POPULARITY
Categories
V Bratislavě se bude tento týden měnit Ústava, což není dobrá zpráva ani pro Slovensko, ale ani pro Česko. Původně chtěla vládní koalice Roberta Fica prosadit, že má slovenská Ústava přednost před právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami. Nakonec ale bude zřejmě už v úterý Národní rada hlasovat o mírnější verzi.
V Bratislavě se bude tento týden měnit Ústava, což není dobrá zpráva ani pro Slovensko, ale ani pro Česko. Původně chtěla vládní koalice Roberta Fica prosadit, že má slovenská Ústava přednost před právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami. Nakonec ale bude zřejmě už v úterý Národní rada hlasovat o mírnější verzi. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.
Prvotinou Domov je stav mysli se překladatelka Veronika Havlíková pokusila o úklid ve vlastní hlavě po traumatu z dětství. Vnitřní klid nacházela na cestách po světě. „I když je kolem vás úplný chaos, tak si myslím, že vnitřní pocit klidu a bezpečí je strašně důležitý, protože kolikrát ho člověk roky nemůže najít ve vlastním bytě,“ říká Veronika Havlíková. Jak procesem vyrovnávání se s traumatem prochází? A čemu by se dál chtěla jako spisovatelka věnovat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Prvotinou Domov je stav mysli se překladatelka Veronika Havlíková pokusila o úklid ve vlastní hlavě po traumatu z dětství. Vnitřní klid nacházela na cestách po světě. „I když je kolem vás úplný chaos, tak si myslím, že vnitřní pocit klidu a bezpečí je strašně důležitý, protože kolikrát ho člověk roky nemůže najít ve vlastním bytě,“ říká Veronika Havlíková. Jak procesem vyrovnávání se s traumatem prochází? A čemu by se dál chtěla jako spisovatelka věnovat?
„Podpořil mě ve všem, co jsem chtěla dělat. Kromě volby manžela. Nakonec se s tím vyrovnal, protože musel,“ říká s úsměvem paní Eva o svém otci, legendárním spisovateli.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.
„Podpořil mě ve všem, co jsem chtěla dělat. Kromě volby manžela. Nakonec se s tím vyrovnal, protože musel,“ říká s úsměvem paní Eva o svém otci, legendárním spisovateli.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evropská unie je na začátku dlouhého a vyčerpávajícího procesu: přípravy nového sedmiletého rozpočtu, který bude platit od roku 2028. Už v polovině července má Evropská komise předložit jeho první návrh „Bude to velice frustrující, velice dlouhé. A myslím si, že ta dohoda bude blízko v momentě, kdy každý z těch členských států bude cítit, že je přibližně stejně nespokojený,“ říká expertka na unijní rozpočet Aneta Vondrová ze Stálého zastoupení Česka při Evropské unii.
Taktika o třech bodech měla vládě pomoci vybruslit z mimořádné schůze ohledně bitcoinové aféry Pavla Blažka. Jak se jí to povedlo, v reportáži popisují podcasteři z Vlevo dole.Koalice se rozhodla kauzu takzvaně „vysedět“ a doufat, že se už nebude zhoršovat. „Taktika obsahuje tři body: schovat Pavla Blažka, zkusit z problému obvinit i někoho jiného a útočit na Andreje Babiše,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Hned první bod plánu - schovat Pavla Blažka - ale vydržel jen pár hodin. Končící ministr spravedlnosti sice oznámil, že nevystoupí na mimořádné úterní schůzi, „hlavu v písku“ ale neudržel.„Naštval totiž nejen opozici, ale také koaliční partnery, kteří měli oprávněně pocit, že si z nich dělá legraci. Ale taky část vlastních spolustraníků, kteří kritiku schytávali za něj,“ přibližuje dění Lucie Stuchlíková.Nakonec tedy nezbylo nic jiného, než Blažka přece jen ukázat. V zákulisí před novináři ještě hýřil svou typickou bohorovností a vtipkoval, že „když po něm Sněmovna touží, má ho mít.“ U pultíku ale bylo vidět, že je to pro něj těžká chvíle.„Dokonce se mu podařilo u kolegů vzbudit lítost, kdy mu za projevenou sebereflexi a některé zákony přišly poděkovat jak poslankyně ANO, tak poslankyně STAN,“ dodává Dolejší.Jinak ale Blažek nic nového na svoji obhajobu nedodal. A také zbytek schůze šel podle očekávání - vláda a opozice se předháněly v obvinění, kdo je větší korupčník, a spekulovalo se o tom, jestli za to náhodou nemohou spíš úředníci nebo tajné služby.Jaké emoce cloumaly ve čtvrtek Sněmovnou? Kdo byl ostřejší než Andrej Babiš? A čím Pavel Blažek v zákulisí vyděsil své kolegy? Poslechněte si repoirtážní epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Šestnáctinásobný mistr republiky, účastník čtyřiceti ročníků Šestidenní a veterán Dakaru Bohumil Poslední byl hostem podcastu Men's Factor. „Viděl jsem jako malý kluk v televizi motokros a řekl jsem rodině, že tohle budu dělat,“ říká a dodává, že cesta to nebyla jednoduchá. Od kol a upraveného Pionýra přes ČZ z půjčovny až po reprezentaci Československa v elitních světových soutěžích.Kromě domácích titulů a závodů po světě považuje za vrchol kariéry Dakar v roce 1994. „Dakar není jen závod. Je to přežití. My spali v písku, bez spacáků, ráno jsme se jen zvedli a jeli dál.“ Jedna z nejsilnějších vzpomínek ale přišla v roce 1985. Na Šestidenní ve Španělsku zachránil život italskému soupeři, který upadl v bezvědomí. „Měl fialový obličej, křeče – napadlo mě, že má zapadlý jazyk. Vytáhl jsem ho a on začal dýchat.“ Později za tento čin obdržel prestižní cenu Fair Play UNESCO.I když měl možnost reprezentovat Spojené státy, odmítl. „Věděl jsem, že československý tým má na vítězství. Nakonec nás zradila technika a dnes toho trochu lituji.“ Dnes podle něj mají mladí začínající jezdci horší podmínky. „Dřív stačilo ukázat, že na to máte, a oddíly si vás našly. Dneska? Bez peněz a kontaktů nemáte šanci.“
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.
Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.
Vysněný svět Veroniky Valterové v dětství to byl Divoký Západ, koně a indiáni. Nakonec místo snu skutečnost - už ve třetím ročníku střední školy se vydala za indiány doopravdy. Z Ústí nad Orlicí na zapřenou před rodiči, jak v repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” usměvavá Veronika Valterová přiznává.
Vysněný svět Veroniky Valterové v dětství to byl Divoký Západ, koně a indiáni. Nakonec místo snu skutečnost - už ve třetím ročníku střední školy se vydala za indiány doopravdy. Z Ústí nad Orlicí na zapřenou před rodiči, jak v repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” usměvavá Veronika Valterová přiznává.
Vysněný svět Veroniky Valterové v dětství to byl Divoký Západ, koně a indiáni. Nakonec místo snu skutečnost - už ve třetím ročníku střední školy se vydala za indiány doopravdy. Z Ústí nad Orlicí na zapřenou před rodiči, jak v repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” usměvavá Veronika Valterová přiznává.
Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Matěj Gregor – expert Motoristů na školství – se mi ozval, že by chtěl probrat nějaké otázky ohledně Ježka bez klece; a protože bych i já rád probral nějaké otázky ohledně Motoristů, rozhodl jsem se ho pozvat do Studia Svobodného přístavu, kde jsme (místy i ostře) debatovali. Začali jsme celkovou vizí a politickým programem Motoristů, který se skládá hlavně ze zefektivnění služeb a modernizace státu; pokračovali jsme Matějovou vizí školství, která mi (minimálně na papíře) zní celkem dobře. Nakonec se Matěj ptal na fungování Ježka bez klece. – Matěj Gregor; expert na školství strany Motoristé sobě – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece
Češi v roce 1953 mírně protestovali. Nikoli ovšem za svobodu, ale kvůli penězůmKdyž 5.března zemře Stalin, přijde na tryznu na Václavské náměstí asi 300 tisíc lidí. KSČ drží bezpečně otěže v rukou, i když vzápětí zemře nečekaně i Klement Gottwald. Prezidentem se stane Antonín Zápotocký a stranu vede Antonín Novotný, do té doby nejslabší a nejméně výrazný ze šestice tajemníků ÚV KSČ. Strana pokračuje v nastoupeném kurzu, tedy budování silné armády, podpoře těžkého průmyslu, kolektivizaci a likvidaci kulaků. Příznačně je i to, že Stalinův pomník v Praze byl odhalen až 1955.Ekonomická situace na počátku roku 1953 byla ale hrozivá, vypínala se elektřina, snižoval se příděl cukru, zvýšila se cena mléka na volném trhu. Před prodejnami stojí velké fronty, podle pamětníků delší než za války. Nakonec nejsou k dostání ani cigarety. Bezpečnost musela zasahovat i proti ženám, které se dožadují másla.Prvního června strana oznámila utajovanou měnovou reformu, která znehodnotila úspory většiny lidí. Spontánních stávek bylo asi 130 a mezi organizátory byli často členové KSČ. Největší protesty se odehrály v Plzni, kde protestující načas ovládli i střed města. Tyto demonstrace ale nebyly namířeny proti režimu, šlo o spontánní hněv nad špatnou výplatou mezd – rozdělení do zálohy a dobírky a provedením měnové reformy. Stávky neorganizovalo žádné ústředí z pozadí, i proto neměli protesty potenciál na nějakou hlubší režimní změnu.O 14 dní později propukne ve východním Berlíně masivní povstání dělníků proti neustálému zvyšování norem, které vyústí v politický požadavek na sjednocení Německa prostřednictvím transparentních a demokratických voleb. To už je jiný kalibr, a proto musí na pomoc východoněmecké policii přijít i sovětská okupační armáda
Do MZ Mini Live o dřevních dobách MovieZone Live, kdy jsme ještě měli scénáře a schopné režiséry, měly dorazit hned tři režisérské hvězdy minulosti. Nakonec ale nástrahy života dovolily zhmotnit se jen jedné z nich - s Fiolou neboli Filipem Kraucherem z INDIANa jsme si ale i tak zvládli popovídat o krásách i nástrahách prvních livek, o specifikách téhle produkce i potenciální budoucnosti. Bylo to nostalgické, rychlé a úderné. Tak snad vám to dalo zajímavý vhled do minulosti... která už je bohužel dávno smazána.
Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.
O politice či o lidském chování, které stojí na pokusech hrát na všechny strany, si můžeme myslet cokoli. Někdo je může odsoudit jako zbabělou vypočítavost, druhý pochválit coby vyspělý pragmatismus. Všichni se ale asi shodneme, že aby bylo možno hrát na všechny strany úspěšně a dlouhodobě, musí být hráč mimořádně dobrý. Chytrý, obratný, pohotový.
O politice či o lidském chování, které stojí na pokusech hrát na všechny strany, si můžeme myslet cokoli. Někdo je může odsoudit jako zbabělou vypočítavost, druhý pochválit coby vyspělý pragmatismus. Všichni se ale asi shodneme, že aby bylo možno hrát na všechny strany úspěšně a dlouhodobě, musí být hráč mimořádně dobrý. Chytrý, obratný, pohotový.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
19. dubna 1975 byl uveden detektivní seriál Major Zeman. Původně měl být kratší a uvažovalo se také o dokumentárním seriálu. Nakonec vzniklo na tu dobu neobvyklých 30 dílů seriálu. Každý z nich by mohl být celovečerním filmem. Třicet jich bylo proto, že v roce plánované premiéry, tedy v roce 1975, uplynulo 30 let od založení Sboru národní bezpečnosti. Řada okolností v seriálu je zkreslená nebo zcela změněná. A to i přesto, že autoři scénářů zpracovávali skutečné případy.
Celý díl na http://zimakpodcast.cz nebo http://isport.cz Měly létat jiskry na ledě i v hledišti, místo toho se semifinále extraligového play off mezi Spartou a Kometou hraje v rukavičkách a jako na plese. O co tady jde a proč tomu tak je? Odpověď podává nový díl podcastu Zimák, kde vedle klasického obsazení Duda, Irgl, Horák přijal pozvání bývalý trenér Komety Martin Pešout, jenž moc dobře zná a ví, jak se odklízí Sparta z cesty a nenechá si to pro sebe… Zaostřeno je i na druhou sérií mezi Hradcem a Pardubicemi, dozvíte se názor na to, zda postih za úlet Martina Ševce je skutečným trestem, anebo spíš jen „trestem“. Dojde i na Maxa ligu, kde Martin Pešout s nováčkem z Chomutova čeří vody, rozebírá se, proč týmy z druhé nejvyšší soutěže nemají nárok postoupit o patro výš a extraliga je tím pádem v podstatě uzavřeným společenstvím. A jak to vypadá s případným angažmá Viktora Ujčíka v extralize? Nakonec se podíváme do NHL, kam se řítí mistr světa z Prahy David Tomášek. A rovnou k McDavidovi do Edmontonu. Jak velkou má šanci zahrát si dobrou roli a třeba i přesilovku? A jak je na tom Filip Chytil po otřesu mozku?
Smrt nejbohatšího Čecha a zakladatele firmy PPF Petra Kellnera před čtyřmi lety znamenala zásah do života nejen rodiny, ale i řady lidí v jeho blízkém okolí. Ladislav Bartoníček byl jeden z prvních šéfů PPF, poté její České pojišťovny či telekomunikační divize. Po Kellnerově smrti stál zhruba rok v čele celé skupiny se zhruba bilionovým majetkem. Nakonec se ale rozhodl jít svou cestou, z PPF odešel – nejen jako manažer, ale i akcionář – a stal se investorem.
Na začátku příprav nové inscenace Národního divadla chtěli režiséři Petr Erbes a Boris Jedinák jen popsat historii kuponové privatizace. „Nakonec jsme se rozhodli jít po stopě jedné z postav, kterou je Petr Kellner. Jeho totiž lidé označovali za jejího jednoznačného vítěze,“ popisuje Jedinák.
„Dostali jsme facku jak zleva, tak zprava. Dostali jsme jednu facku z Ruska – takovou opravdu odpornou, válečnou. A druhou facku, verbální, teď dostáváme ze strany Ameriky. Jako by obě facky měly posloužit k tomu, abychom se probrali,“ zamýšlí se ekonom a nový ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Jak tuto instituci plánuje proměnit? A proč podle něj i ve světové politice dobro nutně vítězí nad zlem? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ruskou investigativní novinářku Jelenu Kosťučenkovou během pracovní cesty v roce 2022 na Ukrajinu kolegové varovali, že jí ruské bezpečnostní služby usilují o život. Nakonec se jim pravděpodobně podařilo ji otrávit. Dnes, rok a půl po útoku, už se prý cítí celkem dobře, raději ale zůstává v zahraničí, uvádí rozhovor s novinářkou slovenský Denník N.