Podcasts about dvakr

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přes padesát let hrála v divadle a ve filmu. Pak napsala nespočet knih. Dvakrát se provdala za legendárního herce Josefe Vinkláře a je držitelkou Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Miroslav Kalousek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde získal titul inženýra. Působil jako náměstek ministra obrany, později byl poslancem a předsedou KDU-ČSL. V roce 2009 spoluzaložil stranu TOP 09, v jejímž čele stál do roku 2017. Dvakrát zastával funkci ministra financí, kdy prosazoval rozpočtovou odpovědnost a reformy veřejných financí. V roce 2008 byl mezinárodním časopisem Emerging Markets oceněn jako ministr financí roku pro rozvíjející se evropské ekonomiky. Po odchodu z politiky se věnuje veřejnému působení a médiím. V tomto díle Štěpán Křeček s Miroslavem Kalouskem diskutují o rostoucí celosvětové zadluženosti a jejích důsledcích pro světovou ekonomiku. Věnují se vývoji dluhu ve Spojených státech a eurozóně, kde rozdílné přístupy k hospodářské politice přinášejí odlišné výsledky. Mluví také o dynamice růstu čínské ekonomiky, přebujelé regulaci v Evropské unii a úpadku Evropy, která postupně ztrácí svou konkurenceschopnost i vliv ve světě. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

1. Žilinka – zrušenie záchrankového tendra bolo protizákonné. Fico – nevyrušuje ma to. 2. Nehorázna skratka ku „kádehákom“. 3. Opozícia opatrne hľadá cestu k sebe.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Miroslav Kalousek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde získal titul inženýra. Působil jako náměstek ministra obrany, později byl poslancem a předsedou KDU-ČSL. V roce 2009 spoluzaložil stranu TOP 09, v jejímž čele stál do roku 2017. Dvakrát zastával funkci ministra financí, kdy prosazoval rozpočtovou odpovědnost a reformy veřejných financí. V roce 2008 byl mezinárodním časopisem Emerging Markets oceněn jako ministr financí roku pro rozvíjející se evropské ekonomiky. Po odchodu z politiky se věnuje veřejnému působení a médiím. V tomto díle Štěpán Křeček s Miroslavem Kalouskem diskutují o úpadku české politické scény a o tom, co dnes motivuje lidi vstupovat do politiky. Následně se věnují procesu vyjednávání o státním rozpočtu a pravidlům rozpočtové odpovědnosti, která by měla zajistit dlouhodobě udržitelné hospodaření státu. V závěru rozhovoru rozebírají plánovaný schodek rozpočtu pro příští rok a jeho možné dopady na českou ekonomiku. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

O návrhu rozpočtu na rok 2026 sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s poslancami NR SR Jánom Blcháčom zo strany Hlas-SD a Mariánom Viskupičom z SaS.

V 80. letech minulého století patřil k nejznámějším a nejuznávanějším sportovcům u nás. Dvakrát získal titul mistra Evropy i světa v letecké akrobacii, dokonce jako jediný dokázal světové prvenství obhájit. Pilot Petr Jirmus si nyní užívá penzi, ale také stále ještě usedá do legendární „padesátky“, tedy akrobatického speciálu Zlín Z-50, se kterým slavil největší úspěchy své kariéry.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Richard Haan spojil dva odlišné světy – operní zpěv a vytrvalostní plavání. V obou disciplínách je na špici. Je držitelem Ceny Thálie a dvojnásobným pokořitelem kanálu La Manche.

Michael Georgiev, mluvčí ZZS LK. Dvakrát za minutu vyjíždí v průměru z některé ze základen zdravotnických záchranných služeb v České republice sanitní vůz na pomoc pacientům. Jak nám potvrdí hodinu před polednem mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) Michael Georgiev, napilno mají zejména v tomto letním období. Dozvíme se, k jakým nejčastějším případům vyjíždějí, a kdy bychom neměli váhat zavolat o pomoc.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slávek Král patří mezi nejznámější české cestovatele a stopaře. Dvakrát objel svět stopem, napsal dvě knihy, pořádá cestovatelské festivaly a přednáší o svých zážitcích. Jeho cílem je inspirovat lidi k objevování krásných míst a k prožívání nevšedních dobrodružství.Na cestách strávil více než deset let života. V rozhovoru se ptám, jak vypadá jeho současný život, když už nevlastní jen batoh, a zda mu nomádský způsob života nechybí.Ne vždy cestuje sám – často ho doprovází i fenka Corey, takže mluvíme i o tom, jaké je stopování se čtyřnohým parťákem.Slávek mi vypráví o tom, jak si stopnul letadlo v Africe, drogové dealery v Jížní Americe nebo jak ho v Rusku zavřeli. Věřím, že tě tento díl bude bavit a inspiruje tě k vlastním cestám.Vše o Slávkovi na jednom místě - ⁠Slavekkral.cz⁠⁠Slávek Král Travel Blog ⁠Instagram ⁠Corey travel dog⁠⁠Workaway⁠ - cestuj zadarmo jako dobrovolník⁠Couchsurfing⁠ - ubytuj se zadarmo u místích⁠X-Challenge⁠ - stopařský závod po Evropě⁠Zasaď se Slávkem 1000 stromů⁠Nás a naši cestu sleduj na IG ⁠⁠⁠⁠⁠⁠@svetjecool⁠⁠⁠⁠⁠⁠Pokud i ty žiješ neobyčejným životem, neboj se mě kontaktovat a další díl může být právě o tobě - ⁠⁠⁠⁠podcast@svetjecool.cz⁠⁠⁠A pokud se ti podcast líbí, můžeš mi ⁠⁠⁠⁠⁠koupit kafe ⁠⁠⁠⁠⁠a podpořit tak moji tvorbu --> ⁠⁠⁠⁠⁠https://ko-fi.com/svetjecool⁠⁠Odkazy zmíněné v epizodě

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk privítali moderátori Marek Marušiak a Rasťo Konečný jednu z najväčších streleckých osobností slovenskej extraligy Romana Tománka. Takmer 40-ročný rodák z malebného Milochova v Považskej Bystrici sa otvorene rozhovoril o svojej bohatej kariére aj prešľapoch, ktoré ju ovplyvnili.Charizmatický útočník, ktorý bol v roku 2004 draftovaný Phoenixom Coyotes v rovnakom ročníku ako Alexander Ovečkin či Jevgenij Malkin, sa v rozhovore vrátil k hokejovým začiatkom. Ako chlapec, ktorého hokej bavil nielen na štadióne, ale aj mimo neho - či už pri vytváraní hokejok z čísel autobusov, alebo zo zemiakových vriec.Roman Tománek bol najlepším strelcom majstrovstiev sveta do 18 rokov, o prvenstvo sa delil s Philom Kesselom. Napriek talentu však v rozhovore priznáva, že vtedy ani nevedel, čo draft znamená.V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk sa dozviete detaily aj o premiére Romana Tománka v kempe Phoenixu, kde neveril vlastným očiam, keď ho trénoval Wayne Gretzky. Rovnako úprimne porozprával aj o svojom pôsobení v zahraničí - od divokých zážitkov v Kazachstane, kde zažil cestu po púšti a aj ulomené koleso, až po nemeckú precíznosť v Rostocku.Fanúšikovia slovenského hokeja si určite vychutnajú spomienky na pôsobenie v Nitre, kde vytvoril obávané ofenzívne duo s Jozefom Stümpelom. Hovoril aj o tom, že v jednej sezóne mal po desiatom zápase 0+0, no nakoniec skončili s vyše 70 bodmi. Roman Tománek má na konte viac ako 40-gólovú sezónu v extralige a patrí k hokejistom, ktorým chýba vo vitríne len slovenský titul. Dvakrát sa dostal do finále - najprv s Nitrou, potom s Banskou Bystricou, vždy však ťahal za kratší koniec.V rozhovore si zaspomína na „staré časy” aj Rasťo Konečný, ktorý s Romanom Tománkom zdieľal spoločný ľad, a prezradil, ako vyzerali ich spoločné rozcvičky: „‚Gejzo' si zobral puk, ‚prešmotlal' a vystrelil. A my dvaja mu hovoríme, že by sme si mohli ten puk ešte vymeniť. A Gejzo: ‚Sorry, chalani. Ja si skúšam'.”Skúsený útočník, ktorý síce dnes stále hrá, ale zároveň už aj trénuje mládež v Považskej Bystrici, sa zamyslel aj nad pokračovaním svojej aktívnej kariéry: „V mojom veku je to v tomto smere už také, že ak to nebude mať význam, ani hlavu, ani pätu, tak to jednoducho ukončím.”Rozhovor uzatvoril úprimným odkazom mladým hokejistom, v ktorom upozornil, že jeho príbeh je príkladom toho, ako môžu byť blízko k rozprávkovej kariére, ale zároveň od nej aj ďaleko. Zdôraznil, že talent nestačí, dôležitá je drina a schopnosť požiadať v ťažkých chvíľach o pomoc.

V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk privítali moderátori Marek Marušiak a Rasťo Konečný jednu z najväčších streleckých osobností slovenskej extraligy Romana Tománka. Takmer 40-ročný rodák z malebného Milochova v Považskej Bystrici sa otvorene rozhovoril o svojej bohatej kariére aj prešľapoch, ktoré ju ovplyvnili.Charizmatický útočník, ktorý bol v roku 2004 draftovaný Phoenixom Coyotes v rovnakom ročníku ako Alexander Ovečkin či Jevgenij Malkin, sa v rozhovore vrátil k hokejovým začiatkom. Ako chlapec, ktorého hokej bavil nielen na štadióne, ale aj mimo neho - či už pri vytváraní hokejok z čísel autobusov, alebo zo zemiakových vriec.Roman Tománek bol najlepším strelcom majstrovstiev sveta do 18 rokov, o prvenstvo sa delil s Philom Kesselom. Napriek talentu však v rozhovore priznáva, že vtedy ani nevedel, čo draft znamená.V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk sa dozviete detaily aj o premiére Romana Tománka v kempe Phoenixu, kde neveril vlastným očiam, keď ho trénoval Wayne Gretzky. Rovnako úprimne porozprával aj o svojom pôsobení v zahraničí - od divokých zážitkov v Kazachstane, kde zažil cestu po púšti a aj ulomené koleso, až po nemeckú precíznosť v Rostocku.Fanúšikovia slovenského hokeja si určite vychutnajú spomienky na pôsobenie v Nitre, kde vytvoril obávané ofenzívne duo s Jozefom Stümpelom. Hovoril aj o tom, že v jednej sezóne mal po desiatom zápase 0+0, no nakoniec skončili s vyše 70 bodmi. Roman Tománek má na konte viac ako 40-gólovú sezónu v extralige a patrí k hokejistom, ktorým chýba vo vitríne len slovenský titul. Dvakrát sa dostal do finále - najprv s Nitrou, potom s Banskou Bystricou, vždy však ťahal za kratší koniec.V rozhovore si zaspomína na „staré časy” aj Rasťo Konečný, ktorý s Romanom Tománkom zdieľal spoločný ľad, a prezradil, ako vyzerali ich spoločné rozcvičky: „‚Gejzo' si zobral puk, ‚prešmotlal' a vystrelil. A my dvaja mu hovoríme, že by sme si mohli ten puk ešte vymeniť. A Gejzo: ‚Sorry, chalani. Ja si skúšam'.”Skúsený útočník, ktorý síce dnes stále hrá, ale zároveň už aj trénuje mládež v Považskej Bystrici, sa zamyslel aj nad pokračovaním svojej aktívnej kariéry: „V mojom veku je to v tomto smere už také, že ak to nebude mať význam, ani hlavu, ani pätu, tak to jednoducho ukončím.”Rozhovor uzatvoril úprimným odkazom mladým hokejistom, v ktorom upozornil, že jeho príbeh je príkladom toho, ako môžu byť blízko k rozprávkovej kariére, ale zároveň od nej aj ďaleko. Zdôraznil, že talent nestačí, dôležitá je drina a schopnosť požiadať v ťažkých chvíľach o pomoc.

Naša dnešná hostka je analógová astronautka. Dvakrát stážovala v NASA, je jednou z najmladších pozemných astronautov na svete za roky 2024 a 2025. Na jeseň sa chystá na univerzitu do Chicaga a počas leta, krátko po našom rozhovore smeruje do Švajčiarska na vesmírnu simuláciu. Za sebou má zaujímavé “vesmírne” skúsenosti, a to je ešte len čerstvou maturantkou. Zhovárala sa s ňou Hana Rapantová.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Útočník Oliver Okuliar, ktorý zažil najdlhšiu sezónu spomedzi všetkých slovenských hokejistov, zavítal do podcastu Góly z bufetu, kde v rozhovore s Tomášom Prokopom a Marekom Marušiakom otvorene prehovoril o svojich skúsenostiach z AHL.Stále len 25-ročný útočník sa v uplynulej sezóne dostal s tímom Charlotte Checkers (farmou Floridy Panthers) až do finále AHL, kde so spoluhráčmi podľahli Abbotsfordu Canucks 2:4 na zápasy. V rozhovore Oliver Okuliar úprimne priznáva, že prehru vo finále stále nestrávil.„Dvakrát som bol vo finále a dvakrát som mohol siahnuť na pohár. Keď sa človek obzrie späť, tak ho to štve,” hovorí Oliver Okuliar, ktorý zažil finále aj v českej extralige s Hradcom Králové.V podcaste sa dozviete aj detaily o jeho ceste v AHL, kde začínal na pozícii štvrtého centra, hoci prirodzene hráva na krídle, a postupne sa vypracoval až na pozíciu druhého útočníka. Zaujímavé je aj porovnanie AHL s európskymi súťažami, či jeho nečakané prirovnanie k Bradovi Marchandovi.Talentovaný Slovák sa otvorene vyjadril aj k svojmu aktuálnemu prestupu do švédskeho klubu Skelleftea AIK, olympijským ambíciám a tiež prehovoril o drafte NHL v súvislosti s mladými slovenskými hokejistami.V exkluzívnom rozhovore sa dozviete aj to, ako vnímal hokejové „dozrievanie” v Amerike, rozhovoril sa o náročnom cestovaní v AHL, a dokonca prezradil aj to, že by mu vôbec neprekážalo hrať hokej celý rok v štýle futbalovej Premier League.

Útočník Oliver Okuliar, ktorý zažil najdlhšiu sezónu spomedzi všetkých slovenských hokejistov, zavítal do podcastu Góly z bufetu, kde v rozhovore s Tomášom Prokopom a Marekom Marušiakom otvorene prehovoril o svojich skúsenostiach z AHL.Stále len 25-ročný útočník sa v uplynulej sezóne dostal s tímom Charlotte Checkers (farmou Floridy Panthers) až do finále AHL, kde so spoluhráčmi podľahli Abbotsfordu Canucks 2:4 na zápasy. V rozhovore Oliver Okuliar úprimne priznáva, že prehru vo finále stále nestrávil.„Dvakrát som bol vo finále a dvakrát som mohol siahnuť na pohár. Keď sa človek obzrie späť, tak ho to štve,” hovorí Oliver Okuliar, ktorý zažil finále aj v českej extralige s Hradcom Králové.V podcaste sa dozviete aj detaily o jeho ceste v AHL, kde začínal na pozícii štvrtého centra, hoci prirodzene hráva na krídle, a postupne sa vypracoval až na pozíciu druhého útočníka. Zaujímavé je aj porovnanie AHL s európskymi súťažami, či jeho nečakané prirovnanie k Bradovi Marchandovi.Talentovaný Slovák sa otvorene vyjadril aj k svojmu aktuálnemu prestupu do švédskeho klubu Skelleftea AIK, olympijským ambíciám a tiež prehovoril o drafte NHL v súvislosti s mladými slovenskými hokejistami.V exkluzívnom rozhovore sa dozviete aj to, ako vnímal hokejové „dozrievanie” v Amerike, rozhovoril sa o náročnom cestovaní v AHL, a dokonca prezradil aj to, že by mu vôbec neprekážalo hrať hokej celý rok v štýle futbalovej Premier League.

Podíváme se na Kuks, což je snad nejpůsobivější barokní areál v Česku. Je krásně vidět už zdálky, když kolem projíždíte. A jeho kouzlo se pak naplno rozvine, když se tam zastavíte. Letošní turistickou sezónu zahájil Kuks jako první státní památka v našem kraji už na začátku dubna. A nachystali tam pro návštěvníky spoustu novinek.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podíváme se na Kuks, což je snad nejpůsobivější barokní areál v Česku. Je krásně vidět už zdálky, když kolem projíždíte. A jeho kouzlo se pak naplno rozvine, když se tam zastavíte. Letošní turistickou sezónu zahájil Kuks jako první státní památka v našem kraji už na začátku dubna. A nachystali tam pro návštěvníky spoustu novinek.

Dvakrát se stal mistrem světa a jednou získal bronzovou medaili. Nikoliv však ve sportu, ale v chovu papoušků. Martin Papač se opeřencům věnuje od dětství, specializuje se na neofémy modrohlavé. Jedná se o velmi citlivý druh náchylný na různé choroby, právě kvůli tomu rodák ze Soběslavi už v minulosti o několik neofém přišel.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Kvalitní plastová okna vydrží od 35 do 50 let. Pokud jsou správně nainstalovaná, mohou ušetřit až 35 % nákladů na vytápění. V rušných místech sníží hluk, který nám do obydlí proniká. Čas od času ale potřebují údržbu, kterou při troše šikovnosti můžeme zvládnout sami.

„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.

„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máte doma kolopejku, nebo kalanchoe? Je to jedno a totéž. Tahle zajímavá pokojová květina má prapůvod na ostrově Madagaskar, některé druhy jsou dokonce endemitní, to znamená, že se vyskytují jen na Madagaskaru.

Máte doma kolopejku, nebo kalanchoe? Je to jedno a totéž. Tahle zajímavá pokojová květina má prapůvod na ostrově Madagaskar, některé druhy jsou dokonce endemitní, to znamená, že se vyskytují jen na Madagaskaru.

Komička, moderátorka, herečka, producentka a temperamentná Oravčanka Eva Evelyn Kramerová. V novej Mimóze hovorila aj o silnom náboji negatívnych vecí, spoznávaní samej seba či denníku vďačnosti. „Dvakrát meraj, raz strihaj pri mne neplatí, ja sedemkrát postrihám a potom sa zamyslím, učím sa to," priznáva. V Mimóze sa (ne)dozviete:01:20 – čo jej momentálne robí v živote radosť; 03:10 – tipy na filmy;07:10 – aký bol jej rok 2024;12:30 – v čom jej pomáhajú terapie;15:10 – čo ju na sebe samej najviac prekvapilo;17:25 – o prístupe k nekonštruktívnym, kritickým komentárom;22:40 – či verí na karmu a reinkarnáciu;25:10 – štyri pravidlá mediálnej diéty;31:30 – na čo slúži denník vďačnosti;36:15 – životnú múdrosť na záver.

Jedna země, jeden panovník. Takto jednoduše to mělo platit v rámci nedělitelnosti také pro země Koruny české. Dvakrát ale nastala situaci, kdy se do čela státu postavili hned dva králové, i když to bylo právně nemožné. Poprvé se střetli Jindřich Korutanský a Anna Přemyslovna s Rudolfem Habsburským a Eliškou Rejčkou. Podruhé proti sobě stáli Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín a pak ještě Vladislav Jagellonský. „Česká šlechta tehdy nebyla jednotná,“ říká historička Eva Doležalová.

Jedna země, jeden panovník. Takto jednoduše to mělo platit v rámci nedělitelnosti také pro země Koruny české. Dvakrát ale nastala situaci, kdy se do čela státu postavili hned dva králové, i když to bylo právně nemožné. Poprvé se střetli Jindřich Korutanský a Anna Přemyslovna s Rudolfem Habsburským a Eliškou Rejčkou. Podruhé proti sobě stáli Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín a pak ještě Vladislav Jagellonský. „Česká šlechta tehdy nebyla jednotná,“ říká historička Eva Doležalová.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hložecká kaple Panny Marie, Královny míru stojí v kopcích mezi několika valašskými obcemi na Zlínsku. Místní lidé ji na vrchu jménem Hložec nechali postavit poté, co je Madona ochránila před vpády Tatarů a Kuruců. Vede k ní několik cest z různých směrů a přitom je ukrytá hluboko v lesích Bílých Karpat.

Hložecká kaple Panny Marie, Královny míru stojí v kopcích mezi několika valašskými obcemi na Zlínsku. Místní lidé ji na vrchu jménem Hložec nechali postavit poté, co je Madona ochránila před vpády Tatarů a Kuruců. Vede k ní několik cest z různých směrů a přitom je ukrytá hluboko v lesích Bílých Karpat.

Celý rozhovor sledujte na http://liganaruby.cz nebo v premium sekci na webu iSport.cz. Zblízka už sledoval hvězdy Barcelony, Realu či Atlétíka. Zatím jen z lavičky, ale oproti létu se díky povedeným utkáním v poháru a chyceným penaltám Jiří Letáček (25) přiblížil premiéře v La Lize. „Trenérovi jsem do hlavy nasadil brouka,“ popisuje brankář Getafe.  Dvakrát nastoupil v poháru, dvakrát vyhrál, dvakrát zavřel branku. Pochytal penalty, nedostal ani jeden gól. Jiří Letáček se na šanci v Getafe načekal až do konce listopadu, ale o to víc ji využil. Jak funguje s konkurentem Davidem Soriou? V čem mu zatím španělské angažmá připomíná štaci v Baníku? Co ho nejvíce překvapilo a kdo zaujal? Jaké má nejbližší plány? Nevyhlížel reprezentační pozvánku? V prémiové části interview se dozvíte, co ho ve Španělsku zatím nejvíce překvapilo, jaké má nejbližší plány, zda neočekával reprezentační pozvánku či která hvězda La Ligy ho zaujala.  

Čtyři kvalifikace, čtyři postupy na velký turnaj! Jan Suchopárek má u mládežnických reprezentací bilanci, kterou se nemůže pyšnit žádný jiný trenér. Dvakrát dovedl na evropský šampionát „devatenáctku“, dvakrát „jednadvacítku“. S výběrem U-21 ustál těžké chvíle po debaklu 0:5, kdy bylo ve hře i koučovo odvolání z funkce. Finiš dvouletého cyklu však zvládla „lvíčata“ bravurně, včetně baráže se silnou Belgií. Znamená to, že je v červnu čeká finálový turnaj na Slovensku, kam vyrazí i hromada tuzemských fanoušků. „Tento tým má ještě na mnohem víc,“ tvrdí trenér ve speciálu Ligy naruby. A co bude po EURO s ním? Přijal by nabídku prvoligového klubu? Jak vycházel s kapitánem Václavem Sejkem? Kompletní rozhovor sledujte na http://liganaruby.cz a v premium sekci na iSport.cz.

Příběh Vlasty a Ladislava je jako vystřižený z pohádky, kde o lásce rozhodla tři setkání. Dvakrát mladá dívka zahlédla svého prince, ale až třetí setkání bylo osudové.

Příběh Vlasty a Ladislava je jako vystřižený z pohádky, kde o lásce rozhodla tři setkání. Dvakrát mladá dívka zahlédla svého prince, ale až třetí setkání bylo osudové.

Na Jihlavsku zmizela mladá dívka. Kriminalisté postupně zmapovali poslední pohyb zmizelé, až se dostali k mladíkovi, se kterým byla viděna naposledy v pátek večer na diskotéce. Po delším výslechu se nakonec přiznal, že dívku ve svém bytě zavraždil. Jak to, že dívka musela vlastně „zemřít dvakrát“? A proč se nikdy nenašlo její tělo? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. V podcaste Dejiny sa stalo naším dobrým zvykom venovať sa aktérom a témam, ktoré nie sú viditeľné vo verejnom diskurze o dejinách. S prichádzajúcim novembrom sme si pre Vás prípravili sériu podcastov o téme smútku, vyrovnávania sa so stratou a so smrťou v dejinách. V týchto dňoch vychádza v produkcii Historického ústavu Slovenskej akadémie vied kniha Smrť v stredoveku. Dnes sa pozrieme na jednu z tém tejto knihy - na tému, ktorú naša dnešná hostka poeticky nazýva „smutnou nádherou.“ Budeme hovoriť o smútočných a pohrebných rituáloch a o odievaní, ktoré bolo dôležitou súčasťou zvykov spojených s koncom pozemského života v ranom novoveku. Ako sa menia rituály pochovávania v 16. storočí na území Uhorska? Z akých prameňov čerpá výskum smrti v novoveku? V čom sa líšili pohrebné zvyky šľachty od pohrebov bežných ľudí? Aké boli rozdiely v odievaní zosnulých detí, mladistvých a dospelých? Akú úlohu zohrával odev vo vyjadrovaní smútku pozostalých? A ktoré dnešné zvyky majú pôvod v ranom novoveku? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Dr. Lenkou Pajer, historičkou kultúrnych dejín a dejín každodennosti v ranonovovekom Uhorsku. Vo svojom výskume sa venuje najmä odevu a jeho zmenám počas života uhorskej šľachty 16. a 17. storočia. Popri výskume sa tiež venuje rekonštrukcii dobových odevov podľa krajčírskych kníh z uhorského prostredia a popularizácii histórie. Aktuálne spolupracuje na výstavách odevov s viacerými múzeami, napríklad s Považským a Dubnickým múzeom, či Múzeom v Pezinku. Dvakrát ročne organizuje krajčírske workshopy pre nadšencov reenacmentu na Slovensku. Popri tom všetkom pripravuje publikáciu o uhorskom odeve v období raného novoveku a je tiež spoluautorkou knižnej novinky Smrť v stredoveku. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.