Podcasts about americk

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že už prakticky není na co v Íránu útočit a válka brzy skončí. Jak ale ve skutečnosti vypadá vzdušné válčení nad Perským zálivem a na jak dlouho vystačí kapacity znepřátelených stran? Analytik Jan Ludvík v rozhovoru vysvětluje také to, zda může konflikt na Blízkém východě změnit válku na Ukrajině. Zároveň hodnotí, jak spolehlivým členem je Česko v Severoatlantické alianci 27 let po vstupu do NATO.

S výdaji na obranu zažije Česko ještě řadu nepříjemností. Ukrajinsko-slovensko-maďarský konflikt pokračuje. Povinnost zveřejňování platů ve firmách. Americký rytíř s obrysy monstra. Maďarské volby ve stínu tanků. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy začínají otevřeně tlačit na Česko kvůli výdajům na obranu a vláda Andreje Babiše by se mohla dostat do přímého střetu s Washingtonem. V pořadu Echo Prime Time to řekl publicista Roman Joch.Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick v posledních dnech veřejně upozornil, že pokud Česko nesplní své závazky vůči NATO, ovlivní to celou alianci. Podle Jocha jde o mimořádně tvrdý krok. „Já si nepamatuju vůbec od amerického ambasadora po pádu komunismu od roku 1989 takovýto tlak veřejně,“ uvedl Joch.Debata se přitom soustředí na obranné výdaje. Andrej Babiš opakovaně odmítl cestu k výdajům ve výši 3,5 procenta HDP, což je cíl, který Spojené státy prosazují mezi spojenci. Joch připustil, že Babišova argumentace má určitou logiku. Český stát se podle něj skutečně nachází ve složité fiskální situaci. „Legislativci američtí to chápou, diplomaté to chápou, že my jsme skutečně ve fiskálně obtížné situaci. V tom má premiér Babiš pravdu. Rozhodně,“ řekl.Sledujte celý rozhovor!

Před nedávnem se stal virálním článek „Je už dnes trapné mít přítele?“ v britském Vogue. Výstižně zachytil překvapivý posun současnosti. Zvláště ženy se podle něj začínají stahovat ze vztahů a oslavují samotu jako opojný zdroj tvořivosti i radosti ze života. Jestliže ve filmu Vše o mé matce z roku 1999 může jedna z hrdinek říct: „Ženy udělají vše, aby nebyly samy“, dnes jako by stále častěji platilo – a nejen pro ženy: „Dobře si rozmysli, co ti partnerství vezme.“ Tento posun zároveň mění pohled na často skloňované téma porodnosti, v jehož souvislosti se obvykle zmiňují finanční těžkosti mladých párů. Možná je však problém základnější: partnerství vůbec nevznikají.Má to také kulturní důvody. Americký sociolog Eric Klinenberg si už v knize Going Solo z roku 2012 všímá, že vzniká nový typ člověka, který nikoho nepotřebuje. Tento trend přitom spojuje i s vlivem filosofů, kteří v kultuře posilovali ideál svépomoci a svébytnosti. Henry David Thoreau například odchází do lesa, aby během dvouletého experimentu zjistil, co všechno od druhých nepotřebuje a na co může rezignovat, aby se stal sám sebou. Jenže Thoreauovi jde především o nalezení hranic: dobře ví, že přítomnost druhých člověku ledacos podstatného dává a uzavřít se do vlastní mysli je cesta k provinčnosti. Proto po dvou letech opouští svůj poustevnický experiment, vstupuje zpět do společnosti a stává se jedním z nejvlivnějších politických myslitelů své doby.Mnozí v současné společnosti jako by zůstali stát ve fázi „odchodu do lesa“. Není divu. Samota je pohodlná, efektivní a svobodná. Americká publicistka Freya India si všímá, že zvláštní náklonnost k domácímu životu se rozšířila zejména mezi mladými lidmi. Heslo fear of missing out – strach z toho, že nám něco unikne – se proměnilo v joy of missing out: radost z toho, že něco odřekneme. Na TikToku jsou velmi populární videa, která radí, jak se elegantně vymluvit a nikam nevyrazit.Zde se také objevuje paradox. Podstatou „samotářské doby“ možná není to, že jsme se naučili být sami, ale že jsme zapomněli na jinou, dospělou podobu závislosti. Té dětské a dětinské závislosti, třeba na přílišné uznání od druhých, musíme odrůst, ale lidský život se neobejde bez závislosti nové: dobrovolné a vědomé. Právě ona je zdrojem dobrého života. Právě tam, kde je člověk na druhém závislý, se také učí. Čemu? Třeba trpělivosti, pokoře i schopnosti měnit perspektivu. Vztah, ať už láska, přátelství nebo rodičovství, vyžaduje něco, co je možná stále méně samozřejmé: schopnost přijmout závislost na druhém člověku a opustit rutinu sebestřednosti.KapitolyI. Být sám novým mainstreamem [úvod až 17:25]II. Samota pro pokročilé [17:25 až 40:10]III. Masová výroba jedinečnosti [40:10 až 51:10]IV. Óda na samotu – jen nový konformismus? [51:10 až konec]

Siedmy deň pokračuje izraelská a americká vojna proti Iránu. Americký republikáni ju nazvali špeciálnou operáciou. Zabitých bolo už približne 50 vysokých iránskych predstaviteľov vrátane ajatolláha Chameneího. USA a Izrael už podnikli stovky útokov na iránske ciele, vrátane jadrových zariadení, protivzdušnú obranu či odpaľovacie rampy. Irán odpálil stovky rakiet a tisíce dronov. Izrael medzi tým útočí na Hizballáh v libanonskom Bejrúte.Ako teda vyzerá situácia po siedmych dňoch vojny? Na aké ciele útočí Izrael a Spojené štáty a aké môžu byť ďalšie ciele? Darí sa Iránu odpovedať a aké má vlastne zásoby rakiet a munície? Ako to celé môže dopadnúť a ako dlho to môže trvať? Aké sú možné scenáre a nehrozí ďalší Irak?Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom a s politológom FF UK BA Erikom Lášticom.

Americký prezident sa dopustil zločinu vojnovej agresie, hovorí Michal Lipták, odborník na medzinárodné právo. Svet podľa neho po oslabení Iránu nebude lepšie miesto, lebo vojna má už teraz viac ako tisíc civilných obetí. V Iráne podľa neho nechce demokraciu ani Donald Trump, ani Benjamin Netanjahu, a Európska únia by mala zatlačiť na Izrael pre Gazu.V podcaste s Michalom Liptákom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kedy by bolo možné legálne zaútočiť na inú krajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ide o rovnakú situáciu ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je Donald Trump vojnový zločinec a či ho čaká súd;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa mu zrejme nič nestane;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálne podporovať ozbrojený odpor vnútri Iránu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je rozdiel, keď Irán podporoval ozbrojené zložky po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálna invázia Izraela do Libanonu, keď odtiaľ strieľa Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či libanonská armáda odzbrojí Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či nebude lepší svet bez silného Iránu, ktorý financuje vraždenie po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nepodarí transformácia Iránu na demokraciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:45 – či môžeme zabudnúť na medzinárodné právo;– po 28:00 – prečo si nemyslí, že medzinárodné právo je len na papieri;– od 33:00 – ako to teraz vyzerá v Gaze, čo by sme tam mali sledovať a čo tam Izrael chce dosiahnuť;– po 35:00 – prečo sa v Gaze nestavajú Trumpove rezorty;– od 36:00 – aká je perspektíva obyvateľov Gazy;– po 38:00 – čo môže robiť Európska únia.

Americký prezident sa dopustil zločinu vojnovej agresie, hovorí Michal Lipták, odborník na medzinárodné právo. Svet podľa neho po oslabení Iránu nebude lepšie miesto, lebo vojna má už teraz viac ako tisíc civilných obetí. V Iráne podľa neho nechce demokraciu ani Donald Trump, ani Benjamin Netanjahu, a Európska únia by mala zatlačiť na Izrael pre Gazu.V podcaste s Michalom Liptákom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kedy by bolo možné legálne zaútočiť na inú krajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ide o rovnakú situáciu ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je Donald Trump vojnový zločinec a či ho čaká súd;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa mu zrejme nič nestane;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálne podporovať ozbrojený odpor vnútri Iránu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je rozdiel, keď Irán podporoval ozbrojené zložky po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálna invázia Izraela do Libanonu, keď odtiaľ strieľa Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či libanonská armáda odzbrojí Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či nebude lepší svet bez silného Iránu, ktorý financuje vraždenie po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nepodarí transformácia Iránu na demokraciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:45 – či môžeme zabudnúť na medzinárodné právo;– po 28:00 – prečo si nemyslí, že medzinárodné právo je len na papieri;– od 33:00 – ako to teraz vyzerá v Gaze, čo by sme tam mali sledovať a čo tam Izrael chce dosiahnuť;– po 35:00 – prečo sa v Gaze nestavajú Trumpove rezorty;– od 36:00 – aká je perspektíva obyvateľov Gazy;– po 38:00 – čo môže robiť Európska únia.

Americké ministerstvo obrany se rozešlo ve zlém s firmou Anthropic. Prezident Donald Trump na sociální síti oznámil, že zakazuje všem federálním úřadům produkty firmy využívat, ministr obrany Pete Hegseth zase nařídil zařadit Anthropic na seznam firem, které mohou být rizikem pro národní bezpečnost. „Pro AI firmy jsou obchodně důležité zakázky velkých korporací a států. Tam je Anthropic tím poškozeným,“ pokazuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?

Jana Cíglerová se coby zkušená novinářka v dubnu stane rozhlasovou zpravodajkou v USA. Nebude to ale pro ni cesta do neznáma. „V 19 letech jsem odjela do USA jako au pair. Pamatuju si ten pocit z mrakodrapů v New Yorku,“ vzpomíná v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Amerika ji tehdy okouzlila energií i velkorysostí, a tak dnes žije rozkročená mezi oběma kontinenty. Teď už jako máma tří synů, žena s evropskou zkušeností a jasným názorem na výchovu, která může srovnávat.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jana Cíglerová se coby zkušená novinářka v dubnu stane rozhlasovou zpravodajkou v USA. Nebude to ale pro ni cesta do neznáma. „V 19 letech jsem odjela do USA jako au pair. Pamatuju si ten pocit z mrakodrapů v New Yorku,“ vzpomíná v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Amerika ji tehdy okouzlila energií i velkorysostí, a tak dnes žije rozkročená mezi oběma kontinenty. Teď už jako máma tří synů, žena s evropskou zkušeností a jasným názorem na výchovu, která může srovnávat.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil, že vojenské operácie proti Iránu budú pokračovať až do splnenia cieľov USA. Potvrdil zásah stoviek objektov a prisľúbil odvetu za smrť troch amerických vojakov. Operácia by podľa neho mohla trvať približne štyri týždne, pričom Irán reaguje odvetnými útokmi. O téme sme sa rozprávali s historikom a amerikanistom Jurajom Krížom.  

IAD Talks - týždenné spravodajstvo. Rozhodnutie Najvyššieho súdu USA malo priniesť viac právnej istoty do americkej obchodnej politiky a obmedziť možnosť prezidenta zavádzať plošné clá bez jasného legislatívneho rámca. Následné kroky prezidenta Donald Trump však ukázali, že obchodná ofenzíva sa neskončila, len zmenila právny nástroj. Pre trhy to neznamená upokojenie, ale pokračovanie neistoty, ktorá sa premieta do volatility akciových indexov aj globálnych dodávateľských reťazcov. Téme sa vo svojom týždňovom komentári z finančných trhov podrobnejšie venuje Adam Záhorský...IAD TALKS, týždenník, IAD Investments,správ. spol., a.s., Malý trh 2/A, 811 08 Bratislava, IČO: 17 330 254, dátum vydania: 02.03.2026, 12/2026, EV 139/23/EPP..*UPOZORNENIE. Tento materiál je marketingovým oznámením. Kompletné znenie upozornenia nájdete na stránke www.iad.sk/marketingoveoznamenia

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zaútočily na Írán. Střely dopadly na Teherán, Isfahán a další města. Írán sice jednal o svém jaderném a raketovém programu, ale odmítal ústupky. Americký prezident Donald Trump mu dal ultimátum do konce února. O útoku samotném i o tom, co může přinést, hovořili v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Americký nejvyšší soud minulý týden rozhodl, že prezidentem Donaldem Trumpem zavedená cla jsou nezákonná a zrušil je. Zvláštní důvod k oslavě měl newyorský dovozce vína Victor Schwartz – byl to právě on, kdo se téměř před rokem rozhodl kvůli clům žalovat samotného prezidenta. „Firmu jsem založil před 40 lety. Zažili jsme 11. září, zažili jsme recesi, spoustu věcí, ale nic podobného. Byl to snad nejhorší rok v historii podnikání,“ říká v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čínský AI model SeeDance 2.0 podle zahraničních médií vyděsil Hollywood. Dokáže totiž na základě krátkého promptu nebo fotografie vytvořit realistické video. Za službou stojí ByteDance, provozovatel TikToku. Americká filmová studia proti tomu protestovala, protože se ve videích objevily postavy ze západních filmů. Firma pak slíbila, že používání autorsky chráněných děl omezí. „Starost by filmařům měly dělat i nástroje vyvíjené v USA,“ varuje redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už dva roky v Evropské unii platí nová digitální legislativa na regulaci digitálních gigantů a sociálních sítí. Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji se Evropská komise teprve učí, jak zákony správně používat. „A stejně tak se digitální platformy učí, jak mají přesně tu legislativu implementovat. Není tak s podivem, že je otevřeno několik investigací,“ říká Kolaja v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Americký prezident Donald Trump stupňuje napětí ve sporu s Íránem kvůli tamnímu jadernému programu. Lídr Bílého domu připustil možnost vojenského úderu. Dojde k otevřenému konfliktu, nebo zvítězí diplomatické řešení? „Vzdávat se bez záruk by z íránského pohledu nedávalo smysl. Invaze pravděpodobně není na stole,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Už dva roky v Evropské unii platí nová digitální legislativa na regulaci digitálních gigantů a sociálních sítí. Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji se Evropská komise teprve učí, jak zákony správně používat. „A stejně tak se digitální platformy učí, jak mají přesně tu legislativu implementovat. Není tak s podivem, že je otevřeno několik investigací,“ říká Kolaja v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Americký prezident Donald Trump stupňuje napětí ve sporu s Íránem kvůli tamnímu jadernému programu. Lídr Bílého domu připustil možnost vojenského úderu. Dojde k otevřenému konfliktu, nebo zvítězí diplomatické řešení? „Vzdávat se bez záruk by z íránského pohledu nedávalo smysl. Invaze pravděpodobně není na stole,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.

Americký futbal na Slovensku naberá na sile. Hostia z tímu Nitra Knights nám v najnovšej epizóde Olympijského videocastu poodhalili zákulisie tohto tvrdého, no takticky brilantného športu. Rozobrali sme ich cestu k titulu v českej lige, prácu so sponzormi aj víziu pre budúcnosť. Keďže flag futbal bude olympijským športom v Los Angeles 2028, pýtali sme sa aj na to, či na Slovensku rastie generácia budúcich olympionikov.Olympijský videocast vzniká v spolupráci so Slovenským olympijským a športovým výborom a novú časť nájdete každé dva týždne na ŠPORT.sk.Čo sa dozviete v rozhovore?prečo majú vyššiu návštevnosť ako niektoré prvoligové futbalové klubyprečo hrajú českú ligurozdiel medzi klasickým americkým futbalom a bezkontaktným flag futbalomči je tento šport nákladnýaké sú ciele jediného slovenského klubu v Českuako robia športový marketing

Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký futbal na Slovensku naberá na sile. Hostia z tímu Nitra Knights nám v najnovšej epizóde Olympijského videocastu poodhalili zákulisie tohto tvrdého, no takticky brilantného športu. Rozobrali sme ich cestu k titulu v českej lige, prácu so sponzormi aj víziu pre budúcnosť. Keďže flag futbal bude olympijským športom v Los Angeles 2028, pýtali sme sa aj na to, či na Slovensku rastie generácia budúcich olympionikov.Olympijský videocast vzniká v spolupráci so Slovenským olympijským a športovým výborom a novú časť nájdete každé dva týždne na ŠPORT.sk.Čo sa dozviete v rozhovore?prečo majú vyššiu návštevnosť ako niektoré prvoligové futbalové klubyprečo hrajú českú ligurozdiel medzi klasickým americkým futbalom a bezkontaktným flag futbalomči je tento šport nákladnýaké sú ciele jediného slovenského klubu v Českuako robia športový marketing

Kurz “Investujeme do akcií s Aďou” – z nuly k založenému účtu u nehračkárskeho brokera a nakúpeným ETFkám. Krok po kroku, pre úplných začiatočníkov: https://www.jurajkarpis.com/investujeme-do-akcii-s-adou/ #financnahygiena #zlato #investovanie #inflacia #peniaze #broker #dochodok #diverzifikacia #spekulovanie #zlepeniaze #euro Dokončenie videa tu: https://www.jurajkarpis.com/2026/02/18/zlato-striebro-generacny-vrchol-je-koniec-co-teraz-co-robim-ja-americke-akcie-a-slovenske-nehnutelnosti-su-pre-nas-v-brutalnom-vypredaji-dokoncenie-verejnej-casti/Music: 4bstr4ck3r

Evropsko-americké vztahy pokračují jako na houpačce, nahoru a dolů. Po víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci jsme se ocitli ve fázi „nahoru“, tedy na pozitivní dráze. Americký ministr zahraničí Marco Rubio si dokonce vysloužil ovace vestoje, když shromážděné evropské politiky, generály a diplomaty polaskal milými slovy o tom, že jsme přece všichni z jednoho hnízda, takže není důvod, abychom se neměli rádi.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio o víkendu na Mnichovské bezpečnostní konferenci ujistil evropské partnery o vzájemné blízkosti vztahů s USA. Jenže pochybnosti trvají. Tím spíš, že Rubio z Mnichova zamířil za Robertem Ficem a Viktorem Orbánem. Jak číst jeho evropské miniturné? Opadne napětí napříč Atlantikem? A jaké signály v Mnichově vyslal český ministr zahraničí Petr Macinka?Host: Libor Jelen - politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Evropsko-americké vztahy pokračují jako na houpačce, nahoru a dolů. Po víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci jsme se ocitli ve fázi „nahoru“, tedy na pozitivní dráze. Americký ministr zahraničí Marco Rubio si dokonce vysloužil ovace vestoje, když shromážděné evropské politiky, generály a diplomaty polaskal milými slovy o tom, že jsme přece všichni z jednoho hnízda, takže není důvod, abychom se neměli rádi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Washington a Teherán jsou možná blíž k vojenskému střetu než kdykoli dřív, ale klasická válka v pravém slova smyslu na spadnutí není. Nejpravděpodobnějším výsledkem současného patu nebude americká invaze do Íránu, ani totální regionální válka. Spíše nás čeká omezený, velmi pečlivě propočítaný úder.

Washington a Teherán jsou možná blíž k vojenskému střetu než kdykoli dřív, ale klasická válka v pravém slova smyslu na spadnutí není. Nejpravděpodobnějším výsledkem současného patu nebude americká invaze do Íránu, ani totální regionální válka. Spíše nás čeká omezený, velmi pečlivě propočítaný úder.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

Ženy XYZ #31: Americké ministerstvo spravedlnosti v uplynulých týdnech zveřejnilo obrovské kvantum takzvaných Epstein files, které dokumentují zločiny dnes již zemřelého Jeffreyho Epsteina a jeho spolupracovníků. Zločinecká mašinérie určená ke zneužívání mladých žen a dívek nejvlivnějšími lidmi světa je tak znovu v centru pozornosti. Redaktorky Markéta Plíhalová a Clara Zanga v další epizodě popsaly, jak celá mocenská síť fungovala, proč se ji tak dlouho dařilo krýt, proč padlo v kauze tak málo rozsudků i jak zásadní roli v ní sehrála odvaha obětí. 

Longevity se rychle posunula do mainstreamu, zároveň ale přibývá zjednodušení a marketingových zkratek, které se s dlouhodobým zdravím a dlouhověkostí míjejí. „O longevity se mluví hodně, ale často velmi zjednodušeně. Otázka je, co z toho má reálný smysl a co už je jen nahodilé zkoušení bez systému,“ říká doktorka přírodních věd Bohumila Zimáková, která má na starosti vývoj a regulace v české firmě WeCare. Jak je byznys WeCare propojený s daty a vědou? Existuje něco jako skutečně komplexní doplněk stravy? A proč většina rychlých řešení selhává? Poslechněte si v podcastu!

Americký prezident Donald Trump na konci ledna oficiálně založil Radu míru. Pozvání do Rady dostala zhruba šedesátka světových lídrů. Jsou mezi nimi i někteří státníci s velmi problematickou pověstí, kteří čelí podezření z nedodržování lidských práv, korupce nebo válečných zločinů. Trumpův výběr i to, jak může Rada míru fungovat, v Odposlechu komentuje šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Americký prezident Donald Trump vyzval státy, aby vytvořily účinnější mezinárodní útvar pro budování míru. Myslel tím svou Radu míru, do které zve demokraty i diktátory. „Můžeme udržovat korektní vztahy s USA, aniž bychom do Rady míru museli vstupovat,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus politolog z Metropolitní univerzity Praha Vít Hloušek. „Byl bych pro zdvořilé zdržování,“ navrhuje Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CEVRO. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko chcelo dobyť Ukrajinu za tri dni, dobýja ju štyri roky. Ukrajina štyri roky trpí a bojuje o svoju existenciu v otvorenej a krvavej plnoformátovej vojne. Putin útočí na civilistov, bytovky, kde trpia rodiny s deťmi aj starí ľudia. Americký prezident tvrdí, že mu Putin sľúbil týždeň neútočiť na Kyjev.Čo si o takýchto rečiach myslia ľudia v Kyjeve, ktorý tam mrznú bez tepla a elektriny, pretože im Rusi ničia energetické zdroje a infraštruktúru? A aký je život ukrajinských obrancov v bunkroch a zákopoch? Ako prežívajú túto krutú zimu?Ako sa zmenila vojna, ak Rusi síce nie sú schopní dobiť Ukrajinu, no poučili sa o dronovom boji? Ako sa pred nimi chránia vojaci ale aj civilisti a humanitárni pracovníci, ktorých drony hľadajú a vraždia? Čo v tejto situácii Ukrajine naozaj pomáha? Je slovenská zbierka Teplo pre Ukrajinu na generátory úspešná?Braňo Závodský sa rozprával s vojnovým reportérom Tomášom Forróm, ktorý sa práve vrátil so svojej ďalšej cesty na bojových líniách, na fronte.

Putin prisľúbil týždennú pauzu v útokoch na Ukrajinu. Slovensko odmietlo účasť v Rade mieru. Americká flotila sa približuje k Iránu a čínsky prezident robí čistky vo svojej armáde.

Trumpova Rada míru. Zaměří se pouze na Gazu? Nemůže ohrozit fungování a autoritu OSN? Americký prezident k ní má výhrady, navíc chce Nobelovku. Má se k Radě přidat i Česko? Odpovídá Kateřina Weissová, ředitelka Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Trumpova Rada míru. Zaměří se pouze na Gazu? Nemůže ohrozit fungování a autoritu OSN? Americký prezident k ní má výhrady, navíc chce Nobelovku. Má se k Radě přidat i Česko? Odpovídá Kateřina Weissová, ředitelka Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

„Odmietame vojnu ako nástroj pre úzke národné záujmy. Odmietame vojnu ako bežný nástroj národnej politiky.“ Trumpovmu nevyberanému ťaženiu voči Grónsku sa postavili už aj vplyvní americkí kardináli. Arcibiskupi Chicaga, Washintonu a Newarku – Cupich, McElroy a Tobin. Trumpovi vyčítajú polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy.Naviac najvyšší duchovný americkej armády arcibiskup Broglio v kontexte možného útoku na Grónsko hovorí o „morálnej prijateľnosti neposlúchnuť“ takýto rozkaz zo strany vojakov.Americkí duchovní v reakcii na počínanie svojho prezidenta hovoria o „spochybnení morálnej roly“ Spojených štátov v boji proti zlu vo svete.Proti vojne sa už tradične vyslovuje pápež a jeho diplomacia, no takýto kritický hlas duchovných smerom k svojmu bezprostrednému prezidentovi vôbec nie je bežnou záležitosťou. A v našich končinách je to niečo neslýchané.Chce to odvahu? A v čom sú pramene takéhoto postoja?Americkí arcibiskupi sa jednoducho odvolávajú na autoritu Ježiša, ktorý prišiel s misiou pokoja a mieru.Na tému sa pozrieme s biblistom Mirom Kocúrom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům s Grónskem. Jaký vliv mají podobné zvraty na české podniky? Ovlivňuje napětí ve světě plány českých firem? A jak je Hospodářská komora spokojena s novou vládou? „U ministrů z jednání vyplývá, že je tu stále chuť k tomu, co říkali a plánovali,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček.

Prečo Fico nechce povedať, o čom sa rozprával s Donaldom Trumpom? Americký prezident sa nakoniec dohodol s NATO o Grónsku. Na ostrov nezaútočí a ani nezavedie clá. Dnes budú študenti v Bratislave a v Žiline protestovať proti úpadku Slovenska.

Americký prezident Donald Trump završuje první rok svého druhého funkčního období. Rok dramatických politických tahů, provokativních výroků a nejistoty všech, kdo po desetiletí spoléhali na Spojené státy coby garanta světového pořádku. Kam se svět i samotné USA za posledních 12 měsíců s Donaldem Trumpem v Bílém domě posunuly? Host: Alex Kliment - analytik a editor ve společnosti GZERO MediaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Donald Trump se dočkal. Americký prezident si nově může do své sbírky připsat Nobelovu cenu za mír. Necelých sedm centimetrů a 196 gramů pozlacené radosti, kterou mu ve čtvrtek v Bílém domě předala hlavní představitelka venezuelské opozice María Corina Machado.

Sýrie, Venezuela, Grónsko, Írán – tak by se za poslední rok daly pojmenovat zdroje bolestí hlavy, jimiž dnes nejspíš musí trpět ruský prezident Vladimir Putin. Americká iniciativa kolem těchto zemí a regionů je masivní a Rusko, které by se tak rádo opět vrátilo k někdejšímu statutu supervelmoci, nemá dost sil na to, aby tak učinilo.