Podcasts about kulturn

Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.

Zámek ve Slatiňanech ožije v červnu bohatým programem. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní divadelní prohlídky, benefiční festival Souznění s koncerty a bohatým programem pro rodiny s dětmi.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Která plzeňská kulturní budova je nejhezčí a která nejlépe plní svou funkci? Kdo by si zasloužil lepší prostory a jaké je srovnání s Karlovými Vary?

Malá modrá obluda, „divná“ kapela z Mostu hrající mix alternativního rocku s punkovými vlivy, vydala před pár týdny album s názvem „Kdybych byl obr“. Album již nyní má výborné recenze a věnoval se mu i Kulturní magazín UNI. O důvod více, si nové album kapely Malá modrá obluda poslechnout, ať fyzicky na CD nebo na různých hudebních platformách. Příležitost k živému poslechu budou mít zájemci v pátek 16. 5. 2025 v Rokáči Vinohrady, kde album Kdybych byl obr, bude křít nejen Malá modrá obluda, ale také skáčková legenda Definitivní ententýk. Určitě si nenechte ujít ani I. ročník festivalu Obludárium fest 2025, o kterém rovněž bude řeč v dnešním Ponte reports. 

Hospoda není na vesnici jen výčep piva. Bývá to i neformální klubovna, kulturní sál, volební místnost i hlavní informační centrum. Jenže po covidové vlně mezi roky 2020 až 2022 řada malých hostinců zavřela a obce začaly hledat různé cesty, jak jejich provoz pro místní obyvatele udržet.

V den 80. narozenin Českého rozhlasu Plzeň jsme jako dopolední hosty pozvali ředitele Paměti národa pro Plzeňský kraj Jiřího Kunce a bývalého hlasatele rozhlasu ze 60. let Karla Sedláčka.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V den 80. narozenin Českého rozhlasu Plzeň jsme jako dopolední hosty pozvali ředitele Paměti národa pro Plzeňský kraj Jiřího Kunce a bývalého hlasatele rozhlasu ze 60. let Karla Sedláčka.

V kulturním podcastu každý měsíc shrnujeme to nejzajímavější z boskovické kultury a také si zveme inspirativní hosty, kteří tyto akce pořádají. K rozhovoru jsme tentokrát pozvali Jaroslava Janouška, který mimo jiné stojí za novým cyklem akcí Perspektivy. Ty probíhají v boskovickém Prostoru a Jarda nám o nich poví více.

Česká filharmonie získala prestižní ocenění od BBC Music Magazine a uslyšíte rozhovor s ředitelem hudebního tělesa Davidem Marečkem. A čekají vás také reportáže o nových výstavách v Moravské galerii Brno - včetné té od Marie Tomanové. Kulturní události těchto dní shrne Michaela Vetešková.

Boskovické kino naplánovalo dvoudílnou retrospektivní přehlídku filmů Michala Grigy a jeho přátel „Radši blbě než vůbec“. Do speciálního vydání jsme si proto pozvali režiséra Michala Grigu a jeho blízkého spolupracovníka a kameramana Radka Pernicu. První část přehlídky proběhne v kině Panorama ve středu 23. dubna od 19 hodin.

Sto sedmý díl Lootboxu už vždy bude v dějinách kvalitního herního podcastingu zapsaný jako ten, kde nám David pověděl o tom jak se vrátil k Lords of the Fallen! Kromě toho jsme zase udělali takzvaný parkour a dali kulturní okénko na začátek, popovídali si o dealování drog a nějakých těch JRPGs.

Čínská kultura ji odjakživa fascinovala. Když se jí proto v roce 1997 naskytla příležitost odjet na roční stáž do Hongkongu, splnil se Ludmile Šimkové sen. Do města, které nikdy nespí, dorazila navíc jen krátce předtím, než ho Britové vrátili pod čínskou správu. Slavnostní atmosféru brzy vystřídal každodenní chaos, ve kterém se tehdy 27letá Češka musela rychle zorientovat. Kulturními rozdíly se však rozházet nenechala a vytvořila si s Hongkongem pouto, které trvá už takřka tři dekády. O svých zážitcích a zkušenostech vypráví Šimková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

To, co Sabinu Vassilevu napadne jako první, když si vzpomene na práci pro Herkula je permanentní pocit uspěchanosti. Nejen na to v třetí epizodě podcastu Platformy na hraně se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarellou přišla řeč. V čem je jiné být kurýrka než kurýr a jak se asi tak může člověk cítít, když zaměstnavatel, konkrétněji tedy algoritmus nepočítá s tím, že není robot? Je to práce osamělá nebo naopak jste stále s někým kontaktu? Kulturní antropoložka Sabina Vassilevou, která se v rámci svého etnografického výzkumu nechala zaměstnat jako kurýrka, nám představila základní parametry své práce již v minulé epizodě. Tentokrát půjde hlouběji, dozvíte se, v čem platformy mystifikují a jak to tedy doopravdy je s tou kýženou flexibilitou a možností pracovat, kdy se Vám zachce. Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V kulturním podcastu každý měsíc shrnujeme to nejzajímavější z boskovické kultury a také si zveme inspirativní hosty, kteří tyto akce pořádají. K rozhovoru jsme tentokrát pozvali dramaturgyni a producentku koncertního cyklu Amplitudy Ludmilu Čerbákovou. Amplitudy probíhají v Prostoru a dubnové pokračování bude poměrně speciální.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Konferenci Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra jsme zakončili panelovou diskusí, které se zúčastnili Urza, Tim Kožuchov, Roman Joch, Teri Idealistka Paul a Pavel Ševčík; role moderátorky se ujala Ema. Děkujeme všem diskutujícím, posluchačům, podporovatelům (https://opristavu.urza.cz/), propagátorům i celému realizačnímu týmu. Kompletní program konference naleznete zde: https://konference.urza.cz/2025/img/program.1024x1448.png

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Šestým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Pavel Ševčík se svou přednáškou „Kulturní válka v Hollywoodu a její oběti“. Jak se kulturní válka projevuje v Hollywoodské produkci? Kdo s kým vlastně válku vede? A je to skutečně souboj mezi progresivismem a konzervatismem, nebo něco jiného? Na tyto otázky nalezneme odpověď a ukážeme si, kdo na kulturní válku nejvíce doplatil. Pavel Ševčík je programátor a kryptoanarchista. Dlouhodobě se zajímá o technologické, politické a kulturní otázky a jejich vliv na současnou společnost.

Pokud nás posloucháte už delší dobu, muselo vám být jasné, že ta chvíle opět někdy přijde. A přišla teď - David se zase ponořil do 4X her! Jaké to jsou tenokrát? Řekne nám co znamená 4X? Má k tomu Tomáš co říct? Samé otázky!

Hradec Králové v tomto roce slaví a připomíná si 800 let od první písemné zmínky o městě. Spoustu krásných akcí u této příležitosti na celý rok připravila také hradecká kulturní nezisková organizace Kontrapunkt. Naším dnešním hostem ředitelka této organizace Barbora Hodonická.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Pátou přednášející „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byla Teri Paul se svou přednáškou „Stát vs Identita: Jak stát škodí tran osobám“. Trans osoby čelí mnohým překážkám při vyjadřování své identity, přičemž stát často není pomocníkem, ale spíše zdrojem problémů. Společnost se může zdát otevřená, ale státní zákony a regulace mnohdy zaostávají. Na přednášce si ukážeme konkrétní příklady, jak stát omezuje svobodu trans osob – od úřední administrativy až po přístup k lékařské péči. Teri „Idealistka“ Paul je voluntaristka a obhájkyně svobody. Tvoří videa na YouTube kanále „idealistka“ a je spoluzakladatelkou podcastu „A kdo by stavěl silnice?“.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Čtvrtým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Vláďa Krupa se svou přednáškou „Historie kulturních válek“. Politická agitace od masového rozšiřování volebního práva probíhá nejen přímými metodami, jako jsou předvolební kampaně nebo reklamní spoty, ale také prostřednictvím nepřímých vlivů, které mají dlouhodobý a často nenápadný dopad na veřejné mínění. Těmito nepřímými metodami jsou například romány, písně, divadelní hry, filmy a další formy masově konzumované kultury. Tyto kulturní vlivy často formují politické názory lidí, kteří se straní přímým politickým poselstvím. Příklad vlivu těchto kulturních metod je proces, který probíhal ve Velké Británii 19. století. Tam se kombinací literárních vlivů a programů Fabiánské společnosti podařilo přetvořit étos klasického liberalismu na evoluční socialismus. Klíčovými postavami této změny byli například John Stuart Mill, Bernard Shaw, Sidney Webb nebo autoři jako Carlyle, Ruskin a Kingsley. Tento proces přeměny veřejného mínění z vnímání státní moci jako brzdícího faktoru pokroku na vnímání státu jako záruky svobody a motoru pokroku byl do značné míry dosažen právě nenásilnou cestou kulturních vlivů. Vladimír Krupa je spoluzakladatel českého Mises institutu, organizace zaměřující se na šíření myšlenek rakouské ekonomické školy a svobody jednotlivce. Jako významný překladatel a autor článků se dlouhodobě věnuje tématům hospodářských dějin a peněžní historie, což mu umožňuje pohled na kulturní války z unikátního ekonomického a historického úhlu.

Putování za sedlnickými sněženkami je nejlepší začít v Kulturním a informačním centru Sněženka. Tam totiž dostanete mapku s vytipovanými lokalitami, kde nejvíce sněženky rostou a s povídáním i o historii jednotlivých míst.

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Třetím přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Urza se svou přednáškou „Kulturní války, nebo svoboda?“. Konzervativci mají pocit, že jim progresivistická „woke“ propaganda bere svobodu (často skrze stát); progresivisté jsou oproti tomu přesvědčeni, že jejich svobodu omezují právě konzervativci (nezřídka státními zásahy). A tak vznikají kulturní války… Jenže které z výše uvedených tvrzení je pravdivé? Bohužel obě; a když se dva perou, třetí se směje. Kdo že je ten třetí? Stát, pochopitelně… Co s tím? Obávám se, že jediné funkční řešení je přestat se prát, jakkoliv může být zatahování státu do toho konfliktu lákavé; stát je totiž špatný sluha, ale zlý pán. Za nekonečně naivní považuji představu, že lze s pomocí státní moci „vyhrát“ kulturní válku, aniž by to mělo vážné následky pro obě strany; zvítězit tak mohou jen autoritáři, zatímco svobodomyslní budou poraženi. Urza je anarchokapitalistický autor a učitel v sebeřízené škole Ježek bez klece; napsal přes tisíc libertariánských textů na web i do tištěných médií a první českou knihu o anarchokapitalismu. O svobodě, vždělávání, volném trhu a roli státu ve společnosti nejen patnáct let čte, přemýšlí a píše, ale též přednáší, diskutuje, beseduje a točí videa. Spolu se svou studentkou Emou z Ježka bez klece tvoří Svobodný přístav; vede český a slovenský Institut Ludwiga von Misese, jehož je spoluzakladatelem; patří do předsednictva spolku Svoboda učení a spolupracuje s mnoha libertariánskými iniciativami. Více o něm naleznete na stránkách Urza.cz.

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Druhým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Tim Kožuchov se svou přednáškou „Nebojme se progresivismus“. Většina lidí má spojené slovo progres s pozitivní emocí. Proč tomu však tak není, když se bavíme o progresivismu jakožto politické ideologii? V rámci přednášky se pobavíme o historii a významu tohoto pojmu. Podíváme se na častý spor v libertariánských kruzích o tom, zda svobodná společnost musí být i progresivní společností. Progresivismus totiž nemusí být o vnucování nových hodnot, ale o otevírání prostoru pro dialog a respektu k různorodosti. Přednášet bude Timofej Kožuchov. Tim se narodil v Rusku, má české občanství. Vystudoval politologii, ekonomii a filozofii v Londýně. Na jeho kanálu Debatní deník komentuje společenské otázky a debatuje s lidmi, se kterými nesouhlasí. V roce 2022, tehdy jako přesvědčený socialista, poprvé debatoval s Urzou o ankapu a svobodě. Po přečtení mnoha knih a poslechnutím spousty přednášek se Tim nyní hlásí k libertariánství.

V jednom z minulých vydání jsme hovořili o s předsedou Shromáždění německých spolků Martinem Dzingelem o plánech na letošní rok. Tentokrát dostává prostor předseda druhé velké německé menšinové organizace, Kulturního sdružení občanů německé národnosti – Kulturverband, pan Radek Novák.

Rozhovor s hlavním pořadatelem BozaConu Tomášem Liznou z Kulturních zařízení města Boskovice. Povídali jsme si o letošním, ale i o minulých ročnících festivalu sci-fi, fantasy, komiksů, gamingu, deskových her a filmů. Letošní BozaCon se uskuteční v sobotu 15. a v neděli 16. března v boskovické sokolovně.

V jednom z minulých vydání jsme hovořili o s předsedou Shromáždění německých spolků Martinem Dzingelem o plánech na letošní rok. Tentokrát dostává prostor předseda druhé velké německé menšinové organizace, Kulturního sdružení občanů německé národnosti – Kulturverband, pan Radek Novák.

V jednom z minulých vydání jsme hovořili o s předsedou Shromáždění německých spolků Martinem Dzingelem o plánech na letošní rok. Tentokrát dostává prostor předseda druhé velké německé menšinové organizace, Kulturního sdružení občanů německé národnosti – Kulturverband, pan Radek Novák.

V jednom z minulých vydání jsme hovořili o s předsedou Shromáždění německých spolků Martinem Dzingelem o plánech na letošní rok. Tentokrát dostává prostor předseda druhé velké německé menšinové organizace, Kulturního sdružení občanů německé národnosti – Kulturverband, pan Radek Novák.

V jednom z minulých vydání jsme hovořili o s předsedou Shromáždění německých spolků Martinem Dzingelem o plánech na letošní rok. Tentokrát dostává prostor předseda druhé velké německé menšinové organizace, Kulturního sdružení občanů německé národnosti – Kulturverband, pan Radek Novák.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Prvním přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Roman Joch se svou přednáškou „Proč je konzervativismus za svobodu a proč je progresivismus proti ní“. Konzervatismus chce státem společnost bránit, ale nezasahovat do jejího spontánního, svobodného vývoje; progresivismus chce státem do ní zasahovat a „vylepšovat ji“, zakazovat a přikazovat lidem různé věci. Konzervatismus je za soukromé vlastnictví, progresivismus ne tak celkem, nebo dokonce proti. Konzervatismus vnímá člověka jako jedinečného jednotlivce, originál; progresivismus prismatem identity a intesekcionality pohlavní, rasové, sexuální, cis- či trans-genderové. Konzervatismus chce chránit (konzervovat) Západní civilizaci, kolébku svobody; progresivismus ji považuje za unikátně zlou a chce ji „dekonstruovat“ a nahradit novou, „lepší“ post-civilizací. Roman Joch (1971) je publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval všeobecné lékařství na Karlově univerzitě v Praze. Je předsedou Občanského institutu. V letech 2010-12 byl poradcem předsedy Vlády ČR pro lidská práva a zahraniční politiku, v letech 2020-23 ředitelem Institutu pro výzkum práce a rodiny v Bratislavě na Slovensku. Je vyučujícím na Vysoké škole ekonomické a na Vysoké škole CEVRO, kde působí taky jako Senior Fellow jejího Centra transatlantických vztahů (PCTR). Je autorem několika knih a studií o politické filosofii a politice, přispěvatelem do českých i slovenských médií. Mezi jeho knihami jsou „Vzpoura proti revoluci 20. století“ o americkém poválečném konzervatismu a „Ne, pane premiére!“ o zkušenosti poradce předsedy vlády.

Na prknech první scény ožije třeba "Baron Prášil" a představí se Škvoreckého novela "Farářův konec". Přiblíží zkoušku muzikálu Zdeňka Svěráka Lotrando a Zubejda. A dozvíte se, jak vypadá Pipi dlouhá punčocha v divadle v Ústí nad Labem a proč slavný Robert de Niro hraje prezidenta v novém seriálu Nultý den. Kulturními událostmi těchto dní vás provede Michaela Vetešková.

Rakouské kulturní fórum v Praze uvedlo 29. ledna hudebně-literární představení Nic není definitivní. Bylo věnováno tvorbě Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Livestream před konferencí s ní často souvisí; a nebude tomu jinak ani v únoru. Konferenci o kulturních válkách bude předcházet livestream na stejné téma. Nezvu však do Studia nikoho z řečníků, abych neprozrazoval obsah konference. Únorovým hostem bude moje kamarádka Karolína Kváš; jednak jsme spolu už dlouho nenatáčeli, ale hlavně jí je téma kulturních válek blízké, zajímá se o ně, nemá k němu moc vyhraněný postoj a její mysl je vždy otevřená. Přijďte tvořit s námi! – Karolína Kváš (https://karolinakvas.cz/); tarotová rebelka; spisovatelka; cestovatelka; antropoložka; bloggerka; tvůrkyně; koučka – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

„My, Češi, nejsme Poláci, nejsme Němci, nejsme Italové, jsme Češi, a to má specifika, máme svou historii, své státotvůrce, a máme lidi, kteří nám zanechali odkaz v hudbě, v malířství, v umění, ve spisovatelství, v literatuře, je v nás něco, co je nenahraditelný, neokopírovatelný,“ říká spisovatel a cestovatel Tomáš Lukavec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 26.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl kulturní redaktor a dobrý člověk Martin Hrnčíř. Ivana s Alešem tentokrát sáhli do vlastních rozhlasáckých řad, a proto Martin dorazil do studia živě, protože se stejně v tu dobu ochomýtal na svém pracovišti v Českém rozhlase. Martin nám v osobní zpovědi prozradil, že nečichá psům k packám, ale kočičkám ano. Psí packy ale prý aspoň otírá někdy hadrem.

Je nízký jako italský sporťák, velký jako nákupní vozík a pod kapotou ukrývá sílu 27 závodních koní v důchodu. To je polský Fiat 126p známý také jako maluch, který se vyráběl 50 let. Výroba v továrně v polské Bílsko-Bělé ale letos skončila a žádného dalšího malucha už nevyrobí.

Je nízký jako italský sporťák, velký jako nákupní vozík a pod kapotou ukrývá sílu 27 závodních koní v důchodu. To je polský Fiat 126p známý také jako maluch, který se vyráběl 50 let. Výroba v továrně v polské Bílsko-Bělé ale letos skončila a žádného dalšího malucha už nevyrobí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 45 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Vytvořil se tady celistvý obrázek mladého kulturního nepřítele, na kterého je jednoduché útočit, říká Matěj Čech alias Mat213, loňský absolvent AVU a tvůrce oceňovaného alba Nesu oheň, díky kterému bývá nazývaný hlasem generace Z neboli dětí nového tisíciletí. Jemu samotnému takové označení přijde ošemetné, stejně jako zkratkovitá generalizace jeho vrstevníků. Hudbu se snaží dělat pro všechny a líbí se mu žít v iluzi, že generační propast lze překonat a najít společnou řeč s tím, že jedni i druzí nejsou zas takoví. Jakkoli je někdy těžké se dohodnout, daří se mu to s tátou, režisérem Michaelem Čechem, i dědou Františkem Ringem, se kterým se spíš vzájemně trollí a o politice nebaví. Když ale dojde na umění, diskutuje s ním Matěj rád, dědův celoživotní workoholismus a ambicióznost je pro něj inspirativní. O dost méně smířlivější jsou kulturní války vedené o jeho alma mater. Nepopírá, že má AVU svoje problémy a na jejím fungování by se dalo leccos zlepšit, ale současně na ní vzniká řada výjimečných projektů, vytváří nezbytně nutné zázemí pro alternativní kulturu a ne všichni její studenti jsou tak extravagantní jako uchazeči o studium, které zdokumentovali Adéla Komrzý a Tomáš Bojar ve filmu Zkouška umění. Bavil se u něj extrémně, ale na druhou stranu to podle něj byla ze strany dokumentaristů trochu podpásovka a škola to bude mít v budoucnu těžké. Co mají očekávat posluchači, kteří jeho aktuální album ještě neslyšeli? Jak vnímal, když část hudební obce označila jeho vítězství v cenách Apollo a Vinyla za omyl? Za kolik se prodaly jeho obrazy, které namaloval v rámci diplomové práce? Jak reaguje, když se jeho děda začne rozjíždět se svými mnohdy kontroverzními názory? Nebo za co mě pochválil? Poslechněte si v našem rozhovoru.

Dnešní slovenská vláda definovala jako jednoho ze svých hlavních nepřátel progresivismus. Klade důraz na tradici, národ a folklór. Chce změnit jazykový zákon o povinném používání slovenštiny, dostat do galerií a na divadelní prkna výhradně slovenskou tvorbu. A ministryně kultury Martina Šimkovičová už odvolala vedení Národního divadla, galerie i muzea. V pátém díle minisérie podcastu Chyba systému věnované Slovensku o tom debatují Silvia Porubänová a Jozef Majchrák.

Například v Českých Budějovicích hrají Pinokia jako rodinnou operu, a v Mladé Boleslavi připravili hru Louise Nowry nazvanou Noc bláznů. Přehled kulturních události uplynulých dní připravila Michaela Vetešková.

Bělehradské kino Zvezda je jedno z nejstarších kamenných kin na světě. V roce 2014 obsadili chátrající secesní památku squateři a od té doby v něm vytrvale promítají a pořádají další akce. Program zahájili právě před deseti lety projekcí Ohrožené nevinnosti od jugoslávského režiséra Dušana Makavejeva.

Bělehradské kino Zvezda je jedno z nejstarších kamenných kin na světě. V roce 2014 obsadili chátrající secesní památku squateři a od té doby v něm vytrvale promítají a pořádají další akce. Program zahájili právě před deseti lety projekcí Ohrožené nevinnosti od jugoslávského režiséra Dušana Makavejeva.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víkendové znovuotevření pařížské katedrály Notre Dame mohl celý svět sledovat v přímém přenosu, tak jako v přímém přenosu viděl její požár před pěti lety. Globální pozemská vesnice tak mohla celá naráz pozorovat fascinující dílo tisíců řemeslníků a odborníků, ale i malé zázraky, jakým byla přítomnost nově zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který coby vzor rozdělování lidí musel v katedrále poslouchat slova o bratrství a spojení celého světa.

Vedení Města Libavá na Olomoucku usiluje o zapsání kostela svaté Anny a Jakuba Většího ve Staré Vodě na seznam národních kulturních památek. Obec by díky tomu mohla dosáhnout na dotace na jeho opravu, především fresek na stropě chrámu.

Ve Slatinicích na Olomoucku se v těchto dnech blíží ke konci rekonstrukce části tamního Lichtenštejnského dvora. Jde o komplex budov, které vznikly v baroku jako zemědělská usedlost. Dvůr během let měnil využití. Nově by se tam měla přestěhovat i slatinická knihovna.

Uslyšíte také reportáž o premiéře Cirku La Putyka Hey Earth a dokumentu Janžurka. Připravila a moderuje Michaela Vetešková.

Kulturní podněty nás dokážou dráždit, uklidnit, pobavit i rozesmutnit. A stačí k tomu málo: třeba jedna věta v knize nebo scéna ve filmu. Jak si z kultury vědomě vytvořit vlastní terapii? A je to vždycky bezpečné? Filip Titlbach se ptal na živém natáčení Studia N v pražském kině Přítomnost psychoterapeuta Honzy Vojtka a vizuální umělkyně Ester Geislerové. Poslechněte si záznam debaty. Celé díly Studia N najdete na platformě HeroHero.  Sledovat nás můžete také na Instagramu.