Podcasts about vojensk

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU) pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps.

Britské úřady mají aktualizovat 20 let staré plány, které by zemi nachystaly na válečný stav. Ministři se obávají, že by Spojené království nemělo proti Rusku převahu na bojišti, bylo by nepřipravené a špatně chráněné i na domácí půdě, píše britský deník The Telegraph.

Britské úřady mají aktualizovat 20 let staré plány, které by zemi nachystaly na válečný stav. Ministři se obávají, že by Spojené království nemělo proti Rusku převahu na bojišti, bylo by nepřipravené a špatně chráněné i na domácí půdě, píše britský deník The Telegraph.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve chvíli, kdy začíná další rozhovor projektu Co se děje se světem, probíhá tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Jaká je momentálně vojenská síla Ruska? „Kapacita a dosah jaderné triády Ruské federace jsou prakticky neomezené a co se týče počtu, kvality, ale i kvantity, tak je nadřazena všem ostatním vyjma USA,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Jak je na tom Rusko z hlediska konvenčních zbraní? Poslechněte si celý rozhovor.

Slovenský právnik a politológ Daniel Šmihula napísal knihu s názvom "Vojenská služba, politické práva a občianstvo" o tom ako od antiky do súčasnosti technológia a taktika ovplyvňovali veľkosť armád a to zase vplývalo na demokratizáciu (alebo oligarchizáciu) politického života. V situácii, keď sa po vypuknutí rusko-ukrajinskej vojny v Európe diskutuje o nejakej forme opätovného zavedenia základnej vojenskej služby, je jeho kniha zaujímavým príspevkom do debaty. Redaktor Lukáš Krivošík knihu recenzoval tu: https://www.postoj.sk/173725/vojak-ako-obcan-v-uniforme-a-obcan-ako-vojak-v-zalohe

„Benzinem voněli a travou, když tenkrát v květnu přišli sem...“ Verše Miroslava Floriana oslavující příchod Rudé armády do Prahy jsou první, co se mi vybaví v souvislosti s koncem druhé světové války u nás. Téma donekonečna omílané celé mé dětství, s ikonografií šeříků a tanku číslo 23, jehož historie nakonec nebyla taková, jak nám tvrdili.

„Benzinem voněli a travou, když tenkrát v květnu přišli sem...“ Verše Miroslava Floriana oslavující příchod Rudé armády do Prahy jsou první, co se mi vybaví v souvislosti s koncem druhé světové války u nás. Téma donekonečna omílané celé mé dětství, s ikonografií šeříků a tanku číslo 23, jehož historie nakonec nebyla taková, jak nám tvrdili.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tank číslo 23 do Prahy nepřijel v květnu, ale až v červenci roku 1945. Natřený na růžovo teď stojí ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.

Radnice v Rumburku a Vojensko-historický spolek Lužice v sobotu provedli vojensko-historickou rekonstrukci květnových událostí roku 1945.

Vojenský výcvikový prostor Libavá na Olomoucku zaplnily tisíce lidí. V běžně nepřístupných místech tak vojáky v maskáčích tentokrát vystřídali civilisté převážně ve sportovním oblečení.

„Němci vlastně cítili nějaké nebezpečí spontánního výbuchu Pražanů a 1. května rozestavěli po pražských ulicích a veřejných prostranstvích obrněná vozidla, aby snížili to napětí. Nicméně ten efekt byl spíš opačný,“ uvádí historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha. K jakým dalším událostem na začátku května došlo, na to se ho v pořadu K věci ptala Štěpánka Duchková.

„Němci vlastně cítili nějaké nebezpečí spontánního výbuchu Pražanů a 1. května rozestavěli po pražských ulicích a veřejných prostranstvích obrněná vozidla, aby snížili to napětí. Nicméně ten efekt byl spíš opačný,“ uvádí historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha. K jakým dalším událostem na začátku května došlo, na to se ho v pořadu K věci ptala Štěpánka Duchková.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co nám má připomenout kampaň Protože 80? Jak bychom se měli z historie druhé světové války poučit? Uvědomujeme si dostatečně, že investice do obranyschopnosti země jsou investicí do míru? Vladimír Kroc se zeptal ředitele Vojenského historického ústavu, brigádního generála Aleše Knížka.

Co nám má připomenout kampaň Protože 80? Jak bychom se měli z historie druhé světové války poučit? Uvědomujeme si dostatečně, že investice do obranyschopnosti země jsou investicí do míru? Vladimír Kroc se zeptal ředitele Vojenského historického ústavu, brigádního generála Aleše Knížka.

Co nám má připomenout kampaň Protože 80? Jak bychom se měli z historie druhé světové války poučit? Uvědomujeme si dostatečně, že investice do obranyschopnosti země jsou investicí do míru? Vladimír Kroc se zeptal ředitele Vojenského historického ústavu, brigádního generála Aleše Knížka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štát platí takmer 1 600 000 eur za rekonštrukciu vily v luxusnej bratislavskej štvrti Horský park. Nasťahovať sa do nej má nový predseda parlamentu Richard Raši.Na celej veci by možno nebolo nič výnimočné – nebyť toho, že rekonštrukciu realizuje firma, ktorá sa kedysi spomínala v správe o údajnom tunelovaní Vojenského spravodajstva.Táto správa odhalila prepojenia medzi verejnými peniazmi a utajenými prevodmi majetku do súkromných rúk. Dnes sú tie isté mená opäť pri štátnych zákazkách.V podcaste budete počuť investigatívneho novinára Martina Turčeka.Moderuje Zorislav Poljak.

Štát platí takmer 1 600 000 eur za rekonštrukciu vily v luxusnej bratislavskej štvrti Horský park. Nasťahovať sa do nej má nový predseda parlamentu Richard Raši.Na celej veci by možno nebolo nič výnimočné – nebyť toho, že rekonštrukciu realizuje firma, ktorá sa kedysi spomínala v správe o údajnom tunelovaní Vojenského spravodajstva.Táto správa odhalila prepojenia medzi verejnými peniazmi a utajenými prevodmi majetku do súkromných rúk. Dnes sú tie isté mená opäť pri štátnych zákazkách.V podcaste budete počuť investigatívneho novinára Martina Turčeka.Moderuje Zorislav Poljak.

Jaké to je ležet v zákopu, ocitnout se ve vybombardovaném domě či v krytu. I to můžou zažít návštěvníci Vojenského muzea v Chuchelné. Moderní expozice se zaměřují na jednotlivé aspekty 2. světové války. A nevyhýbají si ani tématům opomíjeným. Třeba organizaci Hitlerjugend.

Pardubice stále neví, co bude se starou vojenskou plovárnou. Magistrát měl v plánu nechat její budoucnost na městské společnosti Rozvojový fond. Převod budovy a pozemků ale neschválili zastupitelé. Místní se obávají, že historický objekt nakonec zchátrá natolik, že ho budou muset zbourat.

V této epizodě SecurityCastu jsme rozebrali uniklý Signal chat, ve kterém američtí činitelé omylem sdíleli plány útoku na Jemenu. Podívali jsme se také na masivní zásah INTERPOLu proti kyberpodvodníkům v Africe, nově se šířící ransomware VanHelsing a závažné zranitelnosti ve Splunku a Chromu, z nichž jedna už byla aktivně zneužita.

Vojenské lesy a statky ČR, s. p. zvou na tradiční setkání pro všechny milovníky přírody. 29. březen bue patřit akci Ukliď Brdy 2025, která se koná v rámci celonárodní iniciativy Ukliďme Česko.

V okolí Bochoře na Přerovsku by opět mohly pravidelně létat vojenské vrtulníky. Státní podnik LOM Praha, který areál v Bochoři provozuje, plánuje přesunout výcvik vojenských pilotů z Pardubic natrvalo. Tento krok by měl být definitivně potvrzen do konce května 2025, přičemž samotný přesun by mohl probíhat od 1. ledna 2026.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Sme modifikovaná kukurica? Ako je na tom naša obranná politika a vojenské nákupy? Hosťami relácie boli podpredseda vlády a minister obrany Robert Kaliňák (Smer-SD) a podpredsedníčka PS a poslankyňa NR SR Zora Jaurová.

České vojáky doprovázely na zahraniční mise v Kosovu i Afghánistánu desítky belgických a německých ovčáků. Společně se svými psovody stráží třeba i Pražský hrad nebo vojenská letiště. Umí najít výbušniny, zbraně i drogy. Jeden z nich dokonce pomohl s dopadením ve své době nejhledanějšího teroristy světa - Usámy bin Ládina. Takoví jsou armádní psi, které cvičí v Chotyni na Liberecku.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České vojáky doprovázely na zahraniční mise v Kosovu i Afghánistánu desítky belgických a německých ovčáků. Společně se svými psovody stráží třeba i Pražský hrad nebo vojenská letiště. Umí najít výbušniny, zbraně i drogy. Jeden z nich dokonce pomohl s dopadením ve své době nejhledanějšího teroristy světa - Usámy bin Ládina. Takoví jsou armádní psi, které cvičí v Chotyni na Liberecku.

Konflikt na Ukrajine, geopolitické postavenie Slovenska, ako aj zbrojenie. Tieto, ale aj ďalšie témy rozoberal v relácii Európa od A po Z moderátor Adam Zavřel s europoslancami Ľubošom Blahom (Smer-SD) a Branislavom Ondrušom (Hlas-SD).

Spojené státy americké s okamžitou platností obnovily dodávky vojenské pomoci Ukrajině a začaly s ní znovu sdílet zpravodajské informace. Stalo se to krátce poté, co ukrajinská a americká delegace společně jednaly v saúdskoarabské Džiddě a dospěly ke schválení amerického návrhu na 30denní úplné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. V nejbližších několika dnech by představitelé USA měli jednat i s ruskou stranou.

Spojené státy americké s okamžitou platností obnovily dodávky vojenské pomoci Ukrajině a začaly s ní znovu sdílet zpravodajské informace. Stalo se to krátce poté, co ukrajinská a americká delegace společně jednaly v saúdskoarabské Džiddě a dospěly ke schválení amerického návrhu na 30denní úplné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. V nejbližších několika dnech by představitelé USA měli jednat i s ruskou stranou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víc zeleně, nové chodníky i hřiště - radnice ve Vysokém Mýtě postupně obnovuje veřejné plochy na městských sídlištích. V loni zahájila úpravy takzvaného bývalého vojenského sídliště, které leží u místní části Pražské předměstí. To byla první etapa prací, další naváže ještě letos a poslední třetí etapa příští rok.

Vojenské cesty ve výcvikových prostorech české armády čekají rozsáhlé opravy. Důvodem je jejich špatný stav, který negativně ovlivňuje nově pořízenou techniku, zejména tanky Leopard. Největší rekonstrukce proběhnou na Libavé, kde se opravy dotknou desítek kilometrů komunikací. Práce začnou na jaře, jakmile to klimatické podmínky dovolí.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Rozhodně si myslím, že bychom se měli navzájem respektovat – na tom jsme se shodli s Janem Lipavským – a snažit se navazovat vztahy, které jsou prospěšné pro obě strany,“ říká slovenský ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Juraj Blanár (SMER). O čem jednal se svým českým protějškem? A jaký má Bratislava postoj k ukončení ruské agrese na Ukrajině? Poslechněte si rozhovor.

„Rozhodně si myslím, že bychom se měli navzájem respektovat – na tom jsme se shodli s Janem Lipavským – a snažit se navazovat vztahy, které jsou prospěšné pro obě strany,“ říká slovenský ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Juraj Blanár (SMER). O čem jednal se svým českým protějškem? A jaký má Bratislava postoj k ukončení ruské agrese na Ukrajině? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jihlava, dnes krajské město Vysočiny, bývala slavným posádkovým městem. A žádná kasárna, ani v osmnáctém, ani ve dvacátém století se neobešla bez vězení. Vojsko v Jihlavě mimo jiné sídlilo i v areálu bývalého jezuitského kláštera a patřil mu také přilehlý kostel Povýšení sv. Kříže. Dnes se do někdejší vojenské šatlavy mohou podívat turisté v rámci komentovaných prohlídek.

Jihlava, dnes krajské město Vysočiny, bývala slavným posádkovým městem. A žádná kasárna, ani v osmnáctém, ani ve dvacátém století se neobešla bez vězení. Vojsko v Jihlavě mimo jiné sídlilo i v areálu bývalého jezuitského kláštera a patřil mu také přilehlý kostel Povýšení sv. Kříže. Dnes se do někdejší vojenské šatlavy mohou podívat turisté v rámci komentovaných prohlídek.

Dlouhodobě napjaté vztahy mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a šéfem armády Karlem Řehkou jitří další moment - Vojenská policie prověřuje spolupráci členů speciálních jednotek s iniciativou Drony Nemesis, kterou Řehka zaštiťuje. O co jde? A jak aktuální dění zapadá do opakujících se neshod dvou klíčových postav resortu obrany?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme? Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje. Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA. Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat.Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Policie znovu otevřela případ úmrtí Jana Masaryka. Někdejší ministr zahraničních věcí zemřel za nevyjasněných okolností v březnu 1948, krátce po komunistickém převratu. Podle tehdejšího vyšetřování spáchal sebevraždu, teorií o jeho smrti je ale víc. Mohou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Británie, Francie a USA vnést do celé věci jasno?Host: Prokop Tomek, historik z Vojenského historického ústavu PrahaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Premiér Robert Fico nás opäť varuje pred štátnym pučom. Situácia je pred občianskymi protestami podľa neho vážna, občania sú podľa premiéra ohrození a vyzerá to na chystaný puč a destabilizáciu Slovenska. Po tom, čo vládna koalícia utajila pre čítanie správy SIS rokovanie parlamentu na ktorom chcela opozícia vysloviť nedôveru vláde, nasledovala bezpečnostná rada štátu.Kto teda ohrozuje stabilitu Slovenska, čo je to za štruktúru v pozadí a aké sú jej finančné toky? Prečo, ak je situácia taká vážna a hrozí destabilizácia riadená a financovaná zo zahraničia, vláda neprijala žiadne opatrenia ani nevyhlásila výnimočný stav? Ako dopadnú dnešné protesty?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom Národnej rady SR členom klubu strany Smer – SD Tiborom Gašparom a poslancom parlamentu za SaS, členom výborov pre obranu a bezpečnosť či osobitného kontrolného výboru parlamentu na kontrolu činnosti Vojenského spravodajstva Jurajom Krúpom.

Už je tomu dvacet let, co je naše armáda profesionální. Poslední vojáci základní vojenské služby odešli do civilu před Vánoci 2004. O tom, že by se povinná vojna pro muže starší 18 let mohla zrušit, se začalo mluvit hned po pádu komunistického režimu. Cesta k tomu ale trvala patnáct let a dnes se znovu debaty o povinných odvodech objevují. Před lety ale převládal pocit, že profesionální armáda lépe dostojí českým závazkům v Severoatlantické alianci.

Už je tomu dvacet let, co je naše armáda profesionální. Poslední vojáci základní vojenské služby odešli do civilu před Vánoci 2004. O tom, že by se povinná vojna pro muže starší 18 let mohla zrušit, se začalo mluvit hned po pádu komunistického režimu. Cesta k tomu ale trvala patnáct let a dnes se znovu debaty o povinných odvodech objevují. Před lety ale převládal pocit, že profesionální armáda lépe dostojí českým závazkům v Severoatlantické alianci. Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojenský analytik Matej Kandrík hodnotí vývoj konfliktu a naznačuje možné scenáre pre rok 2025. Podľa neho je vysoko pravdepodobné, že tento rok sa začnú rozhovory o prímerí. „To, že začnú, neznamená, že skončia a tobôž neznamená, že budú úspešné,” dodáva.Analytika z Adapt Institute tento rok najviac zasiahla informácia o útoku na detskú nemocnicu v Kyjeve. „To bol v negatívnom slova zmysle veľmi silný moment, ktorý myslím, že rezonoval s veľmi zlými emóciami. Taktiež sledujem aj rastúce správy o tom, že dochádza k popravovaniu ukrajinských zajatcov z ruskej strany. To mi na jednej strane analyticky hovorí, že ruská strana má problém s morálkou - velitelia nezvládajú svoje mužstvo - ale samozrejme je tam hrozný ten ľudský rozmer,” hovorí Matej Kandrík v podcaste.Čo považuje za udalosť roku 2024? „Ja by som si dovolil tvrdiť, že s výhľadom na rok 2025 a to, čo nás čaká, tým úplne najdôležitejším momentom bola práve augustová Kurská ofenzíva. Ukrajine sa vtedy husárskym kúskom podarilo získať územie priamo v Rusku, ktoré ako už povedal niekoľkokrát, aj prezident Zelenskyj bude dôležitým žetónom v prípadných budúcich vyjednávaniach medzi Ruskom a Ukrajinou,” konštatuje.Témou rozhovoru sú aj zisky na fronte. Analytik v podcaste hovorí, že Rusom sa od leta darí zvyšovať získané dobyté územia. Dodáva však, že pri krajine o veľkosti Ukrajiny ide o stále “smiešne čísla” a relatívne malé taktické posuny. „Áno, Rusko bolo úspešnejšie, než bolo v predchádzajúcom roku a jeho úspešnosť stúpala, avšak nedošlo ani k žiadnemu veľkému prielomu - nedošlo k nejakému rozpadu ukrajinských línií,” vysvetľuje.Rozoberáme tiež, čo možno očakávať v roku 2025. Podľa Kandríka je vysoko pravdepodobné, že tento rok sa začnú rozhovory o prímerí. Dodáva, že to, že začnú, neznamená, že skončia a tobôž neznamená, že budú úspešné. „Dnes to pripomína zápas dvoch boxerov, ktorí sú už veľmi vyčerpaní, veľmi dobití, ani jeden nevyhráva v zmysle, že by dosahoval čo chcel získať. Duel má niekoho, kto má navrch, a kto je aktuálne slabší.”Moderuje Denisa Hopková.

Vojenský analytik Matej Kandrík hodnotí vývoj konfliktu a naznačuje možné scenáre pre rok 2025. Podľa neho je vysoko pravdepodobné, že tento rok sa začnú rozhovory o prímerí. „To, že začnú, neznamená, že skončia a tobôž neznamená, že budú úspešné,” dodáva.Analytika z Adapt Institute tento rok najviac zasiahla informácia o útoku na detskú nemocnicu v Kyjeve. „To bol v negatívnom slova zmysle veľmi silný moment, ktorý myslím, že rezonoval s veľmi zlými emóciami. Taktiež sledujem aj rastúce správy o tom, že dochádza k popravovaniu ukrajinských zajatcov z ruskej strany. To mi na jednej strane analyticky hovorí, že ruská strana má problém s morálkou - velitelia nezvládajú svoje mužstvo - ale samozrejme je tam hrozný ten ľudský rozmer,” hovorí Matej Kandrík v podcaste.Čo považuje za udalosť roku 2024? „Ja by som si dovolil tvrdiť, že s výhľadom na rok 2025 a to, čo nás čaká, tým úplne najdôležitejším momentom bola práve augustová Kurská ofenzíva. Ukrajine sa vtedy husárskym kúskom podarilo získať územie priamo v Rusku, ktoré ako už povedal niekoľkokrát, aj prezident Zelenskyj bude dôležitým žetónom v prípadných budúcich vyjednávaniach medzi Ruskom a Ukrajinou,” konštatuje.Témou rozhovoru sú aj zisky na fronte. Analytik v podcaste hovorí, že Rusom sa od leta darí zvyšovať získané dobyté územia. Dodáva však, že pri krajine o veľkosti Ukrajiny ide o stále “smiešne čísla” a relatívne malé taktické posuny. „Áno, Rusko bolo úspešnejšie, než bolo v predchádzajúcom roku a jeho úspešnosť stúpala, avšak nedošlo ani k žiadnemu veľkému prielomu - nedošlo k nejakému rozpadu ukrajinských línií,” vysvetľuje.Rozoberáme tiež, čo možno očakávať v roku 2025. Podľa Kandríka je vysoko pravdepodobné, že tento rok sa začnú rozhovory o prímerí. Dodáva, že to, že začnú, neznamená, že skončia a tobôž neznamená, že budú úspešné. „Dnes to pripomína zápas dvoch boxerov, ktorí sú už veľmi vyčerpaní, veľmi dobití, ani jeden nevyhráva v zmysle, že by dosahoval čo chcel získať. Duel má niekoho, kto má navrch, a kto je aktuálne slabší.”Moderuje Denisa Hopková.

⁠Odkaz na celý díl Klasická debata, zda je způsob vedení konfliktu ze strany Izraele „by the book,” proběhla i v našem podcastu. Zajímavější nám přišlo se bavit o tom, co se děje uvnitř židovského státu. Irena Kalhousová i Tomáš Pojar se shodují, že premiér Netanjahu prokazuje řádově vyšší politickou zdatnost než všichni jeho vyzyvatelé. Vojenské úspěchy upevnily jeho pozici, dokud budou trvat operace, nic se nezmění a on to ví. To neznamená, že v zemi není napětí, vláda pod rouškou konfliktu prosazuje reformy a především ekonomicky aktivní, méně nábožensky založená část obyvatelstva to nechce. Hrozí i odchodem do USA a Evropy. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Už půl roku na úřadu vlády vede odbor strategické komunikace. Má za cíl připomínat lidem základní hodnoty státu, zlepšit to, jak stát s veřejností komunikuje a zvyšovat odolnost společnosti vůči dezinformacím. Jak se to daří?Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Odbor strategické komunikace státu na úřadu vlády vznikl s cílem zlepšit to, jak se k občanům dostávají potřebné informace a novinky (které kabinet přinášel například prostřednictvím kampaně Česko informuje), ale také zvyšovat odolnost Čechů vůči dezinformacím a posilovat jejich vztah ke státu. „Informovat lidi o základních hodnotových tématech státu jednoduše a srozumitelně,“ sliboval od června nový koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn s tím, že komunikace by se měla více zaměřit na témata založená na pozitivních hodnotách. Mimo pozitivně laděných kampaní - například při příležitosti k výročí invaze 21. srpna nebo ke výročí samostatného Československa - na sebe ovšem bývalý náčelník Vojenské policie Foltýn často poutá pozornost ostrými výroky. Například když podporovatele Putinova režimu označil za svině. Jaké výsledky práce za sebou odbor po půl roce má? A jak pomáhají ke strategické komunikaci radikální výroky jejího koordinátora? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čína poslala k Tchaj-wanu desítky lodí a letadel. Vojenské cvičení Pekingu je podle Tchaj-peje největší za poslední desítky let. Hrozí další válka? Otázka na sinoložku Simonu Fantovou, analytičku projektu Sinopsis, která se z Tchaj-wanu před pár dny vrátila. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čína poslala k Tchaj-wanu desítky lodí a letadel. Vojenské cvičení Pekingu je podle Tchaj-peje největší za poslední desítky let. Hrozí další válka? Otázka na sinoložku Simonu Fantovou, analytičku projektu Sinopsis, která se z Tchaj-wanu před pár dny vrátila. Ptá se Matěj Skalický.

Když revoluce Fidela Castra začátkem roku 1959 ovládla Kubu, vypadalo to, že vztahy se Spojenými státy a ostrovem se nezhorší. Brzy ale začal nový režim znárodňovat americké podniky a USA začaly připravovat protiakci. K té došlo za vlády Johna F. Kennedyho. Vylodění kubánských emigrantů v Zátoce sviní byl ale debakl a Castro jen posílil. Režim, který vytvořil, vládne Kubě dodnes. Vylodění v roce 1961 je druhým dílem minisérie pořadu Téma Plus s podtitulem Vojenské intervence.