Podcasts about Jesen

Oddaja Lahko noč, otroci! že 60 let vsak večer ob 19.45 na Prvem pospremi najmlajše v svet sanj. 12 novim pravljicam z našega natečaja lahko prisluhnete vsako sredo vse do 3. decembra, nocoj pa bomo premierno slišali pravljico Jesen, ki je želela postati pomlad avtorice Ines Kavgić v interpretaciji igralke Darje Reichman. Izbrana je bila med 945 pravljicami, ki so prispele na natečaj Radia Slovenija za izvirno slovensko pravljico. In kako je biti pomad? Kar naporno, ampak čudovito je in zelo barvno, čeprav nemirno … Pripoveduje: Darja Reichman. Avtorica besedila: Ines Kavgić. Avtor glasbe: Rudi Pančur. Mojstrica zvoka: Sonja Strenar. Režiser: Klemen Markovčič. Urednica oddaje Lahko noč, otroci!: Alja Verbole. Urednica Uredništva izobraževalnega, otroškega in mladinskega ter dokumentarno-feljtonskega programa: Špela Šebenik. Pravljica z natečaja za oddajo Lahko noč, otroci! 2021. Posneto v studiu 02 Radia Slovenija, junij 2025.

Každý rok musí záchranáři v Jeseníkách na hřebenech nově umístit až tři stovky tyčí. K jejich rozvozu používá záchranář Hejtmánek čtyřkolku s vozíkem.

Zadržet vodu v krajině, ale taky předcházet bleskovým povodním se snaží ochránci přírody a lesníci v Jeseníkách. V nevyužívaných lesních cestách tam nechali za pomocí bagru vyhloubit jámy.

Jesen je čas za spravilo pridelka, jesenske setve, sajenje česna, čebule, pa tudi pripravo vrta in rastlinjaka na zimo. V četrtkovem Svetovalnem servisu bo na vaša vprašanja o jesenskih opravilih na zelenjavnem vrtu odgovarjala dr. Ana Slatnar z Biotehniške fakultete. Pošljite jih na elektronski naslov prvi@rtvslo.si ali zapišite v obrazec na spletni strani prvi.rtvslo.si.

Jesen slika z rjavo, rdečo in rumeno barvo … Pripoveduje: Nina Valič. Napisal: Milan Petek. Posneto v studiih Radia Slovenija 1998.

No, pa je konec poletja. Sončni žarki nas sredi dneva še malo razvajajo, vse je še zeleno, dan pa je vse krajši. Mladina s svojimi polnimi torbami spet vrvi proti šoli. Pasjeljubci, ki so se prej na sprehodu skrivali pred sončnimi lisami, jih zdaj iščejo. Še malo, pa bo zadišalo po pečenem kostanju. Jesen je čas, ko si duša odpočije, ko se umirimo – tako kot narava. Še vedno pa smo družabni, zato vas to nedeljo zvečer Mojca Blažej Cirej spet vabi v svojo družbo.

Playlist: MPS Divandzije - O zitu mi pjevaj dragaHRT-A strana - Jesen stize dunjo mojaAna Stefok - Daj mi diko jabukuTS Zvona - Oguline da ti nije KlekaIvica Pepelko - Rane 90teMarkisa Kozic - Od Drave do Jadrana

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Právě před rokem pustošila povodeň obce na Jesenicku. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tehdy za spoluviníky označil tamní ekologické organizace. Ty dlouhodobě vystupovaly třeba proti stavbě přehrady v Nových Heřminovech, kterou v březnu místní odsouhlasili v referendu. „Není to porážka pro nás, ale pro všechny obyvatele kraje,“ tvrdí Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha v Jeseníkách.

Právě před rokem pustošila povodeň obce na Jesenicku. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tehdy za spoluviníky označil tamní ekologické organizace. Ty dlouhodobě vystupovaly třeba proti stavbě přehrady v Nových Heřminovech, kterou v březnu místní odsouhlasili v referendu. „Není to porážka pro nás, ale pro všechny obyvatele kraje,“ tvrdí Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha v Jeseníkách.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělnícikultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Magdalena Fajtová debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo, co je baví a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Benny Safdieho Mlátička, Jamese Gunna Strážci Galaxie, Roba Reinera Stůj při mě a Spike Jonze Onaseriály Dexter: Vkříšení, Peacemaker, The Paper, Kancl výstavu Striking fotografky Mary McCartney festival Jesnění (Jeseník)kapelu Mezi patry klid knihu Lei Ypi Indignity hru Valiant Hearts: The Great War

Celkem dvacet dětí od jednoho do tří let navštěvuje od září dvě nové dětské skupiny v Jeseníku. Sídlí v nově opravené městské vile, do které město investovalo přes 30 milionů korun. Část nákladů pokryly evropské fondy.

Kje drugje kot na vašem priljubljenem programu, v vaši priljubljeni analitični oddaji, se bo začela vroča politična jesen. Kar je vsaj malo smešen izraz. Jesen pride vsako leto, politika pa je ves čas tu. Tako danes debatiramo samo o tem, kaj je vroče. Zato pohitimo, da nas ne prehitijo. Ob koncu poletja so skupaj z jurčki po deželi vzniknili plakati Karla Erjavca. Mož je pred časom ustanovil novo stranko, ki se poigra z besedno zvezo »za-upanje«. Se pravi: Karl Erjavec nam bo omogočil upanje, le zaupati mu moramo. Kreativci, ki so se v oni agenciji domislili slogana, so imeli uspešno kreativno popoldne. Na plakatu ob tem še stoji, da gre za odpornega, vztrajnega in teflonskega politika, stranka Zaupanje pa se bo zavzemala za varno prihodnost. Glede na nacionalno vlogo medija se s tako minimalističnim premikom na politični sceni, kot je ustanovitev nove stranke, ne bi ukvarjali, če ne bi šlo za Karla. Res da ankete in analize in tudi politična konkurenca stranki Zaupanje ne prerokujejo ne dolgega, ne uspešnega življenja; notranji glas in večinsko mnenje znotraj redakcije naše skromne oddaje pa nas obvezujeta, da stranki posvetimo potrebno pozornost. Ker mogoče ne poznamo volilnega telesa, tako kot ga poznajo javnomnenjske agencije, zato pa volilno telo živimo in posledično razumemo. Hočemo povedati: »Karl Erjavec se je in se bo še vrnil. Večkrat.« Plakat in s tem Erjavec sam imata dve značilnosti. S prvo opravimo v stavku ali dveh. Da je odporen in vztrajen, še nekako razumemo; da sam sebe imenuje – kot mu je pred leti nadel vzdevek primestni šaljivec – teflonski, pa je nekoliko preveč. Po analogiji, da se teflona nič ne prime, tako naj bi tudi iz političnega bitja Karla Erjavca vse odletelo, se ne prijelo, sploh pa se na njem nič prismodilo. In Karl omogoča kuhanje skoraj brez maščobe. Ker duhovičenje – da se ga je treba lotevati samo s kuhalnico in bog ne daj v z vilicami, ker enkrat odluščen je karcinogen – ne vodi nikamor, se posvetimo drugi značilnosti plakata. To je doprsna podoba Karla Erjavca. V temni obleki, beli srajci, kravati in z značilno skrivnostnim nasmehom Mone Lize. Na tem mestu pa se začudeni ustavimo, kot se začudeno ustavlja na stotine Slovencev ob enem izmed Karlovih dvestotih plakatov. Karl je namreč videti izjemno dobro. Leta mu niso prišla do živega. Gladka, napeta koža, lepi lasje, sive oči. Koketna prečka. Človek je videti mladostno, zdravo in vitalno. Zaupanja vredna mešanica decembrskega dobrega moža in upravitelja parkirne hiše. Ob tem pa, če nas pogled in približevanje slike do velikosti piksla ne varata, Karel ni uporabil katerega digitalnih orodij, ki znajo manipulirati s fotografijami. Sicer dopuščamo možnost, da se kje na kakšnem podstrešju skriva slika, na kateri se stara v razpadajočega starca, a na plakatih je Karl imeniten. Iz česar izpeljujemo začetno tezo, da je stranka, ki jo vodi, resen kandidat za preboj parlamentarnega praga na bližajočih se volitvah. Vendar se moramo kljub temu vprašati, zakaj tako. Kajti slovenska politična zgodovina, vsaj tista neobremenjena in neodvisna, Karla ne pomni po kakšnih presežkih, ki bi jih žrtvoval na oltarju slovenske državnosti. Ves čas svojega političnega delovanja je bil drobnjakarski, kruhoborski populist, ki je za paravanom upokojenske agende krmaril bizarno politično strukturo, imenovano DESUS. Ampak – kot je večkrat dokazano – ima volilno telo izjemno kratek spomin, če že ne kratke pameti, in Karl Erjavec dva pika nula bo v sijoči podobi le še enkrat več zasijal na parlamentarnem nebu. Kar nas pripelje do ugotovitve, s katero velja odpreti vročo politično jesen. Slovenci kot volivci in kot politična bitja smo obsedeni s podobo. Ne z bistvom, s sržjo družbenih procesov, temveč s preprosto pojavnostjo, iz katere nato klepljemo svoje politične preference. Če položimo Karla na stran, si za trenutek poglejmo poroko premiera Goloba. Nikogar ni zanimalo bistvo poroke, ki je čustvena naklonjenost dveh oseb, temveč se je vsa Slovenija ukvarjala samo z njeno podobo. Kdo, kdaj, koliko in kje. Tako Karl svoje politične usode, modro, ni zaupal političnemu programu ali sklicevanju na svoje morebitne presežke v javnem delovanju. Ne, stavil je in stavi na podobo, vedoč, da Slovenci ne zmoremo pogledati onkraj vidnega. Karl Erjavec, ki je dobro videti na plakatih, bo dobro videti v parlamentu, na ministrstvu, morebiti celo na Erjavčevi cesti številka 17 … Kjerkoli se bo že pojavil, se z njegove teflonske podobe ne bodo samo odbijale afere in politični nasprotniki, temveč se – žalostno – nanj ne bo moglo navezati nič, kar bi bilo količkaj smiselno.

Dotaknili smo se tem, ki pogosto ostajajo v ozadju, a so za mnoge izmed nas izjemno pomembne – starost, sprejemanje staranja, osamljenost in življenje v domu za starejše. Naš gost je bil frančiškan in klinični psiholog p. dr. Christian Gostečnik. Skupaj s poslušalci smo razmišljali o tem, kako se soočiti s spremembami, ki jih prinaša staranje, kako ohraniti dostojanstvo in smisel v poznejših letih, kaj pomeni živeti v osamljenosti, kako jo preseči ter kako lahko domovi za starejše postanejo prostor topline, ne le bivanja.

Severna polobla se počasi poslavlja od poletja; slovo je polno tveganj in skrbi o tem, kaj prinašata jesen in zima. Nedavni sestanek predsednikov ZDA in Rusije Donalda Trumpa in Vladimirja Putina na Aljaski ni prinesel napredka na poti k miru. Izraelska vlada še naprej načrtuje obsežnejši vstop v Gazo, ta teden je v protiterorističnem napadu, kot ga imenuje, na bolnišnico Naser, ubila vsaj 20 ljudi, med temi 5 novinarjev. Franciji se obeta nova politična kriza, potem ko je francoski premier Francois Bayrou napovedal glasovanje o zaupnici. Bayrou vodi manjšinsko vlado, pripravil je varčevalni proračun, ki mu nasprotujejo tako na levici kot na desnici. Po Labirintih sveta vas bo tokrat popeljal Matjaž Trošt.

Hrvatski nogomet bi nakon dugo vremena mogao imati čak tri predstavnika u Europi. Hrvatski košarkaši izborili kvalifikacije za Svjetsko prvenstvo 2027. godine.

Na Studničním vrchu nad Jeseníkem vyvěrají desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz.

Už jste někdy ochutnali Jeseníky všemi smysly? Jestli ne, tak se s námi teď vydejte do Vzdělávacího centra Více ve mlýně Karlovice. Tedy do budovy bývalého průmyslového mlýna v Karlovicích na Bruntálsku.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

V budově městského úřadu v ulici Karla Čapka v Jeseníku fungují zhruba měsíc dva nové platební automaty. Občané je mohou využít k bezhotovostní úhradě vybraných městských poplatků.

S příchodem letních prázdnin začíná pro horské záchranáře v Jeseníkách jedna z nejnáročnějších období roku. Do hor míří tisíce turistů, často i s malými dětmi.

Doma se cítí v Jeseníkách a nedá na ně dopustit. Ale dokáže se naladit snad na jakékoli hory. Himálaj, Duhové hory na Islandu, Alpy, sever Evropy, Gruzie… Cestovatelka a průvodkyně Tereza Flesarová má ráda hory v zimě i v létě.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.

Olomoucký kraj spustí 18. srpna druhé kolo prodeje zvýhodněných pobytů v povodněmi zasažených Jeseníkách. Hejtmanství na projekt opět vyčlenilo pět milionů korun, stejnou částkou přispěje i ministerstvo pro místní rozvoj.

Jedno z nejpůsobivějších a nejnavštěvovanějších míst v Jeseníkách. V letní sezóně schůdná, ale strmá turistická trasa vede po skalách přes můstky, dřevěné schody a žebříky, kaňonem od Karlovy Studánky k chatě Barborka, odkud lze pokračovat k vrcholu Pradědu.

Některé stanice horské služby v Jeseníkách se potýkají s nedostatkem dobrovolných členů. Vedení záchranářů proto uspořádalo v zimě nábor. Zájemce, kteří se do něj přihlásili, nyní školí.

Má dnešní cesta od Pradědu na Hanou se zastaví v srdci Nízkého Jeseníku, kde odpradávna leží město Potštát. Toto pozoruhodné sídlo má krásné náměstím, které dokladuje vyloženě městský charakter původní zástavby a v jeho středu se nachází unikátní památka - hodinová věž.

Většina skiareálů v Jeseníkách už ukončila zimní provoz. I když přírodního sněhu nebylo mnoho, díky chladnému počasí se dařilo udržet sjezdovky v dobrém stavu. Provozovatelé hodnotí letošní sezónu jako velmi úspěšnou.

Provozovatelé některých ski areálů v Jeseníkách ukončí o víkendu zimní sezonu. Lidé si zalyžují naposledy například v horském středisku Paprsek.

V městské budově v Dukelské ulici v Jeseníku začnou od nového školního roku fungovat dvě dětské skupiny pro děti od jednoho do šesti let.