Podcasts about Jesen

Pokud plánujete letní dovolenou v Jeseníkách a zatím nemáte zajištěné ubytování, čtěte dál. Dozvíte se, jak to vypadá s obsazeností místních chat, hotelů a penzionů během prázdnin.

Co to vlastně znamená, že se člověk někde narodil? Definuje ho to napořád, nebo naopak, když z místa narození odejde a začne žít v Praze, Íránu, Vídni, nebo Jeseníkách, stane se z něj někdo jiný, nebo navždy zůstane třeba Kroměřížanem? A když se občas do rodného města znova podívá, náhodou, nebo přijede na oslavu šedesátých narozenin... Co na to ostatní rodáci a co na to on?

Co to vlastně znamená, že se člověk někde narodil? Definuje ho to napořád, nebo naopak, když z místa narození odejde a začne žít v Praze, Íránu, Vídni, nebo Jeseníkách, stane se z něj někdo jiný, nebo navždy zůstane třeba Kroměřížanem? A když se občas do rodného města znova podívá, náhodou, nebo přijede na oslavu šedesátých narozenin... Co na to ostatní rodáci a co na to on?Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

V této epizodě podcastu Jsem Pilot si povídáme s Janem Barančíkem alias Dronista o tom, jak se z práce s kamerou dostal k dronům, FPV a profesionálním indoor průletům. Řeč bude i o Jeseníkách, bezpečnosti, postprodukci, kalendářích, failech, budoucnosti...Honzův IG ▶️ https://www.instagram.com/janbarancik_dronista/Honzův YT ▶️ https://www.youtube.com/@DRONISTAHonzův 2. YT▶️ https://www.youtube.com/@InfinitySkiesDejf IG ▶️ https://www.instagram.com/dejfvaclavik/Dejf TikTok ▶️ https://www.tiktok.com/@dejfvaclavikWeb ▶️ https://dejfvaclavik.cz/

Badatel, spisovatel, pramenář, geolog a lezec po horách Lukáš Abt se 25 let usilovně věnuje obnově jesenických pramenů. Vydal i jejich atlas. Kromě toho se nejen hory a historii snaží přibližovat široké veřejnosti cyklem obrazových encyklopedií - Čti Jeseníky, Čti Rychleby a Králický Sněžník nebo Lipová-lázně. Čti!Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piše Robi Šabec, bere Jure Franko. Z izrazom svinčena leta (italijansko anni di piombo) je v zgodovini Italije označeno nemirno politično obdobje od konca šestdesetih do prve polovice osemdesetih let 20. stoletja, ko so predvsem fašistične teroristične skupine izvajale številne ugrabitve in bombne atentate. Na političnem prizorišču je bil cilj vseskozi jasen: državo je bilo treba obvarovati, kot zadnjo braniteljico pred deželami 'bogoskrunskega komunizma'. Očuvati jo je bilo treba pred levico in to na vsak način – tudi z uporabo že v drugi svetovni vojni preverjenega fašističnega nasilja. Če je to veljalo za Italijo, je še toliko bolj očitno držalo za mesta neposredno ob meji. Kot je navedeno v samem naslovu romana Trst, 1974, je osrednje dogajanje romana postavljeno v srčiko italijanskih svinčenih let, v leto ko je bilo, kot navaja avtor Massimiliano Stefani, na Apeninskem polotoku na političnem prizorišču izjemno napeto. Pomlad se je začela s sojenjem šestim skrajnim desničarjem za pokol v Peteanu dve leti prej. Štirinajst dni pred tem se je v Catanzaru začelo sojenje za pokol na Trgu Fontana v Milanu leta 1969, ki so ga izvedli člani fašistične organizacije Ordine Nuovo. Prav s tem krvavim dogodkom naj bi se začela italijanska svinčena leta, ki so močno zaznamovala tudi dogajanje v Trstu. Deževnega večera 27. aprila je pri Svetem Ivanu v Trstu na slovenski šoli odjeknila eksplozija – bombo so podtaknili fašistični skrajneži. In prav ta prizor (ob orisih predhodno navedenih atentatov) je pisatelj uporabil kot uvod v roman Trst, 1974 oziroma v razdelek Pomlad. Delo je namreč razdeljeno na tri večje razdelke: Pomlad, Poletje in Jesen, ki jih spremljajo dodana uvodna poglavja, s katerimi avtor osredotočeno predstavi dogajanja v Trstu, ob tem pa izpiše še širšo družbenopolitično situacijo v Italiji. Tovrstni dinamiki ostaja zvest vse do konca. Tudi Poletje se začne burno: uvodno poglavje Italicus govori o enem najhujših bombnih atentatov, ki so kdajkoli pretresli Italijo. 4. avgusta ponoči je na vlaku, ki je iz Rima peljal v München, eksplodirala bomba. Umrlo je 12 ljudi, 48 potnikov pa je bilo hudo ranjenih. Čeprav je odgovornost za atentat prevzela že znana fašistična skupina Ordine Nero, krivcev za tragedijo niso nikoli izsledili. Zadnji razdelek romana (sklene ga le še končni epilog z naslovom Božič) se začne z jesenjo in s prihodom režiserja, pesnika, pisatelja in gledališkega ustvarjalca Piera Paola Pasolinija na konferenco v tržaški študentski dom. Prihod slavnega režiserja je pomemben vsaj iz dveh vidikov. Bil je izpričan levičar in zagrizen borec proti fašizmu, leto zatem pa umorjen verjetno prav zaradi ekstremne kritike fašizma v znamenitem filmskem delu Salò ali 120 dni Sodome. Če k temu dodamo še enega izmed protagonistov romana, istospolno usmerjenega mladeniča Lorenza, pa je prihod slavnega pesnika v »mesto v zalivu« še toliko bolj utemeljen. Dodatno dinamiko dogajanja v romanu je Massimiliano Stefani vnesel še s sprva zapriseženim tržaškim fašistom Ruggerom, ki se zaljubi v Majo, Slovenko po rodu, ta pa v svojem ljubezenskem hrepenenju koleba med njim in študentom, komunističnim aktivistom Maurom. Tu je še Majin brat Saša, ki v zgodbo vključi lokalnega norca Angela in z njim potrebno psihiatrično sceno, družno s psihiatrom Francom Basaglio, s katerim je pisatelj zaokrožil dodobra naphane tržaške razmere sredi sedemdesetih let. V tako nastavljeni atmosferi avtor poznavalsko drsi med ideološkimi nasprotji, nacionalistično-fašističnimi ekscesi in čustvenimi mladostniškimi iskanji identitete. Poudarjajo jih precizni opisi tržaško-italijanskega vsakdana, saj vključujejo vse od bencinskih bonov do tedaj priljubljenih televizijskih oddaj. Pisatelj nas zanesljivo vodi po mestnem središču in okolici, od doline Glinščice prek Barkovelj k Sv Ivanu, v Ljudski vrt, pa vse do znamenite promenade na Ulici 20. september, kjer je bil njega dni tudi sedež fašistične drhali. Predstavlja nam romaneskno potovanje po večnarodnostnem in očarljivem, pogosto tudi strašljivem Trstu, prežetem z nemiri in družbenopolitičnimi napetostmi sedemdesetih let. Delo, ki je kar se da mogoče vpeto v konkreten čas in prostor, se pravi Trst, 1974 kot Italija v malem.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Na kopci jménem Strážná nad obcí Přemyslovice na Prostějovsku v Olomouckém kraji se tyčí rozhledna z modřínového dřeva. A je patřičně zpevněná, aby ji nepotkaly podobné problémy jako nedalekou rozhlednu na Velkém Kosíři, která po třinácti letech půjde k zemi. Rozhledna na Strážné nabízí výhledy nejen do blízkého okolí, ale i na vzdálené kopce Jeseníků.

Železnice vedoucí ze Zábřeha do Sobotína přivedla pod Jeseníky poprvé možnost rychlé a poměrně levné přepravy osob i nákladu. Ne náhodu za její výstavbou stáli jedni z největších stavitelů železnic v tehdejší monarchii, bratři Kleinové.

Jeseníky miluje. Netají se tím, že kdyby to bylo jen trochu možné, tak do nich odjede a už se nevrátí. Protože to nejde, tak o nich Jiří Glonek sbírá materiály a publikuje. Vydal knihy Na Jeseníky a Na Jeseníky v zimě, ze které se čtenáři dozvídají, jak významnou roli hory v minulosti hrály ve středoevropské historii zimních sportů.

Na světě je kolem pěti set restaurací s dvěma michelinskými hvězdami. Jako v první v Česku se jimi může pyšnit šéfkuchař restaurace Papilio Jan Knedla. V rozhovoru vzpomíná, že první kuchyně, které ho v životě ovlivnily, patřily jeho babičkám z Litomyšle a z Jeseníku. Jeho kuchyni nyní objevuje klientela z celého světa. V čem jsou restaurace s dvěma hvězdami unikátní?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na světě je kolem pěti set restaurací s dvěma michelinskými hvězdami. Jako v první v Česku se jimi může pyšnit šéfkuchař restaurace Papilio Jan Knedla. V rozhovoru vzpomíná, že první kuchyně, které ho v životě ovlivnily, patřily jeho babičkám z Litomyšle a z Jeseníku. Jeho kuchyni nyní objevuje klientela z celého světa. V čem jsou restaurace s dvěma hvězdami unikátní?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom, že jsou Vánoce za dveřmi, není pochyb a možná i vy plánujete ve svátcích dovolenou či výlet do Jeseníků. Jak to tam aktuálně vypadá, jsou připravené nějaké novinky na zimní sezonu?

Vysoký zájem o silvestrovské pobyty registrují letos majitelé a provozovatelé hotelů a penzionů v Jeseníkách. Mnohé z nich jsou už na závěr roku vyprodané.

Vysoký zájem o silvestrovské pobyty registrují letos majitelé a provozovatelé hotelů a penzionů v Jeseníkách. Mnohé z nich jsou už na závěr roku vyprodané. Podobně je tomu, i co se týče chat a chalup k pronájmu.

I když je zima spíš časem, kdy se příroda ukládá ke spánku, může každý, kdo chce poznat přírodní krásy, navštívit Vlastivědné muzeum Jesenicka, které sídlí v areálu Vodní tvrze ve městě Jeseníku v Olomouckém kraji. Muzeum totiž v listopadu 2025 otevřelo zcela novou stálou expozici jesenické přírody.

I když je zima spíš časem, kdy se příroda ukládá ke spánku, může každý, kdo chce poznat přírodní krásy, navštívit Vlastivědné muzeum Jesenicka, které sídlí v areálu Vodní tvrze ve městě Jeseníku v Olomouckém kraji. Muzeum totiž v listopadu 2025 otevřelo zcela novou stálou expozici jesenické přírody.

Do funkce nastoupil Robert Neugebauer letos v červenci, zkušeností už měl ale mnoho. Nejen z olomoucké Arcidiecézní charity, ale také z Charity Javorník, resp. Centra sociálních služeb v Jeseníku.

„Pro vysvětlení dění okolo revolučního roku 1989 je potřeba vědět, jaké to bylo za První republiky, co se dělo okolo Mnichova, následně Února 1948 a jaký byl charakter komunistického režimu v Československu,“ je přesvědčený Tomáš Svoboda, jehož aprobací na Gymnáziu Jeseník je český jazyk a dějepis.

Turisté by neměli při výletech do vrcholových partiích Jeseníků podceňovat svoji výbavu. Upozorňují na to záchranáři.

Laura Angeloni"Il sensitivo"Markéta PilátováMiraggi Edizioniwww.miraggiedizioni.itSui nebbiosi e selvaggi monti Jeseníky, nella Moravia settentrionale, due uomini dotati di capacità paranormali affrontano una lotta implacabile tra la luce e l'oscurità.Mirek, terapeuta e guaritore, e Rudy, un tempo – sotto il regime comunista, per quanto il fatto possa apparire curioso –  impiegato presso l'Istituto per lo studio dei fenomeni paranormali, sono accomunati dal fatto di possedere doti da sensitivo, che ognuno affronta e utilizza in modo diverso. Già alle prese con un mistero che mina la vita di entrambi, i due si vedono interpellati dalla bellissima e misteriosa Majka, alias Evangelina, che chiede il loro aiuto per risolvere un suo profondo dilemma personale. Nessuno dei due offre tuttavia il suo sostegno in modo completamente altruistico, e la trama che si sviluppa assume i toni di un thriller.La storia si dipana, oltre che sui monti Jeseníky, al di fuori della realtà tangibile, in mondi paralleli, nei palazzi mentali propri e altrui, in cui fanno la loro comparsa, indifferentemente, persone in carne e ossa e altre da tempo defunte ma non per questo meno “ vivaci ”.Il sensitivo, pur nella particolarità del suo tema, è un romanzo che si mantiene ancorato alla realtà e alla storia, anche se non mancano elementi che riconducono al realismo magico, a cui Markéta Pilátová si è dedicata spesso nella sua produzione letteraria.Markéta Pilátová (1973) è una scrittrice, giornalista e traduttrice ceca. È autrice di libri per bambini, di reportage e di diversi romanzi, tra cui Tsunami blues, (2014), Má nejmilejší kniha (2009, Il mio libro preferito), Hrdina od Madridu (2016, L'eroe di Madrid) e, tradotto in italiano, Žluté oči vedou domů (2007, In qualcosa dovremo pur somigliarci, Atmosphere, 2017, sempre con la traduzione di Laura Angeloni). In questa collana è uscito il suo romanzo Con Bata nella giungla (2020), tradotto da Alessandro De Vito. Dopo aver vissuto e lavorato per diversi anni in Brasile, dove insegnava il ceco ai discendenti degli emigrati cecoslovacchi delle città fondate dai Baťa intorno alle loro fabbriche, è ritornata in Repubblica Ceca, ed è una delle scrittrici ceche contemporanee di maggior successo.Laura Angeloni nasce a Firenze nel 1970. Sposata con tre figlie, vive attualmente a Genzano di Roma. Laureata in Lingue e Letterature Straniere presso l'Università La Sapienza di Roma, lavora dal 2004 come traduttrice letteraria dal ceco. Ha tradotto in italiano romanzi di autori quali Jáchym Topol, Petra Hůlova, Kateřina Tučková, Emil Hakl, Petr Král, Tereza Boučková, Bianca Bellová, per le case editrici Einaudi, Baldini Castoldi, Atmosphere, Keller, e naturalmente Miraggi. Nel 2007 ha pubblicato il romanzo Il viaggio di Anna per la Azimut Libri, e nel 2015 il romanzo Dare il resto e poi sorridere per Echos Edizioni.Diventa un supporter di questo podcast: https://www.spreaker.com/podcast/il-posto-delle-parole--1487855/support.IL POSTO DELLE PAROLEascoltare fa pensarehttps://ilpostodelleparole.it/

Oddaja Lahko noč, otroci! že 60 let vsak večer ob 19.45 na Prvem pospremi najmlajše v svet sanj. 12 novim pravljicam z našega natečaja lahko prisluhnete vsako sredo vse do 3. decembra, nocoj pa bomo premierno slišali pravljico Jesen, ki je želela postati pomlad avtorice Ines Kavgić v interpretaciji igralke Darje Reichman. Izbrana je bila med 945 pravljicami, ki so prispele na natečaj Radia Slovenija za izvirno slovensko pravljico. In kako je biti pomad? Kar naporno, ampak čudovito je in zelo barvno, čeprav nemirno … Pripoveduje: Darja Reichman. Avtorica besedila: Ines Kavgić. Avtor glasbe: Rudi Pančur. Mojstrica zvoka: Sonja Strenar. Režiser: Klemen Markovčič. Urednica oddaje Lahko noč, otroci!: Alja Verbole. Urednica Uredništva izobraževalnega, otroškega in mladinskega ter dokumentarno-feljtonskega programa: Špela Šebenik. Pravljica z natečaja za oddajo Lahko noč, otroci! 2021. Posneto v studiu 02 Radia Slovenija, junij 2025.

Každý rok musí záchranáři v Jeseníkách na hřebenech nově umístit až tři stovky tyčí. K jejich rozvozu používá záchranář Hejtmánek čtyřkolku s vozíkem.

Zadržet vodu v krajině, ale taky předcházet bleskovým povodním se snaží ochránci přírody a lesníci v Jeseníkách. V nevyužívaných lesních cestách tam nechali za pomocí bagru vyhloubit jámy.

Jesen je čas za spravilo pridelka, jesenske setve, sajenje česna, čebule, pa tudi pripravo vrta in rastlinjaka na zimo. V četrtkovem Svetovalnem servisu bo na vaša vprašanja o jesenskih opravilih na zelenjavnem vrtu odgovarjala dr. Ana Slatnar z Biotehniške fakultete. Pošljite jih na elektronski naslov prvi@rtvslo.si ali zapišite v obrazec na spletni strani prvi.rtvslo.si.

Jesen slika z rjavo, rdečo in rumeno barvo … Pripoveduje: Nina Valič. Napisal: Milan Petek. Posneto v studiih Radia Slovenija 1998.

Playlist: MPS Divandzije - O zitu mi pjevaj dragaHRT-A strana - Jesen stize dunjo mojaAna Stefok - Daj mi diko jabukuTS Zvona - Oguline da ti nije KlekaIvica Pepelko - Rane 90teMarkisa Kozic - Od Drave do Jadrana

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.

Právě před rokem pustošila povodeň obce na Jesenicku. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tehdy za spoluviníky označil tamní ekologické organizace. Ty dlouhodobě vystupovaly třeba proti stavbě přehrady v Nových Heřminovech, kterou v březnu místní odsouhlasili v referendu. „Není to porážka pro nás, ale pro všechny obyvatele kraje,“ tvrdí Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha v Jeseníkách.

Celkem dvacet dětí od jednoho do tří let navštěvuje od září dvě nové dětské skupiny v Jeseníku. Sídlí v nově opravené městské vile, do které město investovalo přes 30 milionů korun. Část nákladů pokryly evropské fondy.