Podcasts about dlouho

Už ve starověku lidé chtěli mít rovné zuby a krásný úsměv. Ve svých dílech o rovnání zubů psal už Aristoteles. A jak to bylo dál?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový kavárenský azyl nabídlo charitě Slezské zemské muzeum v Opavě. V Müllerově domě se už plánuje, kde budou stoly a židle. Lucie Švejdíková je spokojená.

Jedním z velkých olympijských příběhů je návrat snowboardcrossařky Evy Adamczykové na hry. Při své třetí olympijské účasti vybojovala třetí medaili. Po stříbru z Livigna tak má kompletní sbírku cenných kovů. Dlouho přitom nebylo jasné, jestli se po porodu syna Kryštofa opět vrhne do profesionálního sportu.

Jedním z velkých olympijských příběhů je návrat snowboardcrossařky Evy Adamczykové na hry. Při své třetí olympijské účasti vybojovala třetí medaili. Po stříbru z Livigna tak má kompletní sbírku cenných kovů. Dlouho přitom nebylo jasné, jestli se po porodu syna Kryštofa opět vrhne do profesionálního sportu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouho jsme se neviděli (a neslyšeli!) ve veřejném podcastu! Tak tady pro vás máme jedno novoroční překvápko ve formě nového Life updatu Se ségrou.Life Update je náš podcastový formát, kdy si vyhradíme nerušenou hodinku na povídání, a jak název napovídá, updatujeme jedna druhou o tom, co se děje v našich životech. Tuhle osobní epizodu jsme se rozhodly zpřístupnit i veřejně.Od ledna totiž měníme koncept hlavního podcastového domova, http://Herohero.co/Sesegrou. V naší skvělé komunitě Se ségrou se tam každý měsíc věnujeme jednomu tématu do hloubky. Zveme si hosta, který nás do tématu ponoří, podporujeme se vzájemně v objevování a učení se, a taky se každý měsíc osobně vídáme. V lednu to bylo tvoření a kreativita, v únoru to bude skincare a péče o pleť, ale i o sebe. Přidejte se k nám!Všechny epizody (je jich víc než stovka!) a témata můžete poslechnout na http://herohero.co/sesegrou. Odběr stojí 3 eura měsíčně, zpřístupní všechen obsah a jde kdykoliv zrušit.

⚠️ PŘEKLOPTE TEORII V REÁLNÉ VÝNOSY ⚠️ ► Vstupte do DK Investičního Klubu a přidejte se k více jak 1400+ investorům zde

Současný stav a budoucnost českého stavebnictví? Hlavním tématem je nezbytný přechod k maximální efektivitě, která spočívá v používání kvalitních materiálů snižujících nároky na drahou a nedostatkovou lidskou práci.Ondřej Svačina je spolumajitel a jednatel společnosti Meffert ČR, dceřiné společnosti Meffert AG. Ta představuje  jednoho z evropských lídrů v oblasti stavební chemie. Hlavními produkty jsou například interiérové a fasádní barvy, omítky a zateplovací systémy. Ondřej od nástupu v roce 2002 v Meffert prošel téměř všemi pracovními pozicemi. Prošel skladem, míchárnou, logistikou i obchodem, díky čemuž zná detailně procesy a chod celé společnosti.

Kromě aktuální situace kolem Grónska je ve Vizitce řeč o historii Inutitů, dánském vlivu i kauzách, které Gróňany otřásly. „Dlouho byli obyvatelé druhé kategorie. Nitroděložními tělísky chtěli Dánové kontrolovat jejich populaci,“ popisuje ve Vizitce. „Grónská krajina ve mně vzbuzuje velké zklidnění, život na ostrově plyne pomalu, lidé nechtějí spěchat.“Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudbu dělám, jako by se sešli Koubek s Bittovou na houbičkách, zpívám hláskem podivným, ale miluju toJe jedním z nejoblíbenějších českých výtvarníků, však to má i v genech. Maminka Libuše byla světoznámou designérkou hraček, otec zase skvělým malířem. „Nikdy jsem od nich ale pořádně neslyšel hudbu,“ říká Petr Nikl v podcastu, který se do hloubky věnuje právě vztahu k muzice.Vzhledem ke svému nezvykle vysoko položenému hlasu Nikl pochybuje, prošel-li vůbec pubertou, ale nejspíš ano: „A projevila se právě tím, že jsem se hudbě vždycky trochu věnoval. Abych dělal alespoň něco, čemu se nevěnují rodiče.“Dlouho byl velmi introvertní, takže o jeho zálibě nikdo nevěděl. „Po čtyřech letech chození na klavír jsem se kvůli děsné učitelce zhroutil a zapomněl noty. Když jsem pak prvně uslyšel nahraný vlastní hlásek, trochu mě to vyděsilo, ale pořád jsem si drnkal na zvláštní strunný nástroj, který ležel po dědovi na skříni, totiž na balkánský brač.“Podobnými nástroji se Petr Nikl obklopuje dodnes, na jeho deskách jsou často k slyšení. Když později odejde z redakce Reportéra, po čtvrt hodině nadšeně telefonuje: „Právě jsem si v bazaru vedle Kotvy koupil harfu!“V rozhovoru vzpomíná, jak ho ve dvaceti zasáhla dvě traumata pár měsíců po sobě. Nejprve smrt Johna Lennona a vzápětí i maminky, dvou úžasných a mladých osobností – Lennonovi bylo čtyřicet a mamince o šest let víc.Petr Nikl popisuje, jak se brzy poté dostal na Akademii výtvarných umění mezi výtvarníky, kteří brali velmi vážně taky muziku – například na Stanislava Diviše nebo na Františka Skálu, s nímž má dnes ostatně hudební projekt Třaskavá směs.„Sám jsem poprvé vlezl na hudební pódium až ve čtyřiceti a ještě dlouhá léta si tam připadal nepatřičně. Hned první deska Nebojím se smrtihlava sice dostala nějakou cenu, ale kdosi správně poznamenal, že to zní, jako by se Václav Koubek sešel s Ivou Bittovou na houbičkách. Smutnou pravdou je, že já nikdy žádné podpůrné prostředky tohoto typu nepotřeboval, do snového přeludu se odjakživa umím dostat skoro každou činností.“Petr Nikl dnes sice bere hudbu stejně vážně jako výtvarné umění, ale o kvalitě vlastní tvorby pochybuje; spíš si jen tak hraje, chce se bavit.Je to nepatřičná skromnost. Každá další deska představuje originální zážitek a nebylo by divu, kdyby ceny posbírala i ta nejnovější, kterou natočil s o generaci mladšími muzikanty Martinem Kyšperským, Markem Doubravou a Alešem Pilgrem. Jmenuje se Chunta, vychází 23. ledna a ukázka z ní samozřejmě zazní v podcastu.

„Od přírody jsme uspořádáni geniálně tak, že dokážeme dlouhou dobu bojovat se závistí, chtíčem a se svinstvy, která jíme – žrádlem – protože to už potom není jídlo, ale žrádlo. A pak to spadne,“ říká naturopatka Helena Neumannová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 09.01.2026, www.RadioUniversum.cz

See omnystudio.com/listener for privacy information.

První briefing roku 2026 je všechno jen ne klidný, stejně jako situace ve světě. Andrej Babiš hraje na dvě strany, jinak mluví v Bruselu a jinak doma. Kdy se tenhle rozpor začne lámat s SPD za zády? Co se teď děje mezi vládou a prezidentem a je Filip Turek definitivně ze hry? Jaký schodek je ten správný a kdo si čísla ohýbá podle potřeby? Kolik nás stojí obsluha dluhu a jak nám za pár let hezky narostl příspěvek na bydlení? Do toho všeho zahraničí. Somálský dotační skandál v Minnesotě, operace Maduro a s ním i nervózní Grónsko. Kam až Trump posune demonstraci síly?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

33 let provozu oslaví českobudějovické centrum Arpida, které se stará o osoby s tělesným, mentálním či kombinovaným postižením. Letošní rok by pro organizaci měl být velmi důležitý, na jaře chce totiž dokončit projekt Arpida plus – Campus životních příležitostí. Půjde o nové moderní zázemí s denním stacionářem a prostory pro sociální rehabilitaci.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otázka, kdo utváří dějiny, tedy kdo měl největší vliv na to, co se v minulosti stalo, zaměstnává lidstvo od nepaměti. Dlouho se mělo za to, že rozhodující roli hrají silné individuality a velcí hrdinové. Tento názor korigoval Karel Marx, když prohlásil: „Děláme svobodně dějiny, ale za podmínek, které jsme si nevybrali.“ Postupně začali historici klást důraz na ekonomické a sociální okolnosti každé doby. Komunisté – i když nábožně uctívali svého Lenina, Stalina nebo Gottwalda – pak pokládali za hlavní tvůrce historie lidové masy. Současná historiografie tím, jak klade důraz na sociální a ekonomické podmínky, společenské změny a trendy, příliš prostoru silným osobnostem a slavným hrdinům nedává. Ostatně, můžeme si náš přístup zkusit modelovat třeba na otázce, jak by to dopadlo se vznikem samostatného Československa v roce 1918, kdyby už nežil Tomáš Garrigue Masaryk. - Žádný samostatný stát by tehdy nevznikl? Nebo by se Masarykovy role ujal někdo jiný a vzniklo by něco velmi podobného? – Současní historici se rozhodně více kloní ke druhé možnosti…

Posloucháte sváteční vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové, ve kterém si teď budeme povídat s ředitelkou Klicperova divadla v Hradci Králové Evou Mikulkovou.

Posloucháte sváteční vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové, ve kterém si teď budeme povídat s ředitelkou Klicperova divadla v Hradci Králové Evou Mikulkovou.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouho to vypadalo, že rekord Wayna Gretzkého nikdy nikdo nepřekoná. Jenže od 6. dubna 2025 už to neplatí, novým nejlepším kanonýrem je Alexandr Ovečkin. Pokoření cifry 894 bedlivě sledovali ve všech hokejem políbených zemích. Gretzky rekord držel 31 let, než ho ruský kapitán Washingtonu v utkání na ledě New York Islanders překonal. A sám legendární Kanaďan u toho byl přímo v aréně. „Rekordy jsou prý od toho, aby se překonávaly. Ale já opravdu nevím, kdo překoná ten Alexův.“

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Tentokrát se Marie Tomsová setkala s herečkou a zpěvačkou Evou Hruškovou. Dozvěděla se třeba to, proč nemá ráda kapra.

Tentokrát se Marie Tomsová setkala s herečkou a zpěvačkou Evou Hruškovou. Dozvěděla se třeba to, proč nemá ráda kapra.Všechny díly podcastu Neděle Marie Tomsové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šťastný Bůh 2. - Proč máme pocit, že v křesťanství Bůh vypadá vážně a přísně? Možná si za to můžeme sami. Někteří křesťané totiž takhle Boha popisují. Jejich teologie je smutná a vážná. Dlouho jsem přemýšlel, proč tomu tak je. Hodně mi pomohla stará fotografie manželského páru. Na většině  fotografiích rodin jsou všichni vážní. Lidé se tenkrát smáli stejně, ba i víc než my. Neměli ovšem odpovídající technologii, expoziční doba trvala tak dlouho, že lidé byli fotografy upozorňováni, aby se nehýbali. Ani ve tváři. Jakmile se dofotilo, všichni si oddechli a rozesmáli se. To už ale nevidíme. Někdy jim to ale uteklo. Protože technologie neumožňovala ostrou fotografii v pohybu, fotky zachycující přirozený pohyb jsou rozmazané. Kdykoliv se fotograf snažil zachytit něco ostře, strnulo to do pózy. Nemohli jinak. To je problém s naší teologii. Teologie je pokus zachytit okamžik dynamického Boha. A když jsme nevěděli, jak se lépe zaměřit, vznikla nám z toho křečovitá póza. Bibličtí autoři popisují Boha v pohybu, radostného a šťastného. Bůh se v jejich pojetí raduje a jásá.

Už jako dítě byla neposedná a ráda se toulala. Touhu vyrazit do světa jen s batohem si přenesla i do dospělosti, a tak na vysoké škole odjela do Skotska, které si okamžitě zamilovala. Jak postupně sbírala zkušenosti, sílilo i volání její duše, jemuž se rozhodla poddat. Sebrala odvahu, po mnoha letech korporátní práce dala výpověď a vyrazila na dálkový trail GR 11 napříč Pyrenejemi. Tam Martina Merisi začala nacházet své skutečné já. Cesta divočinou, dlouhá zhruba 840 kilometrů, vystudované historičce nakonec obrátila život vzhůru nohama. O transformujících zážitcích hovoří česká cestovatelka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Možná také někdy přemýšlíte o tom, co se to vlastně v lidské společnosti spustilo za zvláštní procesy, že se tak polarizuje a hádá. Nejde jenom o možné manipulace a propagandu různých skupin. Jde o naši psychiku, o dynamiku v mysli a v duši, které posouvají celé národy a možná celý svět k neznámé budoucnosti. Dlouho jsem na toto téma hledal hosta.Pavel Špatenka vystudoval lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Několik let pracoval v klinické praxi jako lékař a od roku 2000 se věnuje terapii sebepoznáním. Zabývá se také psychologií velkých skupin lidí. Možná jste, podobně jako já, narazili na facebooku na jeho komentáře, které velmi zajímavým způsobem analyzují to, co se s námi všemi děje.Byl jsem proto moc rád, když souhlasil, že spolu natočíme rozhovor. Jsem moc zvědav, co na to budete říkat!Plnou délku rozhovoru najdete na mém herohero - http://herohero.co/petrhorky. Budu moc rád, pokud podpoříte natáčení hausbotových rozhovorů svým předplatným - získáte všechny moje rozhovory v plném znění a bez reklam.Support the show

Kuba a Hanka žijí ve spokojeném vztahu a vychovávají dva syny. Nebylo to tak ale vždycky. S narozením druhého dítěte a začátkem Kubova podnikání toho bylo najednou moc. Co se přihodilo, že ani láhev vína denně tehdy nevyřešila Kubovy problémy? Dlouho nevěděli, že je něco špatně. Vše se změnilo po jedné hádce. Jak se jim podařilo znovu najít společnou řeč? Jak těžké bylo vyměnit skleničku alkoholu za realitu? Poslouchejte další díl dokumentu Láska hory přenáší.

Dlouho žila tak trochu na dvě strany mezi Českem a Polskem. V obou zemích střídavě studovala, pracovala a hledala, kde je její pravé místo. „Na DAMU mi profesoři říkali, že emoce dokážu vyjádřit víc zpěvem než mluvou. Mrzelo mě to. Chtěla jsem dělat divadlo, ale zároveň jsem věděla, že ve zpěvu jsem doma,“ vzpomíná zpěvačka u Terezy Kostkové. V aplikaci mujRozhlas najdete záznam Blízkých setkání včetně písní, které během rozhovoru v Radiocafé Vinohradská 12 zazněly živě.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Potkali se, když měli zlomené srdce. Dlouho si nepřipouštěli, že by mezi sebou mohli mít něco víc než jen přátelství. Jak vnímají to, že je Jitka o téměř třináct let starší než Honza? Proč se Jitka rozhodla pro pozdní mateřství? A co pár tajil před dcerou? Uslyšíte v další epizodě pořadu Láska hory přenáší.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéfdirigent plzeňské opery v Divadle J.K.Tyla Jiří Štrunc je nejen vystudovaným dirigentem, ale také houslistou. Dirigoval ve Státní opeře i v Národním divadle.

Dva roky války a teď konec. Jenže na jak dlouho? Hamás propustil poslední rukojmí a Izrael stahuje své jednotky. Vydrží křehký klid zbraní v Gaze? A co bude s mírovým plánem Donalda Trumpa? Téma pro Marka Čejku, experta na izraelsko-palestinský konflikt a autora Blízkovýchodního podcastu. Ptá se Matěj Skalický.

Dva roky války a teď konec. Jenže na jak dlouho? Hamás propustil poslední rukojmí a Izrael stahuje své jednotky. Vydrží křehký klid zbraní v Gaze? A co bude s mírovým plánem Donalda Trumpa? Téma pro Marka Čejku, experta na izraelsko-palestinský konflikt a autora Blízkovýchodního podcastu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Mým velkým tématem je vztek. Když řeknu něco, co jsem nechtěl, nebo zareaguju prudce, snažím se pak nebýt na sebe zlý,“ říká herec a táta dvou malých synů Adam Ernest. „Ten sekundový rodičovský nádech je úplně zásadní. Snažím se zvědomovat svoje reakce a zvládat svoje emoce. Když máš děti, je to velká nutnost.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mým velkým tématem je vztek. Když řeknu něco, co jsem nechtěl, nebo zareaguju prudce, snažím se pak nebýt na sebe zlý,“ říká herec a táta dvou malých synů Adam Ernest. „Ten sekundový rodičovský nádech je úplně zásadní. Snažím se zvědomovat svoje reakce a zvládat svoje emoce. Když máš děti, je to velká nutnost.“

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #56 s ekonomickou novinářkou o tom, co zjistila během přípravy seriálu Českého rozhlasu o svého času nejbohatším Čechovi, který v roce 2021 tragicky zemřel při nehodě vrtulníku.

Dlouho očekávaný volební program ANO byl minulý čtvrtek odtajněn. Hned na úvod řekněme: fakticky jde o zrušení úsporného balíčku Fialovy vlády a zákona o vyrovnaném hospodaření. Hnutí ANO se pokouší o složitý akrobatický manévr – snížit některé daně a současně v řádu vyšších stovek miliard navýšit výdaje.Nové zdroje ve výši 1 bilionu korun chce Babišova strana získat ze zdanění šedé ekonomiky. Jde však jen o krycí manévr. Fikce o tisíci miliardách volně ležících kdesi, stačí je jen sebrat, je záminkou pro masivní zadlužování státu.Zároveň byl minulý čtvrtek v Ostravě vyhlášen povolební hon na produktivní lidi, kteří v Česku vytvářejí hodnoty. Andrej Babiš byl u moci 8 let a musí vědět, že jeho pokusy s tzv. daňovou kobrou přinesly za deset let jen asi 16 miliard korun. EET zase přineslo mezi 9–18 miliardami, což stačí na pokrytí jednoho z mnoha volebních dárečků.Vedlejším efektem tlaků na podnikatelskou sféru byla řada tzv. zaklekávání na různé firmy, které finanční úřady zničily. Jen do listopadu 2018 prohrál stát 40 % sporů s postiženými majiteli firem. Nejvyšší správní soud pak většině nezákonně šikanovaných přiznal odškodnění.Stručně řečeno, celý volební program je založen na fikci, že „zdroje budou“. Ve skutečnosti jde o chladnokrevnou lež. Žádná vláda na světě by nebyla schopna sérii volebních slibů tohoto typu pokrýt lepším výběrem daní. Celý program se tak stává maskou – způsobem, jak zdůvodnit výraznější zadlužení státu.Koneckonců, vždyť máme v záloze bilion korun, který určitě doputuje, takže proč bychom se netěšili. Po čtyřech letech tak zřejmě k moci přijde stejná sestava, jaká u ní byla v letech 2014–2021. Nikdo nemůže říkat, že nevěděl.

Původně následník rakousko-uherského trůnu, rakouský politik a publicista Otto von Habsburg-Lothringen se narodil 20. listopadu 1912 jako nejstarší syn tehdy ještě „jen“ arcivévody, ale jinak budoucího posledního rakouského císaře Karla I. a jeho ženy arcivévodkyně Zity Bourbonsko-Parmské. Po první světové válce byl z Rakouska vyhnán, aby mu nakonec uspořádali pompézní pohřeb, který měl charakter státní záležitosti. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Havlíček o ANO rád mluví jako o „catch-all party“ - tedy straně, která dokáže oslovit všechny. Jeho slova jsou často terčem vtipů o populistech, jenže sociologická data teď ukazují, že se to Babišovu hnutí začíná dařit.Čísla agentury STEM za první čtvrtletí tohoto roku ukazují, že ANO oslovuje i skupiny voličů, které někoho možná překvapí.„Dlouho se mělo za to, že ANO láká hlavně voliče s nižším vzděláním. A i když je pravda, že se zvyšujícím se vzděláním podpora ANO klesá, i mezi vysokoškoláky má dnes hnutí velkou podporu. Kdyby volili jen vysokoškoláci, ANO bude druhé za SPOLU a před STAN,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Babišova strana je vnímaná hlavně jako strana důchodců. A přestože takzvané „babišky“ stále tvoří pevné voličské jádro, ANO už táhne i mladé voliče. „Z voličů do 29 let si dokáže ANO ukrojit 25 procent, víc než kterákoli jiná strana,“ dodává Václav Dolejší.Čerstvý přepočet mandátů od STEM by neměl nechat klidným vládní strany. SPOLU by přišlo o 24 mandátů, Piráti a STAN si přehazují mandáty z minulých voleb mezi sebou. Zato na druhé straně mandáty naskakují, hlavně u SPD a Stačilo!„Jsou to vlastně ty propadlé hlasy z minulých voleb. Dá se říct, že tahle data odrážejí volební nálady líp než minulé volby. A pro vládní strany bude mimořádně těžké to překonat,“ podotýká Lucie Stuchlíková.Vadí Andreji Babišovi víc podezření, že Margita Balaštíková zneužila funkci, nebo že plánovala vraždu psa? Proč dělá ODS v bitcoinové kauze další nevynucenou chybu? A jak to mají Motoristé s Václavem Klausem? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION   „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N.  „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?