Podcasts about japonci

V pařížském kostele svaté Otýlie tento týden zazněla čeština. Mezinárodní sbor tam zazpíval Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Jaký ohlas vzbudila „Rybovka“ ve Francii? A jak se Japonci, Francouzi, Němci, Ital a Rumun poprali s českým textem vánoční skladby? Poslechněte si reportáž Martina Baluchy!

V pařížském kostele svaté Otýlie tento týden zazněla čeština. Mezinárodní sbor tam zazpíval Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Jaký ohlas vzbudila „Rybovka“ ve Francii? A jak se Japonci, Francouzi, Němci, Ital a Rumun poprali s českým textem vánoční skladby? Poslechněte si reportáž Martina Baluchy!Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka a výkonného ředitele KVIFF Kryštofa Muchy. Spot České filharmonie s názvem Naši Japonci nám rozumějí, který doprovázel poslední asijské turné národního symfonického orchestru, zaujal nejen doma, ale i v Japonsku. Karlovarský filmový festival zase boduje svými originálními hranými znělkami. Jak se dělá marketing kultury Made in Czechia? Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ponoříme se do jedinečného světa Královéhradeckého dětského pěveckého sboru Jitro, který má v sobě autenticitu, hloubku, niternou sílu i díky sbormistrovi Jiřímu Skopalovi, který je sám ztělesněním touhy po dokonalosti i souladu a život bere jako výzvu tvořit, pomáhat, ukazovat ostatním cestu. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka a výkonného ředitele KVIFF Kryštofa Muchy. Spot České filharmonie s názvem Naši Japonci nám rozumějí, který doprovázel poslední asijské turné národního symfonického orchestru, zaujal nejen doma, ale i v Japonsku. Karlovarský filmový festival zase boduje svými originálními hranými znělkami. Jak se dělá marketing kultury Made in Czechia?

„Japonci dokázali whisky vdechnout svou duši, a to mě moc baví. Tato soutěž je o tom být sám sebou. V závěru jde o to se uklidnit a užít si to. Na globálním finále v Hongkongu si nechci dovolit chybu,“ říká vítěz letošního českého finále barmanské soutěže Nikka Perfect Serve, Filip Bureš.Líbí se Vám tento díl? Napište nám o tom!

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Svou rodnou zem můžete reprezentovat ve sportu, v různých sférách kultury, ale třeba i v gastronomii. Dobře to ví kuchař Martin Svatek, který je mimo jiné členem Národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky. Na přelomu letošního srpna a září vařil v restauraci českého pavilonu na světové výstavě Expo v japonské Ósace.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Japonci obožujejo Evropo, ker je polna starih stavb. Na Japonskem jih zaradi pogostih potresov skorajda ni, pravi Čiaki Šimizu iz Tokia. Večkrat nagrajeno multidisciplinarno japonsko umetnico je pri nas zelo navdušil Jože Plečnik. V Ljubljani pa se, že odkar je prišla, počuti zelo domače. Predvsem zaradi prijaznih ljudi, pa tudi zaradi ljubljanskega zmaja.

V roce probíhajícího Expa vydaly knihu, která představuje japonskou společnost širší veřejnosti. Publikace Japonský rok je jak pro laiky, tak i pro ty, kteří už o Japonsku něco vědí nebo tam třeba byli a chtějí si své zážitky urovnat. „Japonci jsou schopni chopit se nápadu a dovést ho do dokonalosti,“ popisují Denisa Vostrá a Alice Kraemerová. Jaké japonské umění inspirovalo impresionisty nebo třeba Alfonse Muchu? A mají Japonci čas chodit na výlety? Ptá se Karolína Koubová.

V roce probíhajícího Expa vydaly knihu, která představuje japonskou společnost širší veřejnosti. Publikace Japonský rok je jak pro laiky, tak i pro ty, kteří už o Japonsku něco vědí nebo tam třeba byli a chtějí si své zážitky urovnat. „Japonci jsou schopni chopit se nápadu a dovést ho do dokonalosti,“ popisují Denisa Vostrá a Alice Kraemerová. Jaké japonské umění inspirovalo impresionisty nebo třeba Alfonse Muchu? A mají Japonci čas chodit na výlety? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším dílu podcastu Talk se Pavel Dobrovský ponořil do hlubin nejen české herní historie — a rovnou s člověkem nejpovolanějším: Vojtou „Scztherem“ Strakou, zakladatelem a hybatelem neziskovky Herní historie a projektu Československý herní archiv. Začalo to na střední škole s partou kamarádů a RetroHernou, která vozí staré konzole a počítače po festivalech. Po více než stovce akcí se skupina pustila do větší mise: archivovat herní minulost Česka a Slovenska, než zmizí.Co všechno archivují? Hry, časopisy, československý hardware... Dnes mají zhruba 30 000 položek a vlastní i skvosty jako původní kazety se soutěží Videostop.V našem podcastu si povídáme o tom, co obnáší archivace disket, jaké pasti číhají v podobě degradujících CD-R, i o tom, proč Japonci měří herní obaly na milimetr přesně. A také o tom, proč by piráti měli dostat medaili za záchranu herního dědictví.A pokud chcete slyšet o Muzeu mrtvol na pětačtvrtkové disketě, hře s Pokémony, kterou nikdo nezná, nebo o tom, jak se hraje Diablo 2 na základce s učitelem informatiky... tak si tenhle díl prostě pusťte.Podívejte se na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.retronation.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na skvělé výlety do herního retra!

Sejde se česká diplomatka a kanadský sládek v japonské hospodě a pijí pivo z českého chmele. To není začátek vtipu, jak by se mohlo možná zdát, ale scéna z reálného života v Tokiu. V Japonsku totiž mají čtyři velké pivovary a ani jeden z nich se neobejde bez českého chmele a sladu. A oblíbily si je i místní minipivovary. Chmel a slad jsou tak po krmivech do Japonska nejčastěji dováženými českými zemědělskými surovinami.

Sejde se česká diplomatka a kanadský sládek v japonské hospodě a pijí pivo z českého chmele. To není začátek vtipu, jak by se mohlo možná zdát, ale scéna z reálného života v Tokiu. V Japonsku totiž mají čtyři velké pivovary a ani jeden z nich se neobejde bez českého chmele a sladu. A oblíbily si je i místní minipivovary. Chmel a slad jsou tak po krmivech do Japonska nejčastěji dováženými českými zemědělskými surovinami.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypravíme se do země vycházejícího slunce, do Japonska, kterou si zamiloval Tomáš Stránský z Dřítče, student Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Domluví se sedmi světovými jazyka a japonština mezi nimi pochopitelně nechybí.

Vypravíme se do země vycházejícího slunce, do Japonska, kterou si zamiloval Tomáš Stránský z Dřítče, student Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Domluví se sedmi světovými jazyka a japonština mezi nimi pochopitelně nechybí.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Srbski predsednik Aleksandar Vučić je po včerajšnjih študentskih protestih v Beogradu, kjer so izbruhnili izgredi, napovedal kaznovanje odgovornih. Po njegovih besedah se s teroristi in tistimi, ki so želeli uničiti državo, ni mogoče pogovarjati. Po njegovih besedah pa so se vedno pripravljeni pogovarjati s tistimi, ki menijo, da vlada dela slabo in tako bo tudi v prihodnje. Kot je dodal, maščevanje ne vodi nikamor. Drugi poudarki oddaje: - Po oceni vodje Mednarodne agencije za jedrsko energijo bi lahko Iran že v nekaj mesecih nadaljeval bogatenje urana - Informacijski sistem za plačevanje storitev dolgotrajne oskrbe še ni vzpostavljen - Tretji zaporedni poraz slovenskih odbojkarjev na drugem turnirju lige narodov v Burgasu, Japonci boljši s 3:0

Slovenska odbojkarska reprezentanca končuje nastope na turnirju lige narodov v Bolgariji. V Burgasu se bodo odbojkarji v zadnjem krogu drugega letošnjega turnirja pomerili še z Japonci, ki so bili doslej trn v peti naše reprezentance. Na atletskem stadionu Poljane v Mariboru pa bo danes padel zastor nad ekipnim evropskim prvenstvom v atletiki druge skupine. Najboljše tri reprezentance bodo ob koncu tekmovalnega dne napredovale v najvišji razred evropske atletike.

Vitajte pri 61. vydaní Index newslettra v audio verzii. Som Eva Frantová a aj tento piatok vám prinášam to najzaujímavejšie zo sveta biznisu a ekonomiky za posledný týždeň. Nippon Steel od Američanov konečne získal U. S. Steel, ktoré sú aj matkou košických oceliarní. Tento týždeň sa preto v Index newslettri pozrieme na to, čo sa okolo košickej dcéry deje a priblížime si aj to, kto bude na Slovensku stavať ďalší reaktor. Ďakujem, že odoberáte Index newsletter. Ak ste tak náhodou ešte neurobili, zmeniť to môžete na tomto odkaze. V prípade, že ho chcete pravidelne počúvať v audio verzii, stačí ak zakliknete jeho odber v akejkoľvek podcastovej aplikácii. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Víte, proč jsou Japonci ze světové výstavy v Ósace nadšení? Proč jich do areálu na umělém ostrově, vybudovaném mimochodem z navezeného odpadu, chodí každodenně přes sto tisíc? Zajímavou odpověď nabízí v dalším díle podcastu Host Reportéra Ondřej Soška, generální komisař české účasti na Expo.„Pouze sedmnáct procent Japonců vlastní cestovní pas, což je zčásti i proto, že je Japonsko obrovské a nabízí různá klimatická pásma, od chladného po subtropické. Druhým důležitým faktorem je nátura, která řadí práci nad volný čas a odpočinek. A nezapomínejme ani na to, že se místní ekonomika v posledních pětatřiceti letech nevyvíjí zrovna dobře, kupní síla obyvatelstva se propadla, a tak si mnozí Japonci cestování do zahraničí ani nemohou dovolit.“Ondřej Soška se do Japonska zamiloval před více než dvaceti lety, když tu půl roku studoval.„Ve své současné funkci ale občas narážím na kulturní odlišnosti, které dovedou zkomplikovat život,“ zmiňuje v podcastu enormní smysl pro dodržování pravidel. „Například už když jsme stavěli pavilon, japonský úředník prohlásil, že s originální dřevěnou stavbou nemá zkušenost, tak ji nepovoluje, a japonský architekt se s tím smířil – přece se nebude přít s úředníkem! Tehdy jsme spor museli vyeskalovat my. Dostali jsme se až na místní ministerstvo a teprve tam našli zastání. Jak říkám, Japonsko mám rád, ale když tu chce člověk udělat něco nevšedního, vybočit z řady, čeká ho spousta potíží.“Expo v Ósace končí v půlce října, Soškova mise o půl roku později. „Moc bych si přál, abychom v tom mezidobí náš pavilon rozmontovali a přepravili do Česka, kde by mohl sloužit veřejnosti další desítky let.“

Už třetí den jsem v Ósace. Nemít v mobilu tisíce fotek, tak ani nevěřím, že jsem během jara prostopoval celou Asii. Opravdu jsem dostal pěstí v Íránu? Vážně jsem projel celý Pákistán s ozbrojenci? A co ta noc mezi pohřebními hranicemi ve Váránasí - za byla skutečná, nebo se mi zdála?Asi to tak bude: 279 řidičů se mnou překonalo zhruba třicet tisíc kilometrů, teď zbývá popsat poslední čtyři.Když jsem se v úterý za svítání probudil v chatičce sloužící coby autobusová zastávka, byl jsem dokousaný od komárů a venku lilo, ale to už člověk neřeší. Věděl jsem, že to mám do cíle posledních čtyři sta kilometrů, které nějak dojedu. Tělo vydrželo; na rozdíl od poslední cesty přes Afriku, kdy jsem v Maroku tři dny bojoval s těžkou malárií...Protože bylo potřeba nabít alespoň telefon, proběhl jsem deštěm do vesnice a narazil na otevřenou autodílnu."Můžu si sednout a nabíjet?"Japonci jsou hodní - přinesli mi teplé kafe z automatu a já jim tam pak strašil čtyři hodiny. Když konečně vykouklo slunce, mezi terasovitými rýžovišti jsem se vrátil na silnici, kde zrovna jela opačným směrem moc hezká čtyřicetiletá Japonka se dvěma syny a spoustou košů, beden nebo plyšáků; malé auto bylo úplně narvané. Všimla si mě, tak auto otočila a za chvíli otevírala okno: "Kam máš namířeno?""No po pobřeží na sever.""My sice jedeme na úplný jih Japonska, ale chceme tě aspoň třicet kilometrů vzít, počkej."Starší syn si posadil na klín brášku, bráška si posadil na klín brontosaura, tak vznikla skulinka pro mě. Moře po levé ruce bylo plné ostrůvků, voda průzračná, nad hladinu skákali delfíni, krása."Už ale fakt jeďte dolů," přemlouval jsem je po těch třiceti kilometrech. Japonka mě normálně objala, dostal jsem i letmou pusu na tvář, nic podobného deset týdnů neproběhlo ani náznakem. Chvíli jsem byl v šoku, ale to už zastavila zvláštní osoba s rouškou přes většinu obličeje.

Ranní brífink Patrika Saláta: Dluh USA k HDP dosáhl v roce 2024 více než 120 procent. Japonsko, které je největším věřitelem USA, je na tom ještě hůř. V obou zemích náklady na financování dluhu v poslední době rostou a existují obavy, že by Japonci mohli začít přesouvat peníze domů. Co by to znamenalo?

Ranní brífink Patrika Saláta: Dluh USA k HDP dosáhl v roce 2024 více než 120 procent. Japonsko, které je největším věřitelem USA, je na tom ještě hůř. V obou zemích náklady na financování dluhu v poslední době rostou a existují obavy, že by Japonci mohli začít přesouvat peníze domů. Co by to znamenalo?

Strategicky položený ostrov Ramree na východním pobřeží Barmy se stal v lednu 1945 dějištěm jedné ze zvláštních a téměř zapomenutých bitev 2. světové války. Ostrov ovládali Japonci, ale po vylodění britsko-indických jednotek se brzy museli stáhnout a pokusit se přeplout z ostrova na barmskou pevninu. Velká část z nich se z ostrova už nikdy nedostala. Do cesty se ji postavil soupeř ještě hrozivější než spojenecká vojska – mangrovníkové bažiny plné krokodýlů mořských.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kako se počutijo Japonci v nemirnih časih vzpona Kitajske na eni strani in na drugi nepredvidljivega ameriškega predsednika Trumpa? Pacifizem, ki je bil vpisan v japonsko ustavo, vse bolj izginja. Kako daleč je Japonska pripravljena iti v azijski oboroževalni tekmi?

Saša Michailidis se ptá slovesného dramaturga ČRo z Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Marka Mojžíška a historičky umění Terezie Nekvindové z FF UK a pražské AVU. V neděli 13. dubna začne v japonské Ósace Všeobecná světová výstava EXPO 2025. Jak touto událostí Japonci žijí? Jak to dopadlo s českým pavilonem, jehož výstavba se zpozdila a o dost se prodražila? Jak ovlivnily EXPO nejúspěšnější čs. účasti? Má EXPO ještě dnes smysl?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá slovesného dramaturga ČRo z Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Marka Mojžíška a historičky umění Terezie Nekvindové z FF UK a pražské AVU. V neděli 13. dubna začne v japonské Ósace Všeobecná světová výstava EXPO 2025. Jak touto událostí Japonci žijí? Jak to dopadlo s českým pavilonem, jehož výstavba se zpozdila a o dost se prodražila? Jak ovlivnily EXPO nejúspěšnější čs. účasti? Má EXPO ještě dnes smysl?

Osaka podruhé a Japonsko jako takové potřetí hostí světové Expo. Mezinárodní výstavu průmyslu a kultury vnímají Japonci spíše skepticky. „V současnosti mají hluboko do kapsy a negativa podle nich převažují nad pozitivy,“ říká ve Vizitce. „V Japonsku je neuctivé odcházet z práce dřív než kolegové.“ Proč jsou pro zemi zásadní devadesátá léta? A jak naznačují věty v japonštině? Ptá se Karolína Koubová.

Osaka podruhé a Japonsko jako takové potřetí hostí světové Expo. Mezinárodní výstavu průmyslu a kultury vnímají Japonci spíše skepticky. „V současnosti mají hluboko do kapsy a negativa podle nich převažují nad pozitivy,“ říká ve Vizitce. „V Japonsku je neuctivé odcházet z práce dřív než kolegové.“ Proč jsou pro zemi zásadní devadesátá léta? A jak naznačují věty v japonštině? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K poslednímu rozhovoru před svou cestou stopem na Expo 2025 do japonské Ósaky si Tomáš Poláček pozval fotografa Zdeňka Thomu, který je žijící legendou českého autostopu. Tomuto stylu cestování se začal věnovat v létě 1953 a svou nejdelší expedici podnikl roku 1970. Bylo mu třicet jedna let a se třemi kamarády stopoval právě do Ósaky, kde se tehdy konalo Expo poprvé.Chlapci sice rozeslali balíky se zásobami na československé ambasády, které potom navštěvovali, ale i tak měli 8. února 1970 na Staroměstském náměstí každý více než třicetikilový batoh. Rozpočet byl daný: dva dolary na den. Ale pozor – dolar byl tehdy mnohem silnější než dnes, takže to po celé Asii, s výjimkou Japonska, stačilo na skromné, ale celkem pohodlné živobytí.Odjížděli v době, kdy se ještě daly opatrně hájit Dubčekovy myšlenky o socialismu s lidskou tváří – však také prvním důležitým cílem expedice byla Ankara, kam normalizátoři odklidili Alexandra Dubčeka na místo velvyslance: „Se zájmem si ty naše batohy potěžkával, hodně se ptal, fandil…“V afghánském Herátu se pak mládenci zkouřili hašišem, ale skutečné stopařské osvícení nastalo až v Indii: „Vzpomínám, jak jsme šli nějakým velkým městem a já byl navzdory vedru nadšenej. Nezajímalo mě, že tam je špína a chaos,“ zasní se Thoma. „Najednou jsem cítil zvláštní sounáležitost s lidmi kolem. Jako bych dostával signály, že jsem se doteď spíš flákal ve svém komfortním prostředí a že to musím změnit. Asie mě okouzlila.“V srpnu dopluli na palubě polské nákladní lodi z Malajsie do Jokohamy a po pár týdnech si znovu vyzkoušeli stop. „Japonci tehdy často nechápali, o co nám jde, ale zastavovali, protože chtěli pomáhat: Odvezeme vás aspoň na nádraží! Když zjistili, že jsme z Československa, vesměs se chytali a s radostí opakovali tři pojmy: Čáslavská, broušené sklo, Antonín Dvořák. Třeba toho Dvořáka znal každý šofér náklaďáku!“Poslední úsek šli pěšky z posvátného města Ise do Ósaky podél rýžových polí a 23. srpna 1970 slavně dorazili na Světovou výstavu.O pětapadesát let později chce moderátor podcastu Tomáš Poláček zvládnout podobnou trasu za dva měsíce, aby koncem května doma stihl závěr fotbalové sezóny.

Nekoč smučarskega skakalca in letalca, potem pa trenerja Matjaža Zupana je po vodenju slovenske reprezentance v enem najuspešnejših obdobij v zgodovini nordijskega smučanja pot vodila v tujino: prebival in delal je v Južni Koreji, Franciji, Rusiji in Bolgariji, zadnja tri leta pa je zaposlen v japonskem klubu, v katerem med drugimi trenira 52-letna legenda in pravzaprav tudi maskota smučarskih skokov/poletov – Noriaki Kasai. V intervjuju pripoveduje o tem, kako se spoprijema z različnimi tradicijami in pristopi k treningu, in o svojem uvrščanju v okolje, ki ga tudi v vsakdanjem zaznamujejo v mnogih pogledih bistveno drugačne kulturne prakse kot pri nas.

Hokkaidó vespolek! Po DRAHNÉ DOBĚ jsme tu s regulérním studiovým dílem, kde si povídáme o důvodu, proč dlouho nevyšel studiový díl: Michalově (a Žofčině) cestě do Japonska. Tuhle kuriózní zemi za tři a půl týdne projeli od severu na jih (a pak zpátky na sever) a nebojí se o tom v podcastu vyprávět.V první půlce, uvedené líbezným nástrojem otomatone, který si Michal koupil v Tokiu, řešíme, jaké je to být v Japonsku introvertní turista, jak plné je doopravdy tokijské metro a co mají Japonci společného s Čechy nejvíc: chlastání a kouření.Na herohero.co/starnoucimilenialove si povídáme o japonském baseballu a odpovídáme na vaše záludné otázky - třeba o japonském stolování, setkání s Karlem Veselým, místních automatech nebo záchodech. Povíme si taky, kolik celá legrace (zhruba) stála. Většina sól na otomatone bohudík zůstala na podlaze střižny.Díky za poslech a arigato šukbus!

Do historie se zapsala v roce 1928, kdy jako první žena přeletěla Atlantský oceán. Dodnes vzbuzuje vášně její nevyjasněná smrt. Během pokusu o oblet Země se ztratila i se svým letadlem a navigátorem. Zajali ji Japonci a zemřela v jejich vězení? Tajně se vrátila domů, změnila si jméno a spokojeně dožila v ústraní? Přistála na jiném ostrově, než měla? To jsou jen některé teorie, které se snaží vysvětlit, co se v roce 1937 stalo s pilotkou Amelií Earhartovou.

Pavel Horváth, fotbalista a trenér, je nově i fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport. Během své sportovní kariéry vyhrál sedm ligových titulů ve třech zemích světa. Začínal ve Spartě, hrál za Plzeň a Slavii, dostal se do týmů v Portugalsku, Japonsku a Turecku. „Troufnu si říct, že se domluvím japonsky na jídle, cestování a fotbalu, s mými Japonci se domluvím,“ směje se Horváth. Kam rád chodil na kávu v Lisabonu? A proč dnes amatérský fotbal v Česku vymírá? Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Horváth, fotbalista a trenér, je nově i fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport. Během své sportovní kariéry vyhrál sedm ligových titulů ve třech zemích světa. Začínal ve Spartě, hrál za Plzeň a Slavii, dostal se do týmů v Portugalsku, Japonsku a Turecku. „Troufnu si říct, že se domluvím japonsky na jídle, cestování a fotbalu, s mými Japonci se domluvím,“ směje se Horváth. Kam rád chodil na kávu v Lisabonu? A proč dnes amatérský fotbal v Česku vymírá?

Japonsko bolo jednou z prvých krajín na Mesiaci, dodnes patria medzi popredné krajiny. Aké japonská misia prišla na Mesiac ako prvá? Ako, ehm, dopadla posledná misia? A aké misie JAXA plánuje? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcast vzniká v spolupráci so SME.    Podcast môžete sledovať cez našu aplikáciu, kam môžete posielať svoje FAQ dobré otázky iOS https://apps.apple.com/us/app/ved%C3%A1tor/id6450903066   Android https://play.google.com/store/apps/details?id=sk.vedator.vedator_app Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Akvizícia za vyše 13 miliárd eur v pondelok zarezonovala oceliarskym odvetvím. Americký U. S. Steel totiž kúpil štvrtý najväčší producent ocele, japonský Nippon Steel Corporation. Znamená to, že nového majiteľa má aj pobočka v Košiciach, ktorá je dlhodobo najväčším zamestnávateľom na východe Slovenska, no už dlhšie sa borí vo finančných problémoch. Čo môže predaj priniesť Košiciam, čo vieme o japonskom gigantovi a aká je budúcnosť výroby ocele v Európe? Eva Frantová sa v podcaste Dobé ráno pýta bývalého ministra hospodárstva Karla Hirmana. Zdroje zvukov: Odporúčanie: Keďže sa už naozaj zvianočnieva, odporúčam americkú vianočnú komédiu Vianočná kronika. Film síce nie je žiadnou novinkou, keďže vyšiel v roku 2018, ak ale máte radi klasickú vianočnú atmosféru a tak trochu klišé, určite sa zabavíte. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Psycholožku Kristýnu Tronečkovou a marketéra Matouše Hurtíka spojila vášeň pro cestování a hledání štěstí. Společně se tedy vydali do Turecka, Kostariky a Japonska a učili se poznávat pomocí introspektivních rozhovorů tamní společnost. Jak popisují štěstí Kostaričani? A co potřebují ke spokojenosti Japonci? Kristýna a Matouš společně vydali knihu Naše cesty za štěstím, kde tento fenomén zkoumají. Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.