Podcasts about putov

Putování Izraelců pouští budeme sledovat v další části série Bible Guide, v níž pro nás obsah Bible mapuje pastor Jiří Zdráhal.

Řeka Blata pramení nad vesnicí Vilémov na pěkném místě v kopcích mezi Konicí a Litovlí. Po 45 kilometrech a asi o 200 metrů níž se u Lobodic poblíž Tovačova vlévá do Moravy. Za tu dobu několikrát mění charakter. Najdeme kolem ní luhy a biotopy, jinde je zcela regulovaná.

Velmi osobitá sbírka "suvenýrů", která charakterizuje putování z Brna do Porta, se ukrývá v závěru závěrečné :-D části poutních cestovatelských pořadů Za obzor s Ondrou Vlkem Herzánem. Poslechněte si o tom, co všechno se v Ondrovi otevřelo i uzavřelo a samozřejmě o tom, co všechno viděl a zažil!

Řimické vyvěračky najdeme na severním úpatí vrchu Třesín. Podzemní vody potoka Špraněk, který přispěl ke vzniku mnoha okolních jeskynních systémů, a který pramení více než 12 km daleko, vystupují na povrch ve formě několika vývěrů. Vydat se k nim můžete po modré turistické značce vedoucí z Mladče do Řimic.

Putování za sedlnickými sněženkami je nejlepší začít v Kulturním a informačním centru Sněženka. Tam totiž dostanete mapku s vytipovanými lokalitami, kde nejvíce sněženky rostou a s povídáním i o historii jednotlivých míst.

Od severu k jihu napříč Sardinií a od západu k jihu Sicílií. O krásných scenériích, milých setkáních a vlastních limitech - i o tom bude řeč ve druhém "poutním" cestovatelském týdeníku Za obzor s hostem Lídy Matuškové Ondrou Vlkem Herzánem. Je čas vytáhnout opět z kouta pomyslnou poutnickou hůl.

Cesta z Frýdštejna na Malou Skálu končí na nejstarší skalní vyhlídce v Českém ráji, maloskalské Zahrádce.

Podíváme se na hrad Frýdštejn, tedy jeho zříceninu, známou nejen z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Zachovala se z něj 15metrová věž.

Z Frýdštejnu na Malou Skálu po Vranovském hřebeni nelze minout Pantheon. V době, kdy vznikl, prý na místní působil podobně, jako dnes třeba Disneyland.

Frýdštejnsko-Maloskalské putování začíná pod hradem Frýdštejn, u kamenné kapličky Krista Trpitele z roku 1823.

Velké přírodní koupaliště leží mezi Lhotou nad Moravou a Náklem. Vzniklo v místě těžby štěrkopísku, zatopená část má rozlohu zhruba 100 hektarů a je hluboká až 25 metrů.

Jiří Rosa Afriku nejen obdivuje, ale také jí pomáhá - společně s dárci podporuje děti v tanzánské škole, propaguje africké umění i řemesla. Milovník Afriky vzal na cestu do Tanzánie tentokrát i sousedy z Českoskalicka.

Lázně Slatinice jsou známé svými sirnými prameny. Jde o středně mineralizovanou alkalickou minerálku, která má při výtoku ze země okolo sedmnácti stupňů.

Výhledy se jmenuje hora severně od Chrastavy téměř na polských hranicích ve výšce 569 metrů nad mořem.

První cesta vede přímo do Vítkova, ke kostelu, který má za sebou poněkud pohnutý osud, ale před sebou snad světlou budoucnost.

Zastavíme i v oblasti větrných elektráren, kde dříve na Chrastavsku stály větrné mlýny.

Putování zakončíme ve středověku. Do této historické doby je zasazen archeoskanzen Curia Vítkov nad Chrastavou.

Bečva je druhou největší řekou v Olomouckém kraji. Vzniká ve Valašském Meziříčí soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy, teče 61,5 kilometru a mezi jezery u Tovačova a Troubek se vlévá do řeky Moravy.

Ostravský Klub Fiducia představil veřejnosti na sklonku loňského roku v rámci pátrací hry v Porubě dalších pět tištěných skládaček Ostravských kulturních stezek. V nich mapují známé anebo zcela neznámé fenomény spojené s historií Ostravy.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Těšíkovská železitá kyselka patří mezi nejznámější prameny v oblasti Olomoucka. Vyvěrá na pravém břehu Trusovického potoka asi pět kilometrů od Šternberka. Nachází se v údolí, které proudící voda vyhloubila do tvrdého masivu Nízkého Jeseníku. První zmínky o tomto místě pocházejí z roku 1669.

Jezero Poděbrady se nachází na Olomoucku, nedaleko obce Horka nad Moravou. Je oblíbenou rekreační oblastí, která vznikla rekultivací bývalých štěrkopískových lomů. Nabízí ideální podmínky pro koupání, vodní sporty, rybaření a relaxaci v přírodě.

První zastavení patří oblasti, kde bydleli liberečtí soukeníci, dnes kolem budovy soudu k hostinci, který se už dlouhou dobu jmenuje Opera.

Putování po starém Liberci zakončí zastavení mezi dvěma náměstími, dnes zvanými Sokolovské a Dr. Edvarda Beneše, u kostela svatého Antonína.

Náměstí před libereckou radnicí, dnes Dr. Edvarda Beneše, v dobách staré radnice neslo název Staroměstské.

Podíváme se k Valdštejnským domkům, v jejichž podloubí v dobách starého Liberce bývalo tržiště.

Připojte se k nám při zamyšlení nad příběhem pastýřů, kteří jako první uslyšeli radostnou zprávu o narození Mesiáše. Co nám tento známý biblický příběh říká o Boží blízkosti, pokoře a naději? Objevte poselství jesliček, které i dnes mluví k našim srdcím.

✨ Půjdem spolu do Betléma – hledání, které mění život! ✨ Ve druhé adventní neděli se zamýšlíme nad příběhem mudrců, kteří se vydali na cestu za hvězdou, aby našli nově narozeného Krále. Co nás jejich příběh učí o víře, hledání a rozhodnutí následovat Boha? Jaký význam mají jejich dary – zlato, kadidlo a myrha? Podívejte se na naši inspirativní úvahu o střetu dvou světů: Jeruzaléma, symbolu strachu a pýchy, a Betléma, místa naděje a víry. Přijměte výzvu vydat se na cestu víry – nejen během adventu, ale po celý život.

Tesařovská kaple v Kořenově patří k ikonickým stavbám Jizerských hor.

O to, kde leží bájný Liptákov, se vedou spory. Mohl by to být Kořenov?

Dominantou kraje, kde se nespěchá, je vrch Hvězda. To leckomu nic neřekne do doby, než se dozví, že na jeho vrcholu stojí rozhledna Štěpánka, pojmenovaná po arcivévodovi Štěpánovi.

V kraji, kde se nespěchá, je řada stop fiktivního českého génia Járy Cimrmana. Tou největší je Maják Járy Cimrmana.

Popojdeme do Příchovic, jakéhosi centra kraje, kde se nespěchá, tedy pomezí Krkonoš a Jizerských hor.

Magazín: Giving Tuesday; Tišnovské betlémské putování. Hovoří: Karolína Tesárek, Eva Vávrová.

Na přelomu léta a podzimu se poutníci Marek Řeháček a Jaroslav Hoření procházeli západními Krkonošemi, kde se na samém okraji Libereckého kraje tyčí vrch Žalý.

Na přelomu léta a podzimu se poutníci Marek Řeháček a Jaroslav Hoření procházeli západními Krkonošemi, kde se na samém okraji Libereckého kraje tyčí vrch Žalý.

Na přelomu léta a podzimu se poutníci Marek Řeháček a Jaroslav Hoření procházeli západními Krkonošemi, kde se na samém okraji Libereckého kraje tyčí vrch Žalý.

Na přelomu léta a podzimu se poutníci Marek Řeháček a Jaroslav Hoření procházeli západními Krkonošemi, kde se na samém okraji Libereckého kraje tyčí vrch Žalý.

Putování Římem se uzavírá a kde jinde to celé zakončit než ve Vatikánu. Tam jsme ale už Martina C. Putnu nezlákali. A tak jsme sami opřeni o zeď baziliky svatého Petra probírali moderní vztahy Československa a papežského stolce i to, od kdy je vlastně současný Vatikán státem a kdo jej ustavil. Snad že to byly chvílemi až povážlivě kritické myšlenky, nás po chvíli odchytila ochranka a poslala na cestu domů. I to se stává…

Putování Římem s Martinem C. Putnou nás tentokrát zavede za Čechy, kteří se zde usadili nebo s Římem spojili významnou část svých životů. Začneme v bazilice San Lorenzo in Lucina, kde je pochován Josef Mysliveček a pokračovat budeme v jedné z římských trattorií nad vínem a večeří. Proč tolik Čechů vlastně v Římě neuspělo? Je lepší být druhý v Římě než první v Čechách? A který rodák z Čech je ještě dnes pochován ve Vatikánu? A jak Řím ovlivnil teologa Karla Skalického?

Putování Římem s Martinem C. Putnou jsme pojali skrz některé ustálené představy, které se s věčným městem pojí. Třeba dnes často připomínaný pád Říma. Starý Řím už byl tak dekadentní, že přišli barbaři a dobyli jej. Proč pak ale jeho dějiny pokračují, proč se stal sídlem papežství a kdo všechno vlastně ten dobytý Řím dál dobýval a proč? Začínáme u Cirku Maximu a dojdeme až ke Koloseu.

Herečka Tatiana Dyková nedá dopustit na poutě a psychohygienu, které jí pomáhají vydýchat a opustit náročné postavy. Do různých experimentů a dobrodružství se pouští po hlavě. „Pak mě to vykopne a řeknu si: to je super, že jsem o tom nic nevěděla! Kdybych to věděla, tak tam v životě nejdu,“ pochvaluje si herečka půsty či pobyty ve tmě. Co hledá ve stopách Františka z Assisi a co očekává od putování pouští?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Tatiana Dyková nedá dopustit na poutě a psychohygienu, které jí pomáhají vydýchat a opustit náročné postavy. Do různých experimentů a dobrodružství se pouští po hlavě. „Pak mě to vykopne a řeknu si: to je super, že jsem o tom nic nevěděla! Kdybych to věděla, tak tam v životě nejdu,“ pochvaluje si herečka půsty či pobyty ve tmě. Co hledá ve stopách Františka z Assisi a co očekává od putování pouští?

Po stopách Hanzelky a Zikmunda a jejich první výpravy vyrazila Expedice Z101, jejíž hlavní tváří je Tomáš Vaňourek, 22. dubna 2021. Tři roky trvající cesta africkým kontinentem skončila v Kapském Městě.

Čím ho v dětství fascinovaly církevní stavby? Proč potřebuje souhlas církevních úřadů, aby mohl v poutním kostele fotografovat a psát o něm? Byly zázraky a vyslyšené prosby jedinou motivací, proč se v baroku lidé na pouť vydávali? Měli i jinou příležitost opustit svůj domov? Co přivádí dnešní nadšence k obnově zaniklých poutních míst a cest? Čím si Michal Bařinka vysvětluje současnou oblibu pěšího putování? Proč je pro něho tak důležité poutní místo Skoky?

Čím ho v dětství fascinovaly církevní stavby? Proč potřebuje souhlas církevních úřadů, aby mohl v poutním kostele fotografovat a psát o něm? Byly zázraky a vyslyšené prosby jedinou motivací, proč se v baroku lidé na pouť vydávali? Měli i jinou příležitost opustit svůj domov? Co přivádí dnešní nadšence k obnově zaniklých poutních míst a cest? Čím si Michal Bařinka vysvětluje současnou oblibu pěšího putování? Proč je pro něho tak důležité poutní místo Skoky?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čím ho v dětství fascinovaly církevní stavby? Proč potřebuje souhlas církevních úřadů, aby mohl v poutním kostele fotografovat a psát o něm? Byly zázraky a vyslyšené prosby jedinou motivací, proč se v baroku lidé na pouť vydávali? Měli i jinou příležitost opustit svůj domov? Co přivádí dnešní nadšence k obnově zaniklých poutních míst a cest? Čím si Michal Bařinka vysvětluje současnou oblibu pěšího putování? Proč je pro něho tak důležité poutní místo Skoky?

Svět Komenského ve Fulneku v Moravskoslezském kraji je jednou z poboček Muzea Novojičínska. Aktuálně nabízí návštěvníkům interaktivní výstavu nazvanou Janův Labyrint, která provází kapitolami života Jana Amose Komenského do roku 1623. A nabízí jim i možnost vyzkoušet si, kam by v Labyrintu světa patřili oni sami.

Svět Komenského ve Fulneku v Moravskoslezském kraji je jednou z poboček Muzea Novojičínska. Aktuálně nabízí návštěvníkům interaktivní výstavu nazvanou Janův Labyrint, která provází kapitolami života Jana Amose Komenského do roku 1623. A nabízí jim i možnost vyzkoušet si, kam by v Labyrintu světa patřili oni sami.

Od mládí se rád toulal. Prvně po starých částech Prahy, ale pak objevil hory. Pro skauty a trampy je jeho práce neochvějně známá, přesto se mu podařilo celý život zůstat stranou široké pozornosti. Za spisovatele se prý nepovažuje a možná ani netuší, kolika čtenářům jeho knihy změnily život. Ornitolog, cestovatel, zoolog a skaut Miloslav Nevrlý mluví o krajinách, které prošel, i lidech, které se pro něj stali důležitými. Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.