POPULARITY
Téměř třicet let vedl Dům umění v Českých Budějovicích a stala se z něj světoznámá a renomovaná galerie současného umění a architektury. „Odjakživa jsem byl polapený prostorem. Všechny věci přicházejí zevnitř. Mým zásadním tématem je architektura, ne z pozice stavění, ale jako místo pro člověka,“ říká ve Vizitce.
Téměř třicet let vedl Dům umění v Českých Budějovicích a stala se z něj světoznámá a renomovaná galerie současného umění a architektury. „Odjakživa jsem byl polapený prostorem. Všechny věci přicházejí zevnitř. Mým zásadním tématem je architektura, ne z pozice stavění, ale jako místo pro člověka,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je uměleckou vedoucí souboru BodyVoiceBand, který v autorských projektech propojuje text, živou hudbu a pohyb. Po podpisu Charty 77 se k divadlu přibližovala skrze amatérské soubory a asistenturou Miroslavu Macháčkovi. „Nikdy o věcech neuvažoval tak, aby je politicky přiostřoval. Ale když to v tom textu bylo, tak se to prostě dostalo na povrch. Spolupráce s ním byla výjimečná,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je uměleckou vedoucí souboru BodyVoiceBand, který v autorských projektech propojuje text, živou hudbu a pohyb. Po podpisu Charty 77 se k divadlu přibližovala skrze amatérské soubory a asistenturou Miroslavu Macháčkovi. „Nikdy o věcech neuvažoval tak, aby je politicky přiostřoval. Ale když to v tom textu bylo, tak se to prostě dostalo na povrch. Spolupráce s ním byla výjimečná,“ říká ve Vizitce.
Se svým ateliérem stojí za novými pražskými nádražími směr letiště, která by měla být co nejšetrnější. Je ale také znovuzvoleným děkanem Fakulty architektury ČVUT, největší školy svého druhu u nás. „To, že si studenti zkusí postavit objekt vlastníma rukama, je pro mě velice důležité. Architekt by měl pochopit, jak materiál funguje,“ vysvětluje ve Vizitce. „Postupným odebíráním toho nepodstatného se v návrhu dostáváte ke kvalitě.“Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Se svým ateliérem stojí za novými pražskými nádražími směr letiště, která by měla být co nejšetrnější. Je ale také znovuzvoleným děkanem Fakulty architektury ČVUT, největší školy svého druhu u nás. „To, že si studenti zkusí postavit objekt vlastníma rukama, je pro mě velice důležité. Architekt by měl pochopit, jak materiál funguje,“ vysvětluje ve Vizitce. „Postupným odebíráním toho nepodstatného se v návrhu dostáváte ke kvalitě.“
Spolu s filozofem Tomášem Koblížkem debatuje v podcastu Umění pobouřit o provokujícím umění. „Jádrem pobouření nebo pohoršení je nedorozumění,“ upřesňuje ve Vizitce kunsthistorička. S Karolínou Koubovou mluví i o tom, že je výtvarné umění svobodnější díky své víceznačnosti a že generační spor je v tvorbě nutná věc. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Spolu s filozofem Tomášem Koblížkem debatuje v podcastu Umění pobouřit o provokujícím umění. „Jádrem pobouření nebo pohoršení je nedorozumění,“ upřesňuje ve Vizitce kunsthistorička. S Karolínou Koubovou mluví i o tom, že je výtvarné umění svobodnější díky své víceznačnosti a že generační spor je v tvorbě nutná věc.
Ve své knize To je cirkus! zachytila deset osobních příběhů lidí, kteří zasvětili život manéži – od artistky na balančních tyčích po drezérku tygrů. „Po zestátnění měli lidé z cirkusu větší jistotu. Vzniklo cirkusové zimoviště a lékařská péče byla zajištěná,“ popisuje ve Vizitce. Naopak zdrcujícím obdobím byl pro mnohé návrat ke svobodnému povolání. „Prestiž tradičního cirkusu vyvanula po revoluci, kdy se o něj přestal starat stát. Dnes spadá pod ministerstvo zemědělství.“Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve své knize To je cirkus! zachytila deset osobních příběhů lidí, kteří zasvětili život manéži – od artistky na balančních tyčích po drezérku tygrů. „Po zestátnění měli lidé z cirkusu větší jistotu. Vzniklo cirkusové zimoviště a lékařská péče byla zajištěná,“ popisuje ve Vizitce. Naopak zdrcujícím obdobím byl pro mnohé návrat ke svobodnému povolání. „Prestiž tradičního cirkusu vyvanula po revoluci, kdy se o něj přestal starat stát. Dnes spadá pod ministerstvo zemědělství.“
Je zakladatelkou a programovou ředitelkou festivalu mladých filmařů Pražský filmový kufr. Tvorba je podle ní nejlepší formou terapie, děti se začnou vztahovat k sobě a pak se začnou se svým tématem potýkat kreativním způsobem, což působí léčivě. „Porotci z řad profesionálů se shodují v tom, že je pro ně důležitá autentická výpověď a to, jaký úhel pohledu děti ve filmu zaujmou,“ říká ve Vizitce. „Téma, kterými jsou letos kořeny, hledáme ve filmech zpětně.“ Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je zakladatelkou a programovou ředitelkou festivalu mladých filmařů Pražský filmový kufr. Tvorba je podle ní nejlepší formou terapie, děti se začnou vztahovat k sobě a pak se začnou se svým tématem potýkat kreativním způsobem, což působí léčivě. „Porotci z řad profesionálů se shodují v tom, že je pro ně důležitá autentická výpověď a to, jaký úhel pohledu děti ve filmu zaujmou,“ říká ve Vizitce. „Téma, kterými jsou letos kořeny, hledáme ve filmech zpětně.“
Je jedním z režisérů koprodukčního animovaného filmu Pohádky po babičce, který vznikl na základě povídek Arnošta Goldflama klasickou pookýnkovou metodou. Z projekcí má zkušenost, že vážnější témata, třeba týkající se smrti, děti zvládají líp než rodiče. „I tvůrci z ostatních zemí se shodli v tom, že vyprávění o těžších tématech je v našem filmu v mezích normy. To byl určitý lakmusový papírek, říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je jedním z režisérů koprodukčního animovaného filmu Pohádky po babičce, který vznikl na základě povídek Arnošta Goldflama klasickou pookýnkovou metodou. Z projekcí má zkušenost, že vážnější témata, třeba týkající se smrti, děti zvládají líp než rodiče. „I tvůrci z ostatních zemí se shodli v tom, že vyprávění o těžších tématech je v našem filmu v mezích normy. To byl určitý lakmusový papírek, říká ve Vizitce.
Rozhlasový dokument je minoritní, ale zásadní žánr. Jako dramaturg Radiodokumentu na Vltavě se snaží, aby byl pestrý, otevřený a ukazoval širokou škálu forem i témat. „Trendy dokumentu se liší podle geografické polohy, ze které tvůrci pocházejí. Třeba v Belgii jsou extrémně zvukové a reportážní, jinde zase třeba vznikají převážně ve studiu,“ říká v tak trochu dokumentární Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rozhlasový dokument je minoritní, ale zásadní žánr. Jako dramaturg Radiodokumentu na Vltavě se snaží, aby byl pestrý, otevřený a ukazoval širokou škálu forem i témat. „Trendy dokumentu se liší podle geografické polohy, ze které tvůrci pocházejí. Třeba v Belgii jsou extrémně zvukové a reportážní, jinde zase třeba vznikají převážně ve studiu,“ říká v tak trochu dokumentární Vizitce.
Zajímá ho, jak se v jídle zrcadlí mentalita a společenský vývoj. Na letošním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stojí za sekcí Jídlo a doba, která nabídne na třicet snímků o stravování z dob socialismu. „Játra znamenala status, nebyla drahá ale nedostatková. Kdo je podával, dával najevo, že má dobré kontakty,“ vysvětluje ve Vizitce. V čem všem je jídlo kulturním fenoménem? A jak to, že obezita souvisela především s dojídajícími ženami? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zajímá ho, jak se v jídle zrcadlí mentalita a společenský vývoj. Na letošním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stojí za sekcí Jídlo a doba, která nabídne na třicet snímků o stravování z dob socialismu. „Játra znamenala status, nebyla drahá ale nedostatková. Kdo je podával, dával najevo, že má dobré kontakty,“ vysvětluje ve Vizitce. V čem všem je jídlo kulturním fenoménem? A jak to, že obezita souvisela především s dojídajícími ženami? Ptá se Karolína Koubová.
Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.
Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Působí jako kurátorka na volné noze a dlouhodobě se věnuje vizuální gramotnosti. Jsme pod přívalem obrazů, vizuální doba má vliv na to, jak se na výtvarné dílo díváme. „Jinak vnímali lidé v gotice, v devatenáctém století a jinak vnímáme dnes. Směřujeme k rychlému oskenování díla,“ říká ve Vizitce. Jak rozvíjet v pozdějším věku naši schopnost dívat se na obraz? A proč je pro děti podstatná výtvarná výchova? Ptá se Karolína Koubová.
Působí jako kurátorka na volné noze a dlouhodobě se věnuje vizuální gramotnosti. Jsme pod přívalem obrazů, vizuální doba má vliv na to, jak se na výtvarné dílo díváme. „Jinak vnímali lidé v gotice, v devatenáctém století a jinak vnímáme dnes. Směřujeme k rychlému oskenování díla,“ říká ve Vizitce. Jak rozvíjet v pozdějším věku naši schopnost dívat se na obraz? A proč je pro děti podstatná výtvarná výchova? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vychází z graffiti scény devadesátých let. Tehdy Prahu poznával z pohledu, který ho donutil ke globálnějšímu přemýšlení o městech i jinde ve světě. Je tvůrcem největšího muralu v Česku a ve své tvorbě si velmi oblíbil neony. „Neonové trubice ovlivňují plátno, jde mi o hru barev,“ popisuje ve Vizitce tento retro prvek ve svém díle.
Vychází z graffiti scény devadesátých let. Tehdy Prahu poznával z pohledu, který ho donutil ke globálnějšímu přemýšlení o městech i jinde ve světě. Je tvůrcem největšího muralu v Česku a ve své tvorbě si velmi oblíbil neony. „Neonové trubice ovlivňují plátno, jde mi o hru barev,“ popisuje ve Vizitce tento retro prvek ve svém díle. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mainstream si nejprve odpírala, teď ho dělá i v kombinaci s hutnějšími žánry. Nově připravuje dokumentární film o stáří, ke kterému ji inspiroval dědeček. „Můj děda je poslední mohykán. U nás nikdo nikdy neřekl, že je starý,“ říká ve Vizitce. Jak se jí psala kniha pro děti? Co má ráda na malé scéně Divadla Ungelt, co jí dala letitá spolupráce s uskupením VOSTO5? A jak to má přesně s fotbalem? Ptá se Ondřej Cihlář.
Mainstream si nejprve odpírala, teď ho dělá i v kombinaci s hutnějšími žánry. Nově připravuje dokumentární film o stáří, ke kterému ji inspiroval dědeček. „Můj děda je poslední mohykán. U nás nikdo nikdy neřekl, že je starý,“ říká ve Vizitce. Jak se jí psala kniha pro děti? Co má ráda na malé scéně Divadla Ungelt, co jí dala letitá spolupráce s uskupením VOSTO5? A jak to má přesně s fotbalem? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je dlouholetou členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde aktuálně exceluje v inscenaci podle románu Aleny Mornštajnové Hana, kterou na tamní jeviště převedl režisér Petr Svojtka. „Hanu jsem hledala zevnitř, den nebo dva ve mně ještě doznívá,“ popisuje ve Vizitce. „Vždy jsem vnímala výhodu v tvárnosti herectví, měli bychom v sobě najít mnoho strun.“ Jak přistupuje k dabingu? Co všechno se v této profesi změnilo? A jaká je role divadla ve společnosti? Ptá se Karolína Koubová.
Je dlouholetou členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde aktuálně exceluje v inscenaci podle románu Aleny Mornštajnové Hana, kterou na tamní jeviště převedl režisér Petr Svojtka. „Hanu jsem hledala zevnitř, den nebo dva ve mně ještě doznívá,“ popisuje ve Vizitce. „Vždy jsem vnímala výhodu v tvárnosti herectví, měli bychom v sobě najít mnoho strun.“ Jak přistupuje k dabingu? Co všechno se v této profesi změnilo? A jaká je role divadla ve společnosti? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Patří k našim nejvýraznějším jazzovým osobnostem. Komponuje a působí také jako pedagog, což je pro něj příležitost, jak zůstat v kontaktu s mladými lidmi a připomínat si nové hudební trendy. „Muzikanti z cimbálovek mají hodně společného s jazzem, jejich hudba vzniká improvizací podobně,“ vysvětluje ve Vizitce. Proč mu bylo dobře na jihu Spojených států. A proč svět koncertního klavíristy není pro něj? Ptá se Ondřej Cihlář.
Patří k našim nejvýraznějším jazzovým osobnostem. Komponuje a působí také jako pedagog, což je pro něj příležitost, jak zůstat v kontaktu s mladými lidmi a připomínat si nové hudební trendy. „Muzikanti z cimbálovek mají hodně společného s jazzem, jejich hudba vzniká improvizací podobně,“ vysvětluje ve Vizitce. Proč mu bylo dobře na jihu Spojených států. A proč svět koncertního klavíristy není pro něj? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Patří do silné generace výtvarníků, která se zrodila v devadesátých letech. Její výstava Skin Care v Galerii Rudolfinum je první samostatnou expozicí české umělkyně, kde akcentuje téma humanity. „Ve slově péče je dotek a to je něco, co je spojeno s empatií a blízkostí. Poselství humánního a vlastně i intimního mi přijde důležitější, než kdybych pracovala nebo mluvila o konkrétních trýznivých situacích,“ popisuje ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Patří do silné generace výtvarníků, která se zrodila v devadesátých letech. Její výstava Skin Care v Galerii Rudolfinum je první samostatnou expozicí české umělkyně, kde akcentuje téma humanity. „Ve slově péče je dotek a to je něco, co je spojeno s empatií a blízkostí. Poselství humánního a vlastně i intimního mi přijde důležitější, než kdybych pracovala nebo mluvila o konkrétních trýznivých situacích,“ popisuje ve Vizitce.
Vystudoval sice divadelní režii, nakonec se ale dostal k televizní režii a díky své profesi točí hlavně filmy o umění. Vedle portrétů významných výtvarníků, dokumentů o divadlech nebo sérii o moderním a avantgardním umění mluví ve Vizitce i o Janu Schmidovi, u kterého studoval. „Jeho divadelní styl je přenosný, i když nějak modifikovaný,” říká Ondřeji Cihlářovi.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Triumf trofejí je název kolekce, kterou úspěšně představil v Miláně v rámci design weeku a také na letošním Designbloku. Výstava reinterpretuje trofej jako artefakt, který se časem mění v předmět s nečekaným ironickým příběhem. „Jsou tam trofeje s nafouknutými bublinami, které připomínají bubble efekt, tu nafouknutou bublinu, která praskne a ten úspěch je v podstatě sezónní,“ popisuje ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Respektovaný román Krev je jenom voda o patologické atmosféře v jedné rodině se dočkal českého překladu. Jedna z postav má narcistickou, histriónskou a bipolární poruchu a deptá svoje nejbližší. „Postava herečky je vygradovaná do extrému, scenáristika mě vycvičila bez zbytečných omáček táhnout děj dopředu,“ říká ve Vizitce. Co může Čechům přinést četba knihy ve slovenštině? A v čem je kniha Krev je jen voda podle ní očisťující? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je členem Umělecké rady divadla Ponec, která se ustavila po turbulentním období, kdy z divadla odešly výrazné osobnosti českého tance. Jak tuto situaci vnímal a jak na ni pohlíží teď? Spoluzaložil soubor NANOHACH, rozvíjel tvorbu Michala Záhory v uskupení PULSAR a nově založil spolu s choreografkou Kateřinou Stupeckou spolek 2VA. „Ke všemu se dá tanečně přistoupit a rozvíjet atmosféru daného tématu,“ doplňuje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je členem Umělecké rady divadla Ponec, která se ustavila po turbulentním období, kdy z divadla odešly výrazné osobnosti českého tance. Jak tuto situaci vnímal a jak na ni pohlíží teď? Spoluzaložil soubor NANOHACH, rozvíjel tvorbu Michala Záhory v uskupení PULSAR a nově založil spolu s choreografkou Kateřinou Stupeckou spolek 2VA. „Ke všemu se dá tanečně přistoupit a rozvíjet atmosféru daného tématu,“ doplňuje ve Vizitce.
Ona i její atelier sídlí ve Zlíně. Naposledy se svým týmem získala prestižní ocenění Grand Prix Obce Architektů v kategorii urbanismus za proměnu Tržiště pod Kaštany ve Zlíně. Přiznává, že k prosazení v oboru jí pomohlo to, že dlouho neměla rodinu. „Kvalitní město dělají hlavně lidi a architektura vytváří scénu, ve které se jejich interakce můžou dít,“ říká ve Vizitce.
Ona i její atelier sídlí ve Zlíně. Naposledy se svým týmem získala prestižní ocenění Grand Prix Obce Architektů v kategorii urbanismus za proměnu Tržiště pod Kaštany ve Zlíně. Přiznává, že k prosazení v oboru jí pomohlo to, že dlouho neměla rodinu. „Kvalitní město dělají hlavně lidi a architektura vytváří scénu, ve které se jejich interakce můžou dít,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.
Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Muzeum by podle ní mělo působit důstojně. Podrobná rešerše až ve světovém kontextu tak předcházela tvorbě loga a celé vizuální identity Městského muzea a galerie ve Svitavách, kterou vytvořila. „Když v restauraci dostanu odfláknutý jídelní lístek, mrzí mě to,“ říká také ve Vizitce. Jak její branži ovlivní umělá inteligence? A co se dá dočíst v manuálu pro utváření veřejného prostoru? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Muzeum by podle ní mělo působit důstojně. Podrobná rešerše až ve světovém kontextu tak předcházela tvorbě loga a celé vizuální identity Městského muzea a galerie ve Svitavách, kterou vytvořila. „Když v restauraci dostanu odfláknutý jídelní lístek, mrzí mě to,“ říká také ve Vizitce. Jak její branži ovlivní umělá inteligence? A co se dá dočíst v manuálu pro utváření veřejného prostoru? Ptá se Ondřej Cihlář.
Zajímají ho pozapomenuté kapitoly hudebních dějin. Zkoumal společnou hudební historii Lužických Srbů a Čechů nebo hudební kulturu Čechů v zahraničí. Jeho nejnovější kniha o Bedřichu Smetanovi je určená hlavně dětem a mládeži. Skladatele v publikaci Putování po mé vlasti aneb Smetanovi na stopě přímo doslova cituje a dokonce mu nasazuje sluchátka. „Byl bych rád, aby kniha na čtenáře promluvila i s jeho přibývajícím věkem,“ říká ve Vizitce.
Zajímají ho pozapomenuté kapitoly hudebních dějin. Zkoumal společnou hudební historii Lužických Srbů a Čechů nebo hudební kulturu Čechů v zahraničí. Jeho nejnovější kniha o Bedřichu Smetanovi je určená hlavně dětem a mládeži. Skladatele v publikaci Putování po mé vlasti aneb Smetanovi na stopě přímo doslova cituje a dokonce mu nasazuje sluchátka. „Byl bych rád, aby kniha na čtenáře promluvila i s jeho přibývajícím věkem,“ říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Muzikoterapii se věnuje přes třicet let. Dá se využít jako léčba, ale dokáže být pro člověka i podpůrnou a rozvojovou cestou. Řádné vzdělání uměleckých terapeutů považuje za zásadní a sama se věnuje i hlasové terapii. „Hlas je jediný nástroj, který nosíme při sobě, je vyjádřením naší intimity. To, co jsme zažili, na něm nechává stopu“ říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Muzikoterapii se věnuje přes třicet let. Dá se využít jako léčba, ale dokáže být pro člověka i podpůrnou a rozvojovou cestou. Řádné vzdělání uměleckých terapeutů považuje za zásadní a sama se věnuje i hlasové terapii. „Hlas je jediný nástroj, který nosíme při sobě, je vyjádřením naší intimity. To, co jsme zažili, na něm nechává stopu“ říká ve Vizitce.
Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.
Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé ilustrátorské generace. Sama jako dítě vyrůstala na knihách s obrázky Jiřího Šalamouna. Zajímá ji vizuální aktivismus, který podle ní znamená zobrazovat realitu v pestrosti, v níž ve skutečnosti existuje. „Je pro mě důležité, jak je komiks nakreslený, jak inovativní je v kresbě, jakou emocionální zkratku dokáže předat nebo jak vystihuje příběh,“ říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.