Podcasts about naopak

Ženy XYZ #12: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata .Začíná podzimní semestr na vysokých školách a společně s vrcholící předvolební kampaní to znamená další kolo debaty o tom, kdo studuje na tuzemských univerzitách a k čemu nám to bude. Vedle dlouhotrvajícího ohrnování nosem nad humanitními a společenskovědními obory, které jsou v podání populistických a antisystémových stran zbytečné, se stále větší pozornost věnuje poměru studentů a studentek. Na vysokých školách totiž studuje stále více mladých žen, a to i v oborech, kde to dříve nebylo tolik zvykem. Podle údajů MŠMT z letošního ledna tvoří studentky více než 70 procent studentů oborů zdravotní a sociální péče a te podle mnoha politiků i zdravotnických profesionálů problém, který bude jen dále narůstat. Proč to problém být nemusí, ale naopak to může být šance na lépe fungující zdravotnictví a pružnější trh práce ve dvanáctém díle podcastu Ženy XYZ probírají Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.

Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů v Evropě. Přitom sociologické průzkumy uskutečněné v 21. století ukazují, že za jednoznačné ateisty se označuje sotva 15 % české populace. A zhruba třetina si není svým ateismem jistá. Naopak 39 % Čechů v nějakého ducha či vyšší sílu věří. Tím něčím mohou být transcendentní osoby či síly, nějaká forma posmrtného života - čili reinkarnace, zázraky, horoskopy, amulety apod. Z hlediska zájmu o astrologii a léčitelství patříme dokonce mezi nejreligióznější národy v celém euroatlantickém prostoru. Češi, ačkoli se nehlásí k žádné církvi, jsou tedy dost pověrčiví. Potvrzují proto teorii, podle které národ, který nevěří ničemu, uvěří všemu.Český ateismus, který se zrodil v 19. století, je ve skutečnosti spíše antiklerikalismus. V 19. století vedli buditelé pokrokářský boj proti habsburské alianci trůnu a oltáře, Tomáš Garrigue Masaryk, který byl hluboce věřící člověk, ale nesnášel katolickou církev, byl pro mnoho Čechů vzorem a materiální komunistická víra destruující instituce a občanskou společnost odpor k církvím dokonala.

Studentské volby přinesly několik šokujících zjištění. Mladí lidé od 15 let na zúčastněných školách volili úplně opačně, než bude nejspíše za necelé dva týdny volit celek populace. Suverénně u nich vyhrály strany současné vládní koalice. S výsledky kolem dvaceti procent se za sebou seřadilo Spolu, Piráti a STAN. Dvanáct procent získali Motoristé. Naopak strany, které za dva týdny patrně vytvoří vítězný blok a ovládnou Česko, zcela propadly. Babišovo ANO bylo pod deseti procenty a SPD se Stačilo! nedosáhly ani na tři procenta.V podcastu Generační konflikt rozebíráme, proč si studenti o politice myslí to, co si myslí, a proč u nich populisté zcela propadají. Zabýváme se ale také tím, co je důvodem totálně rozdílných politických postojů gymnazistů a učňů a jakou budoucnost mladí lidé vlastně chtějí. To vše se šéfem projektu Jeden svět na školách Karlem Strachotou a studentkou Adinou Frantzen, která organizovala studentské volby na pražském Gymnáziu Jana Patočky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.

Máme pro vás něco na zpestření jídelníčku, protože tématem naší radioporadny je kvašená zelenina a také rady a doporučení, jak si ji připravit. Naším hostem je Jan Kysela z firmy Kyselove.cz. Na jejich webových stránkách si také můžete přečíst příběh, jak jste se k tomuto oboru potravinářství vlastně dostal.

Dnes sa začína filmový festival Cinematik v Piešťanoch. Prináša viacero nových filmov, o ktorých sa bude veľa hovoriť. Otvára ho nový slovenský film Otec v hlavnej úlohe v Milanom Ondríkom. Ide o jeho životnú úlohu?Jedným z najvýraznejších filmov je Veľký vlastenecký výlet, v ktorom českí tvorcovia zobrali na Ukrajinu skupinu ľudí, ktorí sami seba nazývajú „dezolátmi“, aby im ukázali, že vojna je naozaj realita. Slovenskú premiéru bude mať aj film Radšej zošalieť v divočine, ktorý nedávno vyhral filmový festival v Karlových Varoch, čo sa ešte doteraz žiadnemu slovenskému dokumentu nepodarilo. Ukazuje dvojicu bratov, ktorí žijú na samote so zvieratami, veľmi alternatívnym spôsobom života.Spoluorganizátor festivalu Peter Konečný hovorí, že polovica z festivalových filmov sa vôbec nedostane do kín a dajú sa vidieť iba teraz v Piešťanoch. Naopak hitom zrejme bude film Sirat o hľadaní strateného človeka na technopárty v marockej púšti. Originálny je aj nemecký film Pohľad do slnka, kde sa filmom prelínajú rôzne časové pásma v jednom dome. Ide o výber toho najlepšieho zo svetových filmových festivalov najvyššej úrovne. Svoje nové filmy navyše predstavia aj známi slovenskí tvorcovia ako Zuzana Piussi, Pavol Barabáš a Dušan Trančík.V akom stave je slovenský film a môže ho zničiť súčasný útok na kultúru?Rozhovor s Petrom Konečným nahrával Peter Hanák.

Konzervativní pohled na svět je vlastní koalici Spolu i ostřejší pravici v podobě SPD či Motoristů. Zaklíná se jím ale i „catch-all party“, za níž se prohlašuje hnutí ANO, ba dokonce též hnutí Stačilo!, které na kandidátky přizvalo levicové sociální demokraty a komunisty. Ve světě, v němž kvete tradicionalismus, národovectví a neomalený trumpismus, nejde o žádný zvláštní výkyv. Naopak je s podivem, že se v Česku daří i stranám upřednostňujícím liberální hodnoty.

Dnes sa začína filmový festival Cinematik v Piešťanoch. Prináša viacero nových filmov, o ktorých sa bude veľa hovoriť. Otvára ho nový slovenský film Otec v hlavnej úlohe v Milanom Ondríkom. Ide o jeho životnú úlohu?Jedným z najvýraznejších filmov je Veľký vlastenecký výlet, v ktorom českí tvorcovia zobrali na Ukrajinu skupinu ľudí, ktorí sami seba nazývajú „dezolátmi“, aby im ukázali, že vojna je naozaj realita. Slovenskú premiéru bude mať aj film Radšej zošalieť v divočine, ktorý nedávno vyhral filmový festival v Karlových Varoch, čo sa ešte doteraz žiadnemu slovenskému dokumentu nepodarilo. Ukazuje dvojicu bratov, ktorí žijú na samote so zvieratami, veľmi alternatívnym spôsobom života.Spoluorganizátor festivalu Peter Konečný hovorí, že polovica z festivalových filmov sa vôbec nedostane do kín a dajú sa vidieť iba teraz v Piešťanoch. Naopak hitom zrejme bude film Sirat o hľadaní strateného človeka na technopárty v marockej púšti. Originálny je aj nemecký film Pohľad do slnka, kde sa filmom prelínajú rôzne časové pásma v jednom dome. Ide o výber toho najlepšieho zo svetových filmových festivalov najvyššej úrovne. Svoje nové filmy navyše predstavia aj známi slovenskí tvorcovia ako Zuzana Piussi, Pavol Barabáš a Dušan Trančík.V akom stave je slovenský film a môže ho zničiť súčasný útok na kultúru?Rozhovor s Petrom Konečným nahrával Peter Hanák.

Jak její profesi vnímají doma? „Rodiče měli nápad, že mě zavřou v pokoji nebo přivážou k topení,“ vzpomíná novinářka, která působí na Ukrajině a pokrývala i demonstrace v Minsku, Kurdistán nebo Bělorusko. „Rodiče uklidňuje, že je tam se mnou můj partner Honza, kameraman. Mezi ním a tátou je obrovská důvěra.“ V Blízkých setkáních Terezy Kostkové mluvila i o náladách na Ukrajině nebo o tom, jak se zpravodajům žije v polních podmínkách. Sama cítí, že ji tato zkušenost změnila.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak její profesi vnímají doma? „Rodiče měli nápad, že mě zavřou v pokoji nebo přivážou k topení,“ vzpomíná novinářka, která působí na Ukrajině a pokrývala i demonstrace v Minsku, Kurdistán nebo Bělorusko. „Rodiče uklidňuje, že je tam se mnou můj partner Honza, kameraman. Mezi ním a tátou je obrovská důvěra.“ V Blízkých setkáních Terezy Kostkové mluvila i o náladách na Ukrajině nebo o tom, jak se zpravodajům žije v polních podmínkách. Sama cítí, že ji tato zkušenost změnila.

Konzervativní pohled na svět je vlastní koalici Spolu i ostřejší pravici v podobě SPD či Motoristů. Zaklíná se jím ale i „catch-all party“, za níž se prohlašuje hnutí ANO, ba dokonce též hnutí Stačilo!, které na kandidátky přizvalo levicové sociální demokraty a komunisty. Ve světě, v němž kvete tradicionalismus, národovectví a neomalený trumpismus, nejde o žádný zvláštní výkyv. Naopak je s podivem, že se v Česku daří i stranám upřednostňujícím liberální hodnoty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Captain obvious“ neboli nic nečekaného – tak hodnotí aktuální předvolební kampaň politických stran bývalý marketér hnutí ANO, Marek Prchal. Ke koalici Spolu dodává: Je to jako letní odpolední spánek, ze kterého vás probudí výkřik, že teď jde o všechno, ale pak zase usnete. Kampaň hnutí ANO překvapivě příliš nesleduje a nemrzí ho ani nedávná kritika jeho práce z úst Andreje Babiše. Naopak, při nedávném útoku holí měl o něj, jak řekl, až překvapivě strach. Marketér Marek Prchal byl hostem PoliTalku.

Podcast Evropa zblízka je po letní pauze zpět! A to hned s předvolební minisérií. V Česku proběhnou 3. a 4. října parlamentní volby a my v následujících pátečních zářijových epizodách z různých úhlů pohledu probereme, jakou roli v nich hraje Evropská unie.  V této epizodě to bude sociologický pohled, a to s Terezou Krudencovou, analytičkou projektu České zájmy v Evropské unii, na kterém se podílí mimo jiné agentura STEM. 

Jeden z mnoha předvolebních klipů Pirátů ukazuje objímající se pár mladých lidí, kteří plánují strávit spolu noc na pokoji jednoho z nich. Jakmile však otevřou dveře od pokoje, vybafne na ně Zdeněk Hřib: „To je vopruz, co, když nemáte soukromí?“ V pokoji je s ním ještě pražská lídryně Olga Richterová. Žádné soukromí se tedy pro mladý pár nekoná.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké tituly prodávaly a nakupovaly investorské hvězdy? Teď už to víme. Velké americké fondy musely před dvěma týdny podle zákona nahlásit změny ve svých portfoliích. Zatřásli jimi - kvůli turbulentní celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa - docela dost. Po výplachu trhů následoval růst.„Byli aktivní spíše nadprůměrně a spíše dokupovali, než otevírali nové pozice. Ale i to otevírání nových pozic tam bylo,“ hodnotí změny v portfoliích akciová analytička Anna Píchová z One Family Office, která spravuje majetek společnosti Havel & Partners.Nejnakupovanějšími tituly byly akcie konglomerátu Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, internetového obchodu Amazon a americké zdravotní pojišťovny United Health Group. Přikupovaly se i velké technologické firmy jako Amazon, Alphabet, Meta, Nvidia a Apple. Naopak akcie Microsoftu investoři spíše prodávali.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Podovolenkový návrat do práce, do školy a do sivej každodennosti môže spôsobovať úzkostné pocity. V skutočnosti je rutina oveľa zdravšia, než si myslíme.

V šesti letech ho o řadu let starší „kamarád“ odvedl do sklepa a zneužil. S traumatem a určitou křivdou, protože se nedočkal ani opory od svých nejbližších, že potýkal řadu let. Před dvěma měsíci vydal novinář, dokumentarista a aktivista Lukáš Houdek knihu Mlčení, která obsahuje velmi otevřené rozhovory s pedofily a jejich blízkými. Nejde ale o žádnou honbu na čarodějnice. Naopak. Houdek se snaží čtenářům přiblížit, jak těžké je se narodit právě s touto sexuální orientací.

Jeden tréner nad priepasťou, druhý si opäť neudržal nervy a explodoval. Víkendové 5. kolo slovenskej futbalovej Niké ligy prinieslo opäť množstvo zaujímavého vrátane veľkého konca ligovej legendy v Michalovciach. Viac sa dozviete v podcaste Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.Najvyššia futbalová liga na Slovensku mala počas víkendu na programe kompletné víkendové 5. kolo, ktoré fanúšikom prinieslo množstvo zaujímavostí. Pozitívnych, ale aj tých negatívnych. Či už to bolo domáce prostredie Spartaka Trnava v Zlatých Moravciach, výborná forma Michala Faška z MŠK Žilina, krásne góly v Dunajskej Strede, alebo futbalový sviatok v Michalovciach.Ale ani v tomto kole sme sa nedočkali prvých bodov pre KFC Komárno a MFK Ružomberok, kde už český tréner Ondřej Smetana balansuje nad priepasťou. Naopak, jeho kolega z majstrovského Slovana Bratislava Vladimír Weiss st. videl červenú kartu po zápase v pohárovej Európe aj na domácej scéne.Aj o tom sa futbalový redaktor Ján Jasenka porozprával s odborníkom a niekdajším asistentom v slovenskej futbalovej reprezentácii Otom Brunegrafom v 49. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.

V první polovině roku 2025 vzrostl obrat českých e-shopů na platformě Shoptet meziročně o 16 % na přibližně 42 miliard korun, počet objednávek stoupl o 12 % a průměrná hodnota objednávky o 4 %. Nejvýkonnějšími segmenty podle obratu byly „dům a zahrada“, „jídlo a potraviny“ a „oblečení a doplňky“. Nejrychleji rostly menší segmenty jako „počítače a hry“, „sběratelství“ a „služby“, které zároveň zaznamenaly i největší přírůstky nových e-shopů. Naopak propad zaznamenaly například stavební materiály, starožitnosti a realitní služby. Celkově data ukazují na stabilní růst české e-commerce napříč klíčovými ukazateli. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Jeden tréner nad priepasťou, druhý si opäť neudržal nervy a explodoval. Víkendové 5. kolo slovenskej futbalovej Niké ligy prinieslo opäť množstvo zaujímavého vrátane veľkého konca ligovej legendy v Michalovciach. Viac sa dozviete v podcaste Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.Najvyššia futbalová liga na Slovensku mala počas víkendu na programe kompletné víkendové 5. kolo, ktoré fanúšikom prinieslo množstvo zaujímavostí. Pozitívnych, ale aj tých negatívnych. Či už to bolo domáce prostredie Spartaka Trnava v Zlatých Moravciach, výborná forma Michala Faška z MŠK Žilina, krásne góly v Dunajskej Strede, alebo futbalový sviatok v Michalovciach.Ale ani v tomto kole sme sa nedočkali prvých bodov pre KFC Komárno a MFK Ružomberok, kde už český tréner Ondřej Smetana balansuje nad priepasťou. Naopak, jeho kolega z majstrovského Slovana Bratislava Vladimír Weiss st. videl červenú kartu po zápase v pohárovej Európe aj na domácej scéne.Aj o tom sa futbalový redaktor Ján Jasenka porozprával s odborníkom a niekdajším asistentom v slovenskej futbalovej reprezentácii Otom Brunegrafom v 49. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.

Devadesátá léta minulého století bývají leckdy pejorativně nazývaná „devadesátky“. Souvisí to s velmi zjednodušeným hodnocením, že se mohlo takřka cokoliv. Zásadní změny zasáhly nejen společnost, ale i policii a na scéně se objevily zcela nové metody zločinů. Naopak zůstaly staré vazby směrem do kruhů veksláků či estébáků, kteří se přesunuli do jiných sfér života. Jak pohlížet právě na toto období? Jak to bylo doopravdy přináší tři skutečné příběhy.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naši předci nebyli vůči Slovákům zdaleka tak otevření, jako my dnes. Jazykově jsme si byli odedávna blízcí, nakonec Dobrovský bral Slováky jen jako český dialekt – něco jako Moravany. To ovšem změnila jazyková odluka v roce 1843, kdy Ludovít Štúr a Jozef Hurban odmítli biblickou češtinu, kterou prosazovali evangelíci. Rakousko-Uherské vyrovnání pak výrazně oddělilo Čechy od Slováků, protože vznikly dva téměř samostatné státy. Spojovala je jen společná zahraniční politika a armáda. Hospodářské vyrovnání obou částí monarchie nastalo každých 10 let. Celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem způsobovala, že nevznikl ani česko-moravsko-slovenský trh. O vzájemné izolovanosti svědčí i to, že v Martině třeba nevěděli nic o událostech 28.října 1918, protože se nesměly dovážet noviny. Sblížení Čechů a Slováků a vytvoření společného československého státu v roce 1918 bylo pak výsledkem tlaku dohodových mocností, které po takzvané Sixtově aféře začaly preferovat vznik národních států. V novém samostatném státě ale hráli Češi jednoznačně dominantní roli, zatímco Slováci se s nadvládou Čechů nikdy nesmířili. Nakonec se ale role obrátili, když si Češi zvolili Slováka – navíc se značně problematickou minulostí – za svého vládce.

Rokovania o zozname konsolidačných opatrení sa blížia do finále, aspoň to tvrdí minister financií Ladislav Kamenický. Skeptickí sú ale sociálni partneri. Napriek tomu, že vláda chce o nich rokovať najneskôr budúci týždeň, žiadne konkrétne opatrenie zatiaľ nevideli. Naopak posielajú vláde vlastný návrh. Práve o tejto téme sa v dnešných Ekonomických Analýzach 24 rozprával moderátor Lukáš Dzivý s viceprezidentom Republikovej únie zamestnávateľov Jozefom Špirkom a výkonným riaditeľom Klubu 500 Tiborom Gregorom.

V srpnu žijí Italové hlavní turistickou sezonou. A pro většinu z nich to znamená naplnit heslo „tutti al mare“, neboli „všichni k moři“. Tradičně proto hlavně okolo poloviny srpna praskají italské pláže ve švech. Jenomže letos tomu tak není. Naopak, v italských médiích a hlavně na sociálních sítích se šíří jiné slovo, a sice krize.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bouře na Univerzitě Karlově. Kvůli vyhazovu jednoho z děkanů musela přijet policie, záchranka i hasiči. Spor ale nekončí. Naopak – vyostřuje se. A navíc univerzitu čeká brzy volba nového rektora. Podrobnosti ví a poví Prokop Vodrážka, redaktor Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zamračené nebe, časté přeháňky a chladno. Počasí ovlivňuje návštěvnost turistických cílů na Šumavě.

V najnovšej epizóde hokejového podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk sa diváci môžu tešiť na exkluzívny rozhovor s Martinom Dendisom, trénerom slovenskej hokejovej reprezentácie do 18 rokov, ktorá v posledných rokoch pravidelne dosahuje na MS v hokeji pozoruhodné výsledky.Martin Dendis, mladý a ambiciózny tréner, ktorý sa vrátil na Slovensko po 10 rokoch v zahraničí (9 vo Švédsku a rok vo Fínsku), otvorene hovoril o tom, čo sa skrýva za tromi po sebe nasledujúcimi štvrtými miestami našej „osemnástky” na MS v hokeji tento vekovej kategórie. Zmienil sa o dôležitosti vytvárania správneho kolektívu, o disciplíne, ktorú s kolegami od mladých hráčov vyžaduje, ale aj o kvalitách, ktoré vidí v slovenských hokejistoch.V podcaste sa dotkol aj očakávaní pred nadchádzajúcim Hlinka Gretzky Cupom a domácim svetovým šampionátom, ktorý čaká jeho zverencov v nasledujúcej sezóne. Diváci sa dozvedia, prečo Martin Dendis považuje turnaje za „checkpointy” v príprave, nie za konečný cieľ, a prečo je pre neho dôležitejšie, aby hráči odovzdali maximum, než samotný výsledok.„U nás je to veľmi prísne. Nerobíme kompromisy ani žiadne výnimky. A radšej zoberieme trošku slabšieho hokejistu, ale výborného človeka ako naopak,” uviedol Martin Dendis v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk.Zaujímavé sú jeho postrehy o rozdieloch v mentalite medzi slovenskými a švédskymi mladými hokejistami, či o tom, ako vníma nedávny draft NHL a jeho vplyv na mladých hráčov. Martin Dendis vysvetlil, prečo sa nenechá pri skladaní nominácie ovplyvňovať rodičmi, ani agentmi a ako sa snaží vštepovať mladým hokejistom správne hodnoty.Na záver v rýchlych otázkach odhalil, ktorého súčasného hráča NHL by najradšej trénoval vo svojej „osemnástke”, a odhalil svoj najväčší kariérny sen - získať medailu pre Slovensko na majstrovstvách sveta.

Výsadba stromů podél dopravně rušných silnic ve městě může paradoxně zhoršit životní prostředí v okolí. Ukazují to první výsledky zkoumání vlivu větru na rozptyl automobilových plynů v pražské Legerově ulici, kterou denně projíždějí tisíce aut. Odborníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd nejprve vytvořili 3D model jedné z nejvytíženějších českých ulic. A v aerodynamickém tunelu teď zjišťují, kam automobilové zplodiny odnesou různé směry větru.

Evropská komise představila návrh rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. Radovat se podle serveru Politico může obrana. Naopak uskromnit se musí zemědělci, méně peněz půjde podle Politica i na ochranu přírody. „Pokud to takto zůstane, poražena bude nejen příroda, ale my všichni,“ upozorňuje v Pro a proti Jan Freidinger ze Světového fondu na ochranu přírody. „Máme tady válku,“ namítá Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vraj až šesťkrát blokoval 18. balík sankcií Európskej komisie voči Rusku, kým nedostal písomné záruky bezpečnosti v prípade, ak plánovaný koniec toku ruského plynu do Európy bude pre Slovensko predstavovať ohrozenie. Robert Fico koniec ruského plynu opakovane nazýva nevídanou hrozbou a politickým rozhodnutím komisie, o potrebe energetickej bezpečnosti a odpútania sa od agresora už ale nehovorí nič. Podľa energo analytika Radovana Potočára komisia síce v niektorých oblastiach, ktoré Ficovi garantovala, môže čo-to urobiť, nateraz sa však nedá hovoriť o žiadnej relevantnej legislatíve. Ak by nakoniec došlo aj na ňu, potrvá podľa neho mesiace, kým bude prijatá. „Navyše, ak sa pozrieme len na ceny plynu, pri ktorých sa hovorí o strope, nikto nemá burzu kompletne v rukách. Jediný príklad z roku 2022, kedy bol na čas zavedený cenový strop, nikdy nebol využitý a dnes už de facto neexistuje. Aj teraz bude teda riešenie závisieť od jeho konkrétneho nastavenia,“ objasňuje analytik. Opäť sa pritom hovorí aj o možnosti využiť na kompenzáciu vysokých cien energií (ak k nim dôjde) časť prostriedkov z eurofondov, čo podľa Potočára predstavuje opakovanie chyby z minulosti - ich nehospodárne využitie. „Zase sme v situácii, kedy peniaze nepoužijeme na nič užitočné, iba ich opäť prejeme, respektíve doslova spálime v kotloch,“ približuje. Naopak, využiť by sa podľa neho mali skôr na preventívne opatrenia, ktoré dokážu viesť k zníženiu spotreby plynu, či už v domácnostiach alebo v prípade podnikov. Je ale situácia Slovenska v prípade stopnutia ruského plynu naozaj taká bezútešná, a ak áno, prečo sme jediní, čo sa stavajú na zadné a Česi či Rakúšania nemajú s rozhodnutím komisie žiaden problém? A vôbec, aké záruky si to Fico vyloboval? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá energo analytik Radovan Potočár. ​V rozhovore sa dozviete: 1:35 Ako má phase-out ruského plynu vyzerať. 4:10 Pravdepodobnosť, že nastane krízová situácia. 9:56 Prečo Merz hovorí, že máme problém? 14:54 Vie komisia poskytnúť Slovensku garancie? 16:40 Kto rozhoduje o výške prepravných poplatkov?​​​ 18:44 Využitie eurofondov na kompenzáciu cien energií. 22:35 Ako si Gazprom plní svoje záväzky voči nám. 26:15 Má Slovensko dosť alternatív k ruskému plynu? 30:45 Čo spôsobia Trumpove sekundárne clá. 33:02 18. balík protiruských sankcií. 35:25 Adresná energopomoc. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Analytik Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster hovorí, že dôvodov je hneď niekoľko. „Nemecká ekonomika stagnuje, možno bude aj v recesii. Zároveň sa ani našim ostatným zahraničným partnerom nedarí tak, ako sme čakali ešte pred niekoľkými mesiacmi,“ vysvetľuje. Problémom je aj predpoklad nižšieho výberu spotrebných daní, najmä pokiaľ ide o transakčnú daň. Podľa Šustra nie je vhodná pre ekonomiku nášho typu a zároveň má stále výrazné nedostatky. „V kombinácii s vyššou DPH takisto vedie k tomu, že zdaňovanie výroby a predaja je na Slovensku extrémne vysoké,“ objasňuje analytik. Koalícia však aj napriek tomu hovorí o zvyšovaní trinástych dôchodkov a o vyšších platoch pre učiteľov. Naopak, debaty o škrtoch na strane výdavkov tento rok či do budúcna nepočuť vôbec. Len samotný dôchodkový systém je podľa Šustra neudržateľný. „Treba ho dotovať zo štátneho rozpočtu tromi miliardami ročne a bude to ďalej stúpať. Iba trináste dôchodky vyjdú tento rok na deväťsto miliónov eur a máme tu ďalšie sociálne dávky, ktoré pribudli za posledných desať rokov,“ približuje. Sociálna poisťovňa tak podľa neho vytvára už takmer polovicu zo skoro sedemmiliardového deficitu. Čo je teda pravdy na tom, že na budúci rok bude treba šetriť ešte viac, než sa plánovalo, čo dávky ako trináste dôchodky spôsobujú dnes a do budúcna, či štát siahne na II. pilier, alebo na niektoré zo sociálnych dávok a čo sa stane, ak sa dlh nepodarí stlačiť dolu? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá analytik Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. (Oprava: Vo videu zaznie, že podľa odhadu RRZ ekonomika tento rok porastie o 3 až 4 percentuálne body menej než sa očakávalo v októbri 2024. Správne má byť o 0,3 až 0,4 percentuálne body.) *Časť je reprízou z 27. februára 2025. ​V rozhovore sa dozviete: 1:11 Prečo štát vyberie na daniach menej. 5:30 Kedy uvidíme, koľko štát vybral na DPH. 10:57 Prečo neplníme plány vlády na šetrenie. 14:52 Dosahy vyšších trinástych dôchodkov. 21:34 Ako sa dôchodky zvyšujú.​​​ 24:12 Správne nastavenie dôchodkov. 30:34 Ako sa pripraviť na dôchodok. 33:07 Aké veľké šetrenie nás o rok čaká. 39:30 Kde vláda bude šetriť. 45:34 Siahne vláda na II. pilier? 48:49 II. pilier a štátne investičné projekty 52:09 Čo ak štát nezačne šetriť? – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Lukáš Hrošovský má vzácnu chorobu, na ktorú potrebuje liek za 354 tisíc eur ročne. Poisťovňa mu ho odmietla zaplatiť, a tak vyzbieral peniaze na internete - zatiaľ na rok kvalitného života. Hovoril aj s ministrom zdravotníctva Kamilom Šaškom, ktorý mu povedal, že pre neho zle spáva, no zatiaľ mu nepomohol. Naopak, navrhol o polovicu škrtnúť sumu, ktorú je štát ochotný investovať do záchrany života.V podcaste s Lukášom Hrošovským sa dozviete:– od 1. minúty – že ak nebude mať drahé lieky, zomrie zrejme vo veku 37 rokov;– po 2:00 – ako vyzbieral viac ako 300 tisíc eur;– od 3:00 – ako mu VŠZP odôvodnila, že mu nepreplatia liek;– po 4:00 – čo hovorí na argument, že financovanie jeho lieku ohrozuje systém;– od 6:00 – že minister Šaško navrhol o polovicu znížiť sumu, ktorú štát platí za pridaný rok života;– pred 7:00 – prečo na Slovensko nebudú prichádzať nové lieky, a to ani na rakovinu;– po 8:30 – že ak by sme vystúpili z EÚ, tie lieky by sme nemali vôbec;– od 11:20 – že minister pripravil šetrenie na pacientoch;– po 12:00 – o čom hovoril s ministrom Šaškom a čo splnil z toho, čo sľúbil;– od 14:10 – že kým politici sľubujú, jemu plynie čas;– po 16:30 – že liek, na ktorý sa mu vyzbierali ľudia, ho postavil z vozíka bez chodítka;– od 18:20 – ako by mu peniaze z osláv na Devíne zachránili život na 2 roky;– po 19:30 – či nechcel zmeniť zdravotnú poisťovňu, keď mu VŠZP opakovane neschvália liečbu;– od 20:30 – že lekári niekedy vopred vedia, že výnimkový liek poisťovňa zamietne;– po 22:30 – že ak by bol občanom Nemecka, liek by mal už od minulého roka a jeho stav by bol lepší;– od 23:50 – že jeho prípad hovorí o tom, ako na Slovensku ide politikom iba o peniaze;– po 25:00 – čo ho motivuje nahrávať na siete kritické a vtipné videá;– od 29:00 – či slovenskí vozíčkari sedia uväznení doma v byte, lebo nič nie je bezbariérové;– po 29:40 – že niektorí čakajú na schválenie zdravotníckych pomôcok až do smrti;– od 30:50 – ako sú na tom služby pre ľudí so znevýhodnením;– po 31:20 – že úradníčka riešila, čo postuje na sociálne siete;– od 32:00 – ako ani úradníci na to určení nemajú pochopenie voči odkázaným ľuďom;– po 33:00 – že človek, ktorý si ide vybaviť vozík, sa ani nedostane na úrad, lebo nie je bezbariérový;– po 33:40 – či ešte zbiera peniaze na liek, a ako mu môžete pomôcť.

Lukáš Hrošovský má vzácnu chorobu, na ktorú potrebuje liek za 354 tisíc eur ročne. Poisťovňa mu ho odmietla zaplatiť, a tak vyzbieral peniaze na internete - zatiaľ na rok kvalitného života. Hovoril aj s ministrom zdravotníctva Kamilom Šaškom, ktorý mu povedal, že pre neho zle spáva, no zatiaľ mu nepomohol. Naopak, navrhol o polovicu škrtnúť sumu, ktorú je štát ochotný investovať do záchrany života.V podcaste s Lukášom Hrošovským sa dozviete:– od 1. minúty – že ak nebude mať drahé lieky, zomrie zrejme vo veku 37 rokov;– po 2:00 – ako vyzbieral viac ako 300 tisíc eur;– od 3:00 – ako mu VŠZP odôvodnila, že mu nepreplatia liek;– po 4:00 – čo hovorí na argument, že financovanie jeho lieku ohrozuje systém;– od 6:00 – že minister Šaško navrhol o polovicu znížiť sumu, ktorú štát platí za pridaný rok života;– pred 7:00 – prečo na Slovensko nebudú prichádzať nové lieky, a to ani na rakovinu;– po 8:30 – že ak by sme vystúpili z EÚ, tie lieky by sme nemali vôbec;– od 11:20 – že minister pripravil šetrenie na pacientoch;– po 12:00 – o čom hovoril s ministrom Šaškom a čo splnil z toho, čo sľúbil;– od 14:10 – že kým politici sľubujú, jemu plynie čas;– po 16:30 – že liek, na ktorý sa mu vyzbierali ľudia, ho postavil z vozíka bez chodítka;– od 18:20 – ako by mu peniaze z osláv na Devíne zachránili život na 2 roky;– po 19:30 – či nechcel zmeniť zdravotnú poisťovňu, keď mu VŠZP opakovane neschvália liečbu;– od 20:30 – že lekári niekedy vopred vedia, že výnimkový liek poisťovňa zamietne;– po 22:30 – že ak by bol občanom Nemecka, liek by mal už od minulého roka a jeho stav by bol lepší;– od 23:50 – že jeho prípad hovorí o tom, ako na Slovensku ide politikom iba o peniaze;– po 25:00 – čo ho motivuje nahrávať na siete kritické a vtipné videá;– od 29:00 – či slovenskí vozíčkari sedia uväznení doma v byte, lebo nič nie je bezbariérové;– po 29:40 – že niektorí čakajú na schválenie zdravotníckych pomôcok až do smrti;– od 30:50 – ako sú na tom služby pre ľudí so znevýhodnením;– po 31:20 – že úradníčka riešila, čo postuje na sociálne siete;– od 32:00 – ako ani úradníci na to určení nemajú pochopenie voči odkázaným ľuďom;– po 33:00 – že človek, ktorý si ide vybaviť vozík, sa ani nedostane na úrad, lebo nie je bezbariérový;– po 33:40 – či ešte zbiera peniaze na liek, a ako mu môžete pomôcť.

Černobílý svět a malé posuny pěšců, které mohou ohrozit krále. Řeč ve filmových snímcích o sovětském šachu v 70. let je doslovná a symbolická současně. Naopak velice barvitá svědectví podávají knihy o životě mistra světa v šachu Garriho Kasparova. Všechny tyto tipy na knihy a filmy o šachovnicích, do nichž se promítala studená válka, přináší bonusový materiál podcastu Na Východ!.

Mění se svět i náš přístup k institucím, které jsme ustavili, abychom s ním mohli snáz nakládat. Také u nás je stále častěji zpochybňována Evropská unie, Severoatlantická aliance, ale i Organizace spojených národů nebo Mezinárodní trestní soud. Naopak sílí sebevědomí všemožných suverenistů radících, abychom šli vlastní cestou.

Jedno väčšie a druhé menšie jubileum bude 8. augusta oslavovať atletický míting Pravda - Televízia - Slovnaft. Na banskobystrických Štiavničkách sa uskutoční jubilejný 60. ročník. Zároveň pôjde o desiaty míting po obnovení P-T-S v Šamoríne v roku 2016. ,,Aj nás mrzí, že nedokážeme tieto preteky robiť v Bratislave. Nie je nám to ľahostajné. Ak však nie je vybudovaný štadión, nemáme ho kde zorganizovať. Naopak, Banská Bystrica chce tento míting mať vo svojom meste," vraví viceprezident organizačného výboru Ladislav Ásványi. 

Zajacova reforma, ktorá umožnila vytváranie ziskov zo zdravotného poistenia bola chybou. Poisťovne nenaplnili očakávania a štát nemá zmysluplné regulačné mechanizmy. Stali sme sa exotmi, tvrdí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho treba zanalyzovať čo by prinieslo vyvlastnenie súkromných poisťovní. Stámiliónové zisky poisťovní? Veď to sú šialené peniaze, hovorí.Zdravotníctvo - respektíve čoraz viditeľnejší kolaps jeho kvality i dostupnosti, a to pri neustále sa zvyšujúcej sa cene, za ktorú si ho financujeme. To je jedna z najpálčivejších tém, ktoré nás už chronicky trápia. Hoci do sektoru zdravotníctva lejeme čoraz viac miliárd, zvyšujúcu sa kvalitu pacient nepocíti, tvrdí po niekoľkých hlbkových kontrolách šéf Najvyššieho kontrolného úradu. Podľa Ľubomíra Andrassyho je totiž problém zakopaný v zle nastavených základoch toho, ako naše zdravotníctvo ne-funguje. Štát na verejný záujem rezignoval, pacient ho nezaujíma, ministerstvo ovládli lobisti a celé je to poháňané snahou o zisky pre súkromné finančné skupiny, tvrdí. Naopak, ľudia Penty zasa hovoria o prílišnej regulácií štátu, legitimite mnoho miliónových ziskov a hlasne sa dožadujú čo najväčšej privatizácie zvyškov štátneho - a podľa nich, neefektívneho zdravotníctva.Záujem skupín Penta, Agel - ale aj ďalších, na tvorbe verejnej politiky v oblasti zdravotníctva je naozaj enormný. Nepríjemné je to, že častokrát sa ten ich lobizmus deje netransparentne, tak ako to popisuje šéf NKÚ, hovorí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho zdravotníctvo poháňané neobmedzenými ziskami sa stane drahé a sociálne nedostupné. Takto nám odtiekli stovky miliónov, tvrdí Krajčí. Treba sa však pozrieť aj na efektivitu štátneho sektora a utesniť v nej diery. Nech súkromné poisťovne súťažia v pripoistení, dodáva.Nastal čas na skutočne zásadné zmeny systému, ktorý má v rukách naše zdravie i holé životy? Je legitímne profitovať zo zdravotných odvodov alebo sa treba vrátiť pred časy Rudolfa Zajaca? Ako skrotiť lobistov predátorského kapitálu, ale aj neefektivitu štátneho spolitizovaného systému a dá a má sa zdravie na Slovensku kupovať? Kto teda v skutočnosti vládne nášmu zdravotníctvu a ako to celé vrátiť k záujmom pacientov? Ráno Nahlas s exministrom zdravotníctva Marekom Krajčím. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Tři měsíce před volbami a Česko se utápí v únikových tématech a aférách. Podstatné jsou přitom dvě věci – stav veřejných financí a budoucí zahraniční orientace státu. Minulý týden zveřejnil Andrej Babiš nástin programu hnutí ANO. Chce zestátnit ČEZ, slibuje levné energie a hlavně rozsáhlé přerozdělování peněz státním úředníkům, sociální transfery a především důchodcům. Vzhledem k předpokládanému růstu armádních výdajů to znamená, že by se výdaje měly zvýšit o stovky miliard. Už jenom proto, že Babiš neříká, že chce zvýšit daně. Naopak. Slibuje snížení firemních daní z 21 na 19 procent. Kde na to vezme? Znovu peníze natiskne jako v době covidu? Způsobí to další vlnu inflace?Další klíčovou otázkou je, jakou chce Babiš dělat zahraniční politiku. V posledních dvou letech systematicky podporoval slovenského premiéra Fica a maďarského Orbána. Vzhledem ke zmrtvení Visegrádské skupiny se nabízí orientace balkánským směrem. Všechny tyhle představy byly posíleny po bratislavské konferenci Společně ve Střední Evropě, které se zúčastnili slovenští a čeští politici a intelektuálové a naznačili nové směry vývoje. Jaká byla hlavní témata? Změna režimu, rehabilitace vlády jedné strany a zobrazování Ukrajiny jako oběti Západu, snažícího se vyřídit si účty s Ruskem.