Starosta HN

Jaké benefity přináší lidem existence chráněných území a národních parků? A v jaké podobě vlastně máme přírodu chránit? Také to uslyšíte v novém díle podcastu Starosta, jehož hostem je ředitel CHKO Beskydy František Jaskula. „Zásadní je, aby ochranu přírody vzali za svou místní a řekli, že to chtějí. Nic nemá smysl prosazovat proti jejich vůli, pak to nebude fungovat,“ říká.Nejen Beskydy v posledních letech hlásí stále větší zájem návštěvníků. „Třeba na Lysé hoře můžete vybrat kterýkoliv den v roce a kteroukoliv hodinu – vždycky tam někdo projde, třeba i ve tři ráno,“ popisuje Jaskula. Množství návštěvníků ale znamená komplikovanější život pro zvířata. „Ta už často nemají kam utéct, problém je, že v horách není nikdy klid,“ dodává.

Historii si někdy až příliš idealizujeme, říká v novém díle podcastu Starosta HN Jindřich Ondruš, ředitel Národního muzea v přírodě. To sdružuje čtveřici muzeí – v Příkazích, v Hlinsku, Zubrnicích a v Rožnově pod Radhoštěm, kde působí právě Ondruš. „Jeden z našich úkolů je ukazovat i to, jak těžký dřív život byl, že to, co bereme jako zlatý věk, tak to vůbec neplatilo,“ vysvětluje Ondruš.

Zmapovali tisíce míst, kde se na území Česka vařilo pivo, zachraňují staré technologie, mají na čtyři sta tisíc fotek pivovarů a do roka by chtěli otevřít unikátní expozici s největší varnou na přímý otop dřevem na světě. Hostem dalšího dílu podcastu Starosta HN je spolumajitel Černokosteleckého pivovaru a Národního muzea pivovarnictví Milan Starec.„Lidé se nás vždycky ptají, kdy už tady začneme opravdu vařit pivo, teď už můžeme říct, že do konce dubna 2024 zprovozníme velkou, 160hektolitrovou varnu,“ říká Starec. Věří, že celý proces půjde rychleji než registrace názvu tmavé třináctky Černá svině. Proč byl tento název problematický, jak se bude v Česku dál vyvíjet trh minipivovarů a proč není možné vařit pivo stejně jako ve středověku – také na to se Starce zeptá moderátor a starosta Trojanovic Jiří Novotný.

Existují v Česku stále ještě místa, kde ani přes veškerou snahu nenajdete dobrou restauraci nebo kavárnu? Přežijí ekonomicky těžké období spíše podniky, které sázejí na nízkou cenu, nebo ty, jež se nebojí nechat si za kvalitu zaplatit? A jak důležitá je pro českou vesnici a komunitu hospoda? Nejen na to se v dalším díle podcastu Starosta HN ptá Jiří Novotný foodblogera a herce Lukáše Hejlíka.

Stále větší část své agendy musí i ty nejmenší obce řešit v online prostředí. Zvládají ale kromě samotného přechodu do digitálního světa také péči o zabezpečení citlivých dat a dokumentů? Právě touto otázkou se zabývá nový díl podcastu Starosta HN. Jeho hosty jsou Martin Konečný, zakladatel otevřené platformy Cybersecurityplatform.cz, a Patrik Slabý, člen realizačního týmu platformy. „Pokud budeme mít technologie a nebudeme mít proškolené lidi, tak to k zajištění bezpečnosti stačit nebude. Jedině vzdělaný uživatel je bezpečný uživatel,“ připomínají.

Zatímco platy učitelů na základních a středních školách v minulých letech výrazně vzrostly, vysokoškolských pedagogů se velké přidávání netýká. Také proto jsou investice do lidí jednou z priorit, které si při nedávném nástupu do funkce dal nový rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký. „Odborný asistent s velkým doktorátem v tuto chvíli často váhá, zda raději nejít učit na základní nebo střední školu, kde by okamžitě měl třeba o pět, deset tisíc měsíčně víc,“ popisuje situaci v podcastu Starosta HN Kopecký.

Proč právě u nás, v obci, kde nemají obyvatelé příliš důvodů k nespokojenosti, vyhrál Andrej Babiš? Také na to se ptá v novém díle podcastu Starosta HN jeho moderátor a starosta Trojanovic v Beskydech Jiří Novotný. Jeho hostem je tentokrát novinářka Světlana Witowská, která mimo jiné moderovala i finálový duel prezidentských kandidátů před pěti lety.„Voliči Andreje Babiše asi mají pocit, že jim umí nabídnout více než ti ostatní,“ říká Witowská. Jeho úspěch podle ní může být způsoben i tím, že ho už lidé dobře znají. „Kdo ho volí, tak si myslí, že je nemůže ničím překvapit. Možná to bylo téma i před pěti lety, kdy lidé dali hlas Zemanovi, protože ho znali a nebyl tam strach z neznáma,“ vysvětluje moderátorka.

Nemá ani tři tisíce obyvatel, přesto o beskydské obci Čeladná slyšel v Česku skoro každý. Po roce 1990 se začala prudce rozvíjet, namísto vojenských objektů vzniklo nové náměstí, proslulé je tamní 36jamkové golfové hřiště i místní restaurace a architektonicky zajímavé stavby. Zároveň ji obklopuje malebná krajina a cesta z Ostravy trvá ani ne půl hodiny. Čeladná se tak stala oblíbeným cílem developerů, kteří měli v plánu novou výstavbu ještě víc rozšířit a zrychlit. „Cokoliv se tu postavilo, tak se hned prodalo,“ popisuje v podcastu Starosta HN Pavol Lukša, dlouholetý starosta Čeladné.

Aby státní správa skutečně sloužila občanům také v online prostředí, nestačí jen převést všechny formuláře na web. „Pořád v nás je ta středoevropská úřednická tradice. Státní správa se musí napřed změnit uvnitř, teprve pak má smysl ta elektronická tvář navenek,“ říká v novém díle podcastu Starosta HN Jan Hodač, obchodní ředitel společnosti Vera, která poskytuje softwarové služby pro státní správu.

Do politiky se dostal Jakub Unucka oklikou – po přestěhování z Ostravy do Klimkovic ho trápilo, že část obyvatel topí vším, co aspoň trochu hoří, a podle toho také vypadalo ovzduší. Založil proto občanské sdružení Čisté Klimkovice, následně sedm let působil jako místostarosta města. Od roku 2016 je náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje za ODS. Fungování zastupitelstva v obci a na kraji je podle něj podobné, lidé se chtějí domluvit a posunout region dál. „Naopak efektivita v parlamentu se limitně blíží nula procentům toho, co udělá každé obecní nebo krajské zastupitelstvo. Nedokážu si představit, jak by fungoval kraj, kdybychom to řešili jako v parlamentu,“ říká Unucka.

Je spousta lidí, kteří by při svojí práci chtěli učit a předávat zkušenosti, ale v tuto chvíli je to hrozně obtížné, říká v dalším dílu podcastu Starosta HN Markéta Fibigerová, ředitelka 1. IT Gymnázia v Praze. Sama má v týmu právě učitele, kteří si prošli praxí – ať už v malé firmě, korporátu nebo ve státní správě. „To je naše základní myšlenka, aby to nebyli typičtí učitelé, kteří vystudují pedagogickou školu a pak nepolíbeni životem jdou učit to, co se na vysoké škole naučili,“ říká.

Když chcete začít s obnovitelnými zdroji, tak je nejjednodušší fotovoltaika. Taková je základní rada starostům od Davida Blažka, projektového koordinátora Unie komunitní energetiky. „Z dlouhodobé perspektivy je ale dobré myslet na to, že fotovoltaika není samospásná a měli bychom ji doplnit o další obnovitelné zdroje, například bioplynové stanice,“ říká Blažek v podcastu Starosta HN.

Energetici ještě nejsou nachystaní na mentalitu sběru elektřiny, pořád by dávali přednost velkým zdrojům, včetně těch obnovitelných, říká host dalšího dílu podcastu Starosta HN Jiří Krist. Dlouhodobě se věnuje rozvoji venkova, je místopředsedou národní sítě místních akčních skupin a také radním Unie komunitní energetiky. „Připadá mi to jako mlékárenské družstvo, kde na začátku jsou ti, kteří dojí jednu dvě kravičky, pak se to sbírá a dává dohromady,“ představuje svůj pohled právě na komunitní energetiku.

V novém dílu podcastu Starosta HN si jeho moderátor a starosta Trojanovic Jiří Novotný pozval Mariana Žárského, ředitele Domova pro seniory Hortenzie v nedalekém Frenštátu pod Radhoštěm. Kromě toho, jak (ne)fungují vztahy mezi generacemi, se zabývali také potřebou důchodové reformy nebo tím, zda jsme se za více než tři desítky let od pádu komunismu dokázali posunout směrem k odpovědné společnosti.

Jak zlepšit podnikatelské prostředí v obcích, také to řeší se starosty a zástupci krajů státní agentura CzechInvest. „Největší zájem je o náš web Brownfieldy.cz, kde vedeme databázi více než 3000 brownfieldů,“ říká v novém vydání podcastu Starosta HN David Petr, ředitel odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu. Dalším způsobem podpory by pak mohla být změna rozpočtového určení daní. „Naším cílem je dostat do něj motivaci obcím tak, aby podporovaly lokální podnikání.“

Růst cen nemovitostí z posledních let způsobil, že Česko je až po uši v krizi bydlení, říká v novém dílu podcastu Starosta HN Jan Malý Blažek, který se na Masarykově univerzitě zabývá udržitelností nebo participativním bydlením. Právě sdílení některých prvků výbavy nebo služeb by mohlo snížit náklady na pořízení nových bytů a tím učinit bydlení dostupnějším. Jak konkrétně by to mohlo fungovat a jaké jsou zkušenosti ve světě - také na to se v podcastu zeptá jeho moderátor, starosta Trojanovic Jiří Novotný.

Jak by náš život mohly zlepšit technologie využívané v takzvaných smart cities – to je hlavní téma pátého dílu podcastu HN Starosta. Jiří Novotný si tentokrát pozval jednoho z největších českých odborníků na chytrá města a obce, profesora Miroslava Svítka z ČVUT. Osobně vnímá smart cities jako „cestu, kterou se vydáme, aby naše sídla byla udržitelná, odolná. A technologie 21. století nám v tom můžou hodně pomoct“.

Když vše dobře půjde, mohla by v České republice být už od příštího roku platná legislativa, která umožní rozvoj komunitní energetiky. "Hodně lidí se už snaží energii samo vyrábět a třeba by ji i rádi sdíleli mezi sebou. To ale prozatím nejde a je potřeba nastavit systém, aby to mohli dělat," vysvětluje radní Energetického regulačního úřadu Martina Krčová v novém díle podcastu Starosta HN.Podle ní ale zatím příliš obcí, které by mohly své projekty rovnou spustit, není. "Když v téhle chvíli začnou velmi intenzivně připravovat projekty a za půl roku nebo za rok přijde ta příležitost zakládat komunity a celý ten systém využívat, tak se to dá stihnout," dodává Krčová.Kdo by měl být podle radní lídrem změn v energetice? A jak důležitá je pro obce návratnost jejich investic? A seženou dostatek odborníků, kteří by jim s energetikou pomohli? Nejen to uslyšíte ve čtvrtém dílu podcastu HN Starosta, který moderuje starosta Trojanovic Jiří Novotný.

Rozhodovat se má tam, kde ti, kteří rozhodují, následně vidí pozitivní i negativní výsledky svých kroků. Dokud budou obce v roli prosebníka, je to špatně. Rozpočty by měly umožnit obcím, aby si do značné míry mohly dělat, co chtějí, říká v dalším díle podcastu Starosta HN Radovan Vávra, investor, bankéř, finančník a influencer. Zároveň by ale měly s penězi nakládat odpovědně, a ne třeba spekulovat na trzích, dodává.Jak je to s naší daňovou soustavou? Je po třiceti letech zastaralá? Vidíme pozitivní přístup parlamentních stran k přijetí eura? Dá stát obcím větší pravomoce a jsou připraveny také na větší zodpovědnost? Měly by obce spekulovat na finančních trzích? Nejen to uslyšíte v novém dílu podcastu HN Starosta, který moderuje starosta Trojanovic Jiří Novotný.

Babišovi jsem dělala Kalouska, nové vládě budu dělat evropského úředníka, říká v dalším díle podcastu HN Starosta Rut Bízková, zakladatelka Institutu pro společnost 4.0 a bývalá ministryně životního prostředí.Teď se zabývá mimo jiné tím, jak pomocí moderních technologií zlepšit kvalitu života v obcích. Program Smart Česko lze nazvat také jako Marshallův plán pro vesnici. Jak by měl fungovat a je digitalizace tou správnou cestou? Je potřeba změnit a decentralizovat také energetickou politiku? A jak na změny zareaguje pracovní trh? Nejen to uslyšíte v novém dílu podcastu HN Starosta, který moderuje starosta obce Trojanovic Jiří Novotný.

Lékař a fotograf Petr Helbich prožil válku, totalitu, okupaci a demokracii ve městě i na vesnici. Jak se lišil jejich vývoj za posledních 90 let? Kolik hodin trvala za první republiky cesta autem z Prahy do Beskyd? Jak moc jsou vzpomínky na druhou světovou válku ovlivněné dětským věkem a tím, že vytěsnil ty nejvíc nepříjemné zážitky? A proč už po pádu komunismu, kdy se otevřely hranice, nevyužil renomovaný lékař a nadšený fotograf možnosti k cestování do světa? Nejen to uslyšíte v novém dílu podcastu HN Starosta, který moderuje starosta obce Trojanovic Jiří Novotný.

Desítky let trápily obyvatele Trojanovic plány na těžbu uhlí v Dole Frenštát. Teď už je definitivně jasné, že se rubat nebude. Co ale s rozsáhlým areálem dál? Jak využít potenciál místa a hlavně – kde na to vzít peníze? A jak tento projekt, jehož investiční náročnost o několik řádů přesahuje standardní rozpočet obce, skloubit s běžným fungováním? Nejen na to se Tomáš Lysoněk ptá starosty Trojanovic Jiřího Novotného.

Desítky let trápily obyvatele Trojanovic plány na těžbu uhlí v Dole Frenštát. Teď už je definitivně jasné, že se rubat nebude. Co ale s rozsáhlým areálem dál? Jak využít potenciál místa a hlavně – kde na to vzít peníze? A jak tento projekt, jehož investiční náročnost o několik řádů přesahuje standardní rozpočet obce, skloubit s běžným fungováním? Nejen na to se Tomáš Lysoněk ptá starosty Trojanovic Jiřího Novotného.