Podcasts about rychlebsk

Nedávná otrava čtyř vlčích mláďat v Rychlebských horách otřásla nejen ochránci přírody, ale i širokou veřejností. Jaký je skutečný stav šelem v Olomouckém kraji a v celé České republice? Jak často dochází k podobným útokům a co se dělá pro ochranu vlků i dalších vzácných obyvatel našich hor a lesů?

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

„Když jedu na koncert, lidi se mě pořád ptají na Priessnitz. Přitom jsme nikdy nebyli tak slavná kapela,“ říká Jaromír Švejdík rozhovoru s Honzou Vedralem. Jeho nejslavnější hudební projekt prý skončil v pravý čas, vzpomínky na něj ale žijí dál. Letní kapela, která právě vydává své druhé album Jako pes, se stala přirozeným pokračováním Priessnitz – s hudbou lehčí, přímočařejší, ale stejně osobní. „V hudbě jde o přímou emoci. Ať už vzniká v Jeseníkách, na pódiu v Drážďanech nebo v mé hlavě během procházky se psem,“ říká Švejdík. „Priessnitz skončili v pravý čas, ale rád na tu dobu vzpomínám,“ říká Jaromír Švejdík, který stál za legendární kapelou od jejího vzniku až po ukončení činnosti. Přestože kapela v době svého aktivního působení nevyprodávala haly, její alba jako Beztíže nebo Stereo se stala kultovními. „Byla to kapela, na kterou chodilo 200–300 lidí, ale ti fanoušci nám zůstali věrní i po letech. Dnes se zdá, že zájem o Priessnitz je větší, než když jsme hráli,“ vzpomíná. Letní kapela vznikla z radosti z hraní a volného času v Rychlebských horách. „Začali jsme jen u táboráků a sousedských setkání. Pak přišel covid a řekli jsme si, že uděláme něco víc.“ Výsledkem je už druhé album Jako pes, které se tematicky váže k Jeseníkům, přírodě a osobnímu klidu. „Když píšu texty, musím být venku, většinou se psem. Všechno, co jsem kdy napsal, má svůj kořen v přírodě.“ I když Priessnitz v Letní kapele stále rezonují, Jaromír se dívá dopředu. „To, co mě baví teď, je jiné – přímější a obyčejnější. Letní kapela je o hledání krásy v jednoduchosti.“ Přesto starší písničky občas zazní i na koncertech. „Většina těch Priessnitzovských už vypadla, ale pár z nich pořád dáváme. Je to přirozené – lidi je chtějí slyšet.“ Celý rozhovor s Jaromírem Švejdíkem si poslechněte v podcastu Headliner CZ. Dozvíte se víc o vzniku alba Jako pes, o procházkách s věrným psím parťákem Lumírem i o tom, proč se chce Jaromír vrátit k surovějším hudebním kořenům. Pozor: Revue NOTY VOLE najdete už jen v samostatném kanálu. A celé epizody na ⁠herohero.co/notyvole⁠ a ⁠forendors.cz/notyvole⁠ Díky za podporu!

Město Javorník o víkendu hostil mezinárodní folklórní a dudácký festival Folkmáj. Už po dvanácté ho v tomto malém městečku na severovýchodním úpatí Rychlebských hor pořádá tamní Řecká obec – potomci Řeků, kteří se na Jesenicko přistěhovali po občanské válce v roce 1948.

Kraji pod Rychlebskými horami se odpradávna říká kraj žuly a mramoru. Stopy po těžbě a zpracování nerostů zde najdeme na každém kroku. Třeba při silnici z centra Javorníku směrem do Travné, kde se ani ne kilometr za posledními domy Javorníka skrývá nejstarší šachtová vápenka olomouckého kraje.

Dalimilova rozhledna vyrostla v roce 2021 na vrcholu Větrov nad Starým Městem pod Sněžníkem v Rychlebských horách v Olomouckém kraji. Pozoruhodná je tím, že jde o poměrně přesnou repliku původní rozhledny císaře Viléma, která stávala na dnešní polské straně vrcholu Králického Sněžníku až do roku 1973. Nabízí tak nejen krásné výhledy, ale částečně i pohled do historie zdejšího kraje.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dolní Lipová je dnes částí velké aglomerace táhnoucí se údolím řeky Staříč v podstatě od úpatí Jeseníků a Rychlebských hor až téměř po dnešní Jeseník. Postupně se z malé vesničky vyvinula až v jednu z největších obcí v okolí.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Hynčicích pod Sušinou na Staroměstsku v Olomouckém kraji najdete moderní zimní středisko. Na své si tam přijdou jak lyžaři, tak milovníci běžek. Když vyjedete nad Hynčice na kopec jménem Štvanice, otevře se vám krásný výhled na část Rychlebských hor i Jeseníků. A také si tam můžete prohlédnout tři objekty lehkého opevnění z období první republiky, které spravuje Muzeum vojenské historie a Staroměstska.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Hynčicích pod Sušinou na Staroměstsku v Olomouckém kraji najdete moderní zimní středisko. Na své si tam přijdou jak lyžaři, tak milovníci běžek. Když vyjedete nad Hynčice na kopec jménem Štvanice, otevře se vám krásný výhled na část Rychlebských hor i Jeseníků. A také si tam můžete prohlédnout tři objekty lehkého opevnění z období první republiky, které spravuje Muzeum vojenské historie a Staroměstska.

Zálesí je malá osada na velkém katastru, vinoucím se z údolí Travenského potoka až na hřeben Rychlebských hor na Javornicku. Má za sebou pohnutou minulost ale dnes patří k nejkrásnějším osadám v kraji. Jen na to naštěstí zatím nepřišlo dost turistů.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi zde stávala kvetoucí horská vesnice. Dnes z ní zbyl na hřebeni Rychlebských hor jediný dům a starý kříž. Přesto má horská louka uprostřed pohraničního hřebene, na které osada Hraničky stávala nejen pohnutou historii, ale i neopakovatelný půvab.

Kdysi zde stávala kvetoucí horská vesnice. Dnes z ní zbyl na hřebeni Rychlebských hor jediný dům a starý kříž. Přesto má horská louka uprostřed pohraničního hřebene, na které osada Hraničky stávala nejen pohnutou historii, ale i neopakovatelný půvab.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od Pradědu na Hanou se společně s Českým rozhlasem Olomouc vydáváte už téměř dvacet let. Někdy jsou ty cesty dost krkolomné, a tak od Pradědu míříme na Hanou třeba přes Rychlebské hory a podobně. Napadlo Vás však někdy, kudy je to tedy od Pradědu na Hanou nejblíž?

Rychlebské hory jsou stále poněkud stranou turistického zájmu a tak zde dodnes najdeme místa, kde se dá nerušeně rozjímat nad krásou krajiny. Takovým místem je i Medvědí kámen, vyhlídka nad Vápennou, odkud je vidět velká část údolí i protějšího hřebene tohoto pohraničního pohoří.

Osada Nýznerov je dnes známá zejména díky nedalekým vodopádům na Stříbrném potoce, kterým dala své jméno. Je to však i historicky pozoruhodné místo, které si zaslouží pozornost nejen milovníků dějin kraje pod Rychlebskými horami, ale i turistů, kteří sem přicházejí.

Osada Nýznerov je dnes známá zejména díky nedalekým vodopádům na Stříbrném potoce, kterým dala své jméno. Je to však i historicky pozoruhodné místo, které si zaslouží pozornost nejen milovníků dějin kraje pod Rychlebskými horami, ale i turistů, kteří sem přicházejí.

Skalnatý vrchol Krajník (562 m.), patří do soustavy Sokolího hřbetu což je jedno rameno rozsochy Rychlebských hor. Ty zde začínají už klesat k polským rovinám, nicméně i zde najdeme místa se zajímavými výhledy. Jedním z nich je pobočný vrchol Krajníku s kamennou vyhlídku. Nese jméno Tisová skalka.

Studniční vrch je nejen nejvyšším vrcholem Sokolího hřbetu patřícího do masívu Rychlebských hor, ale také místem, které lze bez nadsázky považovat za přírodní srdce Jesenicka a symbol propojení člověka s přírodou.

Výletní tip pro Radio Wave si tentokrát připravil dobrodruh Ladislav Zibura. Pokud se nebojíte vyrazit teď v zimě do hor, nabízí vám jedny přímo stvořené pro současnou situaci s koronavirem: Rychlebské hory. Jsou totiž velmi odlehlé a téměř nikoho tam cestou nepotkáte. Začíná se v Králickém Sněžníku a končí v Javorníku. Délka trasy je asi 60 kilometrů.

Výletní tip pro Radio Wave si tentokrát připravil dobrodruh Ladislav Zibura. Pokud se nebojíte vyrazit teď v zimě do hor, nabízí vám jedny přímo stvořené pro současnou situaci s koronavirem: Rychlebské hory. Jsou totiž velmi odlehlé a téměř nikoho tam cestou nepotkáte. Začíná se v Králickém Sněžníku a končí v Javorníku. Délka trasy je asi 60 kilometrů.

Nejsevernější bod českého Slezska i nejsevernější bod Olomouckého kraje. Tak se dá nazvat výběžek krajiny, kde končí Rychlebské hory a začíná nížina kolem řeky Kladské Nysy. Právě zde se rozkládá katastr Bílé Vody, kterou tak mnozí nazývají místem na konci světa.

Nejsevernější bod českého Slezska i nejsevernější bod Olomouckého kraje. Tak se dá nazvat výběžek krajiny, kde končí Rychlebské hory a začíná nížina kolem řeky Kladské Nysy. Právě zde se rozkládá katastr Bílé Vody, kterou tak mnozí nazývají místem na konci světa.

Celý rok strávil putováním po českých horách, jezdil na kole, chodil pěšky. A vymyslel projekt Via Czechia, který mapuje dálkové trasy napříč Českem od východu na západ. „Chtěl jsem, aby trasa šla co nejhezčí přírodou, pokud možno v horách. To, co má pěší turista i cyklista rád,“ přibližuje fotograf, cestovatel a průvodce Jan Hocek, podle kterého zajímavou oblastí na toulání je třeba Český les. Kde v české krajině nepotkáte ani živáčka? A kdy vyjdou knihy Via Czechia?

Celý rok strávil putováním po českých horách, jezdil na kole, chodil pěšky. A vymyslel projekt Via Czechia, který mapuje dálkové trasy napříč Českem od východu na západ. „Chtěl jsem, aby trasa šla co nejhezčí přírodou, pokud možno v horách. To, co má pěší turista i cyklista rád,“ přibližuje fotograf, cestovatel a průvodce Jan Hocek, podle kterého zajímavou oblastí na toulání je třeba Český les. Kde v české krajině nepotkáte ani živáčka? A kdy vyjdou knihy Via Czechia?

Krajina jižních svahů Jeseníků, Rychlebských hor i Králického Sněžníku a také jejich podhůří, to byl základ dominia, které se ustavovalo na přelomu 13. a 14. století a stálo u osídlování a rozvoje zdejšího kraje. Podle hradu Kolštejna dostalo jméno Kolštejnské panství, center osídlení zde ale bylo více.

Krajina jižních svahů Jeseníků, Rychlebských hor i Králického Sněžníku a také jejich podhůří, to byl základ dominia, které se ustavovalo na přelomu 13. a 14. století a stálo u osídlování a rozvoje zdejšího kraje. Podle hradu Kolštejna dostalo jméno Kolštejnské panství, center osídlení zde ale bylo více.

Miloslav Mika pracuje v horském byznysu od roku 1968. Šéfovat horským chatám začal koncem sedmdesátých let a chatě Paprsek od roku 1983. Po převratu zotavovnu podniku TOS Olomouc koupil a od té doby své rekreační centrum rozvíjí. Na Paprsku bývá během zimy v restauraci v jednu chvíli i tři sta lidí, protože leží na oblíbené běžkařské hřebenovce. Rozhovorem s vedoucím exponované horské chaty v Rychlebských horách končí série Pohory.

Rychlebské hory jsou hraničním pohořím, při hranici s Polskem. Oddělovaly Slezsko od Kladska a částečně i od Moravy. V Polsku se jim říká Góry Złote a také Góry Bialske. I proto je pozoruhodné, že vrchol nejvyšší hory tohoto masívu se tak těžko hledá.

Rychlebské hory jsou hraničním pohořím, při hranici s Polskem. Oddělovaly Slezsko od Kladska a částečně i od Moravy. V Polsku se jim říká Góry Złote a také Góry Bialske. I proto je pozoruhodné, že vrchol nejvyšší hory tohoto masívu se tak těžko hledá.

Supíkovice patří mezi jesenické vesnice s výraznou kamenickou tradicí. Za tu vděčí zejména zdejšímu mramoru. Je to však i obec s krásným okolím, byť s výjimkou jeskyní Na Špičáku ne tak navštěvovaným jako v jiných částech pod Rychlebskými horami.

Supíkovice patří mezi jesenické vesnice s výraznou kamenickou tradicí. Za tu vděčí zejména zdejšímu mramoru. Je to však i obec s krásným okolím, byť s výjimkou jeskyní Na Špičáku ne tak navštěvovaným jako v jiných částech pod Rychlebskými horami.

Černá Voda na Jesenicku je poměrně velká obec s kamenickou tradicí rozkládající se mezi Sokolím hřbetem přináležejícím do masívu Rychlebských hor a kopci Žulovské pahorkatiny.