Podcasts about vojensk

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Ajatolláh Alí Chameneí je mŕtvy, zanechal však svojim nasledovníkom plány. Irán je v tejto chvíli vo veľkej neistote. Hoci si veľká časť Iráncov želá uvoľnenie režimu, krajina zmietaná novou situáciou môže byť napokon v rukách ajatolláhových revolučných gárd. Kam teda smeruje Irán? Bude stále krajinou ajatolláhov – teda ultrakonzervatívnou teokraciou? Alebo sa toľko žiadané uvoľnenie režimu pretaví do demokracie? A čo vojenský režim pod správou revolučných gárd? Alebo sa vráti syn posledného šacha Pahlavího? Neistota je na každom kroku nielen pre samotný režim, ale aj pre celú oblasť. V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková pýta šéfa zahraničnej redakcie denníka SME Lukáša Onderčanina, čo sa v Iráne deje a aký vývoj sa predpokladá. Zdroje zvukov: Youtube/Guardian News, STVR, Youtube/APT, Youtube/euronews, Youtube/CBS News Odporúčanie A ak sa dnes večer chcete zabaviť, naši kolegovia z Piatočka chystajú vedomostnú súťaž o bizarnostiach slovenskej politiky. Súťažiť môžete v Kácečku alebo online z domu cez aplikáciu a spolu s vami budú naživo odpovedať politickí komentátori Peter Tkačenko a Samo Marec. Lístky nájdete na piatocek.com. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Vojenská operace proti Íránu výrazně ovlivnila také leteckou dopravu. Dopravci, kteří sídlí na Arabském poloostrově, totiž mají významný podíl na spojení mezi Evropou a Asií – letiště v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí jsou významnými tranzitními uzly, navíc je teď silná sezona letů do exotických destinací. Někteří turisté tak uvízli na přestupu, jiní do své destinace, nebo naopak domů, vůbec neodletěli. To je i případ šéfa názorové rubriky Hospodářských novin Petra Honzejka, který o svých zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Vojenská operace proti Íránu výrazně ovlivnila také leteckou dopravu. Dopravci, kteří sídlí na Arabském poloostrově, totiž mají významný podíl na spojení mezi Evropou a Asií – letiště v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí jsou významnými tranzitními uzly, navíc je teď silná sezona letů do exotických destinací. Někteří turisté tak uvízli na přestupu, jiní do své destinace, nebo naopak domů, vůbec neodletěli. To je i případ šéfa názorové rubriky Hospodářských novin Petra Honzejka, který o svých zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

V sobotu ráno zaútočili Spojené štáty a Izrael na Irán. Vojenské operácie pokračujú aj dnes. Potvrdilo sa už zabitie najvyššieho duchovného vodcu Alího Chameneího spolu s desiatkami pohlavárov iránskeho režimu. Podľa Trumpa je cieľom iránsky jadrový program a zvrhnutie iránskeho režimu.Irán v reakcii spustil odvetu raketami a dronmi, ktoré mierili na Izrael, americké základne ale aj civilné ciele v regióne. Výsledkom je aj takmer zavretý Hormuzský prieliv, kadiaľ tankermi prúdi obrovské množstvo ropy.Ako to vyzerá v Iráne dnes a ako pokračujú americko-izraelské útoky? Aké škody narobila Iránska raketová a dronová odpoveď? Prečo vôbec Američania a Izrael začali tento útok, ak stále prebiehali rokovania? Aké sú ich skutočné ciele a nemal byť už iránsky jadrový program zničený, ako hovoril Trump po útoku minulý rok? Ako to celé teraz môže dopadnúť a aké sú riziká, že sa vojna rozšíri aj ďalej?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a šéfom mimoparlamentnej DS-ODS Pavlom Mackom.

Íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, který zemi vládl téměř čtyři desetiletí, zemřel při sobotních společných americko-izraelských útocích. Potvrdila v neděli íránská státní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že zabití Chamenejího bylo „vyhlášením války muslimům“. Co umožnilo USA a Izraeli odstranit nejvyššího íránského vůdce Chameneího, vysvětluje ve speciálním vysílání Radiožurnálu Lukáš Dyčka, vojenský analytik z Vojenské akademie ve Vyškově.

Íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, který zemi vládl téměř čtyři desetiletí, zemřel při sobotních společných americko-izraelských útocích. Potvrdila v neděli íránská státní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že zabití Chamenejího bylo „vyhlášením války muslimům“. Co umožnilo USA a Izraeli odstranit nejvyššího íránského vůdce Chameneího, vysvětluje ve speciálním vysílání Radiožurnálu Lukáš Dyčka, vojenský analytik z Vojenské akademie ve Vyškově.

Íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, který zemi vládl téměř čtyři desetiletí, zemřel při sobotních společných americko-izraelských útocích. Potvrdila v neděli íránská státní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že zabití Chamenejího bylo „vyhlášením války muslimům“. Co umožnilo USA a Izraeli odstranit nejvyššího íránského vůdce Chameneího, vysvětluje ve speciálním vysílání Radiožurnálu Lukáš Dyčka, vojenský analytik z Vojenské akademie ve Vyškově.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Můžeme si dál namlouvat, že naši obranu zvládne zajistit profesionální armáda, ale realita je jinde. Bude potřeba obnovit vojenskou službu, ať už povinnou, nebo v nějaké jiné formě. To říká expert v dnešním Ranním brífinku. Podle něj ale půjde o úplně jinou vojnu než za socialismu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Můžeme si dál namlouvat, že naši obranu zvládne zajistit profesionální armáda, ale realita je jinde. Bude potřeba obnovit vojenskou službu, ať už povinnou, nebo v nějaké jiné formě. To říká expert v dnešním Ranním brífinku. Podle něj ale půjde o úplně jinou vojnu než za socialismu.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický.

Ficove vlády zanedbávali našu obranu a Rusku platili za neodvedenú prácu na migoch, ktoré vlastne nelietali. Hrozí svetu atómový Armagedon, alebo sa veľmoci dohodnú? Hamas sa nechce odzbrojiť, trvalé riešenie Gazy je v nedohľadne.

Hostem pořadu K věci byl vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer.Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kým na Slovensku máme mrazivé dni, poriadne horúca je situácia na svetovom poli. Hlavne pre neutíchajúce chúťky Donalda Trumpa na Grónsko, či jeho silné odkazy pre Irán. Tieto udalosti hýbu aj Európou a tá tiež avizuje a zvažuje svoje ďalšie kroky a stanoviská. Čo to znamená pre nás, pre našu bezpečnosť a kde bude Slovensko v týchto časoch stáť, o tom sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s ministrom obrany Robertom Kaliňákom (Smer-SD) a podpredsedom KDH VIliamom Karasom.

V dnešnej prvej epizóde v novom roku privítame vychádzajúcu hviezdu filmovej produkcie, herečku, a kolegyňu podcasterku, Petru Polnišovú. UžívajteAk sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 17 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/7Q260hkVr8QNáš dnešný hosť je instagram.com/polnis_petusa/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Vojenský zásah Spojených štátov vo Venezuele otriasol základmi medzinárodného poriadku. Krajina, ktorá sa dlhodobo prezentuje ako garant práva a slobody, dnes čelí otázkam z únosu hlavy štátu, porušenia suverenity a dvojakého metra. Donald Trump si zároveň brúsi zuby aj na Grónsko. Je vojenská sila novým jazykom diplomacie? Naskytá sa tiež otázka, či postoj k Trumpovi má byť po sobotnom útoku iný ako k Putinovi v otázke konfliktu na Ukrajine. Aj o týchto témach sme sa rozprávali s poslankyňami Európskeho parlamentu Miriam Lexmann (KDH/EĽS) a Juditou Laššákovou (Smer-SD/nezaradená).

Spojené státy zadržely venezuelského prezidenta a odvezly ho ze země. Jaké jsou další plány Donalda Trumpa? Jaké možnosti vojenské obrany má Venezuela a co v zemi znamená vyhlášení výjimečného stavu? Jak mohou Spojené státy právně obhajovat svojí vojenskou akci v jihoamerické zemi?

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.

Zákony dodržujeme – tvrdí Skupina D. Vojenská policie má ale pochybnosti, prověřuje jejího dodavatele a dovoz darovaných dronů na Ukrajinu. Téma pro redaktorku Katku Gruntovou, která se ve své práci specializuje na armádu i vojenskou techniku. Ptá se Matěj Skalický.

Zákony dodržujeme – tvrdí Skupina D. Vojenská policie má ale pochybnosti, prověřuje jejího dodavatele a dovoz darovaných dronů na Ukrajinu. Téma pro redaktorku Katku Gruntovou, která se ve své práci specializuje na armádu i vojenskou techniku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zákony dodržujeme – tvrdí Skupina D. Vojenská policie má ale pochybnosti, prověřuje jejího dodavatele a dovoz darovaných dronů na Ukrajinu. Téma pro redaktorku Katku Gruntovou, která se ve své práci specializuje na armádu i vojenskou techniku. Ptá se Matěj Skalický.

Zástupci spolku Skupina D, který v rámci projektu Nemesis pořádá sbírku dovážející drony pro Ukrajinu, se v úterý ohradili proti tomu, že by se měli dopustit jakékoliv trestné činnosti. Reagovali tak na informaci z konce minulého týdne, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Podle Skupiny D, která od roku 2023 vybrala na drony pro Ukrajinu 263 milionů korun, to ale na jejich činnost neoprávněně vrhá špatné světlo. Jaroslav Spurný nicméně ve Výtahu Respektu vysvětluje, že zástupci spolku v případu vystupují jen jako svědkové a dodává souvislosti v tom, proč se Vojenská policie na dodavatele zaměřila právě nyní a jak by to mohlo souviset se servilitou některých úředníků vůči novému ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi. Moderuje Zuzana Machálková

Bosna a Hercegovina žije v míru už 30 let. Krvavou válku, která trvala přes 3,5 roku a stála život více než 100 tisíc lidí, ukončila mírová smlouva sjednaná na americké letecké základně v Daytonu ve státě Ohio. Na konci listopadu 1995 ji tam parafovali prezidenti tří válčících stran a následně 14. prosince slavnostně v Paříži podepsali.

Bosna a Hercegovina žije v míru už 30 let. Krvavou válku, která trvala přes 3,5 roku a stála život více než 100 tisíc lidí, ukončila mírová smlouva sjednaná na americké letecké základně v Daytonu ve státě Ohio. Na konci listopadu 1995 ji tam parafovali prezidenti tří válčících stran a následně 14. prosince slavnostně v Paříži podepsali.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O chvíľu to budú už štyri roky krvavej vojny Ruska proti Ukrajine. Vojny, ktorú chcel mať Putin ako špeciálnu vojenskú operáciu vybavenú za tri dni. A ktorú chcel do 24 hodín ukončiť Trump. Aká je dnes šanca na mier?Trumpov mierový plán sa snažia napraviť európski lídri. Trump obviňuje Zelenského že návrh ani nečítal. A Putin za žiadnu cenu neustupuje a na Ukrajine ďalej ničí mestá a vraždí jej civilných obyvateľov aj ďaleko za frontovou líniou.Ako je na tom Ukrajina, ktorá sa stále hrdinsky bráni? Akú podporu má po korupčnej kauze Zelenský? A je Trumpov mierový plán a jeho nová bezpečnostná stratégia v prospech Ruska, no proti Ukrajine a Európe? Stoja európski lídri stále za Kyjevom? A čo naša vláda, ktorá chce pre stopku na ruský plyn a ropu žalovať Úniu?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

Ještě jako student sledoval Harryho Pottera. Dnes sedává u high table na jedné z nejstarších oxfordských kolejí, v taláru a uprostřed tradic starých stovky let. Jak se z lékaře Vojenské nemocnice stal hostující profesor neurochirurgických věd na prestižní Oxfordské univerzitě? Proč bychom se u bolestí zad měli inspirovat malými dětmi? A proč by nikdy nesedl na koně a motorku?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vedlo veterinární správu k vyhlášení rozsáhlé krizové oblasti v souvislosti s nákazou ptačí chřipky? Proč se mládež v Německu bouří proti zákonu, který nově upravuje systém vojenské služby? A kde všude pomáhají v Česku dobrovolníci v rámci aktivit, které podniká například organizace ADRA?

Co vedlo veterinární správu k vyhlášení rozsáhlé krizové oblasti v souvislosti s nákazou ptačí chřipky? Proč se mládež v Německu bouří proti zákonu, který nově upravuje systém vojenské služby? A kde všude pomáhají v Česku dobrovolníci v rámci aktivit, které podniká například organizace ADRA?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom relácie Dírerov filter bol predseda hnutia Republika Milan Uhrík. Vyštudoval kybernetiku na FEI STU a tiež manažment a ekonomiku na Ústave manažmentu STU. Politickú kariéru začínal v Novej generácii SDKÚ-DS, za túto stranu neúspešne kandidoval aj v komunálnych voľbách. Neskôr zakotvil v ĽSNS, za túto stranu sa najskôr stal poslancom NR SR, neskôr poslancom Európskeho parlamentu. V roku 2021 na protest proti novým stanovám z ĽSNS odišiel a založil hnutie Republika. V súčasnosti je poslancom Európskeho parlamentu. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- či vytvorí so Smerom vládu po ďalších voľbách- či bude trvať na vyšetrovaní korupčných káuz súčasnej vlády- či bude presadzovať vystúpenie Slovenska z EÚ a NATO- či si vie predstaviť spoluprácu so Zorom Kollárom a Fikim Sulíkom- či sa stal holokaust

Nemecký minister obrany Boris Pistorius zaujal výrokom o možno poslednom mierovom lete. Spravodajské služby a silové zložky viacerých západných spojencov totiž zhodne varujú, že Rusko sa pripravuje na vojenskú konfrontáciu s členskou krajinou NATO. Ako by to vyzeralo a ako by vyzerala naša odpoveď?Vojenský analytik Vladimír Bednár v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, že ruský plán predpokladá útok na jednu z menších krajín, ktorú by rýchlo obsadili, a politici krajín NATO by potom stáli pred ťažkou dilemou, či pošlú vojakov zomierať pri náročnom oslobodzovaní napríklad Estónska alebo Litvy. Alebo v prípade pádu Ukrajiny aj Slovenska.Rozhovor nahrával Peter Hanák. Na tomto podcaste sa podieľali aj Sára Smatanová a Adam Obšitník.

Nemecký minister obrany Boris Pistorius zaujal výrokom o možno poslednom mierovom lete. Spravodajské služby a silové zložky viacerých západných spojencov totiž zhodne varujú, že Rusko sa pripravuje na vojenskú konfrontáciu s členskou krajinou NATO. Ako by to vyzeralo a ako by vyzerala naša odpoveď?Vojenský analytik Vladimír Bednár v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, že ruský plán predpokladá útok na jednu z menších krajín, ktorú by rýchlo obsadili, a politici krajín NATO by potom stáli pred ťažkou dilemou, či pošlú vojakov zomierať pri náročnom oslobodzovaní napríklad Estónska alebo Litvy. Alebo v prípade pádu Ukrajiny aj Slovenska.Rozhovor nahrával Peter Hanák. Na tomto podcaste sa podieľali aj Sára Smatanová a Adam Obšitník.

Akci letos už pošestnácté uspořádal Klub vojenské historie francouzského císařství. Smyslem události bylo podle předsedy Radmila Tomčíka spojit místa tehdejších špitálů.

Proč v Česku přibývá případů tzv. novodobého otroctví a jak poznáme jeho oběti? Jak na domácnosti dopadnou nové emisní povolenky ETS 2? A z jakých důvodů zavede ukrajinský prezident vojenskou správu nad významným přístavním městem Oděsa?

S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.

Proč v Česku přibývá případů tzv. novodobého otroctví a jak poznáme jeho oběti? Jak na domácnosti dopadnou nové emisní povolenky ETS 2? A z jakých důvodů zavede ukrajinský prezident vojenskou správu nad významným přístavním městem Oděsa?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Namiesto drahých tankov a bojového letectva relatívne lacné drony. Putinova agresia voči Ukrajine ukázala, že drony zmenili vedenie vojny. A ukazujú to aj akcie tzv. tieňovej flotily, z ktorej narúšajú letiská či vojenské objekty. Skúsenosť už má Dánsko, Belgicko, Nemecko či Nórsko. V závere minulého týždňa sa na cudzie drony nad svojimi objektmi sťažovala česká armáda.Na novú situáciu reagujú vlády. Na línii hranice s Ruskom vzniká dokonca tzv. dronová stena. A rieši zdanlivý paradox – ako sa vyhnúť použitiu drahej techniky na lacné útočné zariadenia?Čoho všetkého sú drony schopné? A čo z nich robí účinné nástroje až vojnovej mašinérie?Téma pre Rastislava Sopka z asociácie Mám dron.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Namiesto drahých tankov a bojového letectva relatívne lacné drony. Putinova agresia voči Ukrajine ukázala, že drony zmenili vedenie vojny. A ukazujú to aj akcie tzv. tieňovej flotily, z ktorej narúšajú letiská či vojenské objekty. Skúsenosť už má Dánsko, Belgicko, Nemecko či Nórsko. V závere minulého týždňa sa na cudzie drony nad svojimi objektmi sťažovala česká armáda.Na novú situáciu reagujú vlády. Na línii hranice s Ruskom vzniká dokonca tzv. dronová stena. A rieši zdanlivý paradox – ako sa vyhnúť použitiu drahej techniky na lacné útočné zariadenia?Čoho všetkého sú drony schopné? A čo z nich robí účinné nástroje až vojnovej mašinérie?Téma pre Rastislava Sopka z asociácie Mám dron.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Palestinské hnutí Hamás je podle světových médií rozpolcené v názoru na mírový plán Donalda Trumpa. Vojenské křídlo v Gaze s ním údajně nesouhlasí, naopak politické vedení v Kataru je mu nakloněno, bude ale požadovat změny. „Bude záležet na tlaku klíčových arabských a některých dalších muslimských zemí, které jsou do procesu zapojené, protože i u nich se začínají objevovat výhrady,“ přibližuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Palestinské hnutí Hamás je podle světových médií rozpolcené v názoru na mírový plán Donalda Trumpa. Vojenské křídlo v Gaze s ním údajně nesouhlasí, naopak politické vedení v Kataru je mu nakloněno, bude ale požadovat změny. „Bude záležet na tlaku klíčových arabských a některých dalších muslimských zemí, které jsou do procesu zapojené, protože i u nich se začínají objevovat výhrady,“ přibližuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump v neděli znovu varoval, že je připravený zpřísnit americké sankce vůči Rusku. Ovšem za předpokladu, že to udělá i Evropa. V podstatě jen opakoval svá předchozí podobná obvinění a na starém kontinentu tak budí dojem, že jen zastírá své kličkování ve skutečném tlaku na Rusko.

„Lampasáci, zobáci, pévéeska, ótéčko, dévéťák...“ Říká vám to něco? Mladší generaci asi málo, před 40 lety výrazy dobře znali prakticky všichni muži, ostatně i leckterá žena. Jsou totiž spojené s vojenským prostředím, které bylo v dobách povinné vojenské služby často užívané i v celé společnosti.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč vláda a odbory nedošly k dohodě o navýšení platů ve veřejném sektoru? Jaké symboly provázely dnešní vojenskou přehlídku v Pekingu – nejmohutnější v čínských dějinách? A proč si automobilka Toyota vybrala právě Kolík pro svůj první evropský závod na výrobu elektromobilů?

Ruská ekonomika po několika letech přímo bouřlivého růstu zpomaluje. Faktem ovšem je, že o tento růst se zasloužily mimořádné rozpočtové výdaje, především na ukrajinskou válku. To vedlo k vysoké inflaci a vyvolávalo to dokonce nebezpečí stagflace, tedy stavu, kdy ekonomika roste pomalu, zato ceny rychle, což způsobuje rychlý pád životní úrovně.

Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.

Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.