Podcasts about pozoruhodn

V nábřežních zdech pražských náplavek Rašínova a Hořejšího nábřeží můžete navštívit galerie, ateliéry, dílny, pobočku knihovny, kavárny nebo veřejné toalety. Pozoruhodně řešeným prostorám se říká kobky. Vznikly ve zrekonstruovaných klenutých průchodech a bývalých skladech. Kromě toho nabízejí náplavky příjemnou procházku podél řeky s výhledem na historické dominanty hlavního města.

V nábřežních zdech pražských náplavek Rašínova a Hořejšího nábřeží můžete navštívit galerie, ateliéry, dílny, pobočku knihovny, kavárny nebo veřejné toalety. Pozoruhodně řešeným prostorám se říká kobky. Vznikly ve zrekonstruovaných klenutých průchodech a bývalých skladech. Kromě toho nabízejí náplavky příjemnou procházku podél řeky s výhledem na historické dominanty hlavního města.

V nábřežních zdech pražských náplavek Rašínova a Hořejšího nábřeží můžete navštívit galerie, ateliéry, dílny, pobočku knihovny, kavárny nebo veřejné toalety. Pozoruhodně řešeným prostorám se říká kobky. Vznikly ve zrekonstruovaných klenutých průchodech a bývalých skladech. Kromě toho nabízejí náplavky příjemnou procházku podél řeky s výhledem na historické dominanty hlavního města.

Do kin celého světa vstoupil dokument Melania, který, jak název napovídá, pojednává o první dámě USA. O kvalitě snímku asi nejvíc vypovídají agregovaná hodnocení na serverech jako ČSFD nebo Rotten Tomatoes, kde má 11, resp. 5 procent a řadí se k nejhorším filmům všech dob. Pozoruhodný je ovšem širší byznysový rozměr díla.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozoruhodný kauf za 40 milionů. Učitel nabízel vinařství, Česká zemědělská univerzita ho koupila. Mělo se v něm učit. Jenže moc studentů se do něj zatím zřejmě nepodívalo. Proč? Zajímal se o to Artur Janoušek z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozoruhodný kauf za 40 milionů. Učitel nabízel vinařství, Česká zemědělská univerzita ho koupila. Mělo se v něm učit. Jenže moc studentů se do něj zatím zřejmě nepodívalo. Proč? Zajímal se o to Artur Janoušek z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Je tu další příběh a s ním návrat do 19. století. Navštívíme Švýcarsko, kde se v Ženevě a dalších městech začaly objevovat záhadné případy nevolností, které nezřídka končily smrtí nemocných. Pozoruhodné bylo, že všechny případy spojovala jedna věc – přítomnost starostlivé ošetřovatelky, která s nedůvěrou ke klasickým lékařům zásobovala své pacienty vlastními medikamenty. Jak se ovšem ukázalo, tato zdánlivě nezištná dobrodinka byla chorobnou posedlostí sužovaná osoba, která se rozhodla převzít moc nad životem a smrtí druhých do vlastních rukou.

„Proč jsme cancelovali vědomí?“ ptá se německo-americký fyzik a filozof Christof Koch ve své knize Then I Am Myself the World. Po dlouhou dobu totiž v anglosaské, převážně analytické filosofii dominoval názor, že vše, co existuje, je v posledku vysvětlitelné fyzikou – a že i vědomí lze chápat jako druhotný produkt mozku. Subjektivní prožívání a jeho stavy nás sice mohou znepokojovat, skutečná podstata reality však má ležet jinde: v neuronech, synapsích a výpočtech. Samy prožitky – bolest, radost či úzkost – snadno vyznívají jako iluzorní „divadlo v hlavě“. Koch si všímá, že tato víra v neomezenou explanační moc mozku dnes ztrácí svou samozřejmost, a to zároveň s ústupem kulturní a intelektuální dominance tzv. západního světa. Do popředí se naopak vracejí tradičnější koncepce vědomí, které paradoxně působí méně naivně než mnohé moderní redukcionistické teorie – a právě proto dokážou lépe držet krok se současnou fyzikou.Pozoruhodné jsou zkušenosti lidí, kteří jsou schopni hluboké meditace. Z hlediska současných zobrazovacích metod by se takový stav mohl jevit téměř jako nevědomí: oblasti mozku spojené s vnitřním dialogem, sebereflexí či kreativním přemítáním jsou při hluboké meditaci nápadně „tiché“. Jenže tato tichost neznamená absenci prožívání. Znamená především to, že je dočasně obejito lidské já: hlučná, neustále komentující instance, která však nese jen omezenou možnost zásadní proměny. Naopak posílení vědomí, jež lidské já tlumí, otevírá prostor pro mezní zkušenosti. Ty mohou měnit samu formu života: člověk se stává vnímavějším, pozornějším, otevřenějším světu i druhým. To, co se zvenčí – očima zobrazovacích technik – může jevit jako pasivita, prožívají lidé z nitra jako hlubokou pozornost, schopnou zásadní proměny lidské zkušenosti.Podobně lze uvažovat i o psychedelických zkušenostech, stejně jako o zkušenostech blízké smrti. Díky moderní urgentní medicíně dnes někteří lidé přežijí stavy klinické smrti. Intuitivně bychom očekávali, že půjde o hluboce traumatizující zážitky – a pro mnohé skutečně jsou. Ale významná část přeživších, až dvacet procent, popisuje tyto zkušenosti jako osvobozující a hluboce smysluplné. Často přitom používají jazyk blízký tomu, který volí i Christof Koch: lidské já povolí, zatímco vědomí se paradoxně rozšíří a prohloubí.Nemusí přitom jít o nic mystického. Vědomí, o které Christofu Kochovi jde – čiré vědomí existence – zakoušíme i v zcela běžných situacích: když se ráno probudíme nebo když nás někdo náhle vytrhne z hlubokého spánku. Ještě nevíme, kde jsme ani kým jsme, ale už víme, že jsme. Mystické či mezní zkušenosti tento stav syrového vědomí „jen“ rozšiřují a prohlubují. Právě proto má smysl o takové vědomí pečovat a věnovat se tomu, co Koch nazývá mental flossing – jakési mentální hygieně. Jde o každodenní praxi, v níž se učíme dočasně ztišit vnitřní dialog, vymanit se z přemílání starých křivd a „vyčistit“ své vnímání od nánosů automatických interpretací. Nejde o typickou aktivitu, analýzu problémů ani sebepoznání skrze vyprávění. Zvenčí se tato praxe může jevit jako pasivita, jako nicnedělání, ve skutečnosti však představuje prohloubenou formu vědomé pozornosti – takovou, která nepozorovaně, ale zásadně proměňuje samu formu života, a náš život činí lepším.ObsahI. Proč jsme cancelovi vědomí? [začátek až 24:15]II. Vědec na konci jedné éry [24:15 až 32:10]III. „Pak jsem světem“: vědomí jako základ reality [32:10 až 43:30]IV. Když fyzika slibuje příliš mnoho [43:30 až 51:30]V. Existovat znamená být zdrojem změny [51:30 až 01:04:10]VI. Více světa, méně já = bohatší zkušenost [01:04:10 až konec]

Život mušky bejlomorky (4:40) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Betelgeuze (15:44) – Otec a syn Heyrovských, rtuťová kapka, polarografie a Nobelova cena (21:21)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Život mušky bejlomorky (4:40) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Betelgeuze (15:44) – Otec a syn Heyrovských, rtuťová kapka, polarografie a Nobelova cena (21:21)

Autobiografická povídka ohledává rodinné kořeny. Osobní svědectví předávaná vyprávěním z generace na generaci. Bílá místa kolorovaná domýšlením, co a jak se asi mohlo stát a proč. Pozoruhodné vyprávění střídá perspektivy i vypravěče.

René Kujan je neuvěřitelným vytrvalcem, který má na svém kontě hned několik pozoruhodných běžeckých výkonů. Jako první člověk na světě přeběhl v roce 2014 sólově ostrov Island z východu na západ. Ale ty parametry! V průměru zdolal za jeden den 45 kilometrů. To je víc než maraton, každý den, po dobu tří týdnů!

René Kujan je neuvěřitelným vytrvalcem, který má na svém kontě hned několik pozoruhodných běžeckých výkonů. Jako první člověk na světě přeběhl v roce 2014 sólově ostrov Island z východu na západ. Ale ty parametry! V průměru zdolal za jeden den 45 kilometrů. To je víc než maraton, každý den, po dobu tří týdnů!

René Kujan je neuvěřitelným vytrvalcem, který má na svém kontě hned několik pozoruhodných běžeckých výkonů. Jako první člověk na světě přeběhl v roce 2014 sólově ostrov Island z východu na západ. Ale ty parametry! V průměru zdolal za jeden den 45 kilometrů. To je víc než maraton, každý den, po dobu tří týdnů!

René Kujan je neuvěřitelným vytrvalcem, který má na svém kontě hned několik pozoruhodných běžeckých výkonů. Jako první člověk na světě přeběhl v roce 2014 sólově ostrov Island z východu na západ. Ale ty parametry! V průměru zdolal za jeden den 45 kilometrů. To je víc než maraton, každý den, po dobu tří týdnů!

René Kujan je neuvěřitelným vytrvalcem, který má na svém kontě hned několik pozoruhodných běžeckých výkonů. Jako první člověk na světě přeběhl v roce 2014 sólově ostrov Island z východu na západ. Ale ty parametry! V průměru zdolal za jeden den 45 kilometrů. To je víc než maraton, každý den, po dobu tří týdnů!

Kdyby byly volby volby do Sněmovny ovlivněné jiným státem, stoprocentně bychom to poznali, ujišťuje pro Český rozhlas Plus Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. „Na letošních volbách bylo pozoruhodné, že proběhly velice férově. Čekal jsem vměšování ze strany Ruska v podobě stovek falešných webových stránek šířených tisícovkami účtů a tak dále. Nic z toho jsme nezažili,“ říká datový analytik s tím, že šlo o jedny z nejklidnějších voleb.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdena Salivarová, která v pondělí zemřela ve věku 91 let, sehrála v československé literatuře nezastupitelnou roli. Proslavila se vlastní tvorbou, ale také vybudováním exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers, kde společně se svým mužem Josefem Škvoreckým vydali přes dvě stovky knih zakázaných autorů. Pozoruhodný příběh jejího života vyprávíme s bohemistkou Alenou Přibáňovou.Host: Alena Přibáňová - bohemistka z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČRČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Před několika týdny překonal hokejista Alexandr Ovečkin letitý dlouho zdánlivě nezdolatelný rekord Wayne Gretzkého v počtu střelených gólů v severoamerické NHL. Od té doby se ještě zintenzivnila již dřívější debata o tom, zda vůbec tomuto sportovci rekord umožnit, když on sám je zároveň výstavním symbolem režimu Ruské federace. Znovu přišla tato otázka na přetřes, když Ovečkin po vítězném osmifinále poslal podepsaný dres svého celku Washington Capitals běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. A tak si Ovečkina berou do úst v době probíhajícího mistrovství světa také bratři Jakub & Lukáš Novosadovi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! Příběh ruského hokejisty ovšem propojují s tím, jak si s autoritářským režimem (ne)zadávají jiné dvě světové sportovní megahvězdy – a sice srbský tenista Novak Djoković a srbský basketbalista Nikola Jokić. V první části epizody besedují bratři pouze o Ovečkinovi, jehož případ je ze tří zmíněných v tuzemsku asi nejznámější. Lukáš připomíná kariéru ruského hokejisty, kontakty jeho rodiny s režimem v Rusku, připomíná, že těžko můžeme soudit někoho, o kom netušíme, zda ve svém postavení je vlastně vůbec svobodný. Vždyť jediným výrokem by Ovečkin mohl vystavit nebezpečí jiné. Zároveň dodává, jak kolem Ovečkina hokejový Washington opatrně našlapuje a všelijak se snaží, aby jeho největší hvězda nemusela odpovídat na nepříjemné otázky. Jakub doplňuje, že to vše je sice pravda, ale že zároveň Ovečkina nikdo patrně nenutí posílat dresy jiným autoritářům. V další části přijde na přetřes Novak Djoković. Jakub poodhaluje proměnu sportovce – s jehož rodinou jsou také spojena podezření na čilé byznysové kontakty s vládnoucím režimem – z mlčenlivého „přehližitele“ domácího dění v současného nenápadného podporovatele stávkujících studentů (viz dřívější díly podcastu o protestech v Srbsku). Ovečkinova podpora je přitom vtipná a důmyslná: tenista nečiní velkohubá prohlášení, nýbrž využívá symbolická gesta a praktické skutky k tomu, aby dokázal, na čí straně v současnosti stojí. Mladší ze sourozenců podcasterů přitom nezastírá, že Djokovićovou proměnou je příjemně překvapen a že tento nový tenistův styl se mu zamlouvá – mimo jiné proto, že režim prezidenta Alexandra Vućice neví, jak s ním naložit. V třetí části dojde na případ basketbalisty, jenž je v Česku znám méně, než by měl: Nikoly Jokiće, což je asi největší současná hvězda NBA, rozhodně největší evropská a bílá hvězda ligy. I ten se musí popasovat s tím, jak naložit s režimem. Což je o to pikantnější, že se tváří, že mu do politiky  a veřejného života nic není. Ostatně chová se tak, že ani sportovní sláva ho nezajímá a nestojí o ni – což rozčiluje byznysmeny z americké basketbalové ligy. Přitom doma v Srbku Jokić chová koně a má dostihovou stáj. Pozoruhodné na tom všem je, že dokud sportovec nepodpořil svým prohlášením vládnoucí srbský režim, jeho koně nic nevyhrávali. Nyní se jim daří… Aneb konečně podcast, který se nebojí ironie a nachází překvapivá spojení

Dnes vám v Safari Parku Dvůr Králové představíme nové obyvatele městečka Tiébélé bércouny Petersovy. Obývají jeden z tamějších domků, tvoří pár a překvapí vás malým chobůtkem. Představte si, že bércoun váží zhruba půl kilogramu a přitom patří do skupiny, do které řadíme i slona! Jméno dostali podle toho, že nohy tvoří srostlé kostí lýtkové a holenní. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás na příjemný multižánrový festival Jařinec, který bude od pátku 16. do neděle 18. května hostit Jaroměř-Josefov. Čeká vás víkend plný hudebních a divadelních zážitků, humoru chytrého, případně správně pokleslého a tance do propocení trika. Také mnoho poetických momentů, o které se opět postará parta kamarádů, kteří si před lety tento festival vymysleli, aby se tak trochu mohli potkávat i přesto, že už je život zavál z Jaroměře ven.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozoruhodným vodním dílem je Tunklova strouha na Šumpersku. Vychází z Moravy nedaleko Klášterce a napájela někdejší rybniční soustavu kolem Zábřeha.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit.

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Okolí města Kouřimi ve Středočeském kraji je mimořádné svou dávnou historií, která se tu díky úrodné půdě odvíjela už pět tisíc let před naším letopočtem. V těsné blízkosti se nacházelo jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku až do raného středověku. Hradiště Stará Kouřim. Pod jeho zachovalými valy leží legendami opředený Lechův kámen. Pro bájného Lecha byl možná znamením, aby se tu se svou družinou usadil.

Přijel do Kremlu, jednal s Putinem, překvapil Evropu, naštval Zelenského, zmizel v zahraničí, našli ho ve Vietnamu. Mise Moskva a Robert Fico. Pozoruhodná výprava, o které nikdo pořádně nic neví. Téma pro bývalého slovenského ministra zahraničí Rastislava Káčera. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přijel do Kremlu, jednal s Putinem, překvapil Evropu, naštval Zelenského, zmizel v zahraničí, našli ho ve Vietnamu. Mise Moskva a Robert Fico. Pozoruhodná výprava, o které nikdo pořádně nic neví. Téma pro bývalého slovenského ministra zahraničí Rastislava Káčera. Ptá se Matěj Skalický.

Bývalá nejmocnější politička Evropy se vrací do středu pozornosti. Německá exkancléřka Angela Merkel prezentuje knihu pamětí s názvem Svoboda, ve které vzpomíná na jednání s Vladimirem Putinem, svou snahu blokovat přibližování Ukrajiny do NATO, migrační vlnu v roce 2015 i na další stěžejní okamžiky. Pozoruhodné je ale také to, co v memoárech nepíše.Host: Martin Jonáš - reportér Seznam Zpráv, autor knihy Fenomén Angela Merkelová: portrét jedné éry (2021)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Země, kde se díky svému politickému angažmá stal velvyslancem, prochází nejvýraznější změnou od konce druhé světové války. Finsko, dlouho známé svou neutralitou a pragmatickým přístupem k mocnému východnímu sousedovi, se během jediného týdne po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo radikálně přeorientovat svou bezpečnostní politiku."Z neutrálního státu se stala členská země NATO prakticky přes noc," říká Adam Vojtěch, který do Helsinek přijel pouhých deset dní před začátkem války. Tato změna není jen formální - 1344 kilometrů dlouhá hranice s Ruskem je nyní zcela uzavřená, ekonomické vazby zpřetrhané a desetiletí "finlandizace" u konce.Přesto zůstává Finsko zemí fascinujících kontrastů. Je to místo, kde ministři obrany běžně odcházejí na tříměsíční rodičovskou dovolenou, kde důvěra v instituce dosahuje rekordních hodnot, a kde pozvání do soukromé sauny znamená nejvyšší projev přátelství. "Finové jsou Češi severu," cituje Vojtěch svou kolegyni, ale dodává, že míra vzájemné důvěry ve společnosti je nesrovnatelně vyšší.Rozhovor nabízí i osobní reflexi. Vojtěch otevřeně hovoří o traumatické zkušenosti z pozice ministra zdravotnictví během covidu a o tom, jak ho otcovství přimělo přehodnotit pracovní nasazení z osmnáctihodinových směn na vyváženější životní styl. "Čas některé vzpomínky zjemní," říká o covidovém období.Pozoruhodný je i pohled na finskou politickou scénu, která prochází vlastní transformací. Po éře progresivní Sanny Marinové nastupuje středopravicová vláda s ambiciózním plánem škrtů v sociálním systému. Je to další důkaz finského pragmatismu - když je třeba změnit kurz, dokážou to Finové udělat rychle a rozhodně.Na otázku o budoucnosti odpovídá Vojtěch s opatrným optimismem: zatím neví, jak se po konci mandátu (za rok a něco) bude dál ubírat jeho kariéra. Ale zdá se, že o návrat do politiky zájem moc nemá, a že ho bude spíše zajímat diplomatická kariéra. Jasně se však nevyjádřil.A globálně? Jak se bude vyvíjet svět? Bezpečnostní situace se podle Vojtěcha zhorší, ale technologický pokrok může přinést netušené možnosti. Můžeme to nazvat optimismem, byť s ručením omezeným, a zdá se, že tenhle optarný postoj docela dobře vystihuje i dnešní Finsko - zemi, která si zachovává svůj pragmatismus a optimismus i tváří v tvář dramatickým změnám světa.

Nový týden už tradičně odstartujeme čerstvým vidcastem. Tentokrát na vás čekají dvě témata - vzpomínání na výjimečného hráče World of Warcraft a aktuální dojmy z PS5 Pro. Naším hostem byl Josef Hájíček ze studia Nepos Games a povídali jsme si s ním o hrách Nebuchadnezzar a County of Fortune. Nechybí samozřejmě ani závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 13:53 - Pozoruhodný život Ibelinův 39:17 - PlayStation 5 Pro 1:08:21 - Rozhovor s Josefem Hájíčkem z Nepos Games o hrách Nebuchadnezzar a County of Fortune 1:39:20 - Závěrečný mišmaš

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S novým týdnem vám přinášíme také tradiční vidcast, ve kterém jsme se opět ponořili do hlubin herních témat a vytáhli z nich zajímavosti a postřehy k aktuálnímu dění. První přijde na řadu Zdeněk a jeho povzdech nad tím, že může vyjít hra, která i přes reakce testerů zabila svůj potenciál přílišnou překombinovaností a nepřehledností. Pak se ujme slova Honza a popíše vám fascinující příběh vzniku společnosti Valve a jejich ikonické hry Half-Life. A nakonec - samozřejmě před mišmašem - přivítáme na židličce pro hosta Honzu Šídla z Buffa Software, se kterým se ohlédneme za ArtFormerem, ale rozebereme i dvě nové hry - Krysaře a dobrodružství odhodlaného foukače listí. Seznam témat 00:00 - Start 14:29 - Sledujte v přímém přenosu zkázu hry Ara kvůli špatnému UI a překombinovným řetězcům výroby 30:59 - Pozoruhodný příběh vzniku Valve a jejich ikonické hry Half-Life 1:00:31 - Rozhovor s Janem Šídlem z Buffa Software o ArtFormeru, ale také o hrách The Pied Piper a Master Leaf Blower 1:34:51 - Závěrečný mišmaš

Jaroslav Irovský je olomoucký autor devíti knih a naposledy bestsellerů Psí život 1 a 2, jimiž podporuje více než stovku ochrnutých, nemocných a týraných psů, o které pečují dobří lidé z organizace Jezevčíci v nouzi.

I když pondělky zřejmě nepatří k těm nejoblíbenějším dnům v týdnu, věříme, že vám jej budeme moci opět zpříjemnit vidcastem. Tentokrát jsme se zaměřili na zajímavé, mnohdy velmi strohé konce her z NESu, rozebrali jsme naše dojmy z nedávno oznámeného Prince z Persie a v rozhovoru přivítali českou vývojářku TeTerku, autorku hry Planetka, která byla nominována na cenu IGF. Vše samozřejmě zakončuje mišmaš. Tedy, přesněji řečeno, druhá část mišmaše, jak už jste asi zvyklí... Seznam témat 00:00 - Start 11:35 - Pozoruhodné konce starých her z NESu 37:03 - Naše dojmy z nedávno oznámené hry The Rogue Prince of Persia 57:31 - Rozhovor s TeTerkou o hře Planetka i cestě do San Franciska na IGF 01:16:29 - Závěrečný mišmaš

Týden se s týdnem sešel a my pro vás máme další vydání našeho vidcastu. Tentokrát si budeme povídat o známém příběhu vyhazovu Westa a Zampelly ze svého studia Infinity Ward, nyní však pohledem jednoho z jejich kolegů tak, jak situaci popsal v roce 2024. Honza vás potom vezme na další retro jízdu, konkrétně k bizarním ovladačům a způsobům, jak se s nimi zacházelo. A pak pro vás před závěrečným mišmašem máme rozhovor s Pavlem Kubátem, který už za pár dní uvede další slibné rozšíření pro svou 4X strategii Imperiums: Greek Wars. Seznam témat 00:00 - Start 00:33 - Skutečný start 12:20 - Pozoruhodný příběh vyhazovu Vince Zameplly a Jasona Westa z vlastního studia Infinity Ward pohledem jednoho z jejich kolegů 34:54 - Další várka bizarních herních ovladačů i způsobů, jak se s nimi zacházelo 01:12:20 - Rozhovor s Pavlem Kubátem o dalším velkém rozšíření pro jeho 4X strategii Imperiums: Greek Wars, tentokrát s Caesarem a dvěma mapami 01:44:47 - Závěrečný mišmaš

Na konci roku bývá zvykem bilancovat. A tak se i autoři cyklu Příběhy 20. století Mikuláš Kroupa a Adam Drda ohlíží za svojí prací. Pro silvestrovský díl vybrali příběhy, které podle nich stojí z různých důvodů za připomenutí.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na konci roku bývá zvykem bilancovat. A tak se i autoři cyklu Příběhy 20. století Mikuláš Kroupa a Adam Drda ohlíží za svojí prací. Pro silvestrovský díl vybrali příběhy, které podle nich stojí z různých důvodů za připomenutí.

Na vrch jménem Stráž nad Rokytnicí nad Jizerou v Libereckém kraji lákala turisty v minulosti vyhlídka Strážník. V roce 2021 vyrostl na vrcholu kopce působivý vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži. Zahrnuje čtyři nové vyhlídky nazvané Horník, Liška, Ovce a Medvěd.

Tento vidcast je opravdu našlapaný. Přinášíme vám dojmy z hraní The Crew Motorfest. Probereme neobvyklá herní média. A vyzpovídáme šéfa SCS Software Pavla Šebora. Povídáme si s ním nejen o trucích na konzolích. Nechybí samozřejmě závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 09:14 - Dojmy z hraní The Crew Motorfest 41:09 - Pozoruhodné herní nosiče 1:14:03 - Rozhovor s Pavlem Šeborem z SCS Software 1:54:46 - Závěrečný mišmaš