POPULARITY
„Ve chvíli, kdy bych byl přesvědčený, že dokážu pomoct každému, měl bych velký problém. A do dnešního dne, a doufám, že to tak bude po zbytek života, pořád zpochybňuji, jestli jsem pro to vůbec kompetentní. Protože to je podmínka, aby to člověk dělal poctivě,“ říká Jaroslav Grünwald v rozhovoru pro pořad Rada starších. 3. díl, 11.06.2026, www.RadioUniversum.cz
V bonusovém dílu Hlasů paměti o Státní bezpečnosti a jejich spolupracovnících vypráví autoři příběh Jaromíra Ulče. Od 70. let vyvíjel operace, lámal a verboval spolupracovníky StB. Nikdy, ani po sametové revoluci, ale nepochyboval o tom, že to co dělal, bylo správné. Naopak. Podle něj to byla zajímavá práce a navíc ho psychicky uspokojovalo, když z lidí dostal to, co chtěl slyšet. Poslechněte si jeho příběh.
VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum „Človek je pre mňa mierou všetkých vecí.“ Toto sú slová Vincenta Hložníka, maliara, grafika, ilustrátora a pedagóga, ktorému sa budeme venovať v ďalšej časti série Ikony výtvarného umenia na Slovensku, v rámci ktorej vám každý mesiac prinášame príbehy diel a kontext tvorby významných maliarov a maliarok. Tvorba Vincenta Hložníka nevznikala v bezpečnom závetrí, ďaleko od veľkých dejín. Naopak – vyrastala a bola intímne spätá s pohnutými dejinami 20. storočia. Kým staršia generácia slovenských maliarov, reprezentovaná napríklad Martinom Benkom, hľadala obraz národa, krajiny a kultúrnej identity, Hložník sa sústredil predovšetkým na človeka. Človeka zraneného, ohrozeného a zápasiaceho uprostred víru veľkých dejín. Aké umelecké vplyvy, svetové, európske či regionálne formovali mladého Vincenta Hložníka? Ako jeho tvorbu poznačila druhá svetová vojna? Ako fungoval počas komunistického režimu, Pražskej jari a následnej normalizácie? Aké miesto mala v jeho tvorbe náboženská viera? A napokon patrí Vincent Hložník medzi tých slovenských umelcov, ktorých medzinárodnú kariéru obmedzili skôr dejiny než nedostatok talentu? Tento podcast je 6. v sérii „Ikony výtvarného umenia na Slovensku“, a obrazy, o ktorých budeme dnes hovoriť, nájdete aj na mojom instagrame a tiež na účte Podcasty SME. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Ninou Gažovičovou, kunsthistoričkou, konateľkou a licitátorkou aukčnej spoločnosti SOGA. Spolu s Júliusom Barczim tiež tvorí najpopulárnejší a najpočúvanejší podcast o umení na Slovensku „Predané.“ Tento podcast vzniká vďaka podpore JUDr. Daga Vaškora, zberateľa, fanúšika histórie a fanúšika nášho podcastu. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcastySee omnystudio.com/listener for privacy information.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Dortovou omáčkou nazvala svůj recept Marie Hostinská, která se s ním umístila na druhém místě v roce 2021. Jde o koprovou omáčku obohacenou o vaječný svítek místo knedlíků. Roman Paulus do ní přidal i pošírované vejce. Vyzkoušejte bezmasý, ale vydatný pokrm plný proteinů.
Během nedělní Partie Terezie Tománkové vyvolala velké emoce debata o souběžně probíhajícím sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Je na místě, aby se taková akce konala na českém území? Zatímco poslanec Jan Hrnčíř (SPD) byl v plamenné hádce výrazně proti, předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel na sjezdu neviděl nic špatného. Naopak se navezl do evropského spojenectví Hrnčířovy SPD s německou stranou AfD.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Rok 2026 mal priniesť do sveta predaja jazdených automobilov niekoľko nových legislatívnych opatrení, ktoré by mali byť namierené proti bežným ľuďom - aspoň tak medializované novinky interpretovali autori príspevkov predovšetkým na sociálnych sieťach.Motoristický novinár Erik Stríž v novej epizóde podcastu od Autobazar.EU analyzuje nové a navrhované smernice a usmernenia platné pre členské krajiny Európskej únie a vyvracia mýty, ktoré sa šírili a naďalej šíria slovenským internetom.Napríklad, nie je pravda, že by od tohto roka museli mať všetky predávané ojazdené automobily, motocykle či úžitkové vozidlá platné technické kontroly zo slovenských STK alebo znalecký posudok potvrdzujúci ich spôsobilosť na prevádzku. Mýtus plynie z nepochopenia legislatívneho návrhu z minulého roka, ktorý sa však týka exportu automobilov za hranice Európskej únie.Takisto sa ukazuje ako nepravdivá informácia, že zmenou vlastníctva vozidla bude potrebné absolvovať technickú a emisnú kontrolu nanovo, alebo že pre Green Deal nebude možné opravovať staré automobily presahujúce určitý vek či trhovú hodnotu.Naopak, moderátor poukazuje na priaznivú zmenu, keď sa zahraničné technické kontroly pri dovoze vozidla budú oficiálne uznávať aj na Slovensku, a to až po dobu šiestich mesiacov. Pri riadne dovezenom a kontrolovanom vozidle teda nebude potrebné, aby okamžite absolvovalo slovenskú technickú a emisnú kontrolu, ak v krajine pôvodu platí tá tamojšia.
Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí 81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme
Na výletnej lodi MV Hondius sa objavilo podozrenie na zriedkavý prenos hantavírusu z človeka na človeka, čo vyvolalo obavy aj množstvo dezinformácií na sociálnych sieťach. Aký nebezpečný je hantavírus v skutočnosti, čo o ňom vieme a prečo odborníci zatiaľ nehovoria o scenári podobnom covidu? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a virológom Borisom Klempom, vedcom pôsobiacim v SAV a na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila, že pri príležitosti druhého výročia atentátu na premiéra Roberta Fica sa opäť šíria obvinenia, že útočník bol nejakým spôsobom prepojený na stranu Demokrati. Objavujú sa aj autoritatívne formulované tvrdenia, že takéto prepojenie potvrdil súd. „To však nie je pravda. Naopak, rozsudok Špecializovaného trestného súdu aj rozsudok Najvyššieho súdu potvrdili, že Cintula konal sám, a nespomínali žiadne takéto prepojenia na žiadnych iných aktérov,“ uviedla Frankovská.V kontexte hantavírusu Frankovská upozornila, že na sociálnych sieťach sa objavujú tvrdenia, podľa ktorých hantavírus nie je taký nebezpečný a ide o nástroj, aby opäť vznikla svetová pandémia a niekto nás mohol znovu kontrolovať. „Táto obava, že môže opäť vzniknúť nejaká pandémia, je určite pochopiteľná. Čo už však nie je pravdivé, sú ďalšie spôsoby, akými sa to snažia dokazovať – napríklad tvrdenia, že vírus v skutočnosti unikol z laboratória, alebo že už existujú testovacie centrá vo Švajčiarsku na hantavírus,“ povedala Frankovská. Doplnila, že v Európe ani v Amerike nemáme schválené vakcíny na hantavírus ani takéto testovacie centrá.V druhej časti podcastu vedec Boris Klempa vysvetlil, že hantavírusy sú pomerne veľká skupina vírusov, v rámci ktorej rozlišujeme veľa konkrétnych vírusových druhov. Ide podľa neho typicky o vírusy prenášané hlodavcami. Len niektoré z týchto vírusov, ak sa náhodne dostanú do človeka, vedia spôsobiť závažné ľudské ochorenia.„Pravdepodobnosť, že by hantavírus spôsobil pandémiu, je veľmi nízka. Vo všeobecnosti sa hantavírusy považujú za také, že sa vôbec neprenášajú z človeka na človeka. To sa týka všetkých, ktoré sa nachádzajú v Európe a v Ázii. V podstate jediný hantavírus, pri ktorom bolo jednoznačne zdokumentované, že sa môže prenášať z človeka na človeka, je juhoamerický Andes vírus. A to je presne ten, čo sa zhodou nešťastných náhod ocitol práve na tej výletnej lodi,“ vysvetlil Klempa.Podľa Klempu je Andes vírus jediným hantavírusom, pri ktorom dochádza k šíreniu z človeka na človeka. Zdôraznil však, že aj v tomto prípade je šírenie veľmi málo účinné a vyžaduje si pomerne blízky a dlhodobý kontakt. „Riziko, že by došlo k nekontrolovateľnému šíreniu, je vlastne veľmi nízke,“ dodal.Z doteraz zdokumentovaných prípadov, ktoré boli doposiaľ len v Argentíne a Čile, podľa Klempu jednoznačne vyplýva, že najväčším rizikovým faktorom je zdieľanie spoločnej domácnosti alebo spoločného lôžka.
Do Centra duševního zdraví pro děti nás nechá nahlédnout jeho ředitelka Monika Matulová. Jako speciální pedagog se potkává s dětmi s různými problémy. S čím vším se dnešní děti potýkají, jak jim pomáhají nebo naopak nepomáhají rodiče? Sebepřijetí, hledání identity, vysoké nároky, i na taková témata v rozhovoru došlo.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evolúcia vedomia Keď spoločnosť začne slúžiť ľuďom (a nie naopak)Žijeme v systéme, kde sa často zdá,že človek existuje len preto, aby slúžil mašinérii. Ale čo ak by to bolo presnenaopak? Čo ak je načase, aby sme sa ako obyčajní občania spojili a vytvorilispoločnosť, ktorá bude skutočne slúžiť ľuďom, a nie my jej – alebo v tomnajhoršom scenári, kde by sme všetci slúžili len záujmom jedného jedinéhojedinca?V dnešnej epizóde sa nebudemerozprávať o hneve, odpore ani o zbraniach. Toto nie je výzva na revolúciu.Toto je pozvánka na evolúciu.
Myslíte si, že obezita je ten najväčší akútny problém? Podľa Michala Páleníka je z krátkodobého hľadiska oveľa nebezpečnejšia podvýživa a nedostatok živín. Obezita je tichý zabijak – spočiatku nebolí a jej devastačné účinky na srdce či cievy sa môžu prejaviť až o 20 rokov. Naopak, pri poruchách príjmu potravy, ako sú anorexia či bulímia, ide o bezprostredné ohrozenie života. Zistite viac o týchto nebezpečných extrémoch v najnovšej epizóde Predtréningovky!
Myslíte si, že obezita je ten najväčší akútny problém? Podľa Michala Páleníka je z krátkodobého hľadiska oveľa nebezpečnejšia podvýživa a nedostatok živín. Obezita je tichý zabijak – spočiatku nebolí a jej devastačné účinky na srdce či cievy sa môžu prejaviť až o 20 rokov. Naopak, pri poruchách príjmu potravy, ako sú anorexia či bulímia, ide o bezprostredné ohrozenie života. Zistite viac o týchto nebezpečných extrémoch v najnovšej epizóde Predtréningovky!
Hebrejom 2,1-10 1 Preto musíme dávať o to väčší pozor na to, čo sme počuli, aby sme sa neodchýlili od správneho smeru. 2 Veď ak už slovo povedané skrze anjelov bolo záväzné a každý priestupok a neposlušnosť dostali spravodlivú odplatu, 3 ako unikneme my, keď zanedbáme takúto veľkú spásu, ktorú začal ohlasovať Pán a potvrdili nám ju tí, čo ho počuli? 4 Boh pritom potvrdzoval svedectvo znameniami, zázrakmi i rozličnými prejavmi moci a udeľovaním Ducha Svätého podľa svojej vôle. 5 Veď Pán budúci svet, o ktorom hovoríme, nepodriadil anjelom. 6 Tak o tom ktosi kdesi svedčí: Čo je človek, že naňho pamätáš, alebo syn človeka, že oňho dbáš? 7 Postavil si ho o niečo nižšie, ako sú anjeli, potom si ho ovenčil slávou a cťou 8 a všetko si mu položil pod nohy. Keď mu totiž podriadil všetko, nenechal nič, čo by mu nebolo podriadené. Teraz však ešte nevidíme, že mu bolo podriadené všetko. 9 Hľadíme však na Ježiša, postaveného o niečo nižšie ako sú anjeli, ktorý, pretože pretrpel smrť, bol ovenčený slávou a cťou, lebo z Božej milosti okúsil smrť za každého. 10 Veď sa patrilo, aby ten, pre ktorého je všetko a skrze ktorého je všetko a ktorý priviedol mnoho synov do slávy, cez utrpenie zdokonalil pôvodcu ich spásy. Istota. Pochybnosť, nejasnosť, váhavosť, nedostatok pocitu bezpečia, príčina úzkosti – tieto slová by sme našli ako charakteristiku neistoty. Neistota je z času na čas súčasťou nášho života, ale nepatrí medzi pocity, ktoré by sme v našom živote chceli prežívať. Naopak, túžime po opaku, túžime po istote. Kde ju však v kolobehu života v stále sa meniacom svete môžeme nájsť? Apoštol Pavol nám pripomína, kde a kto je pravou istotou. V tejto súvislosti nás dokonca vyzýva k ostražitosti. Všímajme si, čo sme počuli, o čom hovorí Božie slovo! Zostávajme v pravom poznaní evanjelia! Pripomínajme si, že Pán Ježiš sa ponížil, prišiel kvôli nám na tento svet! Prešiel utrpením a smrťou. Jeho utrpenie však nie je neistotou, ale súčasťou Božieho diela spásy. Poníženie Božieho Syna nám prináša povýšenie. Skrze Jeho utrpenie a smrť sme vykúpení a môžeme žiť v očakávaní Jeho slávy, ktorá sa raz v Božom kráľovstve aj pri nás naplno stane zjavnou. Jeho poníženie nie je slabosťou, ale cestou k oslave a vykúpeniu. Sme ochotní počúvať a pridŕžať sa toho, čo nám bolo zvestované? Kristus za nás trpel, aby sme my mali večný život. Nech nás táto milosť vedie k vďačnosti, pokore, vytrvalosti vo viere a k pevnej istote! Modlitba: Pane Ježišu Kriste, Ty vieš, ako veľmi túžime v našom živote po istote. Vyznávame pred Tebou, že neraz prežívame neistotu z našich vnútorných pocitov, ale aj vonkajších okolností. Je mnoho vecí, ktorými sa nás diabol snaží zneistiť a podlomiť. Prosíme Ťa, pomôž nám, aby sme boli pevní v Tebe a dôverovali Tvojmu slovu! Ty si našou jedinou pravou istotou a záchranou. Amen. Pieseň: ES 246 Autor: Lívia Lichancová Prídu s plačom, s prosbou o zmilovanie. Povediem ich a privediem ich k potokom vôd, po rovnej ceste, kde sa nepotknú, lebo som otec Izraela. Jeremiáš 31,9 Ježiš v dňoch Svojho pozemského života mocným hlasom a so slzami prednášal modlitby a prosby tomu, ktorý Ho mohol zachrániť pred smrťou, a bol vypočutý pre Svoju bohabojnosť. Hebrejom 5,7 Matúš 11,25-30 • Modlíme sa za: Príbovce (TuS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes dávam pozor na počuté slovo, aby som sa neodchýlil, vediac, že zanedbanie spásy nemá úniku? Čo pre mňa znamená hľadieť na Ježiša, ovenčeného slávou cez smrť za všetkých z Božej milosti? Ako môžem dnes žiť v istote, že utrpením zdokonalený pôvodca spásy privádza synov do slávy? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu
Většina domácností zvládá pokrýt své potřeby, přesto roste obava, že bude hůř. Vyplývá to z aktuálních průzkumů Centra pro studium veřejného mínění. Na čem lidé šetří nejvíc? „Typicky omezují stravování mimo domov, dovolené, cestování a luxusní zboží. Naopak koníčky a zájmové činnosti se snaží do poslední chvíle neomezovat. Stejně jako výdaje na zdravotní péči, léky a pomůcky či spoření,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí… socioložka Paulína Tabery.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dnešní speciální rozhovor je o kreativitě, vztazích, traumatu i dospívání, ale bez pózy člověka, který už všechno pochopil. Naopak. A o to je přesnější.Mluvíme o tom, proč kreativita není něco, co musíš získat, ale něco, co v sobě přestaneš brzdit. Proč je někdy zdravější selhat rychleji, protože chyba není opak procesu, ale jeho součást. A proč je lepší, když u kormidla není strach z ponížení, ale zvědavost a chuť učit se. Chili mluví o štěstí ne jako o cíli, ale jako o vedlejším produktu toho, že jsi něčemu nebo někomu opravdu k užitku. A právě tím se tenhle díl odlišuje od běžného self help obsahu. Není o tom, jak být víc zajímavý. Je o tom, jak být víc pravdivý, víc užitečný a možná i víc lidský.Partneři epizody:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials Aktin.cz/bwa pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials Aktin.cz/bwa Codex LabsKvalitní mikrobiom friendly péče o vaše zdraví a kůži. Jsou evidence based a založila je skvělá vědkyně Barbara Paldus. Zadej kód bwa20 pro 20% SLEVU!Minutáž:00:00 Úvod a představení Chili Ta Thuy04:08 Kdybys byla jídlo, co bys byla?05:34 Kontroverze jménem koriandr09:17 Kreativita jako řemeslo, nikoliv jen talent11:37 Proces učení se novým věcem a síla komunity13:55 Strach jako kormidlo a přijetí vlastního selhání19:41 Sebevědomí jako vědomí si sebe sama21:49 Disciplína jako prostředí pro svobodnou tvorbu24:16 Jak vypadá proces inspirace a "kradení" nápadů27:32 Síla neintuitivních kombinací a unikátní styl30:33 Perfekcionismus jako vrah autenticity31:49 Ukočírování ega a uvědomění si vlastní nedůležitostiPřechod do VIP- Smysluplnost jako vedlejší produkt užitečnosti- Fascinace vztahy a dynamika moderního randění- Integrace traumat a přijetí vlastní křehkosti- Vliv mužského potu na ženský nervový systém- Proč nemusíme léčit každou bolístku- Soucit jako výsledek vnitřní práce- Meditace jako nástroj pro pozorování vnitřního prostředí- Sebeláska jako přijetí stinných stránek- Jak si dobrovolně vytvářet překážky skrze fyzično- Závěrečná myšlenka
Je to BIG BEAUTIFUL BILL!, volal podle svědectví Martiny Machové ministr sportu za Motoristy Boris Šťastný, když byl představován zákon o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. V podcastu Podpásovka vysvětlujeme, proč je to ve skutečnosti legislativní paskvil, jehož jediným smyslem je poničit veřejnou službu v Česku. Ministr kultury Klempíř se také při představování zákona vymlouval na kde co a kde koho. Důkladně jeho „hrdinství“ popíšeme!Věnujeme se také zdánlivě nesexy tématu: KDU-ČSL. Ovšem je to opravdu jen zdání. Lidovci mají za týden sjezd, kde si zvolí předsedou Jana Grolicha, od kterého si slibují opakování bělobrádkovského zázraku z roku 2013 v podobě vzkříšení preferencí. Rozebíráme stranu a barvité historky z jejích sjezdů, kde už u vchodu praští návštěvníka do nosu slivovice, jakož i brutální zhubnutí Mariana Jurečky a jeho oznámení, že mu maminka nakazovala držet ruce na peřině.Probíráme i atmostéru v poslaneckém klubu ODS, konkrétně pozici „slušňáka“ Martina Kupky a jeho upřímnou snahu používat hubaté výrazy, aby se dostal do titulků. A podivujeme se, co dělá filmová producentka Kamila Zlatušková na místě kandidátky ODS na primátorku Brna. Může se jí povést rozbít image stranické buňky vyjádřený výrazy „Don Pablo – byty – koks“?A samozřejmě vyhlásíme Podpásovku týdne – tentokrát se nejlepší povedla prezidentu Petru Pavlovi. Poslechněte si!
Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Osmým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Karel Šindelář se svou přednáškou „Svoboda bez centra: mysl, příroda a bytí“. Svoboda se může proměnit ve vzdálený ideál, že právě představa „jednou budu svobodný“ může vytvářet odstup, touhu, strach a potřebu jistoty – tedy mechanismy, které nás od svobody paradoxně vzdalují. Totéž může být i důsledkem snahy svobodu pevně definovat: Každá definice vytváří centrum, autoritu či arbitra. Naopak i vlastní mysl lze decentralizovat podobně jako společnost. Je možné uvolnit vnitřní „centrální autoritu“, která hodnotí, kontroluje a řídí. Největší nesvoboda totiž může být zakořeněna spíše v našich vnitřních mechanismech strachu než ve státech a institucích. Lze však kráčet svobodně i uprostřed omezení – podobně jako krajinou, která není nepřítelem, ale prostředím. Přednáška nemá přinést hotové odpovědi, ale nabídnout společný prostor k tázání nad našimi jistotami, představami a potřebou kontroly. Karel se dlouhodobě věnuje kontemplativní praxi a tématům strachu, smrti, lásky, života a svobody. Se svou ženou, třemi dětmi a psem žije již šest let nomádským způsobem života. Ačkoliv tomu tak nebylo vždy, dnes se necítí být součástí žádného myšlenkového směru, ideologie, hnutí ani státu. Více než vytváření nových definic jej zajímá přímá zkušenost a pozorování – to, co lze skutečně prožít, nikoli jen pojmenovat.
Rozhodující volební souboj svedou v nedělních volbách v Maďarsku stávající předseda vlády a šéf strany Fidesz Viktor Orbán a kandidát opoziční strany Tisza Péter Magyar. Orbán v kampani sází na téma národovectví a voliče straší Ukrajinou a Bruselem. Naopak dobré vztahy pěstuje jeho vláda s Moskvou, jak ukazují nahrávky maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjartoa a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova. Jak to vypadá ve vesnici, kde Orbán vyrůstal? A co o stávajícím premiérovi říkají jeho příznivci?Poslechněte si druhou epizodu podcastu 5:59 o maďarských volbách, ve které středoevropský reportér Seznam Zpráv Filip Harzer vysvětluje, jak fungue systém, který premiér za 16 let své vlády vytvořil.Článek a další informace k epizodě o Viktoru Orbánovi najdete zde. První díl dvoudílné minisérie o jeho protivníkovi Péteru Magyarovi pak najdete na webu Seznam Zprávy, stejně jako články o maďarských volbách, kde Filip Harzer popsal své cesty po Budapešti i maďarském venkově.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc
Vojna v Iráne, na Ukrajine a vplyv tohto diania na palivá a automobilový priemysel v roku 2026.Text pripravil Vladimír Orth, hosť podcastu Autobazar.EU.Dňa 28. februára sa začal vojenský konflikt v Iráne a z operácie v Perzskom zálive sa veľmi rýchlo stal rozsiahly regionálny konflikt, ktorý priamo zasiahol 10 krajín: Irán, Izrael, Bahrajn, Katar, Saudskú Arábiu, Spojené arabské emiráty, Irak, Omán, Turecko a Libanon.Odhadnúť jeho vplyv už dnes nie je také náročné, najmä v dobe dostupných dát, analytických nástrojov a umelej inteligencie. Zároveň však platí, že len málokto ešte verí pôvodným odhadom, podľa ktorých nemal zásah trvať dlhšie ako tri týždne. Dnes je zrejmé, že ide o rozsiahly konflikt, pri ktorom nikto nevie spoľahlivo odhadnúť jeho trvanie ani konečné dôsledky.Uzavretím strategického dopravného koridoru cez Hormuzský prieliv bola prakticky výrazne obmedzená doprava oboma smermi. Práve tadiaľ pritom denne preplávali desiatky tankerov s ropou, čo robí z tejto oblasti jedno z najcitlivejších miest globálnej ekonomiky. Priamy dosah na automotiveTo, čo už dnes vidíme v automobilovom priemysle, je strata trhu s novými vozidlami v objeme približne 4,43 milióna automobilov ročne. Zároveň boli narušené aj dodávateľské reťazce, ktoré sú pre automotive kľúčové. Najviac postihnuté pritom nie sú len krajiny priamo zasiahnuté konfliktom, ale aj okolité štáty regiónu Blízkeho východu a Arabského polostrova.Vojna nie je zameraná iba na vojenskú infraštruktúru. Zasahuje aj zariadenia na ťažbu, skladovanie a distribúciu ropy, ropných produktov a plynu. Tento výpadok následne ovplyvňuje významných odberateľov v Ázii a ich výrobné kapacity. Až 32 % globálnej produkcie ropných produktov totiž pochádza práve z tejto oblasti. Najväčšími odberateľmi sú najmä Čína, India, Indonézia a Filipíny. Vplyv na automobilový trh v Ázii a EurópeTieto zmeny môžu ešte viac urýchliť nástup elektrických vozidiel v Ázii, pretože tlak na cenu klasických palív bude rásť. V Európe naopak očakávame, že vzhľadom na prebiehajúcu recesiu bude dochádzať k znižovaniu spotreby pohonných hmôt v domácnostiach a k väčšiemu záujmu o ekologickejšie a úspornejšie vozidlá. Zároveň bude pokračovať trend downsizingu, teda presunu k menším a lacnejším autám.Energetická kríza, ktorá sa začala vojnou na Ukrajine a následným obmedzením nákupu ruských ropných produktov zo strany EÚ, sa dnes spája s dôsledkami vojny v Iráne. Kombinácia týchto dvoch faktorov vytvára pre európskych spotrebiteľov aj priemysel mimoriadne nepriaznivé podmienky.Nebudem sa teraz púšťať do diskusie o tom, ako dlho bude tento konflikt trvať a aký vplyv bude mať na vojnu na Ukrajine. Podstatné je pochopiť, aký dopad bude mať na ľudí a ich mobilitu. Mobilita bude drahšiaMobilita sa postupne mení a je nutné si uvedomiť, že pre ľudí je čoraz finančne náročnejšia, a to nielen z pohľadu obstarania vozidla, ale aj jeho samotného vlastníctva. Downsizing je už dnes viditeľný v západnej Európe, kde pri rozhodovaní o kúpe automobilu dominujú menšie autá a ekologickejšie riešenia.Populárne sú najmä malé crossovery a vozidlá pre menšie rodiny. Naopak, modely ako kombi a limuzíny postupne strácajú svoje pozície a viaceré automobilky už ich výrobu obmedzili alebo ukončili. Čo sa stane, ak konflikt potrvá dlhšie?Ak bude konflikt trvať dlhšie než jeden až tri mesiace, tlak na ceny pohonných hmôt bude ešte väčší a trh začne hľadať alternatívy. Nie je vylúčené, že sa opäť otvorí diskusia o nákupe ruskej ropy a o prehodnotení sankcií, ktoré doteraz nepriniesli výsledok v rozsahu, aký Európska únia očakávala.Z pohľadu výroby automobilov budú mať niektoré automobilky problémy s produkciou, pretože ich dodávatelia aj logistické trasy, ktoré boli nastavené pred konfliktom, nebudú schopné plniť pôvodné plány. Najvýraznejšie môže konflikt zasiahnuť ázijských výrobcov automobilov a segment vozidiel s batériovým pohonom. Európa a Slovensko už klesajúPriemerný pokles nákupu nových automobilov v Európe sa za prvé dva mesiace roku 2026 pohybuje na úrovni -3,9 %. Na Slovensku je prepad ešte výraznejší a dosahuje -7,05 %.Trh má svojich víťazov aj porazených, no najviac strácajú automobilky, ktoré síce v predchádzajúcom období rýchlo získali pozície, no nemajú dostatočne lojálny segment zákazníkov.Najväčší prepad za obdobie 1–2/2026 zaznamenali:1. SsangYong (Kórea): -81,82 %2. Mitsubishi (Japonsko): -77,27 %3. Dongfeng (Čína): -50,00 %4. Lexus (Japonsko): -41,61 %5. Mini (Veľká Británia): -40,00 %Za týmto prepadom, ktorý je vyšší ako priemer EÚ27, stoja najmä tieto faktory:● prebiehajúca recesia,● konsolidačné opatrenia,● zmeny pri odpočte DPH,● slabšia schopnosť financovania v dôsledku vysokého zadlženia. Historické minimá a starnutie vozového parkuNákup nových áut klesol na nové historické minimá. Stačí sa pozrieť na cesty a sledovať, koľko nových vozidiel reálne pribúda. Z toho následne vyplývajú ďalšie efekty: vysoká miera dovozu jazdených vozidiel, vyšší podiel starších áut nad 5 rokov a rastúca potreba opráv a náhradných dielov.Tento tlak bude pravdepodobne ďalej narastať vzhľadom na charakter ekonomiky a na prehlbujúce sa dôsledky vládnych opatrení, ktoré majú priamy vplyv na spomaľovanie hospodárstva.Nemyslím si, že by sa situácia v najbližších mesiacoch výraznejšie zlepšila. Súčasné dodané vozidlá sú totiž vo veľkej miere ešte autá objednané v roku 2025, ktoré sa len postupne expedujú. Pokles nových objednávok hlásia prakticky všetky značky, pričom nejde len o problém Slovenska, ale celej Európskej únie. Rozdiel je len v tom, do akej miery je ktorá krajina zasiahnutá. Spotrebiteľ bude opatrnejšíV súvislosti s vojnou v Iráne bude opatrnosť spotrebiteľov pri kúpe automobilov ešte rásť a pokles dopytu môže byť ešte výraznejší. Spotrebiteľ sa v obdobiach vysokej neistoty prirodzene obáva a nemá záujem nakupovať tovary dlhodobej spotreby, pokiaľ nevie vyhodnotiť riziká takejto situácie pre svoju budúcnosť.V reakcii na rast cien palív zaviedla slovenská vláda zastropovanie cien palív a následne aj obmedzenie ich predaja zahraničným občanom, keďže v okolitých krajinách ceny palív vzrástli o 15 až 17 %. Nie je však jasné, ako dlho bude štát schopný tento model udržať, pretože takéto zvýhodnenie musí niekto financovať. Ročný objem kompenzácií sa môže pohybovať v rozsahu 250 až 550 miliónov eur. Ak konflikt potrvá dlhšie, štátny rozpočet túto záťaž nemusí zvládnuť. Inflácia ako ďalší problémVeľmi významným faktorom, ktorý ovplyvní slovenskú aj európsku ekonomiku v súvislosti s konfliktom, bude budúca inflácia. Zatiaľ sú vyjadrenia ekonómov zdržanlivé, no vzhľadom na možné trvanie konfliktu a jeho intenzitu sa domnievam, že môžeme očakávať infláciu na úrovni viac ako 5 % v druhej polovici roka 2026.To zároveň znamená znehodnocovanie úspor, pokles životnej úrovne a rast nákladov prakticky na všetko. Aj z tohto dôvodu považujem za jednu z ciest postupné znižovanie závislosti na vlastníctve auta a väčší presun k nájomným a predplatným modelom mobility, kde sa časť týchto rizík dá efektívnejšie rozložiť.Vyššia inflácia zároveň zvýši cenu materiálov aj práce, čo sa v strednodobom horizonte opäť premietne do obstarávacích cien automobilov. Podobný vývoj sme už videli v rokoch 2022 až 2023, keď ceny áut výrazne rástli práve pod tlakom inflácie. ZáverNajbližšie obdobie neprinesie automobilovému priemyslu veľa pozitívnych správ. O to dôležitejšie je vedieť, čo môže prísť, a pripraviť sa na to vopred. Schopnosť správne čítať vývoj a včas reagovať bude rozhodujúca pre firmy, spotrebiteľov aj celý trh mobility.Zmienená epizóda podcastu o autopriemysle v EÚ a na Slovensku:Na vysoké platy a lacné autá zabudnime. Autopriemysel nie je budúcnosť Slovenskahttps://www.youtube.com/watch?v=S5eyZvzuSoo
V posledních letech se stále častěji v některých obcích Olomouckého kraje debatuje o tématu obnovitelných zdrojů, často přímo stavbách větrných elektráren. Jaký je o ně zájem? Jaké jsou obavy obyvatel? Co chystaná státní regulaci, která má vycházet z takzvaných akceleračních zón? O tom všem byl další díl rubriky O čem se mluví.
Najprv to bol vzťah ako koza k nožu, potom sa z toho stalo partnerstvo, vďak a rešpekt. Ako sa Robertovi Ficovi darí oprať oligarchickú Gorilu a naozaj sme v zdravotníctve rezignovali na verejný záujem? No a prečo sú tu smrteľne chorí odkázaní na charitu a nie štát?O údajnej kvalite slovenského zdravotníctva má vraj hovoriť fakt, že štát nalieva do tohto rezortu čoraz viac a viac miliárd. Aspoň tak to aktuálne hovorí premiér Fico. Naopak, šéf NKÚ hovorí o tom, že napriek rastúcemu prílevu peňazí sa kvalita, ale najmä dostupnosť, zdravotníckych služieb nijako nelepší. V čom je teda ten zásadný problém a kde všetky tie financie z našich daní a odvodov vlastne miznú?O zlom stave nášho zdravotného systému svedčí i neustále rastúci počet zbierok na internetových portáloch, v ktorých pacienti doslova žobrú o vlastný život, či aspoň o svoje holé zdravie. No a presne v tom istom čase si súkromné zdravotné poisťovne dokážu pokojne zaknihovať miliónové zisky z našich odvodov. Je to fér a v poriadku?Komu – kde, ako a kedy, v tom ešte niekto vidí solidárne zdravotné poistenie a verejný záujem štátu na zdraví a životoch pacientov, občanov? Prečo sa naši veľmi vážne - až smrteľne chorí spoluobčania, ocitli v pozíciií žobrákov a kde v tom celom zlyhal štát, ktorému platíme nemalé dane a zdravotné odvody?No a napokon, prečo sa ten náš verejne známy politický bojovník voči oligarchií a moci finančných skupín napokon rozhodol “oprať” už aj tú povestnú Gorilu a ospravedlniť moc a vplyv finančných žralokov v rezorte zdravotníctva? Pokoj, stabilita a spolupráca s tými, ktorí v sektore zdravotníctva rozdávajú prakticky všetky karty? Čo sa teda skrýva za týmto ideovo/mentálnym obratom Roberta Fica, je ešte slovenský premiér slobodný v téme zdravotníctva a kam povedie takéto pranie oligarchických “Goríl”?Klika SMERo – HlASu, spolu s finančnými skupinami, už dlho hrá skrytú hru o participáciu ziskov v zdravotníctve. Fico sa to dnes len rozhodol otvorene priznať. Faktom však je, že práve on - a jeho nominanti, slovenské zdravotníctvo zásadne zdevastoval,i, dodáva Stachura.Počúvate Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Najprv to bol vzťah ako koza k nožu, potom sa z toho stalo partnerstvo, vďak a rešpekt. Ako sa Robertovi Ficovi darí oprať oligarchickú Gorilu a naozaj sme v zdravotníctve rezignovali na verejný záujem? No a prečo sú tu smrteľne chorí odkázaní na charitu a nie štát?O údajnej kvalite slovenského zdravotníctva má vraj hovoriť fakt, že štát nalieva do tohto rezortu čoraz viac a viac miliárd. Aspoň tak to aktuálne hovorí premiér Fico. Naopak, šéf NKÚ hovorí o tom, že napriek rastúcemu prílevu peňazí sa kvalita, ale najmä dostupnosť, zdravotníckych služieb nijako nelepší. V čom je teda ten zásadný problém a kde všetky tie financie z našich daní a odvodov vlastne miznú?O zlom stave nášho zdravotného systému svedčí i neustále rastúci počet zbierok na internetových portáloch, v ktorých pacienti doslova žobrú o vlastný život, či aspoň o svoje holé zdravie. No a presne v tom istom čase si súkromné zdravotné poisťovne dokážu pokojne zaknihovať miliónové zisky z našich odvodov. Je to fér a v poriadku?Komu – kde, ako a kedy, v tom ešte niekto vidí solidárne zdravotné poistenie a verejný záujem štátu na zdraví a životoch pacientov, občanov? Prečo sa naši veľmi vážne - až smrteľne chorí spoluobčania, ocitli v pozíciií žobrákov a kde v tom celom zlyhal štát, ktorému platíme nemalé dane a zdravotné odvody?No a napokon, prečo sa ten náš verejne známy politický bojovník voči oligarchií a moci finančných skupín napokon rozhodol “oprať” už aj tú povestnú Gorilu a ospravedlniť moc a vplyv finančných žralokov v rezorte zdravotníctva? Pokoj, stabilita a spolupráca s tými, ktorí v sektore zdravotníctva rozdávajú prakticky všetky karty? Čo sa teda skrýva za týmto ideovo/mentálnym obratom Roberta Fica, je ešte slovenský premiér slobodný v téme zdravotníctva a kam povedie takéto pranie oligarchických “Goríl”?Klika SMERo – HlASu, spolu s finančnými skupinami, už dlho hrá skrytú hru o participáciu ziskov v zdravotníctve. Fico sa to dnes len rozhodol otvorene priznať. Faktom však je, že práve on - a jeho nominanti, slovenské zdravotníctvo zásadne zdevastoval,i, dodáva Stachura.Počúvate Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Československý podcast: Poté, co USA a Izrael o víkendu zaútočily na Írán s cílem zničit jeho jaderný program, se ke krokům svých spojenců pochopitelně vyjádřilo i Česko. A poměrně překvapivě, říká v nové epizodě šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Nejvhodnější v tuto chvíli byla reakce od prezidenta Petra Pavla, který zmínil, že Írán je stát, který je nebezpečný pro okolí a mimořádně krutý ke svým obyvatelům. Zdůraznil ale, že musíme být obezřetní v tom, co se tam děje. Zaujalo mě, jak tým zástupců hnutí ANO a Motoristů reagoval k těm útokům velmi vstřícně. Ta reakce je v mnoha ohledech až naivní. Naopak jsou proti tomu reakce SPD, které ty útoky kategoricky odmítají a odsuzují. Jsme ve zvláštní situaci, kdy vidíme rozdílné postoje představitelů vlády. Andrej Babiš naznačil, že nebude vyžadovat, aby bylo jednotné stanovisko, což není běžné." Na situaci se nicméně ukázalo, jak odlišná je zahraniční politika Česka a Slovenska, doplňuje spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka: „Slovenská vláda včetně prezidenta reagovala jednotně v tom, že ty útoky odsoudila s tím, že jde o porušení mezinárodního práva. Fico ale ani nesvolal tiskovku, jen řekl, že jde o rozvrat světového pořádku a my malé státy můžeme pouze reptat." Vychází reakce obou vlád z historického přístupu k Izraeli a USA? Jak se tato spojenectví vyvíjela? A do jaké míry by se Česko a Slovensko měly řídit postojem EU? Existuje v tomto smyslu ještě nějaká suverenita? Moderuje Zuzana Machálková.
Zaznamenali pokles, no zostávajú v čele. Naopak posilnili – stále sú druhí. Progresívne Slovensko a Smer.Na čele predvolebných prieskumov sú dlhodobo, pričom garde si vymenili v októbri 2024, kedy PS prevzalo žezlo lídra prieskumov. Aktuálne však výrazne padá.Naopak už stabilne tretia je Republika Milana Uhríka. Opäť posilňuje Matovičovo Slovensko a posilňujúcu stabilitu zaznamenáva SaA.Demokrati sa usádzajú nad hranicou zvoliteľnosti. A podarilo sa mi už aj predbehnúť KDH, ktoré sa k hranici zvoliteľnosti po čase opäť blíži.Na klesajúci trend voličskej podpory si už zvykol Hlas a SNS zostáva už len parlamentná vstupenka z minulosti.Aj o tom hovorí najnovší volebný model agentúry IPSOS.Okrem výtlaku politických strán však zaznamenal aj zníženú ochotu ľudí ísť voliť.Naštartuje ich najnovšia snaha Smeru zasiahnuť do volebných zvyklostí a zrušiť hlasovanie poštou pre voličov zo zahraničia?Témy pre sociológa agentúry IPSOS Romana Pudmarčíka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Slová „cit“ a „emócia“ sa často používajú ako synonymá, aj keď v skutočnosti je ich význam trochu odlišný: emócie sú nižšie citové prejavy, ktoré sú spojené skôr s uspokojovaním našich primárnych potrieb a sú krátkodobejšie. Naopak city sú považované za vyššie prejavy a sú spájané s uspokojovaním našich vyšších potrieb – potreba medziľudských vzťahov, krásy, a tak ďalej. Dôležité je aj slovo afekt, čo je krátkodobý citový skrat, počas ktorého môže dôjsť k strate kontroly nad sebou samým. Ďalšími emocionálnymi stavmi sú nálady, ktoré sú normálne a ide o dlhodobejší stav. Vášne sú intenzívne, podobne ako afekty, no nepohltia človeka natoľko, aby stratil kontrolu. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.
Zaznamenali pokles, no zostávajú v čele. Naopak posilnili – stále sú druhí. Progresívne Slovensko a Smer.Na čele predvolebných prieskumov sú dlhodobo, pričom garde si vymenili v októbri 2024, kedy PS prevzalo žezlo lídra prieskumov. Aktuálne však výrazne padá.Naopak už stabilne tretia je Republika Milana Uhríka. Opäť posilňuje Matovičovo Slovensko a posilňujúcu stabilitu zaznamenáva SaA.Demokrati sa usádzajú nad hranicou zvoliteľnosti. A podarilo sa mi už aj predbehnúť KDH, ktoré sa k hranici zvoliteľnosti po čase opäť blíži.Na klesajúci trend voličskej podpory si už zvykol Hlas a SNS zostáva už len parlamentná vstupenka z minulosti.Aj o tom hovorí najnovší volebný model agentúry IPSOS.Okrem výtlaku politických strán však zaznamenal aj zníženú ochotu ľudí ísť voliť. K voľbám by dnes šlo menej podporovateľov opozície, ukázal prieskum.Naštartuje ich najnovšia snaha Smeru zasiahnuť do volebných zvyklostí a zrušiť hlasovanie poštou pre voličov zo zahraničia?Témy pre sociológa agentúry IPSOS Romana Pudmarčíka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Česká Sněmovna čeká na zásadní úpravu pravidel svého chodu už léta. V minulém volebním období, kdy si opoziční hnutí ANO a SPD vesele obstruovala, však k jejich změně – a to ani mezi většinou koaličních zákonodárců – nebyla ochota. Naopak pro koalici poskládanou Andrejem Babišem (ANO) jde zčistajasna o expresní úkol.
„Nie“ Ústavného súdu stopke pre kajúcnikov, ktorú chcel obžalovaný Tibor Gašpar. Naopak „áno“ Najvyššieho súdu pre súdne riešenie kauzy Očistec, v ktorej figuruje ten istý podpredseda parlamentu Gašpar zo Smeru. A bratislavský mestský súd zas vrátil obžalobu na čurillovcov, nepohodlných nielen pre ministra vnútra, ale i pre samotného premiéra.O tom zas Andrej Danko začína hovoriť ako o kandidátovi číslo jeden na ústavného sudcu. Že im to Robert Fico „sľúbil“.Vládna väčšina – po tom, ako po roku pripustila aj schôdzu o nedôvere vláde a ministrom – do parlamentu dostala aj kauzu matky Michala Šimečku. A jeho PS ju už pocítila na poklese preferencií. Naopak posilňuje Igor Matovič, ktorý otvára tému výmeny lídra opozície.Na odchádzajúci týždeň sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Nie“ Ústavného súdu stopke pre kajúcnikov, ktorú chcel obžalovaný Tibor Gašpar. Naopak „áno“ Najvyššieho súdu pre súdne riešenie kauzy Očistec, v ktorej figuruje ten istý podpredseda parlamentu Gašpar zo Smeru. A bratislavský mestský súd zas vrátil obžalobu na čurillovcov, nepohodlných nielen pre ministra vnútra, ale i pre samotného premiéra.O tom zas Andrej Danko začína hovoriť ako o kandidátovi číslo jeden na ústavného sudcu. Že im to Robert Fico „sľúbil“.Vládna väčšina – po tom, ako po roku pripustila aj schôdzu o nedôvere vláde a ministrom – do parlamentu dostala aj kauzu matky Michala Šimečku. A jeho PS ju už pocítila na poklese preferencií. Naopak posilňuje Igor Matovič, ktorý otvára tému výmeny lídra opozície.Na odchádzajúci týždeň sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom.
V Česku systém dynamických taríf už funguje, zavádzať sa má aj na Slovensku. Zmenu už regulátor pripravuje, ale zatiaľ neuviedol, kedy sa spustí.Ľudia, ktorí pracujú z domu, rodičia s deťmi či dôchodcovia majú cez deň vyššiu spotrebu elektriny. Ak by prešli na systém dynamických cien, mohli by si znížiť náklady. Naopak, pre ľudí, ktorí sú väčšinu dňa v práci, sa oplatí súčasný systém regulácie cien elektriny.O zásadnej zmene, ktorú chystá Úrad pre reguláciu sieťových odvetví, sme sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávali s expertom na energetiku Andrejom Lednárom, ktorý je konateľom spoločnosti Prvá energetická.Čo vieme o fungovaní dynamických taríf, v ktorých sa cena za elektrinu mení každých 15 minút? „Pre spotrebiteľov bude dôležité nastaviť si spotrebu deň, týždeň, mesiac dopredu,“ hovorí Lednár.Odborník upozorňuje, že rozdiel medzi letom a zimou môže byť až v stovkách eur. Vývoj cien sa dá pozrieť na stránke Organizátora krátkodobého trhu s elektrinou (OKTE).„Čoraz viac budeme počúvať o potrebe ukladania energie. V ideálnom prípade to budú batérie, druhá možnosť je voda,“ hovorí Lednár.Na podcaste spolupracovali Michaela Jónová a Adam Obšitník.
V Česku systém dynamických taríf už funguje, zavádzať sa má aj na Slovensku. Zmenu už regulátor pripravuje, ale zatiaľ neuviedol, kedy sa spustí.Ľudia, ktorí pracujú z domu, rodičia s deťmi či dôchodcovia majú cez deň vyššiu spotrebu elektriny. Ak by prešli na systém dynamických cien, mohli by si znížiť náklady. Naopak, pre ľudí, ktorí sú väčšinu dňa v práci, sa oplatí súčasný systém regulácie cien elektriny.O zásadnej zmene, ktorú chystá Úrad pre reguláciu sieťových odvetví, sme sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávali s expertom na energetiku Andrejom Lednárom, ktorý je konateľom spoločnosti Prvá energetická.Čo vieme o fungovaní dynamických taríf, v ktorých sa cena za elektrinu mení každých 15 minút? „Pre spotrebiteľov bude dôležité nastaviť si spotrebu deň, týždeň, mesiac dopredu,“ hovorí Lednár.Odborník upozorňuje, že rozdiel medzi letom a zimou môže byť až v stovkách eur. Vývoj cien sa dá pozrieť na stránke Organizátora krátkodobého trhu s elektrinou (OKTE).„Čoraz viac budeme počúvať o potrebe ukladania energie. V ideálnom prípade to budú batérie, druhá možnosť je voda,“ hovorí Lednár.Na podcaste spolupracovali Michaela Jónová a Adam Obšitník.
Jak může nová aplikace poradit deváťákům a jejich rodičům s výběrem střední školy? Jaké chyby žáci a jejich rodiče při řazení škol na přihláškách dělají? „Na první prioritě má smysl mít svoji ideální volbu, i když to vůbec není jisté. Naopak zejména na třetí mít nějakou jistotu,“ vysvětluje Daniel Prokop, sociolog agentury PAQ Research. Kolik dětí projde školami, aniž by si učitelé všimli jejich mimořádného nadání? A komu a jak pomáhaly dotace z programu Nová zelená úsporám?
Skončil 32. kongres ODS a zřejmě bude patřit k těm důležitějším. Jednak odešel dlouholetý předseda Petr Fiala. Spolustraníci mu vystrojili velkolepý odchod, doprovázený slovy uznání a potleskem. Sám expremiér si své odcházení ještě předtím pojistil tím, že vydal brožuru o úspěších své vlády a sdělil, že současnou názorovou a personální strnulost ODS rozhodně nelze považovat za krizi. ODS podle něj není v krizi, ale pokud chce, udělá si ji sama.Naopak lidé jako Radim Ivan, Karel Haas, ale do značné míry i Martin Kupka získali na kongresu většinu tím, že navrhli stranu, která za Fialova působení ztratila polovinu členů, otevřít širší veřejnosti. Poslanec Haas přišel dokonce s projektem ODS 2028, jímž by chtěl stranu během dvou let radikálně modernizovat. Zcela jistě narazí na křídlo starých rutinérů, kteří si myslí, že slunce obíhá kolem jejich procedurálních opozičních tanečků v Poslanecké sněmovně.Pěkným příkladem byl závěrečný souboj mezi Markem Bendou a Radimem Ivanem o usnesení, zda otevírat ODS širší veřejnosti vytvářením ideových platforem. Tento bod usnesení nakonec na zásah Martina Kupky prošel a otevírá širší možnosti. Jestli je totiž v ODS možné cítit nějaký konflikt, pak je to ten generační. Závěry pražského kongresu dávají nespokojeným občanským demokratům dobrou možnost, jak svou stranu přizpůsobit 21. století.
Moderní mim nemusí být posmutnělý muž s bílou tváří v pruhovaném tričku s kšandami. Může do děje zasahovat i slovem? A co dělá mim, když ztratí nit? „Člověk má často dojem, že v pantomimě musí pořád něco dělat na jevišti, že když nedělá, tak je to špatně. Ale tak to vůbec není. Naopak, momenty zastavení jsou strašně důležité a nositelem významu,“ říká Vojtěch Svoboda, polovina dua Kozel ve fraku s Annou Kukuczkovou. Co si představit pod slovy, že polem pantomimy je celý svět?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sovětský svaz byl oficiálně sekulárním státem a duchovní útěchu nabízel svým obyvatelům v podobě světlých zítřků komunismu. To ale neznamená, že náboženství z tohoto obrovského geografického prostoru zmizelo. Naopak.
Úřad vysokého představitele pro zahraniční politiku patří ke čtyřem nejvýznamnějším postům v hierarchii Evropské unie. Pokud se tedy jeho bývalá nositelka Federica Mogheriniová ocitla v hledáčku belgické policie kvůli podezření z trestné činnosti, je to mimořádná událost, která doslova otřásá bruselským establishmentem.