Podcasts about rozvoj

Průkopník humanistické psychologie, který zemřel 8. června 1970 při joggingu, byl přesvědčený, že každý člověk by měl maximálně zúročit své schopnosti. Podmínky pro naplněný život viděl v naplnění lidských potřeb. Rozdělil je do pěti okruhů: od fyziologických (jídlo a pití), přes pocity bezpečí, lásky, uznání, až po seberealizaci. Schéma známé jako Maslowova pyramida vešlo do příruček pro osobní rozvoj, management i marketing. Sám Maslow ale tohle schéma nikdy nenakreslil.

Průkopník humanistické psychologie, který zemřel 8. června 1970 při joggingu, byl přesvědčený, že každý člověk by měl maximálně zúročit své schopnosti. Podmínky pro naplněný život viděl v naplnění lidských potřeb. Rozdělil je do pěti okruhů: od fyziologických (jídlo a pití), přes pocity bezpečí, lásky, uznání, až po seberealizaci. Schéma známé jako Maslowova pyramida vešlo do příruček pro osobní rozvoj, management i marketing. Sám Maslow ale tohle schéma nikdy nenakreslil.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Soláry lámou rekordy, fosilní zdroje ustupují a elektrifikace nabírá tempo. Proč se přesto ve střední Evropě stále vede spor o dekarbonizaci? A kde má Evropa největší rezervy? O příležitostech i překážkách energetické transformace mluví analytička think tanku Ember Tatiana Mindeková.

Není to proto, že by se tam návštěvníci nevešli, ale že je není jak odbavit, třeba na parkovištích. „Rozvoj infrastruktury nešel ruku v ruce se stavbou resortu a turistických atrakcí. Snažíme se to teď dohnat, ale je to daň za to, že jsme v tom tenkrát neuměli chodit,“ přiznává ředitel Destinační společnosti Králický Sněžník Petr Vrzal.

Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší kromě užitku i množství falešných a zavádějících zpráv, které AI generuje nebo pomáhá vytvořit. Mnoho informací se tak k nám dostane již v nějaké formě, která může manipulovat a ovlivňovat naše myšlení a vnímání reality. Jak vítězit nad dezinformacemi, zjišťuji Průsečíky s Petrem Matouškem a Mariánem Možuchou.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Hostia: Peter Líška (splnomocnenec pre rozvoj jadrovej energetiky na Slovensku) a Peter Uhrík (generálny riaditeľ sekcie hodnotenia bezpečnosti a kontrolných činností). | Záznam: Denisa Nikodemová (medzinárodne uznávaná odborníčka v oblasti radiačnej ochrany), Anna Vargová (televízna a rozhlasová novinárka, moderátorka diskusnej relácie Rádia Slovensko). | Aké vyplýva poučenie z černobyľskej katastrofy a na čo by svet nemal nikdy zabudnúť? Sú súčasné slovenské jadrové elektrárne bezpečné – nakoľko ide o jadrové reaktory sovietskeho typu? Čo všetko sa zmenilo a ešte v budúcnosti zmení - v otázke bezpečnosti budovaných a prevádzkovaných jadrových elektrárni? Slovensko má s jadrovou energiou viac ako polstoročné skúsenosti. V súčasnosti má slovenská vláda ambíciu postaviť nový megablok v elektrárni v Jaslovských Bohuniciach na úrovni viac ako 1000 MW. Má Slovensko na to dostatok finančných zdrojov, keď máme problém garantovať iné nutné projekty, akými sú nemocnice, mosty a cestná infraštruktúra a pod.? Nebude to na úkor budúcnosti generácie našich detí...? Je atóm stále budúcnosťou energetiky nielen Slovenska, ale aj v Európe? Je čistým energetickým zdrojom alebo ma svoje limity? Čím môžu byť naši odborníci a vedci – a to tak na jadrovú energiu, ako aj na otázkach ochrany a prevencie pred ionizujúcim žiarením – prínosom pre svet? Premiér hovorí o tom, že by sa naši jadroví odborníci mohli podieľať na projektoch budovania jadrových elektrární v Brazílii, Vietname, Arménsku či Uzbekistane... Boli by sme tam partnermi ruského Rosatomu, alebo nejakých iných firiem z USA, Francúzska či Južnej Kórey? | Impulz, rozvoj a bezpečnosť jadrovej energetiky v tieni Černobyľu... | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Česko má poprvé konkrétní mapu takzvaných akceleračních zón, kde by mělo být možné rychleji stavět větrné a solární elektrárny. Vláda tím plní evropský závazek a zároveň hraje o miliardy z Bruselu, přestože část politiků obnovitelné zdroje dlouhodobě kritizuje. Jak velké zrychlení to skutečně přinese, co návrh znamená pro obce i investory a proč kolem větrníků dál koluje řada mýtů, vysvětluje v ranním brífinku HN redaktor Viktor Votruba.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Česko má poprvé konkrétní mapu takzvaných akceleračních zón, kde by mělo být možné rychleji stavět větrné a solární elektrárny. Vláda tím plní evropský závazek a zároveň hraje o miliardy z Bruselu, přestože část politiků obnovitelné zdroje dlouhodobě kritizuje. Jak velké zrychlení to skutečně přinese, co návrh znamená pro obce i investory a proč kolem větrníků dál koluje řada mýtů, vysvětluje v ranním brífinku HN redaktor Viktor Votruba.

Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů. Playlist:

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Zažil jsem mnoho různých vlád, ale to, co se děje teď, jsem tu ještě nikdy nezažil. Nemáme jistotu, že mají nějakou koncepci. Ministryně ani její náměstek nám neřekli, co plánují. Máme obavu o celé sociální začleňování,“ říká ve Studiu N dokumentarista a romista Lukáš Houdek, který v Agentuře pro sociální začleňování pracuje čtrnáct let. Agentura má být během organizačních změn na ministerstvu pro místní rozvoj sloučena s odborem bydlení a tím de facto zrušena. Tým, ve kterém pracuje víc než stovka lidí, se snaží ve vytipovaných lokalitách předcházet sociálním problémům. Houdek považuje zbavování se expertů na ministerstvech za „snahu potlačit jakékoliv protiproudy“. Že se děje něco zvláštního, pozorují pracovníci ministerstva pro místní rozvoj už nějakou dobu. „Vedoucí pracovníci například opakovaně dostali pokyn, aby lidem na dohodě o pracovní činnosti nebyla zadávána žádná práce na další měsíc,“ popisuje romista. „Že budou odvoláni, se k sedmi vedoucím pracovníkům dostávalo po chodbách nebo od partnerů z lokalit, kde působí,“ doplňuje. To, jakým způsobem se rezort pod vedením hnutí ANO chová ke svým lidem, považuje Houdek za nemorální. „Je jedno, jestli jde o uklízečku, nebo špičkového odborníka na vzdělávání, ale takhle se s lidmi prostě nezachází. Každý má nějaké závazky, máme děti, hypotéky. Žijeme s tím, že nevíme, co se bude dít,“ říká. Mnozí z jeho kolegů a kolegyň mají podle jeho slov strach. „Nemám za cíl bojovat proti této vládě, jsem loajální ke svému zaměstnavateli. Teď ale nastala nějaká hranice. Kdybych zůstal zticha, protivil bych se svým hodnotám a povinnosti na to upozornit. Děje se něco nevídaného,“ tvrdí. Sledujeme konec sociálního začleňování v Česku? Jaké to bude mít důsledky pro celou společnost? A daří se nové vládě mocensky ovládnout státní instituce a úřady? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Spustí zonácia TANAPu úpadok národného parku, ako varujú ochranári? Alebo je to naopak potrebný krok, ktorý má priniesť poriadok do systému plného výnimiek a jasne oddeliť územia, kde má mať prioritu príroda a kde už dominovala ľudská činnosť? Ako má zonácia vyzerať v praxi – a kde je ešte priestor na kompromisy medzi ochranou prírody a rozvojom regiónu? Hosťami Analýz 24 boli podnikateľ v cestovnom ruchu Igor Rattaj a Marek Kuchta z iniciatívy My sme les.

Rozvoj cestovního ruchu bez ztráty kvality života místních. Právě to je jeden z cílů destinační společnosti Koruna Vysočiny, kterou vede David Štěpánek. V dopoledním vysílání mluvil o limitech regionu, přetížených místech i projektech, které mají turisty rozptýlit dál do krajiny.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte u prvního rozhovoru pro rok 2026. Předsevzetí si možná nedáváte, protože přece nějaký list v kalendáři neřídí váš život - ale nějaké cíle určitě občas ano. Pavel Moric bývá označovaný za nejlepšího českého kouče. Má dar mluvit velmi konkrétně, neuhýbat před problémy a nacházet citlivé momenty uvnitř každodenních témat. Dohodli jsme se, že pro začátek roku vybereme jako hlavní téma schopnost rozhodovat se, vybírat si cíl a následně k němu zamířit. Vznikl hodně osobní rozhovor, mluvili jsme o vztazích a lásce, probírali jsme ale také bojové sporty a karate, kde je Pavel jedním z mých trenérů v oddíle Vision Karate Club - Při tom všem jsme se drželi stanovených témat. Vítejte u rozhovoru, který můžete pojmout jako výlet do osobního života Pavla Morice, anebo také jako velké debatování o lidské schopnosti dokázat se rozhodnout a vybrat si cíl. Pokud chcete tento rozhovor slyšet v jeho plné délce dvou hodin, pojďte mezi odběratele na můj kanál herohero - http://herohero.co/petrhorky.Support the show

Ranní brífink Jaroslava Maška: Vítejte u prvního letošního Ranního brífinku Hospodářských novin, dnes v něm probereme očekávané změny v energetice a u jeho mikrofonu měl tu čest zasednout i v šestém roce od jeho prvního dílu - Jaroslav Mašek. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: Vítejte u prvního letošního Ranního brífinku Hospodářských novin, dnes v něm probereme očekávané změny v energetice a u jeho mikrofonu měl tu čest zasednout i v šestém roce od jeho prvního dílu - Jaroslav Mašek. 

15_Rozvoj turismu od hřebenovky po vyhlídku u Lázu by Zpravodaj Kahan

Prosinec je z pohledu neziskových organizací obdobím největší lidské štědrosti. Na nejrůznější sbírky lidé pošlou třikrát více peněz než v ostatních měsících roku. „Pro nás je to měsíc intenzivních příprav na Tříkrálovou sbírku, ale probíhají i různé adventní koncerty. Samozřejmě je to období, kdy se snažíme získat prostředky na naši činnost, třeba pro pomoc lidem bez domova, aby přečkali zimu bez újmy na zdraví,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity České republiky.

Prosinec je z pohledu neziskových organizací obdobím největší lidské štědrosti. Na nejrůznější sbírky lidé pošlou třikrát více peněz než v ostatních měsících roku. „Pro nás je to měsíc intenzivních příprav na Tříkrálovou sbírku, ale probíhají i různé adventní koncerty. Samozřejmě je to období, kdy se snažíme získat prostředky na naši činnost, třeba pro pomoc lidem bez domova, aby přečkali zimu bez újmy na zdraví,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity České republiky.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Prezident Petr Pavel včera jmenoval premiérem vítěze voleb Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO splnil podmínku hlavy státu a do čela vlády usedá už potřetí. Stane se z Česka pod jeho vedením „nejlepší místo pro život na celé planetě,“ jak slíbil? „Andrej Babiš mívá velké cíle. S takovou koaliční sestavou ale nebude mít vládnutí jednoduché,“ říká politolog Lukáš Jelínek. Jak podle něj dopadne kauza Turek?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel včera jmenoval premiérem vítěze voleb Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO splnil podmínku hlavy státu a do čela vlády usedá už potřetí. Stane se z Česka pod jeho vedením „nejlepší místo pro život na celé planetě,“ jak slíbil? „Andrej Babiš mívá velké cíle. S takovou koaliční sestavou ale nebude mít vládnutí jednoduché,“ říká politolog Lukáš Jelínek. Jak podle něj dopadne kauza Turek?

V České republice se dlouhodobě projevuje nízká ochota dospělých učit se. Pouhých 10 % se chce vzdělávat v trendech, které přicházejí. To způsobuje, že zaostáváme za dalšími zeměmi v rámci OECD. „Vzdělání je hnací motor konkurenceschopnosti,” míní v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Luboš Malý ze sítě expertů Red Button, kteří pomáhají firmám orientovat se rychleji ve změnách. Klíčovým prvkem jejich práce je rozvoj lidí a lídrů.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ráno pes běží k podivnému šedobéžovému chomáči, ležícímu u zídky před domem, který očuchává a zkoumá. Táhnu ho pryč, pak se ale na hromádku dívám lépe a po chvíli rozeznám dvě velké oči. Chomáč se nehýbe, ale když se podívám ještě blíž, lehounce dýchá. Je to sluka a má poraněné křídlo.

Ráno pes běží k podivnému šedobéžovému chomáči, ležícímu u zídky před domem, který očuchává a zkoumá. Táhnu ho pryč, pak se ale na hromádku dívám lépe a po chvíli rozeznám dvě velké oči. Chomáč se nehýbe, ale když se podívám ještě blíž, lehounce dýchá. Je to sluka a má poraněné křídlo.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oběti loňských povodní mohou do konce roku žádat o finanční podporu. Ministerstvo pro místní rozvoj zvýšilo původní částku 3,5 miliardy korun o další miliardu, protože žadatelů je mnoho.

Hostia: Ondrej Matej (bývalý šéf ZSSK, odborník na železničnú dopravu) a Jiří Kubáček (odborník na železničnú dopravu). | Nehody vlakov: Najskôr čelná zrážka, o pár dní neskôr pri Pezinku, čo majú tieto nehody spoločné, kde sú rozdiely, dôvody podobných nehôd, desiatky zranených ľudí, ako takýmto udalostiam predchádzať. Infraštruktúra: Aký investičný dlh pred sebou tlačíme pri železničnej infraštruktúre, bezpečnostné systémy, niektoré vlaky sú nimi vybavené, niektoré nie, ako dobudovať infraštruktúru pri rôznych politických reprezentáciách, nastavenie systematických investícií do železničnej dopravy, aké sú naše možnosti – rozpočty jednotlivých organizácií, ľudský faktor – aké sú podmienky pre zamestnancov, záujem či nezáujem o viaceré povolania v železničnej doprave a podobne. Celkový stav alternatívnych spôsobov dopravy: Rozvoj nielen železničnej dopravy, ale aj iných druhov hromadnej prepravy, ako prepojiť jednotlivé spôsoby cestovania, budú ľudia po týchto udalostiach dôverovať vlakovej doprave? | Situácia na železniciach. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Etiopie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a svůj rozvoj opírá hlavně o rostoucí populaci, přírodní zdroje a vodní energetiku. Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví pořad Za obzorem. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví dnešní pořad.

Rozvoj solární energetiky v Česku v prvním pololetí znatelně zpomalil. Proč se neinstaluje zejména na rodinné domy více fotovoltaických panelů? Můžeme na druhé straně očekávat masivní rozvoj bateriových úložišť? Vladimír Kroc se zeptal výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře.

Rozvoj solární energetiky v Česku v prvním pololetí znatelně zpomalil. Proč se neinstaluje zejména na rodinné domy více fotovoltaických panelů? Můžeme na druhé straně očekávat masivní rozvoj bateriových úložišť? Vladimír Kroc se zeptal výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karlovarský kraj čerpá evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na klíčové projekty v dopravě, zdravotnictví, školství i cestovním ruchu. O administraci dotací a podporu žadatelů se v regionu stará Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Podrobnosti přiblížila ředitelka územního odboru IROP Lenka Kyrianová.

Matematik světového formátu z Fakulty aplikovaných věd ZČU Pavel Drábek získal významné ocenění: Medaili za zásluhy o rozvoj vědy od Učené společnosti ČR.

Rudolfov ležící zhruba pět kilometrů od Českých Budějovic je svou rozlohou 3,19 km2 nejmenším městem České republiky. Žije tu přes dva a půl tisíce obyvatel.

Rudolfov ležící zhruba pět kilometrů od Českých Budějovic je svou rozlohou 3,19 km2 nejmenším městem České republiky. Žije tu přes dva a půl tisíce obyvatel.

Dita chtěla postavit platformu pro vzdělávání holek. Táňa jí nabídla důvěru, mentoring a první velký grant. Od té chvíle uběhlo deset let. Dneska se u jednoho mikrofonu potkává zakladatelka Czechitas Dita Formánková a bývalá ředitelka Google Táňa le Moigne. Společně bilancují, co všechno změnilo a před jakými výzvami stojíme. My v Czechitas. I my jako celá společnost. Tenhle díl je o digitálním mindsetu, který už není výhodou, ale nutností. O vzdělávání, které je zásadní pro začátečnice i pro zkušené CEO. O odvaze dělat rozhodnutí, která mění životy. O Vizi 2030, kde budou ženy klíčovou součástí digitální transformace Česka. Poslechni si rozhovor s dvěma výjimečnými lídryněmi, které vidí v technologiích obrovskou příležitost. Pro ženy, pro společnost, pro Česko. Může se ti hodit:

PŘIDEJTE SE MEZI PODPOROVATELE STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE CELÉ EPIZODY „Varování před zkázou civilizace kvůli AI může znít dramaticky, ale není úplně přehnané – pokud vývoj nebude doprovázen jasnými etickými, právními a bezpečnostními pravidly, hrozí ztráta kontroly. Záleží na tom, jak rychle si společnost uvědomí, že technologie musí sloužit lidem, ne je ovládnout,“ odpovídá nám ChatGPT na otázku, jestli kvůli nezvládnutému rozvoji vyhubí AI lidstvo. Šéf vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský by překvapivě upřímnou odpověď podepsal. Pročetl totiž studii AI 2027 od pětice prognostiků, která přichází s katastrofickými závěry. Jakým směrem se vývoj AI vydá v následujících letech? Jakou roli v tom budou hrát USA a Čína? A skutečně hrozí zkáza civilizace? Podívejte se na celé Studio N.

Slovensko trpí aj nadmerným formalizmom a legislatívnou neistotou, hovorí Ján Azud z advokátskej kancelárie RUŽIČKA AND PARTNERS. Expert na verejné obstarávanie vo videorozhovore približuje právne výzvy a príležitosti infraštruktúrnych projektov na Slovensku. Čo je v tejto oblasti kľúčové? S akým prekážkami sa stretávajú investori a štát pri realizácii strategických zámerov? Špecifiká veľkých infraštruktúrnych projektov sa líšia aj podľa toho, či ide o poradenstvo verejnému alebo súkromnému sektoru. Kľúčovou výzvou zostáva zosúladenie záujmov oboch strán. „Verejný sektor často vníma strategické projekty ako verejnú službu, pričom očakáva, že súkromní investori budú napĺňať politické ciele. Naopak, súkromný sektor primárne sleduje zisk a nepovažuje svoju účasť za „službu vlasti“,“ hovorí advokát a partner advokátskej kancelárie RUŽIČKA AND PARTNERS, Ján Azud. Potvrdzuje, že verejný sektor v praxi často nechápe motivácie súkromného sektora a naopak. „Mnohé rozhodnutia sú navyše ovplyvnené politickými cyklami. Kým v jednom období je prioritou budovanie diaľnic, v ďalšom sa presadzuje rozvoj železničnej infraštruktúry, IT projektov, či zdravotníctva. Často sa stáva, že príprava komplexného projektu trvá celé roky, no po zmene vlády je náhle zastavený alebo úplne zrušený,“ konštatuje advokát. Tento problém je vypuklejší pri projektoch s dlhým investičným horizontom, ako sú napríklad jadrové elektrárne. Ich realizácia trvá desiatky rokov a vyžaduje stabilnú strategickú víziu. Napriek tomu sa Slovenská republika pravidelne stretáva s tým, že štátna správa po voľbách funguje v režime „resetu“ a nová garnitúra si musí najskôr osvojovať predchádzajúce rozhodnutia. Chýbajúca historická pamäť v rámci štátnej správy spôsobuje, že mnohé projekty sa buď zbytočne predlžujú, alebo sa realizujú neefektívne. Slovensko okrem iného trpí aj obrovskou infláciou právnych predpisov a legislatívna nestabilita predstavuje výzvu pre podnikateľské prostredie aj realizáciu infraštruktúrnych projektov. Tento problém sa prejavuje najmä v oblasti verejného obstarávania, ktoré je kľúčovou súčasťou strategických investícií. „Zákon o verejnom obstarávaní sa mení veľmi často – za posledných desať rokov prešiel takmer 30 novelizáciami. Výsledkom je, že ani odborníci, ktorí sa mu venujú denne, si nemôžu byť istí, čo aktuálne platí. Podnikateľské prostredie tak čelí neustálym zmenám pravidiel, čo zvyšuje neistotu a brzdí realizáciu investícií,“ vysvetľuje J. Azud. Aké právne riziká najčastejšie sprevádzajú projekty financované z eurofondov a ako im predchádzať? Aké sú najčastejšie problémy pri riešení sporov v rámci infraštruktúrnych projektov a ako ich efektívne riešiť? Odpovede na tieto a ďalšie otázky sa dozviete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/chybajuca-vizia-odlisny-pohlad-verejneho-sukromneho-sektora-brzdia-rozvoj-infrastruktury?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=3 Advokátska kancelária RUŽIČKA AND PARTNERS je jednou z najväčších právnických firiem na Slovensku. Na trhu pôsobí od roku 1992. Ján Azud má za sebou 25-ročnú prax a orientuje sa na rôzne oblasti práva, predovšetkým so zameraním na strategické infraštruktúrne projekty, PPP, verejné obstarávanie, právo elektronických komunikácií a projektové financovanie, ale aj obchodné právo vrátane transakcií.

Obnova státu a jeho nové uspořádání, právě to bylo kodifikováno v Košickém vládním programu. Přijat byl nově ustanovenou vládou počátkem dubna roku 1945 a dominantní roli při jeho přijetí měli komunisté. Už to naznačovalo, jaké by mělo být obnovené Československo…

s. Města a obce investují nemalé prostředky do modernizace veřejného osvětlení. Moderuje Michal Jánský

Skotští vědci s pomocí archivních materiálů našli vzorce, které naznačují, že vdechování znečištěného vzduchu v dětském věku může zvýšit pravděpodobnost výskytu demence ve stáří. Britský deník Guardian píše, že výzkumníci zjistili první náznaky negativního vlivu špinavého ovzduší na mozky psů už asi před dvaceti lety v Mexiko City. Toto město dlouhodobě bojuje s výrazným smogovým znečištěním.

Skotští vědci s pomocí archivních materiálů našli vzorce, které naznačují, že vdechování znečištěného vzduchu v dětském věku může zvýšit pravděpodobnost výskytu demence ve stáří. Britský deník Guardian píše, že výzkumníci zjistili první náznaky negativního vlivu špinavého ovzduší na mozky psů už asi před dvaceti lety v Mexiko City. Toto město dlouhodobě bojuje s výrazným smogovým znečištěním.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odkaz na celý díl Česku chybí odvaha dělat reformy, naposledy byla v devadesátých letech, říká v úvodu rozhovoru novopečený předseda Pirátů a pražský náměstek pro dopravu, Zdeněk Hřib. Systematicky jsme probrali pražskou dopravu: automobilovou i městskou hromadnou, oblíbené téma cyklo-pruhy, či zda je ve hře mýto v centru. Dostali jsme se i ke kauzám, které se řeší v posledních týdnech. Situace okolo DPP a 2. fáze metra D nebo odměny na Magoši. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Co čeká zástupce hnutí STAN na postu ministra pro místní rozvoj a jakou pozici bude mít ve vládě? Proč se řada unijních členů zdržela při dnešním hlasování o uvalení cel na dovoz elektromobilů z Číny? A jaký vzkaz se pokusil vyslat nejvyšší íránský duchovní, ajatolláh Chameneí, když poprvé po skoro pěti letech vedl veřejnou modlitbu – tři dny po mohutném íránském útoku na Izrael?

Co čeká zástupce hnutí STAN na postu ministra pro místní rozvoj a jakou pozici bude mít ve vládě? Proč se řada unijních členů zdržela při dnešním hlasování o uvalení cel na dovoz elektromobilů z Číny? A jaký vzkaz se pokusil vyslat nejvyšší íránský duchovní, ajatolláh Chameneí, když poprvé po skoro pěti letech vedl veřejnou modlitbu – tři dny po mohutném íránském útoku na Izrael?

Odkaz na celý díl Praha je jedno z nejřidčeji osídlených velkoměst v Evropě. V průměru zde na jednom hektaru žije 25 osob. Proč tomu tak je? A jak na krizi bydlení v Praze nahlíží lidé z opačného názorového spektra? V novém Insideru jsme mluvili s ředitelem IPRu Ondřejem Boháčem a místopředsedkyní Klubu za starou Prahu Kateřinou Bečkovou. Podle dat je 56 procent domů v Praze nižších než 10 metrů a regulace brání stavět vysoké budovy. „Pokud chceme fungující Prahu, kde si může dovolit bydlet střední i nižší třída, tak ale musíme stavět do výšky,“ říká Ondřej Boháč. Proti vysokým stavbám ale kriticky vystupuje právě Klub za starou Prahu. Podle Kateřiny Bečkové by se měl zachovat pohled na Prahu takový, jaký je. Dá se nalézt kompromis? Co Praze ještě přináší UNESCO? A proč se nestaví do výšky? Jedním z největších problémů nové výstavby jsou povolovací procesy. Podle Ondřeje se systém utahuje a musíme si to přiznat. Tančící dům by se podle něj v dnešní době nepovolil. A takto přelomové stavby v Praze přece chceme. Jak do nové výstavby ale propsat i ochranu unikátnosti Prahy? Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL. Sledujte nás:

Navýšení peněz na vysoké školství o 11 miliard a plán na stabilizaci financování na léta 2025 až 2030 požadovalo v pondělí několik stovek studujících a vyučujících humanitních a společenských oborů. V rámci iniciativy Hodina pravdy varovali před kolapsem systému vysokých škol. Jsou jejich požadavky splnitelné? Emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ještě pohovoří o záměru profesionalizovat pacientské organizace a zamyslí se i nad tím, kam se „ztrácejí“ lékaři.

Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok.

„Každý tu má ve skříni vidle, které může kdykoliv vytáhnout a hodit,“ říká Ondřej Boháč.Jak vypadá ideální město pro život? A můžeme za takové město považovat Prahu, známou také jako "město chudých milionářů"? Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, nás zavádí do světa městského plánování a diskuse o tom, co dělá město ideálním místem k životu.Hlasujte pro váš oblíbený podcast v anketě PODCAST ROKU!Živé vystoupení v Uherském Hradišti 13.5. - Slovácké divadlo https://www.slovackedivadlo.cz/inscenace/dobrovsky-sidlo I letos Paměť národa organizuje již devátý ročník Běhu pro Paměť národa po celé České republice. Kniha Můžu to doříct…? https://eshop.pametnaroda.cz/obchod/knihkupectvi/muzu-to-dorict

Školky a další předškolní zařízení pomáhají znevýhodněným dětem snížit riziko pozdějších problémů ve škole, zároveň fungují jako prevence nezaměstnanosti nebo kriminality. Úspěch ve vzdělávání v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Děti z chudšího prostředí zaostávají více než v některých postkomunistických zemích.

Jak velká část Rusů žijících v Česku podporuje Vladimira Putina? Proč NKÚ kritizuje dotace na rozvoj venkova? Dá se odvrátit hrozící hladomor v Pásmu Gazy? A co dělat, když proti vám po ulici běží medvěd?