POPULARITY
Nová rychlejší i zkratkovitá doba přináší vyšší nároky na marketingová oddělení. Firmy dnes nedostávají příliš času svým brandem zaujmout. Naopak, leckdy na to mají jen doslova pár sekund. “Poslední roky mají lidé nižší pozornost, tím pádem naše brand kódy musí fungovat pod dvě sekundy. A nesmí být zaměnitelné s konkurencí,” vysvětluje v novém Forbes Byznys podcastu podnikatel, investor a jeden z nejvýznamnějších slovenských reklamních tvůrců Michal Pastier. Michal Pastier je slovenský inovátor, spoluzakladatel a kreativní ředitel agentur Darwin&theMachines a GoBigname. Byl zařazen mezi Top 100 evropských inovátorů podle Google a Financial Times a také do žebříčku Forbes 30pod30, přičemž dělal kampaně pro plejádu známých značek. Kde firmy v budování značky dnes nejvíce chybují? Jak se mění nároky na marketingovou komunikaci v dnešní technologické době a sociálních sítí? Čím Michal Pastier začíná, když má vytvořit novou kampaň a jak se snaží podnítit svou kreativitu? To vše si poslechněte v podcastu.
I průmyslová země, jako je Česká republika, může fungovat výhradně z obnovitelných zdrojů energie. Je k tomu potřeba lepší management sítí, dostatečná akumulační kapacita, ale i chytré řízení spotřeby. Naopak význam jaderné energetiky by měl postupně slábnout. Je to sice nízkoemisní zdroj, ale s vysokými environmentálními náklady a značnou společenskou a bezpečnostní zátěží. Takhle jednoznačně vidí vývoj v energetice Milan Smrž.
Prezident Petr Pavel vyhlásil datum voleb, strany tak rozjíždí své kampaně naplno. Naopak ministři ve vládě se shodují, že už příliš zákonů schválit nestihnou. Přichází období bilancování, jakým způsobem poslanci ve svém období působili. Padlo několik rekordů v délce debaty, vysoký je i počet mimořádných schůzí. Někteří proto volají po větší regulaci jednání poslanců, aby se podobným věcem předešlo. Hostem Press klubu byla místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Ta řekla, že by měli sami lidé rozhodnout, jaké chování zákonodárců budou tolerovat.
„Předpokládám, že v roce 1968 ještě rok 1968 neexistoval. Nikdo si v tom roce neříkal, ty vole, to, co teď žijem, to je ten slavnej šedesátej vosmej, kterej se zapíše do historie. Všechno se děje až několik let po tom, co se to dělo,“ píše bulharský spisovatel – a hvězda letošního Světa knih – Georgi Gospodinov v knize Časokryt. Jako by citoval Ladislava Hejdánka. Ten si právě v roce 1968 poznamenal: „Po událostech se formuje zkušenost. A teprve skrze zkušenost se události stávají událostmi. Teprve teď se na tom začne pořádně pracovat, na tom, co je, co byl rok 1968.“Překvapivá tato shoda není. Možná se v dějinách točí jen pár myšlenek, které se vynořují v nových souvislostech. V tomto případě je kongenialita dána tím, že oba autoři, ostatně jako mnozí před nimi, uvažují o „události“, tedy také o tom, jak je čas spjatý s vlastním vyprávěním, osobním prožitkem a individuálním hodnocením. Důraz na „událost“ souvisí s tím, že to rozhodující bývá v našich rukách. Nejsme bezmocní. Jedna věc je, že se něco stalo; ale událost je to, co z toho uděláme. Zde vyvstává důstojnost člověka: není jen politickým nebo společenským tvorem, také umí stát sám za sebe – a často je samota jednoho to, co druhému otevírá cestu.Že je člověk sám, není popis izolace. Naopak. Pravá samota je aspoň pro Ladislava Hejdánka samotou tváří v tvář pravdě. Té je prý třeba odevzdat svůj život. Zní to vzletně i dutě. Co si s tím počít? Na obecné rovině můžeme říct, že sloužit pravdě znamená neustat v úsilí o vymaňování se ze spárů sebe sama. Ale ani to nevnáší do věci příliš světla. Kniha Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, která vyšla péčí vydavatele Jana Hrona v roce 2024, však cestu ukazuje. Třeba v dopisech z vazby vydává Ladislav Hejdánek svědectví o tom, co obraty jako „služba pravdě“, jež bez doprovodné zkušenosti zní nepatřičně, mohou znamenat.Mohou znamenat třeba vděk vršovickému faráři Jaromíru Dusovi, kvůli kterému se ocitl ve vazbě. Dus si u něho doma uschoval osvětové letáky, které měly občany zpravit o tom, že nemusí dorazit k volbám. Nakonec byl – nedopatřením – zadržen i Hejdánek a na několik měsíců se ocitl ve vazbě. Dus jej vrátil do „správných kolejí“; „byl jsem krásně zavřený“, píše Ladislav Hejdánek. Ve vazbě sepisuje pro svou dceru Janu Úvod do filosofování, spis, který lze číst v tradici „útěcha z filosofie“.Dokumenty vydané v knize Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy dosvědčují ještě jednu s pravdou související věc: kterak tento český filozof kutil na tom, co sám označoval jako vnitřní osvobození. Základem mu je schopnost vzdorovat, tedy schopnost nenechat se strhnout. Strhnout kým nebo čím? To se může měnit. Třeba módou, davem, druhými, institucí, pohodlím, strachem, nakonec i sebou samým. Cestou je naopak tříbit vnímavost vůči krachům a utrpení, neboť ty nás upozorňují na naše meze, které mohou být prahem určeným k překročení. Pro Ladislava Hejdánka nakonec platí, že výjimečnost člověka, ba jeho dokonalost je úzce spjatá se schopností trpět. Romantizaci utrpení v tom nehledejme. Jen se zde svědčí o tom, že radost je překonaná bolest.KapitolyI. Význam svědka v digitální době (úvod až 18:50)II. „Průšvihy jsou moje univerzity. Učím se všemi póry.“ (18:50 až 32:20)III. Filosofie, utěšovatelka (32:20 až 43:50)IV. V roce 1968 také nejspíš nebyl rok 1968. (43:50 až 56:00)V. Člověk je skutečný, nakolik klade odpor. (56:00 až konec)BibliografieVáclav Bělohradský, Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, Praha: 65. pole, 2021.Ladislav Hejdánek, „Vítězí pravda v dějinách?“, in: Češi a Evropa, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.Ladislav Hejdánek, Úvod do filosofování, Praha: OIKOYMENH, 2021.Ladislav Hejdánek, Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, vyd. Jan Hron, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2024.
Cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy vzbudila silné emoce v pořadu Pavla Štrunce Echo Prime Time. Marek Benda (ODS) cestu předsedy slovenské vlády na oslavy konce druhé světové války na Rudé náměstí označil za fatální. "Ta cesta byla ze zásady špatná. Rusko vede agresivní válku proti svému sousedovi, takže za takových okolností by se tam jezdit nemělo," řekl Benda. Radek Vondráček z ANO souhlasil a upozornil, že Robert Fico je od loňského atentátu mnohem vyhraněnější.Na to reagoval i Marek Benda s tím, že když zradíte své přátele, tak můžete své zemi ledacos přivézt. "Robert Fico se stává nekontrolovatelnou silou slovenské politiky. Například maďarský premiér Viktor Orbán to dělá mnohem chytřeji," upozornil Benda. Doplnil, že se Fico za každou cenu snaží vymezit a o jeho cestě do Kremlu řekl, že se jedná o Putinovo školení a propagandu. Benda na to konto dodal, že se Slovensko otáčí zády k Západu. "Naopak se staví čelem k východu. Směrem k Číně a Asii," uvedl.Celý rozhovor o domácí politice, předvolební kampani i pomoci Ukrajině sledujte i na Echo24
„Zlepšovanie životnej úrovne, budovanie škôl, administratívnych budov, kúpalísk či modernizácia infraštruktúry neboli od genocídy izolované. Naopak, tieto procesy tvorili jednu líniu národného projektu, v ktorom sa marginalizované skupiny násilne vytláčali zo spoločného priestoru v mene „pokroku“. Tento citát pochádza z knihy historičky Hany Kubátovej, „Kresťanský nacionalizmus, budovanie národa a holokaust na Slovensku, ktorá nedávno vyšla vo vydavateľstve Oxfordskej univerzity a aktuálne je už dostupná aj v slovenčine. Vo vydavateľstve Denníka N vyšla pod zdanlivo poetickým názvom Kde líšky dávajú dobrú noc. Témy a udalosti, ktorými sa však kniha zaoberá, sú skôr prozaické, často tragicky prozaické. V dnešnom podcaste budeme hovoriť o fungovaní režimu vojnového slovenského štátu na lokálnej úrovni, na úrovni miest a obcí na východe Slovenska. Ako vyzerá režim slovenského štátu, keď sa naň pozrieme z regiónov, ktoré boli v tom čase považované za perifériu? Akí aktéri boli kľúčoví v budovaní štátu a národa na miestnej úrovni? V čom boli špecifické tamojšie etnické čistky? A napokon, ako prebiehalo povojnové zúčtovanie a vyrovnávanie sa s vojnovým režimom na miestnej úrovni? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Hanou Kubátovou, historičkou z Fakulty sociálnych vied Karlovej univerzity. Hana Kubátová sa vo svojom výskume zameriava na analýzu ideológií, kto a ako ich šíri, zakoreňuje a transformuje na miestnej úrovni. Výsledkom tohto inovatívneho prístupu je celý rad štúdií vo viacerých jazykoch a najnovšie spomínaná kniha Kresťanský nacionalizmus, budovanie národa a holokaust na Slovensku. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Kam si to kopol? 8. nadstavbového kola Niké ligy? Konečne sme sa dozvedeli meno slovenského majstra; toho, kto ligu opúšťa; kto do nej postúpil a kto zodvihol nad hlavu Slovnaft Cup. Uplynulý týždeň priniesol v slovenskom klubovom futbale azda všetko najpodstatnejšie.Po siedmykrát v rade a 15. celkovo sa z majstrovského titulu teší ŠK Slovan Bratislava, keď po sobotňajšej „reklame na futbal” zdolal svojho najväčšieho vyzývateľa MŠK Žilina po 7-gólovej prestrelke.Pár dní predtým sa na trón v Slovenskom pohári vrátil po ročnej prestávke FC Spartak Trnava a po troch sezónach opúšťa slovenskú ligovú elitu MFK Dukla Banská Bystrica. Naopak, vracia sa späť FC Tatran Prešov, ktorý bol naposledy súčasťou najvyššej súťaže pred siedmimi rokmi.Toto všetko priniesol uplynulý týždeň v slovenskom klubovom futbale a o všetkom podstatnom sa v 37. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk porozprával futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš s futbalovým odborníkom a niekdajším známym trénerom Milanom Lešickým.
Kam si to kopol? 8. nadstavbového kola Niké ligy? Konečne sme sa dozvedeli meno slovenského majstra; toho, kto ligu opúšťa; kto do nej postúpil a kto zodvihol nad hlavu Slovnaft Cup. Uplynulý týždeň priniesol v slovenskom klubovom futbale azda všetko najpodstatnejšie.Po siedmykrát v rade a 15. celkovo sa z majstrovského titulu teší ŠK Slovan Bratislava, keď po sobotňajšej „reklame na futbal” zdolal svojho najväčšieho vyzývateľa MŠK Žilina po 7-gólovej prestrelke.Pár dní predtým sa na trón v Slovenskom pohári vrátil po ročnej prestávke FC Spartak Trnava a po troch sezónach opúšťa slovenskú ligovú elitu MFK Dukla Banská Bystrica. Naopak, vracia sa späť FC Tatran Prešov, ktorý bol naposledy súčasťou najvyššej súťaže pred siedmimi rokmi.Toto všetko priniesol uplynulý týždeň v slovenskom klubovom futbale a o všetkom podstatnom sa v 37. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk porozprával futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš s futbalovým odborníkom a niekdajším známym trénerom Milanom Lešickým.
Podle většiny volebních modelů by Piráti pětiprocentní laťku nastavenou pro vstup do Sněmovny překonali, ale jen těsně. V minulosti měli větší ambice, před čtyřmi lety se o jejich náčelníkovi dokonce hovořilo jako o eventuálním premiérovi. Letos tyto starosti nemají. Naopak se zdá, že sami přesně nevědí, jak se v poslaneckých lavicích zachránit.
Podle většiny volebních modelů by Piráti pětiprocentní laťku nastavenou pro vstup do Sněmovny překonali, ale jen těsně. V minulosti měli větší ambice, před čtyřmi lety se o jejich náčelníkovi dokonce hovořilo jako o eventuálním premiérovi. Letos tyto starosti nemají. Naopak se zdá, že sami přesně nevědí, jak se v poslaneckých lavicích zachránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostia: Jana Kobzová (výskumníčka Európskej rady pre zahraničné vzťahy) a Cyril Svoboda (bývalý minister zahraničných vecí ČR). | Okruhy tém: Vlastné návrhy na ukončenie vojny na Ukrajine predkladajú USA aj európske krajiny. V ktorých ohľadoch sa tieto návrhy prelínajú a kde sa naopak rozchádzajú? Aká je ochota bojujúcich strán pristúpiť ku kompromisom? V akom bode by prichádzalo do úvahy uvoľnenie sankcií či reparácie? Vedie cesta k mieru cez uznanie ruskej zvrchovanosti nad Krymom a okupovanými územiami? Možno predpokladať, že by bol takýto mier dlhodobý? Kto by mal byť garantom bezpečnostných záruk? Na akej úrovni aktuálne prebiehajú diplomatické stretnutia, ktoré majú viesť k dohode o mieri na Ukrajine? Ako by sa mala diskusia vyvíjať v ďalších krokoch? V čom sa zmenil prístup USA k Ukrajine od nástupu Donalda Trumpa do úradu? Priniesla súčasná politika USA posun na ceste k mierovej dohode? Čo by znamenalo by stiahnutie Washingtonu z rokovaní – je takáto hrozba reálna? Ako medzinárodný tlak na začatie mierového procesu vplýva na dianie na fronte? Naopak, aký vplyv má dianie na fronte a vzájomné útoky na vývoj rokovaní? | Rokovania o mieri na Ukrajine. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.
Společnost Next Bike rozšířila v Rychnově nad Kněžnou počet stanovišť sdílených jízdních kol. Lidé si je nově mohou vypůjčit v lokalitě Studánka a v místní části Roveň. Naopak stojan pro sdílená kola už není u Městského stadionu.
Slovenská spoločnosť zápasí s obrovskou mierou nedôvery. Neveríme si navzájom a nedôverujeme ani kľúčovým politickým inštitúciám. Tie čísla sú alarmujúce, ale berme to ako výzvu, hovorí výskumník inštitútu DEKK Hugo Gloss. "Celé sa to točí okolo toho, či máme spoločný cieľ a zdieľanú identitu - že vieme, kto sme, čo chceme a kam kráčame." Dum spero, spiro, teda: Kým dúfaš, dýchaš. Dôvera je základným predpokladom akéhokoľvek funkčného spoločenstva i každej zmysluplnej spoločnosti. Slovensko však zachvátil vírus hlbokej a čoraz viac sa šíriacej nedôvery. Potvrdzuje to i aktuálny prieskum inštitútu sociálnej kohézie DEKK podľa ktorého len niečo vyše 20 percent respondentov deklarovalo, že iným ľuďom sa dá veriť. V prípade mladých sú čísla ešte horšie. Paradoxne, najväčšou nedôverou a obozretnosťou netrpia najmenej vzdelaní a najchudobnejší, ale ľudia, u ktorých sa ambície a predstavy o tom, ako by mali žiť, zrazili s realitou či ich vlastnými schopnosťami a predpokladmi. No a v rámci všetkých meraných inštitúcií v dôvere bodovali vedci a vedecké inštitúcie. Naopak ti, ktorí nám tak radi hovoria do života - teda politické inštitúcie, si vyslúžili najmenšiu dôveryhodnosť.Slovensku však chýba nielen dôvera, ale aj spoločný príbeh, teda niečo zásadné, na čom by sme sa ako spoločnosť dokázali zhodnúť - o tom, kto sme, kam smerujeme a čo vlastne chceme. Stali sme sa priestorom obývaným akýmisi vzájomne súperiacimi modernými kmeňmi.Funkčné spoločnosti sú tie, kde ľudia sadia stromy, v tieni ktorých nikdy nebudú sedieť. Teda, že ja dnes robím také rozhodnutia, z ktorých nebudem benefitovať ja, ale až moje deti a ich deti - teda, že viem, že to nie je iba o mne, ale celý ten príbeh je väčší, hovorí Hugo Gloss.Kto tu teda komu nedôveruje a prečo? Kam táto vysoká miera nedôvery môže viesť a ako sa s takto vzájomne si neveriacimi Tomášmi dá vybudovať akékoľvek zmysluplne fungujúce spoločenstvo? Nakoľko sa táto nedôvera vzájomne preplieta s frustráciou a rastúcou polarizáciou a koľko z toho má na rováši štát a jeho inštitúcie, ktoré opakovane zlyhávali v plnení spoločenského kontraktu a plnení vlastných sľubov a záväzkov? No a napokon, ako sa vydať na cestu hľadania a nachádzania vzájomných mostov, najmenších možných spoločných menovateľov a obnovovania tak prepotrebnej dôvery? Ráno Nahlas s výskumníkom z inštitútu sociálnej kohézie DEKK Hugom Glossom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Připravovaná vyhláška o školním stravování by měla změnit skladbu jídel, která děti v jídelnách dostávají. Na talíři by měly mít míň masa a větší podíl ovoce, zeleniny nebo luštěnin. Na změny v takzvaném spotřebním koši se teď připravují i kuchařky a kuchaři. Musí se naučit nové recepty. I to, jak s různými surovinami pracovat.
Slovenská spoločnosť zápasí s obrovskou mierou nedôvery. Neveríme si navzájom a nedôverujeme ani kľúčovým politickým inštitúciám. Tie čísla sú alarmujúce, ale berme to ako výzvu, hovorí výskumník inštitútu DEKK Hugo Gloss. "Celé sa to točí okolo toho, či máme spoločný cieľ a zdieľanú identitu - že vieme, kto sme, čo chceme a kam kráčame," dodáva. Dum spero, spiro, teda: Kým dúfaš, dýchaš. Dôvera je základným predpokladom akéhokoľvek funkčného spoločenstva i každej zmysluplnej spoločnosti. Slovensko však zachvátil vírus hlbokej a čoraz viac sa šíriacej nedôvery. Potvrdzuje to i aktuálny prieskum inštitútu sociálnej kohézie DEKK podľa ktorého len niečo vyše 20 percent respondentov deklarovalo, že iným ľuďom sa dá veriť. V prípade mladých sú čísla ešte horšie. Paradoxne, najväčšou nedôverou a obozretnosťou netrpia najmenej vzdelaní a najchudobnejší, ale ľudia, u ktorých sa ambície a predstavy o tom, ako by mali žiť, zrazili s realitou či ich vlastnými schopnosťami a predpokladmi. No a v rámci všetkých meraných inštitúcií v dôvere bodovali vedci a vedecké inštitúcie. Naopak ti, ktorí nám tak radi hovoria do života - teda politické inštitúcie, si vyslúžili najmenšiu dôveryhodnosť.Slovensku však chýba nielen dôvera, ale aj spoločný príbeh, teda niečo zásadné, na čom by sme sa ako spoločnosť dokázali zhodnúť - o tom, kto sme, kam smerujeme a čo vlastne chceme. Stali sme sa priestorom obývaným akýmisi vzájomne súperiacimi modernými kmeňmi.Funkčné spoločnosti sú tie, kde ľudia sadia stromy, v tieni ktorých nikdy nebudú sedieť. Teda, že ja dnes robím také rozhodnutia, z ktorých nebudem benefitovať ja, ale až moje deti a ich deti - teda, že viem, že to nie je iba o mne, ale celý ten príbeh je väčší, hovorí Hugo Gloss.Kto tu teda komu nedôveruje a prečo? Kam táto vysoká miera nedôvery môže viesť a ako sa s takto vzájomne si neveriacimi Tomášmi dá vybudovať akékoľvek zmysluplne fungujúce spoločenstvo? Nakoľko sa táto nedôvera vzájomne preplieta s frustrácio a rastúcou polarizáciou a koľko z toho má na rováši štát a jeho inštitúcie, ktoré opakovane zlyhávali v plnení spoločenského kontraktu a plnení vlastných sľubov a záväzkov? No a napokon, ako sa vydať na cestu hľadania a nachádzania vzájomných mostov, najmenších možných spoločných menovateľov a obnovovania tak prepotrebnej dôvery? Ráno Nahlas s výskumníkom z inštitútu sociálnej kohézie DEKK Hugom Glossom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Slovensko trpí aj nadmerným formalizmom a legislatívnou neistotou, hovorí Ján Azud z advokátskej kancelárie RUŽIČKA AND PARTNERS. Expert na verejné obstarávanie vo videorozhovore približuje právne výzvy a príležitosti infraštruktúrnych projektov na Slovensku. Čo je v tejto oblasti kľúčové? S akým prekážkami sa stretávajú investori a štát pri realizácii strategických zámerov? Špecifiká veľkých infraštruktúrnych projektov sa líšia aj podľa toho, či ide o poradenstvo verejnému alebo súkromnému sektoru. Kľúčovou výzvou zostáva zosúladenie záujmov oboch strán. „Verejný sektor často vníma strategické projekty ako verejnú službu, pričom očakáva, že súkromní investori budú napĺňať politické ciele. Naopak, súkromný sektor primárne sleduje zisk a nepovažuje svoju účasť za „službu vlasti“,“ hovorí advokát a partner advokátskej kancelárie RUŽIČKA AND PARTNERS, Ján Azud. Potvrdzuje, že verejný sektor v praxi často nechápe motivácie súkromného sektora a naopak. „Mnohé rozhodnutia sú navyše ovplyvnené politickými cyklami. Kým v jednom období je prioritou budovanie diaľnic, v ďalšom sa presadzuje rozvoj železničnej infraštruktúry, IT projektov, či zdravotníctva. Často sa stáva, že príprava komplexného projektu trvá celé roky, no po zmene vlády je náhle zastavený alebo úplne zrušený,“ konštatuje advokát. Tento problém je vypuklejší pri projektoch s dlhým investičným horizontom, ako sú napríklad jadrové elektrárne. Ich realizácia trvá desiatky rokov a vyžaduje stabilnú strategickú víziu. Napriek tomu sa Slovenská republika pravidelne stretáva s tým, že štátna správa po voľbách funguje v režime „resetu“ a nová garnitúra si musí najskôr osvojovať predchádzajúce rozhodnutia. Chýbajúca historická pamäť v rámci štátnej správy spôsobuje, že mnohé projekty sa buď zbytočne predlžujú, alebo sa realizujú neefektívne. Slovensko okrem iného trpí aj obrovskou infláciou právnych predpisov a legislatívna nestabilita predstavuje výzvu pre podnikateľské prostredie aj realizáciu infraštruktúrnych projektov. Tento problém sa prejavuje najmä v oblasti verejného obstarávania, ktoré je kľúčovou súčasťou strategických investícií. „Zákon o verejnom obstarávaní sa mení veľmi často – za posledných desať rokov prešiel takmer 30 novelizáciami. Výsledkom je, že ani odborníci, ktorí sa mu venujú denne, si nemôžu byť istí, čo aktuálne platí. Podnikateľské prostredie tak čelí neustálym zmenám pravidiel, čo zvyšuje neistotu a brzdí realizáciu investícií,“ vysvetľuje J. Azud. Aké právne riziká najčastejšie sprevádzajú projekty financované z eurofondov a ako im predchádzať? Aké sú najčastejšie problémy pri riešení sporov v rámci infraštruktúrnych projektov a ako ich efektívne riešiť? Odpovede na tieto a ďalšie otázky sa dozviete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/chybajuca-vizia-odlisny-pohlad-verejneho-sukromneho-sektora-brzdia-rozvoj-infrastruktury?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=3 Advokátska kancelária RUŽIČKA AND PARTNERS je jednou z najväčších právnických firiem na Slovensku. Na trhu pôsobí od roku 1992. Ján Azud má za sebou 25-ročnú prax a orientuje sa na rôzne oblasti práva, predovšetkým so zameraním na strategické infraštruktúrne projekty, PPP, verejné obstarávanie, právo elektronických komunikácií a projektové financovanie, ale aj obchodné právo vrátane transakcií.
Na 1. dubna svolala čínská automobilka BYD velkou konferenci, na které oznámila vstup na český trh. O žádný apríl ale nešlo. Naopak – pro tradiční značky v čele s českou Škodovkou to je potenciálně velký problém. Takže by možná sice byly rády, aby to byl jen žertík, jenže bohužel pro ně, a tak trochu i pro nás, nic nemá k humoru dál.
Na 1. dubna svolala čínská automobilka BYD velkou konferenci, na které oznámila vstup na český trh. O žádný apríl ale nešlo. Naopak – pro tradiční značky v čele s českou Škodovkou to je potenciálně velký problém. Takže by možná sice byly rády, aby to byl jen žertík, jenže bohužel pro ně, a tak trochu i pro nás, nic nemá k humoru dál.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po dlouhých měsíců neměnné situace v předvolebních průzkumech se v březnu poprvé voličské preference rozkývaly. A to u hlavních soupeřů, premiéra Petra Fialy a opozičního předáka Andreje Babiše.Favorizované ANO sice s náskokem stále vede předvolební průzkumy, ale poprvé si pohoršilo a má nejnižší čísla od začátku roku. Naopak doposud stagnující vládní koalice Spolu šest měsíců před volbami trochu povyrostla. Jde o trend, nebo jednorázovou odchylku?Autoři politického podcastu Vlevo dole ve svém březnovém Předvolebním indexu podrobně rozebírají, jak kdo v plynulém měsíci zabodoval v kampani zabodoval, kdo naopak nezaujal, nebo si dokonce pohoršil.„Přijde mi, že hnutí ANO ublížily dvě věci. Jednak výhradně negativní kampaň, kdy jen všechno kritizují, malují téměř spálenou zemi, aniž sami nabízejí řešení. A pak je tu Babišova all-in sázka na Trumpa, která se vzhledem k chaotickému vývoji neukazuje jako příliš prozíravá,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Vládní sestava Spolu, která místy působila jako smířená s porážkou, se v březnu probrala. Odstartovala kampaň v nových barvách, její starší politici pořádají konference o bezpečnosti, ti mladší o bydlení. A marketéři na sociálních sítích vracejí Babišovi úder v legračním souboji o nejhoršího premiéra. Konečně se něco děje.„Důležité je si uvědomit, že hlasy se přelévají výhradně v rámci vládního a opozičního tábora, nikoliv mezi nimi navzájem. Takže pokud oslabuje ANO, posiluje SPD, Stačilo! nebo Motoristé. Jinými slovy - jde o to, kolik bude Andrej Babiš potřebovat partnerů k sestavení vlády,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.Vyhraje Trump Babišovi volby? Je Per Fiala lepší politik, nebo moderátor? A rozumí vůbec Filip Turek autům? Poslechněte si v podcastu Vlevo dole! Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Staronový americký prezident Donald Trump nazval ukrajinského prezidenta Zelenského diktátorem, o Putinovi to pak říct odmítl. Trumpova administrativa hlasovala v OSN po boku Ruska, Běloruska či KLDR a její představitelé často opakují propagandu Kremlu, se kterým jsou ochotní spolupracovat. Naopak dosavadní spojence Trump a jeho lidé kritizují, hrozí jim zavedením cel nebo dokonce anexí jejich území. Co tomuto obratu Spojených států v mezinárodních vztazích říkají Američané?
Procent v průzkumech nepřibývá, členů ubývá. A pirátskou loď opouští čím dál víc známých tváří. Co musí Piráti udělat, aby ucpali díru v podpalubí?„Když řekl Zdeněk Hřib, že chce stranu vycentrovat, tak jsem čekal, že začnou odpadávat extrémy na obou okrajích. Ale teď už odcházejí i úplně normální středoví politici, jako je Adéla Šípová,“ podivuje se v podcastu Václav Dolejší.Část někdejších tváří se stahuje z politiky, část to zkouší jinde. A nejde jen zdaleka o Jana Lipavského na kandidátce Spolu. Bývalý europoslanec Mikuláš Peksa odchází do Volt Česko, tři expertky zakládají stranu Kruh a Janka Michailidu radí sociálním demokratům.Paradoxní ovšem je, že ač slibované „centrování“ odhání členy, ve skutečnosti se toho zatím mnoho neděje.„Strana nepředstavila výrazný nový směr, nový program. Naopak objíždí města s kampaní Máte přání, kde se snaží zjistit, co by tak voliči chtěli. A zároveň dělá kampaň tak ulítlou, že ani nejtvrdší pirátské jádro by se za ni nestydělo,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Bývalý předseda strany Ivan Bartoš hledá banán za pojídání cvrčků a současný předseda Zdeněk Hřib strčil po vzoru internetového fenoménu skibidi hlavu do záchodu.„Ani jako matka sedmiletého dítěte vám nejsem schopná vysvětlit, co to má za pointu. Mimochodem syna ono ‚Hřibidi‘ docela zaujalo. Problém je, že ještě nemá volební právo,“ popisuje Stuchlíková.„Když se člověk podívá na seznam známých tváří, které by mohly vést kandidátky, tak je opravdu krátký. A to nejen kvůli tomu, že lidé odcházejí ze strany - část jich sice zůstává, ale kandidovat nechce,“ dodává Dolejší.Odkud si má doopravdy vyndat hlavu Zdeněk Hřib? Defekují Piráti v síni? A kde je vlastně Mikuláš? Poslechněte si v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.
Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.
Rezidenčné nehnuteľnosti zaznamenali v roku 2024 postupné oživenie. Kancelársky segment sa stále spamätáva z poklesu spôsobeného pandémiou a čaká na výraznejší impulz „Oživenie sme cítili už koncom roku 2023 a v prvom kvartáli 2024. Spustili sme projekty Downtown Yards a Ganz House, pričom výzvou bolo splniť záväzky na týchto projektoch,“ uviedol Ivan Bratko, riaditeľ predaja rezidenčných nehnuteľností v spoločnosti JTRE. V roku 2025 bude podľa neho kľúčové udržať tempo predaja a úspešne dokončiť projekty. „Ak bude doba priaznivá, uvedieme na trh ďalšie dva až tri nové rezidenčné projekty,“ dodal I. Bratko. Naopak, komerčný segment zaznamenal spomalenie. „V roku 2023 pribudlo 120-tisíc štvorcových metrov nových kancelárskych priestorov, no v roku 2024 to bolo len okolo 7-tisíc,“ vysvetlil Róbert Tenczer, riaditeľ oddelenia prenájmu komerčných nehnuteľností JTRE. Pokles výmery ovplyvnila aj zmena pracovných modelov po pandémii. „Firmy častejšie prechádzajú na menšie priestory. Napríklad klient s 10-tisíc metrami sa presúva do polovičnej výmery,“ dodal R. Tenczer. Zlepšenie situácie očakáva v roku 2027. „Trh sa vtedy môže vrátiť k objemom okolo 50-tisíc štvorcových metrov ročne,“ uzavrel. JTRE je lídrom v počte realizovaných a prenajatých kancelárskych projektov. Čo dnes viac firmy preferujú, prenájom či vlastníctvo kancelárií? Aké ekologické princípy musia moderné rezidenčné aj kancelárske priestory spĺňať? Koľko bytov zostáva na predaj v prvom slovenskom mrakodrape Eurovea Tower? Ako sa mení správanie klientov so zvýšeným dopytom po flexibilite? Viac sa dozviete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/rezidencny-trh-nabera-sile-jtre-chysta-nove-projekty?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1
Väčšina Slovákov má prozápadnú orientáciu, výnimkou sú najmä voliči SMERu, ktorí sa klonia viac na východ. Vyplýva to z prieskumu agentúry Focus. Prieskum však ukazuje aj našu geopolitickú nekonzistentnosť. Chceme byť neutrálni, ale aj sa viac angažovať v spoločnej euroobrane, deklarujeme členstvo v NATO, no nechceme sa v nej angažovať vojensky. Kto sme a kam smerujeme?Výrazná väčšina obyvateľov Slovenska má prozápadnú orientáciu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry Focus pre think-tank Fórum Budúcnosti Slovenska. Naopak, väčšinová orientácia voličov najväčšej vládnej strany SMER SSD preferuje príklon na východ. Väčšinovo si to však zo Slovákov želá iba necelá pätina respondentov. Takmer polovica oslovených si zároveň želá našu neutralitu a pritom viac ako 50 percent opýtaných podporuje aktívnejšiu účasť Slovenska v rámci spoločnej európskej obrany v takzvanej "koalícií ochotných." Prieskum ukazuje aj rozkol v geopolitickej orientácií voličov vládnej koalície. Kto sme a kam smerujeme, vieme to vôbec? Kde, ako spoločnosť, vidíme svoje miesto na geopolitickej šachovnici a akú veľkú úlohu dnes hrajú tieto témy pri našom politickom rozhodovaní? Trápia nás vôbec otázky zahraničnej politiky a bude ich váha so stúpajúcou nestabilitou sveta rásť? A prečo je premiér v týchto témach radikálnejší než voliči Republiky? No a napokon, čo ukazujú dlhodobejšie trendy preferencií politických strán a prečo z nich opakovane vyplývajú scenáre možného povolebného patu a riziko tzv. bulharských či talianskych krátkych a nestabilných vlád? Je kľúčovou témou volieb hrozba prepadu hlasov a teda potreba integrácie strán oscilujúcich na hrane zvoliteľnosti?Ráno Nahlas so šéfom agentúry Focus Martinom Slosiarikom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Väčšina Slovákov má prozápadnú orientáciu, výnimkou sú najmä voliči SMERu, ktorí sa klonia viac na východ. Vyplýva to z prieskumu agentúry Focus. Prieskum však ukazuje aj našu geopolitickú nekonzistentnosť. Chceme byť neutrálni, ale aj sa viac angažovať v spoločnej euroobrane, deklarujeme členstvo v NATO, no nechceme sa v nej angažovať vojensky. Kto sme a kam smerujeme?Výrazná väčšina obyvateľov Slovenska má prozápadnú orientáciu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry Focus pre think-tank Fórum Budúcnosti Slovenska. Naopak, väčšinová orientácia voličov najväčšej vládnej strany SMER SSD preferuje príklon na východ. Väčšinovo si to však zo Slovákov želá iba necelá pätina respondentov. Takmer polovica oslovených si zároveň želá našu neutralitu a pritom viac ako 50 percent opýtaných podporuje aktívnejšiu účasť Slovenska v rámci spoločnej európskej obrany v takzvanej "koalícií ochotných." Prieskum ukazuje aj rozkol v geopolitickej orientácií voličov vládnej koalície. Kto sme a kam smerujeme, vieme to vôbec? Kde, ako spoločnosť, vidíme svoje miesto na geopolitickej šachovnici a akú veľkú úlohu dnes hrajú tieto témy pri našom politickom rozhodovaní? Trápia nás vôbec otázky zahraničnej politiky a bude ich váha so stúpajúcou nestabilitou sveta rásť? A prečo je premiér v týchto témach radikálnejší než voliči Republiky? No a napokon, čo ukazujú dlhodobejšie trendy preferencií politických strán a prečo z nich opakovane vyplývajú scénáre možného povolebného patu a riziko tzv. bulharských či talianskych krátkych a nestabilných vlád? Je kľúčovou témou volieb hrozba prepadu hlasov a teda potreba integrácie strán oscilujúcich na hrane zvoliteľnosti?Ráno Nahlas so šéfom agentúry Focus Martinom Slosiarikom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Vyberáme vyššiu DPH, ľudia si všímajú prvé zdražovanie a najnovšie modely ministerstva financií aj tak ukazujú, že plán koľko peňazí vďaka tomu cinkne v rozpočte, sa vôbec nemusí naplniť. Analytik Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster hovorí, že dôvodov je hneď niekoľko. „Nemecká ekonomika stagnuje, možno bude aj v recesii. Zároveň sa ani naším ostatným zahraničným partnerom nedarí tak, ako sme čakali ešte pred niekoľkými mesiacmi,“ vysvetľuje. Problémom je ale aj predpoklad nižšieho výberu spotrebných daní, hlavne pokiaľ ide o transakčnú daň, ktorá má začať platiť od apríla. Podľa Šustra nie je vhodná pre ekonomiku nášho typu a zároveň má stále výrazné nedostatky. „V kombinácii s vyššou DPH takisto vedie k tomu, že zdaňovanie výroby a predaja je na Slovensku extrémne vysoké,“ objasňuje analytik. Koalícia však aj napriek tomu hovorí o navyšovaní trinástych dôchodkov a o vyšších platoch pre učiteľov. Naopak debaty o škrtoch na strane výdavkov tento rok, či do budúcna nepočuť vôbec. Len samotný dôchodkový systém je podľa Šustra neudržateľný. „Treba ho dotovať zo štátneho rozpočtu tromi miliardami ročne a bude to ďalej stúpať. Iba trináste dôchodky vyjdú tento rok na deväťsto miliónov eur a máme tu ďalšie sociálne dávky, ktoré pribudli za posledných desať rokov,“ približuje. Sociálna poisťovňa tak podľa neho vytvára už skoro polovicu zo skoro sedem miliardového deficitu. Čo je teda pravdy na tom, že budúci rok bude treba šetriť ešte viac než sa plánovalo, čo dávky ako trináste dôchodky spôsobujú dnes a do budúcna, či štát siahne na II. pilier alebo na niektoré zo sociálnych dávok a čo sa stane ak sa dlh nepodarí stlačiť dolu? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá analytik Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. V rozhovore sa dozviete: 0:00 Úvod 1:11 Prečo štát vyberie na daniach menej. 5:30 Kedy uvidíme, koľko štát vybral na DPH. 10:57 Prečo neplníme plány vlády na šetrenie. 14:52 Dopady vyšších trinástych dôchodkov. 21:34 Ako sa dôchodky zvyšujú. 24:12 Správne nastavenie dôchodkov. 30:34 Ako sa pripraviť na dôchodok. 33:07 Aké veľké šetrenie nás o rok čaká. 39:30 Kde vláda bude šetriť. 45:34 Siahne vláda na II. pilier? 48:49 II. pilier a štátne investičné projekty 52:09 Čo ak štát nezačne šetriť? See omnystudio.com/listener for privacy information.
Velké technologické firmy napumpují letos do umělé inteligence 325 miliard dolarů. Microsoft, Google a Amazon však jen „nepálí peníze“, díky AI už slušně vydělávají. Naopak autor nejslavnějšího chatbota zaznamenává ztrátu.Čínský chatbot DeepSeek vzbudil nadšení i obavy. Naboural stereotyp, že umělá inteligence musí být drahá. Akcie americké konkurence, zejména výrobce čipů Nvidia, v šoku z čínského zjevení popadaly. Americký prezident Donald Trump v reakci na to označil DeepSeek za „budíček“ pro americké technologické firmy. A nejen pro ně.„Mohl by to být budíček i pro jiný kontinent. Ale myslím si, že ani úspěch Číny v umělé inteligenci Evropu neprobudí. Největší potenciál tu má francouzská společnost Mistral, která má taky chatbota a ten je poměrně kvalitní,“ poznamenává analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.
Našu dnešnú hosťku netreba špeciálne predstavovať. Zuzana Smatanová patrí medzi najúspešnejšie slovenské speváčky, no okrem hudby sa roky venuje aj ilustrovaniu. Práve teraz dokončuje svoju prvú detskú knižku. No hoci je úžasnou umelkyňou, je predovšetkým ženou, ktorá si prešla náročnou cestou k sebe samej. Sebaláska pre ňu nebola samozrejmosťou. Naopak, skutočne ju pochopila až vo chvíli, keď vyhorela, trpela panickými atakmi a ocitla sa na úplnom dne. Dnes o tomto období otvorene hovorí – aby dodala silu tým, ktorí práve zápasia so svojimi vnútornými démonmi. Aby ukázala, že z krízy sa dá vrátiť späť – k radosti, pokoju a sebe samému. Spoločnosť nás tlačí k výkonu a dokonalosti, no často za cenu nášho duševného zdravia. Ako sa Zuzka z tohto kolotoča vymanila? Prečo upustila od perfekcionizmu? A čo jej dnes prináša najväčšiu radosť?
Je zajímavé sledovat, jak čeští politici reagují na Donalda Trumpa. V rozhovoru pro iDnes.cz řekl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, že Trump odhalil, jaký skanzen je Evropa. Zjevně ho obdivuje. Pár dní po inauguraci už o Trumpovi říká: „Já jen zírám. On skutečně vládne. Není to jako tady v Evropě, kde se pořád jen mluví, mluví, ale málo udělá. Na všechno se tu hledá složitý konsenzus, zatímco on tam od první vteřiny podepisuje exekutivní příkazy.“
Je zajímavé sledovat, jak čeští politici reagují na Donalda Trumpa. V rozhovoru pro iDnes.cz řekl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, že Trump odhalil, jaký skanzen je Evropa. Zjevně ho obdivuje. Pár dní po inauguraci už o Trumpovi říká: „Já jen zírám. On skutečně vládne. Není to jako tady v Evropě, kde se pořád jen mluví, mluví, ale málo udělá. Na všechno se tu hledá složitý konsenzus, zatímco on tam od první vteřiny podepisuje exekutivní příkazy.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tušíte, proč mají dršťky takový divný název? Slovo dršťka se používá jen v češtině a zřejmě pochází ze starého výrazu „dršť“, kterým se označovaly vyvržené vnitřnosti, ty méně hodnotné. Naopak ceněným vnitřnostem se říká droby. Dršťky jsou předžaludky přežvýkavců z hladké svaloviny. A mohou být vynikající nejen v polévce.
Tušíte, proč mají dršťky takový divný název? Slovo dršťka se používá jen v češtině a zřejmě pochází ze starého výrazu „dršť“, kterým se označovaly vyvržené vnitřnosti, ty méně hodnotné. Naopak ceněným vnitřnostem se říká droby. Dršťky jsou předžaludky přežvýkavců z hladké svaloviny. A mohou být vynikající nejen v polévce.
Donald Trump nezklamal. Naopak předčil v mnoha směrech očekávání, která byla přitom značná a plná obav. Mýlili se ti, kdo doufali, že zopakuje svůj chaotický výkon z prvního období, kdy více hlučel, než konal, protiřečil si a působil jako klaun.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Statisícový úplatek kvůli opravě kostela liberecký hejtman Martin Půta (SLK) nevzal, přesto je vinen, rozhodl soud. Co teď dál se zamotaným případem, který se táhne roky? A jak to ovlivní preference STAN?Ač je zatím nepravomocný výsledek soudu pro STAN jistě nepříjemný, velký dopad na předvolební preference mít pravděpodobně nebude.„Kauza se táhne od roku 2014, Půta mezitím prošel několikerými volbami a ukázalo se, že i voličům v jeho vlastním kraji je to vlastně jedno,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Předseda STAN Vít Rakušan Půtu k rezignaci na funkci hejtmana vyzývat nebude. Naopak mluví o tom, že jsou chvíle, kdy se strana musí za své lidi postavit.„Myslím, že Starosty, kteří mají často na věci různé názory, tahle věc spíš vzácně sjednotila,“ hodnotí Václav Dolejší.Skončí Půtova kauza jako kabelky Jany Nagyové? Může za těchto okolností kandidovat do Sněmovny? A chce se mu do toho vůbec? A vám by se chtělo? Poslechněte si ještě horký Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme? Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje. Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA. Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat.Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
V devadesátých letech jsem ho poznal jako muže, který umí říkat a psát nepříjemné věci, ale stejně ho máte rádi. Daniel Dočekal patří k technologickým veteránům, a fascinuje mě na něm mimo jiné to, jak si pořád dělá “to svoje”. Jakoby se za ta tři desetiletí, co se známe, ani trochu nezměnil.Dnes je vyhledávaným odborníkem na digitální marketing a sociální média, jakkoli klientům, kteří chtějí slyšet tipy a triky právě na sociální sítě, se stoickým klidem vysvětluje, že tahle éra už pomalu končí. A že budoucnost nejspíš nepatří Twitteru, Facebooku ani LinkedIn, ale … například newsletterům. A určitě AI.Povídali jsme si v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, novém prostoru, který se v lednu 2025 pomalu představuje lidem a už na různých akcích vítá první návštěvníky. (Mimochodem, 12. února se v Knihovně uskuteční první živé natáčení Jednoho procenta, s Petrem Márou!). S Danielem Dočekalem z toho nakonec byl skoro dvouhodinový rozhovor - a byla to jedna z těch konverzací, která když skončí, tak vám je líto, že byla tak krátká.Přeju i vám, aby vás to bavilo!A jako obvykle nabízím článek, který na základě přepisu napsala AI (Claude 3.5 Sonnet).Éra sociálních sítí končí, budoucnost patří newsletterům a umělé inteligenciDaniel Dočekal, veterán českého internetu a digitální komunikace, sedí v knihovně a vypráví o proměnách světa sociálních sítí. Jeho pohled je překvapivě střízlivý - věří, že éra klasických sociálních sítí končí. "Doporučuji firmám, aby je začaly opouštět," říká muž, který dříve radil pravý opak.Přesto není pesimista. Naopak. V době, kdy mnozí varují před umělou inteligencí, vidí v ní příležitost. "Mám v telefonu chytrého kámoše," popisuje svůj vztah k AI asistentům. Nevnímá je jako náhradu lidí, ale jako nástroj, který nám může dát více prostoru pro skutečný život.Jeho vlastní život je důkazem, že technologie mohou pomáhat. Již 40 let žije s cukrovkou, používá chytrou domácnost a nedávno objevil kouzlo elektrického skútru pro pohyb po Praze. "Patnáct minut versus hodina a půl cesty MHD - to je hodina ušetřeného času," vypočítává praktické výhody.Dočekal je přesvědčený, že budoucnost bude lepší než současnost. Ne proto, že by nás technologie měly spasit, ale proto, že nám mohou dát více času na to podstatné - na rodinu, přátele, koníčky. "Když mi umělá inteligence ušetří čas, můžu jít na procházku do lesa nebo si dát šlofíka," říká s úsměvem.
Tenhle Týden Živě bude hardwarový, ukazovací. Doporučujeme, abyste si tentokrát pustili video, kde uvidíte tři zajímavé kousky.DJI FlipKuba chtěl jen nalákat na nedělní recenzi, ale nakonec se docela rozpovídal a vypadá to, že s touhle novinkou se DJI trefilo do černého! Představení dronu najdete zde, recenzi Kuba chystá.WeLock: Smart Lock Fingerprint SECBN51Filip začíná testovat chytrý zámek WeLock SECBN51. Skvělé jsou na něm možnosti odemykání – jako klíč poslouží mobil, přibalené NFC štítky, nebo dálkový ovladač s Bluetooth (ten si ovšem musíte přikoupit). Ale vůbec nejlákavější je kapacitní čtečka otisků prstů, jaké známe ze smartphonů. Prostě přijdete, přiložíte prst a jste uvnitř. Paměť na 100 otisků by mohla stačit i větším rodinám.Naopak se nám nelíbí neintuitivní aplikace, která sice nabízí pokročilou správu uživatelů a přístupů, ale nebude jednoduché se v ní vyznat. Vyzkoušíme také Wi-Fi Box 3, což je brána, která komunikaci mezi zámkem a aplikací v mobilu posune od Bluetooth na internet, takže pak můžete zámek ovládat odkudkoliv na světě.PS: Se zámkem přišel i slevový kód. Když nakoupíte přes tento odkaz a při checkoutu vložíte SINDRO50, klesne cena z 4 838 Kč na 3 558 Kč.Realware NavigatorRozšířená realita je oříšek, který nerozlouskly ani ty největší tech-firmy světa. Vzpomínáte na Google Glass? Máme takovou teorii, že Google chtěl moc, chtěl, aby jeho brýle uměly všechno. Apple a jeho Vision Pro k tématu AR brýlí přistupují jinak, ale také nemáme pocit, že by šlo o závratný úspěch.A pak jsou tu produkty, které jednoduše dávají smysl. Zaměřují se na konkrétní problémy konkrétních lidí (v tomto případě spíše firem) a ty dostatečně dobře řeší. Hezkým příkladem je Realware Navigator 520, který v Česku nabízí (a připravuje na míru konkrétním požadavkům) firma Elvac. 00:29 Dron DJI Flip11:01 Zámek WeLock22:33 AR headset Realware Navigator 520
Plánovat partnerské financí nemusí být suchopárná debata plná čísel. Naopak, může se z něho stát nezapomenutelná společná zkušenost, která posílí váš vztah a přinese novou energii do vašeho života. Vyzkoušejte jednoduchou aktivitu, která posílí váš vztah, zvýší důvěru a pomůže vám vytvořit společné finanční cíle. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Jednoduché cvičení, jak zlepšit své partnerské finance. ✅ Jak naplánovat nezapomenutelné zážitky a ušetřit na ně. ✅ Proč je důležité snít ve velkém a jak snění proměnit v realitu. ✅ Příběh mladého páru, který si splnil sen o pobytu na Bali. ✅ Jak finanční rande mohou přispět k lepšímu vztahu i finanční stabilitě. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování? Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz ➡ Instagram: https://www.instagram.com/teoriepenez/
V politice mu chybí odvaha a politici jsou podle něj zbabělci. Donalda Trumpa ale nepovažuje za hrdinu, spíše za narcistu. „Myslím si, že je rozdíl mezi politickou odvahou, kdy chcete dokázat něco, co má obecnější význam pro společnost, a tím, co je narcistní sebestředná povaha,“ srovnává pro Český rozhlas Plus Jan Dobrovský, podnikatel, filantrop. Naopak evropští politici, stejně jako čeští, jsou podle něj bez vize a odmítají přijmout zodpovědnost za své kroky,
Malí farmáři si po posledním kole investičních dotací stěžují, že vláda neplní své programové prohlášení a poškozuje je. „Vláda neplní, co slíbila,“ zlobí se předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. Naopak podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) systém nikoho neznevýhodňuje.
V politice mu chybí odvaha a politici jsou podle něj zbabělci. Donalda Trumpa ale nepovažuje za hrdinu, spíše za narcistu. „Myslím si, že je rozdíl mezi politickou odvahou, kdy chcete dokázat něco, co má obecnější význam pro společnost, a tím, co je narcistní sebestředná povaha,“ srovnává pro Český rozhlas Plus Jan Dobrovský, podnikatel, filantrop. Naopak evropští politici, stejně jako čeští, jsou podle něj bez vize a odmítají přijmout zodpovědnost za své kroky,Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Malí farmáři si po posledním kole investičních dotací stěžují, že vláda neplní své programové prohlášení a poškozuje je. „Vláda neplní, co slíbila,“ zlobí se předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. Naopak podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) systém nikoho neznevýhodňuje.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Přestupový kolotoč možná zamíchal karty v iSport Fantasy lize více než v samotné Chance Lize. Působiště totiž změnilo hned několik trenéry oblíbených hráčů – Vasil Kušej, Jakub Markovič, Patrik Vydra či Adam Ševinský. Co to znamená pro Fantasy? Ve chvíli kdy začne oficiálně v Česku přestupové období, začnou se hráčům v iSport Fantasy měnit dresy, nebo se objeví hráči úplně noví. „Já si s tím jako majitel Patrika Vydry budu muset pohrát,“ říká Kvasnica o triu obránců, kteří se přesunuli do Sparty. „Naopak mám dobrý pocit z Emannuela Uchenny. Ta cenovka je oku lahodící,“ říká Michal Kvasnica. Co Jan Kuchta a Kušej? Kdo udělá ve zbytku sezony více bodů – Zlatohlávek, nebo Tanko? Na jaký přestup se vyplatí počkat až do konce února? Objevil se konečně zajímavý Fantasy hráč v Dukle? A kým nahradit Kinského? To se dozvíte ve speciální přestupové epizodě Mistrů Fantasy.
Mark Zuckerberg, majitel technologického gigantu Meta, vlastníka Facebooku a Instagramu, nebýval žádný Trumpovec. Naopak. Podporoval demokraty, zasazoval se o vstřícný přístup k migrantům a jeho Facebook dokonce zrušil Trumpovi účet po nechvalně známém útoku na Kapitol před čtyřmi lety. To, aby výroky exprezidenta dále nepodněcovaly násilné projevy jeho přívrženců. Dnes je to zcela jiný člověk.
To, čo pácha Robert Fico v zahraničnej politike, je jednoznačne vlastizrada. V mene seba obetuje dlhodobé záujmy Slovenska. Znepriatelil si väčšinu susedov Slovenka (Poľsko, Česko a najmä - Ukrajina) a navyše nám vybavil doslova celosvetovú hanbu odmietaním pomoci utečencom. Aké záujmy teda ešte reprezentuje premiér Fico a sú to ešte vôbec naše záujmy - záujmy Slovenska?Podľa slovenského premiéra - a jeho koaličných súputníkov či podporovateľov - malo byť dnes Slovensko v zajatí zásadnej plynovej krízy. Dôvodom bolo dlhodobo avizované rozhodnutie Ukrajiny stopnúť tranzit ruského plynu cez svoje vlastné územie. Je siedmy január, no žiadna „plynokríza“ sa nekoná.Naopak - a ak sa tu koná nejaká kríza, je to skôr kríza zahraničnopolitického smerovania Slovenska a spôsob, akým je naším premiérom utváraná. Aspoň tak to tvrdí slovenská opozícia.Premiér Fico sa totiž počas vianočných sviatkov pokúsil zásadne otočiť geopolitickú orientáciu Slovenska. Bez mandátu vlády, ako i príslušných výborov parlamentu, sa vybral do Moskvy rokovať priamo s prezidentom Ruska Vladimírom Putinom. Podľa opozície tým pácha akt vlastizrady.Rokovanie slovenského premiéra v Moskve, ktoré malo priniesť vyriešenie plynovej krízy, ale údajne za ním bola i snaha o začatie mierových rokovaní o ukončení ruskej agresie na Ukrajine, tak zatiaľ žiadne relevantné výsledky neprinieslo. Podľa exministra Wlachovského môže ísť o akúsi dymovú clonu, ktorá má prekryť zdražovanie, vyplývajúce z Ficom prijatej konsolidácie, možný začiatok predvolebnej kampane pred prípadnými predčasnými voľbami, ale v realite problém s prípadnou plynovou krízou premiérove návštevy v Kremli nijako nevyriešia. Počúvate Aktuality Nahlas, tentoraz o premiérovej, takpovediac „svojstojnej“ zahraničnej politike. Kam sa teda dnes uberá naša zahraničná politika a o čo premiérovi Ficovi vlastne ide? Témy pre exministra zahraničia a dlhoročného diplomata Miroslava Wlachovského.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Adam Obšitník a Braňo Dobšinský.
Všechny průzkumy veřejného mínění směřují k tomu, že Andrej Babiš vyhraje příští volby. Otázkou je jen to, jestli ANO složí jednobarevnou vládu, nebo bude potřebovat nějakého partnera. Pohled na čísla z minulých sněmovních voleb ukazuje, že Babiš to má rozehrané velmi dobře - má kde brát nové voliče, zatímco současný kabinet má problémy udržet ty stávající.Spolu, Starostové a Piráti získali v říjnu 2021 dohromady 2,3 milionu hlasů, opoziční hnutí ANO a SPD pak necelé dva miliony. A protože mezi těmito dvěma tábory voličů přetrvává neprostupnost, jak upozorňují sociologové, Babiš se rozhodl zaměřit na propadlé hlasy.„Andrej Babiš bude voličům říkat: Volte nás, nás už znáte a víte, co od nás můžete čekat. Jsme velcí, jsme jistota, že váš hlas nepropadne jako minule. Neudělejte znovu stejnou chybu. A myslím, že mu to bude docela dobře fungovat. Naopak vláda žádný takový voličský rezervoár, alespoň dnes, vůbec nemá,“ říká v novoročním vydání podcastu Václav Dolejší.Vysněným cílem Andreje Babiše je získat ve sněmovních volbách víc než 40 procent hlasů pro ANO, aby hnutí ideálně získalo většinu křesel ve Sněmovně, a tudíž mohlo sestavit jednobarevný kabinet bez partnerů. Současná vláda minule získala dohromady 43 % hlasů, což stačilo na pohodlnou většinu 108 křesel. Bylo to hlavně právě díky tomu, kolik hlasů malých stran propadlo.A jak dopadnou vládní strany? „Tipuju, že nahoru teď půjde STAN a v příštích měsících přeskočí Spolu. Ale jak je znám, tak pak jim buď spadne řetěz, nebo udělají nějaký průšvih,“ předpovídá Stuchlíková.Která čísla dělají vládním stranám největší starosti? Jak se povede Motoristům v opravdových volbách? A rozpoutá se v pražském Spolu dívčí válka? Poslechněte si novoroční předpovídací epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Politický podcast Vlevo dole slaví pět let existence. To je vhodná chvíle dát prostor těm, které obvykle jeho autoři kritizují. Podcasteři se zeptali politiků: co děláme špatně? Přesně před pěti lety vyšla první epizoda politického podcastu Vlevo dole na Seznam Zprávách. Nesla název „Je Andrej Babiš opravdu v pohodě?“ Od té doby vzniklo celkem 365 epizod - pravidelných středečních dílů, reportáží z terénu, různých speciálů i Reaktorů reagujících na aktuální události.Dvojice politických reportérů - Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková - se mezi tím vyšvihla mezi nejvlivnější a nejpopulárnější české podcastery. V kategorii Zpravodajství a publicistika Vlevo dole dvakrát za sebou (v letech 2023 a 2024) vyhrála anketu Podcast roku. V aktuální narozeninové epizodě podcasteři vyprávějí, jak se vlastně dali dohromady, kudy vedla jejich cesta k modernímu audioformátu i jak vznikl jeho dnes už kultovní název.A tentokrát Lucie a Václav výjimečně upustili od tradiční kritiky a žertů na účet politiků. Naopak, rozhodli se otočit role: zeptali se politických špiček, vládních i opozičních, co oni v podcastu dělají špatně a měli by podle nich dělat jinak.A dočkali se překvapivých odpovědí. Třeba ministryni obrany Janě Černochové z ODS vadí název podcastu, poslanci ANO Patriku Nacherovi samozřejmě dvojí metr a Alena Schillerová jim zkrátka doporučuje, aby šli raději tančit na TikToK.Podívejte se na videa, poslechněte si samozřejmě celou epizodu a přihlašte se i k odběru newsletteru Vlevo dole. A hlavně nám zachovejte přízeň aspoň dalších pět let!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s více než 33 procenty, druhá ODS by dostala 12 procent a hnutí STAN 11 procent. Další strany, které se minule dostaly do Sněmovny, se dnes pohybují okolo pětiprocentní hranice a možná neuspějí. Naopak by se do Parlamentu podle modelu agentury Median vrátila KSČM. „Bašty sociální demokracie a komunistů dnes patří hnutí ANO. Voliči levice si vybrali jiného reprezentanta svých zájmů,“ míní v Chybě systému novinář Bohumil Pečinka.