Podcasts about Konec

Združenje Evgen Blankin bo tudi letos v Vidmu pripravilo tečaje in pouk slovenščine za otroke in odrasle. Ta petek bo v okviru tradicionalne prireditve Friuli Doc za vse osnovnošolske otroke v mestni knjižnici potekala dvojezična kreativna delavnica Nagajive skrivnosti skrite med vejami pod vodstvom beneške umetnice Luise Tomasetig. V soboto bo združenje na povabilo mestne uprave predstavilo svoje dejavnosti na stojnici v ulici Mercatovecchio, ki bo na voljo organizacijam, ki se v pokrajini ukvarjajo s kulturo in domačimi jeziki. Od sredine meseca bodo otroci imeli možnost obiskovanja tečaja jezika in dejavnosti v slovenščini v dveh starostnih skupinah pod vodstvom vzgojiteljice in učiteljice iz Slovenije. Oba tečaja bosta brezplačno potekala vse šolsko leto ob ponedeljkih popoldan v prostorih župnije svetega Kvirina v Vidmu. Konec septembra bosta stekla tudi tečaja slovenskega jezika in kulture za odrasle, in sicer za začetnike in nadaljevalni tečaj. Združenje Blankin organizira tudi različne dopolnilne dejavnosti, ki pripomorejo k boljšemu poznavanju kulture in življenja v Sloveniji, še piše petnajstdnevnik Dom.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Splitsville a Velký vlastenecký výletrozhovor s autorkou komiksů Liv Strömquistvýstavy Ladislavy Gažiové Něco je ve vzduchu (Karpuchina Gallery) a Kláry Sedlo Předpověď počasí (Galerie Klatovy / Klenová)knihy Marka Fishera Duchové mého života (Broken Books) a Stefana Libertiho Vládci jídla (Absynt)padesáté výročí tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa)koncert kapely Finský barok Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Česko bude v Unii vystupovat proti návrhu na sledování komunikace na internetu. Zastánci návrhu tvrdí, že pomůže omezit šíření dětské pornografie, podle odpůrců lidé přijdou o soukromí. „Nechceme narušovat koncové šifrování. Podporujeme upravený návrh od europarlamentu,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus europoslankyně Progresivního Slovenska Veronika Cifrová Ostrihoňová. „Dětská pornografie je zlo, ale ani úprava neodstraňuje problémy,“ namítá europoslanec ODS Alexandr Vondra.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenci v sosednjih državah s svojimi organizacijami skrbijo za razvoj narodne skupnosti in to na različnih področjih; od kulture in kmetijstva do gospodarstva in športa. Ena od možnosti za okrepitev stikov s pristojnimi ministrstvi v Sloveniji so zamejske koordinacije. Že leta 2012 je bila ustanovljena Zamejska kmetijska koordinacija, ki povezuje slovenske kmečke zveze iz sosednjih držav z ministrstvom za kmetijstvo. Konec leta 2022 je bila ustanovljena Zamejska gospodarska koordinacija, lani pa še ZAŠKO – Zamejska športna koordinacija, obe pod okriljem ministrstva za gospodarstvo, turizem in šport. Junija letos pa je bila v Novi Gorici slovesno ustanovljena še Zamejska kulturna koordinacija, ki povezuje kulturne zveze in društva iz vseh štirih sosednjih držav. Po prvi seji so bili vtisi predstavnikov iz sosednjih držav previdno optimistični. Zakaj? Kaj bo naredilo pristojno ministrstvo, da ne bo ostalo zgolj pri besedah in bo koordinacija tudi dejansko zaživela? Prisluhnite!

Kakšne so značilnosti letošnjega junija, julija in avgusta? Nekateri poletni dnevi so bolj spominjali na jesen, toda imeli smo tudi daljša obdobja vročine. Z začetkom septembra smo vstopili v meteorološko jesen in v novo sezono Svetovalnih servisov. Gost prvega bo meteorolog Brane Gregorčič z Agencije za okolje, ki ga vprašamo tudi o zanesljivosti sodobnih vremenskih napovedi in drugih – z vremenom povezanih – zanimivostih. Pišite na elektronski naslov prvi@rtvslo.si, zapišite vprašanje na spletno stran Prvega ali pokličite med oddajo.

Piše Miša Gams, bereta Maja Moll in Igor Velše. Dejan Koban – pesnik, založnik in montažer na TV Slovenija – naj bi doslej napisal okrog dvajset pesniških zbirk, o katerih na ovitku zadnje zbirke Mrčes, piše, da jih je osem izdal, dve sta shranjeni v oblaku, pet jih je med selitvami izgubil, pet pa obredno odvrgel v kontejnerje za papir. Pred tremi leti je ustanovil založbo Črna skrinjica in pod njenim okriljem izdal 27 pesniških zbirk avtoric in avtorjev različnih generacij, pri katerih se kot rdeča nit vije črna naslovnica brez vidnejših podatkov, a ko jo bralec odpre, se znajde na posebni detektivski odpravi prepoznavanja različnih pesniških stilov in izrazov. Mrčes je formalno gledano njegova sedma avtorska pesniška zbirka. V petih oziroma šestih sklopih – če štejemo še zadnjo pesem v rubriki Konec – beremo 50 pesmi, kar nas spomni na avtorjev body art projekt pre_več, ki v obliki knjige vsebuje fotografije tetovaž 49 krajših odlomkov iz pesmi avtorjev in avtoric iz Slovenije in širšega območja Balkana. Posamezne sklope v zbirki Mrčes je Koban opremil s citati prijateljev ali pa z verzi iz njihovih pesniških zbirk – tako lahko v uvodu preberemo verz Nežke Struc, v zaključku pa verza Monike Vrečar in Lenarta Sušnika. Še dva pesnika, ki sta sodelovala pri zborniku Črne skrinjice, prepoznamo ob branju Kobanovih pesmi jate in odraščanje. V prvi zapiše: “gregor kosi računa na mehkobo / črnih pulijev, sam prisegam skozi / steklena zapestja, veliko obljubljam. / kot perje. kot jaspis. kot žonglerji z / ognjem. gregor kosi poje dunajsko / torto. se evidentira v službo. mene / se nikoli več nihče ne bo dotaknil.” V pesmi odraščanje pa se pomudi pri pesniku Vidu Karlovšku: “vid karlovšek stoji na krožišču in vihti / svoje pesmi okoli valobranov. vid je / porozno tipalo.” Zdi se kot da Koban gradi svoj pesniški slog na odmiku od drugih pesniških estetik, a jih na specifičen način ponotranji in do njih vzpostavi ambivalentno razmerje, ki mu služi kot inspiracija za asociativno porajanje verzov. Tudi bežen pregled naslovov v zbirki Mrčes – za katere si je avtor brez dvoma vzel veliko časa – kaže na spontano in hkrati premišljeno snovanje besednih verig, ki se porajajo iz nezavednega po vsakič drugačni verigi asociacij. Naslovi, kot so Rikše niso konkurenčne belim teslam, Tiranu je v učko padlo razpelo, Majhni diktatorji si ne zmorejo sami zavezati vezalk, Madeže preprosto zasteklimo, Vragolije smo obesili za vratove in jim pozabili sneti uhane, Mozart se je pozabil žogat, zato nam uhaja iz spomina itd. spominjajo na izposojene drobce groteskne vsakdanjosti, ki jih najdemo v reklamnih sporočilih, medijskih novicah, slasherskih filmih, popevkah in postmodernistični dekonstruktivistični poeziji, kateri je pesnik naklonjen tako po vsebini kot po formi. Med branjem pesmi se bralec mimogrede znajde v kolažu najrazličnejših vtisov, impresij in sugestij, razmejenih s piko, kar vnaša v branje navidezen občutek determiniranosti in ločenosti od ostalega teksta. In dejansko verz, ki se lomi na sredini, v naslednji vrstici s pomočjo ločil in enakozvočnih besed dobi rahlo drugačno konotacijo in kontekst, zato se zdi, da lahko isto pesem beremo na več načinov. Ena izmed njih je pesem trening: “težke / stopinje se zaganjajo v / ustnice, ne moreš oprostiti. // nešteto koncev / se pase po tebi.” V pesmi z naslovom primitivnost se je zalepila globoko v nebo naših drhtenj pa se pesnik poigrava z besedama prozorno in porozno: “… vedno več vrstic je bledih. / prozornih. poroznih. skoznje / mezijo podivjane klofute. // vedno bolj smo prezebli. / vedno bolj se tehtamo / v drsenju skozi potrpljenje.” Lucidne vizije, ki jih servira pesnikovo nezavedno, bralčevo nezavedno prepoznava kot oporne točke, okrog katerih nehote gradi smisel skozi mreže označencev, katerih označevalec je izmuzljiv in fluiden. Pesmi se na ta način izognejo klasificiranju in umeščanju v najrazličnejše sheme in kategorije, in to je tudi odlika Kobanovega pisanja. O posamezni pesmi namreč ne moremo reči, da je družbenokritična ali intimistična, objektivna ali subjektivna, angažirana ali larpurlartistična, saj jo lahko beremo na več vzporednih nivojih iz različnih vidikov realnosti, ki se osredinja skozi večplastni lik Dejana Kobana. Črke se skozi mehanizme sozvočja in asociacije, ki jih pozna le pesnik, gostijo v besede in besedne zveze kot nemiren mrčes, ki postaja čedalje bolj glasen in nadležen, saj bralcu ne pusti počitka, ampak od njega zahteva aktivno držo in osredotočenost. Od njega zahteva prav to, česar v vsakdanjem življenju ni vajen, saj je – obkrožen z elektronskimi napravami, prevajalniki in umetno inteligenco, ki mu preparira realnost – navajen na udoben, razumljiv, enostaven in jasen monolog. Po drugi strani se zdi, da Kobanov monolog postaja vse bolj pluralen, razsrediščen in iztirjen. V pesmi z naslovom približujemo se iztirjenim, piše: “… manično opletamo / s pahljačami. Manično iščemo zlate žile. Ko / pridemo do ničesar, se zavijemo v zdrs. // opraskani rinemo v vrh.” Dvoumno, ambivalentno in paradoksalno človekovo naravo, ki stremi na eni strani k doseganju vrha, na drugi pa si gradi podzemna skrivališča, še najbolje opiše pesem garje, domače živalice: “a boš že dogradil podzemno / skladišče? Logotipi ne tipajo. / grulijo. zabijajo. brišejo. monoliti / se skopajo v jutranji belini in sipljejo / občutek, da je svet nov in lačen. / pospravi oglje, v novi dobi bomo / trošili mamute, sekvoje, tintine. / jecljaš. Preveč cuzanja. slačiš / se. na varnem si. poješ piškotek. / se izprežeš. samozadovoljiš. / konec sveta te čaka v kavarni. / ne mudi se mu, poobeduje / presno pistacijevo tortico. // imaš še nekaj časa”. Če se zdi, da se lahko tolažimo, da imamo v tem brezumnem svetu morda še nekaj časa za gradnjo podzemnih zaklonišč in piramid v podobi pistacijevih presnih tortic, nam čas, ki ga opisuje Mrčes, kot saharski pesek sproti izginja med prsti. Zaustavimo ga lahko le z neskončnim listanjem in prebiranjem pesniške zbirke, ki nam hkrati služi za preganjanje najrazličnejših insektov. Preverjeno.

Karvinsko se o další krok přiblížilo k definitivnímu konci těžby černého uhlí. Z firmy OKD k dnešku odchází 150 horníků, kteří se v podzemí starali o dopravu, přípravu a montáž těžkých strojů. Už nejsou potřeba a musí si hledat jinou práci.

Návrat do školních lavic nepřináší dětem většinou radost, ale spíš obavy. Na školu se vyloženě těší podle výzkumu NMS Market Research jen 9 procent dětí. Negativně to naopak vnímá 62 % žáků základních škol, 58 % středoškoláků a polovina všech gymnazistů. Stresuje je nadcházející učení i kolektiv. „Jsou děti, které to mají složité i kvůli nám, rodičům, protože mají úzkostné rodiče,“ podotýká dětský psycholog Jan Kulhánek. Dětem by podle něj školu zpříjemnilo i to, pokud bychom doma na učitele a systém nenadávali. Jak ale poznáme, že u dětí nejde jen o běžný strach ze změny, ale že ho máme začít řešit? Jan Kulhánek, autor knihy Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, byl hostem PoliTalku.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Výstraha z Německa: Končí sláva evropského průmyslu? Konec snu o volném trhu. Antibabiš u piva. Pokud bude Babiš vládnout, bez extrémní pravice nebo extrémní levice se neobejde. Umělá inteligence jako společník do nepohody.

Část amerických republikánů se hrdě hlásí k odkazu Ronalda Reagana a jeho politiky volného trhu. Tito lidé mají z kroků aktuálního prezidenta Donalda Trumpa asi dost zamotanou hlavu. Sice se kdysi také prohlašoval za vášnivého zastánce svobodného trhu, nyní ale jeho kroky vyjadřují něco zcela jiného. Vysloužil si kritiku, že je skoro socialista, velký progresivista či prosazuje model státního intervencionismu à la Čína.

Výstraha z Německa: Končí sláva evropského průmyslu? Konec snu o volném trhu. Antibabiš u piva. Pokud bude Babiš vládnout, bez extrémní pravice nebo extrémní levice se neobejde. Umělá inteligence jako společník do nepohody.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část amerických republikánů se hrdě hlásí k odkazu Ronalda Reagana a jeho politiky volného trhu. Tito lidé mají z kroků aktuálního prezidenta Donalda Trumpa asi dost zamotanou hlavu. Sice se kdysi také prohlašoval za vášnivého zastánce svobodného trhu, nyní ale jeho kroky vyjadřují něco zcela jiného. Vysloužil si kritiku, že je skoro socialista, velký progresivista či prosazuje model státního intervencionismu à la Čína.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Milanu se je končalo svetovno prvenstvo kajakašev in kanuistov na mirnih vodah. Ob oceni slovenskih nastopov, v Italiji je nastopilo pet tekmovalcev, se posvetimo še svetovnemu prvenstvu motokrosistov, ki se je včeraj nadaljevalo z zahtevno peščeno preizkušnjo na Nizozemskem.

Konec klikání na odkazy a chození na weby, rostoucí používání AI chatbotů a soumrak vyhledávačů, které u mladé generace nahrazují influenceři. Způsob, jakým používáme web a internet, se dramaticky mění. Jak to ovlivní byznys modely, na kterých dnes fungují online média? Přežijí nástup AI klasické e-shopy?

Piše Silvija Žnidar, bereta Eva Longyka Marušič in Jure Franko. Ko dobimo v roke knjigo z naslovom Država, bi morda najprej pomislili na Platonovo filozofsko delo, ki v dialoško-filozofski globini raziskuje možnosti idealne države. A takšen je tudi naslov najnovejše pesniške zbirke gledališčnika, pesnika in ustvarjalca Jana Krmelja, ki pa se v temelju ukvarja z negativnimi vidiki represivnih oblik oblasti, pri čemer dobijo pesniki oziroma ustvarjalci pozitivnejšo vlogo, sploh v potencialih upora proti otopelosti, nadvladi materialistične potrošnje in »iztrošnje«, v boju proti terorju nadzornega kapitalizma in poplavi informacij. Njegovo delo se morda neposredno ne nanaša zgolj na »organizirano politično skupnost, ki ima na prostorsko omejenem ozemlju suvereno oblast«, v našem konkretnem primeru na Slovenijo, zagotovo pa usmerja svoje puščice tudi v to specifično strukturo. Na splošno gledano so v zbirki Država vzete pod drobnogled in kritizirane vse konstrukcije tako ali drugače organiziranih rigidnih in zatiralskih formacij na globalni ali lokalni ravni, v mikro ali makro perspektivi. Formalno je zbirka členjena na pet delov s pomenljivimi naslovi, z uvodno pesmijo Duma 2022, ki je hkrati dialog s Šalamunom in tudi napoved osnovnih topik in motivov v celotnem delu. Hitro seveda ugotovimo, da deli tematsko niso strogo ločeni med sabo, poetične misli in refleksije se fluidno pretakajo skozi vse razdelke. V prvem, imenovanem Otroci kapitalizma, ki ga lahko beremo kot jedko-pikri preobrat imena glasbene skupine Otroci socializma, prevladuje razgaljanje fragmentov in podob iz otroštva, zaradi česar je to tudi pesnikova do sedaj najbolj intimna zbirka. Otroštvo se v Državi večkrat kaže dvoumno, bodisi kot nekakšna utopija nasproti formam strukturnih pritiskov in dušečim normam odraslosti bodisi kot prvi, ranljivi vir poznejših travm. Travme in bolečine izvirajo pogosto iz periferije, kjer je pesniški subjekt odraščal in se soočal z omejenostjo malih krajev, z vsakodnevnim nasiljem in brezperspektivnostjo, depresijo tamkajšnjih prebivalcev in delavcev. Upodobitve teh družbenih skupin in posameznikov so mestoma sicer rahlo distancirane, pristranske, skiciran je predvsem negativni, skorajda odvraten vidik teh ljudi: »ogabni, pijani moški / jočejo v polsvetlobi«. Te pesmi so najbolje uspele tam, kjer kažejo tudi razumevanje brezizhodne situacije. Teksti prvega dela so tudi najbolj narativno orientirani, verzi se razpirajo v širino, kar je očitna razlika od prejšnjih dveh zbirk, ki sta »prisegali« na jedrnatost, krčevitost izraza. Poglavje oziroma cikel z naslovom Država se v svoji sredici najbolj zagrize v kritiko makro in mikro izkoriščevalskih sistemov, kapitalistično in tehnofevdalistično kolonizacijo in degradacijo subjekta, česar se loteva iz različnih gledišč, pri čemer je znova pomemben motiv otroštva, v že zgoraj omenjenem smislu. Preostanek zbirke skuša iskati potencialne izhode, olajšanje in rešitev v ljubezni, skupnosti, odprtosti in umetnosti, kljub vsemu pa je še vselej na delu tesnoba, negotovost vase, ontološka dekreacija sebstva in sveta, pesnik si ne dela utvar popolne subverzije oziroma transformacije. Zadnji del knjige, Vesele pesmi, je intertekstualna predelava že omenjenih problematik in refleksij, kar se zdi nekoliko odveč, kot da bi bilo nekaj napaberkovano v končni etapi sestavljanja dela, kar pa bi bilo morda lahko izhodišče za neko drugo zbirko. Kritiško oko bo v zbirki Država zaznalo tudi določene šibkosti, ki se tičejo formalnih prijemov, potez in vsebinskih vprašljivosti. Kot že omenjeno, Krmelj v zbirki vpeljuje daljše pesmi, ki so zelo pripovedne, občasno celo preveč, zaradi česar lahko delujejo suhoparno, brez pesniškega naboja in močnega ritma. Seveda bi bil takšen postopek lahko popolnoma legitimen, če bi bil naostren recimo s kristofovsko ali jelinekovsko pikrostjo, suhim humorjem, takšnim ali drugačnim suspenzom ipd.: »Morda lahko izbriše / izključenost iz pozicij moči, / vraščeno manjvrednost, morda / lahko vsak glas najde mesto zase / v prihodnosti. // Morda tudi ne: morda ostanemo ujeti / v ponavljanje te nemoči, občutka, / da nas ni, da smo svobodni / le v obsesijah in nasilju, / v ranah, ki jih dedujemo.« Nekateri verzi tukaj delujejo preveč razlagalno in interpretativno, premalo je prepuščeno govorici, implicitnemu ustroju same pesmi. Spet v drugih pesmih, ki so bolj strnjene v izrazu in operirajo tudi na ravni prispodobičnosti, metaforičnosti in figuralike, ki je je v tokratni zbirki nekoliko manj, neredko naletimo na rime, ki pa se včasih zdijo uvedene ad hoc, uporabljene za potrebe zvočnega ujemanja in besedne igre, pri čemer pa utrpi pomen, saj verzi pomensko izzvenijo v prazno ali pa se zdijo prisiljeni. Kot je bilo ugotovljeno že v nekaterih kritikah prejšnje zbirke, pesnik uvaja filozofsko, ontološko obarvane sentence, ki pa v svoji rahlosti, površinskosti pogosto ne padejo na plodno podlago. Najde se tudi kakšna pesem, ki preprosto trpa vase preveč motivno in refleksivno različnih vsebin, pri čemer so prestopi včasih premočni, suspenz med različnimi deli ni konsistentno elaboriran, ali pa končen »nauk« deluje naključno, prazno. Tem opazkam navkljub pa nikakor nočem trditi, da gre za »zgrešeno« ali slabo delo. Nasprotno, Krmeljeva zbirka Država je polna različnih obetov, tako jezikovnih kot sporočilnih, še posebej dragocene so strjene poeme, kjer se pesnikova imaginacija najbolj sprosti. Krmelj prodorno detektira nevralgične točke kaotičnega kronotopa, v katerem se nahaja, pri čemer ne ponuja enostavnih rešitev, temveč manifestira dvoumnosti in bivanjsko tesnobo, sopostavlja drobne emanacije možnih utopij, ki se vežejo na skupnost, ustvarjalnost, ljubezen in otroško »nedolžnost«, temu pa postavlja nasproti prihodnost dušeče antiutopije, ki se zarisuje že v sedanjosti. Tudi njegova pisava se vse bolj osvobaja tujih vplivov, z Državo dokazuje, da prihaja na območje svoje govorice. Konec koncev, intrigantno branje za marsikaterega bralca. Zaključimo to recenzijo s Krmeljevimi jedrnatimi, neposrednimi in za kanec upajočimi verzi: »Ljubezen je skrb, in ne boj / ali krhka spojina zavisti in želje. // Obstaja država, / v kateri preživijo / vse moje identitete.«

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Probíhající a končící uzavírky komunikacíObchvat Vítězného náměstí a memorandum Prahy s Ministerstvem obranyMěstská policie obdrželo další „botičkové“ autoMěření rychlostiPokračující stavba trolejbusu na Hanspaulku a informativní odpolednePředjíždění tramvají na VlastiněÚpravy ulic Jugoslávských partyzánů, Čs. armády, Jaselská, Pod Kaštany___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Štetl fest je mezinárodní multižánrový festival židovské kultury, který se každoročně koná na přelomu srpna a září v Brně. Věnuje se oživování paměti míst, osobností a příběhů spojených s židovskou historií, která byla násilně přerušena během druhé světové války. Festival propojuje široké spektrum kulturních a vzdělávacích institucí a otevírá prostor pro dialog o židovské identitě, paměti, tradici i současnosti. Program tvoří koncerty, divadelní inscenace, výstavy, přednášky, architektonické procházky, dětské dílny a komunitní akce. Čtvrtý ročník mezinárodního multižánrového festivalu židovské kultury Štetl fest se uskuteční na přelomu srpna a září 2025 v Brně. Festival, který si během své existence vybudoval renomé největší přehlídky židovské kultury v České republice, proběhne na řadě míst spojených s židovskou historií a opět propojí brněnské i celostátní instituce.

Gospodarska slika pri nas je bila v drugem četrtletju letos boljša kot v prvem, po nepričakovanem padcu je namreč sledila 0,7-odstotna rast. Nadaljnjo rast bi lahko ogrozila zunanja geopolitična tveganja, med drugim v trgovini. Na rast BDP-ja je sicer najbolj vplivala zasebna potrošnja. Druge teme: - Pred srečanjem Putin-Trump ruske sile silovito napadle Ukrajino. - Množični protesti v Srbiji prerasli v spopade z več kot sto ranjenimi. - Konec tedna po pričakovanjih prinaša vrhunec turistične sezone.

Konec tedna prinaša novo sezono državnega prvenstva nogometašic, slovenski odbojkarji pa so se po končani ligi narodov začeli pripravljati na svetovno prvenstvo, ki se bo čez natanko mesec dni začelo na Filipinih.

Pozor, pozor, mimořádné hlášení pro všechny obyvatele Moravskoslezského kraje. Vaším regionem projíždí už řadu týdnů obytný vůz s pražskou poznávací značkou. Žádná venkovská grilovačka není dost malá, aby z vozu nevystoupil zmateně vypadající sedmdesátník, který se zřejmě bude dobývat na váš pozemek.Prosím, nestřílejte na něj ani nevolejte policii. Je to Andrej Babiš a jediné, co chce, je udělat si s vámi selfie na sociální sítě a nabídnout vám brožurku o prevenci nemocí. Je možné, že – stejně jako účastníky svých mítinků – i vás bude obtěžovat otázkami typu, jestli jste už prodělali mamografii, kolonoskopii, rektoskopii, defekografii, cystoskopii, nebo jestli máte výsledky PSA, popřípadě biopsii.Pokud by vás tyto informace obtěžovaly, vezměte si na jeho mítink lékařskou zprávu. Pak už si můžete v klidu užívat předvolební veselice spojené s konzumací piva Točený Karel. Prosím, jen nechoďte do jeho obytného vozu, který si údajně přeměnil na improvizovanou sanitku, kde má prý nabízet různá vyšetření – a to pouze na vlastní nebezpečí.Na jeho mítincích se také můžete setkat s oblíbeným tématem kokainu. Na posledních akcích v Moravskoslezském kraji kritizoval předsedkyni Poslanecké sněmovny, Markétu Pekarovou Adamovou, že se na pánském záchodě na jejím patře objevil papír s nepatrným obsahem kokainu. Tento muž zřejmě trpí obsesivní představou, že by šéfka parlamentu měla více dohlížet na kvalitu a hygienu pánských toalet.Neodporujte mu, ale do sanitky nesedejte. Konec hlášení.

Ob vsakodnevnih pretresljivih prizorih iz Gaze danes odmeva uboj 5-ih sodelavcev medijske hiše Al Džazira. Izrael je priznal, da je bil cilj napada novinar Anas al Šarif, ki je pred tem na družbenih omrežjih zapisal, da jim je uspelo utišati njegov glas. Judovska država vztraja, da je bil povezan s Hamasom, za kar ni predložila nobenih dokazov. V Gazi je bilo ubitih že več kot 200 novinarjev. Drugi poudarki oddaje: - Protikorupcijska komisija s preiskavo neuradno potrdila vmešavanje premiera Goloba v delo Policije. - Pred sestankom vodij evropskih diplomacij pozivi k vključenosti Kijeva v mirovne pogovore. - Konec poskusnih meritev v Mariboru, prehitri vozniki bodo od danes kaznovani.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Soutěžní recept: Chodské koláče podle receptury z roku 1890. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak jíst nanuk? Konec plýtvání – obchodní řetězce nabízejí křivou zeleninu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Soutěžní recept: Chodské koláče podle receptury z roku 1890. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak jíst nanuk? Konec plýtvání – obchodní řetězce nabízejí křivou zeleninu.

Soutěžní recept: Chodské koláče podle receptury z roku 1890. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak jíst nanuk? Konec plýtvání – obchodní řetězce nabízejí křivou zeleninu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Konec dubna 1990. V rodinném domku jsou nalezeny brutálně zavražděné tři ženy. Středočeské kriminálce se vyšetřování nedaří. Vypadá to, že vrah si oběti vybral náhodně. Ale když po 13 letech kriminalisté znovu prověřují odebrané biologické stopy, mají štěstí. Jak zareagoval vrah, který se nic netušící po dlouhých letech ocitl v policejní kanceláři? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbenoaktualna vprašanja.

Vzpomenete si ještě na časy, kdy měl Microsoft sen, že dobude svět mobilů? Continuum smartphony s Windows 10 Mobile po připojení k doku proměnily na téměř plnohodnotný počítač. Tenhle koncept během pár let shořel i s mobilní strategií. Připomínám nám ale éru, kdy byl operační systém součástí velkých plánů Microsoftu.Windows 10 oslavily 29. července své desáté narozeniny. Při té příležitosti vzpomínáme na zajímavé funkce, které přinesly. Z těch úspěšných můžeme jmenovat Hello, tmavý režim, Edge či virtuální plochy. Ty neúspěšné nám minimálně připomínají, že Desítky za sebou zanechají nesmazatelnou historickou stopu.Jedenáctky budou brzy jedinými běžně podporovanými Windows, protože podpora Windows 10 skončí v říjnu. Domácnosti za určitých podmínek mohou přijímat bezpečnostní aktualizace o rok déle. Pokud máte kompatibilní počítač, můžete zdarma upgradovat na Windows 11. S trochou vůle to jde i neoficiálně.01:16 – 10. narozeniny Windows 1005:52 – Konec dotekové nadvlády16:30 – Hello!20:30 – Smrt Internet Exploreru24:13 – Ohořelé ambice34:04 – Jak řešit konec podpory

Minister za solidarno prihodnost Simon Maljevac je na začetku leta napovedal, da bodo do marca spremenili zakon o socialnem varstvu in tako rešili tisoč ljudi z ovirami, ki jim zaradi zakonske neurejenosti grozi deložacija iz stanovanjskih skupnosti. Konec julija sprememb še vedno ni. Zamuda ne skrbi le uporabnike stanovanjskih enot, ampak tudi starše otrok z ovirami. Novela naj bi jim namreč zagotavljala dodatno pomoč. Kaj v resnici prinaša, kako bo država poskrbela, da nove pravice ne bodo le mrtva črka na papirju ob velikem pomanjkanju kadra? Kaj starši otrok z ovirami pričakujejo od sistemskih sprememb in kaj bodo dobili? Gostje: Magdalena Žakelj, višja svetovalka z Direktorata za starejše, dolgotrajno oskrbo in dezinstitucionalizacijo na Ministrstvu za solidarno prihodnost; dr. Andreja Rafaelič, strokovno-raziskovalna sodelavka na Inštitutu za socialno varstvo; Tilen Recko, predsednik Društva Altra – Odbora za novosti v duševnem zdravju; Rene Hajnc, oče dvojčkov, ki imata cerebralno paralizo.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanjem, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Americký Kongres schválil miliardové škrty v zahraniční pomoci. Pokračuje tak likvidace Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). V dnešní epizodě přinášíme kromě popisu důsledků jejího zrušení pro systém globální rozvojové pomoci také vyprávění insidera o tom, jak se agentura pod nátlakem Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE) postupně hroutila. Hosté: Ondřej Horký-Hlucháň - výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Eric Manton - bývalý zaměstnanec USAID Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vstup sociálních demokratů – či po novém socdemáků – na kandidátky hnutí Stačilo!, se nejčastěji interpretuje skrze vzpomínky na minulost. Historie – komunisté v roce 1948 spolkli sociální demokracii násilím –, se tak má dnes nějakým způsobem opakovat. SOCDEM se tentokrát poddává dobrovolně, a to z úplně jiných důvodů než tehdy. Není v tom ideologie, nýbrž přitakání běhu času a proměně politiky jako takové.

Vstup sociálních demokratů – či po novém socdemáků – na kandidátky hnutí Stačilo!, se nejčastěji interpretuje skrze vzpomínky na minulost. Historie – komunisté v roce 1948 spolkli sociální demokracii násilím –, se tak má dnes nějakým způsobem opakovat. SOCDEM se tentokrát poddává dobrovolně, a to z úplně jiných důvodů než tehdy. Není v tom ideologie, nýbrž přitakání běhu času a proměně politiky jako takové.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, gospodarska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

V večjem delu Evrope še traja vročinski val, ki pa naj bi se po napovedih začel počasi umirjati. Visoke temperature pri nas lahko pričakujemo tudi danes in jutri. Ob tem vse bolj skrbi suša, ki je v večini države huda, ponekod pa izjemna. Že zdaj je znano, da bo škoda zaradi suše v kmetijstvu velika, ob tem pa se krepijo pozivi k ureditvi večjih sistemov namakanja. V oddaji tudi o tem: - Nov evropski podnebni zakon bolj prizanesljiv do članic Unije - Poljska z uvedbo nadzora na mejah z Nemčijo in Litvo vrača žogico Berlinu. - Zaradi hvalevrednega sistema krvodajalstva pri nas zaloge krvi stabilne tudi poleti

Konec delovnega tedna je čas za inventuro domačega dogajanja. V Tedenskem aktualnem mozaiku potegnemo črto pod dogajanje, ki je zaznamovalo politični prostor in gospodarstvo. Analiziramo in komentiramo socialna, zdravstvena, ekonomska in vsa preostala družbeno aktualna vprašanja.

Je až neuvěřitelné s jakou jistotou se můžete spolehnout na to, že když Donald Trump začne bombardovat, značná část vedení demokratů a prominentních amerických liberálů mu začne tleskat – možná s výhradami, ale začne. Platilo to v roce 2017 a platí to i dnes. Když vyslal Trump na začátku svého prvního funkčního období rakety na Sýrii, moderátor liberální televizní stanice MSNBC Brian Williams se zasnil. „Jsem veden krásou našich zbraní,” citoval moderátor Leonarda Cohena.