Podcasts about americk

Americký ministr zahraničí Marco Rubio o víkendu na Mnichovské bezpečnostní konferenci ujistil evropské partnery o vzájemné blízkosti vztahů s USA. Jenže pochybnosti trvají. Tím spíš, že Rubio z Mnichova zamířil za Robertem Ficem a Viktorem Orbánem. Jak číst jeho evropské miniturné? Opadne napětí napříč Atlantikem? A jaké signály v Mnichově vyslal český ministr zahraničí Petr Macinka?Host: Libor Jelen - politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Washington a Teherán jsou možná blíž k vojenskému střetu než kdykoli dřív, ale klasická válka v pravém slova smyslu na spadnutí není. Nejpravděpodobnějším výsledkem současného patu nebude americká invaze do Íránu, ani totální regionální válka. Spíše nás čeká omezený, velmi pečlivě propočítaný úder.

Washington a Teherán jsou možná blíž k vojenskému střetu než kdykoli dřív, ale klasická válka v pravém slova smyslu na spadnutí není. Nejpravděpodobnějším výsledkem současného patu nebude americká invaze do Íránu, ani totální regionální válka. Spíše nás čeká omezený, velmi pečlivě propočítaný úder.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin a Tomáš v novém dílu podcastu MoneyPenny řeší nominaci Kevina Warshe na post předsedy amerického Fedu. Tato personální změna by totiž mohla mít na budoucí směřování měnové politiky Fedu, a tedy i akciového nebo dluhopisového trhu značný vliv. Stejně tak je Fed rozhodující v tom, jak se bude vyvíjet situace kolem dolaru, jenž oproti světovým měnám v posledních měsících výrazně oslabil. O stavu americké ekonomiky diskutovali analytik Jan Čermák z ČSOB a hlavní ekonom Portu Jan Berka, jenž zároveň přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Výstavou fotografií s názvem Delta. Americké deníky v Leica Gallery Prague uvádí diváka do světa ovlivněného bluesovou hudbou – do geografické oblasti Mississippi Delta. Hlavním povoláním je architekt a fotografování je pro něj únikem a možností dělat si věci zcela po svém. Zásadní jsou pro něj lidé. „Pronikal jsem do nich opatrně, ale zároveň sebevědomě. Bylo pro mě důležité navazovat kontakty. S lidmi před focením potřebuju vždycky promluvit,“ vysvětluje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin a Tomáš v novém dílu podcastu MoneyPenny řeší nominaci Kevina Warshe na post předsedy amerického Fedu. Tato personální změna by totiž mohla mít na budoucí směřování měnové politiky Fedu, a tedy i akciového nebo dluhopisového trhu značný vliv. Stejně tak je Fed rozhodující v tom, jak se bude vyvíjet situace kolem dolaru, jenž oproti světovým měnám v posledních měsících výrazně oslabil. O stavu americké ekonomiky diskutovali analytik Jan Čermák z ČSOB a hlavní ekonom Portu Jan Berka, jenž zároveň přednáší na Metropolitní univerzitě Praha.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Výstavou fotografií s názvem Delta. Americké deníky v Leica Gallery Prague uvádí diváka do světa ovlivněného bluesovou hudbou – do geografické oblasti Mississippi Delta. Hlavním povoláním je architekt a fotografování je pro něj únikem a možností dělat si věci zcela po svém. Zásadní jsou pro něj lidé. „Pronikal jsem do nich opatrně, ale zároveň sebevědomě. Bylo pro mě důležité navazovat kontakty. S lidmi před focením potřebuju vždycky promluvit,“ vysvětluje ve Vizitce.

Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

Ženy XYZ #31: Americké ministerstvo spravedlnosti v uplynulých týdnech zveřejnilo obrovské kvantum takzvaných Epstein files, které dokumentují zločiny dnes již zemřelého Jeffreyho Epsteina a jeho spolupracovníků. Zločinecká mašinérie určená ke zneužívání mladých žen a dívek nejvlivnějšími lidmi světa je tak znovu v centru pozornosti. Redaktorky Markéta Plíhalová a Clara Zanga v další epizodě popsaly, jak celá mocenská síť fungovala, proč se ji tak dlouho dařilo krýt, proč padlo v kauze tak málo rozsudků i jak zásadní roli v ní sehrála odvaha obětí. 

Longevity se rychle posunula do mainstreamu, zároveň ale přibývá zjednodušení a marketingových zkratek, které se s dlouhodobým zdravím a dlouhověkostí míjejí. „O longevity se mluví hodně, ale často velmi zjednodušeně. Otázka je, co z toho má reálný smysl a co už je jen nahodilé zkoušení bez systému,“ říká doktorka přírodních věd Bohumila Zimáková, která má na starosti vývoj a regulace v české firmě WeCare. Jak je byznys WeCare propojený s daty a vědou? Existuje něco jako skutečně komplexní doplněk stravy? A proč většina rychlých řešení selhává? Poslechněte si v podcastu!

Americká hvězda, lyžařka Lindsey Vonnová, na svých posledních olympijských hrách skončila pátou brankou sjezdu. Ve svých 41 letech se dostala v sezóně do fantastické formy, v olympijském závodě ale prožila vážný pád. „Přeji jí jen to nejlepší, na téhle sjezdovce je tak složité jet dobře. A když to nevyjde, hodně to bolí,“ řekla vítězka sjezdu Breezy Johnsonová. Podle vyjádření nemocnice v Trevisu si Vonnová zlomila levou nohu. A je otázkou, jestli tím její kariéra skončila.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump na konci ledna oficiálně založil Radu míru. Pozvání do Rady dostala zhruba šedesátka světových lídrů. Jsou mezi nimi i někteří státníci s velmi problematickou pověstí, kteří čelí podezření z nedodržování lidských práv, korupce nebo válečných zločinů. Trumpův výběr i to, jak může Rada míru fungovat, v Odposlechu komentuje šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Do čela nejvlivnější centrální banky světa míří ostrý kritik její dosavadní politiky. Americký prezident Donald Trump nominuje do vedení Federálního rezervního systému (FED) Kevina Warshe. „Trhy reagují pozitivně – očekávají, že to nebude někdo, kdo Trumpovi půjde stoprocentně na ruku, ale že povede rozumnou monetární politiku,“ říká v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu bylo značně bouřlivější než předešlé ročníky. Americký prezident Donald Trump tam přijel s požadavkem řešit status Grónska, velký ohlas měl projev kanadského premiéra Marka Carneyho o konci světového řádu, tak jak jej známe, byla tam založena Rada míru, jakási Trumpova OSN. Výsledkem byl nespočet komentářů a úvah o nevratných změnách, konci globalizace a novém multipolárním světě. O tom, co si z letošního Davosu odnést, debatovali europoslanec za ODS Alexandr Vondra, Chief External Affairs Officer v PPF Group Jan Růžička a amerikanista z University of New York in Prague Jakub Lepš.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Nová epizoda podcastu De Facto se zaměřuje na současnou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a její dopady v mezinárodním kontextu. Do studia dorazila expertka na Spojené státy a Kanadu Magdalena Fiřtová z Institutu mezinárodních studií a politolog a amerikanista Jakub Dopieralla z Institutu politologických studií.Společně diskutovali o tom, jak vypadal první rok Donalda Trumpa v úřadu prezidenta Spojených států, jaké má nyní USA vztahy s Kanadou či jakým způsobem se proměňuje americký politický systém.

Americký prezident Donald Trump vyzval státy, aby vytvořily účinnější mezinárodní útvar pro budování míru. Myslel tím svou Radu míru, do které zve demokraty i diktátory. „Můžeme udržovat korektní vztahy s USA, aniž bychom do Rady míru museli vstupovat,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus politolog z Metropolitní univerzity Praha Vít Hloušek. „Byl bych pro zdvořilé zdržování,“ navrhuje Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CEVRO. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko chcelo dobyť Ukrajinu za tri dni, dobýja ju štyri roky. Ukrajina štyri roky trpí a bojuje o svoju existenciu v otvorenej a krvavej plnoformátovej vojne. Putin útočí na civilistov, bytovky, kde trpia rodiny s deťmi aj starí ľudia. Americký prezident tvrdí, že mu Putin sľúbil týždeň neútočiť na Kyjev.Čo si o takýchto rečiach myslia ľudia v Kyjeve, ktorý tam mrznú bez tepla a elektriny, pretože im Rusi ničia energetické zdroje a infraštruktúru? A aký je život ukrajinských obrancov v bunkroch a zákopoch? Ako prežívajú túto krutú zimu?Ako sa zmenila vojna, ak Rusi síce nie sú schopní dobiť Ukrajinu, no poučili sa o dronovom boji? Ako sa pred nimi chránia vojaci ale aj civilisti a humanitárni pracovníci, ktorých drony hľadajú a vraždia? Čo v tejto situácii Ukrajine naozaj pomáha? Je slovenská zbierka Teplo pre Ukrajinu na generátory úspešná?Braňo Závodský sa rozprával s vojnovým reportérom Tomášom Forróm, ktorý sa práve vrátil so svojej ďalšej cesty na bojových líniách, na fronte.

Putin prisľúbil týždennú pauzu v útokoch na Ukrajinu. Slovensko odmietlo účasť v Rade mieru. Americká flotila sa približuje k Iránu a čínsky prezident robí čistky vo svojej armáde.

Trumpova Rada míru. Zaměří se pouze na Gazu? Nemůže ohrozit fungování a autoritu OSN? Americký prezident k ní má výhrady, navíc chce Nobelovku. Má se k Radě přidat i Česko? Odpovídá Kateřina Weissová, ředitelka Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Trumpova Rada míru. Zaměří se pouze na Gazu? Nemůže ohrozit fungování a autoritu OSN? Americký prezident k ní má výhrady, navíc chce Nobelovku. Má se k Radě přidat i Česko? Odpovídá Kateřina Weissová, ředitelka Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

„Odmietame vojnu ako nástroj pre úzke národné záujmy. Odmietame vojnu ako bežný nástroj národnej politiky.“ Trumpovmu nevyberanému ťaženiu voči Grónsku sa postavili už aj vplyvní americkí kardináli. Arcibiskupi Chicaga, Washintonu a Newarku – Cupich, McElroy a Tobin. Trumpovi vyčítajú polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy.Naviac najvyšší duchovný americkej armády arcibiskup Broglio v kontexte možného útoku na Grónsko hovorí o „morálnej prijateľnosti neposlúchnuť“ takýto rozkaz zo strany vojakov.Americkí duchovní v reakcii na počínanie svojho prezidenta hovoria o „spochybnení morálnej roly“ Spojených štátov v boji proti zlu vo svete.Proti vojne sa už tradične vyslovuje pápež a jeho diplomacia, no takýto kritický hlas duchovných smerom k svojmu bezprostrednému prezidentovi vôbec nie je bežnou záležitosťou. A v našich končinách je to niečo neslýchané.Chce to odvahu? A v čom sú pramene takéhoto postoja?Americkí arcibiskupi sa jednoducho odvolávajú na autoritu Ježiša, ktorý prišiel s misiou pokoja a mieru.Na tému sa pozrieme s biblistom Mirom Kocúrom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Odmietame vojnu ako nástroj pre úzke národné záujmy. Odmietame vojnu ako bežný nástroj národnej politiky.“ Trumpovmu nevyberanému ťaženiu voči Grónsku sa postavili už aj vplyvní americkí kardináli. Arcibiskupi Chicaga, Washintonu a Newarku – Cupich, McElroy a Tobin. Trumpovi vyčítajú polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy.Naviac najvyšší duchovný americkej armády arcibiskup Broglio v kontexte možného útoku na Grónsko hovorí o „morálnej prijateľnosti neposlúchnuť“ takýto rozkaz zo strany vojakov.Americkí duchovní v reakcii na počínanie svojho prezidenta hovoria o „spochybnení morálnej roly“ Spojených štátov v boji proti zlu vo svete.Proti vojne sa už tradične vyslovuje pápež a jeho diplomacia, no takýto kritický hlas duchovných smerom k svojmu bezprostrednému prezidentovi vôbec nie je bežnou záležitosťou. A v našich končinách je to niečo neslýchané.Chce to odvahu? A v čom sú pramene takéhoto postoja?Americkí arcibiskupi sa jednoducho odvolávajú na autoritu Ježiša, ktorý prišiel s misiou pokoja a mieru.Na tému sa pozrieme s biblistom Mirom Kocúrom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Výtah Respektu: Ode dne, kdy imigrační agenti z ICE zastřelili sedmatřicetiletou matku tří dětí a americkou občanku Renée Nicole Good neuplynuly ani tři týdny a nedaleko od místa, kde k události došlo, o víkendu zastřelili dalšího amerického občana. Tentokrát sedmatřicetiletého Alexe Prettiho. Zdravotního bratra na jednotce intenzivní péče, který se staral o válečné veterány a k protestům proti ICE se připojil po zastřelení Good. I u něj zvolili federální úředníci i Bílý dům stejné vysvětlení, jako u předchozí oběti, tedy že agenti byli v ohrožení a jednali tak v sebeobraně. Jak lze vysvětlit brutalitu jejich zásahu, která je patrná z videí pořízených svědky incidentu? Proč k němu došlo opět v Minnesotě? Dá se přístup k tomu, co se v ní děje, i nadále rozdělit na republikánský a demokratický? A co by vlastně mohlo Donalda Trumpa v jeho pomstě, ke které dochází, zastavit? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Americký prezident Donald Trump na ekonomickém fóru v Davosu představil svou Mezinárodní radu míru, mezitím ale nové konflikty vypukají ve Spojených státech poté, co imigrační agenti federální vlády v Minnesotě zastřelili už druhého člověka. „Na tom, jestli někdo zemře, Trumpovi příliš nezáleží. Bude ale velmi sledovat průzkumy veřejného mínění, a pokud bude mít pocit, že mu jeho tvrdá politika přináší body na pravici, tak nedojde k uklidnění,“ míní politolog Tomáš Klvaňa.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům s Grónskem. Jaký vliv mají podobné zvraty na české podniky? Ovlivňuje napětí ve světě plány českých firem? A jak je Hospodářská komora spokojena s novou vládou? „U ministrů z jednání vyplývá, že je tu stále chuť k tomu, co říkali a plánovali,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček.

Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Prečo Fico nechce povedať, o čom sa rozprával s Donaldom Trumpom? Americký prezident sa nakoniec dohodol s NATO o Grónsku. Na ostrov nezaútočí a ani nezavedie clá. Dnes budú študenti v Bratislave a v Žiline protestovať proti úpadku Slovenska.

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům s Grónskem. Jaký vliv mají podobné zvraty na české podniky? Ovlivňuje napětí ve světě plány českých firem? A jak je Hospodářská komora spokojena s novou vládou? „U ministrů z jednání vyplývá, že je tu stále chuť k tomu, co říkali a plánovali,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump na ekonomickém fóru v Davosu znovu otevřel téma Grónska. Argumentoval posílením bezpečnosti Spojených států i Severoatlantické aliance, zároveň ale ustoupil od zavedení cel vůči části evropských zemí, které jeho plán nepodpořily. Se šéfem aliance mluvil o budoucí dohodě o Arktidě. Začínají transatlantické ledy pomalu rozmrzat? A jak by se k Trumpově politice měla postavit Evropa? Ekonom Richard Hindls komentuje také plán vlády zestátnit ČEZ.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko prežíva zlé ekonomické časy, vláde sa nedarí vytiahnuť z firiem viac peňazí na daniach a rast HDP v tomto roku môže podľa NBS klesnúť na 0,6%, hoci ministerstvo financií verí, že to bude aspoň 1,3%. Juraj Karpiš, finančný analytik INESS a autor kníh o investovaní, analyzuje nepredvídateľný ekonomický vývoj doma aj v USA. Donald Trump stupňuje agresivitu a colnú vojnu, ale prudký prepad finančných trhov by ho vedel zastaviť v jeho deštruktívnej politike. „Má to svoje rácio, veď už sme to raz zažili,“ hovorí Karpiš. „Keď Trump ohlásil v apríli obrovské clá najmä na Činu, trhy sa prepadli o 20%. Americký minister financií vtedy Trumpovi vysvetlil, že to spolu súvisí a tak rýchlo oznámil 90-dňovú pauzu. Vtedy sa trhy spamätali, lebo pochopili, že Trump je slabý a ustúpil.“ Na trhoch sa už skutočne začal fenomén „debasement trade“, keď sa investori odkláňajú od dolára a preferujú aktíva odolné voči devalvácii. „Ľudia sa začali báť Ameriky a kapitál sa sťahuje z dolárových dlhopisov a aktív, tie strácajú na sile a hore letí zlato,“ upozorňuje analytik. Zlato skutočne za minulý rok zvýšilo svoju hodnotu o 70%, čo najprudší rast za posledných 50 rokov. Podľa Karpiša je to varovný signál, že je zle. „Za posledné dva roky vidíme najväčší nárast hodnoty zlata v modernej histórii. Je to indikátor, že prežívame zlé ekonomické a politické scenáre.“ Aktuálne dianie skresľuje pohľad investorov. „Ľudia sa často pozerajú na svoje výnosy a vravia si, že americké akcie im zarobili 20%. Ale v skutočnosti sledujú len oslabenie amerického dolára. Ak si to premenia na eurá, tak sú na nule a v českých korunách sú v mínuse,“ vysvetľuje analytik. Dodáva, že stále sme len na začiatku tohto procesu a naplno sa môže prejaviť po máji 2026, keď sa skončí mandát súčasnému šéfovi FEDu a ukáže sa, či Donald Trump dokáže presadiť svoju politiku nízkych úrokových sadzieb. Juraj Karpiš zároveň približuje, ako funguje kryptomena stablecoin, ktorá má potenciál vytvoriť celý nový sektor a vziať bankám veľkú časť trhu. „Ak ho nezakážu, môže vyvolať revolúciu v platobnom styku.“ Ako sa v tomto svete má zachovať slovenský investor? Pozrite si celý diel relácie Index s Jurajom Karpišom. Moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: Vyhýbajú sa firmy plateniu daní, alebo už skrátka nevládzu? Môžu Donalda Trumpa zastaviť finančné trhy? Prečo sa investori začali báť amerických dlhopisov Prečo zlato narástlo o 70% Ako Amerika ničí sama seba a postavenie dolára Ako sa dajú využiť stablecoiny See omnystudio.com/listener for privacy information.

Americký prezident Donald Trump završuje první rok svého druhého funkčního období. Rok dramatických politických tahů, provokativních výroků a nejistoty všech, kdo po desetiletí spoléhali na Spojené státy coby garanta světového pořádku. Kam se svět i samotné USA za posledních 12 měsíců s Donaldem Trumpem v Bílém domě posunuly? Host: Alex Kliment - analytik a editor ve společnosti GZERO MediaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americký prezident Donald Trump oznámil, že zřídí Radu míru, která bude řešit konflikty ve světě, a přizval do ní vládce Kremlu Vladimira Putina. „Ruská reakce byla trochu vlažná. Rusko se nevnímá jako jeden z mnoha partnerů, jako někdo na úrovni Vietnamu, který také dostal pozvání,“ říká v pořadu Osobnost Plus rusista a politolog Svoboda a doplňuje: „Putin vnímá Rusko jako jeden z pólů multipolárního světa. Na rovinu je ochoten jednat s Čínou a USA, ale ne s Maďarskem.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump se dočkal. Americký prezident si nově může do své sbírky připsat Nobelovu cenu za mír. Necelých sedm centimetrů a 196 gramů pozlacené radosti, kterou mu ve čtvrtek v Bílém domě předala hlavní představitelka venezuelské opozice María Corina Machado.

Americký zásah ve Venezuele, úvahy Donalda Trumpa o anexi Grónska i nekončící ruská agrese proti Ukrajině. Systém mezinárodního práva čelí náporu a otevřeně ho narušují i ti, kteří se ještě donedávna stavěli do role jeho ochránců. Míří svět do nové éry? A pokud ano, jak nebezpečná bude?Host: Veronika Bílková - profesorka mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, analytička Centra mezinárodního práva na Ústavu mezinárodních vztahůČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Sýrie, Venezuela, Grónsko, Írán – tak by se za poslední rok daly pojmenovat zdroje bolestí hlavy, jimiž dnes nejspíš musí trpět ruský prezident Vladimir Putin. Americká iniciativa kolem těchto zemí a regionů je masivní a Rusko, které by se tak rádo opět vrátilo k někdejšímu statutu supervelmoci, nemá dost sil na to, aby tak učinilo.

Nicolás Maduro a první dáma Venezuely Cilia Flores se mají zpovídat z mnohaletého napojení na drogové pašeráky. S jediným velkým venezuelským kartelem Tren de Aragua je ale nic nespojuje. Ve velké většině případů ani nikdo neví, komu patřily lodě potopené americkou armádou od září 2025 nebo koho a co vezly. O venezuelském organizovaném zločinu, procesu s prezidentským párem, pašeráckých stezkách, americké fentanylové krizi a nebezpečné zahraničnípolitice USA natáčel Petr Gojda s redaktorkou Barborou Šturmovou a sešéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou.Podpořte práci investigace.cz, podpoříte nezávislou investigativní žurnalistiku. Odkaz na stálou kampaň zde. Děkujeme.

Protest trhovců proti volnému pádu íránské měny postupně přerostl ve vlnu demonstrací proti vládě ajatolláhů. Režim se ale tvrdě brání. Podle lidskoprávních organizací při protestech zahynuly už stovky lidí. Americký prezident Donald Trump zavedl v reakci na tvrdé zásahy íránského režimu proti demonstrantům cla na země obchodující s Íránem a protestujícím vzkázal, že pomoc je na cestě. Může ale zásah zvenčí skutečně pomoci protestujících proti brutalitě domácího režimu? Host: Kian Šarífí - zpravodaj Rádia Svobodná Evropa/Rádia SvobodaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americký prezident Donald Trump dává bez okolků najevo, že Spojené státy potřebují získat Grónsko. Bílý dům dokonce odmítá vyloučit, že k dosažení tohoto cíle využije vojenskou sílu. Největší ostrov světa je ale - jak známo - autonomní součástí Dánského království. Jakou strategii k odražení bezprecedentního tlaku Kodaň volí? A na jakou stranu se staví samotní Gróňané?Host: Markus Bernsen - redaktor dánského týdeníku WeekendavisenČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

Americký prezident Donald Trump sa po úspechu vo Venezuele pozerá aj na ďalšie krajiny. Iránu sa vyhrážal útokom, ak postrieľa demonštantov. Presne to sa cez víkend stalo - seriózne médiá hovoria o minimálne 500 mŕtvych a 10 000 zatknutých, internet zaplavili videá s ulicami plnými mŕtvol vo vreciach. Americký prezident sa nechal nabrífovať o možnostiach, aké USA majú na zásah proti Iránu. Vyhráža sa ale aj Kube, ktorej americké námorníctvo blokuje dovoz surovín z Venezuely. Na stole je aj otázka Grónska, ktorá by mohla zložiť NATO.Do vojny v Iráne by bol zrejme opäť zapojený aj Izrael, keďže iránski lídri sa v prípade útoku vyhrážajú odvetou aj proti židovskému štátu. Čaká nás teda opäť blízkovýchodná vojna? Čo sa deje v Iráne a ostatných krajinách, ktorým sa Donald Trump vyhráža? Sú zahraničné ambície amerického prezidenta len prekrývaním jeho domácich problémov? A kde máme čakať, že USA udrú najbližšie? Odpovedá zahraničná reportérka Aktualít Barbora Libayová.Podcast Aktuality Nahlas teraz môžete sledovať už aj ako video na webe Aktualít a aj cez náš youtubový kanál. V podcastových aplikáciách si ho naďalej môžete vypočuť tak, ako doteraz.Moderuje Peter Hanák.

Americký prezident Donald Trump sa po úspechu vo Venezuele pozerá aj na ďalšie krajiny. Iránu sa vyhrážal útokom, ak postrieľa demonštantov. Presne to sa cez víkend stalo - seriózne médiá hovoria o minimálne 500 mŕtvych a 10 000 zatknutých, internet zaplavili videá s ulicami plnými mŕtvol vo vreciach. Americký prezident sa nechal nabrífovať o možnostiach, aké USA majú na zásah proti Iránu. Vyhráža sa ale aj Kube, ktorej americké námorníctvo blokuje dovoz surovín z Venezuely. Na stole je aj otázka Grónska, ktorá by mohla zložiť NATO.Do vojny v Iráne by bol zrejme opäť zapojený aj Izrael, keďže iránski lídri sa v prípade útoku vyhrážajú odvetou aj proti židovskému štátu. Čaká nás teda opäť blízkovýchodná vojna? Čo sa deje v Iráne a ostatných krajinách, ktorým sa Donald Trump vyhráža? Sú zahraničné ambície amerického prezidenta len prekrývaním jeho domácich problémov? A kde máme čakať, že USA udrú najbližšie? Odpovedá zahraničná reportérka Aktualít Barbora Libayová.Podcast Aktuality Nahlas teraz môžete sledovať už aj ako video na webe Aktualít a aj cez náš youtubový kanál. V podcastových aplikáciách si ho naďalej môžete vypočuť tak, ako doteraz.Moderuje Peter Hanák.

V noci na pondělí se ve Spojených státech předávaly Zlaté glóby, čímž začala další sezóna předávání filmových cen, která vyvrcholí v březnu vyhlášením Oscarů. Tentokrát bodoval převážně snímek Thomase Pynchona s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, a to film Jedna bitva za druhou. Ten poukazuje mimo jiné na rozdělenou americkou společnost, která konflikty řeší zbraněmi. Jde o téma, které by vzhledem k událostem minulého týdne, kdy imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou matku tří dětí René Nicole Good, mohlo, zvlášť pak v USA, rezonovat. Jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Jindřiška Bláhová, na Zlatých glóbech se tak příliš nedělo. Politika šla stranou. Tedy jen částečně. Jaká témata byla na slavnostním večeru vyzdvihována? Kdo na něm obdržel sošku? A má ještě smysl Zlaté glóby sledovat?

Je nepochybne osobnosťou roka 2025 a zdá sa, že bude aj roka 2026... a nemusí to znamenať dobrú správu. Americký prezident Donald Trump mení svojim fungovaním nielen Ameriku, no mení aj celý svet a svetový poriadok. Vyhráža sa tradičným spojencom USA, obdivuje diktátorov... a vo všeobecnosti je len málo predvídateľným. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s analytikom a spolutvorcom nášho podcastu Kde je sever Daliborom Roháčom. Zdroj zvukov: YouTube/ABC News, Associated Press, Al Jazeera, SMER-SD Odporúčanie A dnes odporúčam televízne varenie, konkrétne druhú sériu Bitky kulinárskych kást na Netflixe. Fascinujúce je sledovať už len to, akú veľkú a drahú produkciu táto šou má. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Rok 2025 bol náročný aj pre diplomaciu. Americký prezident Trump sa márne snažil presvedčiť Vladimíra Putina na mier na Ukrajine. Slovensko pokračovalo v zmätenej zahraničnej politike, a Robert Fico sa s Putinom stretol hneď niekoľkokrát. Čo dokáže diplomacia? Ako ochrániť demokraciu? Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.