Podcasts about stoj

V Česku vstoupila v platnost novela trestního zákona, nového znění se dočkal i paragraf 403. Stojí v něm teď: „Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Změna spočívá v tom, že paragraf explicitně zmiňuje dvě ideologie – nacismus a komunismus. Někdo v tom může vidět uzavření debaty, která v téhle zemi běží prakticky od roku 1989, debaty o tom, zda si komunismus a třeba i strana, jež ho má v názvu, zaslouží být postaven mimo zákon. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s historikem a ředitele Muzea Paměti XX. století Petrem Blažkem, editorem a publicistou Luďkem Bednářem a kolegou Adamem Růžičkou, který se specializuje mimo jiné i na témata související se svobodou projevu.

Dalším hostem našeho podcastu Inside The Lions byl defenzivní back Lukáš Korim. Společně jsme probrali, jak se Lukáš dostal k fotbalu a následně také do nejlepší evropské soutěže. Dozvěděli jsme se od něj podrobnosti z posledních 3 odehraných utkání a také jaký tým je v ELF pasován do role padoucha. V neposlední řadě jsme se podívali na aktuální změny ve vedení ELF. Lukáš nám k tomu dal informace a perspektivu, ke které se běžně fanoušci nedostanou. Témat bylo dost, tak na to mrkněte. Stojí to za to!

Renáta Kamenárová je špecialistka na výučbu slovenského jazyka pre cudzincov. Na Univerzite v Pittsburgu, je riaditeľkou programu slovakistických štúdií, jediného univerzitného programu v Severnej Amerike, kde študenti môžu navštevovať kurzy slovenského jazyka a kultúry. Stojí za organizáciou mnohých podujatí pre tamojších ľudí, ktorí majú slovenský pôvod, alebo záujem o našu kultúru. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o tom, aké je to pre ňu vracať sa domov na Slovensko, čo zaujíma amerických študentov, keď navštívia našu krajinu, o histórii Pittsburskej Univerzity, ale aj o tom, ako sa dajú v Amerike uvariť bryndzové halušky. | Hostka: Renáta Kamenárová (učiteľka slovenčiny pre cudzincov). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Když kamarádi (ne)mají děti — přátelství v rodičovství aka téma, které s Terézií řešíme překvapivě poměrně často. Dejte si celou epizodu, protože poslední rozhovor vám zaručeně zvedne náladu, ať je jakákoliv.

„Než začne operní zpěvák vydělávat peníze, je to velmi složitá cesta. Dívky jsou sice často rychlejší, ale až na výjimky je jejich kariéra kratší. U nich to může být okolo pětadvacátého, sedmadvacátého roku. U mužů je to zhruba okolo třicítky,“ říká Alena Kunertová z Nachtigall Artists, která právě mladé talenty pro velká operní pódia vyhledává a pomáhá jim nastartovat kariéru. Kromě toho vozí ty velké hvězdy do Česka. Jak vypadá ekonomika operních koncertů a kolik by stál lístek bez sponzorů odpovídá v rozhovoru pro Seznam Zprávy.Co všechno je nutné udělat, aby do Česka přijely osobnosti jako Cecilia Bartoli nebo tenorista Jonas Kaufmann?Musíte mít ve světě opery a klasické hudby dostatek kontaktů. A v těch úplně prvních letech velkou trpělivost a musíte prokázat, že jste spolehlivý producent schopný celý projekt zařídit. Jak finančně, tak organizačně. No a pak je důležité naplnit ty sály, protože velké hvězdy by do poloprázdného sálu koncertovat nepřijely.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czFriedrich Merz tvrdí, že Německo uprchlickou krizi nezvládlo. Tématu se věnuje Salon v aktuální Týdeníku Echo. „V Česku to celé mělo trochu virtuální podobu. I skalní vítači dnes budou mluvit jinak než v roce 2015,“ říká Jiří Peňás. „Proč potom Česko podobné věci tleská? Netanjahu se netají tím, že usiluje o transfer dvou milionů lidí z Gazy,“ oponuje Daniel Kaiser.OSN označila celosvětový propad porodnosti za globální krizi. „Antinatalisté říkají, že je to dobře, že vymíráme. Přišlo mi dobré se s tímhle argumentem vypořádat,“ upozorňuje na další text v tištěném Echu Adam Růžička.Kam se dostaly česko-slovenské vztahy a co o nich vypovídá „vytýkací dopis“ Petra Fialy Robertu Ficovi? „Skřípění mezi Bratislavou a Prahou je dnes dané geopoliticky, oba státy se nechaly vtáhnout do zástupné války dvou velmocí,“ říká Kaiser. „Fiala podle mě skutečně využívá toho, že doba bratislavských pondělních televizních inscenací je pryč. Stará generace vyrůstala bilingválně, ale to už mizí,“ myslí si Peňás.Jak to bylo s tuzemským blackoutem? Víme, co jej způsobilo nebo určitě nezpůsobilo? Co budou evropské vlády dělat s novými energetickými povolenkami? Pomůže něčemu nařízení DSA? Máme víc svobody, nebo cenzury?Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Pavel Štrunc.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Syrský prezident Ahmad Šara o víkendu vyhlásil okamžité příměří na jihu země, kde před více než týdnem v provincii Suvajda propukly ozbrojené středy mezi tamními drúzy a beduíny. Následně se do nich zapojily i síly syrské vlády a izraelská armáda. Boje si podle Syrské organizace pro lidská práva vyžádaly víc než 1100 životů a situace v zemi, kde teprve loni padl režim Bašára Asada a skončila dvě dekády trvající občanská válka, dál zůstává velmi křehká. Proč mezi sebou vůbec drúzové s beduíny bojují? Kdo za nimi stojí? A jaký by mohl být další vývoj? Nejen o tom mluví v pondělním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Obec Říčky v Orlických horách má novou čističku odpadních vod za necelých 16 miliónů korun. Stojí vedle té původní a rozšiřuje tak kapacitu zpracování odpadních vod v obci. Obě čističky vyčistí dohromady vodu vyprodukovanou více než tisícovkou lidí, přestože v Říčkách je pouze 120 trvale žijících obyvatel.

Herec Marek Rozkoš bol ďalším z hostí v relácii Ide o nás. Hoci plán na stretnutie sa začal odvíjať už vo februári, nabitý pracovný kalendár, účinkovanie v dennom seriáli aj tanečnej šou a kombinovanie práce s rodinnými povinnosťami ho oddialilo. Aj to bola teda jedna z tém rozhovoru, v ktorom Rozkoš prezradil, že hoci často padajú otázky, kedy sa už presťahuje do Bratislavy, s manželkou Katkou nad tým zatiaľ neuvažujú. "Stojí mi za to vždy po natáčaní večer ešte šoférovať naspäť do Zvolena," uviedol herec Divadla Jozefa Gregora Tajovského, ktorý si cení, že ho Zvolenčania prijali za svojho. Na živote v menšom meste na strednom Slovensku rodákovi z Prešova vyhovuje kontakt s prírodou, komunitnosť, ale aj pokoj pre výchovu detí.  Rozkoš má s manželkou - tiež herečkou Katarínou Rozkošovou - dve. Opakovane jej dáva kredit za to, ako zvláda manažovanie domácnosti a priznáva, že väčšina povinností ohľadom detí je na jej pleciach. Dokázal by si predstaviť vymeniť si to a ísť na otcovskú dovolenku? "Áno, dokázal," vyhlásil bez váhania. Dôvodom je nepochybne aj fakt, že v poslednom čase mal Rozkoš toľko aktivít spojených s prácou, že by mu chvíľkové odstrihnutie sa od hrania asi neprekážalo. Ale naozaj len chvíľkové. "Dlho by som to nevydržal. Bez hrania, bez učenia - myslím, že by sme sa museli doma nejako dohodnúť," uviedol v Ide o nás.  V rozhovore sme prebrali aj témy, ktoré nie sú možno divákom a čitateľom známe. Aké bolo jeho detstvo so štyrmi súrodencami a otcom, ktorý je grécko-katolícky kňaz? Dokáže byť voči cirkvi Marek Rozkoš kritický a prečo považuje otca za otvoreného a chápavého človeka? Aké spomienky sa zdieľajú v rodine Rozkošovcov na časy socializmu? Dozviete sa tiež, prečo nad pôvodným snom stať sa policajtom napokon zvíťazilo herectvo a mnoho ďalšieho. Viac v relácii Ide o nás.  

Na hranici kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, mezi kopci kolem Štěpánova nad Svratkou, se ukrývá nejeden klenot z minulosti. Patří mezi ně kostelík svatého Václava v Dolním Čepí, obce, která je částí Ujčova. Stojí v kopci obklopen obecním hřbitovem s márnicí a podle archeologických nálezů je starší než Karlův most.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

S novinářem Vojtěchem Kristenem z INFO.CZ probíráme svět měnících se českých médií. Kam bude směřovat nižší sledování televizí? Bude nová digitální televize Oneplay v majetku PPF vlivnější než její mateřská TV Nova? A kdy? Je trh s podcasty v Česku nasycený? Vznikne Netflix pro podcasty?V další části probíráme obrovskou poptávku po digitálních platformách typu XTV a VOX TV, které postupně vytvořily alternativní mediální trh. Je v tom jeden paradox: tak dlouho nadávaly na mainstream, až se jím fakticky staly.Proč TV Prima potřebovala licenci od americké CNN, když její zpravodajský kanál spíš připomíná FOX News? Stojí pár tisíc sledujících za to, abyste museli prodávat provokativní nesmysly? A co Seznam a Česká televize, dva sloni v mediální místnosti – jak ovlivňují trh sdělovacích prostředků v Česku?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dělám to i pro vás – pro ty hatery, abyste mohli dál svobodně pičovat,“ říká herečka, moderátorka a stand-up komička Iva Pazderková o tom, proč se rozhodla moderovat setkání premiéra Petra Fialy s občany. Od začátku věděla, že to nebude snadné, ale míra agrese, kterou si tím přivodila, ji zaskočila. „Čekala jsem obrovskou míru nenávisti, ale je to třeba dvakrát horší,“ přiznává, ale dodává, že svého rozhodnutí nelituje, protože současnému předsedovi vlády věří a dělá to, čemu věří. „Stojím si za tím, že má smysl zůstávat v Evropské unii, je potřeba pomáhat Ukrajině a poslat Rusáka někam,“ vysvětluje herečka své motivace. Pazderková mluví o tom, že není naivní a nemá pocit, že by dělala „propagandu“, a proč je naopak pyšná na to, že je „spojenec slušného chování“. Jenže osobní přesvědčení a veřejné angažmá mají svou cenu – přichází výhrůžky za hranou zákona a také kritika, že si jako žena a herečka dovolila mluvit. „To je považované za hodně velkou drzost,“ říká s nadsázkou. Moderátorka, která otevřeně mluví také o svém duševním zdraví, tvrdí, že se i přes všechen aktuální tlak už dlouhou dobu cítí dobře. Přestože je její povolání někdy časově nekompromisní, naučila se už říkat ne a šťastná je i v osobním životě. Velkou změnu podle ní přineslo i to, jak se proměnilo její vnímání mateřství. „Zjistila jsem, že děti nechci. Chtěla jsem je, protože se říkalo, že je to jediné štěstí,“ říká Pazderková k tomu, že se jednoho dne probudila a jednoduše jí spadl kámen ze srdce, že děti nemá. Zpětně si uvědomuje, že rodinu chtěla ve chvíli, kdy byla paradoxně nejméně šťastná, a mluví také o vině, kterou dlouho cítila. Dnes je ale šťastně bezdětná a je navíc „profesionální“ tetou. Zásadní proměnou podle Ivy Pazderkové prošel i její pohled na humor – obzvlášť ten, který sama léta dělala. „Ten můj byl často postavený na tom, že blbá blondýna si myslí, že je lepší než ostatní,“ říká. Dnes si ale uvědomuje, že některé stereotypy, které jsou kolem nás, mohou ubližovat. „Byla jsem vychovaná v tom, že si děláme legraci z lidí, kteří jsou celý život terčem těch fórečků – třeba z Romů nebo gayů. Dneska mi to přijde necitlivé,“ dodává a přiznává, že i jí změnit přístup chvíli trvalo. Jak se proměnil její vztah k víře a proč ji „blbá blondýna“ pořád tak baví? Proč se jí dotklo, že je vnímána jako „madam Genocida“ kvůli výroku k protestujícím za Gazu, který byl podle ní vytržen z kontextu? A co znamená, když „má někdo jehličnan“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Karlovarský festival funguje už od pádu komunismus jako stálice kulturního života v Česku. Neměl to po revoluci vždycky lehké a jednu dobu mu reálně hrozil zánik. Ale co zůstává dnes mimo odbornou veřejnost zcela ve stínu, je mnohaletá existence největšího českého filmového festivalu v poválečných 45 letech. A právě této etapě se věnuje publikace Proplétání světů. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války. Stojí za ním tým kolem Jindřišky Bláhové.

I když se Praze říká stověžatá, nejvyšší kostelní věž byste v ní hledali marně. Stojí totiž v Plzni. Věž katedrály svatého Bartoloměje je vysoká 102 metrů a vévodí tamnímu náměstí Republiky.

I když se Praze říká stověžatá, nejvyšší kostelní věž byste v ní hledali marně. Stojí totiž v Plzni. Věž katedrály svatého Bartoloměje je vysoká 102 metrů a vévodí tamnímu náměstí Republiky.

Z nápadu na expresnú prepravu vznikol na východe Slovenska startup, z ktorého je dnes celoeurópsky biznis. Stojí za ním Viktor Sučka s mamou Helenou. Okrem spoločného podnikania ich spája aj pomáhanie, na ktoré majú vo firme dokonca aplikáciu. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Viktor Sučka mal vtedy 23 rokov a po vysokej škole pracoval v špedičnej firme. S nápadom rozbehnúť vlastný biznis prišiel za mamou, ktorá mala dlhoročné skúsenosti s účtovným a podnikateľským poradenstvom. „Tak sme spolu preskúmali možnosti, posúdili riziká a začali sme,“ spomína Helena Sučková na debatu o štarte spoločného podnikania.Súčasťou rodinného biznisu Sučkovcov je aj pomáhanie. Peniaze pôvodne určené na predvianočné darčeky pre obchodných partnerov poslali onkologickému oddeleniu v košickej detskej nemocnici a k zbierke sa pridali aj zamestnanci. Firemná aplikácia nazvaná Dobrá vec ich priamo motivuje pomáhať. Stačí zadať, komu a prečo treba pomôcť, a ďalší kolegovia aj kolegyne môžu prispieť podľa svojho zváženia. „Sumu navýšime minimálne o sto percent a doručíme ju adresátovi,“ hovorí Helena.V podcaste sa dozviete: čo rodinu Sučkovcov vedie k pomoci iným, prečo mal Viktor „lúzerský“ pohľad na filantropiu, čo Helena vyčíta slovenskému daňovému systému, či sa pomáhanie dá inovovať podobne ako biznis, ktorá komodita je pre nich vzácnejšia - peniaze alebo čas. Kto sú Helena a Viktor Sučkovci?Helena Sučková začala s podnikaním ako 27-ročná. Zamerala sa na účtovné služby a podnikateľské poradenstvo a časom vybudovala najväčšiu účtovnú kanceláriu v okrese. So synom a dcérou založili špedičnú firmu SWIDA Innovative, ktorá bola opakovane vyhlásená za Diamant slovenského biznisu, čo je ocenenie pre najrýchlejšie rastúce malé a stredné podniky.Viktor Sučka je CEO SWIDA Innovative. Po vysokoškolskom štúdiu založil startup, z ktorého je dnes úspešná logistická firma s viac ako 140 zamestnancami a s klientelou po celej Európe. Magazín Forbes ho v roku 2020 zaradil k novej generácii lídrov a líderiek v prestížnom rebríčku 30 pod 30. Bol finalistom súťaže EY Podnikateľ roka 2021. Podcast Impact TalksV podcaste Impact Talks vám predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí. Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

S hlavním dramaturgem festivalu Colours of Ostrava jsme se bavili o tom, jak se v dnešní době vybírá sestava vystupujících na velké festivaly, kolik to stojí a také jaké trendy, aplikace a mechanismy dnes vlastně rozhodují o tom, jakou hudbu budeme poslouchat a co se nám tím pádem vlastně bude líbit.Začíná rozhovor, který v Herohero aplikaci anebo na webu https://herohero.co/petrhorky navíc doplňuje BONUS v podobě slevy 600,- na vstupenky na letošní Colours of Ostrava.Odkazy:https://www.colours.czhttps://www.facebook.com/colours.of.ostravahttps://www.instagram.com/colours_cz/00:00 Kolik lidí se vejde ma Colours?06:14 Vliv AI na hudbu.08:11 Technická stránka festivalu.10:13 Kdo všechno přijede?17:35 Kluby v Asii.18:56 Jak se mění festivalové publikum?23:11 Je někdo, na koho nedosáhnete?24:00 Filipova osobní pozvánka na Colours.Support the show

W Nicei rozpoczęła się Trzecia Konferencja Oceaniczna ONZ. Celem spotkania jest przyspieszenie ochrony mórz i oceanów zgodnie z Traktatem o Pełnym Morzu, który zakłada objęcie 30% wód ochroną do 2030 roku. W wydarzeniu bierze udział około 60 przywódców państw, naukowcy i obrońcy środowiska.

V marci tohto roku vznikla tzv. koalícia ochotných pod vedením Británie a Francúzska, ktorá sa zaviazala k silnejšej podpore Ukrajiny. Aký má koalícia význam a čo znamená, že Slovensko nie je jej súčasťou? Na Fóre o integrácii, ktoré usporiadala Liga za ľudské práva, spolu hovorili zástupcovia diplomatických misií. Diskutovali o podpore Ukrajiny, novom bezpečnostnom rámci v Európe a vyhliadkach Ukrajiny na vstup do Európskej únie. Epizóda podcastu je prevažne v anglickom jazyku. Fórum o integrácii 2025 finančne podporilo Britské veľvyslanectvo na Slovensku a Nadácia Friedrich-Ebert-Stiftung. Hostia diskusie: Jules Gerzon, veľvyslanec Holandského kráľovstva na Slovensku Myroslav Kastran, veľvyslanec Ukrajiny na Slovensku Katarína Mathernová, veľvyslankyňa EÚ na Ukrajine Michael Baum, vedúci politického oddelenia Veľvyslanectva Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska na Slovensku Moderuje: Miroslava Mittelmannová, programová riaditeľka Ligy za ľudské práva Čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré už 20 rokov podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. Čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Luisa, momentálne známa ako jedna z účastníčok show Ruža pre nevestu, ktorá sa už niekoľko rokov aktívne venuje ženskému rapu, zavítala do Girls Gone Wild aby nám odpovedala na otázky, ktoré zaujímali nejedného diváka ruže. Ako sa spätne obzerá za niektorými svojimi tvrdeniami a správaním voči účastníčkam? A čo v živote ju vyformovalo do dnešnej verzie? Aký je jej celkový prístup k životu?O všetkom v dnešnom dieli WILDSHOW.Celý podcast s Luisou nájdeš už teraz na našom https://herohero.co/ggw

„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ustojí ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS kauzu Bitcoinů, které jeho rezortu daroval muž odsouzený za obchod s drogami? Stojí za smrtí někdejšího velitele bombardování Mariupolu ukrajinská tajná služba? Jak moc ohrožuje obyvatele ve švýcarských Bernských Alpách tání ledovce? A jak se během šesti století vyvíjela tvorba žen-umělkyň?

„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?

Michael Prostějovský je autorem stovek textů. Pro přední české interprety jich jen v 60. a 70. letech napsal na 400. Stojí také za skvělým přebásněním muzikálu Jesus Christ Superstar.

Michael Prostějovský je autorem stovek textů. Pro přední české interprety jich jen v 60. a 70. letech napsal na 400. Stojí také za skvělým přebásněním muzikálu Jesus Christ Superstar.

Jak začala církev a na čem církev od začátku stojí? (Skutky 1:1-11) Článek Na čem stojí církev? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Je minoritním akcionářem ČEZ a patří k neúnavným kritikům vládních zásahů do české energetiky. Michal Šnobr už řadu let sleduje, jak politici rozhodují o podobě českého energetického mixu – a podle něj často bez znalosti práva ani ekonomické reality. „Politici mají nulové znalosti o právním prostředí, ve kterém se v České republice podniká. Navrhují pak věci, které jsou úplně mimo mísu,“ říká investor, který dnes většinu svých peněz vkládá do farem, lesů a půdy. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč považuje windfall tax za „křivárnu“ na akcionáře a proč si myslí, že má rozhodně právo se ozvat. „Stojí mi za to se s někým hádat? Nestojí, ale jde o princip. Nenechám si od někoho ukrást peněženku na ulici a nenechám si to líbit ani od politiků,“ říká rozhodně. Šnobr věří, že stát měl prostředky z ČEZ získat jinak – například dividendou – a že výjimečná daň, postavená téměř výhradně na ziscích jediné firmy, je neférová. To, že nové jaderné zdroje v Dukovanech pomohou ulevit českým peněženkám, je podle něj iluze. „Jaderná energetika nikdy nebude generovat levnou elektřinu. Nikdy z principu nemůže,“ říká s tím, že nové bloky navíc jen nahradí ty stávající. Za zcela mimořádný označuje i samotný tendr, který podle něj musel selhat: „Nikdo v Evropě ani v rozvinutém světě dnes nedělá takovou stavbu přes tendr a nerealizuje ji přes soukromou společnost. Byla otázka času, kdy to vybuchne,“ dodává k současné situaci. Podle Šnobra jsme si tu příliš dlouho žili jako „prasátka v žitě“, za energie neplatili tolik, kolik jsme měli, a proto jsme dostatečně neinvestovali do energetiky. Když vláda slibuje levnou elektřinu, podle investora tak veřejnosti lže, protože výdaje na jaderné bloky nakonec lidé zaplatí prostřednictvím daní. „Lžou. Zavádějí veřejnost na scestnou kolej. Až to lidé pochopí, bude pozdě,“ říká. Energetiku považuje Šnobr za klíčový sektor pro budoucnost Česka, ale obává se, že mu dnes nikdo kompetentní skutečně nerozumí. Politici si z něj ale udělali nástroj populismu. Podle něj je důležité si uvědomit, že jde o oblast, která potřebuje plán na dvacet, třicet let dopředu, ne čtyřleté volební cykly. Proč se rozhodl věnovat více svým investicím do zemědělství a půdy namísto energetiky? Jakou obavu má z toho, až jednou předá svůj majetek svým dětem? A kde by mělo Česko, pokud jde o energetiku, co nejdříve jednat? Nejen o tom, ale také o zkušenosti s Danielem Křetínským a důvodech, proč měl jiné starosti než „takoví dravci“, mluví Michal Šnobr v rozhovoru.

Aj keď splnomocnenec vlády Peter Kotlár vyrastal v ére modernej vedy, toto poznanie ho pri jeho terajšej činnosti nepoznačilo.Keďže je však splnomocnencom vlády, ktorý vedie vojnu proti mRNA vakcínam, ohrozuje tým zdravie verejnosti a používa na to štátne peniaze, je vo verejnom záujme jeho počin - novú vedeckú štúdiu s jeho menom - kriticky posúdiť.Moderátor Michal Katuška hovoril s redaktorom SME Martinom Hodásom, odborníkom na hybridné hrozby a dezinformácie.Zdroje zvukov: TV JOJ, Youtube/Smer-SDOdporúčanie:Na Netflixe je seriál, ktorý motivuje viac sa zaujímať o šikanu detí. Volá sa Week Hero a s istou nadinterpretáciou poukazuje na situáciu v Južnej Kórei, kde ročne pre rôzne formy šikanovania spácha samovraždu niekoľko stoviek neplnoletých.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #53 S legendárním hokejovým brankářem o výhrůžkách ruského exprezidenta Medvěděva i o tom, jak by se měla změnit nejprestižnější hokejová soutěž světa.

Gościem najnowszego odcinka podcastu Raport Międzynarodowy jest Piotr Opaliński, były ambasador RP w Pakistanie, a wcześniej zastępca ambasadora Polski w Indiach i chargé d'affaires RP w Bangladeszu. Rozmowa poświęcona była rzecz jasna najnowszemu konfliktowi indyjsko-pakistańskiemu i próbie odpowiedzi na pytanie, czy może on przekształcić się w pełnoskalową wojnę.   Prowadzący Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz rozpoczęli rozmowę od sprawy obowiązującego systemu politycznego w obu państwach. Ambasador Opaliński stwierdził, że Indii Nehru i Gandhiego już nie ma, poziom nacjonalizmu w tym kraju jest wprost niebywały. W wypadku Pakistanu, który podobnie jak Indie jest formalnie demokracją, rządzi tak naprawdę armia. Jak zauważył dyplomata, istnieje nawet powiedzenie, że są państwa, które mają armię, a w Pakistanie to armia ma państwo. W tym kontekście pojawiła się oczywiście też kwestia instytucji ISI (Inter-Services Intelligence), czyli pakistańskich służb specjalnych, które według wielu obserwatorów tak naprawdę są tą organizacją, która faktycznie nadaje ton polityce nie tylko zagranicznej, lecz także wewnętrznej.   Przy okazji rozmowy o systemie politycznym pojawiła się też kwestia stosunku klas wyższych do biedoty. Z wypowiedzi ambasadora Opalińskiego wynikało, że zarówno Indie, jak i Pakistan, pod tym względem fundamentalnie różnią się od państw europejskich. Prowadzący podcast pytali gościa, czy tradycyjny sposób patrzenia na Indie jako państwo bliskie Rosji, a Pakistan jako bliski Stanom Zjednoczonym, jest jeszcze aktualny. Piotr Opaliński stwierdził, że istotnie w Indiach czuje się sympatię w stosunku do Moskwy, ale ich polityka zagraniczna jest już typowa dla państwa aspirującego do roli co najmniej mocarstwa regionalnego. Nie można też zapominać o czynniku chińskim, który jest szczególnie istotny w przypadku Pakistanu. Opisując praprzyczyny konfliktu o Kaszmir, Piotr Opaliński odnotował ekstremizm politycznych skrajnych ugrupowań hinduistycznych, które w istocie prześladują muzułmanów w Indiach, ale też fundamentalistów muzułmańskich w Pakistanie, którzy za wroga uważają nie tylko Indie, lecz także samo państwo pakistańskie.   W dalszej części podcastu Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz pytali Piotra Opalińskiego, czy obecny konflikt będzie taki jak pierwsze trzy wojny Indii z Pakistanem, czy też skończy się jak w przypadku wojny Kargilskiej – na ograniczonej w skali wymianie ciosów? Piotr Opaliński wskazał na podstawowy problem jakichkolwiek potyczek zbrojnych między rzeczonymi państwami, jakim jest fakt, iż kraje te dysponują bronią nuklearną, przy czym próg jej użycia jest niestety dość niski. Pozostając w temacie nuklearnego arsenału, Zbigniew Parafianowicz spytał o bezpieczeństwo broni jądrowej w rękach Indii i Pakistanu. Czy możliwe jest, że w razie kryzysu państwa pakistańskiego mogłaby ona wpaść w ręce ugrupowań fundamentalistycznych? 

⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Díl s Danem Vávrou jsme nahrávali po celosvětovém úspěchu jeho Kingdome Come: Deliverence 2 a s ještě větším odstupem ho nyní zveřejňujeme. Co může být námětem další jeho hry?I když Daniel přímé politické zapojení vylučuje, společenské dění sleduje, pravidelně komentuje i se přímo dotýká jeho herního byznysu např. pokud jde o kulturní války a interpretaci historických událostí. Sám se považuje za centristu. Je spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu, proto jsme se věnovali médiím, sociálním sítím a formou komunikace.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Krívačka a slintačka na Slovensku spomalila. Za posledný týždeň sa neobjavilo nové ohnisko nákazy. Doteraz nákaza napadla šesť veľkých fariem na južnom a západnom Slovensku. Veterinári teraz avizujú uvoľňovanie opatrení pre farmárov. Minister Huliak považuje reakciu štátu za prehnanú a žiada hlavu hlavného veterinára.Je už teda riziko šírenia nebezpečnej nákazy zažehnané? Prečo minister pôdohospodárstva spochybňuje inkubačnú dobu šírenia vírusu? A bola celá situácia so slintačkou a krívačkou zvládnutá od začiatku, nezaspali sme? Boli opatrenia správne a dodržiavané a neboli nad rámec požiadaviek Európskej únie, ako to hovoria niektorí politici? Prečo sa objavila len na veľkých farmách? A ako môže situácia ovplyvniť a poznačiť chov hospodárskych zvierat a teda aj náš vidiek?Braňo Závodský sa rozprával s hlavným veterinárnym lekárom Slovenska a ústredný riaditeľ Štátnej veterinárnej a potravinovej správy Martinom Chudým.

Šárka vyrazila do Londýna, aby si na vlastní ruce vyzkoušela Nintendo Switch 2. Je z konzole nadšená? Jak na ní vypadají staré i nové hry? A co joy-cony? Všechny aspekty druhé generace hybridní konzole probere ve Fight Clubu spolu s Jakubem. Bude Switch 2 stejný hit jako jednička?