Podcasts about stoj

„Stojíme před vitrínou, kde můžete nově vidět drobné modeleto, tedy model sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Je to dřevořezba, která byla pozlacena plátkovým zlatem,“ říká kurátorka Helena Zápalková.

Prečo si SAV stojí nie len za Analýzou ale i vedcami a ich prácou sa v relácii Analýzy 24 porozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s predsedom Slovenskej akadémie vied Martinom Vernhartom.

Estetické úpravy, prešli z vyrovnávania nedostatkov až po novodobú posadnutosť.Prečo si čoraz mladšie ženy dávajú aplikovať kyselinu hyalurónovú? A aké sú riziká výplní? Vedeli ste, že takéto výplne skutočne netreba aplikovať každých 8 mesiacov, lebo v tvári vydržia roky? U niektorých ľudí dokonca až 10 rokov?Exkluzívna, dlhšia, až hodinová a podrobná verzia tohto podcastu je dostupná pre predplatiteľov HeroHero: https://herohero.co/ggw

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.

Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Spokojenost stojí na zvědavosti," říká Rostislav Konopa, ředitel Bratrské školy v Praze, jak sám tvrdí, jeden z mála ředitelů křesťanské školy u nás, který není věřící. Po úraze na kole ztratil paměť a musel svůj život vybudovat od nuly - a rozhodně to nebylo jednoduché. Proč si někdy připadal jako robot, jak vnímá víru a zažil situaci, kdy by si přál, aby Bůh byl? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Prezident Petr Pavel narušil zaběhané pořádky české zahraniční politiky. Podle hlavy státu se totiž po razantních akcích Izraele v Pásmu Gazy dá za židovský stát jen těžko postavit. Pavel zároveň kritizoval kabinet Petra Fialy z ODS, který podle něj podporuje Izrael v podstatě bez výhrad k jeho stávající politice. Premiér se proti tvrzení ohradil. Kde jsou historické kořeny pevné podpory Izraele ze strany českých politiků? Jak se liší postoje české veřejnosti?Hostka: Tereza Plíštilová - doktorandka na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě věnuje Blízkému východuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Marcin Buchna w rozmowie z Jaśminą Nowak przedstawia negatywne skutki, jakie może mieć eksploatacja złóż soli kamiennej. 

OZE pracują tylko przez część roku, a resztę czasu stoją – wskazuje w Radiu Wnet dr Jerzy Majcher. Jego zdaniem to źródła szczytowe i podszczytowe, czyli najdroższe w systemie energetycznym. Twierdzenie, że energia z wiatraków jest najtańsza, to fałsz– ocenia dr inż. Jerzy Majcher, specjalista ds. energetyki. Jego zdaniem pełna analiza kosztów pokazuje, że odnawialne źródła wiatrowe i słoneczne należą do najdroższych w systemie.Ekspert zwrócił uwagę, że zwolennicy OZE przedstawiają wyłącznie koszty samego działania turbin czy paneli, pomijając koszty ukryte – związane z utrzymaniem sieci i elektrowni konwencjonalnych, które muszą pracować w tle.Jeśli policzymy wszystko od źródła do odbiorcy, liczby są koszmarne– podkreślił.Stoją i generują kosztyZdaniem Majchera fotowoltaika i lądowe farmy wiatrowe w Polsce pracują tylko przez część roku, przez resztę czasu stoją lub działają z minimalną mocą.To oznacza, że są źródłami szczytowymi lub podszczytowymi, czyli jednymi z najdroższych w systemie– wskazał.Największym problemem – według eksperta – jest to, że decyzje energetyczne podejmują osoby, które nie mają wystarczającej wiedzy.O energetyce decydują ludzie, którzy najczęściej nie mają o niej pojęcia– skwitował Majcher.

„Konečne som pochopila, čo to vlastne robíš,“ povedala manželka nášmu hosťovi, keď si vypočula túto epizódu podcastu NA PLNÝ PRÚD. A presne o to nám v SEVA a aj v tomto podcaste ide: zrozumiteľne vysvetľovať zložité témy, evanjelizovať, presviedčať faktami a prinášať odpovede na ťažké otázky tak, aby im rozumel každý.

Čo sa deje na hráčskom trhu, podpis Terryho McLaurina a k tomu prvé dva Bold picky z celkovo dvanástich, ktoré sme si pripravili. Ak sa vám páči ukážka, poďte za nami do Extrapointu. Stojí to za to. 

Pred dvanástimi rokmi predával na jarmokoch na opačnej strane zemegule píšťalky. Dnes jeho topánky, ktoré simulujú chôdzu naboso, nosia ľudia od Tokia po Toronto. Juraj Fehervari je podnikateľ a filantrop, známy aj ako investor z televíznej šou Jama levova. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne príbehy o pomáhaní a búrame tabu spojené so slovom filantropia. Keď Juraj Fehervari prišiel v Sydney o prácu v reštaurácii, získal licenciu na predaj špeciálnych píšťaliek pre Nový Južný Wales a obiehal s nimi jarmoky. Úspech prišiel paradoxne po návrate domov, vďaka barefootovej obuvi, ktorá sa predáva v 70 krajinách. Juraj založil Be Lenka Foundation, podporuje ekologické iniciatívy aj vzdelávanie mladých, pomáha nemocniciam aj staniciam na záchranu zvierat. Prednášky či workshopy na komerčných akciách si necháva zaplatiť a peniaze posiela na účet Be Lenka Foundation. „Vypýtať si na Slovensku alebo v Čechách honorár nie je úplne sexi téma. Nepotrebujem na tom zarábať, ľuďom hovorím – pozrite sa, kam to posielate.“ V podcaste sa dozviete: ako pomáha spojenie barefoot obuvi s Guinnessovým rekordom, čo Juraj urobil pre nemocnicu po synovej liečbe, koľko krokov chôdze naboso prinesie duševnú pohodu, čo pre neho znamená karma-free biznis, a budete počuť aj špeciálnu píšťalku z Austrálie. Kto je Juraj Fehervari Zakladateľ a CEO značiek Be Lenka a Barebarics získal v roku 2022 titul EY Podnikateľ roka. Diváci ho poznajú ako jedného z investorov v televíznej šou Jama levova. Svoje skúsenosti zdieľa prostredníctvom konzultácií a mentoringu so zameraním na biznis. Be Lenka Foundation organizuje osvetové kampane, podporuje startupy a vzdelávanie. Impact Talks V podcaste Impact Talks vám predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí. Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania. Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Peter Konečný je uznávaný filmový kritik a teoretik. Pohyblivé obrázky mu učarovali už keď bol chlapec. Stojí aj za filmovým festivalom Cinematik, ktorého 20. ročník sa odohrá v septembri v Piešťanoch a je tiež zakladateľom úspešného portálu o filme Kinema.sk. Tvrdí, že film má moc, urobiť človeka lepším. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o tom, ako sa organizuje filmový festival, ktoré hviezdy tento rok Cinematik navštívia, o kaviarňach a káve, ktoré má rád i o bedmintone, ktorý je jeho obľúbeným športom. | Hosť: Peter Konečný (filmový teoretik a kritik). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Jiří Raška je spoluzakladatel a Chief Technology Officer v Partners Bance. Stojí za návrhem a realizací celé této české banky postavené na Mobile First přístupu a na cloudových technologiích. Partners banka spojuje fintech bankovnictví s osobním poradenstvím. Co všechno obnáší postavit online banku od základů? Jaká jsou v případě Partners banky specifika cloudového řešení a jaké možnosti expanze toto řešení nabízí? Jak řeší Partners Banka zabezpečení své mobilní aplikace? 

W tym wydaniu: możliwe rozmowy Zełenski - Putin to jedno z ważniejszych ustaleń wczorajszego spotkania ukraińskiego prezydenta i europejskich liderów z Donaldem Trumpem; ustalenia szczytu w Waszyngtonie i gwarancje bezpieczeństwa dla Ukrainy; wyzwania, jakie stoją przed polonijnymi pedagogami w Wielkiej Brytanii; nowa wystawa w Muzeum Bitwy  Warszawskiej 1920 w Radzyminie. Zapraszamy do słuchania!

Stojíme na rázcestí a ako prekonať strach zo zmien, ktoré sa dejú? ( pozrite aj ❤Link na živé podujatia: https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/  ❤Link na vychytávky a zľavy: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Doktorka filozofie a porovnávacej filológie, lektorka srbského jazyka a literatúry, astro-psychologička Mgr. Tatjana Micić, Ph.D., bola hosťom podcastu ODznova a som rada, že som ju mohla privítať v rozhovore...Pýtala som sa aj:*Ako vnímate astrológiu? Jej prínos pre človeka v dnešnej dobe?*Podľa mnohých žijeme v tzv. Epickej dobe a transformuje sa zlo. Ako vnímate tému zla a dobrá? *A čo robiť aby sa zlo netransformovalo do ešte väčšieho zla? *Čo podľa vás z hľadiska astrológie, ale aj psychológie, keďže ste astro-psychologička, môžeme posúdiť od najbližšieho obdobia?*Ďakujem, že ste tu so mnou a že podporujete tvorbu podcastu ODznova aj finančne. Veľmi si to cením...*Rozhovor s Tatjanou bol na požiadavku resp. tip jedného z vás. Ďakujem. *Formuje sa podľa vás nový svet? Všetci to akosi cítime, ale nikto si to nevie predstaviť. *Vy veľa a často pracujete s tzv. presvedčeniami. Tie nás často obmedzujú. A často na podvedomej úrovni. Ako sa s tým dá pracovať?UPOZORNENIE: Tento rozhovor nie je "predpoveď".. ale rozpráva do hĺbky v súvislostiach a poukazuje aj na učenie Junga. Verím, že sa bude páčiť...Tatjanu nájdete tu - link: https://www.symbolicthinking.net********************************************************Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTube. Aj vďaka vám vzniká tento obsah. Chcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznova Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...Hero berie len 12,5%) Predplatné 2,99 na YT je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujem... Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu o.z. : SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o DAR ĎAKUJEM a nezabudnite pozrieť info a linky o podujatiach a vychytávkach... ( INFO: Podujatia ❤ - https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/ ❤Info o overených vychytávkach z podcastu LINK: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Buďte zdraví Martina Valachová

Jarosław Kaczyński nazwał protestujących "śmieciami". Dlaczego Polacy są tak podzieleni i czy da się to jeszcze naprawić? Porozmawiamy też o tym, czy Donald Trump i Władimir Putin planują drugą Jałtę oraz co dalej z KPO – czy KO faktycznie je „załatwiło”? #IPPTVNaŻywo #polityka #Kaczyński #wybory2025 #Nawrocki2025 ----------------------------------------------------

V Česku vstoupila v platnost novela trestního zákona, nového znění se dočkal i paragraf 403. Stojí v něm teď: „Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Změna spočívá v tom, že paragraf explicitně zmiňuje dvě ideologie – nacismus a komunismus. Někdo v tom může vidět uzavření debaty, která v téhle zemi běží prakticky od roku 1989, debaty o tom, zda si komunismus a třeba i strana, jež ho má v názvu, zaslouží být postaven mimo zákon. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s historikem a ředitele Muzea Paměti XX. století Petrem Blažkem, editorem a publicistou Luďkem Bednářem a kolegou Adamem Růžičkou, který se specializuje mimo jiné i na témata související se svobodou projevu.

Dalším hostem našeho podcastu Inside The Lions byl defenzivní back Lukáš Korim. Společně jsme probrali, jak se Lukáš dostal k fotbalu a následně také do nejlepší evropské soutěže. Dozvěděli jsme se od něj podrobnosti z posledních 3 odehraných utkání a také jaký tým je v ELF pasován do role padoucha. V neposlední řadě jsme se podívali na aktuální změny ve vedení ELF. Lukáš nám k tomu dal informace a perspektivu, ke které se běžně fanoušci nedostanou. Témat bylo dost, tak na to mrkněte. Stojí to za to!

Renáta Kamenárová je špecialistka na výučbu slovenského jazyka pre cudzincov. Na Univerzite v Pittsburgu, je riaditeľkou programu slovakistických štúdií, jediného univerzitného programu v Severnej Amerike, kde študenti môžu navštevovať kurzy slovenského jazyka a kultúry. Stojí za organizáciou mnohých podujatí pre tamojších ľudí, ktorí majú slovenský pôvod, alebo záujem o našu kultúru. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o tom, aké je to pre ňu vracať sa domov na Slovensko, čo zaujíma amerických študentov, keď navštívia našu krajinu, o histórii Pittsburskej Univerzity, ale aj o tom, ako sa dajú v Amerike uvariť bryndzové halušky. | Hostka: Renáta Kamenárová (učiteľka slovenčiny pre cudzincov). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Když kamarádi (ne)mají děti — přátelství v rodičovství aka téma, které s Terézií řešíme překvapivě poměrně často. Dejte si celou epizodu, protože poslední rozhovor vám zaručeně zvedne náladu, ať je jakákoliv.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Syrský prezident Ahmad Šara o víkendu vyhlásil okamžité příměří na jihu země, kde před více než týdnem v provincii Suvajda propukly ozbrojené středy mezi tamními drúzy a beduíny. Následně se do nich zapojily i síly syrské vlády a izraelská armáda. Boje si podle Syrské organizace pro lidská práva vyžádaly víc než 1100 životů a situace v zemi, kde teprve loni padl režim Bašára Asada a skončila dvě dekády trvající občanská válka, dál zůstává velmi křehká. Proč mezi sebou vůbec drúzové s beduíny bojují? Kdo za nimi stojí? A jaký by mohl být další vývoj? Nejen o tom mluví v pondělním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Herec Marek Rozkoš bol ďalším z hostí v relácii Ide o nás. Hoci plán na stretnutie sa začal odvíjať už vo februári, nabitý pracovný kalendár, účinkovanie v dennom seriáli aj tanečnej šou a kombinovanie práce s rodinnými povinnosťami ho oddialilo. Aj to bola teda jedna z tém rozhovoru, v ktorom Rozkoš prezradil, že hoci často padajú otázky, kedy sa už presťahuje do Bratislavy, s manželkou Katkou nad tým zatiaľ neuvažujú. "Stojí mi za to vždy po natáčaní večer ešte šoférovať naspäť do Zvolena," uviedol herec Divadla Jozefa Gregora Tajovského, ktorý si cení, že ho Zvolenčania prijali za svojho. Na živote v menšom meste na strednom Slovensku rodákovi z Prešova vyhovuje kontakt s prírodou, komunitnosť, ale aj pokoj pre výchovu detí.  Rozkoš má s manželkou - tiež herečkou Katarínou Rozkošovou - dve. Opakovane jej dáva kredit za to, ako zvláda manažovanie domácnosti a priznáva, že väčšina povinností ohľadom detí je na jej pleciach. Dokázal by si predstaviť vymeniť si to a ísť na otcovskú dovolenku? "Áno, dokázal," vyhlásil bez váhania. Dôvodom je nepochybne aj fakt, že v poslednom čase mal Rozkoš toľko aktivít spojených s prácou, že by mu chvíľkové odstrihnutie sa od hrania asi neprekážalo. Ale naozaj len chvíľkové. "Dlho by som to nevydržal. Bez hrania, bez učenia - myslím, že by sme sa museli doma nejako dohodnúť," uviedol v Ide o nás.  V rozhovore sme prebrali aj témy, ktoré nie sú možno divákom a čitateľom známe. Aké bolo jeho detstvo so štyrmi súrodencami a otcom, ktorý je grécko-katolícky kňaz? Dokáže byť voči cirkvi Marek Rozkoš kritický a prečo považuje otca za otvoreného a chápavého človeka? Aké spomienky sa zdieľajú v rodine Rozkošovcov na časy socializmu? Dozviete sa tiež, prečo nad pôvodným snom stať sa policajtom napokon zvíťazilo herectvo a mnoho ďalšieho. Viac v relácii Ide o nás.  

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

S novinářem Vojtěchem Kristenem z INFO.CZ probíráme svět měnících se českých médií. Kam bude směřovat nižší sledování televizí? Bude nová digitální televize Oneplay v majetku PPF vlivnější než její mateřská TV Nova? A kdy? Je trh s podcasty v Česku nasycený? Vznikne Netflix pro podcasty?V další části probíráme obrovskou poptávku po digitálních platformách typu XTV a VOX TV, které postupně vytvořily alternativní mediální trh. Je v tom jeden paradox: tak dlouho nadávaly na mainstream, až se jím fakticky staly.Proč TV Prima potřebovala licenci od americké CNN, když její zpravodajský kanál spíš připomíná FOX News? Stojí pár tisíc sledujících za to, abyste museli prodávat provokativní nesmysly? A co Seznam a Česká televize, dva sloni v mediální místnosti – jak ovlivňují trh sdělovacích prostředků v Česku?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dělám to i pro vás – pro ty hatery, abyste mohli dál svobodně pičovat,“ říká herečka, moderátorka a stand-up komička Iva Pazderková o tom, proč se rozhodla moderovat setkání premiéra Petra Fialy s občany. Od začátku věděla, že to nebude snadné, ale míra agrese, kterou si tím přivodila, ji zaskočila. „Čekala jsem obrovskou míru nenávisti, ale je to třeba dvakrát horší,“ přiznává, ale dodává, že svého rozhodnutí nelituje, protože současnému předsedovi vlády věří a dělá to, čemu věří. „Stojím si za tím, že má smysl zůstávat v Evropské unii, je potřeba pomáhat Ukrajině a poslat Rusáka někam,“ vysvětluje herečka své motivace. Pazderková mluví o tom, že není naivní a nemá pocit, že by dělala „propagandu“, a proč je naopak pyšná na to, že je „spojenec slušného chování“. Jenže osobní přesvědčení a veřejné angažmá mají svou cenu – přichází výhrůžky za hranou zákona a také kritika, že si jako žena a herečka dovolila mluvit. „To je považované za hodně velkou drzost,“ říká s nadsázkou. Moderátorka, která otevřeně mluví také o svém duševním zdraví, tvrdí, že se i přes všechen aktuální tlak už dlouhou dobu cítí dobře. Přestože je její povolání někdy časově nekompromisní, naučila se už říkat ne a šťastná je i v osobním životě. Velkou změnu podle ní přineslo i to, jak se proměnilo její vnímání mateřství. „Zjistila jsem, že děti nechci. Chtěla jsem je, protože se říkalo, že je to jediné štěstí,“ říká Pazderková k tomu, že se jednoho dne probudila a jednoduše jí spadl kámen ze srdce, že děti nemá. Zpětně si uvědomuje, že rodinu chtěla ve chvíli, kdy byla paradoxně nejméně šťastná, a mluví také o vině, kterou dlouho cítila. Dnes je ale šťastně bezdětná a je navíc „profesionální“ tetou. Zásadní proměnou podle Ivy Pazderkové prošel i její pohled na humor – obzvlášť ten, který sama léta dělala. „Ten můj byl často postavený na tom, že blbá blondýna si myslí, že je lepší než ostatní,“ říká. Dnes si ale uvědomuje, že některé stereotypy, které jsou kolem nás, mohou ubližovat. „Byla jsem vychovaná v tom, že si děláme legraci z lidí, kteří jsou celý život terčem těch fórečků – třeba z Romů nebo gayů. Dneska mi to přijde necitlivé,“ dodává a přiznává, že i jí změnit přístup chvíli trvalo. Jak se proměnil její vztah k víře a proč ji „blbá blondýna“ pořád tak baví? Proč se jí dotklo, že je vnímána jako „madam Genocida“ kvůli výroku k protestujícím za Gazu, který byl podle ní vytržen z kontextu? A co znamená, když „má někdo jehličnan“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Karlovarský festival funguje už od pádu komunismus jako stálice kulturního života v Česku. Neměl to po revoluci vždycky lehké a jednu dobu mu reálně hrozil zánik. Ale co zůstává dnes mimo odbornou veřejnost zcela ve stínu, je mnohaletá existence největšího českého filmového festivalu v poválečných 45 letech. A právě této etapě se věnuje publikace Proplétání světů. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války. Stojí za ním tým kolem Jindřišky Bláhové.

I když se Praze říká stověžatá, nejvyšší kostelní věž byste v ní hledali marně. Stojí totiž v Plzni. Věž katedrály svatého Bartoloměje je vysoká 102 metrů a vévodí tamnímu náměstí Republiky.

I když se Praze říká stověžatá, nejvyšší kostelní věž byste v ní hledali marně. Stojí totiž v Plzni. Věž katedrály svatého Bartoloměje je vysoká 102 metrů a vévodí tamnímu náměstí Republiky.

Z nápadu na expresnú prepravu vznikol na východe Slovenska startup, z ktorého je dnes celoeurópsky biznis. Stojí za ním Viktor Sučka s mamou Helenou. Okrem spoločného podnikania ich spája aj pomáhanie, na ktoré majú vo firme dokonca aplikáciu. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Viktor Sučka mal vtedy 23 rokov a po vysokej škole pracoval v špedičnej firme. S nápadom rozbehnúť vlastný biznis prišiel za mamou, ktorá mala dlhoročné skúsenosti s účtovným a podnikateľským poradenstvom. „Tak sme spolu preskúmali možnosti, posúdili riziká a začali sme,“ spomína Helena Sučková na debatu o štarte spoločného podnikania.Súčasťou rodinného biznisu Sučkovcov je aj pomáhanie. Peniaze pôvodne určené na predvianočné darčeky pre obchodných partnerov poslali onkologickému oddeleniu v košickej detskej nemocnici a k zbierke sa pridali aj zamestnanci. Firemná aplikácia nazvaná Dobrá vec ich priamo motivuje pomáhať. Stačí zadať, komu a prečo treba pomôcť, a ďalší kolegovia aj kolegyne môžu prispieť podľa svojho zváženia. „Sumu navýšime minimálne o sto percent a doručíme ju adresátovi,“ hovorí Helena.V podcaste sa dozviete: čo rodinu Sučkovcov vedie k pomoci iným, prečo mal Viktor „lúzerský“ pohľad na filantropiu, čo Helena vyčíta slovenskému daňovému systému, či sa pomáhanie dá inovovať podobne ako biznis, ktorá komodita je pre nich vzácnejšia - peniaze alebo čas. Kto sú Helena a Viktor Sučkovci?Helena Sučková začala s podnikaním ako 27-ročná. Zamerala sa na účtovné služby a podnikateľské poradenstvo a časom vybudovala najväčšiu účtovnú kanceláriu v okrese. So synom a dcérou založili špedičnú firmu SWIDA Innovative, ktorá bola opakovane vyhlásená za Diamant slovenského biznisu, čo je ocenenie pre najrýchlejšie rastúce malé a stredné podniky.Viktor Sučka je CEO SWIDA Innovative. Po vysokoškolskom štúdiu založil startup, z ktorého je dnes úspešná logistická firma s viac ako 140 zamestnancami a s klientelou po celej Európe. Magazín Forbes ho v roku 2020 zaradil k novej generácii lídrov a líderiek v prestížnom rebríčku 30 pod 30. Bol finalistom súťaže EY Podnikateľ roka 2021. Podcast Impact TalksV podcaste Impact Talks vám predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí. Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

S hlavním dramaturgem festivalu Colours of Ostrava jsme se bavili o tom, jak se v dnešní době vybírá sestava vystupujících na velké festivaly, kolik to stojí a také jaké trendy, aplikace a mechanismy dnes vlastně rozhodují o tom, jakou hudbu budeme poslouchat a co se nám tím pádem vlastně bude líbit.Začíná rozhovor, který v Herohero aplikaci anebo na webu https://herohero.co/petrhorky navíc doplňuje BONUS v podobě slevy 600,- na vstupenky na letošní Colours of Ostrava.Odkazy:https://www.colours.czhttps://www.facebook.com/colours.of.ostravahttps://www.instagram.com/colours_cz/00:00 Kolik lidí se vejde ma Colours?06:14 Vliv AI na hudbu.08:11 Technická stránka festivalu.10:13 Kdo všechno přijede?17:35 Kluby v Asii.18:56 Jak se mění festivalové publikum?23:11 Je někdo, na koho nedosáhnete?24:00 Filipova osobní pozvánka na Colours.Support the show

W Nicei rozpoczęła się Trzecia Konferencja Oceaniczna ONZ. Celem spotkania jest przyspieszenie ochrony mórz i oceanów zgodnie z Traktatem o Pełnym Morzu, który zakłada objęcie 30% wód ochroną do 2030 roku. W wydarzeniu bierze udział około 60 przywódców państw, naukowcy i obrońcy środowiska.

V marci tohto roku vznikla tzv. koalícia ochotných pod vedením Británie a Francúzska, ktorá sa zaviazala k silnejšej podpore Ukrajiny. Aký má koalícia význam a čo znamená, že Slovensko nie je jej súčasťou? Na Fóre o integrácii, ktoré usporiadala Liga za ľudské práva, spolu hovorili zástupcovia diplomatických misií. Diskutovali o podpore Ukrajiny, novom bezpečnostnom rámci v Európe a vyhliadkach Ukrajiny na vstup do Európskej únie. Epizóda podcastu je prevažne v anglickom jazyku. Fórum o integrácii 2025 finančne podporilo Britské veľvyslanectvo na Slovensku a Nadácia Friedrich-Ebert-Stiftung. Hostia diskusie: Jules Gerzon, veľvyslanec Holandského kráľovstva na Slovensku Myroslav Kastran, veľvyslanec Ukrajiny na Slovensku Katarína Mathernová, veľvyslankyňa EÚ na Ukrajine Michael Baum, vedúci politického oddelenia Veľvyslanectva Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska na Slovensku Moderuje: Miroslava Mittelmannová, programová riaditeľka Ligy za ľudské práva Čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré už 20 rokov podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. Čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne.

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?

„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ustojí ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS kauzu Bitcoinů, které jeho rezortu daroval muž odsouzený za obchod s drogami? Stojí za smrtí někdejšího velitele bombardování Mariupolu ukrajinská tajná služba? Jak moc ohrožuje obyvatele ve švýcarských Bernských Alpách tání ledovce? A jak se během šesti století vyvíjela tvorba žen-umělkyň?

Jak začala církev a na čem církev od začátku stojí? (Skutky 1:1-11) Článek Na čem stojí církev? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Aj keď splnomocnenec vlády Peter Kotlár vyrastal v ére modernej vedy, toto poznanie ho pri jeho terajšej činnosti nepoznačilo.Keďže je však splnomocnencom vlády, ktorý vedie vojnu proti mRNA vakcínam, ohrozuje tým zdravie verejnosti a používa na to štátne peniaze, je vo verejnom záujme jeho počin - novú vedeckú štúdiu s jeho menom - kriticky posúdiť.Moderátor Michal Katuška hovoril s redaktorom SME Martinom Hodásom, odborníkom na hybridné hrozby a dezinformácie.Zdroje zvukov: TV JOJ, Youtube/Smer-SDOdporúčanie:Na Netflixe je seriál, ktorý motivuje viac sa zaujímať o šikanu detí. Volá sa Week Hero a s istou nadinterpretáciou poukazuje na situáciu v Južnej Kórei, kde ročne pre rôzne formy šikanovania spácha samovraždu niekoľko stoviek neplnoletých.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Gościem najnowszego odcinka podcastu Raport Międzynarodowy jest Piotr Opaliński, były ambasador RP w Pakistanie, a wcześniej zastępca ambasadora Polski w Indiach i chargé d'affaires RP w Bangladeszu. Rozmowa poświęcona była rzecz jasna najnowszemu konfliktowi indyjsko-pakistańskiemu i próbie odpowiedzi na pytanie, czy może on przekształcić się w pełnoskalową wojnę.   Prowadzący Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz rozpoczęli rozmowę od sprawy obowiązującego systemu politycznego w obu państwach. Ambasador Opaliński stwierdził, że Indii Nehru i Gandhiego już nie ma, poziom nacjonalizmu w tym kraju jest wprost niebywały. W wypadku Pakistanu, który podobnie jak Indie jest formalnie demokracją, rządzi tak naprawdę armia. Jak zauważył dyplomata, istnieje nawet powiedzenie, że są państwa, które mają armię, a w Pakistanie to armia ma państwo. W tym kontekście pojawiła się oczywiście też kwestia instytucji ISI (Inter-Services Intelligence), czyli pakistańskich służb specjalnych, które według wielu obserwatorów tak naprawdę są tą organizacją, która faktycznie nadaje ton polityce nie tylko zagranicznej, lecz także wewnętrznej.   Przy okazji rozmowy o systemie politycznym pojawiła się też kwestia stosunku klas wyższych do biedoty. Z wypowiedzi ambasadora Opalińskiego wynikało, że zarówno Indie, jak i Pakistan, pod tym względem fundamentalnie różnią się od państw europejskich. Prowadzący podcast pytali gościa, czy tradycyjny sposób patrzenia na Indie jako państwo bliskie Rosji, a Pakistan jako bliski Stanom Zjednoczonym, jest jeszcze aktualny. Piotr Opaliński stwierdził, że istotnie w Indiach czuje się sympatię w stosunku do Moskwy, ale ich polityka zagraniczna jest już typowa dla państwa aspirującego do roli co najmniej mocarstwa regionalnego. Nie można też zapominać o czynniku chińskim, który jest szczególnie istotny w przypadku Pakistanu. Opisując praprzyczyny konfliktu o Kaszmir, Piotr Opaliński odnotował ekstremizm politycznych skrajnych ugrupowań hinduistycznych, które w istocie prześladują muzułmanów w Indiach, ale też fundamentalistów muzułmańskich w Pakistanie, którzy za wroga uważają nie tylko Indie, lecz także samo państwo pakistańskie.   W dalszej części podcastu Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz pytali Piotra Opalińskiego, czy obecny konflikt będzie taki jak pierwsze trzy wojny Indii z Pakistanem, czy też skończy się jak w przypadku wojny Kargilskiej – na ograniczonej w skali wymianie ciosów? Piotr Opaliński wskazał na podstawowy problem jakichkolwiek potyczek zbrojnych między rzeczonymi państwami, jakim jest fakt, iż kraje te dysponują bronią nuklearną, przy czym próg jej użycia jest niestety dość niski. Pozostając w temacie nuklearnego arsenału, Zbigniew Parafianowicz spytał o bezpieczeństwo broni jądrowej w rękach Indii i Pakistanu. Czy możliwe jest, że w razie kryzysu państwa pakistańskiego mogłaby ona wpaść w ręce ugrupowań fundamentalistycznych?