Podcasts about nebudeme

Fandové Star Wars a zvlášť seriálu Andor se konečně dočkali. Patřím mezi ně. Druhá a zároveň poslední série míří na platformu Disney+. Naváže tam, kde skončil a zachová kvalitu? Nebudeme… The post RECENZE: Andor (2. série) first appeared on Filmový PODCAST.

Základná časť NBA sa skončila a začína sa tvrdý boj o titul. NBA playoff je tu! Kto sú najväčší favoriti na titul? Potvrdia svoje prvé pozície OKC, resp. Cleveland alebo sa dočkáme finále najväčších rivalov Lakers vs. Boston?Nebudeme sa hnevať, keď nás podporíš na https://herohero.co/joetrendyPridajte sa k nám na Herohero a maj každý týždeň novú epizódu. Aktuálne tam nájdeš najnovšiu, v ktorej sme sa bavili o našich tipoch na individuálne ceny hráčov.

Ráno s námi strávila herečka Martina Preissová, která pochází ze Znojma. Jak to má s vínem a s čím pomáhala dědečkovi? Jak se jí vstává a proč nemá ráda večírky? Kdy naposledy byla v kroji a jak často zpívá s cimbálovkou? Jakou dohodu uzavřela v minulosti se svým manželem – hercem a proč udělali kvůli seriálu Kamarádi výjimku? Kdy si naposledy odpočinula a kam vyrazila na dovolenou? Poslechněte si celý rozhovor.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher a tvrdí: "Koalice nás roky ignoruje, a když chce PR, tak nás pozve na schůzku až poté, co už rozhodla. To přece nedává smysl." Vláda podle něj s opozicí odmítá dlouhodobě jednat a místo toho ji využívá jen k mediálním hrám. Rozhoduje se sama a opozici jen zve na schůzky, kde už nelze nic změnit. „My tam nebudeme dělat stafáž, aby si pak vláda mohla v médiích stěžovat, že jsme neústupní,“ dodává.A kritizuje i média, podle něj mají na opozici a vládní strany dvojí metr: „Média mají kontrolovat vládu, ne opozici. My jsme pod drobnohledem, zatímco vláda dostává mediální krytí. To není fér.“ Jako příklad uvedl pokrytí kauz. Zatímco slova Aleny Schillerové o „parchantovi“ se podle něj propírala dny, kauza poslance Martina Laciny ze STAN, který měl střet zájmů v České televizi, prošla bez většího povšimnutí.Jedním z hlavních témat, o kterých se v posledních týdnech mluví, je navýšení výdajů na obranu na 3 % HDP. Vláda v čele s premiérem Fialou to prezentuje jako zásadní krok k posílení bezpečnosti Česka. Nacher je ale skeptický. „Není to jen o číslech. Když zaplatíte faktury o rok dřív, splníte 2 %, ale zvýší to bezpečnost? To je otázka. Hlavní je, za co ty peníze utratíte,“ zdůrazňuje. Podle něj je potřeba klást důraz na efektivní investice, nejen na plnění čísel. Zmiňuje například nábor vojáků, který podle něj vláda zanedbává: „Za naši vlády přibylo 5 000 vojáků, za té současné jen 800. K čemu jsou letadla, když je nemá kdo obsluhovat." A došlo i na nákup letadel F-35 „Já jsem vždycky říkal, že bychom měli podporovat evropské firmy a pokračovat s Gripenem. To je konzistentní názor. To, co teď vidíme kolem F-35, je populismus v přímém přenosu,“ tvrdí Nacher. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Jediná pravda vo vyšetrovaniach inšpekčného tímu je v ich názve, myslí si obvinený operatívec Branislav Dunčko. Inšpekčný tím sa nazýva Veritas, čo v preklade znamená „pravda“. „Musím uznať, že majú aspoň zmysel pre humor. V jednom britskom seriáli sir Humphrey Appleby povedal, že problematického obsahu je najlepšie zbaviť sa v názve, aby človeka už ďalej nezaťažoval. Tak toto je asi celý tím Veritas a ich stíhania proti nám.“V relácii Na rovinu s operatívcom Dunčkom sa dozviete:00:30 – prečo sa rozhodol prvýkrát prehovoriť aj pred kamerami;01:30 – či ho uráža, ak ho označujú za „čurillovca“;02:20 – čo robí doma, keď nemôže pracovať a je postavený mimo služby;03:30 – ako reaguje na komentár policajného exprezidenta Tibora Gašpara o razantnosti vyšetrovania;05:20 – či sám seba považuje za slušného a čestného policajta;06:00 – ako sa ho inšpekcia snažila vylákať z domu pod zámienkou pracovného stretnutia;08:15 – čo mu išlo hlavou, keď ho opäť zadržala policajná inšpekcia;09:30 – či bol z ďalšieho obvinenia nervózny;10:15 – aké to je ocitnúť sa v cele policajného zaistenia, kam predtým odprevádzal kriminálnikov, a či mu rodina stále verí;11:30 – prečo chodia operatívci za obvinenými do väzby;13:15 – či niekomu vo väzbe odovzdal poznámky, ako vypovedať;14:30 – ako vyzeral rozhovor s obvineným zo skupiny takáčovcov a či ho policajti vydierali na spoluprácu;17:00 – či rozhovory s obvinenými bez advokátov nie sú na tenkom ľade;19:00 – prečo policajná inšpekcia otvorila prípad po takmer piatich rokoch od údajného incidentu;20:30 – ako funguje kontrola listov vo väzniciach a prečo sa zadržiavajú aj odkazy pre rodinu a deti;22:00 – či si aj mafiáni nezaslúžia férový a zákonný prístup polície a prokuratúry;25:00 – ako vníma dnes už zrušené obvinenie, že s kolegom vyzradil inšpekčnú akciu;28:00 – prečo s kolegami v správach žartovali o smrti vyšetrovateľa inšpekcie;30:00 – ako sa v ich radoch ocitol skorumpovaný kolega Ján Kaľavský a prečo ho neodhalili skôr;33:00 – prečo s ďalšími „čurillovcami“ nikdy neušli do zahraničia;34:45 – čo si myslí o vstupe policajného exprezidenta Štefana Hamrana do politiky;36:00 – či „čurillovci“ zvažovali založiť politickú stranu;38:00 – aké najsilnejšie momenty zažil v kariére operatívca;39:50 – kto zo zadržaných funkcionárov z éry Smeru ho najviac prekvapil, keď prehovoril;41:00 – na aký prípad je najviac hrdý;43:00 – prečo musel s vyšetrovateľom Pavlom Ďurkom pitvať psa.

Jediná pravda vo vyšetrovaniach inšpekčného tímu je v ich názve, myslí si obvinený operatívec Branislav Dunčko. Inšpekčný tím sa nazýva Veritas, čo v preklade znamená „pravda“. „Musím uznať, že majú aspoň zmysel pre humor. V jednom britskom seriáli sir Humphrey Appleby povedal, že problematického obsahu je najlepšie zbaviť sa v názve, aby človeka už ďalej nezaťažoval. Tak toto je asi celý tím Veritas a ich stíhania proti nám.“V relácii Na rovinu s operatívcom Dunčkom sa dozviete:00:30 – prečo sa rozhodol prvýkrát prehovoriť aj pred kamerami;01:30 – či ho uráža, ak ho označujú za „čurillovca“;02:20 – čo robí doma, keď nemôže pracovať a je postavený mimo služby;03:30 – ako reaguje na komentár policajného exprezidenta Tibora Gašpara o razantnosti vyšetrovania;05:20 – či sám seba považuje za slušného a čestného policajta;06:00 – ako sa ho inšpekcia snažila vylákať z domu pod zámienkou pracovného stretnutia;08:15 – čo mu išlo hlavou, keď ho opäť zadržala policajná inšpekcia;09:30 – či bol z ďalšieho obvinenia nervózny;10:15 – aké to je ocitnúť sa v cele policajného zaistenia, kam predtým odprevádzal kriminálnikov, a či mu rodina stále verí;11:30 – prečo chodia operatívci za obvinenými do väzby;13:15 – či niekomu vo väzbe odovzdal poznámky, ako vypovedať;14:30 – ako vyzeral rozhovor s obvineným zo skupiny takáčovcov a či ho policajti vydierali na spoluprácu;17:00 – či rozhovory s obvinenými bez advokátov nie sú na tenkom ľade;19:00 – prečo policajná inšpekcia otvorila prípad po takmer piatich rokoch od údajného incidentu;20:30 – ako funguje kontrola listov vo väzniciach a prečo sa zadržiavajú aj odkazy pre rodinu a deti;22:00 – či si aj mafiáni nezaslúžia férový a zákonný prístup polície a prokuratúry;25:00 – ako vníma dnes už zrušené obvinenie, že s kolegom vyzradil inšpekčnú akciu;28:00 – prečo s kolegami v správach žartovali o smrti vyšetrovateľa inšpekcie;30:00 – ako sa v ich radoch ocitol skorumpovaný kolega Ján Kaľavský a prečo ho neodhalili skôr;33:00 – prečo s ďalšími „čurillovcami“ nikdy neušli do zahraničia;34:45 – čo si myslí o vstupe policajného exprezidenta Štefana Hamrana do politiky;36:00 – či „čurillovci“ zvažovali založiť politickú stranu;38:00 – aké najsilnejšie momenty zažil v kariére operatívca;39:50 – kto zo zadržaných funkcionárov z éry Smeru ho najviac prekvapil, keď prehovoril;41:00 – na aký prípad je najviac hrdý;43:00 – prečo musel s vyšetrovateľom Pavlom Ďurkom pitvať psa.

Proč hnutí ANO odmítlo jednat s vládní koalicí o bezpečnosti, obranných výdajích nebo zpřísnění azylového zákona? Mělo by Česko dávat v příštích letech na obranu až tři procenta HDP, jak o tom mluvil premiér Petr Fiala (ODS)? Jak by měla armáda přilákat nové vojáky? A jak politici a političky ANO hodnotí kroky a výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho spolupracovníků? Tomáš Pancíř se ptal prvního místopředsedy hnutí ANO a stínového premiéra Karla Havlíčka.

Proč hnutí ANO odmítlo jednat s vládní koalicí o bezpečnosti, obranných výdajích nebo zpřísnění azylového zákona? Mělo by Česko dávat v příštích letech na obranu až tři procenta HDP, jak o tom mluvil premiér Petr Fiala (ODS)? Jak by měla armáda přilákat nové vojáky? A jak politici ze strany Andreje Babiše hodnotí kroky a výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho spolupracovníků? Tomáš Pancíř se ptal prvního místopředsedy hnutí ANO a stínového premiéra Karla Havlíčka.

Proč hnutí ANO odmítlo jednat s vládní koalicí o bezpečnosti, obranných výdajích nebo zpřísnění azylového zákona? Mělo by Česko dávat v příštích letech na obranu až tři procenta HDP, jak o tom mluvil premiér Petr Fiala (ODS)? Jak by měla armáda přilákat nové vojáky? A jak politici ze strany Andreje Babiše hodnotí kroky a výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho spolupracovníků? Tomáš Pancíř se ptal prvního místopředsedy hnutí ANO a stínového premiéra Karla Havlíčka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vztahy Evropy a Ameriky se dostaly na jeden z nejkrizovejších bodů od druhé světové války. Musíme k tomu přistupovat rozumně, chladnokrevně, s rozmyslem - a snažit se, aby k další eskalaci nedošlo, myslí si Tomáš Pojar.Hostem speciálního vysílání Ptám se já k aktuálním vztahům Evropy a USA byl i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.„Je škoda, jak to celé dopadlo a je potřeba tu situaci napravit a pokud možno neprohlubovat roztržku napříč Atlantikem. Musíme začít chodit s pozitivní agendou. A tu má teď na starosti dát dohromady dvojice prezident Macron a premiér Starmer s podporou zemí, které se v Londýně sešly. A já myslím, že to je správná cesta,“ řekl Pojar k hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským a následnému summitu v Londýně.Podle něj je čas jednat: „Nemáme fňukat, že jsme nebyli přizváni k jednání mezi Ruskem a Amerikou, ale máme přijít s pozitivní agendou toho, jakým způsobem tu válku zastavit. A to za podmínek, že nebude prostě další kolo válčení brzy poté, co bude toto zastaveno a ještě ve větší míře.“Nutnost navyšování výdajů na obranu je podle Pojara věc v podstatě bez diskuze. „Každý rozumně uvažující člověk ví, že se mění situace ve světě, že se mění situace v Evropě, a to poměrně dramaticky. A že musíme být silní ekonomicky, silní v obraně. A kdo bude silný ekonomicky a kdo bude silný v obraně, ten bude se moci lépe bránit a nakonec bude bohatší,“ řekl premiérův poradce.Česko je podle něj schopno i nadále nabízet posilování obranyschopnosti ukrajinské armády: „Na tom děláme již tři roky. A nejlepší a největší pilíř těch bezpečnostních garancí je a bude silná ukrajinská armáda. Protože když nebude silná ukrajinská armáda, žádné další bezpečnostní garance nemají smysl.“--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Elon Musk vyzval k uzavření Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. „Vypněte je. Evropa je nyní svobodná. Nikdo je už neposlouchá. Jsou to jen blázni z radikální levice, kteří si povídají sami se sebou, zatímco propalují jednu miliardu dolarů ročně z peněz amerických daňových poplatníků,“ napsal Elon Musk na X na konto pracovníků obou stanic. „Otázka zní, jestli si Amerika může dovolit nepropagovat myšlenky svobody,“ ptá se v pořadu Osobnost Plus Jakub Železný z České televize.

Elon Musk vyzval k uzavření Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. „Vypněte je. Evropa je nyní svobodná. Nikdo je už neposlouchá. Jsou to jen blázni z radikální levice, kteří si povídají sami se sebou, zatímco propalují jednu miliardu dolarů ročně z peněz amerických daňových poplatníků,“ napsal Elon Musk na X na konto pracovníků obou stanic. „Otázka zní, jestli si Amerika může dovolit nepropagovat myšlenky svobody,“ ptá se v pořadu Osobnost Plus Jakub Železný z České televize.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový díl, stejná sestava, stejná (ne)konzistence v natáčení. Po lednovém startupovém díle přinášíme dávku nostalgie, která by mohla konkurovat zaprášeným VHS kazetám v obýváku našich rodičů. Začali jsme tradičně — bilancí nad tím, jaký byl náš leden, a rychlým přehledem seriálů, u kterých jsme zůstali déle než u svých novoročních předsevzetí (ano, řeč je i o Landmanovi). Jenže pak se to zvrhlo. Staré seriály, které jsme hltali předtím, než existoval binge-watching. Staré hry, které nás dělaly šťastnějšími než dnešní AAA tituly s milionovými rozpočty. Zkrátka retro díl, ve kterém zjišťujeme, že jsme možná už fakt staří. Nebudeme lhát, místy je to čistý boomerfest, ale taky pořádný trip do minulosti, kde bylo všechno barevnější a jednodušší. I vlastně ten dial-up byl skvělej.

Z úradu vlády sa opäť ozvali obavy zo štátneho prevratu. Opäť na nich premiér, minister vnútra a šéf tajnej služby vinili opozíciu, občiansky sektor a najnovšie aj gruzínsku národnú légiu a jej veliteľa. Z prípravy prevratu. A opäť len pár hodín pred ďalšou sériou protestov. Naviac – a čo je podstatné – bez predloženia dôkazov. A že prečo takto, bez dôkazov…? Vysvetlením má byť príklad, ktorým reaguje šéf SIS Pavol Gašpar. „Nemôžem byť konkrétny, použijem teda príklad. Ak viem, že niekto sa večer chystá vykradnúť obchod s byciklom a dám na ten obchod nápis - Viem, že nás idete vykradnúť – myslíte si, že ho niekto pôjde vykradnúť? Pochopili ste tú prevenciu informovanie?“.Ak sa teda z úradu vlády, z bezpečnostnej rady, od hlavy štátu a od koaličných politikov opakujú obavy z organizovaného štátneho prevratu, a ak máme opakované mediálne výstupy považovať za obrazný oznam – vieme o vás, že ho pripravujete – v logike povedaného je nateraz zažehnaný. To obrazné: zlodej nás dnes nevykradne.A keď si noviári len robia svoju prácu a na chýbajúce dôkazy sa pýtajú a opakovane, reakciou je podráždenie. Premiérovo: „Nebudeme sa s vami kašľať“Premiér hovorí, že jeho vláde vlastne ide o to, aby krajinu uchránila od pripravovaných násilností. „My robíme všetko preto, aby ľudia ak protestujú, nech protestujú v kľude“. Doterajšie protesty sa však obišli bez násilností.Plynové alternatívyNamiesto ruského plynu nám Ukrajina ponúka tranzit z Azerbajdžanu. Ak mal ten ruský financovať Putinovu vojnu, ktorá Ukrajinu ničí, bude ten azerbajdžanský naozaj „neruský“ – s tým, že Putinovi nebude plniť vojnovú mašinériu? Naviac – Financial Times zachytil šumy, že viac ruského plynu v Európe by mohlo pomôcť mierovým rokovaniam. A priniesť pokles jeho cien a reštart brzdenej ekonomike. Úvahy Nemecka a Maďarska, s ktorými koketuje aj slovenský premiér, však vyvolávajú odpor u najbližších spojencov Ukrajiny. Európska komisia úvahy rovno odmieta. „Nepotvrdzujeme žiadnu súvislosť medzi dodávkami plynu a mierovými rokovaniami“, odkomunikovala. Je ruský plyn jedinou cestou na znižovanie energetického zaťaženia a pákou na zdražovanie v Európe? Aký potenciál má prípadná plynová konkurencia? Témy pre Radovana Potočára z Energie portálu. „Každý dodatočný kubík, ktorý môže do Európy pritiecť, znižuje napríklad závislosť od dovozov skvapalneného zemného plynu, znižuje napätie na trhu, pretože zvyšuje ponuku plynu a môže pomôcť upokojiť situáciu. Takže aj keď Azerbajdžan sám osebe nevyrieši problémy, ktoré má s plynom Európa, je ďalším dielom do skladačky. Je to ďalší dodávateľ, ktorý ak by dokázal dostať do Európy viac plynu, situácii to len pomôže“, vysvetľuje analytik. Pred pandémiou a pred vojnou predstavovali ruské dodávky plynu do Európy 150 až 200 mld kubíkov ročne. Azerbajdžan má síce zvyšujúcu ťažbu plynu, pri ktorej dosiahne ročne približne 50 mld kubíkov ročne. „To znamená, že ak aj teoreticky Azerbajdžan sám nič nespotreboval a všetok plyn predal len do štátov EÚ, je to stále rádovo menej, ako do EÚ exportovalo Rusko. Zjavne tak Azerbajdžan nevie nahradiť Rusko“, hovorí Potočár. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Z úradu vlády sa opäť ozvali obavy zo štátneho prevratu. Opäť na nich premiér, minister vnútra a šéf tajnej služby vinili opozíciu, občiansky sektor a najnovšie aj gruzínsku národnú légiu a jej veliteľa. Z prípravy prevratu. A opäť len pár hodín pred ďalšou sériou protestov. Naviac – a čo je podstatné – bez predloženia dôkazov. A že prečo takto, bez dôkazov…? Vysvetlením má byť príklad, ktorým reaguje šéf SIS Pavol Gašpar. „Nemôžem byť konkrétny, použijem teda príklad. Ak viem, že niekto sa večer chystá vykradnúť obchod s byciklom a dám na ten obchod nápis - Viem, že nás idete vykradnúť – myslíte si, že ho niekto pôjde vykradnúť? Pochopili ste tú prevenciu informovanie?“.Ak sa teda z úradu vlády, z bezpečnostnej rady, od hlavy štátu a od koaličných politikov opakujú obavy z organizovaného štátneho prevratu, a ak máme opakované mediálne výstupy považovať za obrazný oznam – vieme o vás, že ho pripravujete – v logike povedaného je nateraz zažehnaný. To obrazné: zlodej nás dnes nevykradne.A keď si noviári len robia svoju prácu a na chýbajúce dôkazy sa pýtajú a opakovane, reakciou je podráždenie. Premiérovo: „Nebudeme sa s vami kašľať“Premiér hovorí, že jeho vláde vlastne ide o to, aby krajinu uchránila od pripravovaných násilností. „My robíme všetko preto, aby ľudia ak protestujú, nech protestujú v kľude“. Doterajšie protesty sa však obišli bez násilností.Plynové alternatívyNamiesto ruského plynu nám Ukrajina ponúka tranzit z Azerbajdžanu. Ak mal ten ruský financovať Putinovu vojnu, ktorá Ukrajinu ničí, bude ten azerbajdžanský naozaj „neruský“ – s tým, že Putinovi nebude plniť vojnovú mašinériu? Naviac – Financial Times zachytil šumy, že viac ruského plynu v Európe by mohlo pomôcť mierovým rokovaniam. A priniesť pokles jeho cien a reštart brzdenej ekonomike. Úvahy Nemecka a Maďarska, s ktorými koketuje aj slovenský premiér, však vyvolávajú odpor u najbližších spojencov Ukrajiny. Európska komisia úvahy rovno odmieta. „Nepotvrdzujeme žiadnu súvislosť medzi dodávkami plynu a mierovými rokovaniami“, odkomunikovala. Je ruský plyn jedinou cestou na znižovanie energetického zaťaženia a pákou na zdražovanie v Európe? Aký potenciál má prípadná plynová konkurencia? Témy pre Radovana Potočára z Energie portálu. „Každý dodatočný kubík, ktorý môže do Európy pritiecť, znižuje napríklad závislosť od dovozov skvapalneného zemného plynu, znižuje napätie na trhu, pretože zvyšuje ponuku plynu a môže pomôcť upokojiť situáciu. Takže aj keď Azerbajdžan sám osebe nevyrieši problémy, ktoré má s plynom Európa, je ďalším dielom do skladačky. Je to ďalší dodávateľ, ktorý ak by dokázal dostať do Európy viac plynu, situácii to len pomôže“, vysvetľuje analytik. Pred pandémiou a pred vojnou predstavovali ruské dodávky plynu do Európy 150 až 200 mld kubíkov ročne. Azerbajdžan má síce zvyšujúcu ťažbu plynu, pri ktorej dosiahne ročne približne 50 mld kubíkov ročne. „To znamená, že ak aj teoreticky Azerbajdžan sám nič nespotreboval a všetok plyn predal len do štátov EÚ, je to stále rádovo menej, ako do EÚ exportovalo Rusko. Zjavne tak Azerbajdžan nevie nahradiť Rusko“, hovorí Potočár. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Téma pomoci Ukrajině prostřednictvím české muniční iniciativy zapříčinilo hádku mezi ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) a prvním místopředsedou hnutí ANO Karlem Havlíčkem. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS opoziční politik prohlásil, že ANO nebude „za každou cenu panáčkovat tak, jak vláda řekne“. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinu podporuje, ale cílem je válku ukončit. Ministr na straně druhé Havlíčka označil za nejpopulárnějšího českého politika Ruska v souvislosti s jeho nedávným výrokem o ukončení muniční iniciativy. Výborný dodal, že pokud to Havlíčka těší, „ať si je hvězdou Moskvy“.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Priatelia! Je to tu! Posledná epizóda roku 2024, v ktorej sme dobehli všetky maily. Nebudeme klamať, sme na seba hrdí. Kedy im jeblo vo Voyo? Prečo má AI ešte ďaleko od toho, aby nás ovládla? Ako Elika reaguje na vozičkárov? Toto a mnoho ďalšieho sa dozviete v našom podcaste. Aké nedorozumenia robia cudzie jazyky vo vašej rodine, ako a kedy si umývate zuby, či váš hejt na Zitronov hejt na Votrelca, nám posielajte na podhumorom@gmail.com Comedy slovník http://downloads.bbc.co.uk/learning/comedyclassroom/Secondary_Glossary.pdf Lístky na naše vystúpenia https://silnereci.sk/vystupenia NAVÁŽNO - Zvláda štát druhú vlnu pandémie? https://youtu.be/ILiWGZ1laks?si=H_3QL85QzxU09Cjc Leikola Ismo - The English Is So Confusing! https://youtu.be/V5aDB7WgTeo?si=VTE7A5xnxdPVgvhk 20 000 míľ pod humorom LIVE Košice 18. 3. 2025 Bratislava 11. 4. 2025 https://kespolu.rezervace.online/sk/terms dragoscomedy https://www.instagram.com/dragoscomedy?igsh=OHdicTVnZXF0a2hz Dragos Comedy (2022) - Best Case Scenario https://youtu.be/NMavZj373NM?si=RX3iKFWQKKx__xNe Matteo Lane: The Advice Špeciál https://www.youtube.com/watch?v=V8yjA_7H-Rc dropout.tv Carey Marx https://youtu.be/NYjse_yQIe0?si=bDkRm3wTnQT_IxjJ Just a Little White Lie | Neil Delamere https://youtu.be/8T3ZeRS7L2A?si=cav87COECIjqjHzH Klaus https://www.netflix.com/us/title/80183187?s=i&trkid=258593161&vlang=en Krampus https://www.csfd.cz/film/384558-krampus-tahni-k-certu/prehled/ Vladárova nová tvár https://www.csfd.sk/film/19643-vladarova-nova-tvar/prehlad/

Jaká je realita posledních měsíců a dní? Soustředíme se na političku převlečenou za hranolky nebo na sjezd strany spalovacích motorů, ale kolem nás se odehrávají mnohem větší události. Ruský prezident Putin prudce zvyšuje výdaje na zbrojení a zvolený americký prezident Trump hrozí, že Spojené státy odejdou z NATO.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Sme zhrození, ako sa deklasujú inštitúcie, ktoré sme budovali roky“, tvrdí Zuzana Denková, ktorá je dnes popri svojej profesii aktívna aj v Platforme slobodného múzejníctva. Odvolaná bez udania dôvodu, aby ju nahradil okresný šéf vládnej SNS. Pred rokom sa to stalo Zuzane Denkovej, riaditeľke požiarom stigmatizovaného Banského múzea v Štiavnici. Do čela múzea ju svojho času vybral minister Budaj, ako víťazku výberového konania. Tomáš Taraba ju nahradil ju politický nominant. Písal sa december 2023. S odstupom roku sa s podobnými príbehmi akoby rozsypalo vrece: po zrušenej RTVS, aby padol neželaný riaditeľ a ministerkinej susedke na čele Bibiany odvolali šéfa národného divadla, národnej galérie, politickí nominanti namiesto odborníkov zasadli aj do Slovenského národného múzea, na čelo Betliara sa postavila niekdajšia hovorkyňa prokuratúry... A štátne šetrenie zatvára ďalšie múzeá a expozície. Paradoxne, v čase, keď vychádzajú na povrch informácie o tisícoch, ktorými sa odmeňujú niektorí ministerskí úradníci.Už druhý týždeň existuje ako vyjadrenie odporu voči takýmto krokom aj špeciálna Platforma slobodného múzejníctva. A svoju tvár a hlas je dala práve pred rokom odvolaná šéf Banského múzea Zuzana Denková. Kam kráča slovenské múzejníctvo? Aj o tom bude dnes reč. Je štvrtok, 5. december. Počúvate podcast RánoNahlas. Moje meno je Jaroslav Barborák. „Sú tu snahy o ideologický únos našich múzeí, politické nominácie sú des“, tvrdí odvolaná Zuzana Denková. Nahrával Jaroslav Barborák.

„Sme zhrození, ako sa deklasujú inštitúcie, ktoré sme budovali roky“, tvrdí Zuzana Denková, ktorá je dnes popri svojej profesii aktívna aj v Platforme slobodného múzejníctva. Odvolaná bez udania dôvodu, aby ju nahradil okresný šéf vládnej SNS. Pred rokom sa to stalo Zuzane Denkovej, riaditeľke požiarom stigmatizovaného Banského múzea v Štiavnici. Do čela múzea ju svojho času vybral minister Budaj, ako víťazku výberového konania. Tomáš Taraba ju nahradil politickým nominantom. Písal sa december 2023. S odstupom roku sa s podobnými príbehmi akoby rozsypalo vrece: po zrušenej RTVS, aby padol neželaný riaditeľ a ministerkinej susedke na čele Bibiany odvolali šéfa národného divadla, národnej galérie, politickí nominanti namiesto odborníkov zasadli aj do Slovenského národného múzea, na čelo Betliara sa postavila niekdajšia hovorkyňa prokuratúry... A štátne šetrenie zatvára ďalšie múzeá a expozície. Paradoxne, v čase, keď vychádzajú na povrch informácie o tisícoch, ktorými sa odmeňujú niektorí ministerskí úradníci.Už druhý týždeň existuje ako vyjadrenie odporu voči takýmto krokom aj špeciálna Platforma slobodného múzejníctva. A svoju tvár a hlas je dala práve pred rokom odvolaná šéf Banského múzea Zuzana Denková. Kam kráča slovenské múzejníctvo? Aj o tom bude dnes reč. „Sú tu snahy o ideologický únos našich múzeí, politické nominácie sú des“, tvrdí odvolaná Zuzana Denková. Nahrával Jaroslav Barborák.

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

Sekačku na trávu už asi používat nebudeme, s řetězovou pilou nařežeme zbytek dřeva na zimu a křovinořezem porovnáme nálety. Jak je uložit a jak se o ně postarat, aby na jaře opět bezproblémově sloužily?

„Jsem švorc,“ zní název jedné eseje od současného sociologa a filozofa Hartmuta Rosy. Autor si nestěžuje na to, že jeho práce málo nese, ale že on sám už nic dalšího nesnese. Nemá na mysli finanční, ale časovou insolvenci. Hartmut Rosa v eseji poznamenává: „Už nejsem schopen plnit své závazky. Naprosto selhávám. Kdyby měl tento příspěvek k něčemu být, potřeboval bych aspoň tři dny, ale já jej musím napsat za pár hodin.“ V tomto životním pocitu se patrně najde ledaskdo. Časovou tíseň navíc Rosa učinil svým výzkumným tématem: moderna je spjatá s tím, že jsme všichni, co se času týče, žebráci. Čím více se navíc snažíme přizpůsobit rychlosti, tím spíše se propadáme do zoufalství. Když se dnes nevyspíme a propracujeme noc, zítra budeme ještě citlivější na stres. Když se naučíme brát doplňky na zvyšování výkonnosti, můžeme ohrozit své zdraví; když se z toho navíc stane norma a ty doplňky bude brát stále více lidí, posune se to, co se od všech očekává. Teze o zrychlující se moderně není nepřesvědčivá. Ale staví na kontrastu vůči minulosti, která prý byla méně stresující. S tím je spjaté nebezpečí romantizace minulosti, v níž prý bylo na všechno více času. Ale copak to může být pravda? Vždyť pojem volného času je vyloženě moderní výdobytek. Život se navíc z jedné strany možná zrychluje, z druhé však zpomaluje. Vzrostl věk dožití a člověk na to zareagoval odkládáním rodičovství, manželství, dostudování. Mladí lidé získali čas na studium; „malý lidé“ čas na dětství. Třeba německý filozof Peter Sloterdijk proto na teorie zrychlování pohlíží skepticky. Nezavrhuje ji, ale vtahuje do hry ještě jedno hledisko. Co když to není tak, že objektivně stoupá stres, co když je to spíše tak, že se prohlubuje naše citlivost na stres? To není útok na citlivost. Sloterdijk nepochybuje o tom, že je spolutvůrkyní demokratických pořádků: i díky citlivosti jsme v druhém člověku rozpoznali druhé já a přisoudili každému rovná práva. Akorát se v nás také vytváří – působením té stejné citlivosti – nekonečný potenciál pro nespokojenost. „Všechny úlevy, které moderní společenství skýtají, jsou odsouzeny k tomu, aby byly pohlceny zvýšenou senzibilizací. Zákon rostoucí nespokojenosti v demokraciích stále čeká na své systematické zdůvodnění,“ poznamenává Peter Sloterdijk v knize Stres a svoboda. Kapitoly I. Vyrazit si s želvou na procházku [Začátek až 15:50] II. „Vyhlašuji časový bankrot.“ O časové insolvenci [15:50 až 42:30] III. Resonancí proti stresu? [42:30 až 58:40] IV. Jak stresující je přecitlivělost? [58:40 až konec] Bibliografie Walter Benjamin, „Das Paris des Second Empire bei Baudelaire“, in: Gesammelte Schriften, I, 2, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2012, str. 511–604. Thomas Fuchs, „O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292. Hartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275. Hartmut Rosa, Unverfügbarkeit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2020. Hartmut Rosa, When Monsters Roar and Angels Sing. Eine kleine Soziologie des Heavy Metal, Stuttgart: Kohlhammer, 2023. Peter Sloterdijk, Stress und Freiheit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2011. „The worrying effects of working more and sleeping less“, in: BBC, 7. 7. 2017, https://www.bbc.com/worklife/article/20170707-the-worrying-effects-of-working-more-and-sleeping-less Shawn D. Youngstedt, Eric E. Goff et al., „Has Adult Sleep Duration Declined Over the Last 50+ Years?“, in: Sleep Med Rev., 28, 2016, str. 69–85, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4769964/ Celé epizody sledujte na www.forendors.cz/pravdaneexistujetm

„Je smutné, že motivácia zo strany štátu pri ohodnotení učiteľov nie je lepšia. Mladý začínajúci učiteľ z pohľadu ohodnotenie namá dôvod prísť do školstva, čo je smutné“, hovorí Martina Gánovská, učiteľka roka, ocenená nadáciou Dioníza Ilkoviča. Keď vyučovanie nekončí na vyučovaní, či v triede. Keď učiteľ nielen učí, ale aj inšpiruje a motivuje. K tomu v predmetoch, ktoré nie sú „na prvú“ pre študentov z radu „šik“. Naviac, ak o ňom môžete povedať, že spolupracuje s NASA – a teda Americkou vesmírnou a leteckou agentúrou! A to všetko v jednom ani nie okresnom mestečku pod Tatrami vo Svite. To všetko sa spája v osobe pôvodom ochranárky a už dve dekády učiteľky chémie, ktorá je čerstvou nositeľkou ceny Dioníza Ilkoviča. Hosťom dnešného RánaNahlas je Martina Gánovská. Ako byť motivátorom mladých, ako z nich vydolovať to najlepšie? Lebo, keby som ju mal parafrázovať - „učiteľ ak mladým načúva, príde na to, že sú studnicou dobrých nápadov“.Ako sa dostať cez škrupinu jedného študenta? Ako sa mu dostať pod kožu, ako ho zaujať?Ja si myslím, že vždy spájať učivo s bežným životom, nie oddelene reagovať na to, že toto sú témy, ktoré musíme prebrať a ja musím teda o tom hovoriť, ale ako to vidím v realite. Čo za tým javom je, hľadať jeho skryté významy. No a potom samozrejme je veľmi dôležité ho oceniť. Pozitívna spätná väzba je podľa mňa to, čo žiaka otvorí a čo prinesie vzájomnú dôveru medzi ním a mnou. (...)Štatistky ukázali, že tesne pred začiatkom školského roka chybalo vyše 1400 učiteľov, nejakých dvanásť riaditeľov. A keď hovoríme, že za všetkým sú peniaze, keby to finančné ohodnotenie bolo iné, bol by aj iný prístup študentov, že za svoje prvé zamestnanie si zvolia učiteľstvo, pedagogický smer? Myslím si, že áno. Bolo by to lepšie. Určite by ich to motivovalo k tomu, že áno, chcem byť učiteľom. A druhá vec, ktorá je v školstve zložitejšia, je neexistujúci kariérny postup. Akonáhle mladí učitelia nastúpia, tak sú učiteľmi až do konca svojho života. Čiže neexistuje tam kariérny postup ako v iných povolaniach. Vedeli by si predstaviť aj v školstve predstaviť takýto model? Určite, aj v dnešnej dobe existuje nejaký predseda alebo člen predmetovej komisie, čiže na základe toho by mohli postupovať učitelia, že tí, ktorí sú naozaj skvelí, vedia pracovať s deťmi, by sa mohli stať tými predsedami predmetových komisí, mohli by sa stať nejakými poradnými orgánmi vedenia školy. Na mnohých školách sa to už deje, školstvo ide týmto smerom dopredu. A verím, že to bude lepšie. Nedostatok učiteľov na Slovensku sa aj lokalizuje. Pociťujú ho hlavne v tých najväčších mestách ako Bratislava, Košice a tiež Bansko-Bistrický kraj. Je to spojené s tým, že tam sú iné pracovné možnosti a iné finančné ohodnotenia tých iných smerov. Z tohto pohľadu je postavenie a status učiteľa v menších mestách a obciach iný ako vo veľkých mestách. Určite áno, je to lepšie. V tých menších mestách a na východe sa skôr trápime s marginalizovanými skupinami obyvateľov. V akom zmysle? V tom, že deti z týchto komunít sú nemotivované. Nie sú vôbec motivované, aby študovali ďalej. Nevidia svoje budúce povolanie niekde v tom, aby pracovali. Hovoríme o rómskej komunite. Máte ich aj medzi svojimi žiakmi. V čom vidíte tú ich nemotivovanosť? Majú pocit, že si tak, či tak nenájdu zamestnanie v obore, ktorý študovali a pre ktoré sa rozhodli. Väčšina na nich pozera ešte stále cez zvláštne okuliare, že veď nepracuje, nebude pracovať, takže tá motivácia je tam veľmi, veľmi nízka. Ak sa už nájde niekto, kto je motivovaný, ten to naozaj dotiahne...

Učiteľka roka: Ekonomika sa nebude posúvať bez šikovných mladých ľudí , štát ich musí motivovať k návratu zo zahraničia (podcast)„Je smutné, že motivácia zo strany štátu pri ohodnotení učiteľov nie je lepšia. Mladý začínajúci učiteľ z pohľadu ohodnotenie namá dôvod prísť do školstva, čo je smutné“, hovorí Martina Gánovská, učiteľka roka, ocenená nadáciou Dioníza Ilkoviča. Keď vyučovanie nekončí na vyučovaní, či v triede. Keď učiteľ nielen učí, ale aj inšpiruje a motivuje. K tomu v predmetoch, ktoré nie sú „na prvú“ pre študentov z radu „šik“. Naviac, ak o ňom môžete povedať, že spolupracuje s NASA – a teda Americkou vesmírnou a leteckou agentúrou! A to všetko v jednom ani nie okresnom mestečku pod Tatrami vo Svite. To všetko sa spája v osobe pôvodom ochranárky a už dve dekády učiteľky chémie, ktorá je čerstvou nositeľkou ceny Dioníza Ilkoviča. Hosťom dnešného RánaNahlas je Martina Gánovská. Ako byť motivátorom mladých, ako z nich vydolovať to najlepšie? Lebo, keby som ju mal parafrázovať - „učiteľ ak mladým načúva, príde na to, že sú studnicou dobrých nápadov“.Ako sa dostať cez škrupinu jedného študenta? Ako sa mu dostať pod kožu, ako ho zaujať?Ja si myslím, že vždy spájať učivo s bežným životom, nie oddelene reagovať na to, že toto sú témy, ktoré musíme prebrať a ja musím teda o tom hovoriť, ale ako to vidím v realite. Čo za tým javom je, hľadať jeho skryté významy. No a potom samozrejme je veľmi dôležité ho oceniť. Pozitívna spätná väzba je podľa mňa to, čo žiaka otvorí a čo prinesie vzájomnú dôveru medzi ním a mnou. (...)Štatistky ukázali, že tesne pred začiatkom školského roka chybalo vyše 1400 učiteľov, nejakých dvanásť riaditeľov. A keď hovoríme, že za všetkým sú peniaze, keby to finančné ohodnotenie bolo iné, bol by aj iný prístup študentov, že za svoje prvé zamestnanie si zvolia učiteľstvo, pedagogický smer? Myslím si, že áno. Bolo by to lepšie. Určite by ich to motivovalo k tomu, že áno, chcem byť učiteľom. A druhá vec, ktorá je v školstve zložitejšia, je neexistujúci kariérny postup. Akonáhle mladí učitelia nastúpia, tak sú učiteľmi až do konca svojho života. Čiže neexistuje tam kariérny postup ako v iných povolaniach. Vedeli by si predstaviť aj v školstve predstaviť takýto model? Určite, aj v dnešnej dobe existuje nejaký predseda alebo člen predmetovej komisie, čiže na základe toho by mohli postupovať učitelia, že tí, ktorí sú naozaj skvelí, vedia pracovať s deťmi, by sa mohli stať tými predsedami predmetových komisí, mohli by sa stať nejakými poradnými orgánmi vedenia školy. Na mnohých školách sa to už deje, školstvo ide týmto smerom dopredu. A verím, že to bude lepšie. Nedostatok učiteľov na Slovensku sa aj lokalizuje. Pociťujú ho hlavne v tých najväčších mestách ako Bratislava, Košice a tiež Bansko-Bistrický kraj. Je to spojené s tým, že tam sú iné pracovné možnosti a iné finančné ohodnotenia tých iných smerov. Z tohto pohľadu je postavenie a status učiteľa v menších mestách a obciach iný ako vo veľkých mestách. Určite áno, je to lepšie. V tých menších mestách a na východe sa skôr trápime s marginalizovanými skupinami obyvateľov. V akom zmysle? V tom, že deti z týchto komunít sú nemotivované. Nie sú vôbec motivované, aby študovali ďalej. Nevidia svoje budúce povolanie niekde v tom, aby pracovali. Hovoríme o rómskej komunite. Máte ich aj medzi svojimi žiakmi. V čom vidíte tú ich nemotivovanosť? Majú pocit, že si tak, či tak nenájdu zamestnanie v obore, ktorý študovali a pre ktoré sa rozhodli. Väčšina na nich pozera ešte stále cez zvláštne okuliare, že veď nepracuje, nebude...

Přidej se k The Tapes komunitě na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/thetapes⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další! Deset let ve fitness mě toho naučilo hodně. A nebojte, rozhodně vám tímto nepřileju do vašeho fitness přehlcení 

Pirátská strana si zvolila novým předsedou Zdeňka Hřiba, někdejšího pražského primátora a dnes náměstka pro dopravu. Hřib chce stranu vycentrovat, aby se stala hlavní liberální stranou na politickém středu, popsal pro iRozhlas. Prospěje Pirátům nový kurz? „Nebudeme schopni v dalších volbách uspět,“ obává se v Pro a proti bývalý europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Hřib stranu provede obtížným obdobím,“ oponuje pro Český rozhlas Plus podnikatel a člen Pirátů Jiří Hlavenka. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Domluvy místo pokut, pozdější příjezd k neakutním případům a vysvětlování, v jakém stavu je česká policie. Tak má vypadat protest policistů, který má trvat do pátku. Kolik lidí se do něj zatím zapojilo? Čeho chtějí nespokojení policisté dosáhnout? Jak na to reagují policejní šéfové? A budou se protesty strážců zákona stupňovat? Tomáš Pancíř se zeptal místopředsedy odborové organizace bezpečnostních sborů a vedoucího obvodního oddělení Policie ČR v Písku Martina Červenky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér vynechal včerajší prvý samit lídrov únie s krajinami Perzského zálivu. Dnes už odcestoval na riadny summit, ktorý sa má venovať najmä Ukrajine. Prezident Zelenský medzitým predstavil svoj plán víťazstva a ďalej presviedča spojencov o nutnosti pomoci Ukrajine, brániacej sa proti zverstvá Putinovho Ruska.Prečo náš premiér hovorí, že Ruská vojna by mohla byť v krátkom čase ukončená? O čom je Zelenského víťazný plán a ako je to s pomocou Slovenska a spojencov Ukrajine? Presadí Joe Biden sľubovanú pol miliardovú pomoc? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie v Ukrajine Katarínou Mathernovou a bývalým veľvyslancom Slovenska pri NATO, aktuálne expertom na obranu PS Petrom Bátorom.

Odkaz na celý díl Petr Topinka stojí za sloganem „ANO, bude líp” a velkou částí kampaní Andreje Babiše, nutno podotknout, že už v týmu delší dobu nepůsobí. Zásadní událostí minulého týdne je, že se celá řada politiků demaskovala, protože vystoupili ze svých obvyklých rolí, říká. Velmi podrobně jsme probrali vývoj u Pirátů nebo premiéra Fialy. Přeceňuje se role marketingu v politice? Jak doopravdy fungoval mediálně propíraný tým hnutí ANO? Proč Česko nikdy nebude Slovenskem? A co je cíl Andreje Babiše? Teprve druhý rozhovor Petra Topinky v životě, za nás opravdu zajímavý. Co říkáte vy? Dejte nám vědět do komentářů. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:

V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“Základem jsou dobré školyZa klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek  inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.Vybudujme česko-bavorskou univerzitu„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.Nejnižší mzdyPrůměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.Bude „sudetská dálnice“?Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje.  „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.*****Ve vatě. Podcast noviná...

*Podporte podcast Vertigo v aplikácii Toldo a získajte prístup k extra obsahu na sme.sk/extravertigo Nová epizóda Vertiga bude venovaná žánru hororu a filmom, ktoré považujeme za prelomové a veľmi dôležité. Nebudeme viac prezrádzať, ideálne, ak si túto epizódu pustíte pekne v noci, sami doma ... Stále platí, že podcast Vertigo a našu prácu môžete podporiť cez aplikáciu Toldo na sme.sk/extravertigo a dostanete sa aj k bonusovému obsahu. V extra obsahu pre predplatiteľov sa pozrieme na hororový žáner úplne inak. Existujú totiž aj zábavné hororové filmy a máme pre vás niekoľko tipov. Kapitoly: (kapitoly v epizóde môžu byť v niektorých prípadoch o pár sekúnd posunuté) (00:00) Úvod (02:39) Nosferatu – symfónia hrôzy / Nosferatu, eine Symphonie des Grauens  (08:09) Kruh / The Ring  (12:44) Exorcist (17:34) Spalovač mrtvol  (22:37) Mucha / The Fly (27:25) Páter Thomas / Paura nella città dei morti viventi  (29:41) Jama a kyvadlo / The Pit and the Pendulum  (32:13) Lights out / 2013  (35:32) Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svetSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Parlament v týchto chvíľach pochováva verejnoprávny Telerozhlas, RTVS má nahradiť vládna STVR a jej zamestnanci vyšli na verejný protest. Moci odkazujú, že rozhodne ticho nebudú, problémom však je, že ich prišlo podporiť iba veľmi malé percento pracovníkov RTVS. V hre je však i ostrý štrajk, ktorý môže obmedziť vysielanie. Verejnoprávnemu Telerozhlasu zvoní umieračik a RTVS bije doslova o 5 minút 12. Parlament dnes v druhom čítaní rokuje o faktickom a definitívnom zániku RTVS a vytvorení jej kópie, avšak tentoraz už presne šitej na mentálny i mocenský obraz vládnej koalície. Verejnoprávnosť však zánikom samotnej inštitúcie nezaniká, práve naopak - tie skutočné súboje o podobu nezávislej a slobodnej žurnalistiky sa rozhoria vo verejnoprávnom Telerozhlase práve tu a teraz. Na podporu myšlienky nezávislej a verejnoprávnej RTVS dnes protestovali pred parlamentom i samotní zamestnanci RTVS, počet protestujúcich bol však veľmi malý a tak sa nevyhnutne natíska i otázka, že ak za protestom za verejnoprávnosť RTVS nestoja vo väčšine ani samotní zamestnanci Telerozhlasu, prečo by sa v tomto súboji o jednu z kľúčových demokratických inštitúcií mali angažovať občania? A skutočne nás osud verejnoprávnej RTVS netrápi a čo jej tváre a hlasy odkazujú v týchto kľúčových chvíľach, nám - občanom? To je téma dnešného podcastu na ktorom spolupracovali Zorislav Poljak a Adam Obšitník. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Parlament v týchto chvíľach pochováva verejnoprávny Telerozhlas, RTVS má nahradiť vládna STVR a jej zamestnanci vyšli na verejný protest. Moci odkazujú, že rozhodne ticho nebudú, problémom však je, že ich prišlo podporiť iba veľmi malé percento pracovníkov RTVS. V hre je však i ostrý štrajk, ktorý môže obmedziť vysielanie.Verejnoprávnemu Telerozhlasu zvoní umieračik a RTVS bije doslova o 5 minút 12. Parlament dnes v druhom čítaní rokuje o faktickom a definitívnom zániku RTVS a vytvorení jej kópie, avšak tentoraz už presne šitej na mentálny i mocenský obraz vládnej koalície. Verejnoprávnosť však zánikom samotnej inštitúcie nezaniká, práve naopak - tie skutočné súboje o podobu nezávislej a slobodnej žurnalistiky sa rozhoria vo verejnoprávnom Telerozhlase práve tu a teraz. Na podporu myšlienky nezávislej a verejnoprávnej RTVS dnes protestovali pred parlamentom i samotní zamestnanci RTVS, počet protestujúcich bol však veľmi malý a tak sa nevyhnutne natíska i otázka, že ak za protestom za verejnoprávnosť RTVS nestoja vo väčšine ani samotní zamestnanci Telerozhlasu, prečo by sa v tomto súboji o jednu z kľúčových demokratických inštitúcií mali angažovať občania? A skutočne nás osud verejnoprávnej RTVS netrápi a čo jej tváre a hlasy odkazujú v týchto kľúčových chvíľach, nám - občanom? To je téma dnešného podcastu na ktorom spolupracovali Zorislav Poljak a Adam Obšitník. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

EV evangelista, Tesla fanoušek, YouTuber.

Futbalisti Spartaka Trnava útočili na tretiu výhru Slovnaft Cupu v rade, no ich nádeje v Košiciach ukončil večný postrach trénera Michala Gašparíka MFK Ružomberok. Spolu s trofejou Spartaku ušla aj miestenka v druhom predkole Európskej ligy UEFA a zostal mu tak len boj o Konferenčnú ligu v posledných kolách najvyššej súťaže.O tom, čo by pre Spartak znamenala absencia v Európe, hovoril v relácii Striedame! na ŠPORT.sk prezident Spartaka Trnava Peter Macho.Rodák z Malženíc neďaleko Trnavy Peter Macho je úspešný podnikateľ, ktorému sa podarilo dostať Malženice z najnižších amatérskych. súťaží až do 2. ligy, a to aj vďaka spolupráci s trnavským Spartakom. Na čele klubu z „malého Ríma“ je od roku 2021.Počas jeho pôsobenia sa objavili prvé veľké úspechy Trnavy, ktorá dvakrát získala Slovnaft Cup, zahrala si skupinu Konferenčnej ligy, na ceste kam vyradila aj Lech Poznaň či Dnipro-1 a na konte má aj tohtoročné neúspešné finále s Ružomberkom. V relácii sa dozviete, ako sa z Malženíc dostal na prezidentské kreslo v klube s veľkým menom a čím je špecifické prostredie vo vnútri Spartaka.

#119 Silný výber – PRVÝ KONŠTRUKTÍVNY DIEL!  Nebudeme sa tu hrabať v etymológii slova kocovina, no ale povedzme si na rovinu, že to, čo predviedol Pelle a jeho spojenci v kampani, tak toľko špiny sa snáď ani do jedného Slovenska nezmestí… Ale národ ich prekukol a poslal ich tam, kam takíto naničhodníci patria… Tak nieeee… To sme si už asi príliš uhli z tých našich staronových fľaštičiek... Nuž teda, ako ďalej? Povieme si - podobne ako v Markíze - po úvodných 25 minútach reklamy:-)! Silný výber. Predposledná nádej. Váš obľúbený podcast môžete teraz podporiť aj cez náš Patreon, alebo kúpou šalomčeka: https://www.patreon.com/silnyvyber/membership  https://www.buymeacoffee.com/silny_vyber  Pripíjame a pripomíname:  narodeniny nášho cteného poslucháča Martina Cíferského (47), prvá schôdza Patreonistov 14. 4. 2024, vivat Leverkusen, s dňom roždenija, Alla - a zrodil sa aj finál mix nového albumu Stana Petrova!  Historický kalendár Jána Žideka (výber) Pripomíname a pripijame si Deň narcisov. Pred 2777 rokmi podľa legendy založil Romulus a Remus Rím. Pred 112 rokmi sa potopila loď Titanic. Pred 58 rokmi Československý film Obchod na korze získal Oskara. Pred 81 rokmi Albert Hoffman objavil psychedelické účinky LSD. Animovaný seriál Simpsonovci sa prvýkrát objavil na televíznych obrazovkách pred 37 rokmi. Pred 55 rokmi odvolali Alexandra Dubčeka z čela komunistickej strany Československa. Pripili sme si s:  Slivka se žirafou… A The Deacon Whisky: https://deacon.sovereignbrands.com/ Endorse:  https://www.bux.sk/knihy/771277-prirastla-k-horam.html#additional-info--content--stranky  Hudba v podcaste:  George Gershwin – Rhapsody in Blue Odporúčaná hudba:  Bystrík – Chceš to nahlas https://www.youtube.com/watch?v=HWTTro1wDbU  Peter Bič Project – Perly https://www.youtube.com/watch?v=TsLv4OwrwxA 

„Západ by se mohl rozhodnout a Ukrajině pomoci daleko masivněji. Všichni jsme zaznamenali výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého by na Ukrajinu měli přijít nějací vojáci, přinejmenším poradci, a viděli jsme i tu reakci. Svět je uhranut jadernými zbraněmi, to si řekněme na rovinu. A to je to, co nás brzdí,“ myslí si hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb.

Česká pošta se doposud potácela v miliardových ztrátách, zavírala pobočky a propouštěla lidi. Letos ji čekají velké změny: do konce roku musí připravit transformaci, která bude znamenat její rozdělení na dvě části. Bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. A po letech chce skončit „s černou nulou“, tedy bez ztráty.