Podcasts about nedok

ChatGPT si môžete predplatiť už za 8 eur. Je to suverénne najlepšia a najlacnejšia ponuka. Čo všetko dokáže a na čo sa dá použiť? Hosť: Peter Baumerth, AI Strategist and Consultant, Aston ITM (https://www.aston.eu)

Koncesionářské poplatky by měly podle plánu vlády brzy skončit. Už od příštího ledna chce kabinet financovat ČT a rozhlas ze státního rozpočtu. Podrobnosti návrhu známé nejsou. Podaří se zachovat nezávislost veřejnoprávních médií?Hostem Ptám se já byl šéf divize Programu a digitálních služeb České televize Milan Fridrich. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů před dvěma týdny potvrdila svůj záměr na zrušení poplatků za televizi a rozhlas. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že změnu očekává už od roku 2027. Česko se tak podle něj stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jak by to mělo konkrétně vypadat, ale ještě jasné není. Informace nemá ani nikdo z vrcholných představitelů České televize a Českého rozhlasu. Co nejdříve by se proto chtěli do debat o své budoucnosti zapojit. Obě média přitom chtějí bojovat za zachování současného systému financování, který jim zajišťuje potřebnou stabilitu a nezávislost. Jak řekl v pondělí v Ptám se já generální ředitel rozhlasu René Zavoral, pádné argumenty pro rušení poplatků podle něj zatím vůbec nepadly a stále proto vidí prostor rozhodnutí koalice zvrátit. Podobně to vnímá i druhý muž v čele České televize, ředitel Programu a digitálních služeb Milan Fridrich: „Budeme se snažit přesvědčit politiky o tom, aby to nebrali jako hotovou věc. Pracujeme s pětiletými plány programového a ekonomického rozvoje. Nedokážu si v tuhle chvíli představit, že by jiný model naplánoval to financování pět let dopředu.“„Víme, kolik lidí se na nás dívá. A oni budou chtít vědět, jestli ta kvalitní a robustní nabídka zůstane zachována a budou se mít na co dívat,“ uvedl Fridrich. V rozhovoru také komentoval, jak na image České televize negativně dopadá současný spor vedení zpravodajství s moderátorem Václavem Moravcem. Ten dlouhodobě odmítá pozvat do svého pořadu Otázky Václava Moravce šéfa koaliční SPD a předsedu Sněmovny Tomia Okamuru. „Myslím, že by zpravodajství mělo co nejrychleji tuhle kauzu uzavřít a dojít k nějakému řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Protože je to hnisající rána, která nedělá České televize úplně image,“ prohlásil Fridrich s tím, že to ale neznamená, že by měl Moravec nebo jeho pořad končit. „Nikdo nechce ubližovat Václavu Moravcovi. Kromě zvaní Tomia Okamura nemá Václav Moravec žádný problém.“Kdo a kde připravuje nové mediální zákony? Čeká tuzemská veřejnoprávní média slovenská budoucnost? A chystají lidé v televizi stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokud by se mělo stručně charakterizovat uplynulých dvanáct měsíců v Německu, hodilo by se pro ně konstatování, že to bylo období, které sice zemi přineslo novou vládu, ale problémy zůstaly stejné. Těmi jsou nulový hospodářský růst, propad průmyslové výroby a také vysoké ceny energií, kvůli nimž se řada firem rozhodla přesunout výrobu jinam. A také snižovat stavy zaměstnanců, což zvýšilo náklady na financování sociálního státu.

Pokud by se mělo stručně charakterizovat uplynulých dvanáct měsíců v Německu, hodilo by se pro ně konstatování, že to bylo období, které sice zemi přineslo novou vládu, ale problémy zůstaly stejné. Těmi jsou nulový hospodářský růst, propad průmyslové výroby a také vysoké ceny energií, kvůli nimž se řada firem rozhodla přesunout výrobu jinam. A také snižovat stavy zaměstnanců, což zvýšilo náklady na financování sociálního státu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předsilvestrovské Poradně si proto mimo jiné připomeneme zásady bezpečné manipulace se zábavnou pyrotechnikou, a to s odborníkem Františkem Křížákem. Připravila Romana Kubicová.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předsilvestrovské Poradně si proto mimo jiné připomeneme zásady bezpečné manipulace se zábavnou pyrotechnikou, a to s odborníkem Františkem Křížákem. Připravila Romana Kubicová.

Lenka Šimůnková se po smrti své dcery Elišky, jedné z obětí masové střelby na Filozofické fakultě v Praze, opakovaně pokusila o sebevraždu. Nedokázala se smířit se ztrátou svého jediného dítěte ani s tím, že policie podle jejího přesvědčení o událostech neinformovala pravdivě. V dubnu letošního roku ukončila svůj život skokem do propasti Macocha. Policie má ale důvodné podezření, že se předtím stala obětí manipulace. Investigativní reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková v závěrečné epizodě podcastové série Nesmířená skládá poslední dílky do mozaiky tohoto tragického příběhu a konfrontuje i hlavního podezřelého, který měl Lence Šimůnkové k sebevraždě dopomoci.*****Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz 

„Lidé sem chodí dělat úplně všechno. Nedokážu si představit, jak by to tu vypadalo bez ostrahy, centrum je v noci horší a horší,” říká o vánočních trzích vedoucí ostrahy Václav Pejsar.

Trump pochováva NATO. Článok 5 je v stave klinickej smrti. Európa sa ocitla medzi mlynskými kameňmi dvoch smrteľných hrozieb a zostali sme na to úplne sami. To sú slová bývalého ministra zahraničia Rastislava Káčera. Nedokážem pochopiť, že si živíme vládu, ktorá beží priamo v ústrety svetu, ktorý je pre nás smrteľne nebezpečný, hovorí Káčer.Počúvate špeciálne vydanie (dostupné aj vo video verzii) podcastu Aktuality Nahlas. Dnes o novej bezpečnostnej stratégii USA. Hrozí Európe a teda i Slovensku vojna?Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Umrelo NATO? Ficova vláda beží voči smrteľným ohrozeniam Slovenska priamo v ústrety. Tvrdí exminister Káčer.Trump pochováva NATO. Článok 5 je v stave klinickej smrti. Európa sa ocitla medzi mlynskými kameňmi dvoch smrteľných hrozieb a zostali sme na to úplne sami. To sú slová byvalého ministra zahraničia Rastislava Káčera. Nedokážem pochopiť, že si živíme vládu, ktorá beží priamo v ústrety svetu, ktorý je pre nás smrteľne nebezpečný, hovorí Káčer.Počúvate špeciálne vydanie (dostupné aj vo video verzii) podcastu Aktuality Nahlas. Dnes o novej bezpečnostnej stratégii USA. Hrozí Európe a teda i Slovensku vojna?Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

"Ukrajinské víťazstvo" v tejto fázy vojny nebude spravodlivé, ale stabilizačné, hovorí analytik Michal Smetana v relácii PRAVDA VO SVETE.

Intenzivní boje na Ukrajině mohou trvat přinejmenším ještě několik měsíců. Na stole zatím není schůzka Trumpa s Putinem v Budapešti, natož ani ruského a ukrajinského vedení. „Od toho jsme v tento okamžik strašně daleko,“ domnívá se politický geograf Michael Romancov. Jak významné jsou boje v Doněcké oblasti kolem města Pokrovsk? Jak Ukrajina zároveň s válkou bojuje proti korupci? A proč dokázali jemenští povstalci v Rudém moři překreslit mapu světového obchodu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Intenzivní boje na Ukrajině mohou trvat přinejmenším ještě několik měsíců. Na stole zatím není schůzka Trumpa s Putinem v Budapešti, natož ani ruského a ukrajinského vedení. „Od toho jsme v tento okamžik strašně daleko,“ domnívá se politický geograf Michael Romancov. Jak významné jsou boje v Doněcké oblasti kolem města Pokrovsk? Jak Ukrajina zároveň s válkou bojuje proti korupci? A proč dokázali jemenští povstalci v Rudém moři překreslit mapu světového obchodu?

Pro jedny byl symbol jistoty, smíření, tradice, pro druhé představitel uzavřenosti a politizace církve a rozdmýchávač kulturních válek. Jak se bude vzpomínat na zesnulého Dominika Duku? „Považuji ho za titána,“ říká šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Matyáš Zrno. „Nedokázal vyřešit spor o katedrálu,“ oponuje starokatolický kněz, sociolog a editor on-line deníku Fórum 24 Jan Jandourek v pořadu Pro a proti.

Pro jedny byl symbol jistoty, smíření, tradice, pro druhé představitel uzavřenosti a politizace církve a rozdmýchávač kulturních válek. Jak se bude vzpomínat na zesnulého Dominika Duku? „Považuji ho za titána,“ říká šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Matyáš Zrno. „Nedokázal vyřešit spor o katedrálu,“ oponuje starokatolický kněz, sociolog a editor on-line deníku Fórum 24 Jan Jandourek v pořadu Pro a proti. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debaty o budoucnosti Výtoňského mostu opět přinesly hrozbu možného vyloučení Prahy ze seznamu světového dědictví UNESCO. Podle šéfa realitní divize skupiny EPH Petra Paličky by to nebyla žádná katastrofa. „Dokážu si představit, že to, že je vesnice v jižních Čechách zapsaná na seznamu UNESCO, je i důvod, aby tam někdo ze zahraničí zamířil. Nedokážu si ale představit, že se někdo rozhodne navštívit Prahu jen proto, že je zapsaná na nějakém seznamu,“ říká Palička. „Praha je dostatečně svébytná a známá. Navíc mám pocit, že nám samotný fakt, že jsme tam zapsaní, finančně nepřináší vůbec nic. Nevím, jaký je ten užitek a proč bychom na tom měli tak strašně lpět,“ dodává. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.ai Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Když má šanci pustit se do činnosti, která pomáhá druhým, neváhá. Naposledy se Martin Štainer z Olomouce pustil do velmi drobrodružné dobročinné akce, konkrétně v pakistánském pohoří Karakoram.

Když má šanci pustit se do činnosti, která pomáhá druhým, neváhá. Naposledy se Martin Štainer z Olomouce pustil do velmi drobrodružné dobročinné akce, konkrétně v pakistánském pohoří Karakoram.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začleňování dětí se zvláštními potřebami do běžných tříd, takzvaná inkluze, se v českých školách praktikuje už dvě desetiletí, dodnes ale není přijímána jednoznačně. Část budoucí vládní koalice požaduje její revizi. „Nedokáži si představit, v čem by měla revize spočívat, kromě zlepšení podpory pedagogů a školských poradenských zařízení,“ kritizuje v pořadu Interview odbornice na vzdělání a inkluzi Lenka Felcmanová, ředitelka společnosti Society for All.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová.  Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.   Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“ Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje. Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.  Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.  Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

Co tento svět opravdu potřebuje 3. - Náš svět potřebuje pokoj. Jenomže naše snaha o pokoj je odsouzena k nezdaru právě proto, že všichni máme svou verzi, ke které se snažíme ostatní pozvat. Nedokážeme ovšem najít průsečík pokoje. Navíc máme osobní stínovou verzi pokoje. Mít svoji verzi pokoje a Boží pokoj nejde zároveň. Pokud chceme zažívat Boží pokoj, musíme odložit naši snahu si všechno vyřešit po svém. Naše snaha o kontrolu nás nakonec dovede ke světu, který po pokoji touží, ale nedokáže jej najít.

Dvadsať ruských dronov narušilo vzdušný priestor Poľska. Niektoré zostrelila armáda. Do operácie sa zapojili aj stíhačky NATO a Holandska. Naši členovia vlády nevyužili ani takýto moment na európsku jednotu, Juraj Blanár reagoval, že “chce veriť tomu, že drony, mali skončiť na ukrajinskom území". Smer mlží rôznymi verziami, nehovorí o Rusku, a najnovšie hovorí, že chceli len preveriť obranyschopnosť NATO. V USA zastrelili vplyvného pravicového aktivistu Charlieho Kirka počas mítingu v Utahu. A minister Kamenický predstavil 22 konsolidačných opatrení. Najviac peňazí chce koalícia získať od zamestnancov a živnostníkov.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, Daily Mail, Facebook/Otvorená kultúra, Matúš Šutaj Eštok, Hnutie SLOVENSKO, SMER-SD, Fero–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Vláda predstavila tretí balík 22 konsolidačných opatrení v objeme 2,7 mld. Prinesie ďalšie zvýšenie daní a odvodov, ale aj zmrazenie trinástych dôchodkov. Vláda je odhodlaná šetriť aj na vlastných výdavkoch, hoci neukázala žiadne konkrétne opatrenia. Konsolidácia citeľne zasiahne predovšetkým zamestnancov, SZČO a drobných živnostníkov. Zdravotné odvody sa im zdvihnú o jeden percentuálny bod, čo ešte viac zvýši už aj tak vysoké daňovo - odvodové zaťaženie na Slovensku. Podľa Martina Šustera z Rozpočtovej rady vlády je v poriadku, že živnostníci prídu o niektoré výhody, na ktoré boli zvyknutí, ale predstavovali nesystémové benefity. Napríklad odvodové prázdniny sa skrátia na pol roka, a minimálne sociálne odvody sa zvýšia o pätinu. „Je absurdné, že niekto je podnikateľ a tvári sa, že nemôže platiť ani odvody z minimálnej mzdy. To je opatrenie, ktoré ide proti vyhýbaniu sa platenia daní a to je v poriadku,“ hovorí M. Šuster. Hoci transfery v sociálnej oblasti tvoria najväčšiu časť výdavkov verejných financií, konsolidácia sa ich dotkne len minimálne. Štát bude postupne znižovať dávky v nezamestnanosti a zmrazí sa valorizácia trinástych dôchodkov na obdobie troch rokov. Minister financií Ladislav Kamenický netají, že ide o politickú prioritu vlády a trináste dôchodky sú tak nedotknuteľné. „Z politického hľadiska chápem, že nechcú v tomto ustúpiť, ale z ekonomického hľadiska 13. dôchodky nedávajú zmysel,“ hovorí ekonóm. Podľa Martina Šustera vláda konsoliduje len veľmi jednoduchými zmenami, na ktoré stačí novelizovať pár zákonov. Nedokáže nájsť schopnosť a odvahu urobiť zásadné reformy, ktoré by priniesli reálne zefektívnenie fungovania dôležitých verejných sektorov, napríklad zdravotníctva alebo školstva, čím by sa dosiahla trvalá a zmysluplná úspora. „Mnohé z týchto opatrení sú veľmi jednoduché, na ktoré stačí zmeniť pár riadkov v zákone. Ale táto vláda už robí svoju tretiu konsolidáciu a už by mohli prísť aj s niečim sofistikovanejším, s nejakou reálnou reformou s dlhodobým vplyvom,“ hovorí M. Šuster. Ako veľmi konsolidácia spomalí ekonomický rast na Slovensku a či bude stačiť na ozdravenie verejných financií odpovedá Martin Šuster v rozhovore s Evou Mihočkovou. V článku sa dozviete: Aké bude zvýšenie zdravotných odvodov zamestnancov Čo spôsobí Slovensku spomalenie hospodárskeho rastu Aké zmeny čakajú SZČO a živnostníkov Prečo štát nekonsoliduje cez reformy Prečo sú 13. dôchodky nedotknuteľné Výdavky do sociálnej oblasti sú najviac podcenené Ako budú vyzerať zmeny v daniach Daňový trik na voličov See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Věnujeme se prevenci duševního onemocnění. Přejeme si, aby o sebe lidé uměli pečovat, věděli, jak na to, a pokud ne, kam se mají obrátit. To je naše práce,“ říká ředitelka organizace a s úsměvem dodává: „Po letech v sociálních službách říkám, že děláme všechno pro to, abychom nebyli.“ V Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou prozradila, čemu v duševním zdraví říká „silná trojka“, a také se zamyslela nad tím, jestli je u nás stále nedostatek psychologů.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Věnujeme se prevenci duševního onemocnění. Přejeme si, aby o sebe lidé uměli pečovat, věděli, jak na to, a pokud ne, kam se mají obrátit. To je naše práce,“ říká ředitelka organizace a s úsměvem dodává: „Po letech v sociálních službách říkám, že děláme všechno pro to, abychom nebyli.“ V Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou prozradila, čemu v duševním zdraví říká „silná trojka“, a také se zamyslela nad tím, jestli je u nás stále nedostatek psychologů.

Len v Bratislave by mali byť tisíce voľných bytov, zároveň je problém získať bývanie.Ukazuje sa tiež, že množstvo z týchto bytov patrí skôr do luxusného segmentu a kupujú sa ako investícia.Denník SME zmapoval bývanie v Bratislave a či tu teda máme krízu bývania, či mladí ľudia takmer nemajú šancu získať byt a čo s tým?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Mareka Moravčíka a Martina Vanča.Zdroj zvukov: STVROdporúčanieDnes odporúčam rozhovor Adama Blaška z podcastu Piatoček s novinárom a krotiteľom hoaxov Vladimírom Šnídlom. V skoro hodinovom rozhovore spolu rozobrali, prečo sa ľudia nedokážu orientovať na sociálnych sieťach, ako sa dá rozumne hovoriť s tými, ktorí veria konšpiráciám, ale aj o tom, kto sú incelovia, aký vplyv má Andrew Tate na stredoškolákov a ich vzťahy a ako na to reagujú rodičia. Videorozhovor nájdete zdarma na youtube Piatočku alebo na streamovacích platformách.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Prezident Donald Trump a Vladimir Putin se koncem týdne setkají na Aljašce. Přizván (zatím) nebyl lídr napadené Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Putin bude prodávat veškeré důsledky setkání. Zároveň si myslím, že se trochu bojí, jestli tam nakonec Zelenskyj opravdu nepřijede a jestli se s ním nebude muset setkat,“ říká pro Český rozhlas Plus Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Prezident Donald Trump a Vladimir Putin se koncem týdne setkají na Aljašce. Přizván (zatím) nebyl lídr napadené Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Putin bude prodávat veškeré důsledky setkání. Zároveň si myslím, že se trochu bojí, jestli tam nakonec Zelenskyj opravdu nepřijede a jestli se s ním nebude muset setkat,“ říká pro Český rozhlas Plus Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkumníci z Německa, Brazílie a Spojených států řeší, kde by mohly bioplasty najít lepší využití než dosud. Tyto materiály se už hojně využívají v zemědělství, například do mulčovacích fólií. Perspektivní by ale mohlo být i jejich využití v obalovém průmyslu. Zatím však bioplasty nemají ideální mechanické vlastnosti, jsou mnohdy příliš křehké. A když se chemicky vylepší, nedokážou zase konkurovat cenově.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeS nejúspěšnějším učitelem angličtiny Jakubem Čáslavou – známým jako Kubova English (High agency boy) – se pouštíme do hluboké konverzace o mindsetu, motivaci, pokusu dělat věci jinak, a taky o tom, co to znamená vydržet, když se úspěch dostaví až za roky.

Několik amerických prezidentů po sobě zanechalo v dějinách velkou stopu. Dva z nich si Američané pamatují i proto, že se stali obětí atentátu. Jsou to John Fitzgerald Kennedy a Abraham Lincoln. Prezident, který vedl zemi v době občanské války Jihu proti Severu, podlehl kulce atentátníka před 160 lety. Bylo to ve Fordově divadle ve Washingtonu 14. dubna 1865.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.

Lucie Ovsenáková pečuje o svého manžela s diagnózou ALS již 6 let. Nedokáže si představit, že by ho – od chvíle, kdy se neobejde bez dýchacího přístroje a potřebuje nepřetržitou intenzivní péči – odvezla do nemocnice nebo jiného zařízení. Za těch šest let péče ušetřila státu přibližně 7 milionů korun. Je k zamyšlení, jaké péče a podpory se jí od státu na oplátku dostává.Poslechněte si podcast s Lucií a dejte nám vědět svůj názor.Více na www.needo.cz/needo-talks/

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Správa o stave krajiny. 2. Prečo Žilinka mlčí? 3. Koľkí zmenia názor?

⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý dílBývalý místopředseda ODS a ministr vnitra svou stranu a její dnešní koaliční vládu nešetřil, zhodnotil téměř všechny ministry a zhostil se toho po svém. Jeden z největších problému vidí v leadershipu a kompetentnosti, ze srovnání s vládou Mirka Topolánka z toho Fiala a spol. nevychází dobře. Věnovali jsme se i digitalizaci, kterou Ivan Langer v ČR rozjížděl nebo vysoké škole CEVRO, kde je dnes předsedou správní rady.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Jedlo môže byť aj liekom. Mnohí z nás však bojujú s tým, ako si zdravý životný štýl udržať. Výživový poradca však môže cestu za zdravším životom dosť zjednodušiť. Odborníčkou v tomto smere je aj Petra Šaranská, ktorá bola hostkou u Šarkana v Nedeľnej talkshow.

Období osobní nejistoty se pokusil překlenout putováním po Tenerife. Po návratu zjišťuje, jak těžké je si čistou hlavu v rušném velkoměstě udržet. „Hodně jsem revidoval své minulé vztahy, svůj vztah k sobě, k práci. Musím říct, že když jsem odtamtud odjížděl, měl jsem docela jasnou představu o tom, co chci. Vrátil jsem se sem a za týden jsem byl zpátky tam, kde jsem byl,“ popisuje otevřeně herec Denis Šafařík. Co jej přimělo řešit stres, se kterým se ve svém povolání potýká?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Období osobní nejistoty se pokusil překlenout putováním po Tenerife. Po návratu zjišťuje, jak těžké je si čistou hlavu v rušném velkoměstě udržet. „Hodně jsem revidoval své minulé vztahy, svůj vztah k sobě, k práci. Musím říct, že když jsem odtamtud odjížděl, měl jsem docela jasnou představu o tom, co chci. Vrátil jsem se sem a za týden jsem byl zpátky tam, kde jsem byl,“ popisuje otevřeně herec Denis Šafařík. Co jej přimělo řešit stres, se kterým se ve svém povolání potýká?

Len elektráreň Mochovce by potrebovala každý rok päť až sedem nových absolventov na prácu prevádzkového personálu. Docent Gabriel Farkas pôsobí v Ústave jadrového a fyzikálneho inžinierstva na Fakulte elektrotechniky a informatiky Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. V podcaste s Veronikou Vaňkovou hovorí o výzvach, ktorým jadrová energetika čelí. Približuje podrobnosti o príprave budúcich odborníkov na jadrovú energetiku a riešeniach, ktoré by pomohli ďalej rozvíjať dlhoročnú tradíciu. Celý rozhovor si môžete prečítať alebo pozrieť aj vo videu: https://www.trend.sk/ekonomika/orieskom-je-aj-testovanie-psychickej-odolnosti-univerzity-dopyt-priemyslu-nedokazu-pokryt?itm_brand=trend&itm_template=hp&itm_modul=trend_topbox&itm_position=6

„V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí ukrajinská študentka architektúry Nadiezhda Ratskova. Pre Putinovou vojnou musela utiecť z Buče. Na jednej strane návrh „okamžitého prímeria“, na druhej prístup „áno, ale…“. Na tej prvej Trum a Zelenskyj (a svet), na druhej Vladimír Putin. A ak je v hre ukončenie hroznej vojny so stovkami tisíc mŕtvych a miliónmi utečencov, druhá strana stola je aj o sýtení dobyvačnosti obyvateľa Kremľa, ktorý napriek tomu, že prímerie slovne víta, vojnovú mašinériu naďalej nevypína z pohybu. Táto diplomacia vojny a mieru však nemá len svojich vonkajších a nezainteresovaných pozorovateľov. Ale aj tých, ktorých vyhnala z domovov, potrhala rodiny, vzťahy...urobila z nich vyhnancov či utečencov v cudzom svete. Ako sa im pozerá na Putinovu nechuť po mieri? Či na produkciu koaličných lídrov: Andrej Danko sa napríklad teší z „faciek“ Donalda Trumpa „zelenému mužíčkovi“ Volodymyrovi Zelenskému; či čerstvý a opakovaný „ani cent“ na vojenskú pomoc Ukrajine z úst premiéra Fica. Pýtať sa budem Nadiezhdy Ratskovej, študentky architektúry, ktorá pred agresiou Putinovej vojny utiekla z pekla ukrajinskej Buče. „V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí Nadiezhda. „Chcem veriť, že obeť, ktorú prinášajú ľudia na Ukrajine – či už v podobe utrpenia, bojov, strádania, ušlého detstva – prinesie ovocie. Že skôr či neskôr budeme žiť v slobode“, dodáva. Nadiezhda rozpráva, že vojna mení priority v hodnotách človeka. „Vnímaš ich úplne inak“, tvrdí. „Uvedomuješ si, že život vôbec nie je samozrejmosťou a je veľmi neistou hodnotou“, dodáva. Do popredia sa dostávajú vzťahy. „Jediné, na čo sa vieš spoľahnúť, sú tí druhí“, rozpráva. A hovorí pritom o úlohe ukrajinských vojakov, ktorí dávajú krajine nádej. „To sú obyčajní ľudia, ktorí robia zázraky každý deň“, tvrdí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí ukrajinská študentka architektúry Nadiezhda Ratskova. Pre Putinovou vojnou musela utiecť z Buče. Na jednej strane návrh „okamžitého prímeria“, na druhej prístup „áno, ale…“. Na tej prvej Trum a Zelenskyj (a svet), na druhej Vladimír Putin. A ak je v hre ukončenie hroznej vojny so stovkami tisíc mŕtvych a miliónmi utečencov, druhá strana stola je aj o sýtení dobyvačnosti obyvateľa Kremľa, ktorý napriek tomu, že prímerie slovne víta, vojnovú mašinériu naďalej nevypína z pohybu. Táto diplomacia vojny a mieru však nemá len svojich vonkajších a nezainteresovaných pozorovateľov. Ale aj tých, ktorých vyhnala z domovov, potrhala rodiny, vzťahy...urobila z nich vyhnancov či utečencov v cudzom svete. Ako sa im pozerá na Putinovu nechuť po mieri? Či na produkciu koaličných lídrov: Andrej Danko sa napríklad teší z „faciek“ Donalda Trumpa „zelenému mužíčkovi“ Volodymyrovi Zelenskému; či čerstvý a opakovaný „ani cent“ na vojenskú pomoc Ukrajine z úst premiéra Fica. Pýtať sa budem Nadiezhdy Ratskovej, študentky architektúry, ktorá pred agresiou Putinovej vojny utiekla z pekla ukrajinskej Buče. „V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí Nadiezhda. „Chcem veriť, že obeť, ktorú prinášajú ľudia na Ukrajine – či už v podobe utrpenia, bojov, strádania, ušlého detstva – prinesie ovocie. Že skôr či neskôr budeme žiť v slobode“, dodáva. Nadiezhda rozpráva, že vojna mení priority v hodnotách človeka. „Vnímaš ich úplne inak“, tvrdí. „Uvedomuješ si, že život vôbec nie je samozrejmosťou a je veľmi neistou hodnotou“, dodáva. Do popredia sa dostávajú vzťahy. „Jediné, na čo sa vieš spoľahnúť, sú tí druhí“, rozpráva. A hovorí pritom o úlohe ukrajinských vojakov, ktorí dávajú krajine nádej. „To sú obyčajní ľudia, ktorí robia zázraky každý deň“, tvrdí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Fotografie osamělého chlapečka v nemocnici před lety vyvolala rozruch. Příběh malého Olivera tehdy zveřejnila spisovatelka Petra Jirglová. Dnes má chlapeček náhradní maminku Pavlínu Sovinovou, která vedle vlastních tří dětí odchovala také osm dětí v pěstounské péči. „Děti potřebují bezpečí, lásku a náruč. Nepotřebují krásné kojenecké ústavy se spoustou hraček. Dítě potřebuje koutek, kde ho budete chovat, konejšit a laskavě mu vysvětlovat jeho těžký začátek života,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když před rokem jmenovala tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová novou slovenskou vládu, stal se Robert Fico premiérem už počtvrté. Zkušený politik, který se více než 30 let pohybuje ve veřejném prostoru, překvapil svým razantním nástupem a rychlými změnami, které v prvních měsících jeho kabinet uskutečnil.