POPULARITY
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Sedm a půl metru vysoký strom má úplně holé větve, zbyly na něm pouze šišky. Původně byl určený k likvidaci.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Nedávný objev základů historické šibenice v Tišnově na Brněnsku vedl ke vzniku pozoruhodné naučné stezky, která mapuje cestu hrdelního práva v tomto jihomoravském městě. Začíná u radnice a končí pod kopcem Klucanina, na kterém kdysi šibenice stála. Sedm zastavení symbolizuje sedm smrtelných hříchů a přidáno je k nim i sedm ctností. Nenáročná trasa je dlouhá necelé tři kilometry.
Sedm měsíců v sedle kola, start na jihu Afriky a cesta dál směrem k rodným Prachaticím. Strastiplnou jízdu má čerstvě za sebou cestovatel Tadeáš Šíma. Až na jih Čech sice nedojel, protože kvůli válce v Súdánu musel změnit plány, přesto má nespočet zážitků a poprvé si vyzkoušel roli rozhlasáka.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Testovací provoz potrvá zhruba půl roku. S vozy lze jezdit kamkoli i do zahraničí, maximální doba výpůjčky je 10 dní. V ceně je palivo, pojištění, dálniční známka i servis.
Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.
Kdo by neznal kultovní film Sedm let v Tibetu s okouzlujícím Bradem Pittem, který pojednává o přátelství Evropana s dospívajícím dalajlámou. My vám dnes ale představíme neziskovou organizaci Most pro Tibet, která už přes 20 let svými projekty pomáhá v této zemi, podporuje vzdělání tamních dětí, zlepšování životních podmínek a zachování kultury a tradic Tibetu. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kdo by neznal kultovní film Sedm let v Tibetu s okouzlujícím Bradem Pittem, který pojednává o přátelství Evropana s dospívajícím dalajlámou. My vám dnes ale představíme neziskovou organizaci Most pro Tibet, která už přes 20 let svými projekty pomáhá v této zemi, podporuje vzdělání tamních dětí, zlepšování životních podmínek a zachování kultury a tradic Tibetu.
„Kingdom Come: Deliverance II má ten dabing fakt obrovský, strašně propracovaný a nádherně řemeslně udělaný,“ myslí si dabér, moderátor a režisér Richard Wágner, který se stal hlasem hlavní postavy Jindřicha ze Skalice.
„Kingdom Come: Deliverance II má ten dabing fakt obrovský, strašně propracovaný a nádherně řemeslně udělaný,“ myslí si dabér, moderátor a režisér Richard Wágner, který se stal hlasem hlavní postavy Jindřicha ze Skalice.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Spisovatel, publicista a horolezec Lubomír Vejražka se už dvacet let věnuje osudům politických vězňů a jejich rodin. Sedm let psal knihu svou první knihu s tímto tématem a následovaly další dvě. Jak vypadají jeho přednášky ve školách? A co chystá ve spolupráci s pedagogy?Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Když prodáváte brambory na baličku za korunu padesát nebo za dvě a náklady máte třeba okolo čtyř, tak je to jednoduchý výpočet,“ stěžuje si zemědělec Josef Diviš z farmy Selekta Pacov.
Ideální program na druhý rande? Minigolf. Challenge pro Natku a Dana: Vašek donesl snídani. Zdrogovaný muž rozdával v Praze 120k. A my tě zveme na Fajn lyžák! Ve WAKE UP SHOW.
Místo, jako je tohle, nespíš můžete znát z nějakého televizního seriálu. Dispečink záchranářů. Tady zachraňují lidské životy. Neúnavně, s maximálním nasazením, sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně. Pracovníci pražské záchranné služby zaznamenají každoročně tisíců příběhů – od běžných nevolností, přes zástavy srdce až po asistenci u domácích porodů. A nejraději mají ty s dobrým koncem…Všechny díly podcastu Urgent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sedmá epizoda podcastu „V producentské dílně“ vznikla na velmi netradičním místě. Milan Cimfe mě pozval do své obytné dodávky, která je vybavená vším potřebným pro natáčení podcastu. A musím říct, že když jsem pak slyšel výsledný zvuk, okamžitě mi došlo, že tenhle člověk prostě umí vykouzlit perfektní zvuk kdykoli, kdekoli a s jakýmkoli vybavením. No a když má po ruce technologie svého domácího studia Sono Records, tak se dějou věci. Na seznamu kapel, se kterými Milan spolupracoval, najdete spoustu velkých jmen: Kabát, Čechomor, Divokej Bill, Lucie, Pražský výběr, Iva Bittová, Lenka Dusilová, David Koller nebo Clarinet Factory. A to je jen velmi zkrácený výčet. Milan stál u zrodu nahrávek, které se staly součástí české hudební historie a které mnozí z nás poslouchají už desítky let. Zároveň ale rozhodně nežije z minulých úspěchů. Kromě své zvukařské a producentské práce je aktivním muzikantem, rád cestuje a pravidelně se věnuje živému zvučení, v těchto dnech s kapelou Pražský výběr. Neustále hledá nové výzvy, učí se nové věci a, jak sám v podcastu zmiňuje, i po pětatřiceti letech v oboru má pocit, že je teprve na začátku svého průzkumu světa zvuku. „Produkovali jsme v době, kdy se slovo producent v ČR ještě nepoužívalo,“ říká Milan Cimfe. Milan Cimfe nemohl mezi hosty Producentské dílny chybět, byl to totiž on a jeho kolega Pavel Karlík, kteří stáli u samotných počátků hudební produkce u nás. A tím jsme celý rozhovor zahájili. Bavili jsme se o jeho zvukařských i producentských začátcích, o tom, jak náročné bylo natáčení na pás bez vymožeností a berliček dnešního digitálního záznamu a editace. Milan mi vysvětlil, co jsou takzvané Radiohead moments a jak důležité je mít řemeslo dokonale zvládnuté, aby technické překážky nebrzdily kreativitu při práci s kapelou. Mluvili jsme o tom, jestli je jako producent přísný, a dostali jsme se i ke konkrétní spolupráci s kapelou Trautenberk. Jeden den Zdeněk Liška a druhý den Kabáti Milanův žánrový záběr je obrovský a ta pestrost je jedna z věcí, kterou má na svojí práci nejraději. Milan v rozhovoru vyzdvihl také práci svého kolegy Pavla Karlíka, který má zásluhu na mimořádné technické kvalitě studia Sono a na tom, že se z něj stalo jedno z nejlépe vybavených nahrávacích míst ve střední Evropě. Právě díky jeho preciznosti, zkušenostem a neustálé snaze posouvat hranice zvuku dokáže Sono držet krok se světovou špičkou. Ptal jsem se Milana, jak pracuje při nahrávání se zvukem elektrických kytar. V závěru jsme se bavili o tom, co by poradil mladým lidem, kteří se chtějí živit zvukem nebo hudební produkcí. Když jsem editoval tuhle epizodu, uvědomil jsem si, že vlastně není co vystřihnout. Každá minuta našeho povídání měla svůj smysl, každá Milanova odpověď v sobě nesla obrovský kus zkušenosti, nadhledu a humoru. Bylo by mi líto cokoli zkracovat, i proto je sedmá epizoda o něco delší než ty předchozí. Rozhovor s Milanem plynul naprosto přirozeně, jako bych se bavil se starým známým. Měl jsem pocit, že bych s ním mohl mluvit ještě hodiny o zvuku, hudbě, o řemesle i o životě kolem studia. A právě proto vás chci pozvat k poslechu celé epizody. Udělejte si chvíli klidu, pusťte si ji v autě, při cestě do práce nebo jen tak doma na sluchátka. Věřím, že vás rozhovor s Milanem vtáhne stejně jako mě a že si z něj odnesete nejen zajímavosti o světě nahrávání, ale i třeba kus inspirace k vlastní tvorbě.
„Když mám v noci chuť na sladké, vezmu si tvaroh,“ říká Michaela, která v menopauze přibrala deset kilogramů. O správné výživě a výživě po čtyřicítce s RNDr. Pavlem Suchánkem.
„Když mám v noci chuť na sladké, vezmu si tvaroh,“ říká Michaela, která v menopauze přibrala deset kilogramů. O správné výživě a výživě po čtyřicítce s RNDr. Pavlem Suchánkem.
„Model chování přechází z generace na generaci, říkáme tomu, že každá rodina má svou mentalitu, svého ducha, který jako bychom také dědili, tedy nejenom genetiku, ale taky dědíme určité způsoby chování,“ vysvětluje dětský psychiatr Maxmilián Kašparů v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 28.09.2025, www.RadioUniversum.cz
„Sedm let na lodích bylo těžkých, ale dalo mi to hodně. Na vojnu jsem nešel, dostal jsem modrou knížku, ale tohle byla taková druhá vojenská služba. Naučilo mě to disciplíně a udělalo ze mě dobrého manažera. Ale začátky byly drsné,“ svěřuje se Tereze Kostkové. „První cesta byla do Grónska, hned jsme chytli obrovskou bouři a mně bylo strašně špatně. Říkal jsem si, že vystoupím,“ směje se dnes.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Sedm let na lodích bylo těžkých, ale dalo mi to hodně. Na vojnu jsem nešel, dostal jsem modrou knížku, ale tohle byla taková druhá vojenská služba. Naučilo mě to disciplíně a udělalo ze mě dobrého manažera. Ale začátky byly drsné,“ svěřuje se Tereze Kostkové. „První cesta byla do Grónska, hned jsme chytli obrovskou bouři a mně bylo strašně špatně. Říkal jsem si, že vystoupím,“ směje se dnes.
Sedm let jsme čekali na vytoužený Hollow Knight: Silksong, který opět pozvedl žánr metroidvanií na výsluní. Žánr, který nese jméno po slavné hře na NES už od roku 1986. O Silksongu a všech důležitých zástupcích se pobaví Aleš, Jakub a Šárka.
Káže kazatel Václav Vondrášek.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Káže kazatel Václav Vondrášek.
Sedm až osm tisíc koláčů napečou pekařky v Bořicích na Domažlicku na tradiční Chodské slavnosti. Péct začaly ve čtvrtek ráno a skončí v sobotu v poledne.
Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.
Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.
Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.
Zvon o průměru 110 centimetrů je ze zmíněných sedmi nejtěžší. Vážit má 750 kilogramů, pojmenovaný je po svatém Josefovi.
Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.
Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický.
Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.
Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.
Chybí nám hladoví lidé, ne lidé s nápadem. Alespoň to tvrdí o české startupové scéně Vojta Roček z investiční společnosti Presto Ventures ve Forbes Byznys podcastu. Je to nestandardní tržní situace. Venture kapitál a obranný průmysl si dlouho nezamávaly ani z jedoucího vlaku, přesto teď vytvářejí asi nejživelnější a nejdynamičtější byznysový segment. Fondy zaměřené na obranný průmysl vznikají po celé Evropě, pochopitelně ale velká část z nich nabízí hlavně peníze, zatímco oborové know-how chybí. To není případ Presto Tech Horizons, fondu, který investiční společnost Presto Ventures vytvořila spolu se zbrojním impériem CSG Michala Strnada. Kde se bere nechuť akademického sektoru spolupracovat intenzivněji se soukromým sektorem? Které startupy jsou dnes v obraně nejperspektivnější? Proč jsou startupy v obranném průmyslu tajnůstkáři a občas si trochu honí triko? To vše se dozvíte ve Forbes Byznys podcastu.
Lanovka z Janských Lázní na Černou horu je nejdelší kabinovou lanovou dráhou v Česku. Současná kabinová lanová dráha je historicky už třetí v pořadí.
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.
Sedm měsíců před volbami šíří hnutí ANO po republice své reklamy na billboardech a digitálních plochách. Petr Fiala (ODS) je na nich popisovaný, jako ten „nejhorší premiér na světě“. Začíná tvrdá, ostrá fáze kampaně, ve které si opozice zcela zjevně nebude brát žádné servítky.