Podcasts about naopak

V roce 1994 začala Česká televize vysílat vědomostní soutěž Ypsilon určenou středoškolákům, z níž o pár let později vznikl AZ-kvíz pro dospělé. První díl se vysílal 2. ledna 1997. A zájem o něj ani po 30 letech neopadává. Naopak se vytvořila šestiletá fronta soutěžících. „Ročně jich ‚spotřebujeme‘ 300 až 350,“ říká moderátor Aleš Zbořil. V Blízkých setkáních Adély Gondíkové prozrazuje, jak vznikají otázky, v čem se liší mladší a starší soutěžící nebo jak je zbavuje trémy.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najvyššia slovenská futbalová liga má za sebou gólovo mimoriadne bohaté 8. kolo, v ktorom padlo dohromady až 28 gólov. Najväčšiu pozornosť pútal strhujúci súboj na Tehelnom poli medzi ŠK Slovan Bratislava a MŠK Žilina (3:3), ako aj spomínaná 7-gólová prestrelka Trnavy s Košicami (5:2). Všetky kľúčové momenty a výkony sme rozobrali v 101. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk s futbalovým odborníkom a trénerom Petrom Ďurišom.Okrem divokého zápasu v hlavnom meste pútali pozornosť aj ďalšie duely Niké ligy. Prvého víťazstva v sezóne sa napokon dočkal MFK Ružomberok po výhre 3:0 nad Michalovcami. Naopak, KFC Komárno naďalej čaká na svoj prvý trojbodový zápis po remíze 1:1 v Podbrezovej. Na čele tabuľky sa upevňuje Dunajská Streda, ktorá ako jediný tím v lige ešte nepocítila chuť porážky.Po remízovom zápase Slovana so Žilinou zazneli otvorené slová o problémoch v obranných radoch úradujúceho šampióna, ktorý predtým utŕžil v Lige majstrov od PSG prehru 1:6. Doterajšie zakrývanie mikrochýb v defenzíve sa po víkende skončilo aj zo strany trénerského štábu. Peter Ďuriš v podcaste uviedol, že tréner Slovana už ďalej nedokázal prehliadať nedôslednosť svojich zverencov v zadných líniách.Bývalý ligový hráč zároveň zdôraznil obrovské pozitívum aktuálneho ročníka – kvalita domácej súťaže podľa neho výrazne rastie a zápasy ponúkajú skutočne hodnotný športový produkt, na ktorý sa fanúšikom oplatí chodiť priamo na štadióny.

Naopak největší skok v návštěvnosti zaznamenala Náměšť nad Oslavou. Tamní renesanční zámek si přijelo prohlédnout přes sedm tisíc lidí. Minulý rok to bylo o skoro pětinu méně.

Platí zásada, že kdo nemá víru ve svoji budoucnost, tak do ní také odmítá investovat. Jedna z investic do budoucnosti, která platí odnepaměti, bylo, že lidé na svět přiváděli děti. I když byli chudí jako kostelní myši. Naopak více dětí pro ně znamenalo jistější zajištění v budoucnu, a to navzdory úsloví, že jeden otec uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednoho otce.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov tvrdí, že ruské jednotky dělí od ukrajinského Slavjansku pouhé 4 kilometry. Naopak podle ukrajinské správy jde o 12 kilometrů. „V zásadě je dobré nevěřit ani jedné straně. Jsem v kontaktu s ukrajinskými vojáky na tomto úseku fronty, takže čerpám od nich a odhaduji to něco kolem 8–10 kilometrů,“ upřesňuje fotograf Stanislav Krupař.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podľa najnovšieho modelu agentúry IPSOS pre Denník N drží Progresívne Slovensko tesný náskok so ziskom 18,1 % pred druhým Smerom, ktorý má 17,9 %. Agentúra NMS zasa namerala PS 19,2 % a Smeru 16,5 %. Štátny Infostat však poradie otočil a víťazom by sa podľa neho stal Smer s 20,3 % pred PS s 18,7 %.Nejde pritom len o štatistický šum. Vážený Volebný barometer Aktuality.sk ukazuje, že PS postupne stratilo svoje maximá a ich skalné jadro sa zmenšilo z 13 na 9 percent. Naopak, Igor Matovič chytá druhý dych s 26-percentnou dôverou u najmladších voličov a Hlas v meraniach NMS padá na dno k 5,9 percenta.V najnovšom vydaní podcastu Aktuality.sk sa s analytikom a sociológom agentúry IPSOS Romanom Pudmarčíkom pozrieme na to, kam sa strácajú voliči lídrov, čo robí s náladami spájanie strán a či nás po ďalších voľbách čaká pat.

Podľa najnovšieho modelu agentúry IPSOS pre Denník N drží Progresívne Slovensko tesný náskok so ziskom 18,1 % pred druhým Smerom, ktorý má 17,9 %. Agentúra NMS zasa namerala PS 19,2 % a Smeru 16,5 %. Štátny Infostat však poradie otočil a víťazom by sa podľa neho stal Smer s 20,3 % pred PS s 18,7 %.Nejde pritom len o štatistický šum. Vážený Volebný barometer Aktuality.sk ukazuje, že PS postupne stratilo svoje maximá a ich skalné jadro sa zmenšilo z 13 na 9 percent. Naopak, Igor Matovič chytá druhý dych s 26-percentnou dôverou u najmladších voličov a Hlas v meraniach NMS padá na dno k 5,9 percenta.V najnovšom vydaní podcastu Aktuality.sk sa s analytikom a sociológom agentúry IPSOS Romanom Pudmarčíkom pozrieme na to, kam sa strácajú voliči lídrov, čo robí s náladami spájanie strán a či nás po ďalších voľbách čaká pat.

Výtah Respektu: Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš, který se vyslovil i pro začlenění zemí z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic, a to bez ohledu na to, jestli tyto státy budou nebo nebudou členy EU. Podobně nedávno mluvil i ministr zahraničí Petr Macinka. Je to tak až se současnou vládou, nebo se za země západního Balkánu Česko zasazovalo i v minulosti? Jaké zájmy na tom mají země i přímo politici? Usilují o to i jiné státy? Jak výrokům tuzemských politiků rozumět vysvětluje v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Opoziční strany se do senátních voleb snaží vysílat společné kandidáty, i proto letos o místo v Senátu usiluje poměrně málo uchazečů. Naopak hnutí ANO jde do všech obvodů samostatně. „Myslím, že pro hnutí ANO bude velice těžké dosáhnout na maximalistickou variantu, tedy získat většinu Senátu, byť matematicky je to možné,“ poukazuje v Interview Plus redaktor Deníku N a spoluautor podcastu Vrtěti psem Jan Tvrdoň.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystudoval hudební vědu – hudbu ale rozhodně nepojímá jen akademicky. Naopak noří se do její praxe napříč žánry. Od vážné muziky k té filmové nebo až k duchovním kantátám. Zakladatel a dvorní skladatel brněnského Ensemblu Opera Diversa ještě před třicítkou zhudebnil středověký křesťanský hymnus Stabat Mater. Působí i sólově jako „elektrifikovaný písničkář“ s uměleckým jménem Kygiss. A jeho hudbu můžete slyšet v novém snímku Bohdana Karáska Mistryně.

Co se se odehrálo v naší zemi v roce 1968? – Šlo o v historii ojedinělý pokus spojit ideu socialismu s humanistickými tradicemi českého národa? – Nebo to byl boj mezi dvěma frakcemi komunistické strany? – Nebo se jednalo o zápas malého kulturního národa s brutálními a primitivními asiatskými hordami? Nebo šlo o snahu zavést v naší zemi aspoň základní demokratická pravidla, která byla běžná v západních státech?V průběhu let se příběh roku 1968 proměňoval. S prvním výkladem přišel Ústřední výbor Komunistické strany Československa v takzvaném „Poučení z krizového vývoje“. To popisovalo reformní proces jako nástup kontrarevoluce. Reformní komunisté zase naopak nabízeli optimistický příběh, podle kterého šlo o reformní projekt propojení socialismu a demokracie. Naopak podle liberálně-demokratického názoru neměl reformní proces šanci na úspěch. Pokud by jej nezastavili Sověti, společenský pohyb by nabíral stále větší dynamiku, jež by vyústila v konec socialistického zřízení. A konečně poučení pamětníci typu Petra Pitharta tvrdí, že reformní komunisté nebyli schopni v roce 1968 překročit svůj vlastní stín disciplinovaných straníků. Tomu odpovídalo jak jejich obojaké směřování reformního procesu, tak i následné ostudné podrobení se vůli Sovětů. Dnes – ve světle ruského napadení Ukrajiny - podobné úvahy převálcoval strach z ruského imperialismu. Většina z nás si připomíná především samotnou vojenskou okupaci.Patří ale rok 1968 k událostem, kdy jsme ukázali svoji vyspělost nebo naopak mezi naše slavné prohry? Historik Vilém Prečan, který byl v říjnu 1968 v západním Německu říká, že slýchal, že něco takového, aby se Československo týden bránilo a nevznikla prosovětská kolaborantská vláda, by v Německu nebylo myslitelné. V Německu by prý do tří dnů byly takové vlády přinejmenším dvě. Ovšem podíváme-li na události z trochu delší časové perspektivy a vezmeme-li v úvahu marasmus normalizace 70.let a rychle přizpůsobení Husákovskému režimu, pak moc hrdí být nemůžeme

V pondelkových letných epizódach Dobrého rána predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Dnes sa zhovára s divadelným a televíznym režisérom Jurajom Deákom. Spolu hovoria aj o tom, prečo sa lístky na kvalitnú súčasnú inscenáciu predávajú ťažšie než na titul od Shakespeara či Agathy Christie. Juraj Deák prišiel do Česka v čase, keď bolo súčasťou Československa. Vyštudoval divadelnú réžiu na pražskej DAMU, a keď sa republika rozdelila, už sa na Slovensko nevrátil, pretože ponuku režírovať mu žiadne slovenské divadlo nedalo. Naopak, prejavili o neho záujem české scény a on svoju príležitosť bohato využil. Počas viac než štyroch desaťročí pracoval v divadlách v Pardubiciach, Hradci Králové, Ostrave, Plzni a Prahe. Bol umeleckým šéfom pražského Divadla Na Fidlovačce aj činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni.Už 14 rokov je umeleckým šéfom Divadla na Vinohradoch v Prahe. Na doskách Vinohradského divadla vždy hrali tie najväčšie české herecké hviezdy. Juraj Deák sa nepohybuje len v divadelnom prostredí, v 90. rokoch sa presadil i ako televízny režisér.V rozhovore sa dozviete:· ako Juraj Deák prežíva premiéry svojich inscenácií, · ako hokejový zápas alebo výsledok volieb dokážu zmeniť atmosféru predstavenia,· prečo hercov vopred upozorňuje, že jeho krik nie je prejavom hnevu,· čo rozhoduje o tom, či sa inscenácia hrá desať rokov, alebo musí po niekoľkých desiatkach repríz skončiť,· aké vlastnosti potrebuje divadelný režisér, aby bol skutočne dobrý. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

„Zlepšovanie životnej úrovne, budovanie škôl, administratívnych bu­dov, kúpalísk či modernizácia infraštruktúry neboli od genocídy izo­lované. Naopak, tieto procesy tvorili jednu líniu národného projektu, v ktorom sa marginalizované skupiny násilne vytláčali zo spoločného priestoru v mene „pokroku“. Tento citát pochádza z knihy historičky Hany Kubátovej, „Kresťanský nacionalizmus, budovanie národa a holokaust na Slovensku, ktorá nedávno vyšla vo vydavateľstve Oxfordskej univerzity. Už niekoľko mesiacov je táto kniha dostupná aj v slovenčine pod zdanlivo poetickým názvom Kde líšky dávajú dobrú noc. Témy a udalosti, ktorými sa však kniha zaoberá sú skôr prozaické, často tragicky prozaické. V repríze podcastu s autorkou knihy hovoríme o fungovaní režimu vojnového slovenského štátu na lokálnej úrovni, na úrovni miest a obcí na východe Slovenska. Ako vyzerá režim slovenského štátu keď sa naň pozrieme z regiónov, ktoré boli v tom čase považované za perifériu? Akí aktéri boli kľúčoví v budovaní štátu a národa na miestnej úrovni? V čom boli špecifické tamojšie etnické čistky? A napokon ako prebiehalo povojnové zúčtovanie a vyrovnávanie sa s vojnovým režimom na miestnej úrovni? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Hanou Kubátovou, historičkou z Fakulty sociálnych vied Karlovej univerzity. Hana Kubátová sa vo svojom výskume zameriava na analýzu ideológii, kto a ako ich šíri, zakoreňuje a transformuje na miestnej úrovni. Výsledkom tohto inovatívneho prístupu je celá rada štúdii vo viacerých jazykoch a bestseller Kde líšky dávajú dobrú noc. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Během letošního léta už strážníci u Karvinského moře řešili až šest desítek přestupků ohledně parkování. Naopak problémy s hlasitou hudbou nebo nepovoleným grilováním se objevují ojediněle.

Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?ANO pro tyto volby zvolilo strategii jít samo, bez dohod s vládními partnery z SPD a Motoristy, kteří nekandidují vůbec. Naopak sněmovní opozice zvolila cestu dohod. Příklad: ODS postaví 14 vlastních kandidátů, ve třech případech nominuje někoho společně s dalšími stranami a v deseti obvodech podpoří jiné opoziční kandidáty. Jaká strategie se ukáže účinnější?Andrej Babiš si může dovolit jít sám, protože sjednotil voličský tábor bývalé sociální demokracie a komunistů. Nejspíš spoléhá, že ho ve druhém kole podpoří vládní SPD, která postavila svého kandidáta v 21 obvodech. Uvidíme.Roztříštěná opozice zase musí kooperovat navzájem. Nakonec může rozhodnout faktor, který byl důležitý v nedávných sněmovních volbách. Stručně řečeno, zjeví se dlouholetí nevoliči, které něco zvedne ze židlí a přiměje jít k volbám?Podobné to bude v komunálních volbách. Podle některých politologů je český volič natolik zkušený, že už nevolí značku, ale vybírá si jednotlivé kandidáty. Existuje jedna výjimka v podobě hnutí ANO. Tam je tvrdé jádro hodně velké a prostě se volí Babiš, i když jsou na kandidátkách jednak úplně jiní, ale zároveň neznámí lidé. Je to tak – pro skalní voliče ANO je hlasování pro Babiše věcí až náboženské víry.Bude to fungovat i tentokrát? A připomínají Babišova nedělní videa černou magii?

Například řepka kvůli suchému jarnímu počasí špatně odkvetla a má horší kvalitu. Naproti tomu pšenice je velmi dobrá.

Už se vám někdy stalo, že jste chtěli odpovědět, ale nešlo to? Ne že byste snad zapomněli mluvit, ale proto, že člověk, s kterým jste mluvili, vám to jednoduše nedovolil. Vůbec ne proto, že by snad byl zlý a nezdvořilý. Naopak, proto, že byl ochotný, no až moc. I o tom je myšlenka na den, autora Daniele Ženatého.

Už 12. augusta sa nad Slovenskom odohrá výnimočné nebeské divadlo. Čiastočné zatmenie Slnka u nás zakryje až 90 % slnečného disku.Kým sa Európa chystá na sledovanie vesmírneho úkazu, v raketovom priemysle sa dejú nečakané zvraty. Čína šokovala svet, keď úspešne otestovala a zachytila prvý stupeň svojej rakety Dlhý pochod 10B na morskej plošine. Naopak, spoločnosť SpaceX síce úspešne vypustila prvé satelity Starlink z lode Starship, no opäť bojuje so zlyhaním motorov pri pristávaní nosiča Super Heavy. NASA dokonca potvrdila, že posádka misie Artemis 3 do Starshipu vôbec neprestúpi.O vesmírnych novinkách a hlavne o tom kedy, kde a hlavne ako bezpečne pozorovať blížiace sa zatmenie sa v podcaste SHARE rozprávajú redaktor Maroš Žofčin a astrofyzik Marek Jurčík.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste sa dozviete aj o týchto témach:Kedy presne uvidíme 12. augusta zatmenie Slnka, prečo bude večerné pozorovanie výhodné a kde vo svete bude úplné.Prečo môže aj krátky pohľad do Slnka natrvalo vypáliť sietnicu bez toho, aby ste cítili akúkoľvek bolesť.Prečo nepozorovať cez diskety či začmudené sklíčka a prečo zváračské okuliare musia mať stmavnutie aspoň na úrovni DIN 13.Ako Čína potichu otestovala raketu Dlhý pochod 10B a zachytila ju inovatívnym spôsobom pomocou lán.Prečo nosič Super Heavy opäť havaroval a prečo astronauti pri prvej misii Artemis do Starshipu neprestúpia.Ako zatmenie Slnka v roku 1919 pomohlo dokázať Einsteinovu teóriu relativity a prečo to malo po prvej svetovej vojne obrovský politický význam.Ďalšie informácie k téme nájdete aj v tomto článku: https://zive.aktuality.sk/clanok/0qjhoWC/blizi-sa-zatmenie-slnka-dajte-si-pozor-na-oci-ako-ho-pozorovat-bezpecne-a-pohodlne/ Podcast pripravuje magazín Živé.sk.

V novém díle podcastu U Poláčka se představuje legendární český výtvarník František Skála. Člověk, který nikdy neměl auto, vlastní jednoduchý mobil typu Aligátor a o internetu neřekne ani slovo chvály. Naopak, s jemu vlastní přímostí a humorem se vymezuje vůči moderním technologiím, které podle něj lidem život nekomplikují, ale znepříjemňují. V podcastu ale nezůstane jen u kritiky doby, František Skála mluví také o smrti, o rakvi, kterou má dávno připravenou, o pohřebních písních, které si jako král české dechovky sám složil, i o hledání vysněného místa posledního odpočinku na Olšanech.Podcast zdarma přináší magazín Reportér. Podpořte kvalitní žurnalistiku a pořiďte si předplatné, které vám otevře přístup k celému obsahu magazínu. Už od 69 Kč za měsíc.

Teolog John Vernon McGee pokračuje ve výkladu pasáže z knihy Zjevení o pohromě ohlašované troubícími anděly. Odkrývá klíčový rozměr lidské existence: naše osobní rozhodnutí pro Ježíše Krista. Zároveň zaznívá varování před budoucími soudy. Ale právě vědomí této neúprosné reality a odpovědnosti lidstva by nemělo vyvolávat paralyzující strach. Naopak, okamžitě probudit naši vůli k činu. Slovem provází Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Do 11. dílu podcastu V producentské dílně jsem si pozval člověka, který se k hudební produkci dostal trochu jinak než všichni mí předchozí hosté. Pozvání přijal můj kamarád, hudební producent, kytarista a dlouholetý pedagog Honza Sládek, který se až ve zralém věku rozhodl proměnit svůj dlouholetý zájem o zvuk, nahrávání a hudební produkci ve svou profesi. Na svůj nástroj ovšem nezanevřel. Jako kytarista spolupracuje s kapelami jako Tomáš Průša Band, Pohřební kapela, Potrubí, Neúspěšný atlet nebo Vlnobijci. Rozhovor vznikal u Honzy v jeho novém Létajícím studiu, prostoru, který si vybudoval, aby mohl pracovat s muzikanty bez zbytečného tlaku. Na první pohled by se mohlo zdát, že Honza udělal ve svém životě prudký obrat. Jak ale sám v rozhovoru vysvětluje, rozhodnutí věnovat se hudební produkci nebo si dokonce založit vlastní studio v něm zrálo mnoho let. Honza rád navštěvuje s kapelami různá nahrávací studia a každé kapele tak hledá prostředí, které jí nejlépe vyhovuje. V rozhovoru se zmínil o tom, že se raději učí od skutečných lidí než z tutoriálů na YouTube. Roky sbíral zkušenosti od zvukařů a producentů jako Amák Golden, Boris Carloff nebo Petr Michal a postupně si v hlavě skládal obraz toho, co v jednotlivých studiích nejvíc funguje. Když pak přišel čas vybudovat vlastní prostor, přesně věděl, co od něj očekává. Nechtěl velké komerční studio, ale funkční dílnu pro písničky, kde bude mít všechno po ruce a kde se bude moci soustředit především na hudbu. Filozofie malého produkčního studia Velkou část rozhovoru jsme věnovali samotnému studiu a nahrávací technice. Honza popisuje, proč vybíral konkrétní mikrofony, předzesilovače nebo monitory, ale zároveň několikrát zdůrazňuje, že mnohem důležitější než vybavení jsou zkušenosti a schopnost dostat z techniky maximum. Mluvili jsme o tom, s jakou představou studio zařizoval, co považoval za naprostou nutnost a co se naopak ukázalo jako důležité až během každodenního provozu. Vysvětluje také, proč nechtěl budovat velké studio. Létající studio je kompaktní prostor, kde má Honza všechno po ruce a kde se může soustředit především na vznik dobrých písniček. Zazní i několik čistě praktických rad: místo čtyř průměrných mikrofonů si podle Honzy raději pořiďte jeden opravdu kvalitní a naučte se s ním pracovat. Stejně důležité je dobře poznat akustiku svého prostoru. V podcastu si také poslechneme ukázku z jeho produkce – skladbu kapely T1M3LAND, na níž dobře ilustruje svůj přístup ke zvuku i k práci s interprety. Malá studia jako budoucnost hudební produkce Jedním z hlavních témat rozhovoru byla proměna způsobu, jakým dnes hudba vzniká. Bavili jsme se o tom, proč se stále více kapel přesouvá z velkých studií do menších domácích prostor a jaké výhody to přináší producentům i samotným muzikantům. Honza rozhodně nepatří mezi ty, kteří nad nástupem bedroom producentů lamentují. Naopak. Myslí si, že dnešní doba nabízí obrovské možnosti lidem, kteří mají chuť učit se a tvořit vlastní hudbu, aniž by museli projít klasickou cestou přes velká nahrávací studia. Řeč přišla také na slavné producenty i příběhy z hudební historie. Společně jsme se pokusili rozdělit hudební producenty do několika typů, povídali jsme si o svých oblíbených producentech z jednotlivých skupin a zamýšleli se nad tím, do jaké skupiny vlastně Honza patří. Nová epizoda je pohledem do zákulisí vzniku jednoho nahrávacího studia, ale také inspirací pro všechny, kteří přemýšlejí o vlastní cestě v hudební produkci. Říká se, že nikdy není pozdě na změnu a že dobré a trvalé změny se dějí po malých krůčcích, pomalu, ale jistě. Honzův příběh to podle mě skvěle ilustruje. Doufám, že pro vás bude stejně inspirativní, jako byl pro mě.

Zetor je jen začátek. Evropa ztrácí průmysl, neumí se bránit Číně, varuje KovandaPřesun výroby traktorů Zetor z Brna do Indie podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy není ojedinělým případem, ale součástí širšího trendu oslabování evropského průmyslu. V Hrotcastu říká, že podobných oznámení bude přibývat nejen v Česku, ale napříč Evropou.Za hlavní příčiny označuje rostoucí náklady na energie, drahou pracovní sílu i stále přísnější evropskou regulaci. „Evropská komise měnila předpisy a normy, kterým se firmy musejí nákladně přizpůsobovat. To je jeden z klíčových důvodů, proč průmysl v Evropě strádá." Podle Kovandy není přesun výroby do Indie dobrou zprávou, přesto oceňuje, že v Česku zůstává vývoj a výzkum. „To je určitě lepší varianta, než kdyby firma odešla úplně. Vyšší přidaná hodnota zůstává doma,“ řekl ekonom. Kovanda kritizoval také současnou podobu evropského systému emisních povolenek a připravované změny spojené s uhlíkovým clem. Tvrdí, že bez globálně srovnatelných podmínek evropský průmysl ztrácí konkurenceschopnost, zatímco výroba se přesouvá do zemí s mírnější regulací. „Pokud jen přestěhujeme výrobu jinam, globální emise tím nevyřešíme. Naopak mohou být ještě vyšší,“ uvedl.Podle ekonoma by Evropská unie měla hledat rovnováhu mezi klimatickými cíli a udržením průmyslové výroby. Jinak podle něj hrozí další odliv výroby mimo Evropu a oslabování její ekonomické i geopolitické pozice.

Ján 5,31-47 31Ak sám svedčím o sebe, moje svedectvo nie je pravdivé. 32Iný však svedčí o mne a ja viem, že svedectvo, ktoré o mne vydáva, je pravdivé. 33Vy ste poslali k Jánovi a on vydal svedectvo pravde. 34Ja však neprijímam svedectvo od človeka, ale toto hovorím preto, aby ste boli spasení. 35On bol lampou, ktorá horela a svietila, a vy ste sa chceli chvíľu veseliť pri jej svetle. 36Ja však mám väčšie svedectvo, ako je Jánovo, totiž skutky, ktoré mi dal Otec, aby som ich vykonal. Samy skutky, ktoré konám, svedčia o mne, že ma poslal Otec. 37A Otec, ktorý ma poslal, sám vydal svedectvo o mne. Vy ste nikdy nepočuli jeho hlas, ani nevideli jeho tvár 38a jeho slovo nezostáva vo vás, lebo neveríte tomu, ktorého poslal. 39Skúmate Písma, lebo si myslíte, že v nich máte večný život, a práve ony svedčia o mne. 40Lenže vy nechcete prísť ku mne, aby ste mali život.41Slávu od ľudí neprijímam, 42ale vás som poznal, že nemáte v sebe Božej lásky. 43Ja som prišiel v mene svojho Otca, a neprijímate ma. Keby prišiel niekto iný vo svojom vlastnom mene, prijali by ste ho. 44Ako môžete veriť vy, ktorí prijímate slávu jedni od druhých, a nehľadáte slávu od jediného Boha?! 45Nemyslite si, že ja budem na vás žalovať u Otca. Vaším žalobcom je Mojžiš, do ktorého ste vložili svoju nádej. 46Lebo keby ste verili Mojžišovi, verili by ste aj mne, veď on písal o mne. 47Ale ak neveríte jeho písmam, akože uveríte mojim slovám?!“ Vydávajme svedectvo o Ježišovi. Istý majiteľ si dal do svojho obchodu takýto nápis: „Jediný, komu dôverujem, je Boh. Ostatní nech platia v hotovosti.“ Tvrdé slová, a predsa je v nich ozvena pravdy. Človek bol stvorený, aby plne dôveroval Bohu a Ježišovi, ktorého On poslal. Nám však často chýba plná dôvera voči Bohu aj voči Ježišovi. Ježiš hovorí, že podľa ovocia je možné rozpoznať, aký je strom a podľa skutkov, aký je človek. Ježiš sa stretol s ľuďmi, ktorí zneužívali ľudskú dôveru. Títo ľudia hovorili, že túžia po Bohu; ale jediné, po čom túžili, bolo ľudské uznanie. Ježiš od nich žiadal praktický výsledok ich viery. Naopak, On sám ich upozorňoval na Svoje skutky, ktoré by nemohol konať, ak by Mu ich nebeský Otec nedovolil konať. Ani my nemôžeme konať skutky, ktoré sa páčia Bohu, bez viery a bez Krista. Predovšetkým posúďme sami seba, či také ovocie viery – také skutky, ktoré sa páčia Bohu a prinášajú úžitok blížnym, prinášame! Tieto skutky nás neprenesú do neba, ale môžu priniesť kúsok neba pre nášho blížneho. Modlitba: Pane, nauč ma robiť to, čo sa Tebe páči! Nauč ma mať trpezlivosť, dobrotivosť a zhovievavosť! Ukáž mi, čo mám konať a daj mi k tomu silu! Amen. Pieseň: ES 442 Autor: Ondrej Rišiaň Hospodin povedal Mojžišovi: „Všetok ľud, uprostred ktorého si, uvidí Hospodinovo dielo.“ 2.Mojžišova 34,10 Ľudia sa čudovali, keď videli, že nemí hovoria, mrzáci sú zdraví, chromí chodia a slepí vidia. A oslavovali Boha Izraela. Matúš 15,31 Skutky apoštolov 10,(21-23)24-36 •  Modlíme sa za: Turčianske Jaseno (TuS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes žijem z istoty, že „Človek bol stvorený, aby plne dôveroval Bohu a Ježišovi, ktorého On poslal“ — či som ochotný/á mať plnú dôveru voči Bohu aj voči Ježišovi, alebo som stále plný/á toho, že nám často chýba plná dôvera voči Bohu aj voči Ježišovi? Kde v mojom živote som ako tí, čo „hovorili, že túžia po Bohu; ale jediné, po čom túžili, bolo ľudské uznanie“ — či som ochotný/á posúdiť sami seba, či prinášam ovocie viery — skutky, ktoré sa páčia Bohu a prinášajú úžitok blížnym, alebo som stále plný/á toho, že túžim po ľudskom uznaní bez toho, aby som prinášal ovocie viery? Ako dnes žijem z výzvou „Nauč ma robiť to, čo sa Tebe páči! Nauč ma mať trpezlivosť, dobrotivosť a zhovievavosť! Ukáž mi, čo mám konať a daj mi k tomu silu!“ — či som ochotný/á naozaj konať skutky, ktoré sa páčia Bohu a prinášajú kúsok neba pre nášho blížneho, alebo som stále plný/á toho, že nemôžem konať skutky, ktoré sa páčia Bohu, bez viery a bez Krista? Aplikácia do života: Dnes si spomeňte na jednu situáciu, kde ste boli ako tí, čo túžili po ľudskom uznaní bez ovocia viery (hovorili, že túžia po Bohu, ale jediné, po čom túžili, bolo ľudské uznanie). Napíšte si modlitbu: „Pane, nauč ma robiť to, čo sa Tebe páči! Nauč ma mať trpezlivosť, dobrotivosť a zhovievavosť! Ukáž mi, čo mám konať a daj mi k tomu silu!“ Potom urobte jeden krok konania skutkov, ktoré sa páčia Bohu: konajte lásku (odpusťte niekomu, kto vás zraňoval, pomôžte blížnemu), konajte dobrotivosť (pomôžte chudobnému, utláčenému), alebo konajte trpezlivosť (zhovievavosť s niekým, kto je ťažký). Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“

Dovolenková sezóna 2026 sa rozbiehala ťažko. Ľudia sa báli kupovať dovolenky nielen v Dubaji, ale aj v Turecku či v Egypte. Dnes je už všetko preč a dovolenková sezóna funguje tak ako v minulosti. „Ľudia sa už neboja žiadnych hrozieb, zvykli si, keďže tam žiadne hrozby ani nie sú,“ hovorí Richard Homer, produktový manažér cestovnej kancelárie Petit Press, známej ako dovolenka.sme.sk. Hoci dovolenkový biznis funguje tak ako v minulosti, o cenách sa to povedať nedá. „Ceny dovoleniek išli hore o 20 až 30 percent. Zdraženie závisí od destinácie,“ prezrádza Homer. Ceny najviac poskočili v Chorvátsku. Ceny v chorvátskom gastre stúpli o takmer osem percent, alkohol a tabak takmer o päť. Zdraželi však aj Grécko, Španielsko a Taliansko. Naopak v Turecku a Egypte si dovolenkári priplatia „len“ o desať - pätnásť percent. Cestujúci sa už nemusia báť rušenia charterových letov, čo sa dialo na jar. Stáva sa však, že si pri leteckých dovolenkách kúpených v zime musia doplatiť palivové príplatky. Nie je to však bežné. „Záleží to na cestovnej kancelárii, či tento dodatočný náklad prenesie na klientov, alebo nie. Súvisí to aj s konkurenčným bojom medzi cestovkami a stal sa z toho marketingový nástroj,“ dodáva expert z dovolenka.sme.sk. Hitom tohtoročnej sezóny je taliansky ostrov Ischia, ale tradične aj Turecko, kde už predaj dovoleniek dosiahol minuloročné objemy. „Niekoľko rokov je hitom aj Albánsko. Smeruje tam niekoľko letov nízkonákladových spoločností a cena za all inclusive hotel môže byť okolo tisíc eur na týždeň.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako vyzerá dovolenková sezóna 2026, či je bezpečné cestovať do Turecka alebo do Egypta, ako zdraželi európske destinácie, kde môžu dovolenkári ušetriť, ako sa dovolenkuje na severe Európy. See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Komedie nepotřebuje kritika,“ říká herec, producent a majitel Divadla Mír Albert Čuba. U vážného filmu nebo divadla podle něj může kritik vysvětlovat, jestli se povedl záměr, ale u komedie je verdikt jednodušší: „Když se nikdo nesměje, tak jste to udělali blbě.“ Přesto nepatří k tvůrcům, kteří tvrdí, že recenze nečtou. „Já si je přečtu,“ přiznává a dodává, že ho mrzí, když kritici v jeho filmech nevidí to, co v nich vidí on sám. Tři Tygři ve filmu: JACKPOT podle něj vznikli jako pocta akčním bláznivým komediím, automobilovým honičkám, kaskadérským bitkám a humoru, na kterém sám vyrůstal. „My jsme vlastně natočili film pro děti, ale nikdo to neocenil,“ přiznává. U Srnek zase narazil na očekávání, že film Divadla Mír bude hlavně komedie. Čuba mluví o tom, že Divadlo Mír je podle něj „v pasti předsudku“. „To jsou ti kluci, co dělají ty skeče a teď se o něco pokouší,” interpretuje očekávání. Zároveň ale odmítá, že by komerční úspěch automaticky znamenal menší ambici. Naopak říká, že právě díky němu mohou vznikat věci, které by se jinak k divákům vůbec nedostaly. „Já dělám showbyznys. A v něm ten byznys prostě je,“ říká. Divadlo podle něj není startup, ale „druhý nejstarší byznys“, který má jasná pravidla a v Česku je pořád totálně neobsazený. Teď proto Čuba shání peníze na další velké projekty Divadla Mír: novou scénu za stovky milionů korun i ostravské kino Odeon, které chce proměnit v divadelní prostor. Při oslovování investorů ale zjistil, že pro řadu z nich je slovo divadlo skoro synonymem charity. „Nejčastější věta byla: charitu nedělám,“ popisuje. Postupně proto změnil způsob, jak o projektu mluví. Nevysvětluje ho jen jako investici do budovy, ale jako možnost zanechat odkaz a vlastnit něco, co se v Česku neobjevuje každý den. „Já prodávám možnost, jak můžete své kámoše fakt ohromit,“ říká o tom, jak oslovuje miliardáře. V rozhovoru se řeší i český film, veřejná podpora, fond kinematografie, hranice mezi uměním a byznysem i otázka, proč podle Čuby vzniká tolik filmů, „které lidi vůbec nezajímají“. Může být komedie stejně hodnotná jako vážné drama? Proč je podle něj český divadelní showbyznys pořád téměř neobsazený prostor? A co se stane, až se jednou motor Divadla Mír rozběhne natolik, že se Čuba bude moct víc vrátit k herectví a režii? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Herečka Pavla Tomicová patří k těm, kteří své postavy nehrají, ale prožívají. Ve Studiu N popisuje, proč neumí emoce předstírat, jak ji některé role fyzicky vyčerpávají a proč doufá, že nový film Chica Checa přiměje diváky přemýšlet o toleranci. Podívejte se na rozhovor z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Nejsem technická herečka. Režisér musí situaci vytvořit tak, abych brečela. Neumím to na povel,“ říká Tomicová. Přiznává, že podobný způsob hraní je psychicky náročný a někdy si ho odnáší i mimo natáčení nebo divadlo. „Je to nebezpečný způsob hraní. Po dramatických rolích to odnáším. Po premiéře inscenace Její pastorkyňa jsem onemocněla, ta role je šílená. Po rozhlasové hře Znásilnění jsem zase byla týden v horečkách.“ Ve Studiu N mluví o tom, proč jsou bolestné zkušenosti paradoxně hereckou výhodou. „Že se člověku v životě něco děje, je pro herectví neuvěřitelná výbava. Když ten pocit neprožijete, nemáte tolik zásuvek, do kterých sáhnout,“ říká. Naopak situace, které sama nikdy nezažila, se jí podle vlastních slov hrají obtížně. „Těžko se mi hrály herdekbaby, protože jsem docela submisivní typ. Když jsem měla někde zakřičet, připadalo mi to nepřirozené, protože to ze svého života neznám.“ Rozhovor se ale netočí jen kolem filmu. Tomicová otevřeně přiznává, že ji zneklidňuje současná atmosféra kolem kultury. „Co se děje v kultuře, vnímám nejvíc. Mám strach. Nevím, co se pro to dá udělat.“ Jak si tvořila mateřský vztah k Janu Cinovi? Proč mají mnohé divačky problém odlišit její život od hereckých rolí? A proč má pocit, že část svých fanoušků „zradila“? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Približne 16 percent, teda 700 tisíc voličov. To je výsledok neplatného referenda z dielne Demokratov. Tí to však za svoje zlyhanie vôbec nepovažujú a opozičným kolegom odkazujú, že referendum sa stalo opozičným budíčkom. Ak toto dokázali mimoparlamentní Demokrati, tak spojená opozícia musí Roberta Fica vo voľbách poraziť. Ak sa nespojíme, budú opäť vládnuť títo tragédi, tvrdí podpredseda Demokratov Juraj Šeliga. Vyhodené milióny za stranícku kampaň mimoparlamentného subjektu verzus dôležitý prejav mobilizujúceho sa občianskeho nesúhlasu. I tak by sa dal rámcovať spor o výsledky referenda Demokratov, ktoré sa stalo - po zmarenom hlasovaní z čias Vladimíra Mečiara, druhým najneúspešnejším referendom v slovenských dejinách.Renta pre premiéra Fica sa tak rušiť nebude a neobnoví sa ani špeciálna prokuratúra či NAKA. Stáli však vôbec tieto otázky za všeľudové hlasovanie alebo sa referendá definitívne zmenili na vyprázdnený marketing straníckych centrál? A aký politický odkaz toto referendum, ktoré zmobilizovalo vyše 700 tisíc voličov, vlastne vyslalo a čo povedalo o sile ako aj jednote opozičnej alternatívy? No a ako sa z kritika skracovania volebných období prostredníctvom referenda stal odrazu jeho veľký obhajca?Aktuality Nahlas s podpredsedom Demokratov Jurajom Šeligom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Približne 16 percent, teda 700 tisíc voličov. To je výsledok neplatného referenda z dielne Demokratov. Tí to však za svoje zlyhanie vôbec nepovažujú a opozičným kolegom odkazujú, že referendum sa stalo opozičným budíčkom. Ak toto dokázali mimoparlamentní Demokrati, tak spojená opozícia musí Roberta Fica vo voľbách poraziť. Ak sa nespojíme, budú opäť vládnuť títo tragédi, tvrdí podpredseda Demokratov Juraj Šeliga. Vyhodené milióny za stranícku kampaň mimoparlamentného subjektu verzus dôležitý prejav mobilizujúceho sa občianskeho nesúhlasu. I tak by sa dal rámcovať spor o výsledky referenda Demokratov, ktoré sa stalo - po zmarenom hlasovaní z čias Vladimíra Mečiara, druhým najneúspešnejším referendom v slovenských dejinách.Renta pre premiéra Fica sa tak rušiť nebude a neobnoví sa ani špeciálna prokuratúra či NAKA. Stáli však vôbec tieto otázky za všeľudové hlasovanie alebo sa referendá definitívne zmenili na vyprázdnený marketing straníckych centrál? A aký politický odkaz toto referendum, ktoré zmobilizovalo vyše 700 tisíc voličov, vlastne vyslalo a čo povedalo o sile ako aj jednote opozičnej alternatívy? No a ako sa z kritika skracovania volebných období prostredníctvom referenda stal odrazu jeho veľký obhajca?Aktuality Nahlas s podpredsedom Demokratov Jurajom Šeligom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím být sám se sebou, a skrz hudbu je to jediný moment, kdy to zvládnu,“ říká herec, muzikant a student režie Tomas Sean Pšenička. Je mu 21 let, má za sebou filmy, seriály, vlastní album, práci na desce Marie April oceněné Andělem, čeká ho StarDance i muzikál Klan Baťa, ale sám říká, že nejvíc hrdý je na režii. „Byl to takový můj největší sen od patnácti,“ říká a vrací se k Amerikánce Viktora Tauše, kde poprvé viděl, že by jednou chtěl být na místě člověka, který může dělat svoje věci. Hudba je pro něj intimnější než herectví a otevřenost nebere jako pózu. Naopak říká, že mu bylo nepříjemné hrát v prvních rozhovorech na „bezproblémového a milého člověka“. „Já se tak strašně často stydím,“ přiznává a na rovinu mluví i o herectví. Už kdysi o sobě totiž řekl, že je údajně „fakt špatný herec“. Ve skutečnosti tím podle ale myslí, že věci neumí jen „zahrát“, ale musí si je fyzicky vytvořit. Když má být udýchaný, běhá před akcí na místě, když má přijít vztek nebo pláč, chodí do kruhu a vytváří v těle „přetlak“. Velkou výzvou pro něj bude StarDance, kde ho stresuje srovnávání s předchozími mladými vítězi. „Nejsem Oskar Hes,“ říká, ale zároveň přiznává, že vyhrát by chtěl. „Ten, kdo říká, že ne, tak samozřejmě lže,“ dodává. Důležité pro něj ale je hlavně to, aby na sebe zpětně nebyl naštvaný, že něco podcenil. V rozhovoru mluví i o připravovaném filmu Rychlý prachy s Adamem Sedlákem, který podle něj otevírá téma toxické maskulinity. „Je to pro mě silné téma v momentě, kdy vidím moje vrstevníky adorovat lidi jako Nick Fuentes nebo Andrew Tate,“ říká. Vzpomíná, jak na konzervatoři slyšel sedmnáctileté kluky mluvit o Tateovi jako o lídrovi a o tom, „že musí být minimálně čtyři holky naráz“. „Je to vlastně strašný,“ říká k tomu. Sám ale odmítá vystupovat jako vzor. Přesto připouští, že citlivost a otevřenost považuje za důležité. Mluví i o politice a atmosféře kolem České televize, kterou při návštěvách kvůli StarDance vnímá jako zvláštní a smutnou. A když dojde na režii, připouští, že je to úplně jiný typ stresu než herectví, protože u ní jde všechno za režisérem. „Když to bude blbý, tak za to může on,“ říká. Jak se vyrovnává s očekáváním, že bude další mladou hvězdou StarDance? Proč ho děsí manosféra a co podle něj dělá s kluky jeho generace? A proč se bojí, že jeho jméno Tomas Sean Pšenička může působit jako póza, i když se tak opravdu jmenuje? Pusťte si celý rozhovor.

„Ve chvíli, kdy bych byl přesvědčený, že dokážu pomoct každému, měl bych velký problém. A do dnešního dne, a doufám, že to tak bude po zbytek života, pořád zpochybňuji, jestli jsem pro to vůbec kompetentní. Protože to je podmínka, aby to člověk dělal poctivě,“ říká Jaroslav Grünwald v rozhovoru pro pořad Rada starších. 3. díl, 11.06.2026, www.RadioUniversum.cz

V bonusovém dílu Hlasů paměti o Státní bezpečnosti a jejich spolupracovnících vypráví autoři příběh Jaromíra Ulče. Od 70. let vyvíjel operace, lámal a verboval spolupracovníky StB. Nikdy, ani po sametové revoluci, ale nepochyboval o tom, že to co dělal, bylo správné. Naopak. Podle něj to byla zajímavá práce a navíc ho psychicky uspokojovalo, když z lidí dostal to, co chtěl slyšet. Poslechněte si jeho příběh.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum „Človek je pre mňa mierou všetkých vecí.“ Toto sú slová Vincenta Hložníka, maliara, grafika, ilustrátora a pedagóga, ktorému sa budeme venovať v ďalšej časti série Ikony výtvarného umenia na Slovensku, v rámci ktorej vám každý mesiac prinášame príbehy diel a kontext tvorby významných maliarov a maliarok. Tvorba Vincenta Hložníka nevznikala v bezpečnom závetrí, ďaleko od veľkých dejín. Naopak – vyrastala a bola intímne spätá s pohnutými dejinami 20. storočia. Kým staršia generácia slovenských maliarov, reprezentovaná napríklad Martinom Benkom, hľadala obraz národa, krajiny a kultúrnej identity, Hložník sa sústredil predovšetkým na človeka. Človeka zraneného, ohrozeného a zápasiaceho uprostred víru veľkých dejín. Aké umelecké vplyvy, svetové, európske či regionálne formovali mladého Vincenta Hložníka? Ako jeho tvorbu poznačila druhá svetová vojna? Ako fungoval počas komunistického režimu, Pražskej jari a následnej normalizácie? Aké miesto mala v jeho tvorbe náboženská viera? A napokon patrí Vincent Hložník medzi tých slovenských umelcov, ktorých medzinárodnú kariéru obmedzili skôr dejiny než nedostatok talentu? Tento podcast je 6. v sérii „Ikony výtvarného umenia na Slovensku“, a obrazy, o ktorých budeme dnes hovoriť, nájdete aj na mojom instagrame a tiež na účte Podcasty SME. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Ninou Gažovičovou, kunsthistoričkou, konateľkou a licitátorkou aukčnej spoločnosti SOGA. Spolu s Júliusom Barczim tiež tvorí najpopulárnejší a najpočúvanejší podcast o umení na Slovensku „Predané.“ Tento podcast vzniká vďaka podpore JUDr. Daga Vaškora, zberateľa, fanúšika histórie a fanúšika nášho podcastu. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.

Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.

Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.

Rok 2026 mal priniesť do sveta predaja jazdených automobilov niekoľko nových legislatívnych opatrení, ktoré by mali byť namierené proti bežným ľuďom - aspoň tak medializované novinky interpretovali autori príspevkov predovšetkým na sociálnych sieťach.Motoristický novinár Erik Stríž v novej epizóde podcastu od Autobazar.EU analyzuje nové a navrhované smernice a usmernenia platné pre členské krajiny Európskej únie a vyvracia mýty, ktoré sa šírili a naďalej šíria slovenským internetom.Napríklad, nie je pravda, že by od tohto roka museli mať všetky predávané ojazdené automobily, motocykle či úžitkové vozidlá platné technické kontroly zo slovenských STK alebo znalecký posudok potvrdzujúci ich spôsobilosť na prevádzku. Mýtus plynie z nepochopenia legislatívneho návrhu z minulého roka, ktorý sa však týka exportu automobilov za hranice Európskej únie.Takisto sa ukazuje ako nepravdivá informácia, že zmenou vlastníctva vozidla bude potrebné absolvovať technickú a emisnú kontrolu nanovo, alebo že pre Green Deal nebude možné opravovať staré automobily presahujúce určitý vek či trhovú hodnotu.Naopak, moderátor poukazuje na priaznivú zmenu, keď sa zahraničné technické kontroly pri dovoze vozidla budú oficiálne uznávať aj na Slovensku, a to až po dobu šiestich mesiacov. Pri riadne dovezenom a kontrolovanom vozidle teda nebude potrebné, aby okamžite absolvovalo slovenskú technickú a emisnú kontrolu, ak v krajine pôvodu platí tá tamojšia.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Na výletnej lodi MV Hondius sa objavilo podozrenie na zriedkavý prenos hantavírusu z človeka na človeka, čo vyvolalo obavy aj množstvo dezinformácií na sociálnych sieťach. Aký nebezpečný je hantavírus v skutočnosti, čo o ňom vieme a prečo odborníci zatiaľ nehovoria o scenári podobnom covidu? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a virológom Borisom Klempom, vedcom pôsobiacim v SAV a na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila, že pri príležitosti druhého výročia atentátu na premiéra Roberta Fica sa opäť šíria obvinenia, že útočník bol nejakým spôsobom prepojený na stranu Demokrati. Objavujú sa aj autoritatívne formulované tvrdenia, že takéto prepojenie potvrdil súd. „To však nie je pravda. Naopak, rozsudok Špecializovaného trestného súdu aj rozsudok Najvyššieho súdu potvrdili, že Cintula konal sám, a nespomínali žiadne takéto prepojenia na žiadnych iných aktérov,“ uviedla Frankovská.V kontexte hantavírusu Frankovská upozornila, že na sociálnych sieťach sa objavujú tvrdenia, podľa ktorých hantavírus nie je taký nebezpečný a ide o nástroj, aby opäť vznikla svetová pandémia a niekto nás mohol znovu kontrolovať. „Táto obava, že môže opäť vzniknúť nejaká pandémia, je určite pochopiteľná. Čo už však nie je pravdivé, sú ďalšie spôsoby, akými sa to snažia dokazovať – napríklad tvrdenia, že vírus v skutočnosti unikol z laboratória, alebo že už existujú testovacie centrá vo Švajčiarsku na hantavírus,“ povedala Frankovská. Doplnila, že v Európe ani v Amerike nemáme schválené vakcíny na hantavírus ani takéto testovacie centrá.V druhej časti podcastu vedec Boris Klempa vysvetlil, že hantavírusy sú pomerne veľká skupina vírusov, v rámci ktorej rozlišujeme veľa konkrétnych vírusových druhov. Ide podľa neho typicky o vírusy prenášané hlodavcami. Len niektoré z týchto vírusov, ak sa náhodne dostanú do človeka, vedia spôsobiť závažné ľudské ochorenia.„Pravdepodobnosť, že by hantavírus spôsobil pandémiu, je veľmi nízka. Vo všeobecnosti sa hantavírusy považujú za také, že sa vôbec neprenášajú z človeka na človeka. To sa týka všetkých, ktoré sa nachádzajú v Európe a v Ázii. V podstate jediný hantavírus, pri ktorom bolo jednoznačne zdokumentované, že sa môže prenášať z človeka na človeka, je juhoamerický Andes vírus. A to je presne ten, čo sa zhodou nešťastných náhod ocitol práve na tej výletnej lodi,“ vysvetlil Klempa.Podľa Klempu je Andes vírus jediným hantavírusom, pri ktorom dochádza k šíreniu z človeka na človeka. Zdôraznil však, že aj v tomto prípade je šírenie veľmi málo účinné a vyžaduje si pomerne blízky a dlhodobý kontakt. „Riziko, že by došlo k nekontrolovateľnému šíreniu, je vlastne veľmi nízke,“ dodal.Z doteraz zdokumentovaných prípadov, ktoré boli doposiaľ len v Argentíne a Čile, podľa Klempu jednoznačne vyplýva, že najväčším rizikovým faktorom je zdieľanie spoločnej domácnosti alebo spoločného lôžka.

Myslíte si, že obezita je ten najväčší akútny problém? Podľa Michala Páleníka je z krátkodobého hľadiska oveľa nebezpečnejšia podvýživa a nedostatok živín. Obezita je tichý zabijak – spočiatku nebolí a jej devastačné účinky na srdce či cievy sa môžu prejaviť až o 20 rokov. Naopak, pri poruchách príjmu potravy, ako sú anorexia či bulímia, ide o bezprostredné ohrozenie života. Zistite viac o týchto nebezpečných extrémoch v najnovšej epizóde Predtréningovky!

Dnešní speciální rozhovor je o kreativitě, vztazích, traumatu i dospívání, ale bez pózy člověka, který už všechno pochopil. Naopak. A o to je přesnější.Mluvíme o tom, proč kreativita není něco, co musíš získat, ale něco, co v sobě přestaneš brzdit. Proč je někdy zdravější selhat rychleji, protože chyba není opak procesu, ale jeho součást. A proč je lepší, když u kormidla není strach z ponížení, ale zvědavost a chuť učit se. Chili mluví o štěstí ne jako o cíli, ale jako o vedlejším produktu toho, že jsi něčemu nebo někomu opravdu k užitku. A právě tím se tenhle díl odlišuje od běžného self help obsahu. Není o tom, jak být víc zajímavý. Je o tom, jak být víc pravdivý, víc užitečný a možná i víc lidský.Partneři epizody:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials Aktin.cz/bwa pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials Aktin.cz/bwa⁠ Codex LabsKvalitní mikrobiom friendly péče o vaše zdraví a kůži. Jsou evidence based a založila je skvělá vědkyně Barbara Paldus. Zadej kód bwa20 pro 20% SLEVU!Minutáž:00:00 Úvod a představení Chili Ta Thuy04:08 Kdybys byla jídlo, co bys byla?05:34 Kontroverze jménem koriandr09:17 Kreativita jako řemeslo, nikoliv jen talent11:37 Proces učení se novým věcem a síla komunity13:55 Strach jako kormidlo a přijetí vlastního selhání19:41 Sebevědomí jako vědomí si sebe sama21:49 Disciplína jako prostředí pro svobodnou tvorbu24:16 Jak vypadá proces inspirace a "kradení" nápadů27:32 Síla neintuitivních kombinací a unikátní styl30:33 Perfekcionismus jako vrah autenticity31:49 Ukočírování ega a uvědomění si vlastní nedůležitostiPřechod do VIP- Smysluplnost jako vedlejší produkt užitečnosti- Fascinace vztahy a dynamika moderního randění- Integrace traumat a přijetí vlastní křehkosti- Vliv mužského potu na ženský nervový systém- Proč nemusíme léčit každou bolístku- Soucit jako výsledek vnitřní práce- Meditace jako nástroj pro pozorování vnitřního prostředí- Sebeláska jako přijetí stinných stránek- Jak si dobrovolně vytvářet překážky skrze fyzično- Závěrečná myšlenka

Rozhodující volební souboj svedou v nedělních volbách v Maďarsku stávající předseda vlády a šéf strany Fidesz Viktor Orbán a kandidát opoziční strany Tisza Péter Magyar. Orbán v kampani sází na téma národovectví a voliče straší Ukrajinou a Bruselem. Naopak dobré vztahy pěstuje jeho vláda s Moskvou, jak ukazují nahrávky maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjartoa a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova. Jak to vypadá ve vesnici, kde Orbán vyrůstal? A co o stávajícím premiérovi říkají jeho příznivci?Poslechněte si druhou epizodu podcastu 5:59 o maďarských volbách, ve které středoevropský reportér Seznam Zpráv Filip Harzer vysvětluje, jak fungue systém, který premiér za 16 let své vlády vytvořil.Článek a další informace k epizodě o Viktoru Orbánovi najdete zde. První díl dvoudílné minisérie o jeho protivníkovi Péteru Magyarovi pak najdete na webu Seznam Zprávy, stejně jako články o maďarských volbách, kde Filip Harzer popsal své cesty po Budapešti i maďarském venkově.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rozhodující volební souboj svedou v nedělních volbách v Maďarsku stávající předseda vlády a šéf strany Fidesz Viktor Orbán a kandidát opoziční strany Tisza Péter Magyar. Orbán v kampani sází na téma národovectví a voliče straší Ukrajinou a Bruselem. Naopak dobré vztahy pěstuje jeho vláda s Moskvou, jak ukazují nahrávky maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjartoa a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova. Jak to vypadá ve vesnici, kde Orbán vyrůstal? A co o stávajícím premiérovi říkají jeho příznivci? Poslechněte si druhou epizodu podcastu 5:59 o maďarských volbách, ve které středoevropský reportér Seznam Zpráv Filip Harzer vysvětluje, jak fungue systém, který premiér za 16 let své vlády vytvořil. Článek a další informace k epizodě o Viktoru Orbánovi najdete zde. První díl dvoudílné minisérie o jeho protivníkovi Péteru Magyarovi pak najdete na webu Seznam Zprávy, stejně jako články o maďarských volbách, kde Filip Harzer popsal své cesty po Budapešti i maďarském venkově. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz