Podcasts about nakonec

V dětství všechny indicie naznačovaly, že se stane úspěšným hercem, ale dopadlo to trochu jinak. I po padesátce si občas zahraje, hlavně role rváčů, ale primárně se živí něčím jiným: „Produkcí,“ upřesňuje celoživotní milovník a propagátor boxu Matouš Rajmont v podcastu. „Zorganizoval jsem stovky velkých kulturních nebo sportovních akcí.“V rozhovoru syn režiséra Ivana Rajmonta a herečky Ivy Hüttnerové vzpomíná, jak coby dvanáctiletý natáčel film Pětka s hvězdičkou: „Tehdy bylo mým obrovským snem kolo BMX, a protože mi dávali 120 korun za den, po třech týdnech na place jsem si na něj dokázal vydělat.“Brzy se bohužel ukázalo, že je Matouš limitovaný nedostatkem hudebního sluchu. „Chtěl jsem logicky na konzervatoř, ale hudebně mě připravovali kamarádi mých rodičů Vadim Petrov s Ondrou Soukupem, a oba nakonec prohlásili, ať se na zkoušky radši vykašlu, že to nemá smysl. Později jsem to zkusil aspoň na DAMU, ale tam, když jsem začal zpívat ‚Tancuj, tancuj‘, tak mě už před slovem ‚vykrúcaj‘ zděšeně zastavili.“V dospělosti tak hrál jenom nárazově. „A vždycky mě to mrzelo,“ přiznává. „Herectví je pro mě příjemný relax. Na druhou stranu jsem tomu šel sám naproti. Například tím, že jsem se už před třicítkou začal nechávat tetovat na viditelných místech, což bývá samozřejmě hendikep. Nakonec se to ustálilo v módu, že mi volají, když potřebují grázla, ale vděčný jsem i za to, zvykl jsem si. Když jednou přišla nabídka, abych hrál v seriálu gynekologa, vůbec jsem to zpočátku nechápal a ptal jsem se jich, jestli se náhodou nezbláznili.“V rozhovoru Matouš Rajmont hovoří o tom, jak občas zlobí i v reálném životě – naposledy v záchvatu (podle všeho spravedlivého) hněvu zdemoloval vybavení jistého kadeřnictví.„Ono to může být dědičné,“ směje se. „Můj táta taky zlobil, i když většinou hezky. Zlobil mimo jiné bolševiky tím, jaké dělal divadlo, míval průšvihy. Možná i proto jsme už před revolucí s kamarádem Tomášem Vodičkou založili Nezávislé sdružení studentů, kvůli čemuž jsme dokonce navštívili Ivana Havla; zpětně jsem zjistil, že to zaznamenala i Státní bezpečnost. Nevynechal jsem jedinou demonstraci, ale přiznávám, že vnitřně jsem kdovíjak politicky angažovaný nebyl. Mně se v těch šestnácti spíš líbilo, že se můžu postavit proti policajtům v helmách.“Že by si ještě někdy zahrál pořádnou hlavní roli, tomu Matouš Rajmont příliš nevěří. „Musel bych si napsat vlastní scénář. Ten scénář by byl určitě o boxu a já bych tam hrál zase toho rváče se zlomeným nosem. Pravděpodobně starého trenéra.“

Na konci školního roku dorazily do škol dvě zprávy: jedna doufejme dobrá a druhá až výsměšná. Senát schválil beze změn velkou novelu školského zákona a udělal dobře. A to navzdory jedné části, o které se mluvilo nejvíc – od ledna budou místo škol platit nepedagogické pracovníky obce a kraje. Měly by na to dostat víc peněz z daní.

Na konci školního roku dorazily do škol dvě zprávy: jedna doufejme dobrá a druhá až výsměšná. Senát schválil beze změn velkou novelu školského zákona a udělal dobře. A to navzdory jedné části, o které se mluvilo nejvíc – od ledna budou místo škol platit nepedagogické pracovníky obce a kraje. Měly by na to dostat víc peněz z daní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkFotbalový svět zasáhla šílená zpráva o tragickém úmrtí Dioga Joty a jeho bratra Andrého Silvy. V dnešním díle podcastu se s nimi loučíme. Taky probíráme vícenásobné (a nějakou dobu očekávané) obvinění Thomase Parteyho ze znásilnění. Nakonec si promluvíme i o příjemnějších tématech, konkrétně plánovaných přestupech Arsenalu.V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se podíváme na další přestupy. Zhodnotíme posily Chelsea včetně Joãa Pedra a Jamieho Gittense. Řekneme si, jestli nám dává smysl vysoká částka, kterou chce Newcastle zaplatit za Anthonyho Elangu. Nakoukneme i do zákulisí Manchesteru United, z nějakého důvodu od některých z nás schytá hejt Jude Bellingham a všechno zakončíme spekulací, že slávistický levý bek Diouf brzo zamíří do West Hamu.Diskutují Vašek Pecháček, Radim Braun a Kuba Vajbar.

Co všechno cestovní pojištění zahrnuje, jak si ho objednat a kolik to stojí, to vysvětlí náš host Dopoledního expresu tiskový mluvčí Generali Česká pojišťovna Jan Marek. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Eva Bucharová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Voláme stoupence levice!“ Jana Maláčová otočila. Nakonec se paktovat s komunisty chce. Otázka je, jestli budou chtít komunisté. Řada sociálních demokratů tyhle námluvy navíc nemůže vydýchat. Letní politické drama analyzuje komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. Ptá se Matěj Skalický.

„Voláme stoupence levice!“ Jana Maláčová otočila. Nakonec se paktovat s komunisty chce. Otázka je, jestli budou chtít komunisté. Řada sociálních demokratů tyhle námluvy navíc nemůže vydýchat. Letní politické drama analyzuje komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Voláme stoupence levice!“ Jana Maláčová otočila. Nakonec se paktovat s komunisty chce. Otázka je, jestli budou chtít komunisté. Řada sociálních demokratů tyhle námluvy navíc nemůže vydýchat. Letní politické drama analyzuje komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. Ptá se Matěj Skalický.

Vila na pražských Vinohradech je kolbištěm mezi miliardářem Zdeňkem Cendrou a rodinou Janderových. Nová epizoda pořadu Ve stínu rozplétá příběh, ve kterém figuruje exekuce, obvinění ze šikany i snaha vyšroubovat cenu.Zdeněk Cendra, podle aktuálního žebříčku Forbes 16. nejbohatší český podnikatel, podepisuje 11. února 2020 kupní smlouvu. Za 22 milionů korun získává od původního spoluvlastníka ideální polovinu vily v ulici Bratří Čapků na pražských Vinohradech jeho firma Overkill Makropulos.Podle původní rodinné dohody má k užívání podkrovní a přízemní byt. Druhá spoluvlastnice, třiaosmdesátiletá Jana Janderová, žije v prvním patře a její děti užívají suterén, ve kterém sídlí jejich firma na pojišťování pohledávek.Janderovi hned od počátku chtějí novou psanou dohodu o užívání domu, což je běžný postup při vlastnictví ideální poloviny nemovitosti. Usilují o to, aby patra nebyla užívána na přeskáčku a vznášejí návrh, aby si s nimi Cendra vyměnil podkroví za suterén. Tím by Janderovi užívali horní dvě patra vily, zatímco nový spolumajitel dolní dvě patra. Jenže k dohodě nedojde a tím se spustí řetězec vleklých sporů o vilu.Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Francouzský koňak nebo džus v plechovce. Dostat takové potraviny do Československa 60. let bylo skoro nemožné, dovoz totiž řídil a hlídal stát. Pořadatelé karlovarského festivalu ale chtěli už tehdy potěšit zahraniční hosty tím nejlepším. Nakonec se jim podařilo dostat výjimku a na stolech luxusních grandhotelů jste tak mohli najít i netradiční pochoutky.

Francouzský koňak nebo džus v plechovce. Dostat takové potraviny do Československa 60. let bylo skoro nemožné, dovoz totiž řídil a hlídal stát. Pořadatelé karlovarského festivalu ale chtěli už tehdy potěšit zahraniční hosty tím nejlepším. Nakonec se jim podařilo dostat výjimku a na stolech luxusních grandhotelů jste tak mohli najít i netradiční pochoutky.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během dovolené jsou vždy po ruce. Lidem pomáhají řešit nejrůznější problémy, včetně nefungující klimatizace či nevyhovujícího výhledu z okna, mnohdy se ale musejí zabývat i potížemi choulostivějšího charakteru. Telefon prakticky nedají z ruky, a když mají na chvilku volno, tak spíš, než na pláž padnou vyčerpáním do postele. Zhruba tak vypadá práce delegátů podle Natálie Samkové, která tuto pozici zastávala sedm let. Nakonec se jí však rozhodla dát vale kvůli vysokému stresovému faktoru. O stereotypech i různých druzích klientů hovoří Samková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Nespravedlivé. Zastaralé. A leckdy příliš nízké. Tak pojmenovali experti největší trhliny tuzemského daňového systému. Už příští vláda do něj bude muset říznout. To, co vybereme, nestačí na pokrytí našich výdajů.Současná vláda slibovala nezvyšovat daně. Nakonec ale závazek pod tíhou energetické krize porušila. Teď zase státní rozpočet zatíží náklady na zbrojení. Ani další výdaje státu nijak významně neklesají. I když se výběr daní zlepšuje, nestačí to.Jak to změnit? Poslechněte si šestý díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.

Petr Pýcha, scénárista a autor divadelních a rozhlasových her a také učitel na semilském gymnáziu, má za sebou řadu úspěchů, mimo jiné Českého lva za scénář k filmu Všechno bude. Jestli chystá nějaký nový snímek, zajímalo redaktora Jaroslava Hořeního.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při úvahách o budoucí vládě leckdo spekuluje o tom, že by nakonec Andreje Babiše mohl podpořit někdo z demokratického tábora. A to s argumentem, že je nutno zabránit vládě s SPD a Stačilo!. Nejčastěji se v této souvislosti spekuluje o části ODS nebo Starostech. Kupodivu nikoho zatím nenapadla varianta, že by to po rozpadu koalice Spolu mohla být strana, která s Babišem už jednou vládla: Tedy KDU-ČSL. My jsme se na tuhle možnost v Podpásovce podívali. A po rozboru se už nejeví tak neuvěřitelně. Především ale rozebíráme zákulisí chaosu na Kavčích horách, kde Rada ČT není schopna zvolit nového ředitele. A docházíme k závěru, že situace nejvíc vyhovuje těm, kteří chtějí Českou televizi, ale i Český rozhlas fakticky zničit. Dotkneme se i případu magisterského titulu ministryně spravedlnosti Evy Decroix. A vysvětlíme, proč jde o záležitost na pomezí pseudokauzy a naprosté koniny.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Do dalšího dílu podcastu Svět je CooL přijala pozvání Michaela Hrdá, alias Misketravels. Míša je cestovatelka, lektorka angličtiny, koučka, zakladatelka neziskovky Láska k přírodě a nyní už i spisovatelka.Její nová kniha se jmenuje Průsery na cestách a jak je přežít. A já jsem si ji pozvala, aby nám o svých průserech něco řekla. Nakonec si ale víc než o cestování jako takovém povídáme o tom, co nám cestování přináší, co nás učí i jak nám může pomoct najít svou životní cestu. Míša s námi sdílí ty nejděsivější momenty, co na cestách zažila, i to, co jí takové situace přinesly. Bavíme se taky o procesu psaní a vydání první knihy. Míša, mimo jiné, taky jako první na světě prošla Pamir trail v Tádžikistánu, takže jsem se nemohla nezeptat na toto obrovské dobrodružství. Na závěr se také bavím o Japonsku, ze kterého jsme se obě nedávno vrátily a sdílíme své dojmy z první návštěvy této země. Odkazy zmíněné v epizoděMisketravels.cz - Míšy webSleduj Míšu na Instagramu Sleduj Míšu na Facebooku Kniha Průsery na cestách a jak je přežít. BWT BooksRené Nekuda - tvůrčí psaníSvět je CooL podcast - Rozhovor s Lucií o Working Holiday v JaponskuPamir Trail TádžikistánPokud se ti podcast líbí, můžeš mi koupit kafe a podpořit tak moji tvorbu --> https://ko-fi.com/svetjecool

V Bratislavě se bude tento týden měnit Ústava, což není dobrá zpráva ani pro Slovensko, ale ani pro Česko. Původně chtěla vládní koalice Roberta Fica prosadit, že má slovenská Ústava přednost před právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami. Nakonec ale bude zřejmě už v úterý Národní rada hlasovat o mírnější verzi.

V Bratislavě se bude tento týden měnit Ústava, což není dobrá zpráva ani pro Slovensko, ale ani pro Česko. Původně chtěla vládní koalice Roberta Fica prosadit, že má slovenská Ústava přednost před právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami. Nakonec ale bude zřejmě už v úterý Národní rada hlasovat o mírnější verzi. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.

Prvotinou Domov je stav mysli se překladatelka Veronika Havlíková pokusila o úklid ve vlastní hlavě po traumatu z dětství. Vnitřní klid nacházela na cestách po světě. „I když je kolem vás úplný chaos, tak si myslím, že vnitřní pocit klidu a bezpečí je strašně důležitý, protože kolikrát ho člověk roky nemůže najít ve vlastním bytě,“ říká Veronika Havlíková. Jak procesem vyrovnávání se s traumatem prochází? A čemu by se dál chtěla jako spisovatelka věnovat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prvotinou Domov je stav mysli se překladatelka Veronika Havlíková pokusila o úklid ve vlastní hlavě po traumatu z dětství. Vnitřní klid nacházela na cestách po světě. „I když je kolem vás úplný chaos, tak si myslím, že vnitřní pocit klidu a bezpečí je strašně důležitý, protože kolikrát ho člověk roky nemůže najít ve vlastním bytě,“ říká Veronika Havlíková. Jak procesem vyrovnávání se s traumatem prochází? A čemu by se dál chtěla jako spisovatelka věnovat?

„Podpořil mě ve všem, co jsem chtěla dělat. Kromě volby manžela. Nakonec se s tím vyrovnal, protože musel,“ říká s úsměvem paní Eva o svém otci, legendárním spisovateli.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

„Podpořil mě ve všem, co jsem chtěla dělat. Kromě volby manžela. Nakonec se s tím vyrovnal, protože musel,“ říká s úsměvem paní Eva o svém otci, legendárním spisovateli.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie je na začátku dlouhého a vyčerpávajícího procesu: přípravy nového sedmiletého rozpočtu, který bude platit od roku 2028. Už v polovině července má Evropská komise předložit jeho první návrh „Bude to velice frustrující, velice dlouhé. A myslím si, že ta dohoda bude blízko v momentě, kdy každý z těch členských států bude cítit, že je přibližně stejně nespokojený,“ říká expertka na unijní rozpočet Aneta Vondrová ze Stálého zastoupení Česka při Evropské unii.

Taktika o třech bodech měla vládě pomoci vybruslit z mimořádné schůze ohledně bitcoinové aféry Pavla Blažka. Jak se jí to povedlo, v reportáži popisují podcasteři z Vlevo dole.Koalice se rozhodla kauzu takzvaně „vysedět“ a doufat, že se už nebude zhoršovat. „Taktika obsahuje tři body: schovat Pavla Blažka, zkusit z problému obvinit i někoho jiného a útočit na Andreje Babiše,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Hned první bod plánu - schovat Pavla Blažka - ale vydržel jen pár hodin. Končící ministr spravedlnosti sice oznámil, že nevystoupí na mimořádné úterní schůzi, „hlavu v písku“ ale neudržel.„Naštval totiž nejen opozici, ale také koaliční partnery, kteří měli oprávněně pocit, že si z nich dělá legraci. Ale taky část vlastních spolustraníků, kteří kritiku schytávali za něj,“ přibližuje dění Lucie Stuchlíková.Nakonec tedy nezbylo nic jiného, než Blažka přece jen ukázat. V zákulisí před novináři ještě hýřil svou typickou bohorovností a vtipkoval, že „když po něm Sněmovna touží, má ho mít.“ U pultíku ale bylo vidět, že je to pro něj těžká chvíle.„Dokonce se mu podařilo u kolegů vzbudit lítost, kdy mu za projevenou sebereflexi a některé zákony přišly poděkovat jak poslankyně ANO, tak poslankyně STAN,“ dodává Dolejší.Jinak ale Blažek nic nového na svoji obhajobu nedodal. A také zbytek schůze šel podle očekávání - vláda a opozice se předháněly v obvinění, kdo je větší korupčník, a spekulovalo se o tom, jestli za to náhodou nemohou spíš úředníci nebo tajné služby.Jaké emoce cloumaly ve čtvrtek Sněmovnou? Kdo byl ostřejší než Andrej Babiš? A čím Pavel Blažek v zákulisí vyděsil své kolegy? Poslechněte si repoirtážní epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Šestnáctinásobný mistr republiky, účastník čtyřiceti ročníků Šestidenní  a veterán Dakaru Bohumil Poslední byl hostem podcastu Men's Factor. „Viděl jsem jako malý kluk v televizi motokros a řekl jsem rodině, že tohle budu dělat,“ říká a dodává, že cesta to nebyla jednoduchá. Od kol a upraveného Pionýra přes ČZ z půjčovny až po reprezentaci Československa v elitních světových soutěžích.Kromě domácích titulů a závodů po světě považuje za vrchol kariéry Dakar v roce 1994. „Dakar není jen závod. Je to přežití. My spali v písku, bez spacáků, ráno jsme se jen zvedli a jeli dál.“ Jedna z nejsilnějších vzpomínek ale přišla v roce 1985. Na Šestidenní ve Španělsku zachránil život italskému soupeři, který upadl v bezvědomí. „Měl fialový obličej, křeče – napadlo mě, že má zapadlý jazyk. Vytáhl jsem ho a on začal dýchat.“ Později za tento čin obdržel prestižní cenu Fair Play UNESCO.I když měl možnost reprezentovat Spojené státy, odmítl. „Věděl jsem, že československý tým má na vítězství. Nakonec nás zradila technika a dnes toho trochu lituji.“ Dnes podle něj mají mladí začínající jezdci horší podmínky. „Dřív stačilo ukázat, že na to máte, a oddíly si vás našly. Dneska? Bez peněz a kontaktů nemáte šanci.“

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.

Hereckou kariéru rozjela jako mladá členka ostravského divadla. Známá je ale i z filmů a seriálů. Dnes je z Jany Bernáškové také uznávaná spisovatelka se čtyřmi bestsellery na kontě.

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.

Vysněný svět Veroniky Valterové v dětství to byl Divoký Západ, koně a indiáni. Nakonec místo snu skutečnost - už ve třetím ročníku střední školy se vydala za indiány doopravdy. Z Ústí nad Orlicí na zapřenou před rodiči, jak v repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” usměvavá Veronika Valterová přiznává.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Matěj Gregor – expert Motoristů na školství – se mi ozval, že by chtěl probrat nějaké otázky ohledně Ježka bez klece; a protože bych i já rád probral nějaké otázky ohledně Motoristů, rozhodl jsem se ho pozvat do Studia Svobodného přístavu, kde jsme (místy i ostře) debatovali. Začali jsme celkovou vizí a politickým programem Motoristů, který se skládá hlavně ze zefektivnění služeb a modernizace státu; pokračovali jsme Matějovou vizí školství, která mi (minimálně na papíře) zní celkem dobře. Nakonec se Matěj ptal na fungování Ježka bez klece. – Matěj Gregor; expert na školství strany Motoristé sobě – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.

O politice či o lidském chování, které stojí na pokusech hrát na všechny strany, si můžeme myslet cokoli. Někdo je může odsoudit jako zbabělou vypočítavost, druhý pochválit coby vyspělý pragmatismus. Všichni se ale asi shodneme, že aby bylo možno hrát na všechny strany úspěšně a dlouhodobě, musí být hráč mimořádně dobrý. Chytrý, obratný, pohotový.

O politice či o lidském chování, které stojí na pokusech hrát na všechny strany, si můžeme myslet cokoli. Někdo je může odsoudit jako zbabělou vypočítavost, druhý pochválit coby vyspělý pragmatismus. Všichni se ale asi shodneme, že aby bylo možno hrát na všechny strany úspěšně a dlouhodobě, musí být hráč mimořádně dobrý. Chytrý, obratný, pohotový.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smrt nejbohatšího Čecha a zakladatele firmy PPF Petra Kellnera před čtyřmi lety znamenala zásah do života nejen rodiny, ale i řady lidí v jeho blízkém okolí. Ladislav Bartoníček byl jeden z prvních šéfů PPF, poté její České pojišťovny či telekomunikační divize. Po Kellnerově smrti stál zhruba rok v čele celé skupiny se zhruba bilionovým majetkem. Nakonec se ale rozhodl jít svou cestou, z PPF odešel – nejen jako manažer, ale i akcionář – a stal se investorem.

Na začátku příprav nové inscenace Národního divadla chtěli režiséři Petr Erbes a Boris Jedinák jen popsat historii kuponové privatizace. „Nakonec jsme se rozhodli jít po stopě jedné z postav, kterou je Petr Kellner. Jeho totiž lidé označovali za jejího jednoznačného vítěze,“ popisuje Jedinák.