – že po obmedzení ruských energií podľa neho nebudeme platiť viac;– po 23:00 – prečo vláda nič nerobí s obrannou zmluvou s USA;– od 24:30 – že Robert Fico by pokojne mohol vypovedať zmluvu s USA, ale neurobí to, lebo z nej idú peniaze;– po 26:30 – že sa s Andrejom Dankom zhodne na hodnotení ministra Blanára;– od 29:30 – čo si myslí o blízkovýchodnom konflikte;– po 30:30 – či je proizraelský politik;– od 33:00 – čo si myslí o stíhaní Jaroslava Naďa;– po 37:00 – prečo by sa Richard Sulík nemal vracať do politiky.

Brusel a európska dvadsaťsedmička zažili slovensko-maďarskú blokádu. Robert Fico dal nohy do dverí pri novom balíku protiruských sankcií, Viktor Orbán zas pri prijímaní Ukrajiny do Európskej únie.Únia čelí nejednote. A okrem sankcií voči Rusku či pri únijných ambíciách Ukrajiny aj pri postoji k Izraelu a jeho prípadnému trestaniu za prístup ku Gaze.Čo je za tým? A čo robí prístup Roberta Fica s reputáciou krajiny? Témy pre Pavla Štrbu, zahraničnopolitického redaktora Aktualít.„Je to reputačný problém a rozprávajú o tom lídri EÚ, aj v minulosti. Hovorí sa o modeli, ktorý nazývajú Európska únia mínus dva, pričom tou dvojkou sú Slovensko a Maďarsko“, vysvetľuje Štrba.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ruský plyn, ktorým kúri Slovensko, je druhý najdrahší v Európe, hovorí poslanec za SaS Juraj Krúpa. Keby sme sa od neho odstrihli, zmizne polovica ruského vplyvu. Podľa neho to je presne to, o čo Robertovi Ficovi ide - aby tu ruský vplyv zostal. Rusko sa však pripravuje na ďalšiu voju, a vidno to už aj na ukrajinskom fronte. V roku 2035 by tak už mohlo byť na investície do obrany neskoro. Prečo už SaS Richarda Sulíka?V podcaste s poslancom za SaS Jurajom Krúpom sa dozviete:– od 1:30 – ako si vláda protirečí;– po 2:00 – či máme so zvyšovaním výdavkov na obranu čas do roku 2034;– od 5:00 – že už od roku 2004 aliancii sľubujeme jednu ťažkú mechanizovanú brigádu, ktorú nie sme schopní doručiť;– po 6:00 – ako Rusko posiela na Ukrajine žoldnierov do mlynčeka na mäso, kým v pozadí buduje armádu;– okolo 7:00 – že Rusko bude pripravené na vojnu s NATO o 5-7 rokov, preto termín 2035 môže byť neskoro;– po 8:40 – že Rusko vie vygenerovať viac vojakov ako NATO a pripravuje sa na ďalšiu vojnu;– od 9:00 – že sa môže stať, že Rusko obsadí časť krajiny NATO;– po 10:30 – či by sme bránili každý meter územia NATO;– od 12:30 – či Fico len zahmlieva, alebo reálne otáča kormidlo;– po 13:45 – že sme už čiastočne v autokratickom systéme;– od 16:45 – ako sa nás súčasný balík sankcií voči Rusku vôbec netýka;– po 18:10 – že ruský plyn je drahý, pre nás dokonca druhý najdrahší v Európe;– od 19:30 – ako zabránime tomu, aby sme tie isté ruské energie kupovali prebalené do iného obalu;– po 21:00 – že keď sa odstrihneme od ruských energií, ruský vplyv na Slovensku sa zníži o 50 percent;– od 22:00 – že po obmedzení ruských energií podľa neho nebudeme platiť viac;– po 23:00 – prečo vláda nič nerobí s obrannou zmluvou s USA;– od 24:30 – že Robert Fico by pokojne mohol vypovedať zmluvu s USA, ale neurobí to, lebo z nej idú peniaze;– po 26:30 – že sa s Andrejom Dankom zhodne na hodnotení ministra Blanára;– od 29:30 – čo si myslí o blízkovýchodnom konflikte;– po 30:30 – či je proizraelský politik;– od 33:00 – čo si myslí o stíhaní Jaroslava Naďa;– po 37:00 – prečo by sa Richard Sulík nemal vracať do politiky.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Hostia: Michal Stuška (poslanec a podpredseda Výboru pre európske záležitosti NR SR za Smer-SD) a Lucia Yar (poslankyňa Európskeho parlamentu za Progresívne Slovensko). | Prezidenti a premiéri krajín dvadsaťsedmičky rokujú o vojne na Ukrajine a na Blízkom východe, európskej obrane a bezpečnosti, aj o témach konkurencieschopnosti a migrácie. Témou je aj 18. balík sankcií proti Rusku, ktorého cieľom je obmedziť príjmy z bankového sektora, vojenského priemyslu a energetiky. Aká bude pozícia Slovenska? Zaväzuje premiéra v hlasovaní uznesenie NR SR o odmietnutí sankcií? Akým spôsobom by v navrhovanej podobe poškodili Slovensko? Je z hľadiska účinnosti sankcií významný prípadný nesúhlas Slovenska a Maďarska? Súvisí z pohľadu Slovenska a balíkom sanckií aj iniciatíva Repower EU zameraná na odstrihnutie členov od závislosti na ruských energosurovinách? Celá 27 sa zrejme nepostaví ani za podporu Ukrajine, pokiaľ ide o jej pokrok v procese vstupu do EÚ a potrebu ďalšieho napredovania. Nesúhlas s touto časťou dokumentu vyjadruje Maďarsko. | Témy samitu Európskej rady rozdeľujú lídrov. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „My jsme tady ve střední Evropě věčně rozkročení – chvíli na Západ, chvíli na Východ. A to z nás dělá takový neurologický bod Evropy,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. V rozhovoru se vrací k zásadním momentům české historie – k Mnichovu a k národnímu traumatu z neobrany státu. Mluví o Edvardu Benešovi jako o „nejvýznamnějším politikovi 20. století“, jehož dědictví si podle něj neseme dodnes. „Řekl, že Západ nás zradil – ne dvě konkrétní vlády, ale Západ. A už se to prostě ujalo,“ vysvětluje a popisuje, jak Beneš postupně ztrácel strategické myšlení a před Moskvou se svlékl donaha, ale i proč nelze mluvit o tom, že by poválečné Československo navazovalo na první republiku. „Oni to celé přervali, aniž by to nahradili adekvátní náhradou,“ tvrdí publicista. Kosatík ale mluví i o současnosti – o tom, jak velký problém je odliv mozků a proč se Češi vzdávají odpovědnosti za veřejný prostor. „Ten spor, který se vede celosvětově, je o tom, jestli chcete být aktivní, nebo jestli se spolehnete na to, že to populista zařídí za vás,“ říká k tomu, že by si přál, aby si lidé nenechávali vnutit populistický styl. Spisovatel se věnuje i Slovensku – zemi, které podle něj „chybí silné kritické hlasy“ a kde se demokratické síly často „projevují jen moralistně“. Mluví i o Ľudovítovi Štúrovi, o slovenské náklonnosti k Rusku i o tom, proč Robert Fico z jeho pohledu nikdy zásadně nezměnil své směřování. „On začínal jako komunista a byl na tu Moskvu orientovaný vždycky. Teď možná jen víc na rovinu říká to, co si myslel celý život,“ myslí si publicista. Zaznívá i téma samotného psaní – Kosatík popisuje, jak si pečlivě vybírá témata, jak tráví roky v archivech a že knihu začíná psát až tehdy, když cítí, že dál už „sbírat“ nemůže. Některé projekty ale přesto nedokončí. „Někdy jsem se s tím nepotkal. Asi bych to dokázal napsat chytře, ale neměl bych z toho pocit, že jsem to já,“ tvrdí. Proč právě Beneš zůstává klíčovou postavou moderních dějin? Jak hluboko sahá české trauma z roku 1938? Proč podle něj po Trumpovi může přijít ještě někdo horší? A proč si myslí, že „momentálně jsme na tom nejlíp“ – alespoň v rámci střední Evropy? Nejen o tom je rozhovor s Pavlem Kosatíkem.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počet podnetov na zneužívanie eurofondov sa od kontroly znásobil. Najnovšie zistenia sa netýkajú len predražených detských preliezok, ale aj systémového kradnutia, podvodov, či dokonca vydierania starostov, ktorí chcú eurofondy na kanalizáciu vo svojej obci. Tí čelia žiadostiam o úplatky vo výške 5 - 20 percent z dotácie. Podľa europoslanca za EPP Tomáša Zdechovského na to kontrolný výbor upozorňujú aj starostovia alebo zastupitelia za Smer či Hlas. Europoslanec Mazurek je podľa neho v Bruseli neviditeľný: "Do včerajška som nevedel, kto je Mazurek a že je v europarlamente," hovorí Tomáš Zdechovský.V podcaste s českým europoslancom za KDÚ-ČSL Tomášom Zdechovským sa dozviete:– od 1. minúty – že kontrolnému výboru europarlamentu prišlo 15-tisíc strán dokumentov upozorňujúcich na zneužívanie eurofondov;– po 3:00 – že našli vydieranie a žiadosti o úplatky v prípade eurofondov na kanalizácie;– po 4:00 – prečo požiadal komisiu, aby sa pozrela na dianie v PPA a prípadne jej opäť odobrala akreditáciu;– od 6:00 – že kontrolnému výboru sa sťažujú stovky bežných Slovákov, vrátane starostov za Smer a Hlas;– po 7:30 – za aký čas dokázali Taliani odsúdiť podobnú kauzu ako Dobytkár a prečo to u nás nejde;– od 8:30 – že nefunguje kontrola európskych dotácií v PPA;– po 9:30 – že v PPA sú ako kontrolóri nasadení ľudia blízki oligarchom;– od 10:30 – či po zisteniach europoslancov skončia niektorí ľudia vo väzení;– po 10:30 – do akej miery hrozí pozastavenie preplácania eurofondov;– od 12:30 – že jeho rodine sa ľudia vyhrážajú smrťou;– po 13:30 – že aj minister Migaľ prišiel na systematické kradnutie;– od 14:45 – že argumenty Miroslava Lajčáka sú na úrovni žiaka druhej triedy základnej školy;– po 15:00 – ako teraz idú kontrolovať aj Ukrajinu a Česko;– od 17:30 – že aj Bulharsko malo problém s dotáciami na súkromné penzióny, ale aspoň to riešilo;– po 20:00 – že Slovensko je srdce Európy, ktoré potrebuje bypass, lebo je choré;– od 21:30 – na ktorých výrokoch Petra Kotlára sa smeje aj jeho dvanásťročný syn;– po 23:00 – že do včerajška nevedel, kto je Milan Mazurek a ani že je europoslancom;– od 26:20 – ako paradoxne slovenskou europoslankyňou s najlepším kreditom bola donedávna Monika Beňová;– po 28:30 – ktorí súčasní slovenskí europoslanci sú známi kvalitnou prácou;– od 29:45 – či fungujú protiruské sankcie;– po 31:00 – že ďalšie sankcie nám nepredražia energie;– od 33:00 – ako si Viktor Orbán myslí niečo iné ako hovorí, a ešte úplne inak hlasuje;– po 33:30 – že Robert Fico by v sebe mohol objaviť trochu cti a že Viktor Orbán sa drží pri moci vďaka Rusku;– od 35:00 – ako sa pozerá na trestné stíhanie Jaroslava Naďa;– po 37:00 – že Andrej Danko priamo poškodzuje ekonomické záujmy Slovenska a prípadným vystúpením z EÚ by našla životná úroveň klesla o tretinu;– od 39:00 – ako jeho dedo bojoval na Slovensku proti maďarským vojskám;– po 41:00 – nech sa idú ľudia pozrieť na kolóny a kontroly na hraniciach EÚ s Britániou;– od 41:30 – o čom je EÚ, ak nie je iba o peniazoch.

Počet podnetov na zneužívanie eurofondov sa od kontroly znásobil. Najnovšie zistenia sa netýkajú len predražených detských preliezok, ale aj systémového kradnutia, podvodov, či dokonca vydierania starostov, ktorí chcú eurofondy na kanalizáciu vo svojej obci. Tí čelia žiadostiam o úplatky vo výške 5 - 20 percent z dotácie. Podľa europoslanca za EPP Tomáša Zdechovského na to kontrolný výbor upozorňujú aj starostovia alebo zastupitelia za Smer či Hlas. Europoslanec Mazurek je podľa neho v Bruseli neviditeľný: "Do včerajška som nevedel, kto je Mazurek a že je v europarlamente," hovorí Tomáš Zdechovský.V podcaste s českým europoslancom za KDÚ-ČSL Tomášom Zdechovským sa dozviete:– od 1. minúty – že kontrolnému výboru europarlamentu prišlo 15-tisíc strán dokumentov upozorňujúcich na zneužívanie eurofondov;– po 3:00 – že našli vydieranie a žiadosti o úplatky v prípade eurofondov na kanalizácie;– po 4:00 – prečo požiadal komisiu, aby sa pozrela na dianie v PPA a prípadne jej opäť odobrala akreditáciu;– od 6:00 – že kontrolnému výboru sa sťažujú stovky bežných Slovákov, vrátane starostov za Smer a Hlas;– po 7:30 – za aký čas dokázali Taliani odsúdiť podobnú kauzu ako Dobytkár a prečo to u nás nejde;– od 8:30 – že nefunguje kontrola európskych dotácií v PPA;– po 9:30 – že v PPA sú ako kontrolóri nasadení ľudia blízki oligarchom;– od 10:30 – či po zisteniach europoslancov skončia niektorí ľudia vo väzení;– po 10:30 – do akej miery hrozí pozastavenie preplácania eurofondov;– od 12:30 – že jeho rodine sa ľudia vyhrážajú smrťou;– po 13:30 – že aj minister Migaľ prišiel na systematické kradnutie;– od 14:45 – že argumenty Miroslava Lajčáka sú na úrovni žiaka druhej triedy základnej školy;– po 15:00 – ako teraz idú kontrolovať aj Ukrajinu a Česko;– od 17:30 – že aj Bulharsko malo problém s dotáciami na súkromné penzióny, ale aspoň to riešilo;– po 20:00 – že Slovensko je srdce Európy, ktoré potrebuje bypass, lebo je choré;– od 21:30 – na ktorých výrokoch Petra Kotlára sa smeje aj jeho dvanásťročný syn;– po 23:00 – že do včerajška nevedel, kto je Milan Mazurek a ani že je europoslancom;– od 26:20 – ako paradoxne slovenskou europoslankyňou s najlepším kreditom bola donedávna Monika Beňová;– po 28:30 – ktorí súčasní slovenskí europoslanci sú známi kvalitnou prácou;– od 29:45 – či fungujú protiruské sankcie;– po 31:00 – že ďalšie sankcie nám nepredražia energie;– od 33:00 – ako si Viktor Orbán myslí niečo iné ako hovorí, a ešte úplne inak hlasuje;– po 33:30 – že Robert Fico by v sebe mohol objaviť trochu cti a že Viktor Orbán sa drží pri moci vďaka Rusku;– od 35:00 – ako sa pozerá na trestné stíhanie Jaroslava Naďa;– po 37:00 – že Andrej Danko priamo poškodzuje ekonomické záujmy Slovenska a prípadným vystúpením z EÚ by našla životná úroveň klesla o tretinu;– od 39:00 – ako jeho dedo bojoval na Slovensku proti maďarským vojskám;– po 41:00 – nech sa idú ľudia pozrieť na kolóny a kontroly na hraniciach EÚ s Britániou;– od 41:30 – o čom je EÚ, ak nie je iba o peniazoch.

Na jaře letošního roku otřásla světem zpráva o návratu těla mladé ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny z Ruska. Více než rok byla v ruských věznicích protiprávně držena a mučena bez jakéhokoli obvinění, bez kontaktu s rodinou nebo právníky. Její případ ilustruje osudy tisíců ukrajinských civilistů. Viktoriiny ostatky jen potvrdily už dříve publikovaná svědectví o otřesných podmínkách v ruských věznicích a detenčních zařízeních na okupovaném území východní Ukrajiny i v samotném Rusku. Velkou investigativu o tom, po čem Viktoria Roščyna v okupované části Záporoží pátrala, jak byla zadržena a co si musela ve věznicích zažít, vedla ukrajinská redakce Slidstvo.info. Její šéfredaktorka Anna Babinec komentuje kauzu v rozhovoru s Petrem Gojdou.Už dvanáct let vracíme do hry příběhy, které by jinak zapadly. Oslavte s námi 12. narozeniny redakce investigace.cz tím, že podpoříte naši práci na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/darovat/1211386). Děkujeme!

Lídři skupiny G7 přijali na závěr summitu v Kanadě nový balíček sankcí proti Rusku. Společné prohlášení k Ukrajině však chybělo. Znamená to, že Západ přesunul pozornost jinam? Jak takový posun může nahrávat ruským zájmům? Ukrajinistka Lenka Víchová komentuje, jak se bude Ukrajina vyrovnávat s tím, že zůstává ve stínu izraelsko-íránského konfliktu. Vysvětluje i, co přinese nový polský prezident ve vztazích s Kyjevem, a přibližuje snahy o zmírnění ukrajinské demografické krize.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brusel avizuje koniec ruského plynu, ropy a jadrového paliva na území Únie do konca roku 2027. Zabrániť tomu nemá ani maďarsko-slovenské veto, legislatívu plánuje prijať kvalifikovanou väčšinou, čo znamená, že mu bude stačiť súhlas pätnástich z 27-ich členských štátov. Ak eurokomisár pre energetiku Dan Jorgensen argumentuje „nedôverou“ k Rusku ako obchodnému partnerovi, premiér Robert Fico hovorí o „nezmyselnosti návrhu“ a hrozbe až 50 percentného zdražovania plynu napríklad.Je Slovensko na odstrihnutie sa od ruských surovín pripravené a je hrozba zdražovania reálna?Na tému sa pozrieme s energoexpertom a bývalým ministrom hospodárstva Karlom Hirmanom. „Ak by bol premiér Fico agentom Gazpromu, nesprával by sa inak,“ tvrdí. Reaguje aj na pokus o ranné zadržanie exministra Jaroslava Naďa políciou.„Táto vláda zneužíva orgány činné v trestnom konaní na účelové prenasledovanie politicky aktívnych oponentov,“ reaguje stranícky kolega exministra Naďa Karel Hirman. „Oponentov, ktorí nerobia nič iné, len poukazujú na jej neschopnosť vládnuť, riadiť krajinu, ale naopak obrovskú schopnosť kradnúť, korumpovať, vyvádzať krajinu z EÚ a NATO,“ dopĺňa. „Toto nie je útok na stranu Demokrati, toto je útok na demokraciu ako takú,“ uzatvára.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Brusel avizuje koniec ruského plynu, ropy a jadrového paliva na území Únie do konca roku 2027. Zabrániť tomu nemá ani maďarsko-slovenské veto, legislatívu plánuje prijať kvalifikovanou väčšinou, čo znamená, že mu bude stačiť súhlas pätnástich z 27-ich členských štátov. Ak eurokomisár pre energetiku Dan Jorgensen argumentuje „nedôverou“ k Rusku ako obchodnému partnerovi, premiér Robert Fico hovorí o „nezmyselnosti návrhu“ a hrozbe až 50 percentného zdražovania plynu napríklad.Je Slovensko na odstrihnutie sa od ruských surovín pripravené a je hrozba zdražovania reálna?Na tému sa pozrieme s energoexpertom a bývalým ministrom hospodárstva Karlom Hirmanom. „Ak by bol premiér Fico agentom Gazpromu, nesprával by sa inak,“ tvrdí. Reaguje aj na pokus o ranné zadržanie exministra Jaroslava Naďa políciou.„Táto vláda zneužíva orgány činné v trestnom konaní na účelové prenasledovanie politicky aktívnych oponentov,“ reaguje stranícky kolega exministra Naďa Karel Hirman. „Oponentov, ktorí nerobia nič iné, len poukazujú na jej neschopnosť vládnuť, riadiť krajinu, ale naopak obrovskú schopnosť kradnúť, korumpovať, vyvádzať krajinu z EÚ a NATO,“ dopĺňa. „Toto nie je útok na stranu Demokrati, toto je útok na demokraciu ako takú,“ uzatvára.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Izraelská vláda v pátek útokem vyostřila dlouholetý konflikt s Íránem. Teherán spoléhá na zapojení Spojených států. „Donald Trump dlouhodobě hovořil o tom, že bude válečné konflikty ukončovat a nebude nové začínat. Nyní ale otevřeně podpořil Izrael v útoku na Írán,“ říká bývalý diplomat a expert univerzity CEVRO Bořek Lizec. Dále rozebere nálady v rozpolcené Americe a nasazení Národní gardy v Los Angeles.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nálada v ruské společnosti se během posledních šesti měsíců radikálně změnila. Nejvíce nenáviděnou zemí už nejsou Spojené státy, ani Ukrajina. Amerika byla přitom v Rusku víc než 12 let považována za největšího nepřítele. Koncem loňského roku s tím souhlasilo 76 procent obyvatel. Nyní se zdá, že současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se to podařilo změnit. Upozorňuje na to polský list Rzeczpospolita.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Pochopení minulosti je klíčem k budoucnosti. Bitcoinová kauza začíná dávat smysl. Tusk dostal důvěru, ale co bude dál? Na modly se v Rusku nesahá. Ani na Navalného.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér zmenou ústavy nám hádže loptičku do rohu ako jazvečíkovi, aby sme sa pozerali tam a nie na plesnivé nemocnice, nedostavanú diaľnicu a na neschopnosť politikov doručiť akékoľvek reálne výsledky či zlepšenie života. Odporcov príklonu k Rusku je viac, upozorňuje publicista a teológ Michal Havran. Jeho reláciu Večera s Havranom STVR stopla, on však sľubuje, že sa na jeseň v nejakej forme vráti. Ministerstvá slúžia ako komodita a politika sa odlúčila od očakávaní výsledkov. Z politiky sa stala zábava na úrovni primitívnych formátov ako Martinka z Turca. Je gender v ústave národným náboženským špecifikom? Prečo niektorí slovenskí katolíci hovoria veci, ktoré ich pápež kritizuje? A prečo slovenská katolícka cirkev stále nie je schopná jednoznačne odsúdiť Jozefa Tisa?Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Premiér zmenou ústavy nám hádže loptičku do rohu ako jazvečíkovi, aby sme sa pozerali tam a nie na plesnivé nemocnice, nedostavanú diaľnicu a na neschopnosť politikov doručiť akékoľvek reálne výsledky či zlepšenie života. Odporcov príklonu k Rusku je viac, upozorňuje publicista a teológ Michal Havran. Jeho reláciu Večera s Havranom STVR stopla, on však sľubuje, že sa na jeseň v nejakej forme vráti. Ministerstvá slúžia ako komodita a politika sa odlúčila od očakávaní výsledkov. Z politiky sa stala zábava na úrovni primitívnych formátov ako Martinka z Turca. Je gender v ústave národným náboženským špecifikom? Prečo niektorí slovenskí katolíci hovoria veci, ktoré ich pápež kritizuje? A prečo slovenská katolícka cirkev stále nie je schopná jednoznačne odsúdiť Jozefa Tisa?Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Ruská tajná služba FSB se obává vzrůstajícího vlivu Číny přímo v Rusku a konkrétně jeho přinejmenším potenciálních územních nároků na ruském Dálném východě. S touto zajímavou, byť nikterak překvapivou zprávou nedávno přišel přední americký list The New York Times, odvolávající se na dokument, uniklý z ruských tajných služeb. Má osm stran, získala ho hackerská skupina Ares Leaks a jeho pravost zmíněnému americkému listu potvrdili představitelé šesti západních rozvědek.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Premiér si opäť pripravuje pôdu. 2. Boris Susko upratuje a čistí. 3. Predseda Smeru pri novele ústavy o dvoch pohlaviach už dosiahol, čo chcel.

Parlament dal za zvláštnych okolností premiérovi stopku na hlasovanie za ďalšie kolo sankcií proti Rusku. Premiér si to vysvetľuje po svojom. Parlament čaká hlasovanie o zmenách v ústave a KDH uvažuje, že podporí Smer.Bude premiér v Bruseli rešpektovať parlamentné uznesenie a bude to problém v koalícií? Môže Únia odobrať proruským členským krajinám eurofondy? Bude problém aj guvernér národnej banky Kažimír, ktorého Smer odmieta, ale Hlas hlasno podporuje? A spojí sa KDH so Smerom pri hlasovaní o tom, že v ústave potrebujeme mať len dve pohlavia? Čo to urobí s opozíciou? A bude po novom Slovensko zvyšovať výdavky na obranu z dvoch až na 5 % HDP?Braňo Závodský sa rozprával s politológom a dekanom Fakulty aplikovaných jazykov Ekonomickej univerzity Radoslavom Štefančíkom.

Podľa bývalého ministra zahraničných vecí Rastislava Káčera sa Slovensko stalo slabým miestom, do ktorého môže Ruská federácia vraziť klin a rozbíjať jednotu Európskej únie. „Fungujeme ako kazítko, ako zradca. Lenže zradcu si nikto neváži,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas.Poslanci minulý týždeň prijali uznesenie, ktoré členov vlády zaväzuje odmietnuť ďalšie protiruské sankcie.V dokumente, ktorý pretlačila koaličná SNS, sa konštatuje, že sankčná politika a obchodné obmedzenia voči Rusku prispievajú k rastu cien energií a narúšajú dodávateľské reťazce, čo oslabuje konkurencieschopnosť a hospodársky prospech slovenských podnikov.Prijatie uznesenia vyvolalo búrlivé reakcie a otázky o smerovaní slovenskej zahraničnej politiky.Kým Andrej Danko ho označuje za „Boží zázrak“, premiér Robert Fico hovorí o politickom uznesení, ktoré nie je právne záväzné.„Je to uznesenie, ktoré nevychádza z Ústavného zákona o spolupráci vlády a národnej rady v otázkach európskych záležitostí. Je to politické uznesenie, ktoré je samozrejme veľmi silné vo svojom posolstve,“ vysvetľoval Fico počas nedeľnej tlačovej konferencie.Dodal, že toto uznesenie považuje za silný politický nástroj, o ktorý sa môže oprieť v diskusiách v Európskej rade.Podľa diplomata a bývalého ministra zahraničných vecí Rastislava Káčera môžu z „dvojtvárneho“ postoja Roberta Fica ťažiť najmä opozičné strany.„Opozícia, ktorá chce hlasovať tak, ako ostatné európske štáty, získala do rúk nástroj, ktorým môže Robertovi Ficovi povedať, že je nielen dvojtvárny, ale pohŕda svojím vlastným poslancom, ktorý mu garantuje vládnu moc. Čo je to za odkaz voličovi?“ zamýšľa sa bývalý minister.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Podľa bývalého ministra zahraničných vecí Rastislava Káčera sa Slovensko stalo slabým miestom, do ktorého môže Ruská federácia vraziť klin a rozbíjať jednotu Európskej únie. „Fungujeme ako kazítko, ako zradca. Lenže zradcu si nikto neváži,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas.Poslanci minulý týždeň prijali uznesenie, ktoré členov vlády zaväzuje odmietnuť ďalšie protiruské sankcie.V dokumente, ktorý pretlačila koaličná SNS, sa konštatuje, že sankčná politika a obchodné obmedzenia voči Rusku prispievajú k rastu cien energií a narúšajú dodávateľské reťazce, čo oslabuje konkurencieschopnosť a hospodársky prospech slovenských podnikov.Prijatie uznesenia vyvolalo búrlivé reakcie a otázky o smerovaní slovenskej zahraničnej politiky.Kým Andrej Danko ho označuje za „Boží zázrak“, premiér Robert Fico hovorí o politickom uznesení, ktoré nie je právne záväzné.„Je to uznesenie, ktoré nevychádza z Ústavného zákona o spolupráci vlády a národnej rady v otázkach európskych záležitostí. Je to politické uznesenie, ktoré je samozrejme veľmi silné vo svojom posolstve,“ vysvetľoval Fico počas nedeľnej tlačovej konferencie.Dodal, že toto uznesenie považuje za silný politický nástroj, o ktorý sa môže oprieť v diskusiách v Európskej rade.Podľa diplomata a bývalého ministra zahraničných vecí Rastislava Káčera môžu z „dvojtvárneho“ postoja Roberta Fica ťažiť najmä opozičné strany.„Opozícia, ktorá chce hlasovať tak, ako ostatné európske štáty, získala do rúk nástroj, ktorým môže Robertovi Ficovi povedať, že je nielen dvojtvárny, ale pohŕda svojím vlastným poslancom, ktorý mu garantuje vládnu moc. Čo je to za odkaz voličovi?“ zamýšľa sa bývalý minister.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Našla sa Donatellova busta, mala by byť v Topoľčiankach. Parlament prijal uznesenie o zrušení protiruských sankcií - paradoxne sa tak stalo omylom, nechcela to ani opozícia ani koalícia, no stalo sa. V opozícii sú teraz hádky kto za to vlastne môže. Hádajú sa aj Elon Musk s Donaldom Trumpom.Z Markízy odchádza reportérka Gabriela Kajtárová a ďalší dvaja kolegovia. Pracovať už nechcú v Markíze, ktorá vyhodila Viktora Vinczeho. Peter Pellegrini nevyhlási referendum o sankciách voči Rusku.A máme aj dobré správy. Parlament po nekonečných niekoľkoročných debatách konečne schválil, že ak je dieťa v nemocnici má právo na sprievod rodiča.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TV Markíza, TASR–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Operace s kódovým označením Pavučina, kterou naplánovaly ukrajinské tajné služby zasáhla o víkendu desítky ruských letadel na několika základnách přímo v Rusku. V rámci akce se totiž ukrajinské tajné službě SBU podařilo dostat na území Ruska nákladní kontejnery, z jejichž střech pak poblíž vojenských základen vylétly drony s výbušninami. Co o Pavučině s odstupem několika dnů víme? Jak moc Rusko zasáhla a kolik času a peněz zabere odstranit její následky? A jde o zlom v rusko-ukrajinské válce?Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na Ukrajine je to dnes "Kto z koho". Rusko sa vydalo cestou opotrebovávajúcej vojny. V nej zvíťazí ten, kto bude schopný v tomto konflikte vydržať dlhšie. Tá vojnová línia sa dnes vedie medzi imperiálnym Ruskom a Ukrajinou podporovanou našou euroatlantickou civilizáciou. Tvrdí bývalý diplomat Peter Weiss. Podľa neho Rusku ide aj o rozloženie EÚ a NATO a preto je postoj Ficovej vlády iracionálnym hazardom s našimi národnoštátnymi záujmami.Ani druhé kolo priamych Rusko Ukrajinských rokovaní, ktoré sa včera uskutočnilo v Istanbule neprinieslo žiadny posun k ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Návrhy, ktoré Rusko predložilo sú zjavne pre Ukrajinu neprijateľné a navyše, krátko predtým podnikli Ukrajinci bezprecedentný a úspešný dronový útok na strategické ruské letectvo hlboko v tyle nepriateľa. Táto vojna bude nadlho a bude to - kto z koho, teda či dlhšie vydrží Rusko alebo Ukrajina podporená našou euroatlantickou civilizáciou, hovorí pre Aktuality Nahlas exdiplomat Peter Weiss Zatiaľ čo vojna na Ukrajine nemá konca, slovenská zahraničná politika čoraz viac zapadá do pasce dvojtvárnosti a populistického alibizmu. Na jednej strane sa náš premiér ostentatívne chodí klaňať do Kremľa a vedie prázdne reči o mieri, na strane druhej sa zo Slovenska stáva zbrojárska veľmoc a naša vláda nemá pre našich kľúčových západných spojencov pekného slova. Do sporu sme sa dostali už aj s novým nemeckým kancelárom, ktorý nám pohrozil stopnutím eurofodov. Odpoveďou sú mu reči o fírerovi či volanie po vystúpení z EÚ. Kritika sa skrátka vo vládnej koalícií akosi nenosí. Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o aktuálnom vývoji v mierových rokovaniach medzi Ruskom a Ukrajinou, ale aj o čudnej suverenite Ficovej zahraničnej politiky, ktorá podľa kritikov začína zásadne ohrozovať strategické záujmy krajiny. O čo teda Robertovi Ficovi vlastne ide a má ešte pod kontrolou nielen to, čo sa mu v tejto krajine deje, ale i to, aký obraz Slovensko dnes vysiela do sveta? A je niekde v pozadí "hra patriotov" o vyviazaní Slovenska zo zväzku Európskej únie? Témy pre bývalého diplomata a expredsedu SDĽ Petra Weissa.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V únoru 2022 stála česko-rakouská strojírenská firma Hennlich, která má za sebou více než stoletou historii, před zásadním rozhodnutím. Zatímco západní společnosti hromadně opouštěly ruský trh na protest proti invazi do Ukrajiny, Hennlich provozoval pobočku v Rusku s více než 70 zaměstnanci. Tu se majitelé nakonec rozhodli zachovat. Vlastníci ruské i české společnosti Pavel Šumera a jeho rakouský obchodní partner tak od té doby musejí balancovat mezi ziskem a dodržováním sankcí. Ne vždy se to však daří. Loni ruská firma dodala komponenty pro CNC stroje vojenskému holdingu, jenž vyrábí balistické střely používané proti Ukrajině. České vedení přitom tvrdí, že na dění v ruské pobočce nemá žádný vliv.Text Sergeje Panova a Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková

Na Ukrajine je to dnes "Kto z koho". Rusko sa vydalo cestou opotrebovávajúcej vojny. V nej zvíťazí ten, kto bude schopný v tomto konflikte vydržať dlhšie. Tá vojnová línia sa dnes vedie medzi imperiálnym Ruskom a Ukrajinou podporovanou našou euroatlantickou civilizáciou. Tvrdí bývalý diplomat Peter Weiss. Podľa neho Rusku ide aj o rozloženie EÚ a NATO a preto je postoj Ficovej vlády iracionálnym hazardom s našimi národnoštátnymi záujmami.Ani druhé kolo priamych Rusko Ukrajinských rokovaní, ktoré sa včera uskutočnilo v Istanbule neprinieslo žiadny posun k ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Návrhy, ktoré Rusko predložilo sú zjavne pre Ukrajinu neprijateľné a navyše, krátko predtým podnikli Ukrajinci bezprecedentný a úspešný dronový útok na strategické ruské letectvo hlboko v tyle nepriateľa. Táto vojna bude nadlho a bude to - kto z koho, teda či dlhšie vydrží Rusko alebo Ukrajina podporená našou euroatlantickou civilizáciou, hovorí pre Aktuality Nahlas exdiplomat Peter Weiss Zatiaľ čo vojna na Ukrajine nemá konca, slovenská zahraničná politika čoraz viac zapadá do pasce dvojtvárnosti a populistického alibizmu. Na jednej strane sa náš premiér ostentatívne chodí klaňať do Kremľa a vedie prázdne reči o mieri, na strane druhej sa zo Slovenska stáva zbrojárska veľmoc a naša vláda nemá pre našich kľúčových západných spojencov pekného slova. Do sporu sme sa dostali už aj s novým nemeckým kancelárom, ktorý nám pohrozil stopnutím eurofondov. Odpoveďou sú mu reči o fírerovi či volanie po vystúpení z EÚ. Kritika sa skrátka vo vládnej koalícií akosi nenosí. Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o aktuálnom vývoji v mierových rokovaniach medzi Ruskom a Ukrajinou, ale aj o čudnej suverenite Ficovej zahraničnej politiky, ktorá podľa kritikov začína zásadne ohrozovať strategické záujmy krajiny. O čo teda Robertovi Ficovi vlastne ide a má ešte pod kontrolou nielen to, čo sa mu v tejto krajine deje, ale i to, aký obraz Slovensko dnes vysiela do sveta? A je niekde v pozadí "hra patriotov" o vyviazaní Slovenska zo zväzku Európskej únie? Témy pre bývalého diplomata a expredsedu SDĽ Petra Weissa.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Mark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Jen málokterý stát zažil v posledních pěti letech tak velký obrat jako Ázerbájdžán. Ještě v roce 2020 se tato malá země, bohatá na ropu a zemní plyn, zmítala v desetiletí trvajícím konfliktu se sousední Arménií o Náhorní Karabach a dostávala se do čím dál větší závislosti na Rusku. Situace se ale po nedávných válkách výrazně změnila, všímá si v článku pro magazín Foreign Affairs Zaur Širijev z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.

Silné a dojemné pamäti odvážneho lídra politickej opozície v Rusku, ktorý za svoje presvedčenie zaplatil najvyššiu cenu. 

Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“