Podcasts about existuj

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Green Deal je Európska zelená dohoda, ktorá cez rôzne regulácie zamerané predovšetkým na znižovanie emisií CO2 chce urobiť z Európy klimaticky neutrálnu ekonomiku do roku 2050. Cieľom je bojovať proti klimatickej zmene, ktorej škodlivé následky sa už dnes vyčísľujú v miliardách eur. Napriek všeobecne prospešnému cieľu má Green Deal veľa odporcov, ktorí namietajú, že EÚ takto neúmerne zaťažuje priemysel i bežných ľudí a vo výsledku poškodzuje svoju konkurencieschopnosť. Podobné názory presadzuje aj viacero predstaviteľov slovenskej vládnej koalície, napríklad minister životného prostredia Tomáš Taraba. Existujú však aj mnohé firmy, ktoré dokážu zo zelenej transformácie ťažiť a využívať ju vo svoj prospech. Potvrdzuje to aj Michaela Hletková Ploszeková zo Zväzu automobilového priemyslu, kde je zodpovedná za komunikáciu s vládou v oblasti environmentálnej legislatívy. Zároveň pracuje v jednej slovenskej automobilke ako vedúca oddelenia životného prostredia. Je presvedčená, že Slovensko potrebuje ako spoločnosť dospieť v otázkach zelenej transformácie a prijať ju ako nový ekonomický model. „Ak ju nechápeme a bojíme sa jej, tak nás prenasledujú zbytočné obavy,“ tvrdí, Hletková Ploszeková. Jej skúsenosti z praxe potvrdzujú, že schopnosť zavádzať zelené opatrenia do výroby prináša firmám úspory a konkurenčnú výhodu. Napriek tomu väčšina firiem na Slovensku vníma Green Deal ako hrozbu. Podľa prieskumu EIB 48% slovenských firiem vníma zelenú reguláciu ako riziko a len 10% ako príležitosť. Michaela Hletková Ploszeková v rozhovore uvádza príklady, ako je zelená transformácia pre krajinu prospešná a približuje dôvody, pre ktoré sa tento proces na Slovensku rozbieha pomaly. Odpovedá aj na otázky, keď bude Európa schopná recyklovať všetky batérie z elektromobilov a prečo sa netreba báť podnikov na spracovanie odpadu. Moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 2:54 Či ničí zelená transformácia konkurencieschopnosť slovenských firiem 11:24 Chcú automobilky ďalej predávať spaľovacie motory? 14:54 Koľko firiem na Slovensku vníma zelenú reguláciu ako riziko/príležitosť 22:05 Prečo je dnes problém recyklovať batérie a odpad 40:25 Aká je motivácia firiem byť uhlíkovo neutrálne – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ještě nikdy v historii nebyl střevní mikrobiom v takovém centru pozornosti jako dnes. Ukazuje se, že miliardy bakterií v našich střevech nehrají jen klíčovou roli při trávení, ale ovlivňují i imunitu, psychiku, kvalitu pokožky i detoxikaci těla. Nejnovější výzkumy poškozený mikrobiom spojují také s rakovinou střeva, která stále častěji postihuje mladé lidi. Jeho kvalitu přitom výrazně ovlivňuje to, co člověk jí. Existují potraviny, které „hodné“ bakterie zabíjí a pomáhají žít těm patogenním. „Překvapila mě zelenina, ten obrovský rozdíl mezi zeleninou ze zahrádky a ze supermarketu. Nebo colové nápoje, ty vám probiotické bakterie zlikvidují velmi rychle a velmi spolehlivě,“ říká mikrobiolog a expert na mikrobiom Petr Ryšávka. V dalším díle Longevity podcastu HN se dozvíte i to, jak může způsob porodu ovlivnit zdraví střevní mikroflóry, nebo to, jaké potíže jeho nerovnováha působí.

Bratislava 10. augusta (TASR) - Hoci alkohol pôsobí ako dezinfekcia a antisepticky, ako prevencia proti hnačke počas dovolenky sa neodporúča. Dať si ráno „štamprlík“ považuje farmaceut Erik Novanský skôr za folklór. „Alkohol podráždi žalúdok, črevá a spôsobí dehydratáciu,“ konštatoval v relácii TASR TV Zdravie. . Ako prevenciu odporučil užívať probiotiká, ideálne už pár dní pred odchodom, a tiež počas celej dovolenky. „Existujú probiotiká, konkrétne kmeň Saccharomyces boulardii, ktorý je priamo indikovaný na liečbu cestovateľskej hnačky,“ vysvetlil.

Zapomeňte na ponuré hřbitovy a řady kamenných náhrobků. Adam Vokáč (28) boří tabu smrti a pracuje na jediném lučním hřbitově v Česku. „Kremace není ekologická. Existují šetrnější cesty – třeba pohřeb v plátně nebo terramace, tedy lidské kompostování,“ říká mimo jiné v novém díle pořadu Blesk Podcast.

Existují místa, kde je ještě mnohem větší vedro než u nás. Jaký je život ve vyprahlých pláních Sonory, Chihuahvy nebo v horách jižní Kréty? Během následující poutě vyprahlou krajinou se nebudete muset ani na okamžik vzdálit ze spásonosného stínu. Provedou vás Sons of Perdition, Hugo nebo Los Cuates De Sinaloa.

Existují místa, kde je ještě mnohem větší vedro než u nás. Jaký je život ve vyprahlých pláních Sonory, Chihuahvy nebo v horách jižní Kréty? Během následující poutě vyprahlou krajinou se nebudete muset ani na okamžik vzdálit ze spásonosného stínu. Provedou vás Sons of Perdition, Hugo nebo Los Cuates De Sinaloa.

Komplexní řešení v rámci balíčku videokurz, kuchařka, ebook a konzultace za bezkonkurenční cenu

Jak se stalo, že hollywoodské hvězdy začaly jezdit do Varů a chtějí tam bydlet a opakovaně se tam vrací? A dva filmy o současných tématech podle skutečných událostí, co byste neměli minout.

Hosť: docent Branislav Šprocha (Katedra ekonomickej a sociálnej geografie, demografie a územného rozvoja z Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave). | V tejto epizóde budeme hovoriť o veľkom probléme - ako hlásajú titulky v médiách - dramaticky vymierame.... Ľudstvo tak stojí pred situáciou, ktorú ešte nezažilo - a my sa pýtame - potrebujeme na planéte viac ľudí? Existujú reálne riešenia na zvýšenie pôrodnosti? Kde sú dobré príklady - a počúvajú politici odborníkov? Vypočujte si toto vydanie Kontaktov s Evou Gergelyovou. | Demografia SK - existujú reálne riešenia na zvýšenie pôrodnosti? | Moderuje: Eva Gergelyová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak ovlivňuje výživa hormonální rovnováhu? Které klíčové živiny podporují reprodukční systém? Lze výživou ovlivnit endometriózu? Existují vhodné suplementy? Ovlivňují hormonální zdraví kofein a alkohol? Jaký vliv má spánek? Jaké jsou příčiny častého nadýmání? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Už aj vedci potvrdili, že tvárová joga skutočne funguje! Ako však cvičiť správne? Podľa lektorky Zuzky Ondrisovej je naša tvár odrazom toho, ako sa staráme o celé svoje telo. Starostlivosť by mala byť vždy komplexná — a tvár rozhodne nesmie ostať bokom. Práve tvárová joga prináša úžasné výsledky, a to bez nutnosti tráviť hodiny pred zrkadlom. Nemusíš sa báť — stačí ti pár minút denne na jednoduché cvičenia a masáže a čoskoro môže tvoja pleť pôsobiť mladšie, sviežejšie a zdravšie. ✨ Navyše, získaš aj vzácny čas len pre seba — a ten je na nezaplatenie.

Existují potraviny, do kterých bychom měli investovat, ale jsou i potraviny, za které utrácet nemusíme.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V najnovšej epizóde sa ponoríme do fascinujúcej, hoci trochu desivej, myšlienky: čo keby sme spoločne vybudovali podzemné mesto? Vízia útočiska hlboko pod zemou, ktoré by nás ochránilo pred hrozbou atómovej vojny a poskytlo šancu na prežitie, je nielen pútavá, ale aj znepokojujúco aktuálna. Zamyslíme sa nad tým, ako by takýto projekt mohol vyzerať, aké by boli jeho výzvy a náklady, a či je to vôbec realistická možnosť pre bežných ľudí.V tejto časti sa tiež dotkneme kontroverznej témy "Plánu B" pre elitu. Existujú indície a špekulácie, že mocní a bohatí tohto sveta už dávno pripravujú svoje únikové cesty a podzemné bunkre, zatiaľ čo na nás, "obyčajných smrteľníkov" z nižších vrstiev, sa akosi zabudlo. Diskutujeme o tom, či je to spravodlivé a aké to má pre nás dôsledky. Zdá sa, že v ich "VALHALLE" pre nás miesto nie je.Pridajte sa k nám a zamyslite sa nad týmito otázkami. Je podzemné mesto utópia alebo nevyhnutnosť? A čo naša budúcnosť, ak sa tí hore už zabezpečili?

Metoda pachové identifikace osob je navzdory kritice části odborníků stále u českých soudů využívaná jako nepřímý důkaz. A stále si lidé za mřížemi odpykávají dlouholeté tresty v kauzách, kde pachové stopy sehrály výraznou roli. Existující pochybnosti v 5:59 líčí režisérka Zuzana Piussi, která některé sporné případy popsala ve filmu Pachová stopa.Host: Zuzana Piussi - slovenská režisérka a dokumentaristka, autorka snímku Pachová stopaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czPřibližuje se český a polský pohled na události roku 1945 a konec druhé světové války? „Když jsem před dvaceti lety napsal článek o tom, proč se 8. květen v Polsku neslaví a v Česku ano, vyvolalo to bouři. To se mění a je to i politický instrument v rámci nového ochlazování vztahů mezi EU a Ruskem,“ říká Maciej Ruczaj.„Rozumím tomu v případě Polska, ale ten český případ je jiný. Komunismus jsme si tu zvolili sami. A osvobození není jenom to, že nastane svoboda, ale osvobozuje se i od něčeho. A tady opravdu byl režim, který s námi měl genocidní plány. Což Sověti při vší oprávněné kritice s námi neměli,“ říká Daniel Kaiser.Turbulence v České televizi pokračují, očekává se odvolání generálního ředitele Součka. „Není to stoprocentně jisté, ale současný ředitel naštval jak liberální, tak konzervativní tábor,“ soudí Dalibor Balšínek. „Oni nedělají to, co by ČT ze zákona měla dělat, tedy pouštět do vysílání všechny legitimní názory z celého politického spektra,“ dodává Kaiser.„Existují nějaká média se zcela otevřenou myslí? Já mám pocit, že žijeme v době identitárních médií, kdy každé kopie za nějakou světonázorovou stranu,“ ptá se Ruczaj. „Souhlasím s tím, že reforma ČT by měla být na základě odtržení televize jako kulturně-vzdělávací instituce a něco jiného by mělo být zpravodajství,“ dodává Jiří Peňás.A co vyplývá z plošného blackoutu ve Španělsku? Prvním instinktem mediálního mainstreamu je hledat jakékoliv jiné důvody než ty, které jsou nasnadě. „Španělé nakonec přiznali, že ta věc, která dala do pohybu domino, byly solární panely,“ říká Kaiser.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Exkluzivní bonusová epizoda 5 pravd o používání AI a Copilota ve vývoji najdete na Herohero https://herohero.co/fuckupyvit Petr Glaser je vývojář, konzultant a technologický fanatik. AI se věnoval dávno předtím, než to bylo cool. Nejen, že hledá novinky, ale hlavně je kriticky vyhodnocuje a sám testuje. Není to AI hypefluencer, co vám doporučí 50 nástrojů, které vám změní život. Vše, co pro firmy a týmy školí, aktivně sám používá a nebo to přinejmenším testuje dostatečně dlouho a kvalitně. V této epizodě probíráme fuckup, nebo spíše mylnou představu firem, které si myslí, že jedno zaplacené AI školení jim zvedne produktivitu o desítky, nebo stovky procent. Že je to všespásné řešení a tím to končí. Odkud toto přesvědčení podle Petra pramení, proč to tak není a co by doporučil jak managementu firem, tak přímo týmům a vývojářům? To vše v dnešní epizodě. Příjemný poslech. A co se dozvíte v bonusové epizodě?

Publicista a prekladateľ Samo Marec napísal knihu Ako sa zbaviť zúfalstva zo Slovenska a poraziť Roberta Fica. Existujú tri konkrétne cesty – spolupráca opozície s Hlasom, zaujatie voličov Hlasu opozičnými stranami, alebo nová politická strana, ktorá by bola stredoľavá a bodovala by v regiónoch. Akákoľvek stabilná vláda však musí byť bez Igora Matoviča. Voliči Hlasu z roku 2023 sú totiž presne tí, ktorí rozhodujú každé voľby – tekutý stred, v politike sa nevyznajú, chcú iba pokoj. Nie sú to však zlí, proruskí ľudia a ani tvrdí konšpirátori či babky -–Ficovky. Títo ľudia sa teraz od koalície odvracajú a zareagoval na to už aj prezident Peter Pellegrini.V podcaste so Samom Marcom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo Slovensko nie je čierna diera a nesmerujeme mimo EÚ;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že od čias prezidentského víťazstva Zuzany Čaputovej nemáme radikálne inú spoločnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dianie na Slovensku je súčasťou celosvetového trendu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 6:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že voliči opúšťajú vládnu koalíciu, lebo volič bežne mení názor;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 8:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako vládna koalícia stráca popularitu a dopláca na to Hlas aj SNS;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či majú voliči Hlasu nerealistické očakávania, že im nejaký politik zabezpečí istoty, pokoj, mier a spomalenie globálneho vývoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa dá brániť, keď Robert Fico neférovo manipuluje so strachom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico nič neurobil s bežnými problémami Slovákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako voľby v Maďarsku môžu ovplyvniť vývoj na Slovensku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že byť morálnym víťazom je nám nanič a potrebujeme morálne kompromisy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aké sú tri cesty na vládu bez Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ okolo 24:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by uspela nová ľavicová strana okolo Borisa Zalu a Petra Weissa;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo nahrávka z chaty Robertovi Ficovi v skutočnosti viac pomohla ako ublížila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že medvede sú symbolom toho, čo nechápeme, no vyvraždiť ich netreba.

Publicista a prekladateľ Samo Marec napísal knihu Ako sa zbaviť zúfalstva zo Slovenska a poraziť Roberta Fica. Existujú tri konkrétne cesty – spolupráca opozície s Hlasom, zaujatie voličov Hlasu opozičnými stranami, alebo nová politická strana, ktorá by bola stredoľavá a bodovala by v regiónoch. Akákoľvek stabilná vláda však musí byť bez Igora Matoviča. Voliči Hlasu z roku 2023 sú totiž presne tí, ktorí rozhodujú každé voľby – tekutý stred, v politike sa nevyznajú, chcú iba pokoj. Nie sú to však zlí, proruskí ľudia a ani tvrdí konšpirátori či babky -–Ficovky. Títo ľudia sa teraz od koalície odvracajú a zareagoval na to už aj prezident Peter Pellegrini.V podcaste so Samom Marcom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo Slovensko nie je čierna diera a nesmerujeme mimo EÚ;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že od čias prezidentského víťazstva Zuzany Čaputovej nemáme radikálne inú spoločnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dianie na Slovensku je súčasťou celosvetového trendu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 6:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že voliči opúšťajú vládnu koalíciu, lebo volič bežne mení názor;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 8:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako vládna koalícia stráca popularitu a dopláca na to Hlas aj SNS;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či majú voliči Hlasu nerealistické očakávania, že im nejaký politik zabezpečí istoty, pokoj, mier a spomalenie globálneho vývoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa dá brániť, keď Robert Fico neférovo manipuluje so strachom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico nič neurobil s bežnými problémami Slovákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako voľby v Maďarsku môžu ovplyvniť vývoj na Slovensku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že byť morálnym víťazom je nám nanič a potrebujeme morálne kompromisy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aké sú tri cesty na vládu bez Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ okolo 24:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by uspela nová ľavicová strana okolo Borisa Zalu a Petra Weissa;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo nahrávka z chaty Robertovi Ficovi v skutočnosti viac pomohla ako ublížila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že medvede sú symbolom toho, čo nechápeme, no vyvraždiť ich netreba.

Ještě během tohoto čtvrtletí chce Česko podepsat smlouvu s korejskou společností KHNP o stavbě dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Existují kolem tohoto projektu ještě nějaké nejasnosti? Hrozí Evropě zaplavení levným čínským zbožím poté, co americký prezident zvýšil reciproční cla pro Čínu na 125 procent, zatímco většině zemí cla na 90 dnů pozastavil? Příroda se podle vědců probouzí dřív než v minulosti. Jak takový výzkum probíhá? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Existují pravidla, jak si sladit čaj nebo kávu v restauraci? Máme po obsluze vyžadovat určitý styl servírování cukru, nebo si jen tak roztrhneme pytlík s cukrem a neřešíme to?

Existují pravidla, jak si sladit čaj nebo kávu v restauraci? Máme po obsluze vyžadovat určitý styl servírování cukru, nebo si jen tak roztrhneme pytlík s cukrem a neřešíme to?

Existují pravidla, jak si sladit čaj nebo kávu v restauraci? Máme po obsluze vyžadovat určitý styl servírování cukru, nebo si jen tak roztrhneme pytlík s cukrem a neřešíme to?

Mobilní telefon se už dávno stal nedílnou součástí našich životů. Je to dobrý pomocník, může se však snadno stát, že se stane také cílem útoku na naši osobu, na naše peníze, které jím v bance ovládáme, na naše sociální sítě i další citlivá data. Jak tomu zabránit? Existují programy, které to umí, ale musíme se také spolehnout sami na sebe.

Podvodných útokov, pri ktorých dôjde ku krádeži či zašifrovaniu dát, je čoraz viac. Ide o takzvaný ransomvér a ochrana pred ním je veľmi komplexná téma. Najčastejšie sa ako jeden z jej základných prvkov spomína kvalitné zálohovanie.Je skutočne zálohovanie najúčinnejšou ochranou proti ransomvéru? Ako ransomvér ovplyvňuje záložné systémy a aké chyby pri zálohovaní môžu útočníci zneužiť? Na tieto a ďalšie otázky odpovedá v najnovšom dieli špeciálu podcastu SHARE o kybernetickej bezpečnosti riaditeľ informačnej bezpečnosti v spoločnosti Aliter Technologies Michal Srnec.V podcaste hovoríme o týchto témach:Ako sa odlišujú rôzne typy zálohovania?Existujú rôzne prístupy k tomu, ako zálohovať správne. Ktorý si vybrať?Aké chyby pri zálohovaní môžu útočníci zneužiť?Je cloudové zálohovanie voči ransomvéru imúnne?Ako a kedy správne testovať zálohy?Podcast vznikol v spolupráci so spoločnosťou Aliter Technologies.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Není to tak dávno, co jsme v pátečním Artefaktu věnovali pozornost kultovnímu psychologickému hororu v podobě druhého dílu série Silent Hill. Je tedy ještě něco, co bychom si ke hře mohli říct? Rozhodně ano!Pojďme tentokrát opustit historii vývoje a podívat se blíže na jednotlivé aspekty hry – postavy, prostředí, monstra, emoce a motivy. Je toho skutečně mnoho, co stojí za diskusi. A přesně to jsme udělali s jedním z našich dlouholetých patronů, Milanem Vlasákem, který nedávno Silent Hill 2 dohrál. Jako správný Retronaut ovšem nesáhl po nedávno vydaném remaku, ale po původní PC verzi.Abychom mohli hru rozebírat zcela otevřeně, rovnou upozorňujeme, že se nevyhneme spoilerům. Je James hrdina? Existují vůbec Eddie a Angela? A jak je to vlastně s tím psem? To a mnohem více se dozvíte v našem nepravidelném podcastu od patrona pro patrony. Chtěli byste si s námi také popovídat ve studiu?Podívejte se na náš Patreon, konkrétně na členství Unstoppable:http://patreon.com/retronationcz

Čína nedávno predstavila DeepSeek, prelomovú AI platformu, ktorá ponúka výkonné modely porovnateľné s tými od popredných amerických spoločností, avšak zdanlivo za zlomok nákladov. DeepSeek-R1, uvedený v januári 2025, sa rýchlo stal najpopulárnejšou bezplatnou aplikáciou v americkom App Store a na čas spôsobil pokles akcií spoločností ako Nvidia o 18%. Nový model však vyvoláva aj obavy týkajúce sa cenzúry a ochrany súkromia. O tom, čo tento nástroj môže z dlhodobejšieho hľadiska znamenať a ktoré komentáre sú naopak prehnané sa v podcaste SHARE rozprávajú redaktori Živé.sk Ján Trangel a Maroš Žofčin.V podcaste hovoríme o týchto témach:Čo vieme a čo nevieme o DeepSeek.Ako bude vyzerať budúcnosť, kde rôzne regióny budú mať konkurenčné AI modely.Prečo má byť energetická efektivita jedným z kľúčových cieľov vývoja.Súvisiace odkazy:Zázrak umelej inteligencie z Číny vyvoláva zemetrasenie v technologických akciáchZa zlomok ceny rovnaký výkon ako AI od OpenAI či Meta? Čínska novinka vzbudila veľkú pozornosťVarovný signál pre USA. Donald Trump sa vyjadril k novému prelomovému AI z ČínyPraskne AI bublina už teraz? Číňania so staršími technológiami zahanbili miliardové americké firmyDeepSeek vraj „vykradol“ modely OpenAI. Existujú o tom značné dôkazy, tvrdí Biely domVarovanie NBÚ: Čínsky chatbot DeepSeek predstavuje riziko. Sleduje aj ako rýchlo stláčate klávesyPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Donald Trump odložil zákaz TikToku o 75 dní. Jeho nastupující administrativa nebude vymáhat zákon zakazující tuto čínskou sociální síť, kterou používá 170 milionů Američanů. Co tím sleduje? A v čem je TikTok tolik nebezpečný? Expertka na komunikaci Denisa Hejlová ještě rozebere nejvýraznější momenty i symboly inaugurace 47. amerického prezidenta a ohodnotí styl komunikace a počínání na sociálních sítích Roberta Fica.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lieky na obezitu sú také žiadané, že ich farmafirmy nestíhajú vyrábať. Ozempic je na cukrovku, ale prepisuje sa kadejako. Existujú však aj iné, podobné lieky, ktoré riešia priamo obezitu, a to priam zázračne. Ide však o veľmi silné lieky a majú veľký háčik – budete ich musieť užívať celý život. Nemá to byť nástroj na chudnutie do plaviek, hovorí lekár Boris Bajer. Vypočujte si ho v podcaste TELO po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.Lieky na chudnutie majú aj ďalšie nevýhody. Ak zároveň nemeníte svoju životosprávu, máme problém. Človek musí popri liekoch aj cvičiť, inak mu klesá množstvo svalovej hmoty, čo je obrovské zdravotné riziko. Napriek tomu si takýto liek môže dať predpísať takmer hocikto. Lekári však rozhodne neodporúčajú lieky na chudnutie ako prvú voľbu.Bude mať ľudstvo vďaka týmto novým liekom o desať rokov obezita vyriešený problém? Ak budú pokračovať súčasné trendy, obezity sa zbavia iba bohatí. Chudobní ľudia si nebudú môcť tieto lieky dovoliť a budú ďalej trpieť obezitou.Sú extrémne premeny vôbec zdravé? Koľko ľudí si schudnuté telo aj udrží a čo presne títo ľudia robia?Rozhovor s Borisom Bajerom nahrával Peter Hanák.

Dají se plynové ohřívače na předzahrádkách restaurací obecně považovat za bezpečnostní riziko? Existují rozdíly v jejich kvalitě a protipožárním zabezpečení? Jak je možné, že meziměsíčně ceny klesly, ale v meziročním srovnání inflace mírně zrychlila? Jak data o inflaci vyhodnotí bankovní rada ČNB a dá se čekat další snižování základní úrokové sazby? A čím si získal voličstvo chorvatský prezident Zoran Milanović, který rekordním ziskem hlasů obhájil svůj mandát?

Dají se plynové ohřívače na předzahrádkách restaurací obecně považovat za bezpečnostní riziko? Existují rozdíly v jejich kvalitě a protipožárním zabezpečení? Jak je možné, že meziměsíčně ceny klesly, ale v meziročním srovnání inflace mírně zrychlila? Jak data o inflaci vyhodnotí bankovní rada ČNB a dá se čekat další snižování základní úrokové sazby? A čím si získal voličstvo chorvatský prezident Zoran Milanović, který rekordním ziskem hlasů obhájil svůj mandát?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Být lepší, mít se líp. Existují na to různé nástroje. Ale to nejlepší, nejefektivnější a nejdůležitější, pokud se chceš změnit – být učedníkem Ježíšem Krista a mít s ním důvěrné přátelství.

„Hospice ako miesta dôstojného odchádzanie bez zásahu štátu nedôstojne odídu“, tvrdí Simona Stískalová zo Spišskej katolíckej charity. Je pritom poradkyňou Asociácie poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti.Predvianočný čas. Nielen čas zhonu, ale aj čas dobročinnosti, charity. A sú na ňu odkázaní mnohí. Veď len tzv. príjmovou chudobou, kde mesačné príjmy nepresiahnu necelých 480 eur, je na Slovensku postihnutý každý deviaty občan. Najviac viacdetné rodiny, rodiny, ktoré ťahá jeden rodič, či domácnosti dôchodcov. Postihnutý je zvlášť východ krajiny.Na dobročinnosť sú však dnes na Slovensku odkázaní aj ďalší – napríklad hospice ako miesta dôstojného dožitia. A to až natoľko, že zápasia o svoje prežitie. Ich zástupcovia to dali až provokatívnej polohy: Ak by mala dôstojnosť života cenovku, akú hodnotu by ste jej priradili? Od štátu pritom čakajú, že im pridá, lebo aktuálne zdravotné poisťovne pokrývajú len polovicu ich nákladov. Ak nie, obávajú sa až zániku. Aj preto sa s prosbou o pomoc a záchranu obracajú nielen na štát, ale aj širokú verejnosť. Sme tak v čase, keď sa charita spolieha na charitu? Tá inštitucionalizovaná na individuálnu. Alebo ešte inak – keď hospice ako miesta dôstojného dožitia zápasia o svoju dôstojnosť. „Zlyháva nám tu financovanie na rôznych úrovniach. Ako občania sa musíme finančne skladať na chod rôznych inštitúcií, ktoré potrebujeme pre každodenný život. Či sú to hospice, alebo seniori, ktorí si zaslúžia dôstojný život. A tiež deti so zdravotným znevýhodnením. Ako fundraiserke sa mi tu napadá jedno: čo robí štát?“, hovorí Stískalová. Asociácia zaslala svoje požiadavky ministrovi financií, rokovala dokonca s rezortom zdravotníctva, od ktorého mala prísľub riešenia. Po piatkovom večere však prišla s vyhlásením o „hlbokom rozhorčení“ z postoja rezortu a ministra. „Ministerstvo na štvrtkovom rokovaní prisľúbilo, že do 24 hodín poskytne definitívne stanovisko k financovaniu hospicovej starostlivosti, no namiesto toho posunulo iba všeobecné vyjadrenie bez konkrétnych čísel. Táto situácia je alarmujúca, keďže čas sa kráti a budúcnosť hospicov je ohrozená“, uvádza asociácia hospicov. „Hoci ministerstvo deklarovalo, že dôjde k navýšeniu cien za hospicovú starostlivosť, neuviedlo žiadnu konkrétnu sumu. Na štvrtkovom rokovaní pritom zástupcovia ministerstva uznali našu požiadavku na minimálne 230 eur za lôžkodeň, ktorú sme prepočítali s odborníkmi, ako oprávnenú. Stanovisko rezortu však ukazuje, že starostlivosť o ľudí v terminálnom štádiu choroby ich vôbec nezaujíma,“ uviedla v stanovisku Asociácia poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti. Opakuje pritom, že ak štát nevyhovie požiadavkám, situácia bude mať katastrofálne následky. Hospice môžu od 1. januára 2025 zatvoriť svoje brány.Existujú scenáre na ich udržanie? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Hospice ako miesta dôstojného odchádzanie bez zásahu štátu nedôstojne odídu“, tvrdí Simona Stískalová zo Spišskej katolíckej charity. Je pritom poradkyňou Asociácie poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti.Predvianočný čas. Nielen čas zhonu, ale aj čas dobročinnosti, charity. A sú na ňu odkázaní mnohí. Veď len tzv. príjmovou chudobou, kde mesačné príjmy nepresiahnu necelých 480 eur, je na Slovensku postihnutý každý deviaty občan. Najviac viacdetné rodiny, rodiny, ktoré ťahá jeden rodič, či domácnosti dôchodcov. Postihnutý je zvlášť východ krajiny.Na dobročinnosť sú však dnes na Slovensku odkázaní aj ďalší – napríklad hospice ako miesta dôstojného dožitia. A to až natoľko, že zápasia o svoje prežitie. Ich zástupcovia to dali až provokatívnej polohy: Ak by mala dôstojnosť života cenovku, akú hodnotu by ste jej priradili? Od štátu pritom čakajú, že im pridá, lebo aktuálne zdravotné poisťovne pokrývajú len polovicu ich nákladov. Ak nie, obávajú sa až zániku. Aj preto sa s prosbou o pomoc a záchranu obracajú nielen na štát, ale aj širokú verejnosť. Sme tak v čase, keď sa charita spolieha na charitu? Tá inštitucionalizovaná na individuálnu. Alebo ešte inak – keď hospice ako miesta dôstojného dožitia zápasia o svoju dôstojnosť. „Zlyháva nám tu financovanie na rôznych úrovniach. Ako občania sa musíme finančne skladať na chod rôznych inštitúcií, ktoré potrebujeme pre každodenný život. Či sú to hospice, alebo seniori, ktorí si zaslúžia dôstojný život. A tiež deti so zdravotným znevýhodnením. Ako fundraiserke sa mi tu napadá jedno: čo robí štát?“, hovorí Stískalová. Asociácia zaslala svoje požiadavky ministrovi financií, rokovala dokonca s rezortom zdravotníctva, od ktorého mala prísľub riešenia. Po piatkovom večere však prišla s vyhlásením o „hlbokom rozhorčení“ z postoja rezortu a ministra. „Ministerstvo na štvrtkovom rokovaní prisľúbilo, že do 24 hodín poskytne definitívne stanovisko k financovaniu hospicovej starostlivosti, no namiesto toho posunulo iba všeobecné vyjadrenie bez konkrétnych čísel. Táto situácia je alarmujúca, keďže čas sa kráti a budúcnosť hospicov je ohrozená“, uvádza asociácia hospicov. „Hoci ministerstvo deklarovalo, že dôjde k navýšeniu cien za hospicovú starostlivosť, neuviedlo žiadnu konkrétnu sumu. Na štvrtkovom rokovaní pritom zástupcovia ministerstva uznali našu požiadavku na minimálne 230 eur za lôžkodeň, ktorú sme prepočítali s odborníkmi, ako oprávnenú. Stanovisko rezortu však ukazuje, že starostlivosť o ľudí v terminálnom štádiu choroby ich vôbec nezaujíma,“ uviedla v stanovisku Asociácia poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti. Opakuje pritom, že ak štát nevyhovie požiadavkám, situácia bude mať katastrofálne následky. Hospice môžu od 1. januára 2025 zatvoriť svoje brány.Existujú scenáre na ich udržanie? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Potreba ochrániť podnikanie pred digitálnymi hrozbami sa v poslednom období spomína čoraz častejšie. Existujú totiž desiatky druhov kybernetických útokov, ktoré sa naviac stále vyvíjajú a menia, a samozrejme pribúdajú aj úplne nové. Inými slovami, kybernetickí útočníci sa neustále snažia nájsť iné spôsoby, ako obísť zabezpečenie zariadení a systémov. „Často sa vyskytujú DDoS útoky, ktoré zneprístupnia služby, ale aj ransomvérové útoky. Najčastejšie sa však stretávame so phisingovými aktivitami, ktorých cieľom je získať citlivé údaje,“ vyratúva Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Už dnes pritom platí európska legislatíva NIS1, ktorá vyše tisícke firiem na Slovensku prikazuje chrániť svoje systémy. Od januára sa však tento okruh vďaka aktualizácii smernice rozšíri až na viac ako päť tisíc spoločností. Podľa Priesola by sa však problematikou kyberbezpečnosti mali zaoberať aj tie, ktoré neviaže zákon. „Aj menej náročný ransomvérový útok môže firme spôsobiť stratu reputácie, ktorú si firma mohla budovať niekoľko rokov, naštrbené vzťahy so zákazníkmi aj dodávateľmi, čo môže viesť až k neplánovanému zániku,“ opisuje Priesol. Ako sme teda na tom čo sa týka kybernetickej bezpečnosti na Slovensku, aké chyby robia firmy najčastejšie a akými novými pravidlami sa čochvíľa mnohé firmy v prípade kyberbezpečnosti budú musieť riadiť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Tento diel Indexu vyšiel s podporou spoločnosti Slovanet. _ 00:00 Úvod.00:57 Čo je kybernetická bezpečnosť.02:10 Kyberbezpečnosť a Slovensko, respektíve EÚ.04:54 Najčastejšie spôsoby útokov.06:27 Príklad kybernetického útoku v praxi.08:40 Ako sa firmy chránia pred útokmi.10:11 Časté chyby pri kyberbezpečnosti.12:47 Čo sa firme môže stať pri útoku.14:11 Čo prinesie nová smernica o kyberbezpečnosti.19:52 Povinnosti vyplývajúce zo smernice.22:09 Kto môže firmám pomôcť.24:09 Kde získať financie na bezpečnostné systémy.24:59 Ako vie firme pomôcť externý odborník.26:08 Technické systémy bezpečnosti.31:19 Dodávateľské reťazce a kyberbezpečnosť.32:03 Čo by mali ovládať zamestnanci. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Popularita mýtov a zavádzajúcich tvrdení o NATO vyplýva aj z nízkeho informovania, pričom problém začína už na slovenských školách. Stále málo priestoru v rámci kurikula a vzdelávania venujeme aktuálnym dejinám a dianiu po druhej svetovej vojne. Aj z tohto dôvodu sú európske a zahraničnopolitické témy týkajúce sa aj nášho členstva v NATO a jeho dôležitosti ponechané skôr na okraji.Aká miera dôvery v EÚ a NATO panuje medzi Slovákmi? Nakoľko rozdielne vnímajú Slováci obe tieto spoločenstvá? Aké ciele majú dezinformátori pri šírení falošných tvrdení o EÚ a NATO a aké témy najčastejšie komunikujú? Existujú medzi dezinformáciami o EÚ a NATO nejaké podobnosti?Ako funguje rozhodovanie v NATO a kto sa na ňom podieľa? Prečo USA nemôžu rozhodovať za ostatných členov Aliancie? Ako sú realizované zahraničné misie NATO a kto sa do nich môže zapájať? Prečo sa o NATO šíria protichodné tvrdenia a naratívy a ako to môže ovplyvňovať verejnú mienku? Ako sú využívané 2 % HDP do obrany a kde sú tieto financie investované? Mali by byť príspevky do obrany členských štátov navýšené?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s výskumníčkou Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku Miroslavou Pisklovou.Infosecurity.sk prechádza na platformu Darujme.sk, kde nás môžete naďalej pravidelne či jednorazovo podporovať. Vďaka vašej pomoci dokážeme pracovať na odhaľovaní a vyvracaní dezinformácií, prispievať k ozdrave informačného prostredia a ochrane demokratických hodnôt. Za každý dar srdečne ďakujeme.

Poradca poskytne kupujúcemu komplexný prehľad o spoločnosti a pomôže nastaviť cenu. „Keď idete kupovať jazdené auto, chcete si preveriť, že nekupujete vozidlo s nefungujúcimi brzdami alebo motorom. Pri firmách je to ešte komplexnejšie. Chcete preveriť, v akom stave sa spoločnosť nachádza a akú kúpnu cenu ste za ňu ochotní v danom stave zaplatiť,“ hovorí advokát a partner z advokátskej kancelárie Highgate Law & Tax Tomáš Demo. V rozhovore približuje, aké sú kľúčové zistenia pri predajoch a investíciách do firiem. Vysvetľuje, ako vyzerá proces due diligence a na čo sa v rámci neho musia firmy pripraviť. Popisuje, aké oblasti v tomto procese kupujúci skúma a aký môže byť rozsah finančného, právneho, technického či environmentálneho auditu. „Existujú menšie riziká, napríklad rôzne formálno-administratívne zistenia, ktoré treba v určitom čase napraviť. No môžu to byť aj väčšie riziká, ktoré môžu viesť k zastaveniu transakcie, takpovediac „veľkí kostlivci v skrini“. Prípadne sa transakcia odloží alebo konkrétne zistenia vo veľkej miere ovplyvnia výšku kúpnej ceny,“ dodáva Tomáš Demo. Zaujímavé príklady z praxe a podrobnejšie informácie sa dozviete aj vo videorozhovore: https://www.trend.sk/ekonomika/tomas-demo-highgate-group-due-diligence-odhali-aj-skryte-rizika-pri-kupe-firmy

Budúcnosť pracovného trhu bude patriť technickým smerom, energetike a jej obnoviteľným zdrojom. Pre Slovensko a jeho zameranie na automobilový priemysel by to mohlo znamenať príležitosť. Existujú však obavy, že ju z dôvodu nedostatku odborníkov schopných s týmito technológiami pracovať, nedokážeme využiť. „Dnes máme dva a pol milióna pracujúcich. Za desať rokov v dôsledku odchodov do dôchodku zredukujeme tento počet o dvestopäťdesiat tisíc. Znamená to odchod desiatich percent pracovnej sily,“ vysvetľuje Andrej Hutta, viceprezident Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení. Problém pritom podľa neho nebude len v prípade odborníkov, ktorí dokážu obsluhovať nové technológie, ako fotovoltika, či tepelné čerpadlá, ale aj v bežnejších profesijách. „Máme dve školy, ktoré vychovávajú ľudí schopných obsluhovať vodnú armatúru. Na jednej sa do prvého ročníka hlási osem a na druhej okolo dvadsať ľudí. Kto nahradí odchádzajúcich dôchodcov?“ dodáva Hutta. Nakoľko vypuklý budete tento problém v budúcnosti a čo je jeho dôvodom? Čo treba zmeniť v školstve, čo v rekvalifikácii už existujúcich odborníkov a stíhame to vôbec? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá Andrej Hutta, viceprezident Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení a zároveň predseda Rady zamestnávateľov pre odborné vzdelávanie a prípravu. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Bronislav Ostřanský působí jako přední český odborník na islám. Blízký východ ale nejprve poznával skrze geografii. Zlomový okamžik pro něj bylo studium arabského jazyka v Damašku. „(Naše) představa Orientu se od toho skutečného velmi liší,“ popisuje svoji zkušenost v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Ostřanský.

Existují ale metody, které vysušování výrazně zkracují a do zimy tak může být dům suchý. Jak nejlépe odstraňovat vlhkost v zatopených domech? Jak využít topné panely nebo mikrovlnky? - Sloučeniny dusíku posouvají rostlinné druhy směrem na západ a způsobují pokles rozmanitosti některých druhů. Proč? - Dusík z fosilních paliv ovlivňuje podle vědců z Botanického ústavu Akademie věd růst rostlin a přispívá k nižší přírodní rozmanitosti. Co vše výzkum tří tisíc ploch lesů v Evropě a Severní Americe ukázal? - Stromem roku se letos stal mohutný zhruba 800 let starý Lukavický dub, který několikrát přečkal svůj vlastní konec.

V najjednoduchšom možnom vnímaní sveta je všetko binárne. Existujú len jednotky alebo nuly, pravda alebo lož, kapitalisti alebo komunisti či dobrí alebo zlí ľudia. Presne takéto vnímanie sveta je súčasťou drvivej väčšiny diel socialistického realizmu, do ktorého patrí aj psychologická novela O dvoch bratoch od Petra Jilemnického. Práve o nej si povieme v dnešnej epizóde Schooltagu. Kľúčové slová: Schooltag, Hashtag Čitateľský denník, O dvoch bratoch, Peter Jilemnický, socialistický realizmus

Stanou se z lidí na Marsu kanibalové? VESMÍR.. fascinuje člověka po staletí. Víme, co vše se v něm nachází? A jak člověk zkoumá cizí planety vzdálené miliony kilometrů? Dnes si povídáme s geologem Petrem Brožem o spoustě věcí - O cestách na Mars, koloniích, životě a vulkánech na jiných planetách nebo o velkých ekologických katastrofách. Nesmírně zajímavé povídání, které si pohraje se závity Vaší mysli. Přejeme příjemný poslech. 11. 10. 2018 Jsme vydali 1. díl našeho podcastu! A slavíme 6. let výročí! Proto jsme si pro Vás připravili 50% SLEVU na všechny naše online kurzy, stačí zadat kód bwa50 na www.brainya.org "Existují dvě možnosti. Buď je Vesmír plný života a nebo se v něm nacházíme sami. A obě dvě jsou nesmírně děsivé." - Carl Sagan Petrovi vyšla nová kniha Vesmírníček 2! Nenechte si ho ujít BUDEME ZVYŠOVAT CENY: Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠ jen za 70,- / měsíc. Uzamkni si svou cenu teď, protože za měsíc už bude jiná. Odemkneš tím rovnou 35 krátkých a úderných epizod rovnou i s praxí! ⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠ Parťákem dnešního dílu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠GymBeam⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Minutáž: 04:33 Kdo je Petr Brož 14:10 Příběh - Japonsko & Rtuť 22:42 Fúze uvnitř planety 24:43 Nový dočasný měsíc Země 30:37 Jak sopky ovlivnily život na Zemi 34:15 Mars & Jeho podmínky 38:31 Kanibalismus budoucí kolonie na Marsu 46:03 Terraformace Marsu a Měsíce 52:41 Vliv státu na vesmírné projekty 57:32 Cestování na Mars 01:02:33 Seggsualita ve vesmíru 01:06:33 Vliv gravitace na vývoj plodu 01:11:29 Superlidi & Genetické modifikace 01:16:21 Jak vznikl život 01:23:25 Současný výzkum mimozemského života 01:26:03 Život na Venuši a jinde mimo Zemi 01:31:01 Na kolik si myslíte, že existuje mimozemský život 01:41:51 Exoplanety 01:45:44 Vulkány na jiných planetách 01:48:45 Proč chceme zkoumat vesmírnou sopečnou činnost 01:53:54 Jak dlouho bude Země obyvatelná 01:58:48 Jak vnímáte čas? 02:01:43 Vesmírné "šutráky" 02:05:15 Největší sopka na světě 02:10:04 Jaké události byste se chtěl dožít? 02:13:44 Proč se skokově zvýšila teplota na povrchu Atlantského oceánu? 02:17:41 Závěr

Existují různé stupně povolební interpretační kreativity, ale nutno říci, že Petr Fiala se po druhém kole senátních voleb ocitl zcela mimo stupnici. Jeho tvrzení, že výsledek koaličních stran zase není tak špatný, protože dohromady získaly víc mandátů než hnutí ANO a ODS si udržela nejsilnější senátní klub, je sice věcně pravdivé, ale z pohledu dynamiky vývoje české politiky nejde o nic jiného, než o radikální lhaní si do kapsy.

Podle zástupců byznysu chybuje Česká národní banka (ČNB), když zpomaluje tempo uvolňování základních úrokových sazeb, protože výrazně nižší úroky by pomohly nastartovat českou ekonomiku. Naopak podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by rychlejší snížení vedlo ke slabší koruně. „Existují rizika, protože příliš slabá koruna znamená oživení inflace, kterou ale ještě úplně pod kontrolou nemáme,“ říká v pořadu Řečí peněz.

Existují pro to právní cesty? A je na tom politická shoda? Debatovat budou nově zvolený europoslanec Ondřej Kolář z TOP 09 a předseda sněmovního bezpečnostního výboru, poslanec ODS Pavel Žáček.