Podcasts about muzeum

Gościem Rozmowy Dnia był Marcin Adamczewski, dyrektor Muzeum Zamkowego w Sandomierzu.

Święto Szlaku Zabytków Techniki Industriada w województwie śląskim rusza już za chwilę. Tematem tegorocznej edycji są "twarze przemysłu", a jednym z dostępnych miejsc do zwiedzania będzie Muzeum Starej Fabryki w Bielsku-Białej. O tym jaką historię kryje ten obiekt i jakie twarze za nim stoją opowie nam pracownik muzeum, Mateusz Bielesz. W spacerze po Starej Fabryce towarzyszyła mu reporterka Radia Katowice, Eliza Megger.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Letecké muzeum Kbely bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Početností a kvalitou patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírkách má tři sta letadel, od první světové války po současnost. Přibližně polovinu z nich vystavuje a deset exponátů je dokonce letuschopných. Každý rok muzeum obohatí nějaká novinka, proto se do něj návštěvníci rádi vracejí. Velkým lákadlem je také vstup zdarma.

Jednu z největších sbírek historických pohlednic má Muzeum JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích na Prachaticku. V letošním roce navíc vystavuje dva nové listáře pohlednic. Sbírku si prohlédl regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Buffalo Bill navštívil Těšín, Moravskou Ostravu, následovala Opava a poté 10. srpna Přerov, odkud celá akce pokračovala do Brna,“ popisuje kurátor výstavy Zdeněk Schenk.

Dárkyně Adéla Šobíšková měla zápisník a také osobní doklady Bartoše od devadesátých let v šuplíku jako pozůstalost po Josefu Vokáčovi, který byl manželem sestřenice Alfréda Bartoše.

Pozvání do dalšího dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz přijal Michal Bednář, který je předsedou spolku Muzeum starých strojů a technologií v Žamberku. Jeho tým se podílí na vzniku expozice nového železničního muzea v Dolní Lipce, ale patří mu i První českomoravská restaurátorská dílna na stroje a přístroje, kterou řídí přes společnost Former. V první části rozhovoru si povídáme především o přípravách na nové muzeum v Dolní Lipce, probíráme ale i letošní sezonu parních vlaků Králický Sněžník, která začíná už 20. června, nebo restaurování lokomotiv a historických vozů. Dojde však i na Leonarda DiCapria, který natáčel před pár měsíci nový film s režisérem Martinem Scorsesem v Česku a využil při něm i historické vozy z Dolní Lipky. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Oblastní muzeum a galerie v Mostě připravilo výstavu k výročí 125 let městské hromadné dopravy na Mostecku. Její součástí je soukromá sbírka Petra Kříže, který o tématu vydal loni knihu, i archiv dopravního podniku v podobě historických fotografií, dobových artefaktů a unikátních filmových projekcí.

Po více než dvou letech se Muzeum Moravská Třebová znovu otevírá veřejnosti. Hlavním lákadlem letošní Muzejní noci bude slavnostní představení nové expozice Město a svět, která propojuje historii města s unikátními sbírkami z různých koutů planety.

Po více než dvou letech se Muzeum Moravská Třebová znovu otevírá veřejnosti. Hlavním lákadlem letošní Muzejní noci bude slavnostní představení nové expozice Město a svět, která propojuje historii města s unikátními sbírkami z různých koutů planety.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fundacja Centrum im. prof. Bronisława Geremka wraz z Muzeum Łazienki Królewskie w Warszawie zapraszają na kolejną debatę w ramach cyklu „Środy Europejskie”. Partnerem wydarzenia jest Fundacja Lechmar.Debata będzie poświęcona najważniejszym wyzwaniom związanym z odbudową Ukrainy po wojnie — zarówno w wymiarze politycznym i społecznym, jak i gospodarczym oraz infrastrukturalnym. Osoby uczestniczące w dyskusji porozmawiają o tym, jak międzynarodowa społeczność może skutecznie wspierać Ukrainę, jakie priorytety powinny wyznaczać politykę pomocową oraz jaką rolę w tym procesie mogą odegrać organizacje pozarządowe, instytucje międzynarodowe i sektor prywatny.W rozmowie pojawią się także pytania o doświadczenia innych państw, które mogą być przydatne w planowaniu odbudowy Ukrainy, oraz o znaczenie współpracy między administracją publiczną, partnerami międzynarodowymi, biznesem i społeczeństwem obywatelskim.W dyskusji udział wezmą:Mykoła Kniażycki – deputowany do Rady Najwyższej Ukrainy,Paweł Kowal – przewodniczący sejmowej Komisji Spraw Zagranicznych, przewodniczący Rady do spraw Współpracy z Ukrainą,Przemysław Krych – inwestor, założyciel Cornerstone Investment Management.Spotkanie poprowadzi Jolanta Pieńkowska – dziennikarka, prezenterka telewizyjna i radiowa.Mykoła Kniażycki – deputowany do Rady Najwyższej Ukrainy, dziennikarz, producent i menedżer mediów (koncernów medialnych i kanałów telewizyjnych). Współprzewodniczący Grupy Parlamentarnej ds. Kontaktów Międzyparlamentarnych z Polską, przewodniczący Komisji Parlamentarnej Stowarzyszenia między Ukrainą i UE.Paweł Kowal – przewodniczący Sejmowej Komisji Spraw Zagranicznych, przewodniczący Rady do spraw Współpracy z Ukrainą. Politolog, historyk, polityk i publicysta. Profesor Instytutu Studiów Politycznych PAN. Autor artykułów naukowych, analiz i książek na tematy transformacji w Europie Środkowej i ZSRS oraz polityki wschodniej.Przemysław Krych – założyciel Cornerstone Investment Management i Griffin Real Estate, inwestor z doświadczeniem w zarządzaniu aktywami, restrukturyzacji i realizacji strategicznych transakcji. Ekspert w tworzeniu wartości inwestycyjnej i rozwoju projektów w Europie Środkowo-Wschodniej.Jolanta Pieńkowska – dziennikarka i prezenterka telewizyjna oraz radiowa. W latach 2006–2025 związana z Grupą TVN. Wcześniej pracowała w TVP, gdzie do 2004 roku prowadziła główne wydanie Wiadomości oraz programy publicystyczne i wieczory wyborcze. W radiowej Trójce do lipca 2006 prowadziła poranny „Salon Polityczny”. Wielokrotnie nagradzana za dziennikarskie osiągnięcia.„Środy Europejskie” to cykl debat organizowanych przez Fundację Centrum im. prof. Bronisława Geremka we współpracy z Muzeum Łazienki Królewskie w Warszawie.Spotkania poświęcone są szeroko pojętej tematyce europejskiej, obejmującej zagadnienia związane z bezpieczeństwem, integracją, ekologią, demokracją, kulturą i tożsamością europejską. Tworzą przestrzeń do refleksji i rozmowy z ekspertami, badaczami oraz przedstawicielami instytucji publicznych i organizacji społecznych.Jeśli chcesz wspierać Wszechnicę w dalszym tworzeniu treści, organizowaniu kolejnych #rozmówWszechnicy, możesz:1. Zostać Patronem Wszechnicy FWW w serwisie https://patronite.pl/wszechnicafww2. Możesz wspierać nas, robiąc zakupy za pomocą serwisu Fanimani.pl - https://tiny.pl/d9wz-p963. Możesz przekazać nam darowiznę na cele statutowe tradycyjnym przelewemDarowizny dla Fundacji Wspomagania Wsi można przekazywać na konto nr:33 1600 1462 1808 7033 4000 0001Fundacja Wspomagania WsiZnajdź nas: https://www.youtube.com/c/WszechnicaFWW/https://www.facebook.com/WszechnicaFWW1/https://anchor.fm/wszechnicaorgpl---historiahttps://anchor.fm/wszechnica-fww-naukahttps://wszechnica.org.pl/#Ukraina #Europa #OdbudowaUkrainy #ŚrodyEuropejskie #Wszechnica #FundacjaGeremka #ŁazienkiKrólewskie #Debata #PolitykaMiędzynarodowa

Ottendorferova knihovna patří mezi nejvýraznější historické budovy ve Svitavách v Pardubickém kraji. Už více než sto let je důležitým kulturním centrem města. Novorenesanční stavba zaujme nejen svou architekturou a bohatě zdobenými interiéry, ale také tím, že v jejích prostorách sídlí Muzeum esperanta. Připomíná tradici mezinárodního jazyka a láká návštěvníky z Česka i ze zahraničí.

Ottendorferova knihovna patří mezi nejvýraznější historické budovy ve Svitavách v Pardubickém kraji. Už více než sto let je důležitým kulturním centrem města. Novorenesanční stavba zaujme nejen svou architekturou a bohatě zdobenými interiéry, ale také tím, že v jejích prostorách sídlí Muzeum esperanta. Připomíná tradici mezinárodního jazyka a láká návštěvníky z Česka i ze zahraničí.

Ottendorferova knihovna patří mezi nejvýraznější historické budovy ve Svitavách v Pardubickém kraji. Už více než sto let je důležitým kulturním centrem města. Novorenesanční stavba zaujme nejen svou architekturou a bohatě zdobenými interiéry, ale také tím, že v jejích prostorách sídlí Muzeum esperanta. Připomíná tradici mezinárodního jazyka a láká návštěvníky z Česka i ze zahraničí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ottendorferova knihovna patří mezi nejvýraznější historické budovy ve Svitavách v Pardubickém kraji. Už více než sto let je důležitým kulturním centrem města. Novorenesanční stavba zaujme nejen svou architekturou a bohatě zdobenými interiéry, ale také tím, že v jejích prostorách sídlí Muzeum esperanta. Připomíná tradici mezinárodního jazyka a láká návštěvníky z Česka i ze zahraničí.

Miasto, w którym skończyła się wojna… ale zaczął się kompletny chaos.Koszalin 1945. Niemcy jeszcze tu mieszkają. Armia Czerwona pali budynki. Polacy przyjeżdżają z jedną walizką, żeby zacząć nowe życie. Tak wyglądał polski „Dziki Zachód” po II wojnie światowej.W tym odcinku rozmawiamy o tym:

Przed nami drugie dźwiękowe spotkanie z Tychami, miastem które świętuje 75-lecie uzyskania pełnych praw miejskich. Zderzymy dziś teraźniejszość z przeszłością, a to za sprawą fragmentów reportażu Agaty Wojterzanki z marca 1974 roku, w którym wystąpili projektanci Nowych Tychów - Hanna Adamczewska-Wejchert i Kazimierz Wejchert. Na spacer w czasie i przestrzeni zabiera nas Agnieszka Baron-Twarkowska, materiał udźwiękowił Rafał Drabek.

Czesi i Niemcy spotkali się w Brnie, wręczono nagrody branży fonograficznej Fryderyki, projekt "Tradycja rosołu w Polsce" w Muzeum w Wilanowie, sytuacja młodych Polaków na Białorusi – rozmowa w ramach cyklu „GEN.PL. Młodzi Polacy - jeden język, wiele światów”. Zapraszamy do słuchania!

O tym, jak brałam udział w rytuale mumifikacji, oglądałam kamień nazębny tygrysa i wymyśliłam biznes w Paryżu.Tu byłam:  Deyrolle Teatr immersyjny Eclipse Paris Muzeum Sztuk Jarmarcznych: Les Pavillons de Bercy - Musée des Arts ForainsCmentarz Montmartre Luwr  Tu się nie wyrobiłam: Paradox Museum Paris - Muzeum paradoksu Muzeum patologii anatomii - Musée d'anatomie pathologique DupuytrenMusée des Moulages - Muzeum dermatologiiMuseum of Paris Sewers - Muzeum Kanalizacji Bâton Rouge Paris - tu się umawiacie żeby zrobić własną szminkę lub róż Muzeum Ewolucji i historii naturalnej Sklepiki w których można przepuścić fortunę jeśli się lubi pierdoły:  Officine Universelle Buly 1803, Antoinette Poisson, Curiositas, Pain d'Epices, Arouze, Messy Nessy's Cabinet, Au Plat d'Etain (figurki miniaturowe), BALADES SONORES - wspaniały sklep z winylami !!!!, księgarnia artystyczna w środku Halle Saint Pierre, Leopoldine Chateau (dojebany sklep dla maksymalistek), Melodies Graphiques (papierniczy przepiękny), Worlds Sound Colors and Shapes, Marin Montagut, Trenda Esquipas (super dziwny sklep), Les P'tits Papieru Paris (papierniczy, mega dużo kartek okolicznościowych), Merci (kuratorowane marki ubrań i dodatków do domu, gadżetów papierniczych). 

Wolontariusze działający w Polsce niosą pomoc walczącej Ukrainie – rozmowa z Tamarą Rodenko z Domu Polonii na Wschodzie w Charkowie oraz z Aleksandrą Czarnecką z nieformalnej grupy wolontariuszy „Pajęczyce z Opola; Festiwal „Z pamięci”, poświęcony muzyce Polaków mieszkających w Brazylii, w Muzeum Emigracji w Gdyni; Barbara Derlak i Jacek Szabrański, członkowie zespołu „No cześć!” o piosenkach dla dzieci i ich rodziców.

Muzeum umění v Olomouci zahajuje výstavu k 80. narozeninám fotografa Jindřicha Štreita – autora sociálních fotografií ze Sudet i organizátora undergroundových akcí na Sovinci za normalizace.

V Klenotnici turnovského Muzea Českého ráje začala výstava jedinečné kolekce současného jantarového šperku. Výtvory umělců zvučných jmen, kteří pracují s tradičním materiálem netradičním způsobem, jsou k vidění do 21. září.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Witold Pilecki zapisał się w historii przede wszystkim jako ochotnik do KL Auschwitz, twórca obozowej konspiracji i autor raportów o niemieckich zbrodniach. W tym odcinku przyglądamy się jednak mniej znanym fragmentom jego biografii — tym, które pokazują nie tylko jego bohaterstwo, lecz także wrażliwość, charakter, duchową siłę i niezwykłe poczucie odpowiedzialności za Polskę.Opowieść zaczyna się daleko od kraju, w Ołońcu w Karelii, gdzie Pilecki urodził się 13 maja 1901 roku. Wspomnienia z dzieciństwa — białe noce, zorze polarne, surowa przyroda północy — na zawsze pozostały w jego wyobraźni. Wychowywany przez matkę Ludwikę w duchu patriotycznym, od najmłodszych lat nasiąkał polską literaturą, historią i poczuciem obowiązku wobec ojczyzny.W odcinku przypominamy także młodego Pileckiego jako harcerza, ochotnika wojny z bolszewikami i odważnego ułana. Szczególne miejsce zajmuje dramatyczna scena spod Sokółki, gdy dziewiętnastoletni Witold, stojąc na czele harcerzy z Wilna, poderwał kolegów do ataku pod ogniem przeciwnika. Po latach generał Lucjan Żeligowski publicznie rozpoznał go jako tego młodego żołnierza, z którym rozmawiał w czasie bitwy.Osobną część odcinka poświęcamy Auschwitz. Pilecki, działający tam pod nazwiskiem Tomasz Serafiński, spędził w obozie dwa lata i siedem miesięcy. Stworzył kilkusetosobową siatkę konspiracyjną, ale jego odwaga miała również bardzo osobisty wymiar. Pokazuje to historia Wincentego Gawrona — artysty i współwięźnia, któremu Niemcy kazali namalować propagandowy fresk sławiący nazistowską ideologię. Pilecki nie chciał, by przyjaciel został moralnie złamany. Pomógł mu przygotować ucieczkę, a zarazem polecił przekazać Armii Krajowej informacje o zbrodniach popełnianych w Auschwitz, zwłaszcza o masowej zagładzie Żydów.Po wojnie Pilecki nie przestał służyć Polsce. W Warszawie stworzył siatkę konspiracyjną i raportował do II Korpusu Polskiego o sytuacji w kraju pod rządami komunistów. Jego meldunki pokazują niezwykłą przenikliwość: pisał o niszczeniu najlepszej części narodu, terrorze UB, degenerującym wpływie systemu i konieczności obrony „duszy Narodu” poprzez budowanie wartości duchowych, moralnych i obywatelskich.Finałem tej historii jest list do Bolesława Bieruta z 7 maja 1948 roku, w którym Pilecki prosił o ułaskawienie. „Przez całe życie pracowałem dla Polski” — pisał, odrzucając oskarżenia o szpiegostwo i podkreślając, że działał na rzecz polskich władz i polskiej sprawy. Do końca zachował lojalność, godność i prawdomówność. Bierut nie skorzystał z prawa łaski. 25 maja 1948 roku Witold Pilecki został zamordowany strzałem w tył głowy.Gościem odcinka jest Jarosław Wróblewski z Muzeum Żołnierzy Wyklętych i Więźniów Politycznych PRL. Rozmowę prowadzi Paweł Lekki. Źródłem opisu jest tekst z „Biuletynu IPN” nr 5/2023. 

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Pracovníci olomouckého Muzea umění připravili retrospektivní výstavu sochařky Marie Bartuszové. Umělkyně patřila mezi významné osobnosti středoevropského poválečného sochařství.

Ve Varšavě se po pěti letech znovu otevřelo Muzeum plakátu – nejstarší svého druhu na světě. Jeho stálá výstava nabízí návštěvníkům neobvyklý vhled do polské historie – skrze ikonická díla vypráví o dělení země mezi mocnosti, odporu proti německé okupaci, životě v socialismu i o současnosti, která rozhodně není klidná.

Ve Varšavě se po pěti letech znovu otevřelo Muzeum plakátu – nejstarší svého druhu na světě. Jeho stálá výstava nabízí návštěvníkům neobvyklý vhled do polské historie – skrze ikonická díla vypráví o dělení země mezi mocnosti, odporu proti německé okupaci, životě v socialismu i o současnosti, která rozhodně není klidná.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ovocná pálenka rakija se na Balkáně pije při každé příležitosti – nejen při oslavách. Je běžným aperitivem, digestivem a pro někoho také prostředkem prevence zažívacích potíží. Vypálit ji lze z jakéhokoli ovoce, dokonce i ze zeleniny. Destiláty s obsahem alkoholu přes 40 procent jsou součástí národních kultur napříč severní polokoulí. Historii i současnost pálenek přibližuje muzeum rakije v bulharské Sofii.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bulharské město Pernik neproslulo, jak by mohl jeho název napovídat, výrobou sladkého pečiva, ale jako centrum těžkého průmyslu a uhelného hornictví. V minulosti zde fungovala uhelná elektrárna, strojírenské podniky i hlubinný hnědouhelný důl. Většina jeho průmyslové slávy však zanikla po pádu komunistického režimu. Dnes ji připomíná jediné hornické muzeum na Balkáně.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

# Muzeum Plakatu w Wilanowie w nowej odsłonie.

Do muzea obvykle chodíme obdivovat obrazy a díla slavných mistrů, která přežila staletí. Jenomže občas se stane, že jeden takový originál vystavují současně klidně i tři galerie. Zjištění, že některá z nich má padělek, pak nebývá zrovna veselé. Ve Vídni na tom ale postavili celé muzeum a místo originálů vystavují falzifikáty a nechávají návštěvníky pochybovat o tom, co vlastně vidí. Ukazují tak, jak funguje svět umění i lidská důvěra.

Do muzea obvykle chodíme obdivovat obrazy a díla slavných mistrů, která přežila staletí. Jenomže občas se stane, že jeden takový originál vystavují současně klidně i tři galerie. Zjištění, že některá z nich má padělek, pak nebývá zrovna veselé. Ve Vídni na tom ale postavili celé muzeum a místo originálů vystavují falzifikáty a nechávají návštěvníky pochybovat o tom, co vlastně vidí. Ukazují tak, jak funguje svět umění i lidská důvěra.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podglądamy przygotowania do zupełnie nowej wystawy w warszawskim Muzeum Ziemi. Wystawy, która pokaże m.in. niezwykłe zwierzęta, które żyły ponad 100 tysięcy lat temu w miejscu, gdzie dziś znajduje się stolica. O odrodzeniu muzeum opowiadam na jego dyrektor, profesor Błażej Błażejowski

O tym jak śledziłam szczury w nowojorskich piwnicach, poprosiłam o klucz do zamczyska i o dwugłowych gołębiach. Lista miejsc, o których wspominam: Warsztaty: klikSzczurza wycieczka:klikSklep z dziwactwami: The Evolution store Muzeum immersyjne Mercer Labs Sklep z domkami dla lalek Tiny Doll House Sklep dla majsterkowiczów i DIY: Michaels Księgarnia: Strand Books (to ta olbrzymia) oraz Books are magic Knajpa z widokiem na drapacze chmur: Manhatta (ale to nie ta z tarasem, nie wiem jak się nazywał tamten bar)Sklep vintage Yesterday's News Antiques and Collectibles Jazzowe jam session w The Ornithology Bronx zoo bug carousel oraz Seaglass carousel Winyle: Captured Records ShopJedzenie: Three Decker Diner, Peter Pan, Mala Projects Greenpoint, Tokiodelic, Chinta Thai, Radio Bakery, Tonchin