Podcasts about sedm

Desítky studentů z Rumunska, Kazachstánu, Ukrajiny a také z Čech a Slovenska pobývají v podhůří Krkonoš na mezinárodním táboře. Sedm desítek studentů z 12 zemí patří ve svých domovech do německých menšin a teď společně pobývají na táboře v krkonošském Žacléři.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.

Zvon o průměru 110 centimetrů je ze zmíněných sedmi nejtěžší. Vážit má 750 kilogramů, pojmenovaný je po svatém Josefovi.

Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.

Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

S dentální hygienistkou Petrou Křížovou tentokrát probíráme jedno choulostivé téma, a tím je zápach z úst. Jeho odborný název zní halitóza a může nepříjemně ovlivnit naše sebevědomí.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S dentální hygienistkou Petrou Křížovou tentokrát probíráme jedno choulostivé téma, a tím je zápach z úst. Jeho odborný název zní halitóza a může nepříjemně ovlivnit naše sebevědomí.

Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický.

Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Chybí nám hladoví lidé, ne lidé s nápadem. Alespoň to tvrdí o české startupové scéně Vojta Roček z investiční společnosti Presto Ventures ve Forbes Byznys podcastu. Je to nestandardní tržní situace. Venture kapitál a obranný průmysl si dlouho nezamávaly ani z jedoucího vlaku, přesto teď vytvářejí asi nejživelnější a nejdynamičtější byznysový segment. Fondy zaměřené na obranný průmysl vznikají po celé Evropě, pochopitelně ale velká část z nich nabízí hlavně peníze, zatímco oborové know-how chybí. To není případ Presto Tech Horizons, fondu, který investiční společnost Presto Ventures vytvořila spolu se zbrojním impériem CSG Michala Strnada. Kde se bere nechuť akademického sektoru spolupracovat intenzivněji se soukromým sektorem? Které startupy jsou dnes v obraně nejperspektivnější? Proč jsou startupy v obranném průmyslu tajnůstkáři a občas si trochu honí triko? To vše se dozvíte ve Forbes Byznys podcastu.

Skočte si aspoň pro jedno orosený a poslouchejte nejžhavější novinky rockující country i vidláckýho rocku! V dnešním playlistu na vás čekají hvězdy jako Whiskey Myers či Cody Jinks a skvělý texaský honkytonk v podání Weldona Hensona.

Americký herec, režisér a producent Clint Eastwood je monumentem americké i světové kinematografie. Narodil se 31. května 1930. Před kamerou se pohybuje neuvěřitelných sedm desetiletí, režisérem je půl století. Získal nespočet ocenění, včetně čtyř Oscarů za režii i nejlepší film. Filmy Clinta Estwooda působí na první pohled nenápadně, jsou ale psychologicky propracované a plné emocí. Když v některém z nich ztvární hlavní roli, znamená to téměř stoprocentní úspěch.

Americký herec, režisér a producent Clint Eastwood je monumentem americké i světové kinematografie. Narodil se 31. května 1930. Před kamerou se pohybuje neuvěřitelných sedm desetiletí, režisérem je půl století. Získal nespočet ocenění, včetně čtyř Oscarů za režii i nejlepší film. Filmy Clinta Estwooda působí na první pohled nenápadně, jsou ale psychologicky propracované a plné emocí. Když v některém z nich ztvární hlavní roli, znamená to téměř stoprocentní úspěch.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Lanovka z Janských Lázní na Černou horu je nejdelší kabinovou lanovou dráhou v Česku. Současná kabinová lanová dráha je historicky už třetí v pořadí.

Lanovka z Janských Lázní na Černou horu je nejdelší kabinovou lanovou dráhou v Česku. Současná kabinová lanová dráha je historicky už třetí v pořadí.

Lanovka z Janských Lázní na Černou horu je nejdelší kabinovou lanovou dráhou v Česku. Současná kabinová lanová dráha je historicky už třetí v pořadí.

Lanovka z Janských Lázní na Černou horu je nejdelší kabinovou lanovou dráhou v Česku. Současná kabinová lanová dráha je historicky už třetí v pořadí.

Lanovka z Janských Lázní na Černou horu je nejdelší kabinovou lanovou dráhou v Česku. Současná kabinová lanová dráha je historicky už třetí v pořadí.

Do sedmého dílu podcastu Nesmrtelný dorazila výkumnice Kateřina Macháčová a společně s Petrem Šimůnkem rozebrali, proč je pohyb tou nejpřirozenější věcí pod sluncem – a hlavně, jak ho vrátit pod to naše české. Tělo přirovnává k autu. Je to stroj, který nás dostává tam, kam se dostat potřebujeme, a slouží nám k tomu, abychom mohli žít život podle našich představ. Jenže na otázku, jaký pohyb potřebujeme, podle ní neexistuje univerzální odpověď. „Každý máme jiné cíle, jiné potřeby. Je potřeba rozumět kontextům moderního způsobu života, rozumět účinkům pohybu na náš organismus, a pak si můžeme vybrat a zvolit si cestu.“ Sedmý díl podcastu Nesmrtelný s Kateřinou Macháčovou nabízí praktické rady nejen o pohybu, ale i o tom, jak se vrátit k základům, které jsme se naučili v dětství – k správnému dýchání a dalším pohybovým technikám, jenž jsou alfou a omegou zdravého fungování organismu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Kazatel: Matthew SmithUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 27.4.2025Text: Titovi 2:4-5

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Host: Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Moderuje Tereza StýblováVšechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedm dní uplynulo jako voda a je tu další vidcast. Probereme v něm nejhůře hodnocené hry všech dob podle Metacriticu, zasníme se nad novým Silent Hillem f a nechybí ani rozhovor. Našimi hosty tentokrát byli vývojáři ze studia DIVR Labs a povídali jsme si s nimi nejen o jejich nové akci Aim Assault. Seznam témat 00:00 - Start 11:36 - Jaký bude nový Silent Hill f 31:41 - Nejhůře hodnocené hry podle Metacriticu 58:45 - Rozhovor s DIVR Labs 1:35:18 - Závěrečný mišmaš

Sedm měsíců před volbami šíří hnutí ANO po republice své reklamy na billboardech a digitálních plochách. Petr Fiala (ODS) je na nich popisovaný, jako ten „nejhorší premiér na světě“. Začíná tvrdá, ostrá fáze kampaně, ve které si opozice zcela zjevně nebude brát žádné servítky.

Sedm pramenů, které dokázaly léčit neduhy ledvin, jater, zažívacího ústrojí i revmatismus, vyvěrá na úpatí Apalačských hor v Pensylvánii. Na konci 18. století tam vznikly lázně, které byly po 200 let vyhledávaným místem pacientů z vyšších společenských vrstev. O blaho těla se v Bedford Springs pečuje dodnes, i když už se tamní minerálka nepije.

Úkol zněl jednoduše. Zabij ho a dostaneš 50 000 eur. A k tomu ti odpustím dluh, takže dalších 20 000 eur. Zoltán Andruskó se ani nemusel moc dlouho rozmýšlet a nabídku přijal. Když pak seděl v autě před domem Aleny Zsuzsové, dostal od ní další informace o Jánu Kuciakovi: jeho fotku, adresu a pár snímků pořízených při jeho sledování. Víc nepotřeboval. Text Pavly Holcové čte Renata Klusáková.V den sedmého výročí vraždy našeho kolegy a jeho snoubenky shrnujeme souvislosti v našich kauzách: https://www.investigace.cz/signaly-sedm-let-od-vrazdy-jana-a-martiny/

Je přímo symbolem amerického snu, i když původem Američanem není. Jen málokdo dokázal uspět v několika tak rozličných oblastech, jako je kulturistika, herectví i politika. A nejen uspět, ale dosáhnout až na samotný vrchol. Teď se nám exguvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger představí jako spisovatel.