Podcasts about kulturn

Plzeň zná vítěze architektonické soutěže na dostavbu svého kulturního domu Peklo, jenž je chráněnou kulturní památkou. Do soutěže bylo zasláno pět různorodých návrhů, jejichž cílem bylo citlivě propojit současnou architekturu s historickou zástavbou. Nejvíce zaujalo porotu řešení od týmu architektů Ing. arch. Jiřího Zábrana, Ing. arch. Jakuba Sýkory a Ing. arch. Kateřiny Svobodové, které citlivě člení původní a navrhované objekty.

Divadelní sál v Domě kultury v Ústí nad Labem se po rekonstrukci lidem otevře začátkem října. Práce jdou podle plánu. Nově bude k dispozici moderní vybavení, pohodlnější sedačky pro diváky nebo nová experimentální scéna.

Kulturní a komunitní centrum Přeštice je příspěvkovou organizací města Přeštice. Co všechno pro občany a návštěvníky města zajišťuje a pořádá?Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kulturní a komunitní centrum Přeštice je příspěvkovou organizací města Přeštice. Co všechno pro občany a návštěvníky města zajišťuje a pořádá?

Bývalou přádelnu v Bílém Potoce, v našich časech Jizerskohorské technické muzeum, řeka Smědá v posledních letech podemlela natolik, že hrozilo její zřícení. Základy vyztužily stovky tun betonu, investice do kulturní památky už překročila 5 milionů a další musí následovat.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Praze na Letné byla na konci 19. století postavena vodárenská věž pískovcové barvy vysoká 38 metrů. Objekt v novorenesančním slohu, stojící dnes jen pár kroků od fotbalového stadionu Sparty, prošel nedávno náročnou rekonstrukcí. Dnes slouží převážně dětem. Dům dětí a mládeže Prahy 7 tu má klubovny, provozuje společenský sál, galerii a sousedskou knihovnu. V jedné z přístaveb funguje už od 50. let minulého století mateřská školka.

V Praze na Letné byla na konci 19. století postavena vodárenská věž pískovcové barvy vysoká 38 metrů. Objekt v novorenesančním slohu, stojící dnes jen pár kroků od fotbalového stadionu Sparty, prošel nedávno náročnou rekonstrukcí. Dnes slouží převážně dětem. Dům dětí a mládeže Prahy 7 tu má klubovny, provozuje společenský sál, galerii a sousedskou knihovnu. V jedné z přístaveb funguje už od 50. let minulého století mateřská školka.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá koordinátora kulturní pomoci Ukrajině na českém ministerstvu kultury Ondřeje Chrásta (Pirátská strana) a ředitelky odboru ochrany knihovních fondů v Národní knihovně ČR Petry Vávrové. Na Ukrajině funguje mobilní pracoviště Archa I. Ukrajinské straně ho věnovalo Česko s výrazným přispěním soukromých dárců. Cílem Archy I. je zachraňovat písemné památky, které jsou kvůli válce v ohrožení. Jak Archa I. funguje v praxi? A jak bude projekt pokračovat?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá koordinátora kulturní pomoci Ukrajině na českém ministerstvu kultury Ondřeje Chrásta (Pirátská strana) a ředitelky odboru ochrany knihovních fondů v Národní knihovně ČR Petry Vávrové. Na Ukrajině funguje mobilní pracoviště Archa I. Ukrajinské straně ho věnovalo Česko s výrazným přispěním soukromých dárců. Cílem Archy I. je zachraňovat písemné památky, které jsou kvůli válce v ohrožení. Jak Archa I. funguje v praxi? A jak bude projekt pokračovat?

V kulturním podcastu každý měsíc shrnujeme to nejzajímavější z boskovické kultury a také si zveme inspirativní hosty, kteří tyto akce pořádají. K rozhovoru jsme tentokrát pozvali Martina Krajíčka, mandolinistu a pořadatele mandolínového festivalu.

Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.

Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.

Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dřív tady byl obchod s potravinami, dnes sem chodí lidé za zábavou i odpočinkem. Do Kulturního centra Vozovna, které najdete na Žižkově, se vydala natáčet naše létající redaktorka Sabina Vosecká.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek ve Slatiňanech ožije v červnu bohatým programem. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní divadelní prohlídky, benefiční festival Souznění s koncerty a bohatým programem pro rodiny s dětmi.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.

Zámek ve Slatiňanech ožije v červnu bohatým programem. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní divadelní prohlídky, benefiční festival Souznění s koncerty a bohatým programem pro rodiny s dětmi.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Která plzeňská kulturní budova je nejhezčí a která nejlépe plní svou funkci? Kdo by si zasloužil lepší prostory a jaké je srovnání s Karlovými Vary?

Která plzeňská kulturní budova je nejhezčí a která nejlépe plní svou funkci? Kdo by si zasloužil lepší prostory a jaké je srovnání s Karlovými Vary? Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Která plzeňská kulturní budova je nejhezčí a která nejlépe plní svou funkci? Kdo by si zasloužil lepší prostory a jaké je srovnání s Karlovými Vary?

V roce 410 se stalo nemyslitelné: byl vypleněn Řím. Pohané měli jasno: „Řím padl, protože jsme opustili své bohy.“ Křesťané prý oslabili sílu impéria – vždyť jak může obstát společnost, která věří, že její Bůh zemřel na kříži? Umučený spasitel? Neměli bychom se vrátit ke starým bohům – k síle, kráse, bohatství?V roce 413 na tuto otázku odpovídal Aurelius Augustin, tehdejší biskup z Hippa. Přes den řešil církevní záležitosti, po večerech a nocích psal O Boží obci. V první části knihy zasazuje pád Říma do řetězce dějinných katastrof. Tolik katastrof, a přesto dosud člověk nepochopil, že všechno lidské jednou zmizí v prachu, i věčný Řím. Vůči pohanskému hledisku tak Augustin nabízí alternativní vyprávění o pádu Říma. Jeho protagonisty nejsou římští bohové, ale dvě obce: pozemská a Boží. Obě jsou v tomto světě promíseny, ale jen jedna má trvání. Už tehdy Augustin artikuloval otázky, které známe i dnes: Jaký příběh si vyprávíme, když se svět hroutí? Kdo rozhoduje, co je zánik – a co nový začátek? A z jakého smyslu žijeme?I svůj osobní příběh Augustin zasadil do širšího, přímo kosmického vyprávění. Jeho Vyznání, často označované za první autobiografii, není jen zpovědí, ale modlitbou – vyznáním chyb i víry. V jeho středu je neklidné srdce, které se ptá, jak správně žít. Augustin zkoušel filozofii i manicheismus, zápasil s tělem i ambicemi. Až v Miláně, pod vlivem biskupa Ambrože, pochopil, že člověk nepotřebuje jen učitele, ale především spasitele.Jeho autobiografie přechází v mystiku. A možná i to vrhá nové světlo na dnešní oblibu autofikce – žánru, který se také točí kolem lásky, stěžejního pojmu Augustinovy filosofie i teologie. Jenže zatímco Augustin pojednává o lásce, která má své těžiště nakonec ve vztahu k Bohu, autofikce sleduje vztah k sobě a k druhým. V tomto světle lze říct, že autofikce je sekularizovanou verzí Vyznání: mystikou vlastního já bez Boha. Anebo snad jeho kultem?KapitolyI. Augustin ve sporu Lva IVX. a J. D. Vance [začátek až 23:20]II. Od vládce slova k služebníku božímu [23:20 až 48:35]III. Autobiografie jako modlitba [48:35 až 1:10:15]IV. Pád Říma? Žádný důvod k panice! [1:10:15 až konec]BiografieAugustin, Vyznání, přel. Mikuláš Levý, Praha: Kalich, 1990.Augustin, O boží obci, 2 svazky, přel. Julie Nováková, Praha: Karolinu, 2007.Georgi Gospodinov, Časokryt, přel. David Bernstein, Praha: Argo, 2024.Peter Sloterdijk, Philosophische Temperamente: Von Platon bis Foucault, München: Diederichs Verlag, 2009.

Po nějaké době jsme si opět pozvali nového hosta: Jakub Jetmar je, jak sám tvrdí, autorem řady textů. Zabývá se ale zejména politikou a kulturou, takže jsme naši debatu postavili právě na těchto důležitých tématech. V první části se bavíme o orientalizaci Slováků, newsletterech jako formě komunikace, ale také o tom, jestli dnes může vzniknout podobně silný fenomén jako svého času Harry Potter.Michal přihodí tzv. k lepšímu legrační historku s panem Šimečkou, a Jakub kontruje zábavnou příhodou o kvašené zelenině v metru. Samé důležité věci!Na herohero.co/starnoucimilenialove se pak konečně dostaneme k tomu, o čem měl být původně celý díl - tedy k politice. Bavíme se o krizi české levice, o tom, jak internetové prostředí mění globální politickou sféru, a v neposlední řadě i o genocidě v Palestině a její (tristní) reflexi v českých médiích a politických kruzích. Na závěr Jakub zodpoví pár dotazů z publika, jako např. jestli wokísci prohráli nebo čím si meje vlasy. Dnes tedy spíše poučení než zábava - ale místy i zábava!

Malá modrá obluda, „divná“ kapela z Mostu hrající mix alternativního rocku s punkovými vlivy, vydala před pár týdny album s názvem „Kdybych byl obr“. Album již nyní má výborné recenze a věnoval se mu i Kulturní magazín UNI. O důvod více, si nové album kapely Malá modrá obluda poslechnout, ať fyzicky na CD nebo na různých hudebních platformách. Příležitost k živému poslechu budou mít zájemci v pátek 16. 5. 2025 v Rokáči Vinohrady, kde album Kdybych byl obr, bude křít nejen Malá modrá obluda, ale také skáčková legenda Definitivní ententýk. Určitě si nenechte ujít ani I. ročník festivalu Obludárium fest 2025, o kterém rovněž bude řeč v dnešním Ponte reports. 

Hospoda není na vesnici jen výčep piva. Bývá to i neformální klubovna, kulturní sál, volební místnost i hlavní informační centrum. Jenže po covidové vlně mezi roky 2020 až 2022 řada malých hostinců zavřela a obce začaly hledat různé cesty, jak jejich provoz pro místní obyvatele udržet.

V den 80. narozenin Českého rozhlasu Plzeň jsme jako dopolední hosty pozvali ředitele Paměti národa pro Plzeňský kraj Jiřího Kunce a bývalého hlasatele rozhlasu ze 60. let Karla Sedláčka.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V den 80. narozenin Českého rozhlasu Plzeň jsme jako dopolední hosty pozvali ředitele Paměti národa pro Plzeňský kraj Jiřího Kunce a bývalého hlasatele rozhlasu ze 60. let Karla Sedláčka.

V kulturním podcastu každý měsíc shrnujeme to nejzajímavější z boskovické kultury a také si zveme inspirativní hosty, kteří tyto akce pořádají. K rozhovoru jsme tentokrát pozvali Jaroslava Janouška, který mimo jiné stojí za novým cyklem akcí Perspektivy. Ty probíhají v boskovickém Prostoru a Jarda nám o nich poví více.

Česká filharmonie získala prestižní ocenění od BBC Music Magazine a uslyšíte rozhovor s ředitelem hudebního tělesa Davidem Marečkem. A čekají vás také reportáže o nových výstavách v Moravské galerii Brno - včetné té od Marie Tomanové. Kulturní události těchto dní shrne Michaela Vetešková.

Sto sedmý díl Lootboxu už vždy bude v dějinách kvalitního herního podcastingu zapsaný jako ten, kde nám David pověděl o tom jak se vrátil k Lords of the Fallen! Kromě toho jsme zase udělali takzvaný parkour a dali kulturní okénko na začátek, popovídali si o dealování drog a nějakých těch JRPGs.

Boskovické kino naplánovalo dvoudílnou retrospektivní přehlídku filmů Michala Grigy a jeho přátel „Radši blbě než vůbec“. Do speciálního vydání jsme si proto pozvali režiséra Michala Grigu a jeho blízkého spolupracovníka a kameramana Radka Pernicu. První část přehlídky proběhne v kině Panorama ve středu 23. dubna od 19 hodin.

Čínská kultura ji odjakživa fascinovala. Když se jí proto v roce 1997 naskytla příležitost odjet na roční stáž do Hongkongu, splnil se Ludmile Šimkové sen. Do města, které nikdy nespí, dorazila navíc jen krátce předtím, než ho Britové vrátili pod čínskou správu. Slavnostní atmosféru brzy vystřídal každodenní chaos, ve kterém se tehdy 27letá Češka musela rychle zorientovat. Kulturními rozdíly se však rozházet nenechala a vytvořila si s Hongkongem pouto, které trvá už takřka tři dekády. O svých zážitcích a zkušenostech vypráví Šimková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Konferenci Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra jsme zakončili panelovou diskusí, které se zúčastnili Urza, Tim Kožuchov, Roman Joch, Teri Idealistka Paul a Pavel Ševčík; role moderátorky se ujala Ema. Děkujeme všem diskutujícím, posluchačům, podporovatelům (https://opristavu.urza.cz/), propagátorům i celému realizačnímu týmu. Kompletní program konference naleznete zde: https://konference.urza.cz/2025/img/program.1024x1448.png

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Šestým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Pavel Ševčík se svou přednáškou „Kulturní válka v Hollywoodu a její oběti“. Jak se kulturní válka projevuje v Hollywoodské produkci? Kdo s kým vlastně válku vede? A je to skutečně souboj mezi progresivismem a konzervatismem, nebo něco jiného? Na tyto otázky nalezneme odpověď a ukážeme si, kdo na kulturní válku nejvíce doplatil. Pavel Ševčík je programátor a kryptoanarchista. Dlouhodobě se zajímá o technologické, politické a kulturní otázky a jejich vliv na současnou společnost.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Pátou přednášející „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byla Teri Paul se svou přednáškou „Stát vs Identita: Jak stát škodí tran osobám“. Trans osoby čelí mnohým překážkám při vyjadřování své identity, přičemž stát často není pomocníkem, ale spíše zdrojem problémů. Společnost se může zdát otevřená, ale státní zákony a regulace mnohdy zaostávají. Na přednášce si ukážeme konkrétní příklady, jak stát omezuje svobodu trans osob – od úřední administrativy až po přístup k lékařské péči. Teri „Idealistka“ Paul je voluntaristka a obhájkyně svobody. Tvoří videa na YouTube kanále „idealistka“ a je spoluzakladatelkou podcastu „A kdo by stavěl silnice?“.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Čtvrtým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Vláďa Krupa se svou přednáškou „Historie kulturních válek“. Politická agitace od masového rozšiřování volebního práva probíhá nejen přímými metodami, jako jsou předvolební kampaně nebo reklamní spoty, ale také prostřednictvím nepřímých vlivů, které mají dlouhodobý a často nenápadný dopad na veřejné mínění. Těmito nepřímými metodami jsou například romány, písně, divadelní hry, filmy a další formy masově konzumované kultury. Tyto kulturní vlivy často formují politické názory lidí, kteří se straní přímým politickým poselstvím. Příklad vlivu těchto kulturních metod je proces, který probíhal ve Velké Británii 19. století. Tam se kombinací literárních vlivů a programů Fabiánské společnosti podařilo přetvořit étos klasického liberalismu na evoluční socialismus. Klíčovými postavami této změny byli například John Stuart Mill, Bernard Shaw, Sidney Webb nebo autoři jako Carlyle, Ruskin a Kingsley. Tento proces přeměny veřejného mínění z vnímání státní moci jako brzdícího faktoru pokroku na vnímání státu jako záruky svobody a motoru pokroku byl do značné míry dosažen právě nenásilnou cestou kulturních vlivů. Vladimír Krupa je spoluzakladatel českého Mises institutu, organizace zaměřující se na šíření myšlenek rakouské ekonomické školy a svobody jednotlivce. Jako významný překladatel a autor článků se dlouhodobě věnuje tématům hospodářských dějin a peněžní historie, což mu umožňuje pohled na kulturní války z unikátního ekonomického a historického úhlu.

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Třetím přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Urza se svou přednáškou „Kulturní války, nebo svoboda?“. Konzervativci mají pocit, že jim progresivistická „woke“ propaganda bere svobodu (často skrze stát); progresivisté jsou oproti tomu přesvědčeni, že jejich svobodu omezují právě konzervativci (nezřídka státními zásahy). A tak vznikají kulturní války… Jenže které z výše uvedených tvrzení je pravdivé? Bohužel obě; a když se dva perou, třetí se směje. Kdo že je ten třetí? Stát, pochopitelně… Co s tím? Obávám se, že jediné funkční řešení je přestat se prát, jakkoliv může být zatahování státu do toho konfliktu lákavé; stát je totiž špatný sluha, ale zlý pán. Za nekonečně naivní považuji představu, že lze s pomocí státní moci „vyhrát“ kulturní válku, aniž by to mělo vážné následky pro obě strany; zvítězit tak mohou jen autoritáři, zatímco svobodomyslní budou poraženi. Urza je anarchokapitalistický autor a učitel v sebeřízené škole Ježek bez klece; napsal přes tisíc libertariánských textů na web i do tištěných médií a první českou knihu o anarchokapitalismu. O svobodě, vždělávání, volném trhu a roli státu ve společnosti nejen patnáct let čte, přemýšlí a píše, ale též přednáší, diskutuje, beseduje a točí videa. Spolu se svou studentkou Emou z Ježka bez klece tvoří Svobodný přístav; vede český a slovenský Institut Ludwiga von Misese, jehož je spoluzakladatelem; patří do předsednictva spolku Svoboda učení a spolupracuje s mnoha libertariánskými iniciativami. Více o něm naleznete na stránkách Urza.cz.

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Druhým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Tim Kožuchov se svou přednáškou „Nebojme se progresivismus“. Většina lidí má spojené slovo progres s pozitivní emocí. Proč tomu však tak není, když se bavíme o progresivismu jakožto politické ideologii? V rámci přednášky se pobavíme o historii a významu tohoto pojmu. Podíváme se na častý spor v libertariánských kruzích o tom, zda svobodná společnost musí být i progresivní společností. Progresivismus totiž nemusí být o vnucování nových hodnot, ale o otevírání prostoru pro dialog a respektu k různorodosti. Přednášet bude Timofej Kožuchov. Tim se narodil v Rusku, má české občanství. Vystudoval politologii, ekonomii a filozofii v Londýně. Na jeho kanálu Debatní deník komentuje společenské otázky a debatuje s lidmi, se kterými nesouhlasí. V roce 2022, tehdy jako přesvědčený socialista, poprvé debatoval s Urzou o ankapu a svobodě. Po přečtení mnoha knih a poslechnutím spousty přednášek se Tim nyní hlásí k libertariánství.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Prvním přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Roman Joch se svou přednáškou „Proč je konzervativismus za svobodu a proč je progresivismus proti ní“. Konzervatismus chce státem společnost bránit, ale nezasahovat do jejího spontánního, svobodného vývoje; progresivismus chce státem do ní zasahovat a „vylepšovat ji“, zakazovat a přikazovat lidem různé věci. Konzervatismus je za soukromé vlastnictví, progresivismus ne tak celkem, nebo dokonce proti. Konzervatismus vnímá člověka jako jedinečného jednotlivce, originál; progresivismus prismatem identity a intesekcionality pohlavní, rasové, sexuální, cis- či trans-genderové. Konzervatismus chce chránit (konzervovat) Západní civilizaci, kolébku svobody; progresivismus ji považuje za unikátně zlou a chce ji „dekonstruovat“ a nahradit novou, „lepší“ post-civilizací. Roman Joch (1971) je publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval všeobecné lékařství na Karlově univerzitě v Praze. Je předsedou Občanského institutu. V letech 2010-12 byl poradcem předsedy Vlády ČR pro lidská práva a zahraniční politiku, v letech 2020-23 ředitelem Institutu pro výzkum práce a rodiny v Bratislavě na Slovensku. Je vyučujícím na Vysoké škole ekonomické a na Vysoké škole CEVRO, kde působí taky jako Senior Fellow jejího Centra transatlantických vztahů (PCTR). Je autorem několika knih a studií o politické filosofii a politice, přispěvatelem do českých i slovenských médií. Mezi jeho knihami jsou „Vzpoura proti revoluci 20. století“ o americkém poválečném konzervatismu a „Ne, pane premiére!“ o zkušenosti poradce předsedy vlády.

Na prknech první scény ožije třeba "Baron Prášil" a představí se Škvoreckého novela "Farářův konec". Přiblíží zkoušku muzikálu Zdeňka Svěráka Lotrando a Zubejda. A dozvíte se, jak vypadá Pipi dlouhá punčocha v divadle v Ústí nad Labem a proč slavný Robert de Niro hraje prezidenta v novém seriálu Nultý den. Kulturními událostmi těchto dní vás provede Michaela Vetešková.

Rakouské kulturní fórum v Praze uvedlo 29. ledna hudebně-literární představení Nic není definitivní. Bylo věnováno tvorbě Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Livestream před konferencí s ní často souvisí; a nebude tomu jinak ani v únoru. Konferenci o kulturních válkách bude předcházet livestream na stejné téma. Nezvu však do Studia nikoho z řečníků, abych neprozrazoval obsah konference. Únorovým hostem bude moje kamarádka Karolína Kváš; jednak jsme spolu už dlouho nenatáčeli, ale hlavně jí je téma kulturních válek blízké, zajímá se o ně, nemá k němu moc vyhraněný postoj a její mysl je vždy otevřená. Přijďte tvořit s námi! – Karolína Kváš (https://karolinakvas.cz/); tarotová rebelka; spisovatelka; cestovatelka; antropoložka; bloggerka; tvůrkyně; koučka – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

„My, Češi, nejsme Poláci, nejsme Němci, nejsme Italové, jsme Češi, a to má specifika, máme svou historii, své státotvůrce, a máme lidi, kteří nám zanechali odkaz v hudbě, v malířství, v umění, ve spisovatelství, v literatuře, je v nás něco, co je nenahraditelný, neokopírovatelný,“ říká spisovatel a cestovatel Tomáš Lukavec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 26.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Je nízký jako italský sporťák, velký jako nákupní vozík a pod kapotou ukrývá sílu 27 závodních koní v důchodu. To je polský Fiat 126p známý také jako maluch, který se vyráběl 50 let. Výroba v továrně v polské Bílsko-Bělé ale letos skončila a žádného dalšího malucha už nevyrobí.

Dnešní slovenská vláda definovala jako jednoho ze svých hlavních nepřátel progresivismus. Klade důraz na tradici, národ a folklór. Chce změnit jazykový zákon o povinném používání slovenštiny, dostat do galerií a na divadelní prkna výhradně slovenskou tvorbu. A ministryně kultury Martina Šimkovičová už odvolala vedení Národního divadla, galerie i muzea. V pátém díle minisérie podcastu Chyba systému věnované Slovensku o tom debatují Silvia Porubänová a Jozef Majchrák.

Například v Českých Budějovicích hrají Pinokia jako rodinnou operu, a v Mladé Boleslavi připravili hru Louise Nowry nazvanou Noc bláznů. Přehled kulturních události uplynulých dní připravila Michaela Vetešková.

Víkendové znovuotevření pařížské katedrály Notre Dame mohl celý svět sledovat v přímém přenosu, tak jako v přímém přenosu viděl její požár před pěti lety. Globální pozemská vesnice tak mohla celá naráz pozorovat fascinující dílo tisíců řemeslníků a odborníků, ale i malé zázraky, jakým byla přítomnost nově zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který coby vzor rozdělování lidí musel v katedrále poslouchat slova o bratrství a spojení celého světa.