Podcasts about japonci

Víte, proč jsou Japonci ze světové výstavy v Ósace nadšení? Proč jich do areálu na umělém ostrově, vybudovaném mimochodem z navezeného odpadu, chodí každodenně přes sto tisíc? Zajímavou odpověď nabízí v dalším díle podcastu Host Reportéra Ondřej Soška, generální komisař české účasti na Expo.„Pouze sedmnáct procent Japonců vlastní cestovní pas, což je zčásti i proto, že je Japonsko obrovské a nabízí různá klimatická pásma, od chladného po subtropické. Druhým důležitým faktorem je nátura, která řadí práci nad volný čas a odpočinek. A nezapomínejme ani na to, že se místní ekonomika v posledních pětatřiceti letech nevyvíjí zrovna dobře, kupní síla obyvatelstva se propadla, a tak si mnozí Japonci cestování do zahraničí ani nemohou dovolit.“Ondřej Soška se do Japonska zamiloval před více než dvaceti lety, když tu půl roku studoval.„Ve své současné funkci ale občas narážím na kulturní odlišnosti, které dovedou zkomplikovat život,“ zmiňuje v podcastu enormní smysl pro dodržování pravidel. „Například už když jsme stavěli pavilon, japonský úředník prohlásil, že s originální dřevěnou stavbou nemá zkušenost, tak ji nepovoluje, a japonský architekt se s tím smířil – přece se nebude přít s úředníkem! Tehdy jsme spor museli vyeskalovat my. Dostali jsme se až na místní ministerstvo a teprve tam našli zastání. Jak říkám, Japonsko mám rád, ale když tu chce člověk udělat něco nevšedního, vybočit z řady, čeká ho spousta potíží.“Expo v Ósace končí v půlce října, Soškova mise o půl roku později. „Moc bych si přál, abychom v tom mezidobí náš pavilon rozmontovali a přepravili do Česka, kde by mohl sloužit veřejnosti další desítky let.“

Už třetí den jsem v Ósace. Nemít v mobilu tisíce fotek, tak ani nevěřím, že jsem během jara prostopoval celou Asii. Opravdu jsem dostal pěstí v Íránu? Vážně jsem projel celý Pákistán s ozbrojenci? A co ta noc mezi pohřebními hranicemi ve Váránasí - za byla skutečná, nebo se mi zdála?Asi to tak bude: 279 řidičů se mnou překonalo zhruba třicet tisíc kilometrů, teď zbývá popsat poslední čtyři.Když jsem se v úterý za svítání probudil v chatičce sloužící coby autobusová zastávka, byl jsem dokousaný od komárů a venku lilo, ale to už člověk neřeší. Věděl jsem, že to mám do cíle posledních čtyři sta kilometrů, které nějak dojedu. Tělo vydrželo; na rozdíl od poslední cesty přes Afriku, kdy jsem v Maroku tři dny bojoval s těžkou malárií...Protože bylo potřeba nabít alespoň telefon, proběhl jsem deštěm do vesnice a narazil na otevřenou autodílnu."Můžu si sednout a nabíjet?"Japonci jsou hodní - přinesli mi teplé kafe z automatu a já jim tam pak strašil čtyři hodiny. Když konečně vykouklo slunce, mezi terasovitými rýžovišti jsem se vrátil na silnici, kde zrovna jela opačným směrem moc hezká čtyřicetiletá Japonka se dvěma syny a spoustou košů, beden nebo plyšáků; malé auto bylo úplně narvané. Všimla si mě, tak auto otočila a za chvíli otevírala okno: "Kam máš namířeno?""No po pobřeží na sever.""My sice jedeme na úplný jih Japonska, ale chceme tě aspoň třicet kilometrů vzít, počkej."Starší syn si posadil na klín brášku, bráška si posadil na klín brontosaura, tak vznikla skulinka pro mě. Moře po levé ruce bylo plné ostrůvků, voda průzračná, nad hladinu skákali delfíni, krása."Už ale fakt jeďte dolů," přemlouval jsem je po těch třiceti kilometrech. Japonka mě normálně objala, dostal jsem i letmou pusu na tvář, nic podobného deset týdnů neproběhlo ani náznakem. Chvíli jsem byl v šoku, ale to už zastavila zvláštní osoba s rouškou přes většinu obličeje.

Ranní brífink Patrika Saláta: Dluh USA k HDP dosáhl v roce 2024 více než 120 procent. Japonsko, které je největším věřitelem USA, je na tom ještě hůř. V obou zemích náklady na financování dluhu v poslední době rostou a existují obavy, že by Japonci mohli začít přesouvat peníze domů. Co by to znamenalo?

Ranní brífink Patrika Saláta: Dluh USA k HDP dosáhl v roce 2024 více než 120 procent. Japonsko, které je největším věřitelem USA, je na tom ještě hůř. V obou zemích náklady na financování dluhu v poslední době rostou a existují obavy, že by Japonci mohli začít přesouvat peníze domů. Co by to znamenalo?

Strategicky položený ostrov Ramree na východním pobřeží Barmy se stal v lednu 1945 dějištěm jedné ze zvláštních a téměř zapomenutých bitev 2. světové války. Ostrov ovládali Japonci, ale po vylodění britsko-indických jednotek se brzy museli stáhnout a pokusit se přeplout z ostrova na barmskou pevninu. Velká část z nich se z ostrova už nikdy nedostala. Do cesty se ji postavil soupeř ještě hrozivější než spojenecká vojska – mangrovníkové bažiny plné krokodýlů mořských.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kako se počutijo Japonci v nemirnih časih vzpona Kitajske na eni strani in na drugi nepredvidljivega ameriškega predsednika Trumpa? Pacifizem, ki je bil vpisan v japonsko ustavo, vse bolj izginja. Kako daleč je Japonska pripravljena iti v azijski oboroževalni tekmi?

Saša Michailidis se ptá slovesného dramaturga ČRo z Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Marka Mojžíška a historičky umění Terezie Nekvindové z FF UK a pražské AVU. V neděli 13. dubna začne v japonské Ósace Všeobecná světová výstava EXPO 2025. Jak touto událostí Japonci žijí? Jak to dopadlo s českým pavilonem, jehož výstavba se zpozdila a o dost se prodražila? Jak ovlivnily EXPO nejúspěšnější čs. účasti? Má EXPO ještě dnes smysl?

Saša Michailidis se ptá slovesného dramaturga ČRo z Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Marka Mojžíška a historičky umění Terezie Nekvindové z FF UK a pražské AVU. V neděli 13. dubna začne v japonské Ósace Všeobecná světová výstava EXPO 2025. Jak touto událostí Japonci žijí? Jak to dopadlo s českým pavilonem, jehož výstavba se zpozdila a o dost se prodražila? Jak ovlivnily EXPO nejúspěšnější čs. účasti? Má EXPO ještě dnes smysl?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osaka podruhé a Japonsko jako takové potřetí hostí světové Expo. Mezinárodní výstavu průmyslu a kultury vnímají Japonci spíše skepticky. „V současnosti mají hluboko do kapsy a negativa podle nich převažují nad pozitivy,“ říká ve Vizitce. „V Japonsku je neuctivé odcházet z práce dřív než kolegové.“ Proč jsou pro zemi zásadní devadesátá léta? A jak naznačují věty v japonštině? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osaka podruhé a Japonsko jako takové potřetí hostí světové Expo. Mezinárodní výstavu průmyslu a kultury vnímají Japonci spíše skepticky. „V současnosti mají hluboko do kapsy a negativa podle nich převažují nad pozitivy,“ říká ve Vizitce. „V Japonsku je neuctivé odcházet z práce dřív než kolegové.“ Proč jsou pro zemi zásadní devadesátá léta? A jak naznačují věty v japonštině? Ptá se Karolína Koubová.

K poslednímu rozhovoru před svou cestou stopem na Expo 2025 do japonské Ósaky si Tomáš Poláček pozval fotografa Zdeňka Thomu, který je žijící legendou českého autostopu. Tomuto stylu cestování se začal věnovat v létě 1953 a svou nejdelší expedici podnikl roku 1970. Bylo mu třicet jedna let a se třemi kamarády stopoval právě do Ósaky, kde se tehdy konalo Expo poprvé.Chlapci sice rozeslali balíky se zásobami na československé ambasády, které potom navštěvovali, ale i tak měli 8. února 1970 na Staroměstském náměstí každý více než třicetikilový batoh. Rozpočet byl daný: dva dolary na den. Ale pozor – dolar byl tehdy mnohem silnější než dnes, takže to po celé Asii, s výjimkou Japonska, stačilo na skromné, ale celkem pohodlné živobytí.Odjížděli v době, kdy se ještě daly opatrně hájit Dubčekovy myšlenky o socialismu s lidskou tváří – však také prvním důležitým cílem expedice byla Ankara, kam normalizátoři odklidili Alexandra Dubčeka na místo velvyslance: „Se zájmem si ty naše batohy potěžkával, hodně se ptal, fandil…“V afghánském Herátu se pak mládenci zkouřili hašišem, ale skutečné stopařské osvícení nastalo až v Indii: „Vzpomínám, jak jsme šli nějakým velkým městem a já byl navzdory vedru nadšenej. Nezajímalo mě, že tam je špína a chaos,“ zasní se Thoma. „Najednou jsem cítil zvláštní sounáležitost s lidmi kolem. Jako bych dostával signály, že jsem se doteď spíš flákal ve svém komfortním prostředí a že to musím změnit. Asie mě okouzlila.“V srpnu dopluli na palubě polské nákladní lodi z Malajsie do Jokohamy a po pár týdnech si znovu vyzkoušeli stop. „Japonci tehdy často nechápali, o co nám jde, ale zastavovali, protože chtěli pomáhat: Odvezeme vás aspoň na nádraží! Když zjistili, že jsme z Československa, vesměs se chytali a s radostí opakovali tři pojmy: Čáslavská, broušené sklo, Antonín Dvořák. Třeba toho Dvořáka znal každý šofér náklaďáku!“Poslední úsek šli pěšky z posvátného města Ise do Ósaky podél rýžových polí a 23. srpna 1970 slavně dorazili na Světovou výstavu.O pětapadesát let později chce moderátor podcastu Tomáš Poláček zvládnout podobnou trasu za dva měsíce, aby koncem května doma stihl závěr fotbalové sezóny.

Baseballový debriefing.  Jak vypadá rotace Sokola? Draci přivádí dalšího hráče Třebíč podepsala Krejčiříka a Strillchuka Do Eagles se vrací oba Japonci

Jakou rybu si do sushi dávají Japonci? Jak vzniklo co jeho název v překladu znamená?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto dílu vás vezmu na měsíc dlouhé dobrodružství po Japonsku, kam jsme se vydali s mou rodinou. Projdeme rušné ulice Tokia, obdivujeme majestátní horu Fuji, ponoříme se do historie v Kjótu a zakončíme naši cestu na plážích Okinawy. Podělím se o zážitky z precizní japonské hromadné dopravy, ochutnávky místní kuchyně a pro nás neobvyklých kulturních zvyklostí. Zjistíte, proč je Japonsko levnější než před několika lety, proč mají Japonci problémy s plaváním a jak se organizují ohromující ohňostroje. Povíme si i o medvědech v lese a nečekaně nízké úrovni "hi-tech" na letištích. Připravte se na autentický pohled na naši rodinnou cestu plnou inspirace, objevů a zábavy!

Nekoč smučarskega skakalca in letalca, potem pa trenerja Matjaža Zupana je po vodenju slovenske reprezentance v enem najuspešnejših obdobij v zgodovini nordijskega smučanja pot vodila v tujino: prebival in delal je v Južni Koreji, Franciji, Rusiji in Bolgariji, zadnja tri leta pa je zaposlen v japonskem klubu, v katerem med drugimi trenira 52-letna legenda in pravzaprav tudi maskota smučarskih skokov/poletov – Noriaki Kasai. V intervjuju pripoveduje o tem, kako se spoprijema z različnimi tradicijami in pristopi k treningu, in o svojem uvrščanju v okolje, ki ga tudi v vsakdanjem zaznamujejo v mnogih pogledih bistveno drugačne kulturne prakse kot pri nas.

Jak moc se liší naše představy o Japonsku oproti skutečnosti? V čem se Japonci podobají Čechům a naopak, jaké jsou naše odlišnosti? A co přinese letošní ročník festivalu?Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hokkaidó vespolek! Po DRAHNÉ DOBĚ jsme tu s regulérním studiovým dílem, kde si povídáme o důvodu, proč dlouho nevyšel studiový díl: Michalově (a Žofčině) cestě do Japonska. Tuhle kuriózní zemi za tři a půl týdne projeli od severu na jih (a pak zpátky na sever) a nebojí se o tom v podcastu vyprávět.V první půlce, uvedené líbezným nástrojem otomatone, který si Michal koupil v Tokiu, řešíme, jaké je to být v Japonsku introvertní turista, jak plné je doopravdy tokijské metro a co mají Japonci společného s Čechy nejvíc: chlastání a kouření.Na herohero.co/starnoucimilenialove si povídáme o japonském baseballu a odpovídáme na vaše záludné otázky - třeba o japonském stolování, setkání s Karlem Veselým, místních automatech nebo záchodech. Povíme si taky, kolik celá legrace (zhruba) stála. Většina sól na otomatone bohudík zůstala na podlaze střižny.Díky za poslech a arigato šukbus!

Jak jsou na tom Japonci s hraním deskových her? Kde si je koupit? A co za japonské hry se dá koupit u nás v Česku? Měl bych pro vás pár osvědčených tipů. Více o japonských deskovkách na webu: https://www.yatta.cz Newsletter o Japonsku: https://www.sinkanzen.cz --- Velké díky všem Patronům!

Vysoká cla, která EU uvalila na čínská auta, nemusejí být jen pokus zabrzdit cunami vozidel z asijské velmoci, která jimi válcuje evropský trh. Právě naopak. Zvyšování cel totiž funguje také jako investiční pobídka. Taková, která výrobce donutí postavit fabriky přímo v Evropě a namísto dovozu auta montovat tady u nás, často s našimi lidmi, jimž dají práci, upozorňuje analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu. Jedním z příkladů je čínská automobilka BYD, která nedávno sponzorovala mistrovství Evropy ve fotbale. A to v Německu, které je evropskou automobilovou velmocí. Jenže BYD, jejíž zkratka znamená Build Your Dreams, si právě „dobytí“ výsostného německého území (fotbal a auťáky) zvolila za svou strategii pro vstup na evropský trh. Čínský výrobce už ohlásil výstavbu nové továrny v maďarském Szegedu. Odborníci upozorňují, že má v Číně velké výrobní kapacity a jeho expanze do Evropy by mohla znamenat významné investice a vytvoření nových pracovních míst. A to není něco, nad čím bychom měli ohrnovat nos. „Vysoké celní bariéry bývají často jako investiční pobídka. To je úplně přesně to, co udělali Japonci, když Honda postavila první továrnu v USA jen dva roky poté, co je Ronald Reagan donutil, aby dobrovolně omezili vývoz do Spojených států,“ zdůrazňuje Zámečník. Některé země, jako je například Maďarsko, už přijímají opatření, aby přilákaly čínské investice do automobilového průmyslu. Orbánova vláda se snaží vytvořit prostředí pro čínské investory, což by mohlo vést k výraznému posílení maďarské ekonomiky. „O Viktoru Orbánovi si můžeme myslet, co chceme, ale hloupý člověk to není. Dá se na něj použít citát od Machiavelliho: ,Když nemůžu nepřítele zničit, obejmu ho.‘ Jemu se prostě vyplatí Číňany obejmout,“ upozorňuje ekonom. Zatímco cílem Evropské unie je ekologizace dopravy, vyšší clo na čínské elektromobily by mohlo žádaný proces zpomalit. Vzhledem k současným cenám elektromobilů pak mohou někteří spotřebitelé vnímat vyšší cla jako nefér opatření, které ztíží dostupnost ekologických vozidel. Má se český autoland mít na pozoru? Která země má pro automobilky nejlepší podmínky? A co přinese další kolo obchodní války Číny se Západem? Poslechněte si další letní Hrotcast.

Do historie se zapsala v roce 1928, kdy jako první žena přeletěla Atlantský oceán. Dodnes vzbuzuje vášně její nevyjasněná smrt. Během pokusu o oblet Země se ztratila i se svým letadlem a navigátorem. Zajali ji Japonci a zemřela v jejich vězení? Tajně se vrátila domů, změnila si jméno a spokojeně dožila v ústraní? Přistála na jiném ostrově, než měla? To jsou jen některé teorie, které se snaží vysvětlit, co se v roce 1937 stalo s pilotkou Amelií Earhartovou.

Do historie se zapsala v roce 1928, kdy jako první žena přeletěla Atlantský oceán. Dodnes vzbuzuje vášně její nevyjasněná smrt. Během pokusu o oblet Země se ztratila i se svým letadlem a navigátorem. Zajali ji Japonci a zemřela v jejich vězení? Tajně se vrátila domů, změnila si jméno a spokojeně dožila v ústraní? Přistála na jiném ostrově, než měla? To jsou jen některé teorie, které se snaží vysvětlit, co se v roce 1937 stalo s pilotkou Amelií Earhartovou.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Na celém světě bychom našli velmi málo festivalů tohoto typu. I proto Pardubice dlouhé roky lákaly zahraniční umělce.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na celém světě bychom našli velmi málo festivalů tohoto typu. I proto Pardubice dlouhé roky lákaly zahraniční umělce.

»Noben človek ni otok,« je zapisal angleški pesnik in anglikanski duhovnik John Donne v svoji zbirki Pobožnosti ob nepričakovanih dogodkih, za njim pa ponovil nesrečni Ernest Hemingway v romanu Komu zvoni? Misel, da smo, čeprav je to velikokrat skrito pod vodno gladino, vsi del celine, istega kopnega, tudi nepoučenemu ali nevernemu preprosto in jasno razloži, da je vse človeštvo ena sama družina. Po krščansko: da smo vsi ljudje Božji otroci, bratje in sestre, eno samo občestvo. Čeprav živim blizu Bleda, sem bil na otoku le nekajkrat. Razlog za to je, da nisem prav spreten plavalec in da cena vožnje s »pletno« poštenega Gorenjca peha v pobožnost – seveda v želji, da bi zmogel hoditi po vodi. Po številu obiskov te »slovenske znamenitosti« me moja žena za en obisk prehiteva. Kot dvanajstletno dekletce je vlekla za vrv zvona želja in prosila Marijo, da bi jaz postal njen mož. Njena prošnja je bila silna, zvonjenje pa tudi, tako da so na otok prihiteli gasilci, misleč, da gori, in precej prestrašenih Blejcev, misleč, da zopet prihajajo Turki. Da bi se izognila škandalu, Marija ni imela druge možnosti, kot da dekletce usliši. In tako sva, srečno poročena, pred leti prvič skupaj obiskala otok. Na njem k sreči ni bilo ne gasilcev ne Turkov, bili pa so japonski turisti, ki so udrli v cerkev, ravno ko sva molila pred zlatim oltarjem. Vodič je hitel z razlago o zvonu in Mariji, ki bojda uslišuje, Japonci pa so se vzorno postavili v vrsto pred vrv, da sami preverijo, kaj drži in kaj ne. Nisem si mogel kaj. Pristopil sem k vodiču in ga poprosil, naj jim pove, naj bodo pazljivi v prošnjah. Da sva živi dokaz, da Marija sliši tako zvon kot prošnje in da tudi usliši. In ko jim je vodič prevedel moje besede, so se, seveda potem ko so pozvonili, postavili v vrsto in fotografirali še naju, tako da se še danes sprašujem, če morda ne visiva uokvirjena med drugimi trofejami v kaki japonski dnevni sobi. Da prideš do Marije na otoku, se moraš potruditi ali plačati ceno. Obiska ne zmore in si ne more privoščiti vsak. A Marija, čeprav na videz oddaljena, ni daleč, ni na otoku, saj noben človek ni otok. Blizu je in nas sliši. Ni nam treba ne plavati ne veslati, da bi bili plat zvona. Nihče ni sam. Nihče tako tudi ne moli sam. Ne more. Ker ni otok. Vedno, ko molim, molim z vsemi vami. Molimo skupaj, torej, združeni v občestvo, v telo. V celino. Zato ne sprašuj, komu zvoni, niti ne, kdo zvoni in zakaj zvoni. Vedno zvoni tebi in vedno zvoniš ti in vedno zvoni zate!

Dorazil k nám nejznámější český fighter Jirka BJP Procházka a rozpovídal se o tom, jak se k zápasení dostal, jaký bylo zápasit v Japonsku o titul a v čem je bojování v Japonsku jiný, než jinde, jaké jsou největší rozdíly mezi americkým UFC a japonským Rizinem, o tom, jak Japonci milují bizarní zápasy, proč ho v UFC nenechali ani dokoukat poslední galavečer a odvezli ho pryč, proč si nechá nandat rány než zaútočí, hodnocení posledního zápasu v UFC Jirkovýma očima, jak se Jirka stal samurajem, o pocitech, když ho v Česku vítali tisíce lidí, o trashtalcích a jak na ně pohlíží Jirka, jak se Jirka nasral na bizáry a bizarní zápasy, o financích v UFC, o absolvování bolestivých indiánských rituálů a o plánech do budoucna.

Týdenní souhrn očima Jana Krause a blondýny! Vtipně, originálně a s nadhledem, jak to umí jenom oni. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to svým osobitým stylem vysvětluje.

Dnes jsme si povídali o para-badmintonu s organizátorem Czech Para Badminton Open Tomášem Voves. Kolik procent hráčů tvoří vozíčkáři? Jaké speciální pomůcky musí hráči mít? Jak moc se liší v para-badmintonu pravidla od běžné hry? Jak jsou organizátoři připraveni na turnaj, který je čeká 27. a 28. dubna v Brně? Poslechněte si rozhovor.

Mořský krokodýl je jedno z nejnebezpečnějších zvířat na planetě. Je to největší žijící plaz, může vážit přes tunu a dorůstat až sedmi metrů. Na něco takového rozhodně nechcete v bažinách narazit. Určitě ne, když ustupujete z bitvy a krvácíte do kalných vod rozlehlého močálu… Jediné, co by mohlo být ještě horší, je, že nenarazíte na jednu tuhle bestii, ale na stovky a stovky takových bestií.

Pavel Horváth, fotbalista a trenér, je nově i fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport. Během své sportovní kariéry vyhrál sedm ligových titulů ve třech zemích světa. Začínal ve Spartě, hrál za Plzeň a Slavii, dostal se do týmů v Portugalsku, Japonsku a Turecku. „Troufnu si říct, že se domluvím japonsky na jídle, cestování a fotbalu, s mými Japonci se domluvím,“ směje se Horváth. Kam rád chodil na kávu v Lisabonu? A proč dnes amatérský fotbal v Česku vymírá? Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Horváth, fotbalista a trenér, je nově i fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport. Během své sportovní kariéry vyhrál sedm ligových titulů ve třech zemích světa. Začínal ve Spartě, hrál za Plzeň a Slavii, dostal se do týmů v Portugalsku, Japonsku a Turecku. „Troufnu si říct, že se domluvím japonsky na jídle, cestování a fotbalu, s mými Japonci se domluvím,“ směje se Horváth. Kam rád chodil na kávu v Lisabonu? A proč dnes amatérský fotbal v Česku vymírá?

Japonsko bolo jednou z prvých krajín na Mesiaci, dodnes patria medzi popredné krajiny. Aké japonská misia prišla na Mesiac ako prvá? Ako, ehm, dopadla posledná misia? A aké misie JAXA plánuje? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcast vzniká v spolupráci so SME.    Podcast môžete sledovať cez našu aplikáciu, kam môžete posielať svoje FAQ dobré otázky iOS https://apps.apple.com/us/app/ved%C3%A1tor/id6450903066   Android https://play.google.com/store/apps/details?id=sk.vedator.vedator_app Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Akvizícia za vyše 13 miliárd eur v pondelok zarezonovala oceliarskym odvetvím. Americký U. S. Steel totiž kúpil štvrtý najväčší producent ocele, japonský Nippon Steel Corporation. Znamená to, že nového majiteľa má aj pobočka v Košiciach, ktorá je dlhodobo najväčším zamestnávateľom na východe Slovenska, no už dlhšie sa borí vo finančných problémoch. Čo môže predaj priniesť Košiciam, čo vieme o japonskom gigantovi a aká je budúcnosť výroby ocele v Európe? Eva Frantová sa v podcaste Dobé ráno pýta bývalého ministra hospodárstva Karla Hirmana. Zdroje zvukov: Odporúčanie: Keďže sa už naozaj zvianočnieva, odporúčam americkú vianočnú komédiu Vianočná kronika. Film síce nie je žiadnou novinkou, keďže vyšiel v roku 2018, ak ale máte radi klasickú vianočnú atmosféru a tak trochu klišé, určite sa zabavíte. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Psycholožku Kristýnu Tronečkovou a marketéra Matouše Hurtíka spojila vášeň pro cestování a hledání štěstí. Společně se tedy vydali do Turecka, Kostariky a Japonska a učili se poznávat pomocí introspektivních rozhovorů tamní společnost. Jak popisují štěstí Kostaričani? A co potřebují ke spokojenosti Japonci? Kristýna a Matouš společně vydali knihu Naše cesty za štěstím, kde tento fenomén zkoumají. Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důležitější centrální banky. Rozpojený svět. Starší populace. A ceny energií. Čtyři trendy, které budou příštích pět let ovlivňovat ekonomiku. Jak podle nich investovat, rozebrali experti ve speciálu podcastu Ve vatě. Podle investora Jaroslava Brychty budou pro většinu investorů i v příštích pěti letech nejlepší volbou široké akciové indexy. „Nejvíc smysl dává investovat do akcií, ať už ze světových, nebo nějakých indexů amerických. Nikdy nebylo tak jednoduché investovat do trhu, jako je to teď. Pokud se bojíte, že to může propadnout o dvacet třicet procent, tak tam nedávejte všechno, zbytek si dejte na bankovní účet nebo na nějaký termíňák,“ říká Brychta.Stejný pohled zastává při pohledu na vývoj ekonomiky i makroekonom Dominik Stroukal. Investovat v dolarech do americké ekonomiky dlouhodobě, pravidelně a stejnou částku, ať se jí daří nebo ne, zní jeho recept. „Do toho mít část portfolia, se kterým si člověk hraje,“ dodává.František Bostl ze společnosti Starteepo, která vodí na Pražskou burzu menší české firmy, by v příštích pěti letech nepřekvapivě vsadil na domácí společnosti, do kterých sám investuje. Jednou z takových firem je podle něj společnost Karo Leather, která má unikátní výrobu kůží ve střední a východní Evropě a která za čtyři týdny otevírá novou fabriku.Důležitější centrální bankyPrvní hybnou silou, která bude příštích pět let udávat tón světových ekonomik, budou centrální banky. Základní úrokové sazby by příští rok mohly klesat, patrně budou ale delší dobu na vyšších úrovních, než by si investoři do akcií přáli. Růst bude i kvůli tomu pomalejší.„Dokonvergujeme do světa, který je pomalý, neroste moc rychle. Rostoucí centrální banky nakoupí hromadu aktiv. To není katastrofa, je to docela fajn život, Japonci se nemají špatně, ale k divokému růstu, který jsme zažívali předtím, se už nevrátíme,“ predikuje Stroukal. „Jako první by sazby mohly začít klesat v Americe. Pokud půjdou dolů, tak to samozřejmě bude nahrávat akciím,“ míní Bostl.Výnos desetiletého amerického dluhopisu, který je často označován za nejbezpečnější investici na světě, čerstvě překročil 5 %. Ve srovnání s mnohem rizikovějšími akciemi, které historicky nesou zhruba 7 % ročně, se dluhopisy podle investora Jaroslava Brychty zdají být aktuálně dobrou investicí.„Pokud by sazby klesly, tak dluhopisy budou velmi dobrá investice, obzvlášť ty s delší splatností. Já osobně bych se ale do dluhopisů na 10 let nezamkl. Z obav, jak skončí ten náš úžasný systém, který se o ten dluh a nízké sazby stále opírá,“ řekl v podcastu Brychta.DeglobalizaceSvětu před 25 lety jasně dominovaly Amerika a Evropa. Čína, co se HDP týká, pokulhávala. Dnes je ale jasně první, Spojené státy v závěsu a Evropa naopak drasticky propadla.„Čína se z levné továrny světa přeorientovala na velice kvalitní výrobu s přidanou hodnotou. Když se podíváte na přehled světových startupů, tak je to samé Silicon Valley, Čína se tam začíná objevovat, a kde jsme my? Evropě chybí inovační motor,“ komentuje František Bostl.Svět se mění a směřuje k stále většímu rozpojení. Dovoz některých produktů z Číny do Spojených států – včetně polovodičů, některých typů IT hardwaru a některé spotřební elektroniky – dramaticky poklesl. Stejně tak poklesly objemy dovozu oblečení, obuvi a nábytku, uvádí washingtonský think-tank Peterson Institute for International Economics. Dovoz notebooků a počítačových monitorů, telefonů z Číny je ale naopak vyšší než kdy dříve.StárnemeDlouhodobě čekají Čínu těžké roky, upozorňuje Stroukal. Levná a snadno dostupná pracovní síla nebude k dispozici. „Už teď se Čína zmenšuje a za pět let bude menší než teď. Nemyslím ekonomicky, ale počtem lidí. To je podle mě jeden z faktorů, který bude Čínu brzdit, Čína zestárla dřív, než stačila zbohatnout. Do roku 2100 bude Číňanů polovina,“ avizuje Dominik Stroukal.Stárneme ovšem globálně. V následující dekádě odejde do důchodu víc lidí, než bude těch, kteří nastoupí do pracovního procesu, jak v bohatých, tak v rozvíjejících se zemích. Investiční příležitost tak mohou nabídnout nejen firmy ve zdravotnictví, ale také z oblasti sociální péče. Alzheimer centra, senior housy a podobná zařízení.František Bostl ovšem několik firem z tohoto sektoru prověřil a uvést je na burzu START mu nedávalo smysl. „Z mého hlediska je to neinvestovatelné, je to takový divný real estate,“ říká Ve vatě.EnergetikaInvestice v příštích letech se budou točit i kolem energetiky. Svět čeká přechod k nízkoemisním energiím. Solární energetiku, která zažila velký boom, ale Bostl jako investiční příležitost nevidí.„Tam momentálně dochází k opravdu brutálním výprodejům, najednou je strašně moc solárů, nikdo to nechce. Zajímavá doba je v segmentu těch starých energií. Úplně si nemyslím, že bychom se měli dočkat třeba tady v Evropě toho, že by energii měly nějak dramaticky zlevňovat,“ myslí si František Bostl.„Doufám,  že v Evropě dokážeme zainvestovat do energetického mixu tak, aby dával větší smysl, chybí tomu takové to chytré koření, abychom uvolnili legislativu a dotáhli technologie, abychom si elektřinu mohli posílat a pak ji konzumovat, kdy potřebujeme. Aby měla každá firma fotovoltaiku, je za mě nesmysl,“ uvažuje Bostl.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zuzana Fuksová a Ivana Veselková v aktuálním díle podcastu Mikrovlnky vybírají ty nejlahodnější třešničky ze zpravodajského sadu. Jako obvykle se zaměřily na těžko pochopitelné zprávy jak ze světa, tak z regionů.Všechny díly podcastu Mikrovlnky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na mezinárodní politické scéně vzbudily pozornost výroky prezidenta Petra Pavla (pro Rádio Svobodná Evropa) o monitorování Rusů na území EU a přirovnání k přísnému dohledu nad Japonci žijícími za druhé světové války v USA. „Znám názory prezidenta a vím, jak to myslel, za nepřiměřené to nepokládám,“ říká koordinátor týmu externích poradců prezidenta Petr Kolář. „Příměr byl nešťastný a nevhodný,“ reaguje bývalá diplomatka Gabriela Svárovská.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Navrhovali mu desať rokov väzenia, dostal dvojročnú podmienku. Bývalého politika Jána Slotu uznali vinného zo zločinu zasahovania do nezávislosti súdu. Slota mal podľa obžaloby zobrať úplatok 15-tisíc eur a vybavovať u žilinského sudcu nižší trest pre vodiča, ktorý spôsobil nehodu s jednou obeťou. Pre Jána Slotu je to po šoférovaní v opitosti a sexuálnom obťažovaní maloletých dievčat ďalśia podmienka v poradí, no za veľké kauzy ako je nástenkový tender či predaj s emisiami nikdy stíhaný nebol. Prečo a je to zlyhanie systému? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýta Braňa Dobšinského z portálu aktuality.sk. Zdroje zvukov: TA3, TV Markíza, RTVS Odporúčanie: Náš nový filmový podcast Vertigo ma upozornil na jednu zaujímavú seriálovú novinku - The Days o jadrovej katastrofe v japonskej Fukušime. A je vskutku zaujímavé sledovať ako Japonci pristupujú ku krízovým situáciám a ako koordinovane pracujú aj v najväčšom možnom vypätí. The Days nájdete na Netflixe.

Stojí Top Gun: Maverick za pozretie? Aké filmy s Tomom Cruisom by sme si ešte mali pozrieť? V 116. časti podcastu SHARE_talks sa spolu rozprávajú redaktor Živé.sk Maroš Žofčin a redaktor HernáZóna.sk Lukáš Zachar. V novej časti podcastu SHARE_talks zaznejú aj tieto témy: Ako dostal Microsoft mastnú pokutu od FTC. Čo je nové v očakávanom Counter-Strike 2. Ako sa dvaja Japonci šikovne zamestnali tak, aby mohli skorej hrať novú Zeldu. Aká bola premiéra filmu Transformers: Monštrá sa prebúdzajú. Prečo jeden z nás pozná Transformerov iba kvôli tomu, že v pár filmoch hrala Megan Fox. Ako spätne hodnotíme Top Gun: Maverick? Odkazy na témy, ktoré sme v podcaste spomínali: Do Counter-Strike 2 pridali funkcie, ktoré potešia každého hráča. Inšpirovali sa konkurentom Microsoft dostal mastnú pokutu. Na Xboxe nelegálne zbieral informácie o neplnoletých hráčoch Herné voľno: Dvaja hráči sa zamestnali v e-shope, len aby získali kópie novej hry Tu je obrázok Marka Wahlberga, ktorý sme spomínali Toto je video, ktoré vysvetľuje prečo dostal Top Gun: Maverick Oscara za hudbu Nie ste si istí, ako si tento podcast vypočuť najlepšie? Pozrite si nášho sprievodcu podcastovými appkami Podcast SHARE_talks spoločne pripravujú magazíny Živé.sk a HernáZóna.sk. Na odber všetkých nových dielov našich podcastov SHARE sa môžete prihlásiť cez platformy Apple Podcasts, Google Podcasts, Spotify alebo Deezer. Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky e-maily čítame a na väčšinu sa snažíme odpovedať.

Tenhle rozhovor si dejte, i když s Japonskem máte spojený maximálně sushi. Japanolog Jakub mluvil jako kniha a navíc do studia přinesl Katanu z roku 1751. A my se ptali na věci: • Existuje skutečně metoda pěti bodů a puklého srdce? • Proč mají Japonci tak "vřelý" vztah k sebevraždám? • Jak vypadá správná seppuku a která byla ta nejslavnější? • Mohly být ženy samurajky? • Dá se napsat haiku o svíčkový? Vedlejší efekt poslechu: budete se chtít vypravit do Japonska. Asap.

Dnes aj o tom, ako Japonci vymysleli hru, ktorú ovládaš s toaleťákom, či kedy príde nový diel GTA. V 103. časti podcastu SHARE_talks sa spolu rozprávajú redaktor Živé.sk Maroš Žofčin a redaktor HernaZona.sk Lukáš Zachar. V novej časti podcastu SHARE_talks zaznejú aj tieto témy: Ako sa dá hra na Nintendo Switch ovládať toaleťákom. Kedy príde nové GTA. Prečo rakúsky súd rozhodol o tom, že FIFA balíčky sú forma hazardu. Ako sme smutní zo smrti herca Toma Sizemora a z akých hier a filmov si ho pamätáme. Ako sa Marošovi podarilo prejsť svoju historicky prvú hru na Nintendo Switch. Prečo sa sťažuje na ceny hier na túto konzolu. Odkazy na témy, ktoré sme v podcaste spomínali: GTA 6 možno príde skôr, ako si myslíš. Má to mať ale veľký háčik Rakúsky súd rozhodol, že FIFA balíčky sú forma hazardu Toaletný papier ako ovládač? Japonci predstavili netradičnú hru. Takto funguje Zomrel herec Tom Sizemore. Hráči jeho hlas poznali z hry GTA: Vice City Nie ste si istí, ako si tento podcast vypočuť najlepšie? Pozrite si nášho sprievodcu podcastovými appkami: https://zive.aktuality.sk/clanok/KaFWa78/ako-na-podcasty-aj-aplikacie-zadarmo-ponukaju-mnohe-funkcie-navyse/ Podcast SHARE_talks spoločne pripravujú magazíny Živé.sk a HernáZóna.sk. NAPÍŠTE NÁM: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky e-maily čítame a na väčšinu sa snažíme odpovedať.

Narodila se ve Frýdlantě a vyrůstala v Liberci, ale je rozkročená mezi Česko a Japonsko. Jestli se Naomi Adachi považuje víc za Češku, nebo Japonku, vám neřekne, ani když ji budete nutit. Miluje pestrost a rozmanitost, a tomu odpovídá i její kariéra. Na veřejnoprávní televizi moderuje pořady o videohrách, na soukromé televizi účinkovala v reality show Love Island. Jako modelka chodila na molu na pražském Fashion Weeku.Na osmadvacetiletou mladou ženu je to celkem slušná kariéra, byť jak říká, v Japonsku se svobodným ženám v tomto věku říká poněkud nezdvořile “zbylá rýže”. Nebo možná spíš říkalo. Dnešní Japonsko patří mezi vyspělými zeměmi mezi ty, kde je nejvíc stárnoucí populace a zároveň vysoké procento lidí, kteří žijí sami. Mimo jiné o tom jsme se v podcastu bavili. Zajímalo mě, proč jí česká maminka a japonský tatínek dali jméno hebrejského původu, a dozvěděl jsem se mimochodem i to, že na tradiční vánoční večeři se v Tokiu chodí do KFC. A taky to, že pro svůj život čerpá Naomi Adachi z obou vlivů, japonského i českého. Z toho japonského si snaží brát přístup k práci, zodpovědnost a lásku k dokonalosti. Na tom českém ji baví naopak chaos a kreativita.Naomi Adachi měla být hvězdou českého zpravodajství z olympiády v Tokiu v roce 2020, ale nakonec to kvůli covidu dopadlo trochu jinak. Olympiáda se konala s ročním zpožděním a v atmosféře, ve které rekordy nepadaly ani tak na sportovištích, jako spíš v protipandemických opatřeních a omezeních. Jak na to po skoro dvou letech vzpomíná? Poslouchejte.A konečně jsem chtěl vědět i to, jestli a případně jak moc váhala Naomi Adachi nad účastí v reality show Love Island, a proč se bála, jestli jí “pobíhání v plavkách na pláži” odpustí její fanoušci na sociálních sítích. Kdo ji nakonec přesvědčil, že se nemusí bát? A komu na dobu reality show svěřila správu svého Instagramu a Facebooku? Možná se budete divit.Přeju příjemný poslech.

Zuzana Fuksová a Ivana Veselková v aktuálním díle podcastu Mikrovlnky vybírají ty nejchutnější pletýnky ze zpravodajské pekárny. Jako obvykle se zaměřily na těžko pochopitelné zprávy jak ze světa, tak z regionů.Všechny díly podcastu Mikrovlnky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět se mění a s ním i představy lidí o životním stylu. Po letech nadbytku a hýření přichází touha po jednodušším životě i bydlení a např. mladí Japonci začínají preferovat jednoduché malé byty bez koupelen a s minimem nábytku i věcí.

Ne najpomembnejša, vsekakor pa zanimiva dejstva za zvedave poslušalce, ki morajo izmed petih trditev izbrati napačno. Tokrat tednu primerna tema o januarskem pojavu, ki nas pogosto preseneti. Ali pa tudi ne. Izmed spodnjih trditev poiščite tisto, ki ne drži. 1. Najhladnejšemu mestu v Kanadi, kjer so izmerili skoraj -70 stopinj Celzija, je ime “Snag” (sneg). Trditev je resnična 2. Največja snežinka na svetu je merila skoraj 40 centimetrov. Trditev je resnična 3. Inuitski jeziki poznajo prek 100 besed za sneg in led, daleč največ na svetu. Trditev je izmišljena 4. Japonci, mojstri robotike, so izumili robota z GPS-om, ki ga pošljete na točno določeno lokacijo, kjer poje sneg in iz njega naredi ledene kocke. Trditev je resnična 5. Celina z najmanj snežnimi padavinami je Antarktika, kjer skoraj nikoli ne sneži, ponekod ni snežilo že 2 milijona let. Trditev je resnična

Spolu 48 zápasov je za nami, 16 ešte pred nami. Skupinová fáza MS vo futbale 2022 v Katare je za nami a oddnes nás čaká v Katare osemfinálová fáza turnaja. Bilancovať a prognózovať budeme v nasledujúcich minútach. Nemci či Belgičania sú už prekvapujúco doma, svet však šokovali Japonci či Američania. O tom, čo doteraz ukázal svetový šampionát, o pozitívach aj negatívach turnaja, bude náš dnešný podcast.

Ne najpomembnejša, vsekakor pa zanimiva dejstva za zvedave poslušalce, ki morajo izmed petih trditev izbrati napačno. Tokratna tema je Singapur, mestna država v Jugovzhodni Aziji. Izmed spodnjih trditev poiščite pravilno. 1. Drugi singapurski predsednik, ki je bil na položaju 3 mandate, je bil tudi kirurg in hkrati oče vaginoplastike. Trditev je resnična 2.Od 60-ih do 90-ih let prejšnjega stoletja je bilo v Singapurju moškim prepovedano imeti dolge lase, zato skoraj 3 desetletja tam niso gostovale svetovne glasbene zvezde. Trditev je resnična 3.Če Singapur zapuščate z osebnim avtomobilom, bodo organi na meji preverili, ali imate rezervoar goriva napolnjen vsaj do ¾. Trditev je resnična 4. Singapur ima s svojimi sosedami pogosto napete trgovinske odnose, ker iz njih na črno uvaža preveč peska. Trditev je resnična 5.Ko so Japonci med 2. svetovno vojno zasedli Singapur, so likvidirali vse ljudi s tatuji in s pirsingi. Trditev je izmišljena

Anže Abram je raziskovalec materialov, ki je svoje delovno mesto na Inštitutu "Jozef Stefan" za dve leti postdoktorskega izobraževanja zamenjal za "pisarno" na koralnih grebenih japonske prefekture Okinava, otoka, ki mu pravi(jo) tudi slepo črevo Japonske. Tam preizkušajo nove materiale, ki bi se lahko v prihodnosti uporabljali kot podlaga za nanos morskih bitij ter ohranitev oziroma nastanek novih koral. Japonci so namreč vprašanje izginjajočih koral doslej reševali s potapljanjem velikih cementnih kock, ki tudi potem, ko jih prerastejo korale, ostanejo v morju in tako spreminjajo podobo grebenov. Njihov cilj je najti materiale, ki bi sprva opravljali enako vlogo kot zdaj cement, potem pa čez čas sami izginili.

Bizarné televízne šou, noci strávené pri herných automatoch, anime a kostýmy aj umelohmotné jedlo vo výkladoch. Okrem toho však aj sushi a polievka miso, technologické vychytávky, tradície, kimoná a krásne hory. To všetko je esencia Japonska. Hosť najnovšej epizódy cestovateľského Všesvet podcastu Laci Jamnický žije v Japonsku už tri roky, aktuálne aj so svojou japonskou manželkou v meste Kobe. Rozprávali sme sa však najmä o severných častiach krajiny – ostrove Hokkaido a najlepšej lyžovačke, kopcoch v prefektúre Akita aj o katastrofe vo Fukušime. Najmä sme sa však rozprávali o japonskej kultúre – o tom, ktoré jedlo vás môže zabiť, prečo môžu byť japonskí deduškovia posadnutí Hello Kitty, či Japonci naozaj veľa pracujú alebo len prokrastinujú a kde zažiť najlepší prašan.  Budeme tiež radi, ak nás v tvorbe podcastu podporíte na Patreone. Ak máte akékoľvek otázky, neváhajte nám napísať na vsesvetpodcast@gmail.com.