Podcasts about dlouho

Ačkoli politická pravice je od pádu komunismu u českých voličů stále v kurzu a dnes získává na oblíbenosti dokonce i krajní pravice, v dobách, kdy vznikal první politický program Čechů, to národní pravice vůbec neměla lehké. Problémem byla sociální struktura české populace. Společenské vrstvy, které byly přirozenými nositeli konzervativních hodnot – jako je šlechta nebo klérus - se pochopitelně s českým nacionalismem vůbec neztotožňovaly. Ostatně tehdy se politické spektrum dělilo spíše na konzervativce a liberály, přičemž liberální levice byla hodně elitářská, často i rasistická. Také proto volební právo rozšiřovali daleko častěji konzervativci. Palacký s Riegrem byly spíše liberálové, označování staročechů za konzervativce začne objevovat u mladočechů až koncem 80. let 19. století. Souviselo to ovšem s tím, že se Rieger spojoval s konzervativní šlechtou a velkostatkáři, nikoli, že by se z něho stal klasický zastánce konzervativních hodnot.Česká pravice se formovala na českém nacionalismu, nikoli na klasických konzervativních tématech, které proti liberálnímu a levicovému heslu „rovnost, volnost, bratrství“ staví zásadu Bůh-vlast-řád. V meziválečném období byli nejsilnější pravicovou stranou Agrárníci jako zástupci selského stavu. Další významnou pravicovou stranou byla Národní demokracie, která měla ale nacionalistické i liberální křídlo. Lidovci měli silný křesťansko-sociální základ, který je posunoval do politického středu.Ovšem fašizace Druhé republiky znamenala totální delegitimizaci české pravice na dlouhá desetiletí.

Dlouho jsme se odhodlávaly, jestli se do toho pouštět znovu! Ale když vy to tak milujete

Potkali se, když měli zlomené srdce. Dlouho si nepřipouštěli, že by mezi sebou mohli mít něco víc než jen přátelství. Jak vnímají to, že je Jitka o téměř třináct let starší než Honza? Proč se Jitka rozhodla pro pozdní mateřství? A co pár tajil před dcerou? Uslyšíte v další epizodě pořadu Láska hory přenáší.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéfdirigent plzeňské opery v Divadle J.K.Tyla Jiří Štrunc je nejen vystudovaným dirigentem, ale také houslistou. Dirigoval ve Státní opeře i v Národním divadle.

Šéfdirigent plzeňské opery v Divadle J.K.Tyla Jiří Štrunc je nejen vystudovaným dirigentem, ale také houslistou. Dirigoval ve Státní opeře i v Národním divadle.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéfdirigent plzeňské opery v Divadle J.K.Tyla Jiří Štrunc je nejen vystudovaným dirigentem, ale také houslistou. Dirigoval ve Státní opeře i v Národním divadle.

Našli jste na hřebenu vlasy? Nemusíte se bát, je to normální. Kolik vlasů každý den ztratíme? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dva roky války a teď konec. Jenže na jak dlouho? Hamás propustil poslední rukojmí a Izrael stahuje své jednotky. Vydrží křehký klid zbraní v Gaze? A co bude s mírovým plánem Donalda Trumpa? Téma pro Marka Čejku, experta na izraelsko-palestinský konflikt a autora Blízkovýchodního podcastu. Ptá se Matěj Skalický.

Dva roky války a teď konec. Jenže na jak dlouho? Hamás propustil poslední rukojmí a Izrael stahuje své jednotky. Vydrží křehký klid zbraní v Gaze? A co bude s mírovým plánem Donalda Trumpa? Téma pro Marka Čejku, experta na izraelsko-palestinský konflikt a autora Blízkovýchodního podcastu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dva roky války a teď konec. Jenže na jak dlouho? Hamás propustil poslední rukojmí a Izrael stahuje své jednotky. Vydrží křehký klid zbraní v Gaze? A co bude s mírovým plánem Donalda Trumpa? Téma pro Marka Čejku, experta na izraelsko-palestinský konflikt a autora Blízkovýchodního podcastu. Ptá se Matěj Skalický.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Mým velkým tématem je vztek. Když řeknu něco, co jsem nechtěl, nebo zareaguju prudce, snažím se pak nebýt na sebe zlý,“ říká herec a táta dvou malých synů Adam Ernest. „Ten sekundový rodičovský nádech je úplně zásadní. Snažím se zvědomovat svoje reakce a zvládat svoje emoce. Když máš děti, je to velká nutnost.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mým velkým tématem je vztek. Když řeknu něco, co jsem nechtěl, nebo zareaguju prudce, snažím se pak nebýt na sebe zlý,“ říká herec a táta dvou malých synů Adam Ernest. „Ten sekundový rodičovský nádech je úplně zásadní. Snažím se zvědomovat svoje reakce a zvládat svoje emoce. Když máš děti, je to velká nutnost.“

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #56 s ekonomickou novinářkou o tom, co zjistila během přípravy seriálu Českého rozhlasu o svého času nejbohatším Čechovi, který v roce 2021 tragicky zemřel při nehodě vrtulníku.

Coaching - martinbarna.cz/koucingBe Effective

V optimistické rubrice Brambora s vejcem tentokrát Ivana s Alešem telefonovali spisovatelce Ivě Hadj Moussa. Ta se v rozhovoru svěřila s tím, že se jí nelíbí slovo pekárna, ale že má naopak v oblibě slovo tričko. Během povídání jsme narazili i na klíčovou otázku, zda má rodačka z Písku doma žínku. Prý nemá. A přiznala, že klasickou froté žínku už neviděla dobrých dvacet let.

V optimistické rubrice Brambora s vejcem tentokrát Ivana s Alešem telefonovali spisovatelce Ivě Hadj Moussa. Ta se v rozhovoru svěřila s tím, že se jí nelíbí slovo pekárna, ale že má naopak v oblibě slovo tričko. Během povídání jsme narazili i na klíčovou otázku, zda má rodačka z Písku doma žínku. Prý nemá. A přiznala, že klasickou froté žínku už neviděla dobrých dvacet let.Všechny díly podcastu Brambora s vejcem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miroslav Bárta vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor egyptologie. Intenzivně se zabývá vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona. Je držitelem řady ocenění a autorem mnoha úspěšných knih. V tomto díle Štěpán Křeček s Miroslavem Bártou rozebírají střet Západu s autoritářskými režimy a jeho důsledky pro světový vývoj. Věnují se také vztahům Indie a Číny, vzájemné provázanosti Ruska a Číny i otázce asijského životního prostoru. Diskuse se dotýká normalizace vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, ale i dynamického ekonomického rozmachu Asie. Nechybí ani zamyšlení nad výhodami demokracie a tím, jak obstojí ve srovnání s jinými politickými modely.

Z kriminálu rovnou do nevěstince. Bývalý dealer kokainu Daniel Flasza dokončil knihu pro zvrhlíkyMůže to vypadat jako nová bizarní položka na literárním trhu, ale pozor. Sedmatřicetiletý Daniel Flasza, někdejší populární pražský dealer a později také vězeň, se stal díky své prvotině Muklové a Šlajsny nečekanou kometou mezi českými spisovateli.V dalším díle podcastu Host Reportéra vypráví o tom, jak mu velmi živý literární popis feťáckých a vězeňských dobrodružství otočil život naruby: „Vůbec jsem třeba nechápal, když mi najednou ministr kultury předával Cenu za nejkrásnější českou knihu. Trochu vypadal, že by si dal lajnu kokainu, ale neřekl si, a já v tom teď už stejně nejedu.“Flasza sice začal psát až v kriminále, od té doby se však nezastavil, dokonce se stal i nakladatelem.V říjnu vydá knihu druhou, nazvanou Stripáče a hampejzy, přičemž důležitý je i podtitul: „Láska je tu pro všechny.“S nebývalou otevřeností v ní popisuje svůj celoživotní kladný vztah k neonům, červeným světýlkům, tmavým uličkám, špinavým nevěstincům a stripklubům.Navštěvuje je pravidelně, a to doma i kdekoli v zahraničí. „Od puberty mi to vždycky připadalo vzrušující a fascinující,“ shrnuje v podcastu. „Nikdy jsem v tom necítil žádné morální dilema ani hlubší etický problém, neviděl jsem na tom nic špatného. To napětí, ta špína, erotika, sex… Všechno dohromady se mi zarylo pod kůži tak hluboko, že se z toho stala droga.“Vypráví, jak hned po roce a půl ve vězení zamířil do podniku ShowPark v pražských Holešovicích, kde byl dříve častým hostem, a tak ho tamní děvčata nadšeně vítala: „Daniel, welcome back! Ahoj fešáku, půjdeš se mnou na pokoj? Dlouho jsem tě tady neviděla!“Protože si s prostitutkami a striptérkami rád povídá, může například v podcastu vysvětlit, proč jsou mezi dívkami v ShowParku nejčastěji zastoupeny Rumunky, kolik vydělávají, a proč jim ta spousta peněz často nestačí.I když je rozhovor napěchovaný mnoha podobně zajímavými fakty, raději varujeme, že je vhodný spíše pro otrlé povahy.

Dlouho očekávaný volební program ANO byl minulý čtvrtek odtajněn. Hned na úvod řekněme: fakticky jde o zrušení úsporného balíčku Fialovy vlády a zákona o vyrovnaném hospodaření. Hnutí ANO se pokouší o složitý akrobatický manévr – snížit některé daně a současně v řádu vyšších stovek miliard navýšit výdaje.Nové zdroje ve výši 1 bilionu korun chce Babišova strana získat ze zdanění šedé ekonomiky. Jde však jen o krycí manévr. Fikce o tisíci miliardách volně ležících kdesi, stačí je jen sebrat, je záminkou pro masivní zadlužování státu.Zároveň byl minulý čtvrtek v Ostravě vyhlášen povolební hon na produktivní lidi, kteří v Česku vytvářejí hodnoty. Andrej Babiš byl u moci 8 let a musí vědět, že jeho pokusy s tzv. daňovou kobrou přinesly za deset let jen asi 16 miliard korun. EET zase přineslo mezi 9–18 miliardami, což stačí na pokrytí jednoho z mnoha volebních dárečků.Vedlejším efektem tlaků na podnikatelskou sféru byla řada tzv. zaklekávání na různé firmy, které finanční úřady zničily. Jen do listopadu 2018 prohrál stát 40 % sporů s postiženými majiteli firem. Nejvyšší správní soud pak většině nezákonně šikanovaných přiznal odškodnění.Stručně řečeno, celý volební program je založen na fikci, že „zdroje budou“. Ve skutečnosti jde o chladnokrevnou lež. Žádná vláda na světě by nebyla schopna sérii volebních slibů tohoto typu pokrýt lepším výběrem daní. Celý program se tak stává maskou – způsobem, jak zdůvodnit výraznější zadlužení státu.Koneckonců, vždyť máme v záloze bilion korun, který určitě doputuje, takže proč bychom se netěšili. Po čtyřech letech tak zřejmě k moci přijde stejná sestava, jaká u ní byla v letech 2014–2021. Nikdo nemůže říkat, že nevěděl.

Původně následník rakousko-uherského trůnu, rakouský politik a publicista Otto von Habsburg-Lothringen se narodil 20. listopadu 1912 jako nejstarší syn tehdy ještě „jen“ arcivévody, ale jinak budoucího posledního rakouského císaře Karla I. a jeho ženy arcivévodkyně Zity Bourbonsko-Parmské. Po první světové válce byl z Rakouska vyhnán, aby mu nakonec uspořádali pompézní pohřeb, který měl charakter státní záležitosti. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mravenci žijí pozoruhodný život v obrovských společenstvích. Jejich domovem jsou dokonale organizovaná mraveniště. Chcete se o nich dozvědět něco víc?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouho slibovaný díl o Mňáze je tu! Rozebrat naší oblíbenou kapelu s námi přišla Klára, pořadatelka výroční akce Mňágobraní. V první probíráme Arctic Monkeys, ale pak už se dostaneme ke svým oblíbeným albům pana Fialy a co pro nás jeho kapela znamená. Magda v nestřežený moment vkládá do střihu jakousi chorvatskou kapelu.Na herohero.co/starnoucimilenialove pak přichází čas na PIKOŠKY: jak se žije s oholenou hlavou, jestli je dobré poslouchat Mňágu při rozchodu, jestli by Dominik vyhodil Tomáše z posthudby a o tom, kdo z nás se (dvakrát!) potkal s Petrem Fialou. 

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Karel Havlíček o ANO rád mluví jako o „catch-all party“ - tedy straně, která dokáže oslovit všechny. Jeho slova jsou často terčem vtipů o populistech, jenže sociologická data teď ukazují, že se to Babišovu hnutí začíná dařit.Čísla agentury STEM za první čtvrtletí tohoto roku ukazují, že ANO oslovuje i skupiny voličů, které někoho možná překvapí.„Dlouho se mělo za to, že ANO láká hlavně voliče s nižším vzděláním. A i když je pravda, že se zvyšujícím se vzděláním podpora ANO klesá, i mezi vysokoškoláky má dnes hnutí velkou podporu. Kdyby volili jen vysokoškoláci, ANO bude druhé za SPOLU a před STAN,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Babišova strana je vnímaná hlavně jako strana důchodců. A přestože takzvané „babišky“ stále tvoří pevné voličské jádro, ANO už táhne i mladé voliče. „Z voličů do 29 let si dokáže ANO ukrojit 25 procent, víc než kterákoli jiná strana,“ dodává Václav Dolejší.Čerstvý přepočet mandátů od STEM by neměl nechat klidným vládní strany. SPOLU by přišlo o 24 mandátů, Piráti a STAN si přehazují mandáty z minulých voleb mezi sebou. Zato na druhé straně mandáty naskakují, hlavně u SPD a Stačilo!„Jsou to vlastně ty propadlé hlasy z minulých voleb. Dá se říct, že tahle data odrážejí volební nálady líp než minulé volby. A pro vládní strany bude mimořádně těžké to překonat,“ podotýká Lucie Stuchlíková.Vadí Andreji Babišovi víc podezření, že Margita Balaštíková zneužila funkci, nebo že plánovala vraždu psa? Proč dělá ODS v bitcoinové kauze další nevynucenou chybu? A jak to mají Motoristé s Václavem Klausem? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Na hru Malé chytré lži, vztahovou komedii o dvou manželských párech, prý čekala dlouho. „Po narození syna se mi nechtělo obětovat čas nějakému zkoušení. Říkala jsem si, že za to ta hra musí stát.“ Herecké obsazení a režie Pavla Kheka ji přesvědčily. „Zkoušení jsem si užila,“ říká. „Je to legrace, ale má to hloubku,“ uvažuje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou z Radiocafé Vinohradská 12. Je pro ni důležité herecké partnerství? Co jí dalo mateřství a v čem ji překvapilo?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na hru Malé chytré lži, vztahovou komedii o dvou manželských párech, prý čekala dlouho. „Po narození syna se mi nechtělo obětovat čas nějakému zkoušení. Říkala jsem si, že za to ta hra musí stát.“ Herecké obsazení a režie Pavla Kheka ji přesvědčily. „Zkoušení jsem si užila,“ říká. „Je to legrace, ale má to hloubku,“ uvažuje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou z Radiocafé Vinohradská 12. Je pro ni důležité herecké partnerství? Co jí dalo mateřství a v čem ji překvapilo?

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION   „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N.  „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?

Jak zasažený je po leteckých útocích USA íránský jaderný program? Jak vážná je hrozba, že íránsko-izraelský konflikt se rozšíří na další země Blízkého východu? Zpřísňuje Izrael dál bezpečnostní opatření a jak složitá je teď repatriace českých občanů?

Jak zasažený je po leteckých útocích USA íránský jaderný program? Jak vážná je hrozba, že íránsko-izraelský konflikt se rozšíří na další země Blízkého východu? Zpřísňuje Izrael dál bezpečnostní opatření a jak složitá je teď repatriace českých občanů? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stále ještě nový německý kancléř Friedrich Merz zatím vykazuje velmi silnou aktivitu v oblasti zahraniční politiky. Za ten měsíc, co je v úřadě, se dá konstatovat, že mu obzvlášť leží na srdci situace na Ukrajině. Celkem plynule a s velkou samozřejmostí se zapojil do úsilí britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezident Emmanuela Macrona s cílem vrátit Evropany do hry, pokud jde o ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.

„Někdy si říkám, jak vyřešit tenhle rébus, který možná ani nemá řešení. Obdivuju každou mámu, která si to umí v sobě poskládat a mít na prvním místě sebe a svoje zdroje. Myslím si, že je to zdravé, ale chápu všechny mámy, kterým to připadá strašně těžké,“ říká Marie v rozhovoru.

„Někdy si říkám, jak vyřešit tenhle rébus, který možná ani nemá řešení. Obdivuju každou mámu, která si to umí v sobě poskládat a mít na prvním místě sebe a svoje zdroje. Myslím si, že je to zdravé, ale chápu všechny mámy, kterým to připadá strašně těžké,“ říká Marie v rozhovoru.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci kultury #7 Pavel Turek, Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci

„Jsem produkt devadesátých let, kdy jsme všichni strašně toužili podnikat,“ říká Jitka Hurábová, jedna z dvou set nejvlivnějších žen Česka a majitelka výrobce kancelářského nábytku LD Seating. „Myslela jsem, že to bude v daňovém poradenství, ale pak jsem šla koupit židli synovi a dnes mám tuhle firmu,“ dodává o společnosti, která sahá už po půl miliardě v tržbách a patří mezi největší rodinné firmy v republice. Dlouho byla na vedení boskovické fabriky na kancelářské židle sama, teď už má po boku oba syny a nakonec i manžela. „Příchod synů do firmy byl pro mě úlevný. Už jsem to pár let táhla sama, a na člověka z rodiny se můžete v byznysu i lidsky zcela spolehnout,“ vysvětluje v podcastu. Proč je výroba a prodej kancelářských židlí tak trochu lakmusovým papírkem ekonomiky? Jaké to je, postavit si před sebe celou firmu a říct lidem, že pro ně nemáte práci? A jak firmu i z takové situace dostat zpátky na špici?

Demografická krize v Česku! Nejméně narozených dětí od založení republiky! Tak straší čtenáře novinové titulky. A politici už si připravují do kampaně recepty, kterými jistojistě „rozrodí“ české ženy.Politické strany si to často představují jednoduše - zasypeme rodiny penězi, tu zvýšíme rodičák, tu přilepšíme na daních. „Jenže takhle jednoduché to není. Lidi se rozhodují podle jiných věcí. A naopak se ukazuje, že v největších problémech jsou nejbohatší státy,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Že ekonomické pobídky nefungují, si vyzkoušeli například v Polsku nebo v Maďarsku (kam se jezdí učit například šéf ANO Andrej Babiš). Jenže podle statistik nejsou spásná ani řešení skandinávských zemí typu částečné úvazky, otcovská či školky.„Po těchto měkkých opatřeních volají hlavně liberálnější strany. Dlouho se myslelo, jak jim to na severu skvěle funguje, ale i jim porodnost klesá,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Zkrátka ať se politici snaží, jak se snaží, všemožná podpůrná opatření mají jen omezený efekt. A očekávat od nich zázračné zvýšení čísel by bylo naivní. „Politici k tématu přistupují vlastně hrozně cynicky - děti je zajímají jen proto, aby se nám nezhroutil důchodový systém. Když se budoucí plátce narodí, už je jedno, jestli bude mít pediatra nebo jestli najde místo na střední škole. A na matku se mračíme, když s dítětem vystrčí nos z hřiště,“ dodává Lucie Stuchlíková.A nepřemýšlíme nad tím příliš nakonec my všichni? „Byl jsem na semináři v senátu, kde přednášely skoro samé expertky. A ty říkaly, že o pořizování jako společnost příliš složitě přemýšlíme. A že bychom k tomu měli přistupovat víc intuitivně. Prostě zavři oči a roď,“ říká s nadsázkou Václav Dolejší.Chtějí mladí příliš dokonalé hnízdo, nebo alespoň nějaké hnízdo? Co je to spermagedon? A který z českých politiků vyrobil nejvíce budoucích daňových poplatníků? Dozvíte se v čerstvé epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Nekorunovaný král všech lhářů, nebo blouznivý fantasta? Dlouho si všichni mysleli, že lhal proto, že byl nemocný, že sám myslel, že říká pravdu. Jenže možná to bylo trochu jinak. Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen byl německým vojákem a cestovatelem. Jeho sláva nemá kořeny v hrdinných činech, ale právě ve vyprávěních, kterými ohromoval posluchače. Jeho dobrodružství byla mnohokrát převedena na stříbrné plátno, zahráli si ho Vlasta Burian i Miloš Kopecký.

Nekorunovaný král všech lhářů, nebo blouznivý fantasta? Dlouho si všichni mysleli, že lhal proto, že byl nemocný, že sám myslel, že říká pravdu. Jenže možná to bylo trochu jinak. Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen byl německým vojákem a cestovatelem. Jeho sláva nemá kořeny v hrdinných činech, ale právě ve vyprávěních, kterými ohromoval posluchače. Jeho dobrodružství byla mnohokrát převedena na stříbrné plátno, zahráli si ho Vlasta Burian i Miloš Kopecký.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východní hranice NATO i Evropské unie prochází od podzimu 2023 velkou politickou proměnou. Vláda Donalda Tuska v Polsku nahradila vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) po dlouhých osmi letech, během kterých se pozvolna proměnila polská demokracie. Období vlády PiS přineslo postupné oslabování právního státu a zhoršení situace médií, na což opakovaně kriticky reagovala i Evropská unie. Nová vláda nyní slibuje nápravu těchto problémů a důkladné prošetření korupčních skandálů spojených se stranou Jaroslava Kaczyńského. Jaká je teď v Polsku nálada a jak se proměnila tamní mediální scéna? Hostem Odposlechu je polský investigativní novinář Wojciech Cieśla, šéfredaktor Frontstory.pl a spoluzakladatel projektů Investigate Europe a Fundacja Reporterów. K mikrofonu ho pozval Petr Gojda. České znění Libor Vacek.

Dlouho se zdálo, že hlavním tématem nadcházejících voleb do Sněmovny v České republice bude stav hospodářství. Opozice byla také připravená mobilizovat voliče s pomocí vykreslování hrozeb spojených s nelegální migrací a zelenou dohodou pro Evropu. Tím vším ale notně zamíchaly první kroky Donalda Trumpa po jeho opětovném zvolení do funkce amerického prezidenta.

Automobilka Škoda Auto vloni zvýšila provozní zisk o 30 procent a stala se čtvrtou nejprodávanější značkou osobních aut v Evropě. „Zpomalení evropské ekonomiky dopadá na celý průmysl, ale Česko je trošku ‚bílá vrána' a v tom velmi náročném prostředí se nám zatím daří,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Martin Jahn, člen představenstva Škoda Auto zodpovědný za oblast prodeje a marketingu a prezident Sdružení automobilového průmyslu.

Narodil se v Srbsku, od roku 1999 žije v Česku, má českou ženu a čtyřletého syna. Dlouho pracoval v IT, ale zároveň si po večerech vybudoval kariéru jednoho ze současných nejúspěšnějších standup komik. Jak Nikola Džokič říká, cítí se dnes tak z 50 procent stále Srbem a z z padesáti procent Čechem. Před dvěma lety však korporátní džob opustil a společně se dvěma kamarády založili firmu. Nápad vznikl samozřejmě v hospodě u piva, kde taky v Česku jinde. Nedaleko Nymburka postavili menší ekologickou továrnu na výrobu dřevěných pelet, které se používají na topění. Džokič dnes tenhle provoz řídí.“Dřevobzynys je takový Balkán českého průmyslu,” říká s nadsázkou. Jak se dá kombinovat dráha komika a šéfa výroby? A je těžší lidi rozesmát z pódia, anebo řídit v továrně? O tom všem jsme mluvili, a taky o Srbsku, bombardování, Rusku i Ukrajině.Příjemný poslech!Plus jsko vždy článek, který na základě audio záznamu a jeho přepisu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet)Drsný humor, český byznys a balkánská duše Nikoly DžokičeJe osobností, která dokáže překvapit nejen svým humorem, ale i podnikatelskou všestranností. V upřímném a místy překvapivě otevřeném rozhovoru Nikola Džokič odhalil, jak se z ajťáka a stand-up komika stal výrobcem ekologického topiva s vizí udržitelnější budoucnosti.Cesta Nikoly Džokiče do Česka začala dramaticky - jako patnáctiletý uprchlík přišel ze Srbska v době války. Jeho vyprávění o prvních dnech v české škole, kdy se učil jazyk metodou pokus-omyl, patří k nejdojemnějším momentům rozhovoru. "Zeptal jsem se, jak se řekne 'děkuji', a spolužák mi řekl 'mrdat ježka'. A já jsem tady byl měsíc, a pokaždý, když jsem byl u tabule, tak jsem se podíval na toho profesora: 'Mrdat ježka!' A nikdo mi nic neřek'," vzpomíná.Fascinující je srovnání korporátního světa IT, kde strávil téměř dvě dekády, s "dřevo byznysem", jak ho sám nazývá. "Je to rozhodně jiný než pracovat v IT prostředí korporacích. Jsou to dva úplně odlišný světy," říká. V jeho podání je dřevařský průmysl přímočařejší, autentičtější a v mnohém připomíná balkánský přístup k životu a podnikání. "Neexistuje jiná schůzka než schůzka. Jakože se opravdu potkáte, a může to být v kanceláři nebo v lese. Není to takový to, hele, zavoláme si přes Teamsy," popisuje.Přechod od virtuálního světa k výrobě něčeho, na co si můžete sáhnout, přináší Džokičovi zvláštní uspokojení: "Pro někoho, kdo devatenáct let vyrobil prostě virtuální věci, tak tohle je velká změna." Jeho podnikatelské ambice však nekončí u pelet. S nadšením popisuje plány na rozšíření o ekologické prvky - solární panely, systémy na sběr dešťové vody. Jako člověk, který osobně zažil válečný konflikt, nabízí také pozoruhodně empatický pohled na válku na Ukrajině. "Oni to budou cejtit dalších padesát let, nejmíň, možná i víc. To jsou generace, který budou žít a dospívat na troskách," říká. Vysvětluje také složitý postoj Srbska k rusko-ukrajinskému konfliktu, rozpolcený mezi historické vazby a současné hodnoty.V závěru rozhovoru se Džokič zamýšlí nad smyslem života a tím, na co je nejvíce pyšný. Za svůj největší úspěch považuje možnost živit se tím, co skutečně miluje - stand-up vystupováním. "Já si nemyslím, že to spousta lidí zažije. Že začnou dělat, co milují, zjistí, že jim to jde, a ještě se tím dokáží život. I kdyby se mi v životě už nic nepovedlo, tak tohle stačí" říká s upřímností, která je pro celý rozhovor charakteristická.Džokič je příklad člověka, který dokáže spojit zdánlivě neslučitelné světy - stand-up a výrobu topných pelet, srbské kořeny a české prostředí, technologickou minulost a ekologickou budoucnost. Jeho příběh je inspirativním svědectvím o odvaze jít za svými vášněmi a o schopnosti najít humor i smysl v nečekaných životních zvratech.

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Přidej se k The Tapes komunitě na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/thetapes⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další!Tak joo. Dlouho očekávaná epizoda je tady! A pevně věřím, že bude zajímavá i přínosná úplně pro každého, ať už má ke sportu blízko a nebo ne. Zkusím vám maličko přiblížit, co to pro mě znamená příprava na obrovské závody. Na takové, které jsem si ani ve snu nemyslela, že by mi někdy mohly vyjít. Že to není jen o tréninku, ale o obrovských pilířích, které je potřeba stavět.O výživě, regeneraci, mých tipech, dopingu, zraněních, o tom, s čím nejvíc bojuji, ale taky o spoustě věcech pod pokličkou a interních myšlenkách, co mi to někdy nedělají lehké 

Česko si připomíná 150 let od narození výjimečné političky a bojovnice za práva žen Františky Plamínkové. Na konferenci Senátu, který tuto ženu připomíná, dorazila slovenská diplomatka a politička Magda Vášáryová. „Patriarchát trval příliš dlouho a muži, kterým vyhovoval, si na něj zvykli,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Českého rozhlasu Plus, proč ani dnes někdy v praxi nefungují garantovaná rovná práva pro muže a ženy.

Měřit a interpretovat nálady občanů je ošidné, přeci jen se jedná o poměrně abstraktní veličinu. Podceňovat ji ale nesmíme – vždyť právě pocity vesměs rozhodují o volebních výsledcích. Proto stojí za pozornost i průzkum, kterého výsledky opět po roce zveřejnila agentura NMS Market Research, zvlášť když skýtá srovnání české a slovenské společnosti.