Podcasts about zalo

Kristina Brenkova je zbrala pravljice z vsega sveta. Izbrala sem japonsko pravljico Deklica s čebričkom, ki govori o skromnosti, previdnosti in izpolnjeni ljubezni. Prisluhni.Vir: Zbirka Zlata ptica, Pravljice, Kristina Brenkova, Mladinska knjiga Založba d.d., Ljubljana, 2011, bere Nataša Holy

Najnovejši roman Harukija Murakamija Mesto in njegovo negotovo obzidje bralca znova popelje na krhko mejo med resničnostjo in domišljijo, kjer se notranji svetovi umaknejo za obzidje, da bi ustvarili zavetje pred bolečino in pozabili na travmatične izkušnje. Tridelna monumentalna pripoved, zasnovana na avtorjevi zgodnji kratki zgodbi iz leta 1980, h kateri se je vedno znova vračal in jo razvijal (čeprav se je od teme in njenih številnih podob, povezanih z njo, dokončno poslovil, saj je letos v japonščini prvič izdal roman, v katerem je nosilna protagonistka ženska), jo nato najprej prevetril in prenovil z izdajo novele Konec sveta in zakrknjena dežela čudes, ki pa ni bila prevedena v slovenščino. Pred tremi leti je z dvema dodanima deloma in novimi poglavji motiviko razširil v subtilno refleksijo spomina, izgube in hrepenenja. Avtor nakaže, kako z gradnjo lastnih miselnih labirintov in z varovalnimi obzidji postopoma izgubljamo stik z resničnim življenjem. V središču romana je skrivnostno mesto, obdano z obzidjem, kjer človek ostane sam, odtujen in čustveno izoliran. V oklepu ga drži živ spomin na sanjsko izkušnjo čiste mladostne ljubezni, po kakršni hrepeni tudi v srednjih letih življenja, išče svoj pravi jaz in bega med sanjami in resničnostjo. Murakami s prepoznavno mirnostjo prepleta vsakdanje z nenavadnim ter ustvarja svet, za katerega se ne sprašuje, ali je fantazijski ali resničen, saj je njun soobstoj samoumevno dejstvo. Mesto in njegovo negotovo obzidje je literarni prostor, v katerem se resničnost razrahlja in notranje pokrajine dobijo svojo obliko – meditativen in premišljen roman o tem, kako živimo z izgubo in bolečino, ter kako si zaradi njiju ustvarjamo svetove, da bi ju lažje prenesli in preživeli. Iz japonščine je knjigo, ki je izšla pri Založbi Mladinska knjiga, prevedel Domen Kavčič, uredila pa jo je Darja Marinšek.     

O Heinejevi politični pesnitvi, ki se bere kot odkrit napad na vse stebre tedanje oblasti: na monarha, rimskokatoliško cerkev, militarizem in fevdalne odnose ter socialno neenakost zgodnjega kapitalizmaDanes bomo odpotovali v politično, ekonomsko in idejno globoko shizofren čas evropske zgodovine. To je bil čas, ko so dosežki francoske revolucije in napoleonovih reform ljudem že vsadili ideje o svobodi, hkrati pa so se z Dunajskim kongresom leta 1815 restavrirale stare monarhije, ki so s strogo cenzuro skušale zatreti vsakršno nasprotovanje sistemu. To je bilo poleg tega obdobje, ko je pospešena industrializacija porodila množice revnih delavcev, ki so v nemogočih razmerah komajda zaslužili za golo preživetje - prav to obdobje je, nepresenetljivo, izoblikovalo tudi mladega filozofa Karla Marxa - stari režimi pa so morali leta 1848 popustiti pod pritiskom v tako imenovani marčni revoluciji, ki jo danes razumemo kot konec fevdalnega reda.V takšnem kontekstu ne preseneča, da je eden največjih nemških romantičnih pesnikov Heinrich Heine napisal delo, ki ga zaznamuje vse kaj drugega kot romantično svetobolje. Njegova nenavadna politična satira z naslovom Nemčija. Zimska pravljica prinaša neusmiljeno kritiko tedanje domovine ter zahteva kruh za vse in kraljestvo božje na zemlji. O pesnitvi, ki je pred kratkim izšla pri Založbi Univerze v Ljubljani, in času, v katerem je nastala, se bomo v tokratnem Kulturnem fokusu pogovarjali z avtorico spremne besede dr. Ireno Samide in s prevajalko besedila dr. Matejo Gaber, obe prihajata z Oddelka za germanistiko ljubljanske Filozofske fakultete. Oddajo je pripravila Alja Zore. foto: portret Heinricha Heineja, slikar Moritz Daniel Oppenheim, 1831, Wikimedia, javna last

VOV1 - Các địa phương tỉnh Lào Cai đang khẩn trương triển khai nhiều giải pháp nhằm chủ động ứng phó với các đợt mưa lớn, với mục tiêu bảo đảm an toàn tính mạng và tài sản của nhân dân.   Trước dự báo mưa lớn sẽ diễn ra trong những ngày cuối tháng 7, nguy cơ cao xảy ra lũ quét, sạt lở đất và ngập úng cục bộ, thôn Cang Dông, xã Trạm Tấu, tỉnh Lào Cai - nơi có hai cụm dân cư nằm tách biệt giữa núi cao và khe suối, đã chủ động triển khai các biện pháp để ứng phó. Anh Lò Văn Ngô, Trưởng thôn Cang Dông cho biết, rà soát có 9 hộ dân nằm trong khu vực có nguy cơ bị ảnh hưởng, nên đã chủ động tuyên truyền, nhắc nhở bà con sẵn sàng sơ tán khi cần thiết:“Khi có thông tin, văn bản chỉ đạo của UBND xã, chúng tôi chuyển ngay đến các nhóm Zalo của thôn. Những hộ không có điện thoại thì thông báo trực tiếp hoặc phát trên loa. Chúng tôi cũng nhắc bà con không ngủ ở lán nương, không buộc gia súc gần khe suối và vận động các hộ có nguy cơ cao, nhất là gia đình có người già, trẻ nhỏ chủ động di chuyển đến nơi an toàn.”Ông Giàng A Dê, Phó Chủ tịch UBND xã Trạm Tấu, tỉnh Lào Cai cho biết, sau khi có dự báo mưa lớn, xã đã triển khai đồng bộ các phương án phòng, chống thiên tai đến toàn bộ 15/15 thôn, bản và từng hộ dân. Chính quyền địa phương khuyến cáo người dân thường xuyên theo dõi các bản tin dự báo thời tiết, hạn chế đi qua suối, ngầm tràn và những khu vực có nguy cơ sạt lở; chủ động bảo đảm an toàn về người và tài sản khi mưa lớn xảy ra. Cùng với chú trọng bảo đảm an toàn cho người dân, địa phương đặc biệt quan tâm đến việc giữ thông suốt hệ thống giao thông:“Chúng tôi đã chỉ đạo các thôn, bản rà soát toàn bộ các tuyến đường liên thôn, liên xã; đồng thời nạo vét, khơi thông cống rãnh. Địa phương cũng bố trí máy xúc thường trực để khi xảy ra sạt lở hoặc ách tắc giao thông có thể huy động xử lý ngay, bảo đảm việc đi lại của người dân.”Người dân khắc phục giao thông sau 1 đợt mưa lớn

Jak víme, s naší kolektivní pamětí zacházíme často selektivně a určitá období a události buď nekriticky oslavujeme nebo na ně naopak zapomínáme. O určitou interpretaci historie ovšem usilují i politici přijímáním různých zákonů o minulosti. Paměťová politika je tedy politický boj o využití minulosti k legitimizaci současných mocenských a identitárních projektů.Některé zákony o historii jsou jen deklaratorní a jejich přijetí bylo často sporné. Už za I. republiky existovala debata, zda má být přijat zákon, že se TGM zasloužil. O tom, že má snaha politiků přijímat neúčinné zákony tuhý kořínek, svědčí i přijetí zákona č. 96/2004 Sb. o zásluhách Edvarda Beneše. Již tehdy se proti tomu postavila skupina historiků, kteří upozorňovali, že „Výraznou pečeť Edvarda Beneše nesl i poválečný režim let 1945-1948, který se vyznačoval hlubokým narušením některých základních principů liberální demokracie.“Podobně bezzubě deklaratorní je i Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.), který odsuzuje komunistický režim v Československu. Potrestání zločinů z dob vlády komunistů bylo ale dosud minimální a komunistická strana existovala nerušeně dál.Česká republika ale přijala i určité represivní normy. Nejtypičtějším paměťovým paragrafem trestního zákoníku je § 405 – Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Trestá toho, kdo veřejně: popírá, zpochybňuje, schvaluje, ospravedlňuje nacistické, komunistické nebo jiné genocidium či zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny proti míru. Podobný je i § 404 – Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Týká se veřejného schvalování nebo podpory totalitních hnutí. Český stát tímto způsobem chrání poválečný konsenzus o nepřijatelnosti nacismu a obdobných ideologií. Nebo § 403 – Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka: Postihuje organizovanou podporu takových hnutí. V praxi bývá spojován zejména s neonacistickými, rasistickými nebo militantně extremistickými skupinami.Ale soudní praxe ukazuje, jak je uplatňování těchto paragrafů často obtížné.

Avgust Demšar je izdal že 14. knjigo, tokratna se imenuje Zadnja večerja (Založba Pivec), a v njem ne boste našli že v literarni in tudi televizijski podzavesti uveljavljenega lika inšpektorja Martina Vrenka. Knjiga, ki nosi naslov po znameniti Da Vincijevi freski, vsebuje zbirko 9 kratkih kriminalnih likovnih zgodb. Podrobneje pa v oddaji Sobotno branje, ki jo je pripravila Tina Lamovšek. Foto: Radio Prvi

Šimon Falta založil ještě během školy start-up IQstat, který řídí spotřebu elektřiny podle spotových cen, výroby z fotovoltaiky a potřeb zákazníka. V MoneyPenny vysvětluje, jak může chytré řízení bojlerů, hotelů, sportovišť nebo zámku ušetřit desítky procent nákladů, proč českou chytrou energetiku dlouho brzdily staré elektroměry a proč podle něj nestačí mít skvělý produkt – start-up je hlavně distribuce. Mluví i o podnikání bez investorů, vyjednávání před maturitou, cestě do americké gigafactory a o tom, proč v energetice vidí jednu z největších příležitostí současnosti. Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/.

Šimon Falta založil ještě během školy startup IQstat, který řídí spotřebu elektřiny podle spotových cen, výroby z fotovoltaiky a potřeb zákazníka. V MoneyPenny vysvětluje, jak může chytré řízení bojlerů, hotelů, sportovišť nebo zámku ušetřit desítky procent nákladů, proč českou chytrou energetiku dlouho brzdily staré elektroměry a proč podle něj nestačí mít skvělý produkt — startup je hlavně distribuce. Mluví i o podnikání bez investorů, vyjednávání před maturitou, cestě do americké Gigafactory a o tom, proč v energetice vidí jednu z největších příležitostí současnosti. Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/

Ples se umešča na presečišče narave in kulture, telesa in družbe, ter sodi med najbolj razširjene in hkrati kompleksne človeške fenomene. Kljub temu pogosto ostaja prezrt, čeprav odpira prostor za razmislek o pomembnih družbenih vprašanjih. Z različnimi kulturami potuje skozi celotno zgodovino človeštva – upodobljen je tudi v prizorih jamske umetnosti – kot način ustvarjanja, izražanja in povezovanja. Čeprav o plesu obstaja veliko znanja, predstava o njem kot univerzalnem človeškem jeziku ni povsem ustrezna. Vedno znova ga namreč oblikujejo konkretni kulturni konteksti. Nezmožnost razumevanja teh posebnosti je skozi zgodovino utrjevala predstave o tako imenovanem »primitivnem«, »enostavnem«, »divjem« ali »nestrukturiranem« plesu. Takšne oznake so dolgo hranile evrocentrične in rasistične poglede ter idejo linearnega kulturnega razvoja. Stereotipi in predsodki še danes pogosto reducirajo svet nezahodnih ljudstev na nekaj prvinskega in neorganiziranega, čeprav so njihovi plesni sistemi izjemno kompleksni, strukturirani in družbeno pomembni.Antropološki uvidi in primeri iz različnih okolij – od Azandov do avstralskih staroselcev Tivijev – pokažejo, da ples marsikje ni ločena kategorija, kot jo razume zahodna misel. Prepleta se z glasbo, igro, ritualom, komunikacijo in vsakdanjim življenjem. Telo pri tem ni nevtralen nosilec gibanja, temveč kulturno oblikovan medij. Tudi gibanje, hoja in telesne tehnike niso zgolj naravne in individualne danosti, temveč naučeni vzorci, globoko vpeti v družbene norme in vrednote, kot so pokazali misleci Marcel Mauss, Margaret Mead in Gregory Bateson.Ples deluje tudi kot močno družbeno vezivo. Sinhronizirano gibanje ustvarja občutke skupnosti, pripadnosti in varnosti, prisotno pa je tako v umetnosti kot v športu, vojski in religiji. V njem se prepletajo kolektivni in individualni izrazi, vprašanja avtorstva in ustvarjalnosti. Ples tako presega okvir umetniške prakse, saj ima možnost spregovoriti o temeljnih načinih človeškega bivanja, mišljenja in oblikovanja odnosov.V oddaji Kulturni fokus bo v ospredju Zala Pezdir – plesalka, učiteljica, glasbenica, koreografinja ter etnologinja in antropologinja, ki deluje na Švedskem. Nedavno je pri Založbi Aristej izšlo njeno avtorsko delo z naslovom Plesni pojmovnik za mlade. fotografija: detajl z naslovnice, avtor Izar Lunaček

Construir un proyecto propio implica enfrentarse a momentos de entusiasmo, dudas y la sensación de que el sueño no está avanzando como esperabas. En este episodio conversamos con Alonso Acuña sobre su etapa como dueño de un canal de streaming, los desafíos de sacar adelante Zalo y lo difícil que puede ser lidiar con las pocas vistas sin dejar que eso destruya la motivación. Habla de cómo ha aprendido a no compararse con otros canales, de los cambios que ha tenido que atravesar y de la importancia de mantener firme el plan A incluso cuando el camino se vuelve incierto. También comparte una parte más personal sobre el amor, la posibilidad de volver a enamorarse después de pensar que no lo haría y cómo hoy vive una relación desde un lugar de ilusión y compromiso. Una conversación sobre perseverancia, nuevos comienzos y la decisión de seguir apostando por lo que realmente importa.

Pri založbi Malinc so na voljo tri zbirke pravljic za katere sta poskrbeli Breda Podbrežnik in Klarisa Jovanović. V oddaji o kulturi smo v pogovoru z direktorico Knjižnice Franceta Balantiča Bredo Podbrežnik predstavili tri knjige »Kako so rože prišle na svet«, »Čudežna drevesa« in najnovejšo »Malo danes, malo jutri«.

Poslechněte si:01:10 Co způsobuje koktání?10:08 Mohou žít rostliny bez vody?15:55 Proč byli dinosauři tak velicí?22:42 Založení Pruské Akademie vědSherlock Holmes a případ s broukyHovoří genetik Jan Pačes nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Město Otmuchów patří bezesporu k nejstarším ve Slezsku. Vzniklo na levém břehu Kladské Nysy u starobylé obchodní cesty vedoucí z Nysy do Kladska a dále do Čech.

Kako je vznik potrošništva v 19. stol. spremenil pogoje za pisanje in branje književnosti in kako je literatura naslednji dve stoletji reflektirala nezaslišano novost, ki jo v človeški zgodovini predstavlja proces komodifikacije vseh stvari, odnosov in doživetij?Eden ključnih fenomenov današnjega ekonomskega življenja je skoraj gotovo potrošništvo. Pa pravzaprav ne le ekonomskega; naš konzumerizem, naše nebrzdano nakupovanje raznovrstnih materialnih dobrin pač ne poganja le farm, tovarn in storitvenih podjetij na vseh celinah tega sveta, ampak je vanj slej ko prej vpisana tudi obljuba globoke osebne izpolnitve. Vtis je namreč, da se potihoma vsi nadejamo, da nam bo življenje, ko bomo enkrat le uspeli kupiti tisti izmuzljivi, misteriozni, a eksistencialno osrečujoči artikel X, naposled razkrilo svoj pravi smisel. Če dobro premislimo, so tovrstna pričakovanja, ki vsakdanjo ekonomsko aktivnost povezujejo s predstavami o osebnostni samorealizaciji, več kot le nekoliko smešna, a to še ne pomeni, da moramo sodobniki po vsej sili zardevati zaradi svoje nekritične zaslepljenosti. Nedavno je pod okriljem Založbe ZRC namreč izšla intrigantna, sociološko intonirana literarno-zgodovinska razprava Od izgubljenih iluzij do umetne inteligence, v kateri je njen avtor, komparativist in publicist dr. Luka Novak, prepričljivo pokazal, da so se sirenskemu klicu potrošništva ljudje pravzaprav pustili zapeljati že pred časom. Na ozadju Novakove analize nekaterih velikih tekstov francoske ter italijanske književnosti 19. in 20. stoletja – v tem kontekstu velja najbrž omeniti vsaj romane Balzaca, Flauberta, Zolaja in Pasolinija –, se namreč pokaže, da se je proces poblagovljenja ne le stvari, ampak tudi doživetij in odnosov med ljudmi začel že pred kakimi 200 leti in da so bili največji pisatelji tistega časa nanj še kako pozorni. A nekaj pri vsem skupaj ostaja nejasno: kako pronicljivi so pravzaprav bili mojstri peresa prejšnjih dveh stoletij, ko je šlo za analizo potrošništva? So že takrat videli, kakšne želje in ambicije, kakšne iluzije in samoprevare so vpisane v ravnanje in razmišljanje potrošnic in potrošnikov? So že v obdobju, ko se je potrošništvo komaj šele rojevalo, že videli, kam vse skupaj vodi? So, drugače rečeno, videli v naš čas? – To je vprašanje, ki nas je zaposlovalo v tokratnem Kulturnem fokusu, ko smo pred mikrofonom gostili prav dr. Novaka.   Foto: ena prvih veleblagovnic v zgodovini, Au Bon Marché, je svoja vrata odprla že v 30. letih 19. stoletja v Parizu, takole pa je bila videti približno pol stoletja pozneje, ko jo je neznan avtor ovekovečil na  gravuri iz leta 1887 (Wikipedija, javna last)

VOV1 - Giữa rất nhiều những món quà từ đất liền gửi đến Trường Sa, có những món quà không đo bằng giá trị vật chất, mà được đong đầy bằng tình yêu thương và nỗi nhớ. Và chiếc ổ cứng vượt sóng đến Trường Sa là một món quà như thế.Trong chuyến công tác đến với quân dân Đặc khu Trường Sa vừa qua, một chiếc ổ cứng nhỏ bé đã vượt hàng trăm hải lý để mang đến cho một người lính quân y nơi đảo xa những hình ảnh đầu tiên của đứa con mới chào đời. Đằng sau món quà đặc biệt ấy là câu chuyện xúc động về sự hy sinh của người lính và những người thân ở hậu phương. Trong hành lý của đoàn công tác số 17 năm 2026 có rất nhiều món quà từ đất liền gửi ra Trường Sa. Nhưng bác sĩ, Trung tá Vũ Thu Thủy, Phó Chủ nhiệm khoa Điện quang can thiệp, Bệnh viện Trung ương Quân đội 108 còn mang theo một món quà rất đặc biệt. Không phải bánh kẹo, trà hay cà phê. Đó là một chiếc ổ cứng. Chiếc ổ cứng lưu những bức ảnh, clip vợ và hai con bác sĩ, Trung tá Nguyễn Xuân Quýnh, người đang công tác tại Bệnh xá đảo Song Tử Tây, Quần đảo Trường Sa.Nếu chỉ là những hình ảnh thì rất đỗi bình thường. Đó là những hình ảnh đầu tiên khi đứa con thứ 2 của bác sĩ Quýnh chào đời được kíp y, bác sĩ quay, chụp lại – đó cũng là món quà mà các đồng nghiệp ở Bệnh viện Trung ương Quân đội 108 gửi gắm, nhờ bác sĩ, Trung tá Vũ Thu Thủy mang đến tận tay người cha đang thực hiện nhiệm vụ nơi đảo xa. Kể cho chúng tôi nghe về hành trình chiếc ổ cứng, bác sĩ Vũ Thu Thủy xúc động: "Biết em đi Trường Sa nên các bạn ở khoa Sản gửi hình ảnh qua Zalo. Họ quay lại khoảnh khắc em bé vừa chào đời để nhờ em mang ra đảo cho bố của em bé xem. Đó là bác sĩ Quýnh đang công tác ở đảo Song Tử Tây. Ngoài đảo không dùng smatphone, không dùng mạng xã hội, chỉ có thể gọi điện thoại nên bạn ấy chưa được nhìn thấy con. Trước khi em đi Trường Sa mọi người gửi thêm nhiều hình ảnh cùng clip của ba mẹ con (vợ con bác sĩ Quýnh). Em bé bị vàng da nên vẫn phải điều trị trong bệnh viện. Gia đình cũng đưa cháu lớn vào thăm mẹ và em. Bố đã công tác ngoài đảo khoảng bảy tháng nên rất lâu chưa được gặp vợ con. Em cũng cảm thấy vinh dự, đi Trường Sa là cơ hội lơn của em. Em cũng không nghĩ là mình có cơ hội được truyển hình ảnh này cho các bạn đồng nghiệp đang công tác trên đảo".Bác sĩ, Trung tá Vũ Thu Thủy (mặc quân phục) giới thiệu món quà mang theo từ đất liền

Hay momentos en los que empiezas a darte cuenta de que la forma en la que te muestras no siempre coincide con lo que sientes por dentro. En este episodio conversamos con Lucía Becerra sobre lo que significó empezar a encontrar su voz en redes, incluso cuando al inicio no se sentía del todo cómoda con lo que mostraba. Habla de su experiencia en proyectos como Zalo, de la exposición pública y de lo que sintió en sus primeros momentos de vulnerabilidad frente a una audiencia. También recorre su historia familiar, la separación de sus padres y cómo aprendió a relacionarse con lo que sentía en lugar de evitarlo. Una conversación sobre identidad, exposición y los vínculos que te van moldeando sin que te des cuenta.

„Díváme se na úspěšné firmy, které vybudovali prvotní zakladatelé a které nemají právního nástupce,“ říká Pavel Drobil, zakladatel a partner ostravské investiční skupiny Anacot Capital, která spojuje dvanáct firem a více než tisíc zaměstnanců.Nejnovějším přírůstkem do skupiny je česká značka spotřební elektroniky Niceboy. Změnu vlastníka oznámila teprve před dvěma týdny.V čerstvé epizodě podcastu ROŽNI se bavíme o tom, jak vzniká koncernová struktura, proč se posouvat ke konci dodavatelského řetězce a jak se obklopovat dobrými lidmi.

Fotografoval císaře pána i odhalení pomníku Jana Žižky. Před 150 lety se v Táboře usadil fotograf Ignác Šechtl. Založil tu tradici rodinného fotoateliéru Šechtl a Voseček, která trvá dodnes. V pondělí 6. července uplyne 115 let od jeho úmrtí. Osobnost Ignáce Šechtla zmapoval regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosť Jaro Dodok je zvyknutý na efektivitu, plány a jasné ciele. Ako marketér, líder spoločenstva SP a školiteľ dlhé roky pracoval na tom, aby mal pozitívny vplyv na tisíce mladých ľudí. V tomto rozhovore však priznáva, že ten najdôležitejší vplyv, ktorý v živote má, sa nedeje na veľkých pódiách, ale doma v obývačke pri jeho malom synovi.Rozprávame sa o tom, prečo moderný chlap potrebuje ticho a občasný únik do pustovne, ako manželská realita búra egoistické plány a prečo predmanželská príprava nesmie byť len formálnou odškrtnutou položkou, kde sa odovzdá papier. Jaro tiež vysvetľuje, ako zmenil svoj prístup k evanjelizácii – od silenej snahy rýchlo meniť životy mladých až po racionálne rozhodnutie žiť svoj život tak, aby sa ho na Boha pýtali úplne sami.#viera #manzelstvo #leaderstvo #godzone #vplyv #vychova #spolocenstvoSPV tomto podcaste sa dozviete:Ticho v pustovni: Prečo vysokovýkonný manažér pravidelne odchádza na miesta, kde nevládnu žiadne plány a očakávania, a prečo tam prvý deň iba prespí.Obrátenie cez hudbu: Ako nečakaný vstup do miestnosti plnej cudzích ľudí na Godzone škole odštartoval jeho život s Bohom a ukázal mu duchovnú rodinu.Otec na Godzone Tour: Príbeh o tom, prečo ani po 70-tke nie je neskoro na zmenu a ako ho jedna vizuálna scénka z programu viedla k dlho odkladanej spovedi.Lekcia z manželstva: Čo sa stane, keď sa človek zvyknutý riadiť a zakladať všetko sám musí naučiť fungovať v režime spontánnosti a rozhodovania „spolu“.Rozhodnutie viesť SP: Ako vyzeral proces rozlišovania, strach z bremena a prečo by do líderskej pozície nikdy nevstúpil bez jasného súhlasu svojej manželky.Súťaž o knihu: Napíš komentár pod video na YouTube a vyhraj knihu Otec: 30 zamyslení, ktoré vás vtiahnu hlbšie do Božieho srdca!Časové značky00:00 – Úvod a privítanie01:39 – Miska otázok: Ospravedlnenie za chyby a rady mladšiemu ja03:45 – Odvaha riskovať: Založenie živnosti v osemnástich rokoch05:12 – Súťaž o knihu Otec z Godzone shopu: https://www.godzoneshop.sk/produkt/otec-mark-mary-ames/08:21 – PO 6 rokoch znovu vo Fleškbekoch: Čo sa zmenilo10:05 – Únik do pustovne: Odstrihnutie sa od rolí a očakávaní okolia12:41 – Efektivita vs. bytie s Bohom: Keď modlitba nie je o výkone14:43 – Zlomový moment na Godzone škole: Zistenie, kto je moja duchovná rodina20:06 – Zmena prístupu k mladým: Ži tak, aby sa ťa na Krista pýtali sami24:36 – Otec na Godzone Tour: Ani po 70-tke nie je neskoro na spoveď27:17 – Téma turné 2026: Ešte nie je neskoro a beh na dlhé trate29:37 – Lekcie z manželstva: Prechod od tvrdého "ja" k "spolu"35:06 – Modlitba v manželstve a spoločné hľadanie zlatých nuggetov dňa41:33 – Mýty o manželstve: Koniec slobody verzus najlepšie rozhodnutie46:17 – Predmanželská príprava: Hľadanie hĺbky namiesto formálnych papierov49:20 – Triezve zistenie: Najväčší vplyv nemám na davy, ale na vlastné dieťa53:40 – Zodpovednosť za spoločenstvo: Prijatie bremena a líderská služba57:40 – Spoločné áno: Prečo je v službe absolútne kľúčová podpora partnera1:02:27 – Sny o budúcnosti: Premenené školstvo a charakter mladých lídrovPodpora projektuAk vás naše podcasty inšpirujú, staňte sa naším pravidelným podporovateľom: https://podpora.godzone.sk/

Danes bomo odpotovali daleč na sever, v deželo večnega ledu in snega. Prebrala vam bom čudovito zgodbo iz knjige Pravljice iz igluja. To so eskimske pravljice, ki so si jih ljudje ob ognjiščih pripovedovali med dolgimi polarnimi nočmi.Vir: Zlata ptica, Pravljice iz igluja, Eskimske ljudske pripovedke, Izbral in zapisal Jan Suchl, Prevedla Zdenka Skerli Jerman, Založba Mladinska knjiga, Ljubljana 1994, bere Nataša Holy

Ko so v obdobju med obema svetovnima vojnama klerikalci, liberalci, krščanski socialisti in komunisti iskali vsak svoj odgovor na vprašanje, kaj se pravi biti Slovenec, so pravzaprav že tlakovali pot v državljansko vojnoŠolska učenost pravi: na Slovenskem je med drugo svetovno vojno, med letoma 1941 in 1945 torej, potekala državljanska vojna. To seveda drži, a na nek način bi lahko rekli, da – paradoksalno – to obenem tudi ne drži. Pomislimo: dr. France Bučar, prvi predsednik demokratično izvoljenega slovenskega parlamenta, je menil, da se je državljanska vojna v resnici končala šele spomladi leta 1990, ko se je pač konstituirala naša prva večstrankarska skupščina, medtem ko pesimisti med nami najbrž celo mislijo, da se v resnici sploh nikdar ni nič končalo, da je vročo državljansko vojno kvečjemu zamenjala hladna, ki pa slej ko prej traja še naprej. Morda še bolj nenavadno pa je, da niti trenutka, ko se je državljanska vojna začela, ni mogoče določiti z vso gotovostjo. Natanko v tem kontekstu veja omeniti, da je pod okriljem Založbe Univerze v Ljubljani pred nedavnim izšla razprava Slovenski narod, v kateri njen avtor, dr. Sašo Jerše, predavatelj na Oddelku za zgodovino ljubljanske Filozofske fakultete, elokventno zatrjuje, da so bile, metaforično rečeno, puške, s katerimi smo se Slovenke in Slovenci med letoma 41 in 45 streljali, pravzaprav nabite že precej prej. Jerše se v svoji knjigi namreč loteva analize slovenske ideološke krajine v dvajsetih in tridesetih letih 20. stoletja in ugotavlja, da so bile opredelitve bistva slovenstva, kakor so jih v obdobju med obema svetovnima vojnama oblikovali klerikalci, liberalci, komunisti in krščanski socialisti, med seboj tako fundamentalno različne, da lahko rečemo, da je duh bratomornega spopada iz stekleničke v resnici ušel, že dolgo preden je enkrat po 6. aprilu 1941, se pravi po napadu sil osi na tedanjo Jugoslavijo, prvi Slovenec na svojega soseda, bližnjika oziroma brata pogledal čez puškino cev. Zato se velja vprašati, kako so ti nepomirljivo različni diskurzi opredeljevali, kaj se pravi biti Slovenec; vprašati se velja, katere vrednote so ti nacionalni diskurzi postavljali v samo jedro slovenstva in kako si je bilo skozi njihovo prizmo navsezadnje moč predstavljali táko prihodnost našega naroda, ki bi bila zares svetla? – No, prav tega smo se lotili v tokratnih Glasovih svetov, ko smo pred mikrofonom gostili dr. Jeršeta. Foto: detajl s stenske poslikave Zgodovina Slovencev, ki jo je v preddverju Velike dvorane Državnega zbora leta 1958 ustvaril Slavko Pengov (Marko Klinc / arhiv Državnega zbora RS)

Možná se minoritní část akcií ČEZ Energy už příští rok objeví na burze. Rozhodne jen maximální cena, politické pokyny nedostáváme, říká v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Do ČEZ Energy se má přesunout zákaznická část majetku a služeb, tedy distribuční sítě či obchod. Výnos z prodeje ČEZ Energy by měl podle Beneše stačit na výkup 30 procent soukromých akcionářů z celé firmy, jak požaduje vláda.

Gostja, slovenistka, predvsem pa etnologinja dr. Marija Klobčar iz Kamnika, je skozi dolgoletne raziskave ustnega ljudskega izročila, dediščine potujočih pevcev, geneze ljudskih pesmi in medkulturnega prepletanja dvojezičnih izrazov tovrstne pisne in nezapisane dediščine, v svoj opus uvrstila tudi pred kratkim pri Založbi ZRC SAZU izdano študijo z naslovom »Zvonovi so sami zapeli – naravne nesreče in kolektivni spomin«. V povzetku predstavitve na spletni strani založbe so zapisali, »da se monografija vsebinsko večinoma naslanja na (t.im. »beljaški) potres leta 1348, za samo obravnavo te teme pa je bilo odločilno razreševanje zgodovinskega konteksta izročila, povezanega s Kamnikom in z izročilom o jezeru, ki naj bi bilo na prostoru tega mesta pred potresom«. Temeljno raziskovalno izhodišče dela je soočenje interpretacij zgodovinopisnega pristopa, ki temelji izključno na pisanih virih o dogodku (za razliko s Koroško, jih s Kranjske praktično ni) z interpretacijo nezapisanega ljudskega izročila. Avtorica izpostavlja, da slednja razlaga ne more dokazljivo pojasniti datumov dogodkov, lahko pa s poglabljanjem v nepisno dediščino odpre nova zgodovinska razumevanja teh dogodkov. Primer: gradovi, novi trgi in naselja nemških priseljencev na ozemlju sedanje Slovenije v drugi polovici 14. stoletja prvenstveno niso nastali zaradi posledic smrtonosne »črne« kuge po potresu temveč zaradi posledic potresa, torej razrušenih gradov in naselij z večinskim slovenskim prebivalstvom vred. FOTO: Marija Klobčar v našem studiu s knjigo v rokah VIR: Program Ars, Goran Tenze

Zakaj se zdi, da so po 2. svetovni vojni naše galerije javnosti omogočale stik s svetovno likovno ustvarjalnostjo, ki je bil bolj neposreden, bolj živ od tega, kar v slovenskih razstavnih prostorih lahko vidimo danes?Pisateljice sicer lahko še tako vneto pišejo romane in dramatiki drame in skladateljice lahko, sedeč ob domačem klavirju, še tako zavzeto ustvarjajo svoje kompozicije, a dokler romani navsezadnje ne prispejo na naše knjižne police in dokler gledališčniki dramskih besedil ne uprizorijo na svojih odrih in dokler orkestri ne izvedejo sveže komponiranih sonat in simfonij, dokler, skratka, umetnine ne pridejo pred in med ljudi, toliko časa umetniški ustvarjalni proces ni zares zaključen. Če pač umetniško delo razumemo kot nekakšen stroj za ustvarjanje pomena, kot stroj za osmišljanje človeških življenj, tedaj postane jasno, da Prešernov Apel v resnici dokonča svoje delo šele, ko svojo podobo na ogled postavi in dopusti, da tej podobi, metaforično rečeno, zadnjo pa obenem ključno piko postavijo gledalke in gledalci. Zato se tudi vsi tisti znanstveniki in znanstvenice, ki se posvečajo vprašanjem recepcije umetnosti, ki se sprašujejo kako, po kakšnih poteh in v kakšnem kontekstu umetnine pravzaprav prihajajo pred nas oziroma med nas, ne ubadajo z nečim malo pomembnim, sekundarnim ali umetnosti zunanjim, temveč se v resnici zaposlujejo s kar najbolj integralnim delom »fenomena umetnost«. Natanko na ozadju tega uvida velja brati tudi intriganten zbornik Želje in protislovja, ki je pred nedavnim izšel pod okriljem Društva Igor Zabel za kulturo in teorijo ter Založbe Univerze v Ljubljani, zbornik, ki ga je po več letih resnega dela soustvarilo enajst raziskovalk in raziskovalcev, in v katerem skušajo, kot lahko razberemo iz podnaslova, na strnjen način predstaviti zgodovino likovnega in arhitekturnega razstavljanja v Sloveniji med letoma 1947 in 1979. V pričujočem zborniku se njegovi avtorice in avtorji namreč sprašujejo, kako so po drugi svetovni vojni najrazličnejše slovenske institucije – z muzeji in galerijami na čelu, kajpada – publiki omogočale živ stik s slovensko, jugoslovansko in svetovno likovno ustvarjalnostjo ter na ta način obenem tudi sooblikovale naš okus, se pravi: ustvarjale refenrenčni okvir, znotraj katerega smo potem navadni gledalke in gledalci vsak zase likovno umetnost navsezadnje interpretirali. Do kakšnih izsledkov so se piske in pisci zbornika slednjič dokopali, smo preverjali v tokratnem Kulturnem fokusu, ko smo pred mikrofonom gostili umetnostno zgodovinarko, predavateljico na ljubljanski Filozofski fakulteti in sourednico Želja in protislovij, dr. Beti Žerovc. Foto: skulptura Poklon domoljubom, padlim za svobodo, ki jo je Aicham, francoski kipar judovskega rodu, ustvaril leta 1963 na forma vivi v Portorožu (Wikipedija)

Domov seniorů ve Ždírci na Jihlavsku letos slaví sto let od svého založení. Dnešní moderní zařízení začínalo v roce 1926 jako sirotčinec.

Lenart Zajc je z romanom Kolesca harmonije ponovno dokazal, da zna pripovedovati in/oziroma pisati, hkrati pa je s tem romanom izpisal izrazit prelom s svojo vojno trilogijo. Skratka, tudi z romanom Kolesca harmonije se predstavlja kot odličen fabulist, toda piše o nečem povsem drugem, drugačnem. V najnovejšem romanu, objavljenem pri Založbi Pivec, s podnaslovom Roman o času, je segel na področje fantazijskega romana in kvantne teorije. Če obstaja v romanu kaka točka, kak predmet, ki povezuje človeške usode, potem je to skrivnostna ura, ki ob dotiku omogoča potovanje skozi čas. Toda čeprav so protagonisti romana vrženi v različne čase in čeprav posledično ustvarjajo različne časovne tokove, imajo pisateljevi liki prepoznavno skupno potezo: so človeški, krvavi pod kožo, tudi s prtljago in nesimpatičnimi lastnostmi. Več o berljivem romanu pove Lenart Zajc v pogovoru z Markom Goljo v Izšlo je. Nikar ne zamudite.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Moderuje Pavlína Kyselová

Nebolo to tak vždy... a vlastne to nie je tak ani všade. Ale dnes liečime najmä vďaka medicíne založenej na dôkazoch: no medicína založená na dôkazoch sa začala presadzovať až koncom 50-tych rokov. Pozrieme sa teda, ako sa to stalo. Tento týždeň sa v podcaste Zoom obzrieme za vznikom medicíny založenej na dôkazoch a NASA predstavila svoje mesačné plány. Objavom týždňa je vôbec prvé priame pozorovanie rodiacej sa planetárnej sústavy. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mění se klima odjakživa, nebo je teď situace opravdu jiná? Jaký vliv má skutečně CO2, činnost Slunce či střídání dob ledových? Proč je koncept „osobní uhlíkové stopy" geniální marketingový tah ropných společností? Nemůže nás náhodou zachránit před klimatickou krizí umělá inteligence tím, že pomůže vyvinout lepší technologie? Anebo naopak AI vše ještě zhoršuje? Hostem dalšího dílu Deep Talks byl doktor Daniel Kortus. Daniel má doktorát z VŠCHT a je komunikátorem vědy okolo klimatické změny. Založil úspěšný profil Klimatomluva, který sleduje přes 100 tisíc lidí a který se věnuje vyvracení mýtů a lží v podání Turka, Macinky & spol. Odkazy: -

Založit si detektivní agenturu není vždycky dobrý nápad, obzvlášť, když nemáte čisté svědomí. Na první pohled měla Natálie dokonalý život, dokud se nezačalo úplně všechno rozpadat. Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/447/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti(00:10:38) Christopher Butler(00:42:55) škemrání(00:50:49) Natalie Cochran(01:18:43) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

Mezi nejvýznamnější památky v České Lípě na severu Čech patří bývalý augustiniánský klášter, který je dnes sídlem Vlastivědného muzea a galerie. Klášter založil roku 1627 Albrecht z Valdštejna. Výstavba rozsáhlého komplexu trvala téměř 140 let. Na konci 17. století v něm byla vybudována kaple Panny Marie Loretánské. Založena byla roku 1698 hrabětem Karlem Ferdinandem z Valdštejna a jeho manželkou rozenou Harrachovou. Proto je nad vchodem alianční znak obou rodů.

Mezi nejvýznamnější památky v České Lípě na severu Čech patří bývalý augustiniánský klášter, který je dnes sídlem Vlastivědného muzea a galerie. Klášter založil roku 1627 Albrecht z Valdštejna. Výstavba rozsáhlého komplexu trvala téměř 140 let. Na konci 17. století v něm byla vybudována kaple Panny Marie Loretánské. Založena byla roku 1698 hrabětem Karlem Ferdinandem z Valdštejna a jeho manželkou rozenou Harrachovou. Proto je nad vchodem alianční znak obou rodů.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček.  Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy. Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). „Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu  nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek. Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Parťák sa vždy hodí. Špeciálne, ak sa chcete naučiť nové veci – a tých nových vecí vo svete zúriacej technologickej revolúcie by sme každý deň našli hneď niekoľko. Väčšina z nás sa vtedy zrejme zľakne. No nezľakol sa spisovateľ a dnes už aj – to naozaj – tiktokový influencer Daniel Hevier. Založil si účet na sociálnej sieti a dnes tisícom až státisícom zväčša mladých ľudí ukazuje, prečo literatúra aj vzdelanie majú miesto v životoch generácie Z. Nebol na to sám, mal pomoc. A nebál sa o ňu požiadať. Tomáš Prokopčák sa v špeciálnom vydaní podcastu Dobré ráno rozpráva s Danielom Hevierom. Partnerom epizódy je O2, ktoré chce ľuďom dodávať odvahu skúšať nové veci v digitálnom svete - a byť im parťákom pri používaní nových technológií v každodennom živote. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Do kin míří seniorská road movie na moři Pět švestek. „Při psaní scénáře jsem si kladl otázku, jak kvalitně žít dál, když už to nejde,“ přibližuje režisér v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Řešíme to i s kamarády. Někdo samozřejmě vždycky přijde s nápadem založit si vlastní domov důchodců,“ směje se. „Dožití se prodlužuje, ale nikdo se nezabývá kvalitou života,“ uvažuje už vážně. „Myslím, že první věc, která vás zachrání, je funkční rodina nebo parta dobrých přátel.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dvestodvainpetdeseta epizoda podkasta O.B.O.D. je posvečena knjižni in Netflixovi seriji Lockwood & Co. (2013–2017; 2023); knjige lahko po zaslugi Založbe Miš in prevajalca Andreja Hitija Ožingerja beremo tudi v slovenščini. Agenti Mito, Igor in Aljoša so tudi tokrat brez gosta, a tudi brez ghosta. Igor ugotavlja, da so mu bile knjige veliko bolj všeč od serije, […]

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Dnes som v štúdiu Podcaster Praha privítal Václava Staněka, mladého vizionára a majiteľa značiek Vasky a Botas, ktorý mi vyrozprával svoj neuveriteľný podnikateľský príbeh. Dozviete sa, ako už v 17 rokoch začal budovať obuvnícke impérium, a prečo riskoval úplne všetko, aby zachránil legendárnu českú značku Botas aj bez dostatku financií. Verím, že vás táto epizóda nakopne rovnako ako mňa a ukáže vám, že keď niečo naozaj chcete, tak to dokážete!Čo je to Nerudacast?Za posledné roky som stretol množstvo zaujímavých a šikových ľudí, ktorí ma obohatili svojimi názormi, postojmi, alebo skúsenosťami. Rád zachádzam do tém, ktoré sú nevšedné. Támy, ktoré možno mnohí v sebe skrývame, no málokedy o nich hovoríme. Práve toto je mojim cieľom v tomto podcaste. Otvoriť témy, ktoré majú potenciál byť pre nás všetkých obohatením. Štúdio PODCASTER na prenájom aj pre Váš podcast: http://www.podcaster.sk/

Are your soybeans, cotton or canola set up to take on tough broadleaf weeds and grasses this season?   In this episode of the “FieldLink Podcast,” Helena Brand Manager Austin Anderson and Product Specialist James DeMoss break down Zalo — our new postemergence herbicide — and how it can strengthen your weed control strategy.   Plus, the soybean and cattle markets have been busy. Jody Lawrence joins to unpack what's driving movement across those industries, as well as other trade markets across the U.S.   From in-season crop protection to shifting market trends, this episode provides key information to help protect yield.   Follow Helena Agri on social media to stay informed:   Facebook: https://bit.ly/3pq8XVJ Instagram: https://bit.ly/347QAO8 X: https://bit.ly/3hwvWdG LinkedIn: https://bit.ly/3pwWLTh YouTube: https://bit.ly/35pLLQJ

Co ji přivedlo k práci průvodkyně turistů? Co charakterizuje dobrého průvodce? V čem jsou specifičtí turisté z Asie? S čím se musí potýkat obyvatelé turisticky atraktivního města? Proč stojí za to navštívit Český Krumlov v pozdním odpoledni? Co u nás zahraniční turisté oceňují? Co ji přivedlo k založení projektu Stop sečení srnčat? Jak ochráncům zvířat pomáhají drony? Proč bychom podle Pavly Benettové měli cítit odpovědnost za stav přírody a život i drobných živočichů?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

V relácii Zo zákulisia politiky sme privítali hlavného analytika prieskumnej agentúry SCIO Martina Klusa. Ešte v marci si dal Startitup vypracovať prieskum, kde sme sa respondentov pýtali na dve otázky - Kto je najsilnejším lídrom opozície? Koho by ste si nevedeli predstaviť v koalícii? Výsledky sú viac ako prekvapivé. Medzi lídrov opozície totiž opýtaní zaraďujú aj Roberta Fica. Ešte väčším prekvapením je, že koalícia žiadneho lídra opozície na Slovensku nevidí.Prečo Slováci nedôverujú jednému lídrovi? Napomáha Robert Fico opozícii? Je Je silnejší líder Alojz Hlina alebo Michal Šimečka? Ovplyní výsledok maďarskách volieb aj slovenské voľby? Koho Slováci najviac odmietajú ako koaličného partnera? To už sa dozvieš v rozhovore.

Získaj akciu zadarmo od XTB!

To, čo malo byť „referendom o budúcnosti Maďarska“ či „testom demokracie“, sa premenilo na „kar pre demokraciu illiberálnu“, tú alla Orbán.Volebné Maďarsko zvalcovala víťazná vlna Pétera Magyara a jeho Tiszy. Napriek vedeniu analytici pred voľbami upozorňovali, že výsledok bude neistý. Mali o ňom rozhodnúť nerozhodnutí, prekreslené obvody v prospech Orbánovho Fideszu či špinavá predvolebná kampaň.Volebná nedeľa však bola mobilizáciou za zmenu. Jej výsledok je známy - ústavná väčšina pre reprezentantov zmeny.Voľby, ktoré sledoval svet, mali aj svoj medzinárodný dozor v podobe pozorovateľských misií. A v jednej z nich bol aj Slovák Rasťo Kužel z Memo'98. Už cestou do Maďarska hovoril o „kritickom teste dôvery verejnosti a integrity volebného procesu“. Dôvodom bola podľa neho „mimoriadne špinavá kampaň“, s taktikami, ktoré vedú až k obavám o kvalitu volebného prostredia. Dôležitý tak nemal byť len samotný deň volieb, ale aj obdobie po nich.Práve Rasťo Kužel je mojim dnešným hosťom.Pripravil Jaroslav Barborák.

To, čo malo byť „referendom o budúcnosti Maďarska“ či „testom demokracie“, sa premenilo na „kar pre demokraciu illiberálnu“, tú alla Orbán.Volebné Maďarsko zvalcovala víťazná vlna Pétera Magyara a jeho Tiszy. Napriek vedeniu analytici pred voľbami upozorňovali, že výsledok bude neistý. Mali o ňom rozhodnúť nerozhodnutí, prekreslené obvody v prospech Orbánovho Fideszu či špinavá predvolebná kampaň.Volebná nedeľa však bola mobilizáciou za zmenu. Jej výsledok je známy - ústavná väčšina pre reprezentantov zmeny.Voľby, ktoré sledoval svet, mali aj svoj medzinárodný dozor v podobe pozorovateľských misií. A v jednej z nich bol aj Slovák Rasťo Kužel z Memo'98. Už cestou do Maďarska hovoril o „kritickom teste dôvery verejnosti a integrity volebného procesu“. Dôvodom bola podľa neho „mimoriadne špinavá kampaň“, s taktikami, ktoré vedú až k obavám o kvalitu volebného prostredia. Dôležitý tak nemal byť len samotný deň volieb, ale aj obdobie po nich.Práve Rasťo Kužel je mojim dnešným hosťom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Film, ve ketrém David Vodstrčil zazářil vedle Aňi Geislerové, získal Českého lva v kategorii Nejlepší celovečerní film. „Krásně jsme si to na slavnostním večeru užili,“ pochvaluje si sportovec a herec s Downovým syndromem a vzpomíná na chvíli, kdy se s hereckou kolegyní poprvé setkal. „Nejvíc se mi na ní líbily šaty,“ usmívá se v Blízkých setkáních Adély Gondíkové, kam dorazil i se svou pěstounkou Ivanou Součkovou. Náhledněte do (ne)obyčejného života mistra světa v atletice.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.