Podcasts about vojensk

Letiště Karlovy Vary má být do konce roku převedeno na stát a začlenit se do armádní infrastruktury v rámci Leteckých opraven Malešice, které zajistí nezbytné rozšíření přistávací dráhy za více než miliardu korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že společný civilní a armádní provoz ho dostane ze ztráty a pomůže ekonomickému rozvoji regionu. „Pražské letiště praská ve švech a Karlovy Vary jsou žádanou turistickou destinací,“ říká senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nakrm svou vášeň:

Sme krajina zázrakov. Z kozmetičky sa tu viete zo dňa na deň stať šéfkou dozornej rady veľkej energetickej spoločnosti. Premiér ruší transakčnú daň. ÚBOK v spolupráci so SIS a Vojenským spravodajstvom prekazil pripravovaný podpaľačský útok na východoslovenský závod, v ktorom sa vyrábajú drony no a spor Tomáša Tarabu s Andrejom Dankom sa vyostruje. Dobrým ránom sobota vás sprevádza Zuzana Kovačič Hanzelová, tento týždeň s hosťom šéfredaktorom Denníka SME Romanom Krpelanom. Zdroj zvukov: TASR, 360tka, Markíza, Facebook/Andrej Danko, ROmana Tabak – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Plukovník Miloslav Čaplovič je riaditeľ Vojenského historického ústavu. Ako vojenský historik sa zaujíma najmä o odboj počas prvej svetovej vojny a československé légie. No predmetom jeho profesionálneho záujmu je aj Slovenské národné povstanie, od vypuknutia ktorého uplynulo 82 rokov. S Katou Martinkovou hovorí aj o slávnom rode, ktorého je súčasťou, o prírode, ktorú rád spoznáva, či o múzeách vo svete, ktoré sú preňho osobnou aj profesionálnou inšpiráciou. | Hosť: plukovník Miloslav Čaplovič (riaditeľ Vojenského historického ústavu). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Rusko bude ako Severná Kórea a Európa v lepšom scenári aj s Ukrajinou ako Južná Kórea. Tak predikuje vojenský analytik Vladimír Bednár vývoj vojny. Nikto a nič ju nevyhrá, ale konflikt zamrzne a na desiatky rokov rozdelí Európu na dva nepriateľské tábory, ktoré budú zbrojiť. Obrana našich letísk pred ruskými dronmi sa ukázala ako deravá a aktuálne sledujeme zvrat vo vojne, ktorá sa mení z dronovej na raketovú.V podcaste s Vladimírom Bednárom sa dozviete:– od 1. minúty – že Rusi dronovými útokmi na letiská eskalujú konflikt a boli sme veľmi blízko katastrofy;– po 2:00 – prečo Rusi útočia na európske letiská;– od 4:00 – že by sme mali na Rusko rovnakým spôsobom útočiť aj my;– po 7:45 – prečo je technicky náročné chrániť letiská a hrozba sa nedá úplne odstrániť;– od 9:00 – že slovenská dronová stena nie je ešte ani na papieri;– po 11:00 – či sledujeme zásadný zvrat vo vojne a zmenu z dronovej na raketovú vojnu;– od 16:00 – že obetí bude ešte viac a to aj civilných a že je nebezpečnejšie cestovať na Ukrajinu, aj keď nie oveľa;– po 17:00 – či je alebo nie je zločin strieľať na sklady eshopov;– od 20:00 – že v modernej vojne je 20 percent zásahov omylom;– po 22:00 – že aktuálny priebeh vojny diktuje Ukrajina;– od 23:00 – či bude opäť problém s ukrajinským obilím a či je cieľom nás rozhádať;– po 26:00 – že táto vojna nemá rýchly koniec a rokovať o mieri je nezmysel;– od 28:00 – či by Rusku pomohla mobilizácia ďalších státisícov mužov do armády;– po 31:30 – či Putinovi musí záležať na vlastnej popularite, ak vie falšovať voľby;– od 34:00 – že po Putinovi by prišiel líder jemu podobný;– po 35:30 – ako sa Rusko stáva Severnou Kóreou, tretia svetová vojna už bola, a my sme už vo štvrtej;– od 37:00 – ako bude vyzerať naša budúcnosť v najbližších desaťročiach;– po 39:00 – že Rusko sa militarizuje a ešte nevyčerpalo svoju kapacitu zbrojiť.

Rusko bude ako Severná Kórea a Európa v lepšom scenári aj s Ukrajinou ako Južná Kórea. Tak predikuje vojenský analytik Vladimír Bednár vývoj vojny. Nikto a nič ju nevyhrá, ale konflikt zamrzne a na desiatky rokov rozdelí Európu na dva nepriateľské tábory, ktoré budú zbrojiť. Obrana našich letísk pred ruskými dronmi sa ukázala ako deravá a aktuálne sledujeme zvrat vo vojne, ktorá sa mení z dronovej na raketovú.V podcaste s Vladimírom Bednárom sa dozviete:– od 1. minúty – že Rusi dronovými útokmi na letiská eskalujú konflikt a boli sme veľmi blízko katastrofy;– po 2:00 – prečo Rusi útočia na európske letiská;– od 4:00 – že by sme mali na Rusko rovnakým spôsobom útočiť aj my;– po 7:45 – prečo je technicky náročné chrániť letiská a hrozba sa nedá úplne odstrániť;– od 9:00 – že slovenská dronová stena nie je ešte ani na papieri;– po 11:00 – či sledujeme zásadný zvrat vo vojne a zmenu z dronovej na raketovú vojnu;– od 16:00 – že obetí bude ešte viac a to aj civilných a že je nebezpečnejšie cestovať na Ukrajinu, aj keď nie oveľa;– po 17:00 – či je alebo nie je zločin strieľať na sklady eshopov;– od 20:00 – že v modernej vojne je 20 percent zásahov omylom;– po 22:00 – že aktuálny priebeh vojny diktuje Ukrajina;– od 23:00 – či bude opäť problém s ukrajinským obilím a či je cieľom nás rozhádať;– po 26:00 – že táto vojna nemá rýchly koniec a rokovať o mieri je nezmysel;– od 28:00 – či by Rusku pomohla mobilizácia ďalších státisícov mužov do armády;– po 31:30 – či Putinovi musí záležať na vlastnej popularite, ak vie falšovať voľby;– od 34:00 – že po Putinovi by prišiel líder jemu podobný;– po 35:30 – ako sa Rusko stáva Severnou Kóreou, tretia svetová vojna už bola, a my sme už vo štvrtej;– od 37:00 – ako bude vyzerať naša budúcnosť v najbližších desaťročiach;– po 39:00 – že Rusko sa militarizuje a ešte nevyčerpalo svoju kapacitu zbrojiť.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tady se fakt nehraje o málo. Tohle je budoucnost země,“ říká bývalý náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Rusko podle něj bude stále agresivnější a méně předvídatelné a Evropa si nemůže dovolit působit slabě a rozděleně. Česká armáda má obranné plány, v případném konfliktu by ale narazila na nedostatek lidí, munice a záloh i na zastaralou techniku. „A když vám dojde munice v boji, tak umřete,“ podotýká Řehka. Otevřeně mluví i o fungování ministerstva obrany. Ministr je podle něj v současném systému v zásadě „bezmezný vládce nad armádou“, protože jeho pravomoci nejsou dostatečně vymezené a systém nemá dost brzd a protivah. Přiznává, že část jeho vlastních sporů souvisela s tím, kde končí politické řízení a kde už politici vstupují do práce vojáků. Ve vztahu k někdejší ministryni Janě Černochové připouští chyby v komunikaci, v zásadních věcech by se ale nezachoval jinak. „Raději bych nebyl na té funkci, než abych se měl chovat jinak,“ tvrdí. Teď se přitom sám vydává do politiky. Do Senátu kandiduje jako nestraník s podporou STAN a tvrdí, že nejde o dlouhodobě připravovanou politickou kariéru. Rozhodnutí podle něj nebylo jednoduché, zvažoval jeho dopad na osobní život i rodinu a definitivně se pro spolupráci se STAN rozhodl až krátce před oznámením kandidatury. Politiku chápe jako pokračování služby zemi. Po desetiletích v uniformě zároveň uzavírá jednu zásadní životní kapitolu. Na vojenskou školu nastoupil ve čtrnácti a říká, že mu možná teprve s odstupem dojde, co pro něj konec služby znamená. Připouští, že mohl být v některých chvílích lepším otcem, věnovat víc času rodičům a lépe oddělovat práci od soukromí. V některých obdobích byl podle svých slov workoholik. Vojenské služby ale nelituje - vedle závazku ji vždy vnímal jako privilegium. Proč se po životě v armádě rozhodl právě teď vstoupit do politiky? Neohrožuje podpora STAN jeho někdejší důraz na politickou nestrannost armády? Kde podle něj končí legitimní moc ministra obrany? Co by se stalo, kdyby Rusko skutečně otestovalo článek 5 NATO? A co by dnes Řehka udělal jinak jako voják, velitel a otec? I to se dozvíte v rozhovoru.

Dnes je to malá osada kousek od Volar. Na počátku 20. století to ale byla významná vesnice s více než 300 obyvateli a prosperující sklárnou. Řeč je o Arnoštově na Prachaticku u Vojenského újezdu Boletice. Procházky za historií a okolní přírodou tam začal pořádat provozovatel ubytování a místní badatel František Šotola. Prošel se s ním i regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severná Kórea má podporiť Putina ďalšími vojakmi. Ukrajina žiada od spojencov zbrane a USA žiadajú Ukrajinu, aby prestala útočiť na ropné tankery. V relácii Analýzy 24 s Lenkou Ježovou diskutovali riaditeľ Centra ázijsko-pacifických štúdií CEVRO univerzity Jan Železný a odborník na zahraničnú politiku USA Juraj Kříž.

Lesy mezi Ralskem, Hradčany a Mimoní ukrývají místa připomínající dávnou historii i dobu, kdy zde působila armáda. Regionální stopař Jaroslav Hoření se společně s Janem Kobrem, lesním pedagogem Vojenských lesů a statků, vydal ke kapli svatého Eustacha a k železničnímu mostu někdejší vlečky přes řeku Ploučnici.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lesy mezi Ralskem, Hradčany a Mimoní ukrývají místa připomínající dávnou historii i dobu, kdy zde působila armáda. Regionální stopař Jaroslav Hoření se společně s Janem Kobrem, lesním pedagogem Vojenských lesů a statků, vydal ke kapli svatého Eustacha a k železničnímu mostu někdejší vlečky přes řeku Ploučnici.

Azda sa môže zdať, že pre nás bola príliš vzdialená a preto aj stále neznáma a neprehľadná. Už tradične sme si o nej zvykli premýšľať len ako o krvavej predohre k druhej svetovej vojne a týmto konštatovaním sme odbili i snahu o jej poctivé pochopenie. Španielska občianska vojna bola skutočne predobrazom toho, čo malo už zakrátko nasledovať v celej Európe, či po celom svete. Španielske mestá sa rúcali pod náporom leteckých bombardovacích kampaní, čoho mrazivým príkladom a znepokojivou víziou blízkej budúcnosti sa stalo baskické mesto Guernica. Vojenské operácie sprevádzali obrovské násilnosti a čistky na civilnom obyvateľstve, či tzv. vysporadúvanie sa s ideologickým či triednym nepriateľom. A rovnako i výsledok tejto vojny predznamenával nástup a mimoriadne agresívnu povahu fašizmu. Od začiatku tohto konfliktu uplynulo práve 90 rokov. Začal sa 17. júla 1936, paradoxne nie na Pyrenejskom polostrove, ale v španielskom Maroku, kde sa vzbúrila skupina vojenských veliteľov na čele s Franciscom Francom – neskorším generalissimom povstania proti republikánskej vláde a napokon i vodcom – teda caudillom – nového fašistického Španielska. Táto vojna pritom nezostala izolovanou zónou pekla, na ktoré sa spoza hraníc prizeral zvyšok Európy. Či už vojenskou pomocou alebo i priamou vojenskou účasťou sa doň zapojilo nacistické Nemecko, fašistické Taliansko na jednej strane, i stalinský Sovietsky zväz na strane druhej. A občiansku vojnu v Španielsku na vlastnej koži prežili aj zhruba dve tisícky občanov vtedajšieho Československa, ktorí sa rozhodli pomôcť zachrániť republiku svojou účasťou v tzv. interbrigádach. Aké príčiny stály za konfliktom, ktorý sa natiahol na tri dlhé roky? A čo znamenala táto vojna pre Španielsko i pre celú Európu? V podcaste Dejiny sa Jaro Valent rozpráva s hispanistom Bohdanom Ulašinom z Filozofickej fakulty UK v Bratislave. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ako si predstavujete život Rimanov? Na našom území priamo nebývali, napriek tomu tu zanechali významné stopy. Odkrývame ich v bratislavských Rusovciach – na mieste bývalej rímskej Gerulaty sa našla napríklad rímska peňaženka. Akú mali kuchyňu, vzťah ku koňom či k peniazom a obchodu? Na viac otázok odpovieme v ďalšej historickej Nočnej pyramíde. | Historická NP: Rímsky vojenský tábor Gerulata, výskum a jeho výsledky; | Hosť: Erik Hrnčiarik (archeológ a dekan Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, pôsobí na Katedre klasickej archeológie). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Nejsou to jen Poláci nebo Litevci, výdaje na obranu masivně navyšují i Němci. A to mnohem rychleji než jiné velké země Evropy. Britové, Francouzi či Italové s tempem růstu německých zbrojních výdajů nedokážou vůbec držet krok. Jak chce Německo jakožto hlavní konvenční vojenská mocnost Evropy fungovat? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Nejsou to jen Poláci nebo Litevci, výdaje na obranu masivně navyšují i Němci. A to mnohem rychleji než jiné velké země Evropy. Britové, Francouzi či Italové s tempem růstu německých zbrojních výdajů nedokážou vůbec držet krok. Jak chce Německo jakožto hlavní konvenční vojenská mocnost Evropy fungovat? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Bývalá civilní zaměstnankyně Univerzity obrany obvinila z opakovaného znásilnění vysoce postaveného důstojníka. Případ vyšetřovala Vojenská policie. Nevyslechla hlavní svědkyni a i přes množství důkazů jej odložila. Dvakrát. Přijďte na naše živé vystoupení dne 26. 8. ke kauze v Zoo Praha. Bližší informace a vstupenky naleznete zde. Těšíme se na vás.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda letos, stejně jako loni, nesplní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu a na summit NATO do Ankary chce jet vysvětlovat, proč. Jak je na tom vůbec česká armáda a kolik peněz ji reálně chybí? A kde peníze vzít? Víc v Ranním brífinku s Janem Pavlem, autorem studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se věnuje posilování obranných výdajů a jejich důsledkům pro veřejné finance.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda letos, stejně jako loni, nesplní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu a na summit NATO do Ankary chce jet vysvětlovat, proč. Jak je na tom vůbec česká armáda a kolik peněz ji reálně chybí? A kde peníze vzít? Víc v Ranním brífinku s Janem Pavlem, autorem studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se věnuje posilování obranných výdajů a jejich důsledkům pro veřejné finance.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do českých laboratoří, které se zabývají ochranou před jadernými, chemickými a biologickými hrozbami, měli roky přístup armádní experti z čínské vojenské univerzity. Před ní přitom důrazně varují české i západní bezpečnostní služby. Po odhaleních Deníku N padl ředitel státního ústavu a ministerstvo vnitra nařídilo mimořádný audit. Kauzu ve Studiu N popisují reportéři Lukáš Prchal a Michal Tomeš. „Čtyři hodiny po zveřejnění informací bylo nařízeno odvolání ředitele Tomáše Dropy. S okamžitou platností skončil a ministerstvo zároveň nařídilo hloubkový audit několik let zpátky,“ říká Prchal. Závažnost celé kauzy podle reportérů dokládají i reakce z nečekaných míst. „Podtrhuje ji i to, že mi po několika týdnech odpověděl Petr Macinka. Jednoslovně mi odepsal, že je to šílené,“ dodává Tomeš. Co přesně čínští vojenští výzkumníci v českých laboratořích viděli? Mohly získané znalosti využít ozbrojené složky autoritářského státu? Proč bezpečnostní varování nezastavila jejich přístup do citlivého zařízení? A jaké další otázky otevřelo naše zjištění o fungování státního ústavu? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

V úseku projíždí celkem šest tanků Leopard 2A4, vyprošťovací vozidlo Buffalo a další technika. Výcvik tak není zaměřen jen na jízdu, ale i na vojenské manévry.

Hasičská zbrojnice na plzeňské Košutce se v sobotu stala dějištěm rozsáhlé prezentace Integrovaného záchranného systému pořádané v rámci Dne dětí. Pro veřejnost akce představovala příležitost nahlédnout do každodenní reality záchranářských profesí a prohlédnout si techniku zblízka.

To, čo sa na prvý pohľad javí ako obrovský škandál súčasného ministra obrany Roberta Kaliňáka, sa v priebehu pár dní zmenilo na neprehľadnú politickú prestrelku. Štát sa zbavil dvoch batérií protilietadlového raketového systému Kub za cenu šrotu za pár desiatok tisíc eur.Najviac z toho profituje súkromná firma, ktorá tento systém predáva ďalej do Ugandy. A to za 10 miliónov eur. Jaroslav Naď ukazuje prstom na Kaliňáka a ten zase na bývalých ministrov obrany Naďa a Martina Sklenára.Predalo Slovensko vojenskú techniku za pár tisíc, aby na nej súkromná firma následne zarobila milióny eur? A boli stroje naozaj nefunkčné? Aj o týchto otázkach sa dnes budeme rozprávať s investigatívnym novinárom Aktualít Martinom Turčekom.Podcast pripravila Frederika Lodová.

Vojáci české armády mají první testovací polygon pro bezosádková pozemní vozidla. Areál simuluje terén ve válečných oblastech. Polygon si postavili sami vojáci.

To, čo sa na prvý pohľad javí ako obrovský škandál súčasného ministra obrany Roberta Kaliňáka, sa v priebehu pár dní zmenilo na neprehľadnú politickú prestrelku. Štát sa zbavil dvoch batérií protilietadlového raketového systému Kub za cenu šrotu za pár desiatok tisíc eur.Najviac z toho profituje súkromná firma, ktorá tento systém predáva ďalej do Ugandy. A to za 10 miliónov eur. Jaroslav Naď ukazuje prstom na Kaliňáka a ten zase na bývalých ministrov obrany Naďa a Martina Sklenára.Predalo Slovensko vojenskú techniku za pár tisíc, aby na nej súkromná firma následne zarobila milióny eur? A boli stroje naozaj nefunkčné? Aj o týchto otázkach sa dnes budeme rozprávať s investigatívnym novinárom Aktualít Martinom Turčekom.Podcast pripravila Frederika Lodová.

Ruské drony nad územím NATO. Náhoda, nebo útok? Nechá si Severoatlantická aliance provokace Moskvy líbit, nebo ještě posílí protidronovou obranu východního křídla? A kdo má ve válce dronů navrch? Hostem V12 je analytik Lukáš Dyčka z Vojenské akademie ve Vyškově. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Snažíme se mít vždycky co nejširší spektrum těch období, většinou to začíná nějakou antikou – letos jsou tady Římani,“ říká organizátor festivalu vojenské historie Martin Tureček.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Keď Robert Kaliňák pred dvomi rokmi vyhlásil, že projekt výstavby prešovskej nemocnice bude peklo, asi nemal na mysli konkrétne to, čo sa aktuálne deje. Vojenská nemocnica, ktorá mala pôvodne stáť v roku 2027 a v budúcnosti slúžiť aj verejnosti, má obrovské problémy. Hrubá stavba preto nebude hotová včas a objekt za stovky miliónov eur podľa všetkého nedostane časť peňazí z Európskej únie. Zostane v Prešove len stavenisko a bude vyvodená zodpovednosť? Aj o tom sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s reportérom denníka SME Jánom Krempaským a reportérom denníka Korzár Michalom Frankom. Zdroje zvukov: TA3, STVR,TASR Odporúčanie: Dobré ráno sa opäť uchádza o ocenenie Podcast roka. Hlasovanie je spustené a ako ja tak aj všetci moji kolegovia a kolegyne, ktorí na ňom pracujú, budeme za váš hlas veľmi vďační. Ak nás chcete podporiť, spraviť tak môžete na podcastroka.sk v kategórii Rozhľad a takisto Miláčik. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.

Vláda Andreje Babiše (ANO) řadou rozporuplných vyjádření ohledně plnění závazků vůči Severoatlantické alianci vyvolává otázky doma i u zahraničních partnerů. Splní český státní rozpočet požadovaná procenta věnovaná obraně? „Obrana republiky se má odvíjet od českých zájmů, ne od ukřivděného ega politiků. Dnes mají nejlepší armádu v Evropě Ukrajinci,“ tvrdí v Osobnosti Plus Otakar Foltýn, zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #64: Kvůli ruské válce na Ukrajině je pro ruské tajné služby obtížné přímo pronikat na území Evropské unie. Stále častěji proto rekrutují běžné občany, aby jim zadávali různé úkoly. Estonská kontrarozvědka KAPO je dlouhodobě v Unii nejúspěšnější v jejich lovení. „Estonci sebevědomě tvrdí, že se nedají bez boje. Ať už se týká ruské špionáže nebo vojenského konfliktu,” říká v nové epizodě velvyslanec v Tallinnu Zdeněk Beránek

Pochází ze Slovenska, žila v Karviné, píše o dělnickém divadle v ostravských koloniích nebo o osobnostech Karvinska a Těšínska a pracuje ve Vojenském historickém archivu. Archivářka s až nakažlivým nadšením pro dějiny přijala pozvání do dalšího dílu naší série hovorů s historičkami.

Ruským hackerům se podařilo ovládnout routery v českých domácnostech a malých firmách. Spolu s českým Vojenským zpravodajstvím a americkou FBI o tom informoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Závěry FBI mluví o tom, že jde o celosvětový problém,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.

Ruským hackerům se podařilo ovládnout routery v českých domácnostech a malých firmách. Spolu s českým Vojenským zpravodajstvím a americkou FBI o tom informoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Závěry FBI mluví o tom, že jde o celosvětový problém,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počátkem 20. století zřídila rakousko-uherská armáda poblíž středočeských Milovic stálé vojenské cvičiště. I když vojenský újezd Mladá byl oficiálně zrušen v roce 1991, s jeho dědictvím se město potýká dodnes. Muzeum vojenského prostoru v Milovicích návštěvníkům představuje tuto lokalitu i zajímavé osobnosti, které jsou s ní spojeny.

Počátkem 20. století zřídila rakousko-uherská armáda poblíž středočeských Milovic stálé vojenské cvičiště. I když vojenský újezd Mladá byl oficiálně zrušen v roce 1991, s jeho dědictvím se město potýká dodnes. Muzeum vojenského prostoru v Milovicích návštěvníkům představuje tuto lokalitu i zajímavé osobnosti, které jsou s ní spojeny.

Íránský režim je tři týdny po začátku války výrazně oslabený, ale na prahu kolapsu není. Za desetiletí si vybudoval robustní síť paralelních institucí a bezpečnostních složek, která funguje i bez silného vůdce — a paradoxně těží z rostoucích cen ropy, do Číny dnes vyváží více než před začátkem konfliktu. „Íránci režim většinově nechtějí, ale jsou realisté a pragmatici, poučení brutalitou režimu,“ vysvětluj v pořadu Osobnost Plus íránistka Zuzana Kříhová z Univerzity Karlovy.

Íránský režim je tři týdny po začátku války výrazně oslabený, ale na prahu kolapsu není. Za desetiletí si vybudoval robustní síť paralelních institucí a bezpečnostních složek, která funguje i bez silného vůdce — a paradoxně těží z rostoucích cen ropy, do Číny dnes vyváží více než před začátkem konfliktu. „Íránci režim většinově nechtějí, ale jsou realisté a pragmatici, poučení brutalitou režimu,“ vysvětluj v pořadu Osobnost Plus íránistka Zuzana Kříhová z Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Ajatolláh Alí Chameneí je mŕtvy, zanechal však svojim nasledovníkom plány. Irán je v tejto chvíli vo veľkej neistote. Hoci si veľká časť Iráncov želá uvoľnenie režimu, krajina zmietaná novou situáciou môže byť napokon v rukách ajatolláhových revolučných gárd. Kam teda smeruje Irán? Bude stále krajinou ajatolláhov – teda ultrakonzervatívnou teokraciou? Alebo sa toľko žiadané uvoľnenie režimu pretaví do demokracie? A čo vojenský režim pod správou revolučných gárd? Alebo sa vráti syn posledného šacha Pahlavího? Neistota je na každom kroku nielen pre samotný režim, ale aj pre celú oblasť. V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková pýta šéfa zahraničnej redakcie denníka SME Lukáša Onderčanina, čo sa v Iráne deje a aký vývoj sa predpokladá. Zdroje zvukov: Youtube/Guardian News, STVR, Youtube/APT, Youtube/euronews, Youtube/CBS News Odporúčanie A ak sa dnes večer chcete zabaviť, naši kolegovia z Piatočka chystajú vedomostnú súťaž o bizarnostiach slovenskej politiky. Súťažiť môžete v Kácečku alebo online z domu cez aplikáciu a spolu s vami budú naživo odpovedať politickí komentátori Peter Tkačenko a Samo Marec. Lístky nájdete na piatocek.com. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

V sobotu ráno zaútočili Spojené štáty a Izrael na Irán. Vojenské operácie pokračujú aj dnes. Potvrdilo sa už zabitie najvyššieho duchovného vodcu Alího Chameneího spolu s desiatkami pohlavárov iránskeho režimu. Podľa Trumpa je cieľom iránsky jadrový program a zvrhnutie iránskeho režimu.Irán v reakcii spustil odvetu raketami a dronmi, ktoré mierili na Izrael, americké základne ale aj civilné ciele v regióne. Výsledkom je aj takmer zavretý Hormuzský prieliv, kadiaľ tankermi prúdi obrovské množstvo ropy.Ako to vyzerá v Iráne dnes a ako pokračujú americko-izraelské útoky? Aké škody narobila Iránska raketová a dronová odpoveď? Prečo vôbec Američania a Izrael začali tento útok, ak stále prebiehali rokovania? Aké sú ich skutočné ciele a nemal byť už iránsky jadrový program zničený, ako hovoril Trump po útoku minulý rok? Ako to celé teraz môže dopadnúť a aké sú riziká, že sa vojna rozšíri aj ďalej?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a šéfom mimoparlamentnej DS-ODS Pavlom Mackom.

Íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, který zemi vládl téměř čtyři desetiletí, zemřel při sobotních společných americko-izraelských útocích. Potvrdila v neděli íránská státní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že zabití Chamenejího bylo „vyhlášením války muslimům“. Co umožnilo USA a Izraeli odstranit nejvyššího íránského vůdce Chameneího, vysvětluje ve speciálním vysílání Radiožurnálu Lukáš Dyčka, vojenský analytik z Vojenské akademie ve Vyškově.

Íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, který zemi vládl téměř čtyři desetiletí, zemřel při sobotních společných americko-izraelských útocích. Potvrdila v neděli íránská státní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že zabití Chamenejího bylo „vyhlášením války muslimům“. Co umožnilo USA a Izraeli odstranit nejvyššího íránského vůdce Chameneího, vysvětluje ve speciálním vysílání Radiožurnálu Lukáš Dyčka, vojenský analytik z Vojenské akademie ve Vyškově.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy zadržely venezuelského prezidenta a odvezly ho ze země. Jaké jsou další plány Donalda Trumpa? Jaké možnosti vojenské obrany má Venezuela a co v zemi znamená vyhlášení výjimečného stavu? Jak mohou Spojené státy právně obhajovat svojí vojenskou akci v jihoamerické zemi?

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.