Podcasts about pozoruhodn

Před několika týdny překonal hokejista Alexandr Ovečkin letitý dlouho zdánlivě nezdolatelný rekord Wayne Gretzkého v počtu střelených gólů v severoamerické NHL. Od té doby se ještě zintenzivnila již dřívější debata o tom, zda vůbec tomuto sportovci rekord umožnit, když on sám je zároveň výstavním symbolem režimu Ruské federace. Znovu přišla tato otázka na přetřes, když Ovečkin po vítězném osmifinále poslal podepsaný dres svého celku Washington Capitals běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. A tak si Ovečkina berou do úst v době probíhajícího mistrovství světa také bratři Jakub & Lukáš Novosadovi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! Příběh ruského hokejisty ovšem propojují s tím, jak si s autoritářským režimem (ne)zadávají jiné dvě světové sportovní megahvězdy – a sice srbský tenista Novak Djoković a srbský basketbalista Nikola Jokić. V první části epizody besedují bratři pouze o Ovečkinovi, jehož případ je ze tří zmíněných v tuzemsku asi nejznámější. Lukáš připomíná kariéru ruského hokejisty, kontakty jeho rodiny s režimem v Rusku, připomíná, že těžko můžeme soudit někoho, o kom netušíme, zda ve svém postavení je vlastně vůbec svobodný. Vždyť jediným výrokem by Ovečkin mohl vystavit nebezpečí jiné. Zároveň dodává, jak kolem Ovečkina hokejový Washington opatrně našlapuje a všelijak se snaží, aby jeho největší hvězda nemusela odpovídat na nepříjemné otázky. Jakub doplňuje, že to vše je sice pravda, ale že zároveň Ovečkina nikdo patrně nenutí posílat dresy jiným autoritářům. V další části přijde na přetřes Novak Djoković. Jakub poodhaluje proměnu sportovce – s jehož rodinou jsou také spojena podezření na čilé byznysové kontakty s vládnoucím režimem – z mlčenlivého „přehližitele“ domácího dění v současného nenápadného podporovatele stávkujících studentů (viz dřívější díly podcastu o protestech v Srbsku). Ovečkinova podpora je přitom vtipná a důmyslná: tenista nečiní velkohubá prohlášení, nýbrž využívá symbolická gesta a praktické skutky k tomu, aby dokázal, na čí straně v současnosti stojí. Mladší ze sourozenců podcasterů přitom nezastírá, že Djokovićovou proměnou je příjemně překvapen a že tento nový tenistův styl se mu zamlouvá – mimo jiné proto, že režim prezidenta Alexandra Vućice neví, jak s ním naložit. V třetí části dojde na případ basketbalisty, jenž je v Česku znám méně, než by měl: Nikoly Jokiće, což je asi největší současná hvězda NBA, rozhodně největší evropská a bílá hvězda ligy. I ten se musí popasovat s tím, jak naložit s režimem. Což je o to pikantnější, že se tváří, že mu do politiky  a veřejného života nic není. Ostatně chová se tak, že ani sportovní sláva ho nezajímá a nestojí o ni – což rozčiluje byznysmeny z americké basketbalové ligy. Přitom doma v Srbku Jokić chová koně a má dostihovou stáj. Pozoruhodné na tom všem je, že dokud sportovec nepodpořil svým prohlášením vládnoucí srbský režim, jeho koně nic nevyhrávali. Nyní se jim daří… Aneb konečně podcast, který se nebojí ironie a nachází překvapivá spojení

Dnes vám v Safari Parku Dvůr Králové představíme nové obyvatele městečka Tiébélé bércouny Petersovy. Obývají jeden z tamějších domků, tvoří pár a překvapí vás malým chobůtkem. Představte si, že bércoun váží zhruba půl kilogramu a přitom patří do skupiny, do které řadíme i slona! Jméno dostali podle toho, že nohy tvoří srostlé kostí lýtkové a holenní. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás na příjemný multižánrový festival Jařinec, který bude od pátku 16. do neděle 18. května hostit Jaroměř-Josefov. Čeká vás víkend plný hudebních a divadelních zážitků, humoru chytrého, případně správně pokleslého a tance do propocení trika. Také mnoho poetických momentů, o které se opět postará parta kamarádů, kteří si před lety tento festival vymysleli, aby se tak trochu mohli potkávat i přesto, že už je život zavál z Jaroměře ven.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozoruhodným vodním dílem je Tunklova strouha na Šumpersku. Vychází z Moravy nedaleko Klášterce a napájela někdejší rybniční soustavu kolem Zábřeha.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit.

Co má společného Brno, Mělník, Bystřice nad Pernštejnem a Humpolec? Dělí se o identickou sochu Tomáše Garrigua Masaryka, která navíc v Brně vůbec neměla být. Pozoruhodný příběh bronzového prezidenta rozplétá nová Brněnská jedenáctka. Věnuje se taky filmovému natáčení Gerty Schnirch, ptačímu trusu i naštvaným lidem z okolí Brna, kterým se nelíbí plány na rychlotrať k Břeclavi. A klademe si otázku: Musí to bét, Maryšo?

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Okolí města Kouřimi ve Středočeském kraji je mimořádné svou dávnou historií, která se tu díky úrodné půdě odvíjela už pět tisíc let před naším letopočtem. V těsné blízkosti se nacházelo jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku až do raného středověku. Hradiště Stará Kouřim. Pod jeho zachovalými valy leží legendami opředený Lechův kámen. Pro bájného Lecha byl možná znamením, aby se tu se svou družinou usadil.

Okolí města Kouřimi ve Středočeském kraji je mimořádné svou dávnou historií, která se tu díky úrodné půdě odvíjela už pět tisíc let před naším letopočtem. V těsné blízkosti se nacházelo jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku až do raného středověku. Hradiště Stará Kouřim. Pod jeho zachovalými valy leží legendami opředený Lechův kámen. Pro bájného Lecha byl možná znamením, aby se tu se svou družinou usadil.

Okolí města Kouřimi ve Středočeském kraji je mimořádné svou dávnou historií, která se tu díky úrodné půdě odvíjela už pět tisíc let před naším letopočtem. V těsné blízkosti se nacházelo jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku až do raného středověku. Hradiště Stará Kouřim. Pod jeho zachovalými valy leží legendami opředený Lechův kámen. Pro bájného Lecha byl možná znamením, aby se tu se svou družinou usadil.

Okolí města Kouřimi ve Středočeském kraji je mimořádné svou dávnou historií, která se tu díky úrodné půdě odvíjela už pět tisíc let před naším letopočtem. V těsné blízkosti se nacházelo jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku až do raného středověku. Hradiště Stará Kouřim. Pod jeho zachovalými valy leží legendami opředený Lechův kámen. Pro bájného Lecha byl možná znamením, aby se tu se svou družinou usadil.

Okolí města Kouřimi ve Středočeském kraji je mimořádné svou dávnou historií, která se tu díky úrodné půdě odvíjela už pět tisíc let před naším letopočtem. V těsné blízkosti se nacházelo jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku až do raného středověku. Hradiště Stará Kouřim. Pod jeho zachovalými valy leží legendami opředený Lechův kámen. Pro bájného Lecha byl možná znamením, aby se tu se svou družinou usadil.

Okolí města Kouřimi ve Středočeském kraji je mimořádné svou dávnou historií, která se tu díky úrodné půdě odvíjela už pět tisíc let před naším letopočtem. V těsné blízkosti se nacházelo jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku až do raného středověku. Hradiště Stará Kouřim. Pod jeho zachovalými valy leží legendami opředený Lechův kámen. Pro bájného Lecha byl možná znamením, aby se tu se svou družinou usadil.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko ve středních Čechách je známá zejména díky pískovcovým skalám, hlubokým roklím a romantickým zákoutím. Raritou je také velký počet nejrůznějších jeskyní, které si lidé v minulosti často upravovali na skalní obydlí. Jednou z nejatraktivnějších oblastí je Kokořínský důl.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Přijel do Kremlu, jednal s Putinem, překvapil Evropu, naštval Zelenského, zmizel v zahraničí, našli ho ve Vietnamu. Mise Moskva a Robert Fico. Pozoruhodná výprava, o které nikdo pořádně nic neví. Téma pro bývalého slovenského ministra zahraničí Rastislava Káčera. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přijel do Kremlu, jednal s Putinem, překvapil Evropu, naštval Zelenského, zmizel v zahraničí, našli ho ve Vietnamu. Mise Moskva a Robert Fico. Pozoruhodná výprava, o které nikdo pořádně nic neví. Téma pro bývalého slovenského ministra zahraničí Rastislava Káčera. Ptá se Matěj Skalický.

Děťátko osiřelo; jindy jej rodiče opustí uprostřed temného lesa; tatínek si vytesá ze dřeva loutku, jíž se pak směje za její natvrdlost. Máme ve zvyku se na pohádky dívat jako na produkci pro děti, která má svět ukazovat ve vlídném světle. Když však odložíme tento „disneyovský“ předpoklad, možná nám nezbude než seznat, že přinejmenším klasické pohádky ztvárňují ty nejhrůznější obavy. Tematizují bolest ze ztráty nejbližšího, chudobu, strach a hrůzu ze samoty. Ostatně když vznikaly jako literární útvar v šestnáctém a sedmnáctém století, nebyly určeny ani dětem. V učených salónech si je předčítali dospělí. Co je tajemstvím pohádek? Ve své klasické monografii tvrdí Bruno Bettelheim, že ve schematičnosti znázorňují výchozí konfliktnost lidské situace. Všichni začínáme v popelu a teprve postupně a bolestivě se učíme žít. Osvobozujeme se od svých blízkých, přetrháváme staré vazby, navazujeme nové – a hlavně překonáváme strach. Teprve zde se projevuje možná vlídnost pohádek. Situace leckdy působí beznadějně, ale přesto má smysl jednat, být odvážný a riskovat. Asi i proto jsou pohádky příběhy o proměnách. Ty ze zvířat do lidí a zpět bývají ty méně spektakulární. Pozoruhodnější je, jak se ze zbabělého stane odvážný, jak ze skřeta velkorysý člověk. Mexický režisér Guillermo del Toro zachoval ve své adaptaci Pinocchia toto původní jádro „pohádkové“ logiky. Ve filmu z roku 2022 ukazuje, že s vysmívaným Pinocchiem je možná vše v pořádku. Skutečný problém je zapšklý otec Geppetto, který si Pinocchia vyřezal jako náhradu za svého zesnulého syna Karla a nyní se na Pinocchia zlobí, že není zesnulým synem. Del Toro nepromění Pinocchia ve skutečného chlapce. Není třeba. Svou odvahou a dobrosrdečnost dokázal i ve své dřevěné podobě. Pohádkové rozuzlení tkví v tom, že se otravný temný fotr promění v milujícího otce, který věčně zklamávanému Pinocchiovi konečně řekne: „Miluji ti takový, jaký jsi.“ Ač je to nezvyklá interpretace, následuje klasickou pohádkovou logiku. O žebrotě se v původních příbězích hovořilo proto, že chudoba a hlad byly běžnou zkušeností; o opuštěných dětech proto, že se lidé neschopní uživit své děti občas svých potomků vzdávali. Del Torova adaptace jako by pojmenovávala současnou chudobu: uzavíráme se do sebe, svého trápení, a možná tím ztrácíme schopnost být pro druhého blízkým člověkem. I. Proč jsou pohádky často nelítostné? [úvod do 16:47] II. Meme, který se šíří světem a mění naše myšlení [16:47 až 22:55] III. Proč v pohádkách vystupuje tolik mocných žen? [22:55 až 33:30] IV. Pinocchio: Chudá, otravná loutka – a ještě otravnější otec [33:30 až 49:20] V. Co o nás říkají současné pohádky? [49:20 až konec] Bibliografie Giorgio Agamben, Pinocchio, Pinocchio: Les aventures d'un pantin doublement commentées et trois fois illustrées, Paris: Rivages, 2022. Bruno Bettelheim, Za tajemstvím pohádek: Proč a jak je číst v dnešní době, Praha: Portál, 2017. Guillermo del Toro, Pinocchio, Netflix Animation, 2022. Alena Mornštajnová, „Mornštajnová: Po Haně jsem nemohla spát, knihy pro děti jsou terapie, je jim potřeba říct, že svět je laskavý“, in: DVTV, 14. 12. 2024, https://www.dvtv.cz/dvtv/videos/mornstajnova-po-hane-jsem-nemohla-spat-knihy-pro-deti-jsou-terapie-je-jim-potreba-rict-ze-svet-je-laskavy Jack Zipes, The Irresistible Fairy Tale: The Cultural and Social History of a Genre, Princeton: Princeton University Press, 2012.

Pozoruhodná architektura, jedinečná šablonová výzdoba interiéru nebo třeba ojedinělý vyšívaný baldachýn u oltáře. To vše najdete v kostele svatého Martina v Odrách-Tošovicích.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozoruhodná architektura, jedinečná šablonová výzdoba interiéru nebo třeba ojedinělý vyšívaný baldachýn u oltáře. To vše najdete v kostele svatého Martina v Odrách-Tošovicích.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Bývalá nejmocnější politička Evropy se vrací do středu pozornosti. Německá exkancléřka Angela Merkel prezentuje knihu pamětí s názvem Svoboda, ve které vzpomíná na jednání s Vladimirem Putinem, svou snahu blokovat přibližování Ukrajiny do NATO, migrační vlnu v roce 2015 i na další stěžejní okamžiky. Pozoruhodné je ale také to, co v memoárech nepíše.Host: Martin Jonáš - reportér Seznam Zpráv, autor knihy Fenomén Angela Merkelová: portrét jedné éry (2021)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Když budete chtít navštívit zajímavé muzeum, můžete se vydat do kladenského Muzea věžáků. Najdete ho v Rozdělově, a to přímo v jednom z obytných věžových domů, které tam vyrostly v 50. letech minulého století. A ve kterých se dodnes bydlí. Dozvíte se tam o době rozvíjejícího se kladenského průmyslu, kdy musela spousta lidí do Kladna za prací dojíždět. A pro které bylo potřeba vybudovat nové bydlení. O tom všem skvěle vypráví tamní průvodce a kladenský patriot Jiří Mika.

Rímska ríša je stále v trende. Záujem o ňu oživil aj film Gladiátor II Ridleyho Scotta. Redaktor Postoja a knihomoľ Lukáš Krivošík v tomto videu predstavuje niekoľko románov, faktografických kníh i komiksov o starovekej Rímskej ríši. Linky, spomenuté vo videu: Pozoruhodný tiktokový trend / A vy ste kedy naposledy mysleli na Rímsku ríšu? https://www.postoj.sk/163823/a-vy-ste-kedy-naposledy-mysleli-na-rimsku-risu Odkaz na youtubový kanál toldinstone: https://www.youtube.com/@UCqBiWcuTF8IaLH7wBqnihsQ Vladimír Turčan: Antické okná zo Stupavy ako e-kniha: https://www.martinus.sk/2899623-anticke-okna-zo-stupavy/e-kniha Janko Neri: Felix ako e-kniha: https://www.zachej.sk/produkt/53146/ekniha-felix/

Země, kde se díky svému politickému angažmá stal velvyslancem, prochází nejvýraznější změnou od konce druhé světové války. Finsko, dlouho známé svou neutralitou a pragmatickým přístupem k mocnému východnímu sousedovi, se během jediného týdne po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo radikálně přeorientovat svou bezpečnostní politiku."Z neutrálního státu se stala členská země NATO prakticky přes noc," říká Adam Vojtěch, který do Helsinek přijel pouhých deset dní před začátkem války. Tato změna není jen formální - 1344 kilometrů dlouhá hranice s Ruskem je nyní zcela uzavřená, ekonomické vazby zpřetrhané a desetiletí "finlandizace" u konce.Přesto zůstává Finsko zemí fascinujících kontrastů. Je to místo, kde ministři obrany běžně odcházejí na tříměsíční rodičovskou dovolenou, kde důvěra v instituce dosahuje rekordních hodnot, a kde pozvání do soukromé sauny znamená nejvyšší projev přátelství. "Finové jsou Češi severu," cituje Vojtěch svou kolegyni, ale dodává, že míra vzájemné důvěry ve společnosti je nesrovnatelně vyšší.Rozhovor nabízí i osobní reflexi. Vojtěch otevřeně hovoří o traumatické zkušenosti z pozice ministra zdravotnictví během covidu a o tom, jak ho otcovství přimělo přehodnotit pracovní nasazení z osmnáctihodinových směn na vyváženější životní styl. "Čas některé vzpomínky zjemní," říká o covidovém období.Pozoruhodný je i pohled na finskou politickou scénu, která prochází vlastní transformací. Po éře progresivní Sanny Marinové nastupuje středopravicová vláda s ambiciózním plánem škrtů v sociálním systému. Je to další důkaz finského pragmatismu - když je třeba změnit kurz, dokážou to Finové udělat rychle a rozhodně.Na otázku o budoucnosti odpovídá Vojtěch s opatrným optimismem: zatím neví, jak se po konci mandátu (za rok a něco) bude dál ubírat jeho kariéra. Ale zdá se, že o návrat do politiky zájem moc nemá, a že ho bude spíše zajímat diplomatická kariéra. Jasně se však nevyjádřil.A globálně? Jak se bude vyvíjet svět? Bezpečnostní situace se podle Vojtěcha zhorší, ale technologický pokrok může přinést netušené možnosti. Můžeme to nazvat optimismem, byť s ručením omezeným, a zdá se, že tenhle optarný postoj docela dobře vystihuje i dnešní Finsko - zemi, která si zachovává svůj pragmatismus a optimismus i tváří v tvář dramatickým změnám světa.

Nový týden už tradičně odstartujeme čerstvým vidcastem. Tentokrát na vás čekají dvě témata - vzpomínání na výjimečného hráče World of Warcraft a aktuální dojmy z PS5 Pro. Naším hostem byl Josef Hájíček ze studia Nepos Games a povídali jsme si s ním o hrách Nebuchadnezzar a County of Fortune. Nechybí samozřejmě ani závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 13:53 - Pozoruhodný život Ibelinův 39:17 - PlayStation 5 Pro 1:08:21 - Rozhovor s Josefem Hájíčkem z Nepos Games o hrách Nebuchadnezzar a County of Fortune 1:39:20 - Závěrečný mišmaš

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S novým týdnem vám přinášíme také tradiční vidcast, ve kterém jsme se opět ponořili do hlubin herních témat a vytáhli z nich zajímavosti a postřehy k aktuálnímu dění. První přijde na řadu Zdeněk a jeho povzdech nad tím, že může vyjít hra, která i přes reakce testerů zabila svůj potenciál přílišnou překombinovaností a nepřehledností. Pak se ujme slova Honza a popíše vám fascinující příběh vzniku společnosti Valve a jejich ikonické hry Half-Life. A nakonec - samozřejmě před mišmašem - přivítáme na židličce pro hosta Honzu Šídla z Buffa Software, se kterým se ohlédneme za ArtFormerem, ale rozebereme i dvě nové hry - Krysaře a dobrodružství odhodlaného foukače listí. Seznam témat 00:00 - Start 14:29 - Sledujte v přímém přenosu zkázu hry Ara kvůli špatnému UI a překombinovným řetězcům výroby 30:59 - Pozoruhodný příběh vzniku Valve a jejich ikonické hry Half-Life 1:00:31 - Rozhovor s Janem Šídlem z Buffa Software o ArtFormeru, ale také o hrách The Pied Piper a Master Leaf Blower 1:34:51 - Závěrečný mišmaš

Budou se zase zvyšovat daně? Měli by bohatí platit více? A proč se plánuje odstavení uhelných elektráren, když Česko nemá jak elektřinu z nich nahradit jinak než dovozem? Nebo má smysl ztrátové elektrárny dotovat? To vše řeší v aktuálním Hrotcastu Pavel Štrunc a Markéta Malá. Necelý rok do voleb je na stole další možné zvyšování daní. Téma otevírá hnutí STAN a neodmítají ho ani lidovci. „Je logické, že ten současný rozsah státu se současnými daněmi není možné dlouhodobě ufinancovat. Možná jen tehdy, když budeme mít každoroční pěti- nebo šestiprocentní hospodářský růst. Jinak to reálně není možné,“ řekl pro Seznam zprávy první místopředseda STAN a ekonomický expert hnutí Lukáš Vlček. „Pan Vlček je jeden z těch členů Starostů, kteří si velmi stojí za tím, aby stát snižoval deficity. Z toho vyplývá, že se daně zkrátka budou muset zvýšit a oni tam explicitně mluví o další daňové progresi. To znamená, že lidé, kteří vydělávají nějaký násobek průměrné mzdy, by byli zdaněni ještě víc,“ říká redaktorka Echo24 Markéta Malá v nejnovějším Hrotcastu. Zároveň upozorňuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS naopak tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak stát uživit i bez zvyšování daní. Vlček, pravděpodobný kandidát na ministra průmyslu, ale ve své funkci bude muset řešit další naléhavou věc. Energetický sektor v Česku čelí zásadním výzvám, především v souvislosti s uhelnými elektrárnami. Ty jsou dlouhodobě ztrátové kvůli vysokým nákladům na emisní povolenky a klesající ceně elektřiny. Pavel Tykač, majitel klíčových uhelných elektráren, už dříve varoval, že pokud nedojde ke změně podmínek, bude nucen své elektrárny Počerady a Chvaletice zavřít už v příštím roce. „Ono je na tom celkově komické, že tady máme nějaký plán, že od uhlí postupně odejdeme. Jenomže my začínáme něco vypínat, aniž bychom za to měli v tuto chvíli náhradu,“ upozorňuje Malá. „Zkrátka uhelné elektrárny slouží jako záložní vyrovnávací zdroj, který musí jet pořád, je nutné ho mít, eliminuje totiž problémy při výkyvech výkonu obnovitelných zdrojů energie,“ dodává. Stát má k dispozici několik možností, jak tuto situaci řešit. Jednou z nich je udržet tyto elektrárny v provozu pomocí státní podpory. Nicméně, jak upozorňuje Markéta Malá, tento plán naráží na řadu politických i ekonomických komplikací, a dokonce se zvažuje vyvlastnění elektráren, pokud by majitelé odmítli pokračovat v jejich provozu.„Představme si situaci, kdyby Pavel Tykač nebo jiný výrobce oznámil, že chce příští rok zavřít elektrárny. V tom případě by ČEPS mohl oznámit, že to nejde, protože elektrárny potřebujeme pro stabilitu, a tak by mu energetický regulátor zakázal elektrárnu uzavřít. Spočívalo by to v tom, že by ji dál provozoval s tím, že by mu ji dotoval stát,“ vysvětluje Malá. A upozorňuje na neshody v tom, jestli by Česku elektrická energie z uzavřených elektráren opravdu chyběla. „Je tam obrovský rozpor, protože ministerstvo průmyslu přišlo v létě se superkritickým scénářem, kde říká, že i kdyby zavřeli příští rok Tykačovy elektrárny a v roce 2027 by tady byla jen jedna nejmodernější uhelná elektrárna, kterou provozuje ČEZ, takže by se vlastně nic nestalo, protože my bychom nahradili tu chybějící výrobu z uhlí dovozem ze zahraničí, hlavně z Německa,“ říká Malá. „Pozoruhodné na tom je, že Německo se samo stalo už čistým dovozcem elektrické energie. Jen Francie bude v příštích letech soběstačná, protože to je jaderná velmoc,“ dodává ekonomická novinářka. Jak to tedy bude s plněním státní kasy, pomůže další zdanění? A nahradí v Česku obnovitelné zdroje uhlí, od něhož se pomalu upouští? Poslechněte si nový Hrotcast.

Jaroslav Irovský je olomoucký autor devíti knih a naposledy bestsellerů Psí život 1 a 2, jimiž podporuje více než stovku ochrnutých, nemocných a týraných psů, o které pečují dobří lidé z organizace Jezevčíci v nouzi.

Jaroslav Irovský je olomoucký autor devíti knih a naposledy bestsellerů Psí život 1 a 2, jimiž podporuje více než stovku ochrnutých, nemocných a týraných psů, o které pečují dobří lidé z organizace Jezevčíci v nouzi.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Já je nebezpečné; my nebezpečnější, říká Simone Weilová, teoložka, která byla po dobu svého života vnímána především jako levicová novinářka. Přesto cítila značný odpor vůči kolektivním emocím, vůči institucím, tomu, co označuje jako my. Sama říká, že je příliš ovlivnitelná na to, aby mohla být součástí skupiny. Na pozadí druhé světové války a faktu, že se sama narodila do židovské rodiny, zaráží slova z Očekávání Boha: „Přirozenou dispozicí jsem extrémně, přehnaně ovlivnitelná, především čímkoli kolektivním. Vím, že kdybych před sebou v tuto chvíli měla dvacet mladých Němců pějících sborem nacistické písně, část mojí duše by se okamžitě stala nacistkou.“ Sklonem k družnosti vysvětluje svou neochotu vstoupit do církve a nechat se pokřtít. Ale stát se já, být individualitou také není žádoucí. Vše, co Simone Weilovou kdy zajímalo, stojí na redukci sebe sama. Matematiku, kterou vystudovala a učila, obdivuje, protože zde není prostor pro vlastní já: kdo počítá podle sebe, počítá špatně. Ve filosofii taky nejde o vlastní nápady a stejně málo jde o nápaditost v umění. Osobitost a originalitu má Simone Weilová za nepozoruhodné nevýkony. Pozoruhodné je to, co sama označuje jako odjáštění. Zde se odkazuje na křesťanství: Bůh je na straně matematiků i umělců. Že krása individualitu překračuje, zní sice mysticky, ale autorka podcastu Tereza Matějčková v představení knihy Očekávaní Boha, která vychází v nakladatelství Kalich, ukazuje, že v případě odjáštění nejde o sebezničení, ale o filosofickou schopnost své já uzávorkovat: jde o to myslet své myšlení, tedy nepodléhat tomu, co si zrovna myslíme, ale spíše ve svém přemítání zároveň myslet vlastní perspektivu, a tím od ní získávat odstup. Simone Weilová tento v zásadě tradiční filosofický postoj vyjadřuje v duchovním jazyce: je třeba své já „odstvořit“, což znamená upřít mu přirozený sklon stavit se do středu. Nakonec se zde dotýká bodu, který sdílejí dávné myslitelské i duchovní tradice, v nichž byla tato mimořádně všestranná osoba doma. Přirozeně věděla, že „myšlení myšlení“ je nejvyšší – přímo božský – stav i pro Aristotela; dosažení netečnosti vůči vlastnímu já je zas vlastní východním tradicím. Ale křesťanský postoj odmítá aristotelské střední cesty i východní snahy setrvat v meditativní netečnosti. Když hovoří Weilová o tom, že já je třeba zničit, děje se tak skrze nadbytek, skrze lásku ke světu. Je to vlastně složité vyjádření něčeho prostého: člověka netřeba definovat jen tím, že myslí, ale také tím, že je schopen oběti. Kdo daruje, dostává se k prahu sebe sama, mimo já i mimo my – v této, a jedině v této pozici, se začnou dít věci. Životní osud Simone Weilové to možná dosvědčuje. Kapitola I. Neřesti jsou pokusy jíst krásu. [úvod až 18.20] II. Když je život básní [18:20–27.30] III. Království za pozornost! [27:30–44:40] IV. Slepice se vrhají klovat raněnou slepici. [44:40–58:30] V. V číslech není žádné já, leda jako příčina omylu. [58:30 až konec] Bibliografie Tereza Matějčková, „Arogance mystičky. K Simone Weilové“, in: táž, Kdo tu mluvil o vítězství? Osm cvičení ve filosofické rezignaci, Praha: Karolinum, 2022, str. 220–245, zdarma ke stažení zde: https://www.kosmas.cz/knihy/521148/kdo-tu-mluvil-o-vitezstvi/ Susan Sontag, Simone Weil, in: Against Intrepretation and Other Essays, London: Penguin, 2009. Simone Weil, Expérience de la vie d'usine, in: Œuvres, Paris 1999. Simone Weilová, Dobro, mez a rovnováha, Praha: Mladá Fronta, 1996. Simone Weil, L'Iliade où le poème de la force, in: táž, Œuvres, Paris 1999. Simone Weilová, Očekávání Boha, přel. Martin Pokorný, Praha: Kalich, 2024. Simone Weilová, Tíže a milost, přel. Alain Beguivin, Praha: Kalich, 2009. Robert Zaretsky, Zneklidňující Simone Weilová, přel. Martin Pokorný, Praha: Kalich, 2023.

I když pondělky zřejmě nepatří k těm nejoblíbenějším dnům v týdnu, věříme, že vám jej budeme moci opět zpříjemnit vidcastem. Tentokrát jsme se zaměřili na zajímavé, mnohdy velmi strohé konce her z NESu, rozebrali jsme naše dojmy z nedávno oznámeného Prince z Persie a v rozhovoru přivítali českou vývojářku TeTerku, autorku hry Planetka, která byla nominována na cenu IGF. Vše samozřejmě zakončuje mišmaš. Tedy, přesněji řečeno, druhá část mišmaše, jak už jste asi zvyklí... Seznam témat 00:00 - Start 11:35 - Pozoruhodné konce starých her z NESu 37:03 - Naše dojmy z nedávno oznámené hry The Rogue Prince of Persia 57:31 - Rozhovor s TeTerkou o hře Planetka i cestě do San Franciska na IGF 01:16:29 - Závěrečný mišmaš

Týden se s týdnem sešel a my pro vás máme další vydání našeho vidcastu. Tentokrát si budeme povídat o známém příběhu vyhazovu Westa a Zampelly ze svého studia Infinity Ward, nyní však pohledem jednoho z jejich kolegů tak, jak situaci popsal v roce 2024. Honza vás potom vezme na další retro jízdu, konkrétně k bizarním ovladačům a způsobům, jak se s nimi zacházelo. A pak pro vás před závěrečným mišmašem máme rozhovor s Pavlem Kubátem, který už za pár dní uvede další slibné rozšíření pro svou 4X strategii Imperiums: Greek Wars. Seznam témat 00:00 - Start 00:33 - Skutečný start 12:20 - Pozoruhodný příběh vyhazovu Vince Zameplly a Jasona Westa z vlastního studia Infinity Ward pohledem jednoho z jejich kolegů 34:54 - Další várka bizarních herních ovladačů i způsobů, jak se s nimi zacházelo 01:12:20 - Rozhovor s Pavlem Kubátem o dalším velkém rozšíření pro jeho 4X strategii Imperiums: Greek Wars, tentokrát s Caesarem a dvěma mapami 01:44:47 - Závěrečný mišmaš

Na konci roku bývá zvykem bilancovat. A tak se i autoři cyklu Příběhy 20. století Mikuláš Kroupa a Adam Drda ohlíží za svojí prací. Pro silvestrovský díl vybrali příběhy, které podle nich stojí z různých důvodů za připomenutí.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na konci roku bývá zvykem bilancovat. A tak se i autoři cyklu Příběhy 20. století Mikuláš Kroupa a Adam Drda ohlíží za svojí prací. Pro silvestrovský díl vybrali příběhy, které podle nich stojí z různých důvodů za připomenutí.

Ve starých knihách se praví, že e-commerce ovládne nakupování. Není tam však psáno, že po cestě nezakašle, což se děje právě teď. V Česku klesá již řadu kvartálů po sobě a experti se neshodnou, kdy se tahle nelichotivá bilance zastaví. A do toho Poláci z Allegra! „Myslím, že Allegro může velmi uškodit velmi velkým hráčům. O ty malé se nebojím,“ říká legenda české e-commerce Miroslav Uďan. Pozoruhodná to postava – když letos prodal kus Shoptetu, pustil se hned do další mise – zmapovat zákaznickou cestu pod hlavičkou svého nového startupu Out of dark.

Na vrch jménem Stráž nad Rokytnicí nad Jizerou v Libereckém kraji lákala turisty v minulosti vyhlídka Strážník. V roce 2021 vyrostl na vrcholu kopce působivý vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži. Zahrnuje čtyři nové vyhlídky nazvané Horník, Liška, Ovce a Medvěd.

Na vrch jménem Stráž nad Rokytnicí nad Jizerou v Libereckém kraji lákala turisty v minulosti vyhlídka Strážník. V roce 2021 vyrostl na vrcholu kopce působivý vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži. Zahrnuje čtyři nové vyhlídky nazvané Horník, Liška, Ovce a Medvěd.

Pozoruhodná kariéra Karolíny Mrozkové zahrnuje módní přehlídky pro slavné značky, prestižní světové školy i startupový svět investic. Poslechněte si příběh o tom, jak se tak trochu náhodou stala topmodelkou, která pracovala pro Chanel či Karla Lagerfelda, do toho stihla vystudovat prestižní americkou školu a následně se z módních přehlídek vydala do nelítostného světa peněz. Po úspěšné štaci v americkém venture kapitálovém fondu White Star Capital se nedávno vrátila do Česka, kde nyní působí ve fondu Credo Ventures.—Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. Spoiler (film a lifestyle) Město (architektura, urbanismus, veřejný prostor a klíčové stavby) TechCast (technologie a vše okolo nich) Od 9 do 5 (recruitment, osobní rozvoj, konflikty na pracovišti a předsudky) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) CC Podcast (příběhy úspěšných českých podnikatelů) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Kokořínskými lesy u Mšena na Mělnicku se můžete projít stezkou, na které potkáte plno zajímavých skalních útvarů a dobrodružných adrenalinových míst. Cestou uvidíte Faraona, Obří hlavu, Žábu, nahlédnete do jeskyně jménem Obraznice a projdete i Průsečnou skálou. Nás Cinibulkovou naučnou stezkou provedla bývalá ředitelka Regionálního muzea Mělník a navíc rodačka z Kokořína Miloslava Havlíčková.Všechny díly podcastu Tady to znám můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najnovšia epizóda podcastu denníka SME Vertigo bude špecifická. Budeme sa venovať konkrétnemu filmovému žánru a tým je kvalitná komédia. Pozoruhodných komédii je čoraz menej, tak si predstavíme naše obľúbené zábavné tituly, hlavne mimo produkciu Spojených štátov amerických. Pozrieme sa na inteligentný humor filmov z Talianska, Poľska, Francúzska, Británie, Nemecka, Chorvátska, Fínska, ale aj Slovenska... Pozývame vás tak do sveta skutočne dôležitých komédií. (00:00) Úvod (01:06) Psia Jazda / Stray (2023) (04:18) Sexmisia / Seksmisja (1984) (10:21) Anjelsky podiel / The Angels' Share (2012) (15:22) Stratili sme Stalina / The Death of Stalin (2017) (18:34) Moji priatelia II / Amici miei - Atto II (1982) (22:50) Dvaja nosáni a video / Die Einsteiger (1985) (26:47) Utekajme, už ide! (1986) (32:08) Ryba menom Wanda / A Fish Called Wanda (1988) (37:56) Playtime (1967) (43:47) Nástrahy veľkomesta / Il ragazzo di campagna (1984) (48:27) Karaoke Blues / Kuolleet lehdet (2023) (52:04) Voda, krev, rakije a zombie epidemie / Posljednji Srbin u Hrvatskoj (2019) (56:37) Grimsby / The Brothers Grimsby (2016) (58:28) V koži Johna Malkovicha / Being John Malkovich (1999) (59:19) Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svet

Poprvé od říjnového derby 2021 v základní sestavě, vynikající výkon, tři body. Jan Bořil je zpátky a Slavia si mne ruce. „Jeho náturu tým postrádal. A v minulé sezoně možná Slavii těch pár procent od Bořila chybělo k titulu,“ říká v novém díle podcastu Liga naruby redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica: „Když se bavím s hráči napříč ligou, tak sedm z deseti ti na první dobrou řekne, že nejvíc nesnášejí právě Bořila. Je neoblíbený, štve soupeře – a pro Slavii je to skvělé,“ dodává. Pozoruhodný zážitek z fotbalového víkendu si odnesl Kvasnicův kolega Pavel Hartman, který byl osobně přítomen skandálnímu „zářezu“ nechvalně známého sudího Patáka na Admiře. „To bylo něco absurdního, hrozného. Ten člověk nemá nárok pískat, žáky, nikoho. Zvedal se mi z toho žaludek, musel jsem odejít,“ přiznává Hartman. Co říkají redaktoři na Pavelku s Minčevem v základu Sparty? Kdo je nejhorší stoper Sigmy za poslední roky? A kde vidí Hapal herní pokrok?

Tento vidcast je opravdu našlapaný. Přinášíme vám dojmy z hraní The Crew Motorfest. Probereme neobvyklá herní média. A vyzpovídáme šéfa SCS Software Pavla Šebora. Povídáme si s ním nejen o trucích na konzolích. Nechybí samozřejmě závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 09:14 - Dojmy z hraní The Crew Motorfest 41:09 - Pozoruhodné herní nosiče 1:14:03 - Rozhovor s Pavlem Šeborem z SCS Software 1:54:46 - Závěrečný mišmaš

Zámek Bruntál v Moravskoslezském kraji stojí přímo v centru města. Pozoruhodný je originálním půdorysem ve tvaru kruhové výseče a také patrovými arkádami. Řadu oblouků podpírají sloupy, na jejichž výrobu řemeslníci v minulosti použili tufit. Unikátní stavební materiál vulkanického původu. V zámeckém parku pak můžete navštívit někdejší sala terrenu.

Zámek Bruntál v Moravskoslezském kraji stojí přímo v centru města. Pozoruhodný je originálním půdorysem ve tvaru kruhové výseče a také patrovými arkádami. Řadu oblouků podpírají sloupy, na jejichž výrobu řemeslníci v minulosti použili tufit. Unikátní stavební materiál vulkanického původu. V zámeckém parku pak můžete navštívit někdejší sala terrenu.

Se startem nového týdne pro vás máme další vydání našeho vidcastu. Už několik dní jsme si říkali, že by bylo nanejvýš vhodné rozebrat aktuální dění ohledně sporu FTC a Microsoftu o akvizici Activisionu. Honza nás pak potěšil dalším kvízem, který navíc opět navazuje na naše staré recenze. A pak tu pro vás máme rozhovor s Jardou Beckem, hudebním skladatelem a jedním z nejdůležitějších lidí stojících za hitem Beat Saber. Povídali jsme si v návaznosti na jeho odchod z Beat Games a plány do budoucna. Seznam témat 00:00 - Start 06:24 - Zábavný kvíz plný našeho vzpomínání na vlastní recenze 33:30 - Pozoruhodné výroky a zajímavé informace od soudu mezi FTC a Microsoftem 1:09:36 - Rozhovor s hudebním skladatelem Jardou Beckem o Beat Games, jeho odchodu i plánech do budoucna 1:44:35 - Závěrečný mišmaš

Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Minsku rovnou připomněla, že ani s jediným světovým politikem se Putin nesetkává tak často jako právě s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem – zejména po dobu trvání války na Ukrajině. Pozoruhodné na ní bylo, že ruský prezident v tomto případě cestoval do Běloruska, jinak jeho protějšek od roku 2019 vždy cestoval za ním – jen letos už sedmkrát.