Podcasts about nedok

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeS nejúspěšnějším učitelem angličtiny Jakubem Čáslavou – známým jako Kubova English (High agency boy) – se pouštíme do hluboké konverzace o mindsetu, motivaci, pokusu dělat věci jinak, a taky o tom, co to znamená vydržet, když se úspěch dostaví až za roky.

Několik amerických prezidentů po sobě zanechalo v dějinách velkou stopu. Dva z nich si Američané pamatují i proto, že se stali obětí atentátu. Jsou to John Fitzgerald Kennedy a Abraham Lincoln. Prezident, který vedl zemi v době občanské války Jihu proti Severu, podlehl kulce atentátníka před 160 lety. Bylo to ve Fordově divadle ve Washingtonu 14. dubna 1865.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucie Ovsenáková pečuje o svého manžela s diagnózou ALS již 6 let. Nedokáže si představit, že by ho – od chvíle, kdy se neobejde bez dýchacího přístroje a potřebuje nepřetržitou intenzivní péči – odvezla do nemocnice nebo jiného zařízení. Za těch šest let péče ušetřila státu přibližně 7 milionů korun. Je k zamyšlení, jaké péče a podpory se jí od státu na oplátku dostává.Poslechněte si podcast s Lucií a dejte nám vědět svůj názor.Více na www.needo.cz/needo-talks/

1. Správa o stave krajiny. 2. Prečo Žilinka mlčí? 3. Koľkí zmenia názor?

⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý dílBývalý místopředseda ODS a ministr vnitra svou stranu a její dnešní koaliční vládu nešetřil, zhodnotil téměř všechny ministry a zhostil se toho po svém. Jeden z největších problému vidí v leadershipu a kompetentnosti, ze srovnání s vládou Mirka Topolánka z toho Fiala a spol. nevychází dobře. Věnovali jsme se i digitalizaci, kterou Ivan Langer v ČR rozjížděl nebo vysoké škole CEVRO, kde je dnes předsedou správní rady.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Jedlo môže byť aj liekom. Mnohí z nás však bojujú s tým, ako si zdravý životný štýl udržať. Výživový poradca však môže cestu za zdravším životom dosť zjednodušiť. Odborníčkou v tomto smere je aj Petra Šaranská, ktorá bola hostkou u Šarkana v Nedeľnej talkshow.

Období osobní nejistoty se pokusil překlenout putováním po Tenerife. Po návratu zjišťuje, jak těžké je si čistou hlavu v rušném velkoměstě udržet. „Hodně jsem revidoval své minulé vztahy, svůj vztah k sobě, k práci. Musím říct, že když jsem odtamtud odjížděl, měl jsem docela jasnou představu o tom, co chci. Vrátil jsem se sem a za týden jsem byl zpátky tam, kde jsem byl,“ popisuje otevřeně herec Denis Šafařík. Co jej přimělo řešit stres, se kterým se ve svém povolání potýká?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Období osobní nejistoty se pokusil překlenout putováním po Tenerife. Po návratu zjišťuje, jak těžké je si čistou hlavu v rušném velkoměstě udržet. „Hodně jsem revidoval své minulé vztahy, svůj vztah k sobě, k práci. Musím říct, že když jsem odtamtud odjížděl, měl jsem docela jasnou představu o tom, co chci. Vrátil jsem se sem a za týden jsem byl zpátky tam, kde jsem byl,“ popisuje otevřeně herec Denis Šafařík. Co jej přimělo řešit stres, se kterým se ve svém povolání potýká?

Len elektráreň Mochovce by potrebovala každý rok päť až sedem nových absolventov na prácu prevádzkového personálu. Docent Gabriel Farkas pôsobí v Ústave jadrového a fyzikálneho inžinierstva na Fakulte elektrotechniky a informatiky Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. V podcaste s Veronikou Vaňkovou hovorí o výzvach, ktorým jadrová energetika čelí. Približuje podrobnosti o príprave budúcich odborníkov na jadrovú energetiku a riešeniach, ktoré by pomohli ďalej rozvíjať dlhoročnú tradíciu. Celý rozhovor si môžete prečítať alebo pozrieť aj vo videu: https://www.trend.sk/ekonomika/orieskom-je-aj-testovanie-psychickej-odolnosti-univerzity-dopyt-priemyslu-nedokazu-pokryt?itm_brand=trend&itm_template=hp&itm_modul=trend_topbox&itm_position=6

„V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí ukrajinská študentka architektúry Nadiezhda Ratskova. Pre Putinovou vojnou musela utiecť z Buče. Na jednej strane návrh „okamžitého prímeria“, na druhej prístup „áno, ale…“. Na tej prvej Trum a Zelenskyj (a svet), na druhej Vladimír Putin. A ak je v hre ukončenie hroznej vojny so stovkami tisíc mŕtvych a miliónmi utečencov, druhá strana stola je aj o sýtení dobyvačnosti obyvateľa Kremľa, ktorý napriek tomu, že prímerie slovne víta, vojnovú mašinériu naďalej nevypína z pohybu. Táto diplomacia vojny a mieru však nemá len svojich vonkajších a nezainteresovaných pozorovateľov. Ale aj tých, ktorých vyhnala z domovov, potrhala rodiny, vzťahy...urobila z nich vyhnancov či utečencov v cudzom svete. Ako sa im pozerá na Putinovu nechuť po mieri? Či na produkciu koaličných lídrov: Andrej Danko sa napríklad teší z „faciek“ Donalda Trumpa „zelenému mužíčkovi“ Volodymyrovi Zelenskému; či čerstvý a opakovaný „ani cent“ na vojenskú pomoc Ukrajine z úst premiéra Fica. Pýtať sa budem Nadiezhdy Ratskovej, študentky architektúry, ktorá pred agresiou Putinovej vojny utiekla z pekla ukrajinskej Buče. „V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí Nadiezhda. „Chcem veriť, že obeť, ktorú prinášajú ľudia na Ukrajine – či už v podobe utrpenia, bojov, strádania, ušlého detstva – prinesie ovocie. Že skôr či neskôr budeme žiť v slobode“, dodáva. Nadiezhda rozpráva, že vojna mení priority v hodnotách človeka. „Vnímaš ich úplne inak“, tvrdí. „Uvedomuješ si, že život vôbec nie je samozrejmosťou a je veľmi neistou hodnotou“, dodáva. Do popredia sa dostávajú vzťahy. „Jediné, na čo sa vieš spoľahnúť, sú tí druhí“, rozpráva. A hovorí pritom o úlohe ukrajinských vojakov, ktorí dávajú krajine nádej. „To sú obyčajní ľudia, ktorí robia zázraky každý deň“, tvrdí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí ukrajinská študentka architektúry Nadiezhda Ratskova. Pre Putinovou vojnou musela utiecť z Buče. Na jednej strane návrh „okamžitého prímeria“, na druhej prístup „áno, ale…“. Na tej prvej Trum a Zelenskyj (a svet), na druhej Vladimír Putin. A ak je v hre ukončenie hroznej vojny so stovkami tisíc mŕtvych a miliónmi utečencov, druhá strana stola je aj o sýtení dobyvačnosti obyvateľa Kremľa, ktorý napriek tomu, že prímerie slovne víta, vojnovú mašinériu naďalej nevypína z pohybu. Táto diplomacia vojny a mieru však nemá len svojich vonkajších a nezainteresovaných pozorovateľov. Ale aj tých, ktorých vyhnala z domovov, potrhala rodiny, vzťahy...urobila z nich vyhnancov či utečencov v cudzom svete. Ako sa im pozerá na Putinovu nechuť po mieri? Či na produkciu koaličných lídrov: Andrej Danko sa napríklad teší z „faciek“ Donalda Trumpa „zelenému mužíčkovi“ Volodymyrovi Zelenskému; či čerstvý a opakovaný „ani cent“ na vojenskú pomoc Ukrajine z úst premiéra Fica. Pýtať sa budem Nadiezhdy Ratskovej, študentky architektúry, ktorá pred agresiou Putinovej vojny utiekla z pekla ukrajinskej Buče. „V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí Nadiezhda. „Chcem veriť, že obeť, ktorú prinášajú ľudia na Ukrajine – či už v podobe utrpenia, bojov, strádania, ušlého detstva – prinesie ovocie. Že skôr či neskôr budeme žiť v slobode“, dodáva. Nadiezhda rozpráva, že vojna mení priority v hodnotách človeka. „Vnímaš ich úplne inak“, tvrdí. „Uvedomuješ si, že život vôbec nie je samozrejmosťou a je veľmi neistou hodnotou“, dodáva. Do popredia sa dostávajú vzťahy. „Jediné, na čo sa vieš spoľahnúť, sú tí druhí“, rozpráva. A hovorí pritom o úlohe ukrajinských vojakov, ktorí dávajú krajine nádej. „To sú obyčajní ľudia, ktorí robia zázraky každý deň“, tvrdí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„… dodal si odvahy a sily mojej duši.“  Žalm 138:3 Vravíš, že nemáš dosť odvahy. Už si to vzdal. Skúšal si to znovu a znovu. Pozbieral si všetky sily, ale nepomohlo to. Nemal si potrebnú zásobu sily. Niečo si nepochopil. Boh nikdy neočakával, že zvíťazíš vlastným úsilím. Nedokázal by si zájsť ďalej, než ti sily […] Hans Erik Nissen

Marika Anna Mlčková je sedmnáctiletou studentkou třetího ročníku pražského gymnázia a zakladatelkou projektu AcceCycle. Ten se snaží bojovat s menstruační chudobou na školách. K tématu provedla i vlastní výzkum a sama aktuálně spolupracuje s několika pražskými školami, kam menstruační potřeby dodává ve spolupráci s neziskovou organizací Sola pomáhá.

Na svoje herce nedá dopustit. Nejvíc času zabere skládat jejich kalendáře. Herectví je podle ní náročná profese plná celoživotních nejistot, a tak je ráda, že herecké školy už nabízí i vzdělání v praktických věcech. Sama hercům pomáhá například se smlouvami nebo se sebepropagací. Kde se u nás bere přebytek herců? A jak se pozná ten dobrý? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polské vzpomínání na druhou světovou válku se dodnes pohybuje v napětí mezi zamlčováním polské spoluúčasti na holokaustu a zjednodušeným vyprávěním o hrdinném polském odboji. Audioverze textu Magdaleny Saryusz-Wolske, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Toto video je obhajobou a připomínkou rozhovoru jako žánru, jako formy mezilidského setkání…jako „pohádkové postavičky”, která jakoby kouzlem dělá naše životy lepší.Mám pocit, že rozhovory pomalu mizí z veřejného i soukromého života. Jasně, všechny média jsou narvaná nějakým povídáním lidí mezi sebou, ale málokdy se jedná o skutečné rozhovory.Rozumíme si, anebo to zní divně? Ok, pusťte si toto video a pojďte do debaty!https://herohero.co/petrhorkypetrhorky.cz0:00 Vítejte u mne doma, vítejte v ateliéru4:09 Proč mám youtube kanál6:30 Diváci za poslední měsíc strávili na mém kanálu 7 let času 8:02 Co jsem zač a proč to dělám9:49 Rozhovor vymírá11:05 Co je rozhovor12:50 Rozhovor v mezilidském kontaktu14:07 Co není rozhovor16:40 Toto je cíl proč dělám vlastní kanál18:28 Proč „onemocněl“ rozhovor18:50 Domněnky 20:53 Nedůvěra22:58 Kolik ztracených peněženek se v ČR najde24:58 Výměna bonbonů za kuličky :-)26:57 Nátlak, síla, manipulace - různé formy rozhovoru30:57 Proč v rozhovoru mluví obě strany32:10 Občas se zlobí zastánci Ruska a občas zastánci Západu33:52 Komentáře nemažu36:55 Nechci nikoho nekriticky adorovat37:40 Můj kanál neřídí žádná zájmová skupina40:10 První dárek na rozloučenou42:18 Druhý dárek na rozloučenou 44:11 Nedokážeme žít bez příběhů 47:05 Vnitřní rozhovor49:00 Je málo zásadních tématSupport the show

Fotografie osamělého chlapečka v nemocnici před lety vyvolala rozruch. Příběh malého Olivera tehdy zveřejnila spisovatelka Petra Jirglová. Dnes má chlapeček náhradní maminku Pavlínu Sovinovou, která vedle vlastních tří dětí odchovala také osm dětí v pěstounské péči. „Děti potřebují bezpečí, lásku a náruč. Nepotřebují krásné kojenecké ústavy se spoustou hraček. Dítě potřebuje koutek, kde ho budete chovat, konejšit a laskavě mu vysvětlovat jeho těžký začátek života,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda si proti sobě na konci listopadu poštvala velké české influencery a podcastery. To když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přišla s nápadem na jejich registrace. „Kdyby tohle udělali televizím, tak ten džihád bude desetkrát horší,“ říká Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika.Tvůrci podcastů, autorských videí i influenceři ze sociálních sítích okamžitě spustili vlnu kritiky vůči vládě. A zaskočený ministr kultury Martin Baxa z ODS začal uklidňovat emoce. Ihned přispěchal s tím, že navrhne změnu zákona a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která je nezávislý orgán, zkusí doporučit jiný výklad legislativy.„Ministr mi volal a nedokážu říct, jestli se lekl nebo nelekl, spíš si myslím, že tam hrálo roli něco jiného. Že ve chvíli, kdy se to stalo, tak asi nejenom ministr kultury, i víc těch politiků, se podívali proč teda najednou někdo z regulátorů přišel s tím, že bude regulovat obsah, který všichni vnímáme, že regulovaný není. Podle zákona z roku 2010. V roce 2024,“ popisuje v emocích Petros Micholupos, kde byl spolu s novinářem, komentátorem a spoluautorem podcastu Kecy a politika Bohumilem Pečinkou hostem Mediálního cirkusu.Noční telefonátyKecy a politika patří k nejoblíbenějším českým politickým podcastům. Sami tvůrci tvrdí, že mají stovky tisíc posluchačů. Čísla nelze zcela ověřit, ale pravda je, že veřejná vystoupení, která jejich podcast doplňují, jsou vyprodaná.„Nebylo to tak, že bychom kopírovali nějaký konkrétní podcast z Ameriky. Ale my jsme si od roku 2003 pravidelně telefonovávali, a protože jsme sovy, tak jsme si telefonovávali v noci, naše tehdejší manželky nás dobře znaly. Nevím, jestli to nebyl důvod, že jsme oba rozvedení, ale byly to dlouhé noční telefonáty. A ten formát nočních telefonátů jsme jenom přenesli do podcastu,“ popisuje začátek projektu Kecy a politika Bohumil Pečinka.Oba autoři podcastu mají blízko k politice, ale každý z jiné stany. Pečinka je celoživotní novinář, dlouholetý komentátor Reflexu, teď příležitostný komentátor Echa a držitel několika novinářských cen. Petros Michopulos je podnikatel a bývalý lobbista s vazbami na nejprotřelejší tváře české politiky z přelomu tisíciletí. Podcast Kecy a politika odstartoval na jaře 2021 a už před tehdejšími sněmovními volbami začal ovlivňovat politické diskuze. Oba autoři v podcastu totiž pravidelně rozebírají kroky stran i politiků a nešetří kritikou a posměchem.„Politici nám moc nevolají, to můžu i srovnat se svou novinářskou kariéru. Oni nás ale mají plný zuby zprostředkovaně. V jejich rodinách je totiž vždycky někdo, kdo je opravdu hardcore fans našeho podcastu a vždycky je s tím strašně mučí. A oni nám pak spíš lítostivě říkají, jak nás někteří nemají za tohle to rádi, že nemají doma klid,“ směje se Bohumil Pečinka. Jak jsou posluchači v Česku ochotní za podcasty platit? Kam se dá na tuzemském mediálním trhu ještě růst? A jak dlouho ještě dokáže Bohumil Pečinka vydržet s Petrosem Michopulosem? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O Pyšnou princeznu je obrovský zájem v zahraničí. Novou českou animovanou pohádku uvidí diváci po celém světě. „Nedokážu si představit, že bychom dnes dělali znova hraný film, takže animovaná verze se nabízela sama. Chtěli jsme to přiblížit dětem,“ popisuje jeden z režisérů animované Pyšné princezny David Lisý. Jak vznikala animovaná verze slavného hraného filmu Bořivoje Zemana z 50. let?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Pyšnou princeznu je obrovský zájem v zahraničí. Novou českou animovanou pohádku uvidí diváci po celém světě. „Nedokážu si představit, že bychom dnes dělali znova hraný film, takže animovaná verze se nabízela sama. Chtěli jsme to přiblížit dětem,“ popisuje jeden z režisérů animované Pyšné princezny David Lisý. Jak vznikala animovaná verze slavného hraného filmu Bořivoje Zemana z 50. let?

Povinný disclaimer: Josef Veselka je jedním z mých nejlepších přátel. Poznal jsem ho jako novinář asi před třinácti lety, kdy jsem s ním dělal rozhovor pro časopis Reflex. V následujících letech jsme zjistili, že máme leccos společného: jsme podobně staří, oba jsme před lety hráli basketbal a naše děti studovaly v zahraničí. Takže z profesionálního vztahu se stal vztah osobní.Jsem „pachatelem“ toho, že se Josef Veselka - jeden z nejlepších kardiologů v Česku - stal publicistou a komentátorem. Před deseti lety začal pravidelně publikovat komentáře a sloupky v Hospodářských novinách, kde jsem tehdy pracoval. Později vydal několik knih povídek a román Srdcaři. Dnes píše pro Seznam Zprávy.Nedokážu zároveň vyloučit to, že tahle „druhá kariéra“ přispěla k tomu, že se Josef Veselka začal častěji a intenzivněji dostávat do sporů s vedením nemocnice, kde založil a dvacet let vedl Kardiologickou kliniku. Podrobně to popisuje v tomto podcastu. Stručně řečeno, loni v květnu dal výpověď a oficiálně na konci července z Motola po 27 letech odešel.Zde začíná být tento příběh zajímavý. Protože Veselka, vědec s publikacemi v nejlepších lékařských odborných časopisech jako Lancet a dalších, byl následně 16 měsíců (!) bez práce. Napíšu to ještě jednou a jinak: doktor, který předtím každý týden zachraňoval životy na sále (například výměnou chlopní atd.), seděl doma, učil se německy, psal články a jezdil na kole.Ta němčina je důležitá. Ukázalo se, že místo, které by odpovídalo Veselkově kvalifikaci a představám (miluje práci na sále, nechtěl se stát kardiologem se soukromou, byť asi lukrativní praxí), se v Česku nenašlo. A v Německu se hledalo dlouho a obtížně, byť z jiných důvodů než tady.Opět stručně: Veselka se naučil německy na požadované úrovni (není to snadné, věřte mi), překonal byrokratické obtíže (Němci jsou ještě mnohem větší pedanti než Češi) a teď na podzim nastoupil jako kardiolog do nemocnice v Chemnitzu. Jaké jsou jeho první postřehy a dojmy, uslyšíte v podcastu.Vracím se k disclaimeru a připomínám, že nejsem nezaujatý ani objektivní. Ale stejně mám potřebu říct a napsat, že tenhle příběh považuju za neskutečný, neomluvitelný a skandální. Tím spíš, že není úplně výjimečný, což taky uslyšíte. Ale myslím, že tenhle příběh je dobrý důvod k „rozčílení nad poměry“, jen s částečnou nadsázkou řečeno.

Ten režim si zaslúžil aby ho vyhnala ulica. Nedokázal reflektovať nálady v spoločnosti, ani o tom diskutovať. Bola v tom mocenská spupnosť a hlúposť vtedajšej „červenej šľachty,“ hovorí jeden z tých, čo boli v Novembri 89 priamo pri tom. Nebolo to však v drese VPN, on vtedy zastupoval tábor Komunistov. Peter Weiss. Ako sa z totalitnej KSS stala demokratická SDĽ a kto sa stal víťazom ponovembrovej transformácie?Veľká časť spoločnosti má pocit, že ponovembrovou transformáciou nezískala. I to je jeden z dôvodov nostalgie po bývalom režime. A došlo i k tomu, že víťazom tej transformácie sa za vlády SMERu, stala oligarchia, ktorá vyšla z ponovembrového majetkového prevratu, hovorí v Ráno Nahlas Peter Weiss.Je 17. november 1989, v Sovietskom zväze, matke boľševického teroru Lenina, Stalina i Brežneva, vládne reformátor Michail Gorbačov. Na severe od nás – v susednom Poľsku, si odborárske hnutie Solidarita, po rokoch tvrdých zápasov, vydobilo poloslobodné voľby, na juh od nás – v Maďarsku, zasa nestíhajú na hraniciach odbavovať prúdy utečencov z komunistického Nemecka no a napokon padá i symbol „Studenej vojny,“ Berlínsky múr. A čo tu, u nás, v husákovskom Československu?Miloš Jakeš kdesi v Červenom hrádku kádruje platy celebrít, symbol okupácie na prezidentskom hrade chátra, ale rameno moci, všemocná ŠTB, má stále dosť sily cenzurovať, prenasledovať za názory i vieru, no najmä, má silu zatýkať a biť na koho si len pomyslí. Moc pritom sedí na bajonetoch 100 tisícovej okupačnej armády Sovietov.Do šedivosti moci reprezentovanej „kolom v plote“ ale prichádza 17. November. Brutálny zásah štátnej moci voči bezbranným študentom pretne už i tak mimoriadne krehkú dohodu medzi chátrajúcou mocou a občanmi, ktorí ju živia. Kto z koho. Je tu November 1989. čas kedy si spoločnosť po vyše 40. rokoch útlaku a zvôle konečne povie: Dosť, už stačilo!Vláda permanentnej lži, štátom posväteného násilia a predovšetkým neslobody padá.Tesne pred Novembrom 89 bolo na Slovensku takmer pol milióna členov Komunistickej strany. Táto sila však prestala mať ochotu bojovať za udržanie vtedajšieho režimu pretože pohŕdali svojimi vlastnými straníckymi predstaviteľmi a nedôverovali im. Strana sa vlastne zrútila dovnútra a prestali byť ambície udržiavať moc, hovorí bývalý prvý ponovembrový predseda KSS a potom dlhé roky šéf SDĽ Peter Weiss. Ako však dodáva, ešte v povestnom štúdiu Dialóg mal strach, pretože moc podľa neho zvažovala aj násilné riešenia.November 89 nebola prokapitalistická revolúcia, ale antikomunistická revolúcia voči vláde vtedajšej „červenej šľachty“ a spôsobom, akým vládla. Navyše, Československo zaostávalo a napriek všetkým politickým proklamáciám nebolo schopné urobiť pokrok, tvrdí Weiss, ktorý v čase 17. Novembra pôsobil na Ústave marxizmu-leninizmu Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska.Príbehy ľudí bezmoci, ktorí režim v Novembri 89 napokon povalili poznáme už celkom dobre, aké však boli príbehy tých, ktorí stáli na tej pomyselnej „druhej strane revolučnej barikády?“ Ako novembrovú revolúciu vnímali ľudia priamo z prostredia komunistickej moci? Počúvate Ráno Nahlas, dnes s Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ten režim si zaslúžil aby ho vyhnala ulica. Nedokázal reflektovať nálady v spoločnosti, ani o tom diskutovať. Bola v tom mocenská spupnosť a hlúposť vtedajšej „červenej šľachty,“ hovorí jeden z tých, čo boli v Novembri 89 priamo pri tom. Nebolo to však v drese VPN, on vtedy zastupoval tábor Komunistov. Peter Weiss. Ako sa z totalitnej KSS stala demokratická SDĽ a kto sa stal víťazom ponovembrovej transformácie?Veľká časť spoločnosti má pocit, že ponovembrovou transformáciou nezískala. I to je jeden z dôvodov nostalgie po bývalom režime. A došlo i k tomu, že víťazom tej transformácie sa za vlády SMERu, stala oligarchia, ktorá vyšla z ponovembrového majetkového prevratu, hovorí v Ráno Nahlas Peter Weiss.Je 17. november 1989, v Sovietskom zväze, matke boľševického teroru Lenina, Stalina i Brežneva, vládne reformátor Michail Gorbačov. Na severe od nás – v susednom Poľsku, si odborárske hnutie Solidarita, po rokoch tvrdých zápasov, vydobilo poloslobodné voľby, na juh od nás – v Maďarsku, zasa nestíhajú na hraniciach odbavovať prúdy utečencov z komunistického Nemecka no a napokon padá i symbol „Studenej vojny,“ Berlínsky múr. A čo tu, u nás, v husákovskom Československu?Miloš Jakeš kdesi v Červenom hrádku kádruje platy celebrít, symbol okupácie na prezidentskom hrade chátra, ale rameno moci, všemocná ŠTB, má stále dosť sily cenzurovať, prenasledovať za názory i vieru, no najmä, má silu zatýkať a biť na koho si len pomyslí. Moc pritom sedí na bajonetoch 100 tisícovej okupačnej armády Sovietov.Do šedivosti moci reprezentovanej „kolom v plote“ ale prichádza 17. November. Brutálny zásah štátnej moci voči bezbranným študentom pretne už i tak mimoriadne krehkú dohodu medzi chátrajúcou mocou a občanmi, ktorí ju živia. Kto z koho. Je tu November 1989. čas kedy si spoločnosť po vyše 40. rokoch útlaku a zvôle konečne povie: Dosť, už stačilo!Vláda permanentnej lži, štátom posväteného násilia a predovšetkým neslobody padá.Tesne pred Novembrom 89 bolo na Slovensku takmer pol milióna členov Komunistickej strany. Táto sila však prestala mať ochotu bojovať za udržanie vtedajšieho režimu pretože pohŕdali svojimi vlastnými straníckymi predstaviteľmi a nedôverovali im. Strana sa vlastne zrútila dovnútra a prestali byť ambície udržiavať moc, hovorí bývalý prvý ponovembrový predseda KSS a potom dlhé roky šéf SDĽ Peter Weiss. Ako však dodáva, ešte v povestnom štúdiu Dialóg mal strach, pretože moc podľa neho zvažovala aj násilné riešenia.November 89 nebola prokapitalistická revolúcia, ale antikomunistická revolúcia voči vláde vtedajšej „červenej šľachty“ a spôsobom, akým vládla. Navyše, Československo zaostávalo a napriek všetkým politickým proklamáciám nebolo schopné urobiť pokrok, tvrdí Weiss, ktorý v čase 17. Novembra pôsobil na Ústave marxizmu-leninizmu Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska.Príbehy ľudí bezmoci, ktorí režim v Novembri 89 napokon povalili poznáme už celkom dobre, aké však boli príbehy tých, ktorí stáli na tej pomyselnej „druhej strane revolučnej barikády?“ Ako novembrovú revolúciu vnímali ľudia priamo z prostredia komunistickej moci? Počúvate Ráno Nahlas, dnes s Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Počas poslednej výroby Ivan Mego navštívil matky zavraždených chlapcov Zoltána Bártu a Petra Cseha. Tie porozprávali o svojom trápení aj pátraní po svojich synoch. Ivan Mego opísal aj detaily zverstva, ktoré na oboch chlapcoch sátorovci napáchali. No priniesol aj príbeh zatiaľ najmladšej známej obete tohto gangu. Bol to iba 21-ročný Tomáš Budík, ktorý podobne ako ostatní skončil v ilegálnom hrobe a do dnešného dňa je nezvestný. Počas výroby poslednej časti relácie V TERÉNE s Ivanom Megom sa dokonca tento dlhoročný reportér stretol aj s matkou najväčšieho zabijaka v dejinách Slovenska Ľudovíta Sátora. Ako to vyzeralo? Ako mama šéfa gangu odpovedala na otázku, či jej syn žije? To si môžeš pozrieť v najnovšom vydaní spomínanej relácie. Pre viac videí z kriminálneho a politického prostredia sleduj ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Na Stope s Ivanom Megom.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Když před rokem jmenovala tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová novou slovenskou vládu, stal se Robert Fico premiérem už počtvrté. Zkušený politik, který se více než 30 let pohybuje ve veřejném prostoru, překvapil svým razantním nástupem a rychlými změnami, které v prvních měsících jeho kabinet uskutečnil.

Když před rokem jmenovala tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová novou slovenskou vládu, stal se Robert Fico premiérem už počtvrté. Zkušený politik, který se více než 30 let pohybuje ve veřejném prostoru, překvapil svým razantním nástupem a rychlými změnami, které v prvních měsících jeho kabinet uskutečnil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I přes snížení sazeb ČNB, zatím hypotéky zlevňují pomalu a úvěry se nabízejí s cenou těsně pod pět procent. Na přelomu roku, by ale mělo přijít výraznější zlevnění, předpovídá v podcastu Ve vatě hypoteční expert Libor Ostatek.Když Česká národní banka začala loni v prosinci snižovat sazby, klienti čekali, že to brzy poznají i na cenách hypoték. To se ale nestalo. Podle hypotečního experta Broker Trust a Golem Finance Libora Ostatka k tomu vedou tři důvody.Hypotéky už jsou vyprodanéZaprvé, banky nemají důvod ceny snižovat. Po období zamrzlého trhu se zájem o úvěry na bydlení zase zvyšuje. Je teprve říjen a banky už „vyprodaly“ objem hypoték, který si ve svých optimistických scénářích kreslily až na konec prosince. „Banky mají zaplněné výrobní linky, většina z nich má splněný plán letošního roku. A poptávku po hypotékách zpracovávají těžko, nabrat kvalifikované lidi trvá.“Od ledna se ale objemy začnou plnit nanovo. S tím přijde pokles cen, míní Ostatek. „V prosinci se provoz zklidní, žádostí je méně. Nejrazantnější snížení úrokových sazeb, pokud nebude výrazně narůstat cena zdrojů, což je ve hvězdách, by mělo  přijít na přelomu roku, možná ještě v prosinci.“Levné peníze už zase nejsouCena peněz na finančním trhu je druhý důvod, proč banky s důraznějšími slevami otálejí. Právě cena peněz, které si banky předkoupí na tři, pět nebo deset let, určuje do značné míry cenotvorbu hypoték pro klienty. Dost ale kolísá.Zkraje roku byly tyto tzv. dlouhé peníze, kterými se banky zajištují, aby měly na dlouhodobé hypotéky, levné. Banky si tak podle Libora Ostatka přišly na slušné marže. Nyní jde ale cena těchto peněz naopak nahoru. „V únoru byla marže skutečně velmi zajímavá, protože cena zdrojů byla někde kolem tří a půl procenta, ale už v březnu byla cena dlouhodobých peněz o 0, 8 % vyšší. Takže  v období března až června byla marže zase nižší.“Banky si účtují marži na rizikoTřetí důvod, který brzdí rychlejší snižování hyposazeb, jsou podle Ostatka nové podmínky na hypotečním trhu, které platí od září. Klient, který banku opustí ještě před koncem fixace, jim jako náhradu zaplatí 1 % ze zbývající jistiny úvěru. Změna má omezit takzvanou hypoteční turistiku.„Ta sankce je stanovená výrazně nízko a extrémně ve prospěch spotřebitele. Postavili jsme do velkého komfortu zákazníka, ale tou velmi nízkou náhradou jsme zapříčinili to, že ta „daň“ bude přenášena na úplně každou novou hypotéku a na úplně každou refixovanou hypotéku,“ míní Ostatek.Banky teď podle něj k cenám hypotéky přirážejí „marži na riziko“.  Ta zdražuje hypotéky až o půl procentního bodu, odhaduje Ostatek. „To riziko v podstatě navyšuje úrokovou sazbu a já bych si troufnul říct v řádu 0,3–0,5 %.“Už ve druhé bance můžete dostat slevu„Vysoké marže“ u hypoték kritizoval před čase v rozhovoru pro SZ Byznys guvernér ČNB Aleš Michl. „Nejlepší odpověď lidí na vyšší sazbu je obejít dvě tři banky. Kdo chce hypotéku, ať si vezme dovolenou v práci, srovná si v tabulce sazby a pak vezme banku, která je pro něj nejlepší,“ vzkázal klientům.Obejít více v bank a předložit jim nabídku od konkurence může ve vyjednávání o ceně pomoci, míní Libor Ostatek. Zvlášť když jde o bonitního klienta. „Tam je vždycky prostor, zvlášť když jdu jako klient z ulice na pobočku. Ta první nabídka je vždycky  řádově o desetiny vyšší. A to, co můžu usmlouvat, se může pohybovat klidně níž o 0,3 procenta, výjimkou není ani o půl procenta.“Hypoteční sazba ale není jediné kritérium, podle kterého je dobré se rozhodovat. „Je to, jako kdybych chtěl třeba auto, ale byl bych schopný porovnat jenom barvu a vybrat si, jestli chci jezdit na benzín, dieselem nebo elektromobil,“ myslí si hypoteční specialista společnosti Taurum Tomáš Rusňák.Na sazby si klienti zvykly, ale nemají úspory„Klasický spotřebitel si dokáže porovnat jak na něj  banka působí, úrokovou sazbu, RPSN, ale už nezná metodiku těch bank. Nedokáže spočítat svoji bonitu, protože pokud není zaměstnanec, ale podnikatel, použije příjmy z pronájmů, mateřskou, rodičovskou, tak to každá banka počítá úplně jinak. Neví, jak banka bude řešit jeho stávající závazky, jak mají nastavený interně parametry DTI a DSTI,“ vypočítává Tomáš Rusňák.Právě bonita klienta hraje při vyjednávání o hypotéce v bance větší roli než výše úroku. Podle průzkumu od společnosti KRUK si přes mírné snížení úrokových sazeb dnes nemůže hypotéku dovolit 10 % lidí. U průměrné hypotéky za 3,6 milionu totiž musí „vytáhnout z kapsy“ akontaci 720 tisíc nebo 360 tisíc (výjimka pro mladší žadatele).„Spotřebitelé si na úrokovou sazbu zvykli, ale čím máme větší problémy, je prokazatelnost příjmů některých těch lidí. Bonita je za mě ten největší oříšek. Z mé praxe vidím, že  třetina, možná 40 % případů, jde  na metodickou výjimku, že standardně by ten případ neměl šanci v bance projít,“ míní Tomáš Rusňák.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Keď sa dozviete, že máte onkologickú diagnózu, zavriete oči a budete čakať ako to dopadne? S klimatickou krízou je to podobné, mali by sme sa pozrieť pravde do očí, hovorí o čoraz častejších extrémoch počasia, akými boli napríklad nedávne povodne či letné horúčavy klimatológ Pavol Faško zo Slovenského hydrometeorologického ústavu.Nedávne ničivé povodne v susednom Česku, Poľsku či Rakúsku. Doslova vražedné letné horúčavy s mnohými tropickými nocami. Dlhé obdobia sucha, striedané prudkými búrkami no a zimy, v ktorých sa nám o snehovej pokrývke môže len snívať.„V tomto období sa v prejavoch počasia len potvrdilo to, čo sa v súvislosti s prejavujúcou sa klimatickou zmenou podmienenou činnosťou človeka tvrdilo už pred pár desaťročiami. V prejavoch počasia tak budú pribúdať krajné až extrémne situácie,“ vysvetľuje v Ráno Nahlas klimatológ Pavol Faško.Bude takéto prejavy počasia novým normálom a ako bude vyzerať Slovensko v ére klimatických zmien? Má ešte ľudstvo čas sa klimatickej krze reálne postaviť a aké opatrenia budeme musieť urobiť tak, aby sa nám v takto nezvyklom počasí dalo udržateľne žiť? No a napokon, aký odkaz má pre popieračov klimakrízy človek vedy a faktov? „Treba oddeľovať to, čo je nazývané ako prirodzené kolísanie klímy na zemi v historických epochách, od toho, čo sa deje teraz - a čo je spôsobené činnosťou človeka v približne posledných dvoch storočiach. Ten proces, ktorý teraz prebieha, prebieha neporovnateľné rýchlejšie ako bolo kolísanie klímy v dejinách Zeme. Ak sa napríklad priemerná ročná teplota vzduchu u nás zmeni za sto rokov (1950-2050) o 4 až 5 stupňov Celzia, tak to bude taká zmena teplotných podmienok, aká sa pri prirodzenom kolísaní klímy udiala za 100 tisíc rokov. To je ten problém, tá rýchlosť zmien. No a toto popieračí klimatických zmien nechcú brať do úvahy,“ hovorí klimatológ zo SHMÚ Pavol Faško.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Keď sa dozviete, že máte onkologickú diagnózu, zavriete oči a budete čakať ako to dopadne? S klimatickou krízou je to podobné, mali by sme sa pozrieť pravde do očí, hovorí o čoraz častejších extrémoch počasia, akými boli napríklad nedávne povodne či letné horúčavy klimatológ Pavol Faško zo Slovenského hydrometeorologického ústavu.Nedávne ničivé povodne v susednom Česku, Poľsku či Rakúsku. Doslova vražedné letné horúčavy s mnohými tropickými nocami. Dlhé obdobia sucha, striedané prudkými búrkami no a zimy, v ktorých sa nám o snehovej pokrývke môže len snívať.„V tomto období sa v prejavoch počasia len potvrdilo to, čo sa v súvislosti s prejavujúcou sa klimatickou zmenou podmienenou činnosťou človeka tvrdilo už pred pár desaťročiami. V prejavoch počasia tak budú pribúdať krajné až extrémne situácie,“ vysvetľuje v Ráno Nahlas klimatológ Pavol Faško.Bude takéto prejavy počasia novým normálom a ako bude vyzerať Slovensko v ére klimatických zmien? Má ešte ľudstvo čas sa klimatickej krze reálne postaviť a aké opatrenia budeme musieť urobiť tak, aby sa nám v takto nezvyklom počasí dalo udržateľne žiť? No a napokon, aký odkaz má pre popieračov klimakrízy človek vedy a faktov? „Treba oddeľovať to, čo je nazývané ako prirodzené kolísanie klímy na zemi v historických epochách, od toho, čo sa deje teraz - a čo je spôsobené činnosťou človeka v približne posledných dvoch storočiach. Ten proces, ktorý teraz prebieha, prebieha neporovnateľné rýchlejšie ako bolo kolísanie klímy v dejinách Zeme. Ak sa napríklad priemerná ročná teplota vzduchu u nás zmeni za sto rokov (1950-2050) o 4 až 5 stupňov Celzia, tak to bude taká zmena teplotných podmienok, aká sa pri prirodzenom kolísaní klímy udiala za 100 tisíc rokov. To je ten problém, tá rýchlosť zmien. No a toto popieračí klimatických zmien nechcú brať do úvahy,“ hovorí klimatológ zo SHMÚ Pavol Faško.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Psal se rok 2004, kdy Česko poznalo svou historicky první Superstar. Tehdy vyhrála křehká tmavovláska z Říčan u Prahy. Získala 2 359 739 hlasů, což bylo asi 80 procent hlasujících. A záhy poté se vydala na velmi vlastní hudební cestu.

Koalícia odvolala šéfa Progresívneho Slovenska Michala Šimečku z postu podpredsedu parlamentu. Jeho odvolanie v tajnom hlasovaní podporilo 76 zo 79 koaličných poslancov. Jeho odvolanie nepodporili traja poslanci Hlasu, a to Samuel Migaľ, Roman Malatinec a Radomír Šalitroš Šéfredaktor aktualít Peter Bárdy v podcaste hovorí, čo tým koalícia na čele s Robertom Ficom sleduje.„Po hlasovaní o odvolaní Michala Šimečku prišli koaliční partneri s tým, že idú zvyšovať DPH na 23%. To je niečo, čo pocíti každý. Toto je hlavný dôvod, Šimečkom chceli zakryť, že nedokážu šetriť, že míňajú peniaze na nezmysly, vytvárajú čudné trafiky, ktoré volajú ministerstvo športu, rozdávajú si papalášske doživotné renty. A tvária sa, že všetky tie peniaze, ktoré bezmyšlienkovito míňajú sú v prospech Slovenska," hovorí v rozhovore šéfredaktor Aktualít Peter Bárdy.Moderuje Denisa Hopková.

Koalícia odvolala šéfa Progresívneho Slovenska Michala Šimečku z postu podpredsedu parlamentu. Jeho odvolanie v tajnom hlasovaní podporilo 76 zo 79 koaličných poslancov. Jeho odvolanie nepodporili traja poslanci Hlasu, a to Samuel Migaľ, Roman Malatinec a Radomír Šalitroš Šéfredaktor aktualít Peter Bárdy v podcaste hovorí, čo tým koalícia na čele s Robertom Ficom sleduje.„Po hlasovaní o odvolaní Michala Šimečku prišli koaliční partneri s tým, že idú zvyšovať DPH na 23%. To je niečo, čo pocíti každý. Toto je hlavný dôvod, Šimečkom chceli zakryť, že nedokážu šetriť, že míňajú peniaze na nezmysly, vytvárajú čudné trafiky, ktoré volajú ministerstvo športu, rozdávajú si papalášske doživotné renty. A tvária sa, že všetky tie peniaze, ktoré bezmyšlienkovito míňajú sú v prospech Slovenska," hovorí v rozhovore šéfredaktor Aktualít Peter Bárdy.Moderuje Denisa Hopková.

V tejto časti ZZP sme sa rozprávali s bývalým hercom Jozefom Šimonovičom, ktorý otvorene hovorí o stave slovenskej kultúry, ale aj o tom, ako vníma politickú situáciu na Slovensku, prečo nechodí voliť a prečo je Bratislava podľa neho odporné mesto.

„Nemáme, nedáme, zeptejte se v lednu.“ Tento přístup, který se odrazil i ve vyhlášení premiéra Petra Fialy (ODS), tedy, že na navýšení objemu mzdových prostředků ve veřejném sektoru nejsou peníze, vrhá na vládu a její kompetenci efektivně řídit zemi ošklivé světlo.

„Nemáme, nedáme, zeptejte se v lednu.“ Tento přístup, který se odrazil i ve vyhlášení premiéra Petra Fialy (ODS), tedy, že na navýšení objemu mzdových prostředků ve veřejném sektoru nejsou peníze, vrhá na vládu a její kompetenci efektivně řídit zemi ošklivé světlo. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S vařením začal z kuriózního důvodu. „Utekl jsem do televizní soutěže, abych si vyčistil hlavu. Nedokázal jsem se totiž tehdy rozhodnout pro jednu ze dvou přítelkyň,“ usmívá se. Jak se dostal ke své kuchařské práci, když studoval fotografii? Chce se ještě někdy k focení vrátit? Čím vším si v kuchyni prošel? Jakou nabídku by určitě neodmítl? Proč je lepší péct kuře na ohni? A co si od něj nechal uvařit Arnold Schwarzeneger?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oldřich Suchý předává na sociálních sítích a každé pondělí v rozhlasovém ránu knižní tipy a patří k lidem s největším přehledem o knižních novinkách. Podle čeho si vybírá knihy a které ho nejvíce v dětství ovlivnily? Vysvětlí také důležitost vyučujících při povinné četbě ve škole a prozradí něco o své připravované knize.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když pracuji, není se mnou příliš řeč. Jsem v jakémsi stavu beztíže až nevědomí. Nedokážu s nikým komunikovat a do toho malovat, jen se plně soustředím,“ říká v Hovorech výtvarník Patrik Hábl. Jeho díla jsou jedním slovem monumentální. Spotřebuje při nich až kilometry látek , klidně hektolitry barev. Jeho díla tak vyžadují prostor – třeba 400 metrů čtverečních pražské magistrály, anebo bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích.

V tejto často ZZP sme sa rozprávali s poslancom NR SR za Hlas Samuelom Migaľom, ktorý hovorí o súčasných politických témach, diskutovali sme o jeho strane Hlas, ale aj o tom, ako vníma prvé slová Roberta Fica po atentáte. Migaľ hovorí, že on a strana Hlas sú jasne prozápadná strana a že jednoznačným agresorom na Ukrajine je Rusko. Prečo Slovensko neposiela na Ukrajinu zbrane, ale dovolí trhu, aby tieto zbrane na Ukrajinu boli dodávané? Ako vníma slovenských novinárov a prečo je podľa neho potrebné, aby prezident Pellegrini upokojoval situáciu? To všetko v novej časti ZZP.

1. Fico sa pomaly vracia. 2. Kde je Šutaj Eštok, keď sa hovorí o policajnej brutalite? 3. Slovenské ticho po útoku na ukrajinské deti.

V Česku za loňský rok pije alkoholické nápoje denně sedm až deset procent dospělých obyvatel. Každý osmý dospělý minimálně jednou týdně pije nadměrně, což znamená, že vypije pět a víc piv, panáků nebo sklenic vína. „Střední Evropa má obecně velkou toleranci k alkoholu, ale my na rozdíl od ostatních 30 let neděláme žádnou prevenci,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

V Česku za loňský rok pije alkoholické nápoje denně sedm až deset procent dospělých obyvatel. Každý osmý dospělý minimálně jednou týdně pije nadměrně, což znamená, že vypije pět a víc piv, panáků nebo sklenic vína. „Střední Evropa má obecně velkou toleranci k alkoholu, ale my na rozdíl od ostatních 30 let neděláme žádnou prevenci,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Prečo extrémisti neovládnu Európsky parlament, hoci prieskumy nasvedčujú, že krajná pravica bude silnejšia? Nedokážu spolupracovať, zhodujú sa hostia podcastu Pravdy vedúci Kancelárie zastúpenia Európskej komisie na Slovensku a analytik portálu Euractiv Radovan Geist. Aká je teda sila politických solitérov v europarlamente? Aké témy ešte budú hýbať kampaňou a aké výzvy a najväčšie úlohy čakajú nové zloženie Európskeho parlamentu? Prehodnotenie určite čaká zelenú a poľnohospodársku politiku únie, alebo systém práva veta v otázkach zahraničnej politiky a bezpečnosti v únii. Vypočujte si podcast denníka Pravda, ktorý vznikol v spolupráci s Európskym parlamentom, sprevádzať vás ním bude Zolo Rácz. #pocuvajtepravdu  

Líderka kandidátky do eurovolieb Miriam Lexmann v podcaste vysvetľuje, prečo si myslí, že nám Komisia nemôžeme vziať eurofondy za to, že sme zrušili Úrad špeciálnej prokuratúry.„Nemôžeme dovoliť, aby Európska komisia argumentovala zrušením Úradu špeciálnej prokuratúry a že preto nám ide zobrať eurofondy. Pre tento dôvod nám eurofondy vziať nemôže. Iba ak dokáže, že dochádza ku korupcii. V liste sme apelovali na to, aby sa Európska komisia pozrela na to, ako sa nakladá so spismi." približuje v podcaste europoslankyňa Miriam Lexmann.Lexmann tiež hovorí, že s predsedníčkou Európskej komisie Ursulou von der Leyenovou o liste komunikovala. „Sama mi povedala, že si uvedomuje problém, že sa argumentuje zrušením ÚŠP. Pretože to môže byť vnímané ako zasahovanie do vnútorných záležitostí Slovenska. Svojím spôsom sa to obráti proti všetkým, pretože s tým môže Fico nakladať tak, že nám berú eurofondy spôsobom, na ktorý nemajú právo," tvrdí Lexmann.Smer môže prejsť zmenamiTémou podcastu je aj opozičná politika hnutia. Podľa Lexman si ide KDH svojou cestou a správa sa zodpovedne. Podľa Lexmann bude hnutie v najbližších parlamentných voľbách hľadať partnerov, s ktorými by mohli naplniť volebný program.V podcaste tiež odpovedá na otázku, či vedia do budúcna vylúčiť vládnu koalíciu so Smerom, tak ako v nedávnych parlamentných voľbách. „Nedokážeme vylúčiť aj to, že strana bude vyzerať ako vyzerá. Či bude taka silná alebo tu nebude iná strana. To je otázka, ktorá je budúcnosť. Nedokážeme sa rozprávať hypoteticky o veciach. V politike sa musíte rozprávať o konkrétnom nastavení a na zákalde sa toho rozhodnúť, odpovedá Miriam Lexmann.Europoslankyne sa v podcaste tiež pýtame, prečo dokáže hnutie vylúčiť do budúcna spoluprácu s Republikom, no so Smerom nie. „Lebo Smer určite môže určite prejsť veľkými zmenami. Nevieme, kto bude ten partner. Vieme za čím stojí Republika a to je pre nás neakceptovateľné. My nevieme za čím stojí Smer. Smer je raz taký a raz taký. Raz háji to, potom hovorí presný opak. Z tohto hľadiska pre nás to nie je uchopiteľná politická strana, ktorá dnes sa dá predvídať, ako bude vyzerať za tri a pol roka. Samozrejme, v prípade že to bude ten istý Smer, tak pravdepodobne s nimi nebudeme môcť íst do koalície, lebo to sme vylúčili teraz a sme v tom konzistentný.Právo veta v EÚ a ČínaTémou podcastu sú aj blížiace sa eurovoľby. KDH v programe do eurovolieb hovorí, že chce, aby bolo zachované právo veta. „Mňa mrzí, že politické strany, ktoré súhlasili s odobratím práva veta v minulosti, dnes strašia tým, že nám ho niekto chce zobrať. Hoci vedia, že je tu zábezpeka, že Slovensko to neodsúhlasí," hovorí.Plán premiéra Roberta Fica vycestovať do Číny a nájsť partnerov na opravu stoviek mostov a výstavbu novej koľaje považuje europoslankyňa za nebezpečný.Čítam to ako zlý a nebezpečný krok pre Slovensko. „Vyzerá to, že z krátkodobého hľadiska to môže priniesť výhody, ale z dlhodobého hľadiska to ohrozuje naše ekonomické aj bezpečnostné záujmy," vysvetľuje Miriam Lexmann.Moderuje Denisa Hopková.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken hodlá přesvědčovat spojence v Saúdské Arábii a Egyptě, aby napomohli uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem. Právě díky arabským prostředníkům se v listopadu dostala na svobodu necelá polovina unesených Izraelců, od té doby ale nedošlo k žádnému pokroku. „Izraelská vláda chce dobýt Gazu a zničit Hamás, který se chce etablovat jako lídr. Ani jedné straně se to nemůže povést, takže musí udělat ústupky,“ míní arabistka Zora Hesová.

Po Špeciálnej prokuratúre vláda ostro útočí na Ústavný súd. Rozhodnutie, ktorým ústavní sudcovia rozhodli o predbežnom pozastavení koaličnej novely trestného zákona síce rešpektuje, no považuje ho za rozhodnutie pod politickým tlakom. Premiér by rád šéfa Ústavného súdu odvolal, podľa ministra Tarabu je politik. Šéf súdu Ivan Fiačan odstúpiť odmieta, za únik informácií sa ospravedlnil a prešetruje ho. Čo teda teraz plánuje vláda? Stačí jej ospravedlnenie šéfa ústavného súdu? Chce pripraviť ďalšiu novelu trestného zákona?A čo vybavil minister obrany v USA a šéf našej diplomacie s Lavrovom? Budeme nakupovať aj americké vrtuľníky? Budeme mať systémy protivzdušnej obrany? Čo má Slovensku priniesť zmena kurzu v slovenskej zahraničnej politike? Je jej prvou obeťou nadštandardný vzťah z Českom? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom obrany, nominantom Smeru Robertom Kaliňákom.