Podcasts about jakmile

Druhý díl ze seriálu Ježíšových zázraků z Janova evangelia. Jan o těchto zázracích napsal, že je zaznamenal proto, abychom uvěřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží a abychom měli život v jeho jménu. A s tímto předporozuměním budeme dnes poslouchat kázání od Františka B.Tentokrát je řeč o zázraku proměnění vody ve víno, známý taky jako svatba v Káni Galilejské. Jan 2, 1 - 111 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.Zjevení 19,6–9  A uslyšel jsem hlas velikého zástupu, jako hukot mnohých vod a jako hřmění silných hromů: „Halleluja! Ujal se království Pán, náš Bůh, Všemohoucí. Radujme se a jásejme, vzdejme mu čest, neboť přišla svatba Beránkova a jeho nevěsta se připravila. Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvoucího čistého kmentu“ – ten kment jsou spravedlivé činy svatých. Anděl mi řekl: „Napiš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatební hostinu Beránkovu.“ Mt 15, 1 - 2Tehdy přišli k Ježíšovi farizeové a zákoníci z Jeruzaléma a řekli:„Proč tvoji učedníci přestupují tradici předků? Vždyť si neumývají ruce, když jedí chléb!Jan 2, 11Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.Izaiáš 26: 6 Hospodin zástupů připraví na této hoře všem národům hostinu tučnou, hostinu s vyzrálým vínem, jídla tučná s morkem, víno vyzrálé a přečištěné.7 Na této hoře odstraní závoj, který zahaluje všechny národy, přikrývku, která přikrývá všechny pronárody.8 Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin.9 V onen den se bude říkat: „Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.“

Filozof Arthur Schopenhauer považuje pojem důstojnosti za bezvadnou věc pro vyšperkování řečí. Člověk, který má plná ústa důstojnosti, působí hned lidštěji. Horší je, když po dotyčném chceme, aby nám vysvětlil, cože to je, ta důstojnost. Pak se prý ukáže, jak je to mlhavý pojem. Možná nemá žádný obsah, jen falešně prohlubuje řeč.To vše nelze vyloučit, lecjaký filozof by i dnes souhlasil. Ale také je pravda, že tenhle pojem bývá označován za sám princip poválečných ústav, třeba ta německá na tom pojmu stojí a stala se v tomto ohledu vzorem. Ostatně i v Listině základních práv a svobod čteme hned v prvním článku: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“Ale z toho, jak se pojem užívá, nemůžeme než nabýt dojmu, že možná opravdu nevíme, o co jde. Třeba v knize Důstojnost od Petra Třešňáka se dočteme o rozsudku soudkyně městského soudu, v němž se píše, že důstojnost lidí se sníženou inteligencí „je v jiné úrovni“. Jindy se někdo ve veřejném prostoru nechá slyšet, že důstojnost si člověk musí zasloužit.Autorka podcastu se na tento sporný pojem zaměří vycházejíc ze dvou knih: z knihy Důstojnost (2024) od novináře Petra Třešňáka a knihy Jeden způsob, jak žít. O rozmanitosti lidské důstojnosti (2013) od švýcarského myslitele Petera Bieriho. Druhý zmíněný definoval důstojnost jako něco, co neexistuje přirozeně, bez našeho přispění, o co však stojí za to usilovat. Víme-li o důstojnosti – té své i druhých – a chováme-li se tak, jako by skutečně byla nezcizitelná, chrání nás to před mnohdy fatálními selháním, ale i bolestí a utrpením.Společné je přístupu Třešňáka i Bieriho, že nechápou důstojnost jako objektivní danou vlastnost člověka, ale výkon ve vztahu k sobě i k druhým. Je-li to pravda, znamená to, že důstojnost musíme v sobě i v druhých aktivně rozvíjet a odhalovat. Co konkrétně to znamená? Pro oba autory je důstojnost spjatá s určitou mírou nezávislosti, s touhou život jen „nemít“, ale vést jej. U většiny lidí to problém nebývá. Ale právě u lidí třeba se sníženým intelektem zapomínáme, jak ukazuje Petr Třešňák ve své mimořádné knize, že i oni chtějí svůj život vést, nejen mít: třeba si určit to, jak budou trávit svůj čas, co budou jíst, co si obléknou. Důstojnost nespočívá jen v tom, že v tom nebudeme bránit, ale že naopak budeme hledat možnosti, jak to umožnit. Jejich – ale i naše – důstojnost tkví rovněž v tom, že vlastní představivostí budeme v druhých tuto schopnost rozvíjet, případně i učit ji nacházet.Fakt sníženého intelektu není z tohoto hlediska nepřekročitelnou daností; i intelekt je něco, co v závislosti na představivosti okolí a ošetřovatelů můžeme lépe nebo více rozvíjet. To nakonec platí pro všechny. I lidé s „nesníženým“, ba třeba vysokým intelektem potřebují, aby druzí svou představivostí k jejich myšlení přispívali. A všichni také potřebujeme, aby nám druzí připisovali důstojnost. Je to základní pojem západního ústavního pořádku, ale především dobrého života, jak ukazuje Peter Bieri. A také je to jeden z těch pojmů, na které nemáme data. Jakmile si důstojnost vzájemně přestaneme připisovat, budeme ji ztrácet.KapitolyI. Soudkyně: Ne všichni mají důstojnost na stejné úrovni [úvod až 10:00]II. Dějiny důstojnosti [10:00 až 26:40]III. „Pojem důstojnosti nám umožňuje v životě lépe obstát.“ [26:40 až 42:35]IV. „Nikdy nezapomeň, že jsi královská dcera.“ [42:35 až konec]

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Z míst se stávají ne-místa, non-lieu, jak zní výraz francouzského etnologa a antropologa Marca Augého. Toho cituje Charles Taylor, jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti ve své nové knize Cosmic Connections (2024). Příkladem takového nemísta je pro Taylora letiště. Je místem bez kulturního a historické zakotvení. Procházejí jím lidé z nejrůznějších koutů světa. Různosti je zde tolik, že se převrací v homogenitu. Vše má být bezprostředně srozumitelné, ideální je komunikovat gesty, jakmile se u přepážky začne mluvit, značí to problém. Nejlépe mlčky ukázat pasy, sundat boty, vyprázdnit tašku, nazout boty – a zmizet.Čím to, že Charlese Taylora zajímají tolik letiště? Podle tohoto kanadského myslitele se vlivem moderní globalizace proměňuje celý svět v jednu velkou letištní halu. S globalizací jde ruku v ruce i specifické porozumění člověku. Taylor hovoří o zapouzdřeném individuu. Takový člověk je přesvědčený o tom, že vše podstatné nosí v sobě, a může být tudíž kdykoli kamkoli přesazen. Je to bytost bez kořenů.Jenže tahle koncepce je chybná na několika rovinách. V Taylorově pojetí je člověk spíše bytostí žijící z přesahů. Vyrůstáme z něčeho, co nám nepatří – jsou to druzí lidé, na nichž závisíme, kultura, která je naší duchovním prostorem, ale vyrůstáme rovněž v sepětí s přírodou, jíž jsme součástí a která nás zároveň přesahuje. Máme-li dostát tomu, že jsme od narození takto „rozprostranění“ a „porózní“, musíme uznat, že místo je pro nás podstatné. Zdůraznit potřebu místa přitom není žádný provincialismus. Problém je opak. Jakmile pozbudeme zakotvení a provedeme „mcdonaldizaci“ všeho a všech, nakonec zjistíme, že žijeme v pustotě letištní haly – a podle Taylora je příznačné, že na letištích bloudí lidé se skelnýma očima, jsou unavení i vystresování zároveň.Ve své nové knize Cosmic Connections však autor nenavrhuje uzavřít se do své partikularity a z domova vytvořit vězení. Spíše vychází z toho, že vše dobré začíná doma, především kultivace citů. Láska k bližním, starost o okolní krajinu, porozumění vlastní kultuře, perfektní znalost rodného jazyka – právě to je východisko, jediné východisko, k uznání a uctění druhých lidí i cizích kultur. S kořeny lze totiž unést i nepochopení a cizost, aniž by ji člověk démonizoval. Kdo zná dobře vlastní kulturu, bude tím spíše schopen uznat hloubku kultury jiné, třeba ji i obdivovat, aniž by nezbytně vznášel nárok na její dokonalé porozumění. Druzí, z jiné i vlastní kultury, si v sobě zkrátka nesou něco posvátného – k čemuž patří to, že jim nikdy dokonale neporozumíme a nejsme schopni je převést na něco vlastního, učinit je transparentními. Ale právě nežádat po druhých absolutní srozumitelnost znamená uchovat jejich posvátnost i důstojnost.KapitolyI. Duchovnost silou k životu [úvod až 14:50]II. Základ mého díla? Filosofická antropologie [14:50 až 29:00]III. Kosmické vazby? [29:00 až 50:40]IV. Existuje pokrok v etice? Nejspíše ano – a není to jen dobré. [50:40 až konec]BibliografieAdam Gopnik, „How the Philosopher Charles Taylor Would Heal the Ills of Modernity“, in: The New Yorker, 17. 6. 2024, https://www.newyorker.com/magazine/2024/06/24/cosmic-connections-charles-taylor-book-review.Jiří Přibáň, „Pochod plebejců v multikulturní situaci, in: Listy, 6, 2003, http://archiv.listy.cz/archiv.php?cislo=036&clanek=060304.Charles Taylor, Cosmic Connections. Poetry in the Age of Disenchantment, Harvard: Harvard University Press 2024.Charles Taylor, A Secular Age, Cambridge (Mass.) – London: Harvard University Press 2007, str. 245.Charles Taylor, Sekulární věk. Dilemata moderní společnosti. Vybrané kapitoly, přel. Tomáš Chudý – Ondřej Štěch, Praha: Filosofia, 2013.

Josefův životní příběh je jako jízda na horské dráze. Z oblíbeného a privilegovaného syna se stane otrok pak vězeň, ale nakonec zachrání nejen svou rodinu, ale i celý národ. A přitom všem zůstává věrný Bohu a učí se správně reagovat na všechny možné situace, ve kterých se ocitne.Naše současnost není o tolik jiná… a tak je toho hodně, co se ze života Josefa můžeme naučit a čím se inspirovat.Gen 42, 1 - 2Když Jákob uviděl, že v Egyptě je zrní, řekl svým synům: „Co se na sebe jen tak díváte? Slyšel jsem, že v Egyptě je zrní. Jděte a nějaké tam pro nás nakupte, ať zůstaneme naživu a nezemřeme!“Gen 42, 21 - 23„Běda! Provinili jsme se na svém bratru! Viděli jsme ho ve smrtelné úzkosti, když nás prosil o milost, ale nechtěli jsme slyšet. To proto jsme teď v úzkých!“„Copak jsem vám neříkal: Neubližujte tomu dítěti? Jenže jste nechtěli slyšet, a tak teď pykáme za jeho krev!“Gen 33, 10„Když vidím tvou tvář, je přívětivá jako tvář Boží.“Lukáš 15, 20„Otec ho spatřil už z veliké dálky. Pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a zasypal ho polibky.“Gen 45, 1 - 8Tu se už Josef nemohl déle přemáhat. „Všichni ven!“ křikl na svůj doprovod. (A tak s Josefem nikdo nezůstal, když se dával poznat svým bratrům. Plakal ale tak hlasitě, že to Egypťané uslyšeli, a doneslo se to až do faraonova paláce.) „Já jsem Josef!“ řekl Josef svým bratrům. „Žije ještě můj otec?“ Bratři oněměli hrůzou, jak se ho lekli.„Pojďte ke mně blíž,“ řekl Josef svým bratrům. A když přišli blíž, řekl: „Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta. Netrapte se ale a nehněvejte se na sebe, že jste mě sem prodali. Sám Bůh mě sem poslal před vámi, aby vám zachránil život. Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše přežití na zemi a zachránil vám život velikým vysvobozením. Nebyli jste to tedy vy, kdo mě sem poslal, ale Bůh!Gen 46, 29-30Josef zapřáhl do svého vozu a vyrazil do Gošenu vstříc svému otci Izraelovi. Jakmile se před ním objevil, padl mu kolem krku a dlouho plakal v jeho objetí. Izrael tehdy Josefovi řekl: „Teď mohu zemřít. Vždyť vidím tvou tvář – ty opravdu žiješ!"Gen 50, 15 - 21Když si pak Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si: „Co když nás Josef stále nenávidí? Určitě se nám pomstí za všechno zlé, co jsme mu provedli!“Vzkázali tedy Josefovi: „Tvůj otec nám před smrtí přikázal: ‚Toto řekněte Josefovi: Prosím tě, odpusť svým bratrům jejich provinění, jejich hřích a všechno zlé, co ti provedli.‘ Prosíme tě tedy, odpusť nám, služebníkům Boha tvého otce, naše provinění.“Josef se při těch slovech rozplakal.Josef jim však řekl: „Nebojte se, copak mne máte za Boha? Zamýšleli jste proti mně zlé věci; Bůh to však zamýšlel k dobrému, aby se stalo, co dnes vidíte – aby byl zachráněn život mnoha lidí. Už se tedy nebojte, postarám se o vás i o vaše děti!“ Tak je utěšoval a mluvil s nimi laskavě.

Nejprve byla asistentkou režie. Z této profese se pak vyprofilovaly další, třeba koordinátor intimity nebo castingový režisér. „Když hledám herce, dívám se po filmových typech,” říká ve Vizitce. S herci pracuje také jako jejich agentka a je pro ni zásadní, aby se s rolí dokázali poprat před kamerou. Co nabízí vznikající mapa talentů? A proč jsou důležité dobře zahrané epizodní role? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejprve byla asistentkou režie. Z této profese se pak vyprofilovaly další, třeba koordinátor intimity nebo castingový režisér. „Když hledám herce, dívám se po filmových typech,” říká ve Vizitce. S herci pracuje také jako jejich agentka a je pro ni zásadní, aby se s rolí dokázali poprat před kamerou. Co nabízí vznikající mapa talentů? A proč jsou důležité dobře zahrané epizodní role? Ptá se Ondřej Cihlář.

Jaro je za rohem a s ním i větší zájem o elektrokola a jejich údržbu. Jakmile teplé slunečné dny začnou lákat na cyklistiku, servisy se zaplní objednávkami. V Jihlavě už nyní servisy přijímají kola na jarní údržbu, ale opravdový nápor teprve očekávají.

Charles Stanley zdůrazňuje nutnost odpustit a zapomenout věci z minulosti, abychom mohli kvalitně vkročit do budoucnosti. Jakmile se naučíme nechat staré záležitosti být, osvobodí nás to k dosažení Bohem daných cílů, které Bohu přinesou čest a nám vnitřní naplnění.

Investor Martin Kořenek vlastní a pronajímá skoro dvě stovky bytů. Investovat do nich má smysl, i když jsou teď drahé, říká. Hodnota neporoste věčně, varuje expert na hypotéky Libor Ostatek. Výnos je nic moc, říká investorka Kateřina Zychová.Svůj první investiční byt koupil Martin Kořenek před deseti lety v Praze na Žižkově prakticky „za hubičku“. Dnes jich vlastní sto osmdesát, zejména na Moravě a na Ústecku. A výnos z pronájmů ho už dávno živí.Na „cihlu“ má fetiš nejen on, ale i Češi obecně. Pro řadu lidí jsou byty jediným způsobem investování, který jsou schopní akceptovat.Jsme konzervativní a na kapitálových trzích se nevyznáme, míní investorka Kateřina Zychová. „Lidi prostě neví, kam jinam jít, a považují cihlu za bezpečný přístav. Volí jednoduchou cestu dát to do dalšího a dalšího bytu,“ říká v podcastu Ve vatě zakladatelka Verdi Capital a One Family Office, které spravují majetek bohatým klientům.Kromě stability a nízké volatility - cena bytů na rozdíl od akcií téměř nekolísá - přináší investice do bytů i další výhody. „Nabízí možnost efektivně používat cizích zdrojů, třeba hypoték. A Česká republika je pro nemovitosti daňovým rájem,“ upozorňuje na nízké daně z nemovitostí Martin Kořenek, jenž aktuálně splácí rovnou 22 hypoték.Podmínky, za kterých kupoval své první byty před dekádou, se však od těch současných velmi změnily. Za svůj první, žižkovský byt zaplatil v roce 2015 zhruba 2,3 milionu a úroková sazba byla u hypoték těsně pod dvěma procenty. Teď jsou sazby více než dvojnásobné, ale hlavně: ceny bytů v Praze se za deset let téměř zdvojnásobily.Dle Martina Kořenka ovšem neexistuje špatná doba pro nákup nemovitosti, sám nakupuje průběžně, bez ohledu na výši ceny za metr a ceny hypoték. „Jakmile získám nějakou formu cizích zdrojů, tak to okamžitě investuju. Neexistuje moment, kdy bych si řekl, teď nebudu investovat,“ říká v debatě podcastu Ve vatě, kterou si můžete pustit nahoře ve videu.Když jsou drahé hypotéky, zvyšuje se dle něj prostor vyjednat lepší ceny bytu. „Sazbu na hypotéce vnímám jako dočasnou věc. Je to parametr, který pro mě jako investora, který se spíše dívá na růst kapitálové hodnoty, nemá z dlouhodobého hlediska zásadní vliv,“ říká. Klíčový je pro něj dlouhodobý růst hodnoty nemovitostí.Hodnota nemusí růst věčněPrávě prudký propad cen - a tedy i hodnoty realit - může být pro investory rizikem. S propadem hodnoty se totiž i snižují nájmy, tedy příjmy z nemovitostí. Ceny bytů v Česku nejvíc propadly v roce 2009, kdy cenová hladina poklesla o dvacet procent. A v letech 2022 a 2023 přišel pokles cen kolem devíti procent. Propad však může být i dramatičtější.„Nikde není psáno, že nás nemusí potkat to, co potkalo Iry, co už několikrát potkalo Američany a další evropské země, Velkou Británii, pokles v řádu desítek procent, klidně i o 40, někde i o 50 procent. To vnímám jako největší riziko budoucnosti,“ říká hypoteční expert společností Golem Finance a Broker Trust Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Člověk vyskočí z auta, teď se hledá buď azorela, nebo berberis, a já se u toho snažím ještě najít nějaký ten kaktus, který je často zašitý v křoví nebo v nějaké puklině u skály,“ vypráví o své nedávné expedici do Argentiny odborník na kaktusy a sukulenty z Botanické zahrady PřF UK Tomáš Procházka. Jaké rostliny ho na cestách nejvíce zaujaly? A dají se v Argentině potkat „živé kameny“? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Člověk vyskočí z auta, teď se hledá buď azorela, nebo berberis, a já se u toho snažím ještě najít nějaký ten kaktus, který je často zašitý v křoví nebo v nějaké puklině u skály,“ vypráví o své nedávné expedici do Argentiny odborník na kaktusy a sukulenty z Botanické zahrady PřF UK Tomáš Procházka. Jaké rostliny ho na cestách nejvíce zaujaly? A dají se v Argentině potkat „živé kameny“? Poslechněte si rozhovor.

Jeden může získat dojem, že máme odpověď na vše: na osobní potíže, zdravotní i psychické, i na těžkosti sociální. Ta odpověď zní resilience. Dnes se s tímto pojmem setkáváme v self-help literatuře, stal se z něho evergreen akademických grantů, politiky, ekologie, psychologie, obrany. Nevýhoda super-pojmů je zjevná: sugeruje se, že na mnoho otázek máme jednu odpověď a hrozí, že nám jeden pojem bude diktovat i jedno hledisko na mnoho různých těžkostí. Navzdory skepticismu vůči podobným super-pojmům je třeba říct, že přinejmenším jedna linie pojmové kapitoly jménem resilience je plodná. Mnozí psychologové, psychiatři i filozofové ukazují, jak díky tomuto pojmu nově přemýšlet o tradičních dualismech. Vezměme si třeba pojmy zdraví a nemoci, které byly mnohdy užívány jako vylučující se kategorie. Německý psychiatr Henrik Walter ukazuje ve své nedávné knize Resilience (2024), jak vadné je myslet si, že zdravý člověk má automaticky kvalitnější život než ten nemocný. Na věc se lze dívat i jinak. Tomu nemocnému mnohdy nezbývá než se učit snášet strázeň a aktivněji hledat zdroje smyslu, což mu leckdy prospívá i v jiných oblastech. Výsledkem je, že tomu, co označujeme třeba jako dobrý život, může být nemocný člověk blíže než ten zdravý. Boris Cyrulnik, současný francouzský neuropsychiatr, zas ukazuje, jak lze vycházeje z pojmu resilience prolomit dualitu moci a bezmoci. Umožňuje mu to pohlížet na člověka nikoli jako determinovaného svým osobním příběhem. Ostatně sám o tom něco ví. Jako malý chlapec přežil holocaust a výzkumy o tom, kterak je jednou ztraumatizovaný člověk provždy ztraumatizovaným, mu naháněly hrůzu. Jenže jde prý o kognitivní zkreslení, které vychází z toho, že se výzkumníci příliš často zabývají těmi, kteří se trápí. Není však výjimečné, že lidé zakusí trauma, a přesto žijí dobrý život, občas udávají i větší spokojenost než ti, kteří by pro štěstí měli lepší podmínky. Jak je to možné?  Tereza Matějčková, autorka podcastu, ukazuje, že Boris Cyrulnik nachází odpověď nejen ve vlastním výzkumu, ale i v díle německé myslitelky Hannah Arendtové. Jedna z odpovědí míří k představivosti. Kdo hodně trpí, začne se bránit – a jedním z prvních obranných mechanismů je představivost. Ta nám umožňuje uniknout absolutismu skutečnosti.  Lecjaká strázeň přitom stimuluje právě představivost, která je také nezbytná pro to, abychom žili dobrý život. Kapitoly I. Nedostatečná odolnost původem nespokojenosti? (Začátek až 17:50) II. Štěstí: Aspoň jeden blízký, inteligence, prvorození (17:50 až 37:00] III. „Jakmile se ocitneme v průšvihu, hloupost si nemůžeme dovolit.“ (37:00 až 59:40) IV. Zbrojení v resilienci (59:40 až konec) Bibliografie Yves Bossart, „Boris Cyrulnik: Wie werden wir resilienter?“, in: Sternstunde der Philosophie, 22. 5. 2023, https://www.youtube.com/watch?v=pM-oBGH3OXA Boris Cyrulnik, Les Deux Visages de la résilience: Contre la récupération d'un concept, Paris: Odile Jacob, 2024.  Boris Cyrulnik, Resilience: How your inner strength can set you free from the past, London: Penguin Books, 2009. Eva Kalbheim, Resilienz für Dummies, Weinheim: Wiley, 2023. Alice Koubová, Barbora Baronova, Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií, Praha: One Woman Press, 2023. Ondřej Kundra, „Otakar Foltýn: Na vyjádření o sviních si trvám“, in: Respekt, 17. 1. 2025, https://www.respekt.cz/rozhovor/otakar-foltyn-na-vyjadreni-o-svinich-si-trvam-jsem-chybujici-ale-ne-v-tomto-pripade?srsltid=AfmBOoqu3OwV9ZSQneMhAVMoXkMxIUdKCfa32HSTTKB-5ADXUPEjqz7H Barbary Schmitzové, Jaký život je hoden žití, přel. Barbara Schmitzová, Praha: Karolinum, 2023. Henrik Walter, Resilienz. Zwischen Coach und Couch: Wie wir heute noch psychisch gesund bleiben können und warum Ratgeber bisher enttäuscht haben, Düsseldorf: Becker Joest Volk Verlag, 2024.

Číst s telefonem či počítačem po ruce je nebezpečné. Nikoli snad především proto, že by mě od četby odváděly. Když se začtu, nepotřebuji nic jiného. Problém je jinde. Jakmile v nějaké knize narazím na odkaz na knihu jinou, kterou jsem ještě nečetl a nemám ji doma, nedá mi to, abych titul rychle nezadal do vyhledávače.

Číst s telefonem či počítačem po ruce je nebezpečné. Nikoli snad především proto, že by mě od četby odváděly. Když se začtu, nepotřebuji nic jiného. Problém je jinde. Jakmile v nějaké knize narazím na odkaz na knihu jinou, kterou jsem ještě nečetl a nemám ji doma, nedá mi to, abych titul rychle nezadal do vyhledávače.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí. A mluvilo se o tom, kdo jsou v Česku prodavači strachu. "Výrok pana premiéra je naprosto nedůstojný a rozděluje společnost. Je to právě on, kdo dává našeho předsedu na billboardy s Putinem. Přitom nenajdete v naší minulosti ani současnosti nic proruského," říká Schillerová a tvrdí, že ANO naopak Ukrajinu podpořilo, ale vláda podle ní migrační krizi nezvládla. Podle Schillerové ANO plánuje snižovat daně, ale pouze za předpokladu, že se podaří znovu nastartovat jejich výběr a omezit šedou ekonomiku, která podle ní roste nejen kvůli zrušení elektronické evidence tržeb. „Zrušení EET je rezignací na boj s šedou ekonomikou. To je pro nás nepřijatelné. Nejdřív nastartujeme výběr daní, EET není jediný nástroj, ale je součástí. Jakmile se to podaří, vytvoříme prostor pro jejich snižování,“ dodává. Jedním z hlavních bodů hnutí ANO je zajištění dostupné energie prostřednictvím zestátnění ČEZu. „Pro nás je klíčové vykoupit minoritní akcionáře a zajistit státní kontrolu.“ Schillerová zdůraznila, že vláda musí přestat s nepřehlednou energetickou politikou, která brzdí ekonomický růst. Sociální sítě jsou podle bývalé ministryně klíčovou součástí komunikace. Sama na TikToku oslovuje zejména mladé, přičemž její obsah je kombinací trendů a politiky. „Jednou tam dám něco odlehčenějšího, co přitáhne pozornost, a příště se zaměřím na politiku. Snažím se to kombinovat," říká Schillerová a komentuje i to, jestli vnímá čínskou sociální síť jako bezpečnostní riziko: "Pokud TikTok používá premiér i členové vlády, kteří mají nejbližší informace z bezpečnostní komunity, tak se my opoziční politici nemáme čeho obávat." Sama ale premiéra na Tik Toku nesleduje, jeho obsah ji prý nebaví. Schillerová považuje TikTok za efektivní nástroj pro komunikaci s mladou generací, který jí umožňuje přenést politické myšlenky netradičním způsobem. Zároveň však zdůrazňuje, že TikTok je jen jedním z kanálů a že ANO připravuje komplexní program zaměřený na mladé voliče. S čím chtějí volby vyhrát? Podívejte se na rozhovor! Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Filozof a esejista Ivan Dubský věnoval velkou část svého života, který skončil v roce 2023, otázkám času. Pro filozofii je čas základní: to, jak rozumíme času, poukazuje k tomu, jak si rozumíme na rovině osobní i společenské. Patrné je to už na politickém smýšlení. Šablonovitě se rozlišuje na progresivisty prý vzývající lepší budoucnost a konzervativce údajně toužící po starých dobrých časech. Je zřejmé, že obojí je karikatura, podstatné je, jak ochotní jsme v politických otázkách karikovat druhého skrze jeho vztah k času. Ivan Dubský vtahuje do hry nespočet dalších časů, třeba ten opilcův. V originální eseji, který vychází v knize Questio temporis (Torst, 2024), se táže, co nám o fenoménu času říkají tzv. opilecká okénka, tedy okamžiky, které si třeba po nějaké oslavě nevybavujeme. Proč si je nepamatujeme? Existuje odpověď lékařská; Ivan Dubský nabízí filozofickou. Možná se okénka „otevřou“ tehdy, když pomocí alkoholu setrváme cele v přítomnosti, a kdy tedy vypadneme z běžného zakoušení času, které stojí na průběžné rekonstrukci minulosti a předvídání budoucnosti. Jakmile přestaneme čas rekonstruovat, což v bdělém stavu není vůbec snadné, padáme okénkem z času. Takové vypadnutí je někdy slastné, někdy svědčí o úpadku. V pozoruhodných pasážích se proto Dubský zabývá časem nemoci, tedy časem, v němž se stáváme cykličtí. Tehdy jsme zcela strženi tělem. V nemocnici se pohybujeme ve vegetativním koloběhu, i zde jako bychom vypadli z lineárního času. Sestra přinese teploměr, následuje vizita, polévka, návštěva, léky, teploměr, spát… a tak dokola. Je-li náš život jen takovým koloběhem, postupně se zanořujeme do tupého bezčasí. A když ztrácíme smysl pro časové diference, začínáme chřadnout. Což však neznamená, že se z opakování máme vymanit. Nietzschovský motiv věčného návratu je výstižným pojetím našeho života již proto, že člověk netvoří jako Bůh z ničeho, ale vždy z něčeho. Jeho život i myšlení je rekonfigurací stávajícího. Copak existuje zcela nová myšlenka? Stěžejním úkolem je netoužit po jedinečné osobnosti, ale naučit se správně, z jedinečného okamžiku opakovat, tedy nechápat věčné opakování jako zaseklou desku, ale jako hru, v níž se můžeme zlepšovat. A možná je pravda, že právě v tom jediném se můžeme po čas svého života zlepšovat: v tom, jak dobře rozehráváme stále znovu jeden a týž život.  Kapitoly I. Filozofie a společná pitka [začátek až 15:25] II. „Filozofie není jen otvíráním, je především prací.“ [15:25 až 26:35] III. Čas měříme stínem. [26:35 až 47:30] IV. Kauza věčného návratu [47:30 až 1:05:30] V. Království dítěte a jeho čas [1:05:30 až konec]

Jakmile se v šumavských Kašperských Horách nebo na hradě Kašperk něco zásadního přihodí, je velká šance, že se událost dostane do městského skříňového mechanického betlému. Letos dostal hrad Kašperk novou střechu, a tak jeden z autorů betlému i tuto novinku do betlému zakomponoval.

Jakmile na Rumuny nefunguje proamerický a probruselský cukr, nezbývá než vzít na ně proamerický, probruselský bič. 16.12.2024, www.RadioUniversum.cz

Cenzura byla v roce 1968 původně zrušena proto, aby novináři mohli psát o stalinistické minulosti prezidenta Novotného, jehož potřebovalo nové vedení KSČ zdiskreditovat. Jenže pak se to celé trochu zvrhlo… Rok 1968 je ukázkovým příkladem, jak z jedné události může vzniknout několik různých a zcela odlišných historických příběhů. Jednou vyprávíme o roce 1968 jako o projevu demokratických tradic a přirozené touhy českého národa po svobodě, jindy podkládáme události roku 1968 za mocenský boj mezi dvěma skupinami komunistů, někdo zase hovoří o naivním pokusu o reformu nereformovatelného socialismu. Někteří komunisté skutečně věřili, že socialismus je slučitelný s určitou mírou demokracie. Ovšem KSČ nikdy neslibovala demokracii, ale demokratizaci. Balancovala tak na ostří nože. Dobře je to vidět na týmu ekonomického reformátora Oty Šika. Jakmile začal promýšlet ekonomickou reformu, doslova samovolně se myšlení celého týmu postupně radikalizovalo. Obdobně občanská společnost po počátečním dílčím uvolnění již začala žít vlastním životem. A to velice rychle. Dokazuje to manifest 2000 slov z června 1968. Během pár měsíců se stal tento tlak větší, než kam si mohlo vedení KSČ dovolit zajít s ohledem na spojence. Na druhou stranu se jim ale líbila popularita, které se u obyvatelstva těšili. Dubček se to pořád snažil uhrát tak, aby se líbil lidem a nenaštval Brežněva. Pořád lavíroval. Je ovšem otázkou, jestli to vůbec mohl do srpna 1968 hrát jinak, pokud nechtěl otevřenou roztržku se Sověty. Ovšem ani on se nechtěl vzdát vedoucí úlohy strany, která byla zakotvena v Ústavě. Pokud by nás neobsadila vojska Varšavské smlouvy, museli by komunisté proti občanské společnosti sami nějak zakročit.

Dostat z bytu neplatiče bývá pro pronajímatele bytů často mnohaměsíční martyrium. Nová pravidla, která chystá resort místního rozvoje, by ho mohla výrazně zkrátit. „Když máte v bytě neplatiče, je to často proces na více než 12 měsíců. Soudy jsou přetížené. Nájemce vám rok neplatí nájem, zároveň máte dodatečné náklady v podobě poplatků za nezaplacené služby, energie, vodu a podobně,“ popisuje komplikace Erik Janovský, partner ve skupině Mint v pořadu Agenda SZ Byznys.Komplikované vystěhování neplatících by ale mohlo být od půlky příštího roku rychlejší. Ministerstvo pro místní rozvoj chce totiž zavést do praxe soudní rozkaz k vyklizení bytu.  Slibuje si od něj i to, že lépe chránění majitelé začnou bydlení pronajímat na delší dobu než jeden rok.Podstatou rozkazu je, že o něm bude soud rozhodovat ve zjednodušeném řízení, tedy bez nařízení jednání. Rozhodnutí má padnout do několika týdnů, jako je tomu u už existujícího platebního rozkazu. Jakmile nájemce obdrží rozhodnutí, musí vyklidit byt do 15 dnů a zaplatit náklady řízení.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Pacienti, kteří si v lékárnách připlácejí na léky na recept, budou mít od ledna o něco jednodušší život. Jakmile překročí limit stanovený zákonem, lékárník už po nich žádné další doplatky nebude chtít. Automaticky je začne hradit pojišťovna.

Už čtvrtým rokem děláte podcast, máte pocit, že podcastový svět vám leží u nohou, a říkáte si, že je čas na video a lepší prostředí. A tak jsme ve třech místo do Břevnova zamířili do Černošic, do vily od architektů z de.fakto. Jakmile jsme vstoupili, bylo nám jasné, že nám u nohou neleží vůbec nic, a že ve třech bychom si mohli dovolit maximálně tak záchod a část garáže. (pozn. aut. A taky vám dojde, že ten život přeci můžete žít trochu líp.) Pokud si chcete odnést trochu jiný zážitek ze středověku i s videem, mrkněte na YouTube, kde najdete audiovizuální pecku, kompletní záznam z natáčení. Ale pokud preferujete jen audio – hodně řídíte, běháte nebo uklízíte, a tudíž oceníte absenci videa – máme pro vás další díl. Tentokrát jde o středověký Bravo speciál, kde odpovídáme na vaše otázky o vztazích a všem, co s nimi souvisí.

K životu potřebuje soukromí a ticho. Čím je starší, tím víc vnímá slovo jako hodnotu, kterou jsme nechali zdevalvovat. Se slovem se snaží pracovat zodpovědně a pouští do vesmíru jen slova, za kterými si můžeme stát. Jakmile jsou slova manipulativní, polopravdivá, příliš emotivní, vytváří kryt, který zakrývá to podstatné. Naším hostem je držitelka Českého lva Milena Stienmasslová.

K životu potřebuje soukromí a ticho. Čím je starší, tím víc vnímá slovo jako hodnotu, kterou jsme nechali zdevalvovat. Se slovem se snaží pracovat zodpovědně a pouští do vesmíru jen slova, za kterými si můžeme stát. Jakmile jsou slova manipulativní, polopravdivá, příliš emotivní, vytváří kryt, který zakrývá to podstatné. Naším hostem je držitelka Českého lva Milena Stienmasslová.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K životu potřebuje soukromí a ticho. Čím je starší, tím víc vnímá slovo jako hodnotu, kterou jsme nechali zdevalvovat. Se slovem se snaží pracovat zodpovědně a pouští do vesmíru jen slova, za kterými si můžeme stát. Jakmile jsou slova manipulativní, polopravdivá, příliš emotivní, vytváří kryt, který zakrývá to podstatné. Naším hostem je držitelka Českého lva Milena Stienmasslová.

K životu potřebuje soukromí a ticho. Čím je starší, tím víc vnímá slovo jako hodnotu, kterou jsme nechali zdevalvovat. Se slovem se snaží pracovat zodpovědně a pouští do vesmíru jen slova, za kterými si můžeme stát. Jakmile jsou slova manipulativní, polopravdivá, příliš emotivní, vytváří kryt, který zakrývá to podstatné. Naším hostem je držitelka Českého lva Milena Stienmasslová.

K životu potřebuje soukromí a ticho. Čím je starší, tím víc vnímá slovo jako hodnotu, kterou jsme nechali zdevalvovat. Se slovem se snaží pracovat zodpovědně a pouští do vesmíru jen slova, za kterými si můžeme stát. Jakmile jsou slova manipulativní, polopravdivá, příliš emotivní, vytváří kryt, který zakrývá to podstatné. Naším hostem je držitelka Českého lva Milena Stienmasslová.

Jednání o rozpočtu běží naplno. Kam se jistě vyplatí investovat? Do prevence drogových závislostí. Jakmile člověk do drog spadne, stát pak stojí obrovské úsilí a peníze, aby mu pomohl, aby ho vychvátil. Pokud se to vůbec povede.

Jednání o rozpočtu běží naplno. Kam se jistě vyplatí investovat? Do prevence drogových závislostí. Jakmile člověk do drog spadne, stát pak stojí obrovské úsilí a peníze, aby mu pomohl, aby ho vychvátil. Pokud se to vůbec povede.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunita | Proč ji potřebujeme a jak ji vypěstovat 3. - Bůh nás hledá a přivádí do komunity církve. Ne proto, aby potlačil naši jedinečnou individualitu, ale abychom rostli. V růstu spolupracujeme, jsme pozvání na cestu poznání a spolupráce. Je to synergická činnost. Zasévání a zalévání je naše část, je to ovšem Bůh, kdo dává růst. Růst víry je to průsečík naší činnosti a Boží práce na pozadí. Když vzniká opravdová komunita, není jen zdravá, ale také uzdravující, jak trefně napsal psycholog Scott Peck: “Jakmile může člověk bez obav říci, co si myslí a cítí, jakmile lidé věří, že je někdo vyslechne a přijme je takové jací jsou, spustí se lavina frustrace, bolesti a smutku, které v sobě drží celé roky. Jakmile zjistí, že mají pro někoho hodnotu, že je někdo oceňuje, jejich zranitelnost se ještě prohloubí. Obrané valy, které si postavili, se zřítí. A jak padají, vzrůstá náklonnost a otevřenost. Začíná skutečné uzdravování. Staré rány se hojí, odpouštějí se stará příkoří, překonávají se staré neshody. Obavy nahrazuje naděje.”

Budík není potřeba, sám se probouzí a po očku pokukuje na displej. Jakmile k šestce přiskočí třicítka, odhodí pokrývku a bujaře se vybelhá z postele. Kam namíří své první ranní kroky, o tom raději pomlčíme. Pak otevře okno a přivítá svěží ranní vzduch.

„Snad ještě nikdy nedal národ národu takový dar... Jedna rozhlasová stanice v diktátorském režimu, to je revoluce. Neboť totalitní režim si zakládá na tom a udržuje se tím, že jen vláda smí mluvit a nikdo nesmí odpovídat, každý může být obžalován, ale nikdo se nesmí hájit... Jakmile někde je místo, odkud je možno vyvracet nepravdy, pak se celý tento pyšný systém chvěje.“

„Snad ještě nikdy nedal národ národu takový dar... Jedna rozhlasová stanice v diktátorském režimu, to je revoluce. Neboť totalitní režim si zakládá na tom a udržuje se tím, že jen vláda smí mluvit a nikdo nesmí odpovídat, každý může být obžalován, ale nikdo se nesmí hájit... Jakmile někde je místo, odkud je možno vyvracet nepravdy, pak se celý tento pyšný systém chvěje.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žádná divočina, glosuje ziskovost tuzemského bankovního sektoru ekonom Dominik Stroukal. Přestože loni vydělaly přes 100 miliard, v rámci EU jsou jen lehce nadprůměrné. Více své klienty „ždímají“ banky v Polsku či Maďarsku.V první pětici největších plátců daně za loňský rok jsou hned tři banky. Loni se jim dařilo, čistý zisk všech bank a pojišťoven v tuzemsku přesáhl 104 miliard. Proti roku předtím vyrostl o dvě miliardy.„To číslo trochu dráždí. Za jiný sektor, třeba supermarkety nebo internetové weby, souhrnné číslo nenajdeme. Najednou někde vykoukne 100 miliard, ale z jakých aktiv a z jakého vlastního kapitálu jsou banky tyto peníze schopné vytvořit, už často řečeno není.“Některé strany vládní koalice, například Starostové a lidovci, proto zvedly téma nové sektorové daně na banky. „Jestli je to naštvání za to, že se nevybralo tolik na windfall tax, nebo snaha najít na banky nějakou páku, aby podobně jako na Slovensku začaly nakupovat víc státních nebo jiných dluhopisů, to už je otázka konspirační,“ přemýšlí ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Ekonomický argument pro zavedení takového zdanění hledá těžko. Zatímco po krizi let 2008 až 2009 sloužil výnos obdobných daní k sanaci zdecimovaného bankovního sektoru, dnes žádné krizi nečelíme. V Česku jsme jí ostatně v bankách nejpozději od kauzy IPB na počátku tisíciletí ani nečelili.Podle Dominika Stroukala jsou české banky sice ziskové, ale v kontextu EU nijak nadprůměrně. „V porovnání s jinými zeměmi nebo odvětvími to není žádná velká hitparáda. Není to špatné, nestěžoval bych si, kdybych měl svoji vlastní banku. Ale jsme zhruba kolem průměru,“ říká.Jak jsou české banky ziskové?Zisky bank lze porovnat podle několika ukazatelů. Například podle návratnosti kapitálu (RoE, Return on Equity), tedy kolik vydělá každá vložená koruna. V českých bankách to bylo loni zhruba 12 haléřů.„Když je návratnost vlastního kapitálu mezi 15 a 20 procenty, tak jsou to hezká čísla. My jsme na 12 procentech, průměr v EU je někde na 10 procent. Takže jsme lehce nadprůměrní, ale není to nic, co by mohlo dráždit až tak moc, že bychom si řekli, že tu není žádná konkurence a že tam potřebujeme setnout zisky nějakou speciální daní,“ míní Stroukal.Nebo se na ziskovost lze dívat přes návratnost aktiv. Ta udává, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu aktiv dané banky. V českém bankovním sektoru je na rozvahách bank nějakých 10 bilionů korun.„Všichni tam máme vklady, spořáky, banky jsou obrovské. A z toho všeho udělají 100 miliard zisku, to je návratnost aktiv zhruba jedno procento. I tady jsme v mezinárodním srovnání lehce nadprůměrní, ale není to žádná divočina. Průměr byl na konci roku 2023 kolem 0,7 procenta. Ale jsou tam země, které mají nad dvě procenta,“ říká Stroukal.Banky v Polsku a Maďarsku vydělávají ještě vícTřetím ukazatelem je čistá úroková marže, která udává rozdíl mezi tím, kolik banky přijmou a kolik vyplatí na úrocích. „Tam jsme se dostali lehce nad průměr. Ale je to relativně nízké číslo oproti tomu, co jsou schopní udělat Poláci nebo Maďaři. My jsme někde na 1,8 procenta, zatímco Poláci a Maďaři měli ke 4,5, procenta. Dvojnásobek toho, co si u nás z těch úroků nechají banky v České republice,“ porovnává Stroukal.Čistá úroková marže dost kolísá, v roce 2022 byla podstatně vyšší. „Otázka, jestli to, co se stalo teď, už je nový normál. Jakmile windfall tax odpadne, tak jestli se nevrátíme zpátky k nějakému vyššímu nadprůměru,“ přemýšlí Stroukal.Sektorová daň v zahraničí: zaplatí to i klientZkušenosti ze zahraničí s bankovní daní ukazují, že ji nakonec zaplatí i klient. „Náklady té speciální daně se rozdělí mezi domácnosti, firmy a banky,“ parafrázuje výsledky studií Stroukal.V Polsku zdanění sektoru ovlivnilo i stabilitu bank. „Začaly podstupovat víc rizika, začaly si ušlý zisk kompenzovat tím, že vyhledávaly rizikovější obchody, rizikovější úvěry, což samozřejmě není něco, co bychom taky chtěli,“ říká ekonom.V Česku se podle Stroukala budou snažit banky s vládou dohodnout. Vláda by od nich mohla chtít pomoci s financováním infrastrukturních projektů od dostavby bloku jaderných elektráren přes dálnice po výstavbu vysokorychlostních tratí. Nebo by banky mohly začít nakupovat více státních dluhopisů.„Do politiky nevidím, ale věřil bych tomu, že tam částečně je tenhle handl: „Daň být nemusí, ale pojďte se víc zapojit do toho, co se tady ve státě děje,“ míní člen Národní ekonomické rady vlády.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Neúspěšný prezidentský kandidát Ivan Korčok v kampani mnohokrát zmínil, že Slovensko zamrzlo ve vývoji. Jakmile mladí lidé oslaví osmnácté narozeniny, přemýšlejí, jak co nejrychleji vzít nohy na ramena a vystěhovat se, tvrdí. Tento řečnický obrat má reálný základ.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Luděk Staněk je stand-up komik, scenárista, spoluautor podcastu, bývalý novinář a šéfredaktor několika magazínů nebo moderátor. Své, jak sám říká, excentrické CV přičítá především zvědavosti a překotnosti doby, v níž žijeme, resp. nutnosti médií na ni reagovat. A protože on do nich nastoupil v 90. letech a je jejich součástí dodnes, přizpůsobuje se spolu s nimi. Ze všeho nejvíc pyšný je ale na to, že proces demokratizace společnosti vůbec přežil. Zpětně totiž přiznává, že to tak být vůbec nemuselo. Mohl skončit rozřezaný, znásilněný a pohozený někde v příkopě, nebo v lepším případě závislý na některé z omamných látek, se kterými tehdy experimentoval. Formativní byly i jeho výjezdy na kempy Čtvrté internacionály, kde mladí evropští ultralevičáci vzývali permanentní revoluci a v diskuzích při tom používali tytéž argumenty, jaké jsou slyšet dnes. Rozdíl byl jen v tom, že tehdy zaznívaly z úst levičáka z pařížského předměstí, dnes je na sociálních sítích sdílí student humanitních věd, který se narodil v roce 2000. Buď, jak buď, nepřesvědčivé jsou pro Staňka pořád stejně a nadto ještě iritující, protože vede ty stejné boje. Musí. Má totiž podle svých slov reaktivní povahu. V praxi to znamená, že je schopný koukat z okna na lítající ptáčky a láteřící veverky a uklidňovat se tím, dokud nepadne vysílením, nebo nedostane hlad. Jakmile se ale venku začne něco dít, napíše o tom na sociální síť X. Jak reagoval na moje další otázky, si poslechněte v našem rozhovoru. Mluvili jsme i o tom, k čemu je dobrý humor a kde jsou jeho hranice, o generačních střetech, zásadním vlivu hudby nebo vyrůstání vedle diplomatů a otce pracujícího pro komunistickou kontrarozvědku.

Magda zná módu z různých úhlů, jako novinářka, stylistka nebo organizátorka fashion eventů. Říká, že se ráda obléká divně, ale pro mě patří vždy k nejlépe oblečeným lidem v místnosti. „Když jsem venku s kamarády, zakazuju jim říkat cizím lidem, že jsem stylistka. Jakmile to udělají, všichni se mi začnou omlouvat za to, co mají na sobě. Nebo se ptají, co by měli nosit,“ popisuje Magda. Poslechněte si, co v takových případech odpovídá.

S jeho jménem si spojujeme vizionářské budování rybníků v Jižních Čechách. Jakub Krčín byl vynikajícím a přísným správcem rožmberských držav, kterým vládl jako regent. Dokázal racionálně zredukovat nesmyslnou byrokracii. Jakmile vyházel z pohodlných křesel zbytečné pijavice, zaměřil svoji pozornost na výnosy hospodářských dvorů, ovčínů, mlýnů a pivovarů. Jeho oku neunikla ani myš a tak se není co divit, že záhy zaregistroval ekonomickou výhodnost rybníkářství.

Byty v Česku jsou skoro třikrát dražší než před dekádou. A nynější zlevňování už pomalu končí. „Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let,“ předvídá Libor Ostatek. Co radí zájemcům o hypotéku, koupi, či podnájem?Nůžky mezi cenami bytů a výší mezd se letos ještě více rozevřely. „Od roku 2012 až 2013, což je přesně dekáda, vzrostla průměrná cena bytu 2,7 krát. Čistý příjem domácností vyrostl jen 1,7 krát. A tady přesně vidíme ty nůžky,“ upozorňuje v podcastu Ve vatě odborník na hypotéky Libor Ostatek z Golem Finance a Broker Trust.Byty v tuzemsku jsou výrazně nadhodnocené. Prasknutí cenové bubliny a zhroucení cen nemovitostí však Česká nárobní banka ve své poslední zprávě o finanční stabilitě vidí jako velmi nepravděpodobné. Jaký rok tedy čeká všechny, kteří si příští rok hodlají vzít či refixovat hypotéku nebo koupit, či pronajmout byt?Chci koupit byt Pozice kupujícího je podle Libora Ostatka pořád dobrá. Ceny nemovitostí v letošním roce sice klesly méně, než se čekalo, zhruba o sedm procent, ale jen pár kilometrů od velkých měst lze pořídit reality s výraznější slevou.Cena nemovitostí je na dně, míní Ostatek. „Pokud nepřiletí žádné černé labutě, sníží se inflace, porostou mzdy, tak sedneme na nějaké pomyslné dno. Nemyslím, že by nemovitosti měly zásadně růst, můžeme stagnovat. Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let.“Jakmile však klesnou úrokové sazby, přilákají na trh další zájemce, kteří dosud sjednání drahé hypotéky odkládali. Ceny se pak podle Ostatka vrátí k pomalému růstu, o nízké jednotky procent.Expert je přesvědčený, že sazby spadnou už na dnešním (čtvrtek 21.12.) zasedání rady České národní banky. Nasvědčuje tomu klesající cena peněz. „Jsem přesvědčený, že se to stane. Trhy reagují už s předstihem, protože cena peněz systematicky poslední čtyři týdny výrazně klesala. Pokud by se tak nestalo, byl bych překvapený.“Chci hypotékuPokles sazeb a s nimi i pokles cen hypoték bude podle Ostatka mírný. Půjčky na bydlení se v roce 2024 budou prodávat s úrokem kolem čtyř procent. „Pokles úrokových sazeb z hypoték nějakým výrazným tempem bych nečekal, úrokové sazby z hypoték budou i v příštím začínat čtyřkou. Pokud by tam v druhé části roku byla trojka, byl bych překvapený.“Banky však už v lednu vytasí své akční nabídky, má za to hypoteční expert Ostatek. „S akčními nabídkami se nebude čekat na sezónu, která většinou začíná v únoru, nejdéle v březnu. Akčních nabídek bude v lednu daleko víc, než jsme zvyklí.“ To ocení i lidé, kteří budou od ledna čelit refixacím svých úvěrů.Chci podnájemChaotická situace na trhu s podnájmy se od vypuknutí války na Ukrajině hodně zklidnila. Zájem o nájmy však dál šponuje nedostupnost vlastnického bydlení. Podle Ostatka patří ti, kteří letos nepořizovali „bydlení na krev“, ale uchýlili se do nájmu, k vítězům roku 2023. „Nájmy jsou za určité situace velmi dobrá varianta.“Růst cen nájmů ovšem letos přibrzdil. „Ten růst letos není nijak překotný, kolem pěti procent,“ tvrdí Ostatek. Nájemních bytů na trhu určitě nebude ubývat. „Je spousta projektů, které se budou dávat na trh i s cílem nájemního bydlení. Připravují se i nějaké legislativní úpravy ohledně kultivace prostřední nájemního bydlení,“ řekl Ostatek.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Už teď na podzim bychom měli myslet na první posly jara, kterými jsou na našich zahradách cibuloviny. Jakmile nám vykvetou tulipány, krokusy nebo narcisky, můžeme se začít připravovat na novou sezónu.

Už teď na podzim bychom měli myslet na první posly jara, kterými jsou na našich zahradách cibuloviny. Jakmile nám vykvetou tulipány, krokusy nebo narcisky, můžeme se začít připravovat na novou sezónu.

Možná už jste na pojem afekt narazili. Jsou to předvědomé smyslové počitky, na jejichž základě se formují emoce, které dokážeme pojmenovat. Afekty se zabývá směr současného myšlení, který má prsty nejen v umění nebo hudbě, ale taky queer teorii, feminismu či zkoumání politiky. Jakmile se o afekty zajímáte, nejspíš narazíte na texty filozofa Briana Massumiho. Spojuje abstraktní myšlení s prostorem a pohybem a ukazuje na úroveň zkušenosti ze světa, které si běžně nevšímáme.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Možná už jste na pojem afekt narazili. Jsou to předvědomé smyslové počitky, na jejichž základě se formují emoce, které dokážeme pojmenovat. Afekty se zabývá směr současného myšlení, který má prsty nejen v umění nebo hudbě, ale taky queer teorii, feminismu či zkoumání politiky. Jakmile se o afekty zajímáte, nejspíš narazíte na texty filozofa Briana Massumiho. Spojuje abstraktní myšlení s prostorem a pohybem a ukazuje na úroveň zkušenosti ze světa, které si běžně nevšímáme.

Období extrémního růstu cen je na ústupu. Hned čtyři členové bankovní rady ČNB na posledním zasedání rady nevyloučili brzké snížení sazeb. Trhy čekají, že by se sazby v následujících třech měsících měly dostat o celý jeden procentní bod níže, tedy ze současných sedmi na šest procent.Tak optimistický ekonom Dominik Stroukal není. Na listopadovém zasedání podle něj radní ČNB ke snížení sazeb ještě nedospějí. „Vsadil bych na pomalejší a prosincové snižování. Nemyslím si, že v současné době má centrální banka motivaci nás překvapovat a šokovat, jako to dělala za covidu, když se sazby zvyšovaly,“ odhaduje v podcastu Ve vatě.To v Polsku centrální bankéři trh naopak překvapili razantnějším snížením úroků. Navzdory dvojciferné inflaci setnuli základní sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. „To možná nalilo optimismus i našemu trhu. My ale nejsme Polsko,“ říká Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Doba levnějších úvěrů, hypoték a peněz obecně se však blíží. „Vracíme se do éry levnějších peněz. Ale že bychom se takhle rychle vrátili do období, na které jsme si zvykli po roce 2008, kdy byly sazby na nule, to bude ještě trvat. Nejen u nás, i ve světě,“ předpovídá.„Budeme muset počkat minimálně do konce příštího roku, než budeme zase mluvit o nějakých normálních sazbách, ale na nulu se dostaneme až dlouhodobě,“ dodal ekonom s tím, že i Česko míří k „japonskému scénáři“.„Dlouhodobě míříme do světa, který známe už 30 let z Japonska. Růst nebude takový, jaký si pamatujeme. Svět čeká japonská cesta. Už kvůli tomu, že stárneme,“ řekl.Inflační očekávání jsou v tuzemsku podle ekonoma stále vysoká. Teď podle Stroukala záleží na tom, zda nás centrální bankéři dokážou přesvědčit o tom, že svět je zase v pořádku. Ať už jde o šéfa amerického Fedu Jeroma Powella, nebo guvernéra ČNB Aleše Michla.„Na těchto dvou to záleží nejvíc, jestli nás dokážou přesvědčit o tom, že jsme se vrátili zpátky a všechno je fajn, tak pak všechno fajn bude. Pokud nás o tom nedokážou přesvědčit, tak se my všichni budeme chovat, jako kdyby inflace byla vysoká.“Co se bude dít, až sazby klesnou?Až ČNB sazby sníží, začnou zlevňovat i hypotéky, ale velmi pomalu. Jejich ceny se odvíjejí od dlouhodobějších sazeb na trhu. „Nastartuje to nějaký trend a tenhle trend postupně nastartuje třeba trh s nemovitostmi a ty hypotéky to trošku nakopne,“ říká ekonom.„Jak budou padat sazby, už nebude tak jednoduché dát si peníze jen na spořicí účet a mít ty peníze likvidně u sebe, kdykoliv je potřebuju,“ říká Stroukal. Už teď je však podle něj třeba uvažovat, jak se na snížení sazeb připravit.„Já pořád ještě hodně peněz držím bokem. Čekám na příznivější období nižších sazeb. Ale lidé si už teď můžou vybrat nějakou nemovitost. Je dobré být investičně připravený,“ říká Stroukal.Banky vydělávají, když jdou sazby nahoru i dolůJedním z odvětví, která z vysokých sazeb těžila nejvíce, byl finanční průmysl. Podle Stroukala však bude nadstandardně vydělávat dál. „Ty jednoduché žně bankám skončí. Neznamená to ale, že se banky překlopí ze zisku do ztráty, bankovnictví je zázračná oblast, kde se vydělává, když jdou sazby nahoru i když jdou dolů.“Dlouhodobé snižování sazeb hraje do karet dlouhodobým investorům. „Jakmile padají sazby, tak se investuje dobře, ale na to si ještě počkáme. Úplně bych neočekával nějakou jízdu na českém akciovém trhu kvůli tomu, že se sníží sazby,“ mírní nadšení Stroukal.Se snížením sazeb čekají změny i českou korunu. „Koruna si pravděpodobně neudrží svůj kurz. Tohle bude mít reálné dopady na české podniky a české domácnosti. Nepomůže to nikomu, kdo bude chtít odcestovat do zahraničí, pomůže to exportérům,“ vypočítává Stroukal.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nejdřív jeden z nejpovedenějších poločasů Sparty proti týmu z elitní evropské soutěže - a pak suverénní a dominantní výkon i v deseti proti Hradci. Letenští před reprezentační přestávkou potvrdili fantastickou fazonu. Podle analytika a experta Miroslava Jirkala, který byl hostem nového dílu pořadu Ligový insider, už se vyrovnala evropské úrovni Slavie. “Hraje ale jiným stylem,” upozorňuje Jirkal. “Je to brejkovější mužstvo. Tým, který využívá volných prostorů. Jakmile ho má, tak tam zrychlí. Právě to zdobí Spartu. Když hraje kombinačně rychle a používá rychlé vertikální pasy, najednou ovládá hru a hraje velmi dobře. Tohle uplatnila s Dinamem Záhřeb včetně presinku a represinku a mělo to velkou platnost. Dinamo nevědělo, kam skočit. Sparta to zopakovala i na Betisu,” dodává.   Co se dále dozvíte v novém díle Ligového insidera? Proč Slavii chybí trpělivost? Proč se Ladislav Krejčí může vrátit do středové řady a co získal na stoperu? Kvůli čemu se Adam Karabec odšpuntoval a proč by konečně mohl naplňovat svůj potenciál? Kdo je nejlepší volba na hrot útoku Slavie? A mají sešívaní na tomto postu správný počet hráčů? Který slávistický hráč nejvíc chybí v sestavě? V čem může nové pravidlo, kvůli kterému byl Veliče Šumulikoski vyloučen, zkulturnit české lavičky?

Vilém Jakeš je devatenáctiletý skateboardista, člen reprezentace ve skateboardingu, mistr republiky do 23 let ze Skate klubu Moravia Polešovice. Ještě v sezóně 2019 hrál hokej, pak ale přešel ke skateboardu. „Jakmile začal covid, hokej stopnul, hledal jsem něco, čím se zabavit,“ vypráví. Přestože je jeho otec Vilém Jakeš hokejovým trenérem, přiznává, že je rád, že se jeho syn rozhodl skateboard vyzkoušet. Jaké byly pro oba začátky Vilémovy nové sportovní kariéry?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přinášíme Vám vybrané téma z pravidelného přehledu Co týden dal, který je pouze pro naše předplatitele na herohero.co/kanarcivsiti. ⛺️Co znamená, když Lotrando žije v totalitě a hrozí mu koncentrákRychle zmíníme 2 demoralizační taktiky:Zrcadlení (mimicking)Jakmile významná a hodnotově zabarvená slova vezme do úst někdo na straně nepřítele, stane se podivná věc: Získá silné stoupence jen základě zvuku a prožitku těchto slov, těchto kontextových axiomů, o kterých se nediskutuje. Vyvolá štítivost k těmto slovům, symbolům a narativům v táboře demokratů a těch, kteří ještě propagandě nepodlehli a cítí najednou odpor. Symboly: Vlajka, židovská hvězda, kříž, Kristus, Slova: vlast, slova jako totalita, nesvoboda, svoboda, státnost, národ, bratrství, právo, čest, demokracie, lid, křesťanský, holocaust, mateřství, tradice, judeo-křesťanská civilizaceMemy: SaveTheChildren, I can´t breath, WeThePeople, FreeSpeechHnutí a ideje: BlackLivesMatter, boj proti pedofilii, Svoboda slova, feminismus, ochrana dětí, křesťanství, Strach na DVTV: 50.LÉTA, jeho bláboly o kriminálech repostoval Andrej BabišDuka: Dítě bez matky a otce je na tom hůře než ukrajinský voják :    “Židé a křesťané jsou opět jako za nacismu a komunismu pod tlakem, protože hájí manželství muže a ženy"Sadistická krutostPředvádění a normalizace krutosti lidem “on the fence”Rozdělování společnosti na ty, které krutost odpuzuje a na ty, kterým nevadí nebo dokonce imponuje (grab them by the pussy, popravy ISIS, normalizace krutosti a vytváření ghet pro ty, kterým to vadí)Posouvání Overtonova oknaIdentifikace sadistů skrze datovou analýzu - jsou užiteční v onlinu i v reáluPodpořte nás na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

„Mé skladby jsou barevné. Mám hrůzu z toho, že se posluchač bude nudit. Jakmile něco napíšu, musím mít vidinu, že to půjde ,ven‘," říká skladatelka současné vážné hudby Jana Vöröšová v pořadu Hovory. Označení soudobá vážná hudba zrovna v lásce nemá. „Vlastně to zní strašně,“ dodává.

Připusťme si to: stát selhává. Jakmile jakýkoliv úřad čelí většímu náporu, okamžitě se hroutí. Na vině je pravěká byrokracie postavená na papírování, tedy chybějící digitalizace státní správy.Pár konkrétních případů. Před úřady práce stojí fronty lidí, kteří žádají o příspěvek na bydlení. Lidé mířící do předčasné penze čekají na vyměření důchodu déle, než je zákonem stanovená hranice 90 dnů. Žáci ucházející se o místa na středních školách žijí týdny v nejistotě kvůli chaosu kolem přijímaček. A dětské skupiny, které suplují chybějící mateřské školky, dostávají od státu pozdě peníze na provoz.Jak je to vůbec možné? Téma pro politický podcast Vlevo dole a jeho autory, reportéry Václava Dolejšího s Lucií Stuchlíkovou.Podpořte Vlevo dole v anketě Podcast roku!„Zmíněné problémy tady byly vždycky, jen nebyly tolik vidět. Dokud nehoří, nic neřešíme. Když se teď potíže nakupily a znásobily, tak to státu najednou vybouchlo po rukama,“ míní Dolejší.Mnohé by usnadnila a vyřešila tolik vzývaná digitalizace, ale státní správa je jí brání - jako každé jiné změně. „Pokud politici nemají sílu, vůli a odvahu, tak reformy fungování státní správy neprosadí. A asi moc nemají, mnozí o tom v minulosti hodně mluvili - a pak nic,“ dodává Stuchlíková.Proč je ve státní správě tolik „sirů Humphreyů“? Běží software na ministerstvu práce a sociálních věcí na děrné štítky? A kolik lidí se dneska domluví jazykem Cobol? Pusťte si celou epizodu se zbrusu novými rubrikami!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.