Podcasts about lidi

(2. Timoteova 4:9-22) Lidi nás zklamou, opustí. Jak se k tomu můžeme postavit? Jak se v takových chvílích chovat? Článek Co když mě lidi opustí? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Mladí pouliční fotografové v ulicích španělské Malagy hledají „šťastné lidi“. Všimla si jich spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, když se nedávno procházela centrem tohoto turisty vyhledávaného andaluského města. U tamní katedrály postávali dva mladíci s klasickým fotoaparátem. Nechala se vyfotit a přitom se i leccos dozvěděla.

Mladí pouliční fotografové v ulicích španělské Malagy hledají „šťastné lidi“. Všimla si jich spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, když se nedávno procházela centrem tohoto turisty vyhledávaného andaluského města. U tamní katedrály postávali dva mladíci s klasickým fotoaparátem. Nechala se vyfotit a přitom se i leccos dozvěděla.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policie obvinila v souvislosti s úterním zásahem na krajském úřadě v Plzni dva lidi a jednu firmu. Obvinění se týká trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a u jedné z obviněných osob také zneužití pravomoci úřední osoby. Za první skutek hrozí až osmileté vězení, za zneužití pravomoci úřední osoby trest až deset let odnětí svobody. Potvrdila to okresní státní zástupkyně Ivana Hostašová.

Jaký je a bude nový papež Lev XIV.? Jak se postaví k umělé inteligenci, sexuálním menšinám nebo rozvedeným věřícím? A můžeme v brzké době očekávat jmenování nového pražského arcibiskupa? „Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.

Jaký je a bude nový papež Lev XIV.? Jak se postaví k umělé inteligenci, sexuálním menšinám nebo rozvedeným věřícím? A můžeme v brzké době očekávat jmenování nového pražského arcibiskupa? „Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czCo se děje v Německu? Friedrich Merz byl poprvé v historii země zvolen spolkovým kancléřem až na druhý pokus. „Je to nějaký vzkaz, ale přesně nevíme, kdo volil v prvním kole proti Merzovi. Možné je, že neformální německý establishment chce nového kancléře umravnit,“ uvažuje Maciej Ruczaj.Zároveň se uvažuje o zákazu výrazné opoziční srany AfD. „Verdikt německé kontrarozvědky je daleko důležitější. Analýza, která čítá jedenáct set stran, a mohla by vysvětlit, jak tajná služba došla k tomu, že je AfD krajně pravicová extremistická strana, ovšem zveřejněná nebyla. Odcházející ministryně vnitra to odmítla,“ říká Daniel Kaiser.V prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku zvítězil George Simion s překvapivým výsledkem. „Je to krásná ukázka, čeho se volby vlastně týkaly. Nešlo o Rusko nebo kampaně na TikToku, ale o to, že velká část rumunské společnosti má dost současného vládního establishmentu,“ říká Ruczaj.Kaiser s Ruczajem se do sebe pustili ohledně Ukrajiny. „Válka začala tím, že Rusko vpadlo na Ukrajinu a zároveň to doprovázelo rétorikou o tom, že ukrajinský národ neexistuje,“ tvrdí Ruczaj. „To není pravda. Tak mi řekni, kde je tahle rétorika,“ oponuje Kaiser.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?

V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jen rodinu, protože ta péče je velice náročná…,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje vlastní domovy pro seniory.  / více na www.zdravezpravy.cz !!!

Je profesionálkou, která učí amatéry divadlu. Zážitek prý lidi trvale změní. „Stoprocentně. Pocit, že dokážou být tak sebevědomí, jak to sami ani nečekali, v nich zůstává,“ ujišťuje lektorka, herečka a režisérka. Říká talentovaným lidem, že mají talent? Která věková kategorie je na workshopech nejčastější? Kdo sedí v publiku při závěrečném představení? Setkává se často na divadle se svým bratrem, hercem Hynkem Čermákem? Jak začínala s herectvím ona sama?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?

Je profesionálkou, která učí amatéry divadlu. Zážitek prý lidi trvale změní. „Stoprocentně. Pocit, že dokážou být tak sebevědomí, jak to sami ani nečekali, v nich zůstává,“ ujišťuje lektorka, herečka a režisérka. Říká talentovaným lidem, že mají talent? Která věková kategorie je na workshopech nejčastější? Kdo sedí v publiku při závěrečném představení? Setkává se často na divadle se svým bratrem, hercem Hynkem Čermákem? Jak začínala s herectvím ona sama?

Michal Mašek je bývalý šéfredaktor a redaktor publicistiky Československého a Českého rozhlasu v Ústí nad Labem.

Dovolená bez drinku a plavek: Natky absolutní no go. Kvůli čemu bychom vystáli 50 hodinovou frontu? Dan za iphone, Ája za nic. A zásadní debata nakonec, který džus je "ten třetí"? Ve WAKE UP SHOW.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Expo v japonské Ósace je platformou, kde celý svět může hledat řešení globálních problémů, věří japanolog Ondřej Hýbl. Letošní světová výstava pomyslně navazuje na Expo 1970, které se konalo tna stejném místě. Tam se také objevil poprvé koncept pračky na lidi, který na aktuálním Expu dovedli k dokonalosti. Čím ještě japonští pořadatelé překvapili a na co se mohou těšit návštěvníci českého pavilonu?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Kateřina Maxová z Mladé Boleslavi se narodila před jednapadesáti lety s nemocí zvanou dětská mozková obrna. „Jsem chodící, ale špatně chodící, mám špatné ruce a mám špatnou řeč,“ vysvětluje. Přesto se snaží pomáhat dalším lidem s dětskou mozkovou obrnou. A protože už od osmnácti jezdila na pobyty pro tělesně postižené a líbilo se jí tam, dnes sama, jako předsedkyně spolku nazvaného DMO pobyty, takové pobyty organizuje.

Hustou zpětnou vazbu mi dal dnes Ondřej z Horský chata Rabštejn, když jsme tam dnes natáčeli jeden z dílů druhé řady Příběhů z gastra. Po reportu chodí hodně lidí, snaží se na nepřístupné místo dostat autem, dát si stejné jídlo, jaké viděli na Gastromapě, atd. My jsme každopádně na turné, Matty Vaněk se mi vrátil z Vancouveru a natáčíme hromadu videí a pořádů. Dozvíte se, proč zase já nakonec natáčím anketky v Brně, co všechno jsme kde stihli a viděli. Dali jsme si degustaci makronek a bohužel půlku nechali na apartmánu v Rožnově. A je tam toho mnohem víc! Ahoj z turné a díky za vaše poslechy.

Duben je Měsícem porozumění autismu. A proto jsme v našem studiu přivítali Beatu Hercikovou a Pavlínu Konečnou z ostravského spolku Mikasa, který nabízí široké možnosti pomoci lidem s postižením autistického spektra.

Duben je Měsícem porozumění autismu. A proto jsme v našem studiu přivítali Beatu Hercikovou a Pavlínu Konečnou z ostravského spolku Mikasa, který nabízí široké možnosti pomoci lidem s postižením autistického spektra. Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Loni v říjnu jsme vám ukázali, k čemu je ChatGPT v hodinkách Amazfit. V únoru jsme vám v hodinkách stejné značky ukázali hlasovou navigaci v offline mapách. Dnes vám ukážeme, že tohle všechno můžete mít i v novém modelu Amazfit Bip 6 s cenovkou 1990 Kč.Celý tenhle Týden Živě ladíme do turistiky, takže vám ukážeme malou kuriozitku od Mapy.cz (pardon, Mapy.com), která nám přistála v redakci. Máme lehké podezření, že za tímhle pěkným kitem stojí cestovatelskyobchod.cz.00:35 – Tuba od Mapy.cz a Kousky světa05:21 – Hodinky Amazfit Bip 616:55 – Závěrℹ️ Za nákup, který na Alze uskutečníte prostřednictvím odkazu v článku, může Živě dostat provizi.

SOS vesničky slaví 50. výročí. „Lidi si pořád myslí, že je to soubor domečků, ale naše organizace se výrazně proměnila,“ usmívá se jejich ředitelka Jindra Šalátová. Je v SOS vesničkách pořád plno? Přicházejí někdy děti samy? Co je nový projekt SOS kormidlo? Jak funguje financování? Co najdou klienti v Brně?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Velký pátek přijal pozvání do studia biskup Prokop Brož, se kterým si povídáme o lásce i zlu, o naději, lidskosti, o morálním kompasu a nalézání moudrosti.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Velký pátek přijal pozvání do studia biskup Prokop Brož, se kterým si povídáme o lásce i zlu, o naději, lidskosti, o morálním kompasu a nalézání moudrosti.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým

Poslanci budou projednávat nová pravidla pro ochranu přírody. Některé návrhy by ale podle kritiků znamenaly konec národních parků, jak je známe. „Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme,“ říká v pořadu Pro a proti Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poukazuje na to, že novela umožní těžbu dřeva i výstavbu. „Já zavádím pouze to, že by měly ekosystémy být funkční,“ brání svůj návrh poslanec Jan Bureš (ODS).

Poslanci budou projednávat nová pravidla pro ochranu přírody. Některé návrhy by ale podle kritiků znamenaly konec národních parků, jak je známe. „Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme,“ říká v pořadu Pro a proti Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poukazuje na to, že novela umožní těžbu dřeva i výstavbu. „Já zavádím pouze to, že by měly ekosystémy být funkční,“ brání svůj návrh poslanec Jan Bureš (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1888 vznikl Klub českých turistů. Ladislav Macka je jeho nynějším předsedou. „Hlavním programem Klubu českých turistů jsou pochody. Pro veřejnost organizujeme 2000 pochodů ročně. Účastní se spíš střední nebo starší generace. Mladí chodí dost individuálně. Klademe si otázku, jak oslovit tuhle generaci, jakou emoci, příběh jim nabídnout. Jsem přesvědčen, že je oslovíme. Toto je turistický národ,“ vypráví Ladislav Macka. Z čeho měl strach při projektu Stezky z lásky?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demografická krize v Česku! Nejméně narozených dětí od založení republiky! Tak straší čtenáře novinové titulky. A politici už si připravují do kampaně recepty, kterými jistojistě „rozrodí“ české ženy.Politické strany si to často představují jednoduše - zasypeme rodiny penězi, tu zvýšíme rodičák, tu přilepšíme na daních. „Jenže takhle jednoduché to není. Lidi se rozhodují podle jiných věcí. A naopak se ukazuje, že v největších problémech jsou nejbohatší státy,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Že ekonomické pobídky nefungují, si vyzkoušeli například v Polsku nebo v Maďarsku (kam se jezdí učit například šéf ANO Andrej Babiš). Jenže podle statistik nejsou spásná ani řešení skandinávských zemí typu částečné úvazky, otcovská či školky.„Po těchto měkkých opatřeních volají hlavně liberálnější strany. Dlouho se myslelo, jak jim to na severu skvěle funguje, ale i jim porodnost klesá,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Zkrátka ať se politici snaží, jak se snaží, všemožná podpůrná opatření mají jen omezený efekt. A očekávat od nich zázračné zvýšení čísel by bylo naivní. „Politici k tématu přistupují vlastně hrozně cynicky - děti je zajímají jen proto, aby se nám nezhroutil důchodový systém. Když se budoucí plátce narodí, už je jedno, jestli bude mít pediatra nebo jestli najde místo na střední škole. A na matku se mračíme, když s dítětem vystrčí nos z hřiště,“ dodává Lucie Stuchlíková.A nepřemýšlíme nad tím příliš nakonec my všichni? „Byl jsem na semináři v senátu, kde přednášely skoro samé expertky. A ty říkaly, že o pořizování jako společnost příliš složitě přemýšlíme. A že bychom k tomu měli přistupovat víc intuitivně. Prostě zavři oči a roď,“ říká s nadsázkou Václav Dolejší.Chtějí mladí příliš dokonalé hnízdo, nebo alespoň nějaké hnízdo? Co je to spermagedon? A který z českých politiků vyrobil nejvíce budoucích daňových poplatníků? Dozvíte se v čerstvé epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

(2. Timoteova 3:1-9) Lidi v církvi často předstírají zbožnost, která je jenom navenek, ale uvnitř se nic neděje. Článek Pravá víra, nebo dobrá maska? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Před více než 10 lety založil firmu, která od té doby uspořádala přes 37 tisíc kvízů. On sám tři tisíce z nich odmoderoval. Pomohl v Česku rozšířit zábavu, která je velmi populární například v Anglii nebo mnoha jiných zemích, ale u nás si cestu k popularitě v té době teprve hledala.Přece jen jsme zemí, kde do hospod vždycky chodilo hlavně pít pivo. Ale to se mění, mimo jiné i díky kvízům. Dnes se jich v celé republice v hospodách či klubech odehrávají každý týden stovky. Jak to funguje? Kteří lidé tuhle zábavu vyhledávají a jaké jsou tajné ingredence opravdu dobrého kvízu? Petr “Kiimy” Molík je člověk, který zná odpovědi. Nebo by je aspoň měl znát. Vystudoval dvě vysoké školy, jeho první byznys byla firma vyvíjející mobilní aplikace a dnes se věnuje skoro výhradně kvízům a všemu kolem nich. Příjemný poslech!

Hokejová extraliga přinesla vulgární urážky nebo fanoušky, kteří při zápase uvolnili šrouby upevňující plexisklo. Kdo a co by měl udělat, aby se takové věci neopakovaly? „Můžete posílit bezpečnostní službu, ale když na vás budu chtít křičet, tak na vás křičet budu. V tom mi pořadatelská služba nezabrání,“ říká v pořadu Dvacet minut radiožurnálu Jan Tůma, prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a generální manažer hokejového klubu BK Mladá Boleslav.

Hokejová extraliga přinesla vulgární urážky nebo fanoušky, kteří při zápase uvolnili šrouby upevňující plexisklo. Kdo a co by měl udělat, aby se takové věci neopakovaly? „Můžete posílit bezpečnostní službu, ale když na vás budu chtít křičet, tak na vás křičet budu. V tom mi pořadatelská služba nezabrání,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jan Tůma, prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a generální manažer hokejového klubu BK Mladá Boleslav.

Kašel jako takový není nemoc, ale příznak. Patří mezi nejběžnější potíže, které zaznamenáváme. „Kašel je reflex. Čím častěji se kašle, tím častěji se budí za stále menší vyvolávací příčiny,“ říká Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

Hokejová extraliga přinesla vulgární urážky nebo fanoušky, kteří při zápase uvolnili šrouby upevňující plexisklo. Kdo a co by měl udělat, aby se takové věci neopakovaly? „Můžete posílit bezpečnostní službu, ale když na vás budu chtít křičet, tak na vás křičet budu. V tom mi pořadatelská služba nezabrání,“ říká v pořadu Dvacet minut radiožurnálu Jan Tůma, prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a generální manažer hokejového klubu BK Mladá Boleslav.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kašel jako takový není nemoc, ale příznak. Patří mezi nejběžnější potíže, které zaznamenáváme. „Kašel je reflex. Čím častěji se kašle, tím častěji se budí za stále menší vyvolávací příčiny,“ říká Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

Posilovna, home office nebo stravenkový paušál jsou benefity, na které jsou zaměstnanci od svých firem zvyklí. Firmy by ale rády zaměstnancům rozdávaly i akcie. Brání tomu „zvrhlý“ systém zdanění.Systém zaměstnaneckých akcií dokázal udělat z chudého Estonska technologickou a digitální velmoc Evropy.  Myšlenka zaměstnaneckých akcií je přitom jednoduchá. Odměnit talenty ve firmách podílem na úspěchu jejich byznysu.„Dokážeš přitáhnout zaměstnance i ze zahraničí, udržíš si je, má to výkonový potenciál, protože ti zaměstnanci jsou líp motivovaní na fungování firmy. Prostě to je win-win-win pro všechny,“ vypočítává benefity zaměstnaneckých akcií  ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Nejvíc by tzv. ESOPy (Employee Stock Option Plan) ocenily startupy. „Pokud ve startupu chcete udělat top produkt, tak na to potřebujete top lidi.  A jako startup si ty top lidi nemůžete dovolit. Takže uděláte zkratku. Řeknete jim, já ti zaplatím z hodnoty té firmy, ale až v momentě, kdy tu hodnotu vytvoříme. Tím top talenty do firmy dostanete, ale nepálíte potřebný cash,“ popisuje efekty předseda České fintechové asociace Miroslav Lukeš.Živoucím důkazem toho, jak to funguje, je Skandinávie a zvláště Estonsko. Podle zkušeného finančníka Lukeše země prožila tzv. Skype efekt. „Lidi, kteří tam vytvořili Skype, měli ESOPy. A v momentě, kdy Skype prodali, tak se z těch lidí najednou stali milionáři. Ty miliony vzali, rozjeli své vlastní byznysy a dohnali Estonsko tam, kde je dneska.“V Česku systém nefunguje. Respektive je nastaven tak nevýhodně, že ho skoro nikdo nevyužívá. Firmy se ale v právním vakuu snaží najít cesty, jak svým lidem podíl na svém podnikání dát. Má různé podoby shadow equity, phantom share či virtuálních akcií.Lidé tomu nevěříNádech čehosi virtuálního a pololegálního příliš popularitě zaměstnaneckých akcií neprospívá. „Když lidem dáte stravenky nebo posilovnu, tak to chápou. Ale když jim nabídnete phantom share, lidé tomu nevěří,“ podotýká Lukeš, který nyní působí ve společnosti Lasvit.Zásadní háček je ale v principu zdanění. „Musíš zaplatit daně, ale ještě se nic nevykešovalo. To pro některé zaměstnance nedává ekonomicky smysl, protože ani nemají dostatek peněz na to, aby to vrazili do daňového přiznání,“ podotýká Stroukal.„Já mám „ESOPy“ a je skutečně velmi složité je do daňového přiznání dostat. Snažíme se, aby bylo jasné, že toto je ESOP, toto je zaměstnanecký podíl, takhle se to zdaní jednou kolonkou v daňovém přiznání,“ přidává svou zkušenost Miroslav Lukeš.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. „V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. „Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Honzovi Fabinimu je 26 let a už má za sebou firmu, která loni udělala v tržbách 153 milionů korun. Značka nádobí, kterou pojmenoval po sobě Fabini, si navíc prošla významnou interní změnou - Honza totiž řízení firmy předal nové CEO Radce Vaculíkové. Spousta mých posluchačů také plánuje něco podobného udělat ve svých firmách, a tak jsme se s Honzou domluvili na v pořadí třetím společném rozhovoru a zaměříme se právě na téma předání firmy. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/jak-privest-do-firmy-spickove-lidi-a-predat-jeji-rizeni-ceo-jan-fabini-t54005 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Co nam utrudnia, a czasem uniemożliwia bliskość?Jaką rolę odgrywają w tym nasze myśli, osądy, przekonania,emocje?Nasze: bo na nie mamy wpływ.Właściwie to jest rewolucyjna myśl: nasze, bo na nie mamy wpływ.Nie chcę się dalej powtarzać, więc zapraszam Państwa naspotkanie z badaczką i psychoterapeutką dr Lidią Baran, która jest jedną zpolskich pionierek Terapii Akceptacji i Zaangażowania (ACT). Foto: Rafał Masłow

Takový to, když si na převrat a nastolení socialismu vyděláte tím, že kšeftujete s kapitalisty na západě. Honza Zeman ve třetí případu odhalil doupě šmelinářů s inzulinem, historici před 20 lety odhalili, jak si KSČ vydělala 200 milionů na financování vítězného února.

Jan Gaja z Nákla je muzikant, obecní zastupitel, organizátor společenského života v obci a zakladatel proslulých táborů, které mají tradici už třicet let.

Investor Martin Kořenek vlastní a pronajímá skoro dvě stovky bytů. Investovat do nich má smysl, i když jsou teď drahé, říká. Hodnota neporoste věčně, varuje expert na hypotéky Libor Ostatek. Výnos je nic moc, říká investorka Kateřina Zychová.Svůj první investiční byt koupil Martin Kořenek před deseti lety v Praze na Žižkově prakticky „za hubičku“. Dnes jich vlastní sto osmdesát, zejména na Moravě a na Ústecku. A výnos z pronájmů ho už dávno živí.Na „cihlu“ má fetiš nejen on, ale i Češi obecně. Pro řadu lidí jsou byty jediným způsobem investování, který jsou schopní akceptovat.Jsme konzervativní a na kapitálových trzích se nevyznáme, míní investorka Kateřina Zychová. „Lidi prostě neví, kam jinam jít, a považují cihlu za bezpečný přístav. Volí jednoduchou cestu dát to do dalšího a dalšího bytu,“ říká v podcastu Ve vatě zakladatelka Verdi Capital a One Family Office, které spravují majetek bohatým klientům.Kromě stability a nízké volatility - cena bytů na rozdíl od akcií téměř nekolísá - přináší investice do bytů i další výhody. „Nabízí možnost efektivně používat cizích zdrojů, třeba hypoték. A Česká republika je pro nemovitosti daňovým rájem,“ upozorňuje na nízké daně z nemovitostí Martin Kořenek, jenž aktuálně splácí rovnou 22 hypoték.Podmínky, za kterých kupoval své první byty před dekádou, se však od těch současných velmi změnily. Za svůj první, žižkovský byt zaplatil v roce 2015 zhruba 2,3 milionu a úroková sazba byla u hypoték těsně pod dvěma procenty. Teď jsou sazby více než dvojnásobné, ale hlavně: ceny bytů v Praze se za deset let téměř zdvojnásobily.Dle Martina Kořenka ovšem neexistuje špatná doba pro nákup nemovitosti, sám nakupuje průběžně, bez ohledu na výši ceny za metr a ceny hypoték. „Jakmile získám nějakou formu cizích zdrojů, tak to okamžitě investuju. Neexistuje moment, kdy bych si řekl, teď nebudu investovat,“ říká v debatě podcastu Ve vatě, kterou si můžete pustit nahoře ve videu.Když jsou drahé hypotéky, zvyšuje se dle něj prostor vyjednat lepší ceny bytu. „Sazbu na hypotéce vnímám jako dočasnou věc. Je to parametr, který pro mě jako investora, který se spíše dívá na růst kapitálové hodnoty, nemá z dlouhodobého hlediska zásadní vliv,“ říká. Klíčový je pro něj dlouhodobý růst hodnoty nemovitostí.Hodnota nemusí růst věčněPrávě prudký propad cen - a tedy i hodnoty realit - může být pro investory rizikem. S propadem hodnoty se totiž i snižují nájmy, tedy příjmy z nemovitostí. Ceny bytů v Česku nejvíc propadly v roce 2009, kdy cenová hladina poklesla o dvacet procent. A v letech 2022 a 2023 přišel pokles cen kolem devíti procent. Propad však může být i dramatičtější.„Nikde není psáno, že nás nemusí potkat to, co potkalo Iry, co už několikrát potkalo Američany a další evropské země, Velkou Británii, pokles v řádu desítek procent, klidně i o 40, někde i o 50 procent. To vnímám jako největší riziko budoucnosti,“ říká hypoteční expert společností Golem Finance a Broker Trust Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jen zhruba 6 % tuzemských domů je zrekonstruováno kvalitně a komplet, tedy od podlahy po střechu, odhaduje Centrum pasivního domu. Nízký standard při rekonstrukcích je vidět třeba na jednom typickém nešvaru. Češi masivně zateplují, ale větrání už řeší málokdo.„Zateplíte, vyměníte okna, utěsníte si ten barák, ale tím  eliminujete výměnu čerstvého vzduchu. Zašpuntujete se tam. Lidi nevětrají, žijou si v tom smrádečku, mají tam teplíčko, jsou spokojení,“ popisuje Vítězslav Malý, šéf Centra pasivního domu, v podcastu Ve vatě.Ze zhruba 2,3 miliony rodinných domů vznikla více než než čtvrtina před válkou.  A dalších zhruba 800 tisíc do konce minulého století, kdy se na energetickou efektivitu budov zvlášť nehledělo.S unijní směrnicí o eneregetické účinnosti budov se to ale změní. Norma, která bude závazná i pro Česko, má za cíl postupně snížit spotřebu energie v rodinných i bytových domech. Majitelé budou muset zvážit, kolik peněz mohou do rekonstrukcí alokovat. A nechat si propočítat, jakou úspory jim to přinese.Renovace za 2,5 milionuKompletní renovace menšího domku může spolknout dva až 2,5 milionu korun. Izolace, lepší okna a výměna zdroje vytápění ale uspoří běžně 60 % energie, vychází z propočtů Centra pasivního domu. „V menším domě přijde spotřeba energií obvykle na deset tisíc měsíčně. Pokud udělám renovaci kvalitně, tak můžu uspořit 6000 korun,“ říká Libor Ostatek, expert na financování bydlení z Golem Finance a Broker Trust.Při použití financování z hypotéky a dotací vychází návratnost na 15 let, spočítal. „Pokud budu šťastlivec a načerpám dotaci, která může dělat až polovinu, počítejme s nějakým jedním milionem nebo 1,2 milionu. Úvěr v hodnotě 1,2 milionu úvěr mě bude zatěžovat 6500 měsíčně.“V případě pouze částečné renovace bude úspora energií zhruba poloviční, bude činit kolem tří tisíc. A vynaložené náklady pak úspora nepokryje, propočítal Ostatek. I když finančně vychází nejlépe komplexní renovace, smysl podle experta z Centra pasivního domu dává renovovat po částech, s ohledem na finanční možnosti.Pod palbou prodejcůInvestor je ale při takovém scénáři podle Malého často pod palbou nabídek prodejců fotovoltaiky, tepelných čerpadel či zateplení, a ve výsledku se nerozhodne pro nejefektivnější variantu, ale nakoupí technologii, kterou mu nabídnou nejdříve a ti nejvíce neodbytní.„Musí se omezit  boj jednotlivých technologických hráčů - fotovoltaika, tepelné čerpadlo, zateplení okna - o ten první půlmilion, který klient má.  Když se ten první půlmilion investuje blbě, nepřináší žádnou úsporu,“ míní Vítězslav Malý.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a  kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před dvaceti lety mě zachránil, když jsem byl pár let šéfkomentátorem Lidových novin a on psal jako externí spolupracovník glosy a komentáře. A psal je vždy, kdy bylo třeba. Byl spolehlivý a lidi ho rádi četli. Kdo někdy pracoval v papírovém deníku (pro mladé: ano, to je ta divná věc se včerejšími zprávami z webu, vytištěnými na papíře), tak ví, jak je důležité mít někoho takového kolem sebe.Pro lidi jako on jsem vymyslel termín “kvalitní grafoman”, a myslím to pro novináře jako tu nejvyšší možnou pochvalu. Prostě člověk, který píše dobře, hodně a rád. Jako cíl ve své kariéře v médiích jsem si tehdy vzal to, aby někdy někdo řekl něco podobného o mně.Přesně o tom jsme s Ondřejem Neffem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích mluvili. A já si vzpomněl na historku z jara 2005, kdy jsem se dostal do prekérní situace. Vedení novin mě na poradě “zaúkolovalo” sehnat komentář na nějaké konkrétní téma. Byla jedna hodina odpoledne, nejpozději v pět musel být text odevzdaný, a kolem sedmé se poíslal do tiskárny.Mimořádná prekérnost spočívala v tom, že jsem nemohl sehnat člověka, který by ten text napsal. Sám jsem psal jiný komentář, a asi pět lidí, z redakce i mimo, které jsem o to požádal, mě odmítli. Vytočil jsem číslo Ondřeje, s vědomím, že mi předem říkal, že nebude k dispozici.Vzal to asi po pěti zazvoněních. V pozadí byl slyšet hluk aut. “Co se děje?”, zeptal se. Řekl jsem, že vím, že má volno, ale že potřebuju kommentář na dotyčné téma. Řekl: “Hele, rád bych ti to napsal, ale jel jsem se projet na motorce do jižních Čech.” Tak to jsem v háji, řekl jsem. “Leda …”, zaznělo ve sluchátku, “… leda bych to otočil zpátky do Prahy, přijel do redakce a napsal to ambulantně přímo tam.”AMBULANTNĚ!! Jak to dopadlo, se dozvíte v podcastu. A další veci. Příjemný poslech!