Podcasts about lidi

„Když Marika umřela, nemohl jsem se do ničeho nastartovat, do práce ani do výletů s kluky. Pomohlo mi vědomí, že musíme fungovat dál, aby se kluci nestali obětí vlastního neštěstí,“ říká Jiří Kuča, který v létě ovdověl a teď vychovává dva malé syny. „Ta díra je obrovská, ale jsou tu děti. Život jede dál.“

„Když Marika umřela, nemohl jsem se do ničeho nastartovat, do práce ani do výletů s kluky. Pomohlo mi vědomí, že musíme fungovat dál, aby se kluci nestali obětí vlastního neštěstí,“ říká Jiří Kuča, který v létě ovdověl a teď vychovává dva malé syny. „Ta díra je obrovská, ale jsou tu děti. Život jede dál.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzultant oboru vyjednávání.

Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzultant oboru vyjednávání.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzultant oboru vyjednávání.

„Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody,“ říká Carmen Portello, která na ostrově Lanzarote založila neziskovou organizaci Desert Watch. Čím je tato oblast výjimečná? Jak se místním farmářům daří pěstovat batáty nebo vinnou révu? A odkud se na ostrově bere velké množství odpadu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody,“ říká Carmen Portello, která na ostrově Lanzarote založila neziskovou organizaci Desert Watch. Čím je tato oblast výjimečná? Jak se místním farmářům daří pěstovat batáty nebo vinnou révu? A odkud se na ostrově bere velké množství odpadu?

Peníze, které se vydělají prodejem horkých nápojů, půjdou nejen na poradenskou činnost, ale také na zorganizování pobytu pro popálené lidi.

Česká ekonomika podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.Podle odborů český průmysl ztrácí konkurenceschopnost nejen v rámci Evropské unie, ale i globálně. „Mimo Evropu jsou ceny energií třetinové. Tomu se prostě konkuruje strašně těžko,“ upozorňuje. Kriticky vnímá i rozdíly uvnitř EU, především vůči Německu, které podle něj své firmy masivně podporuje. „Jsme na jednotném trhu, ale podmínky jednotné nejsou.“Za jeden z klíčových problémů považuje vývoj mezd. Přestože se reálné mzdy statisticky zvyšují, podle Ďurča to lidé zatím nepociťují. „Reálné mzdy se ještě nedostaly ani na úroveň roku 2019. Lidé se dnes mají hůř než před covidem,“ říká šéf KOVO.Odbory zároveň kritizují podobu zelené transformace. Podle Ďurča hrozí, že příliš rychlé zpřísňování emisních pravidel poškodí evropský průmysl. „Pokud má Evropa dekarbonizovat, musí zároveň průmysl podpořit. Jinak se výroba přesune mimo EU,“ varuje.Navzdory kritice zůstává Ďurčo opatrným optimistou. „Česká republika je krásná země a má obrovský potenciál. Bez levnějších energií a skutečného sociálního dialogu se ale průmysl motorem růstu znovu nestane,“ uzavírá.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Říká, že si dnes mnohem častěji hladíme telefony než lidi. Prstem přejíždíme po displeji, dáváme mu pozornost a péči, zatímco mezi sebou máme čím dál větší odstup. Podle římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika bychom měli takovou lásku dávat raději lidem okolo a vysvětluje, proč je proto důležité potkávat se tváří v tvář i proč bychom neměli zapomínat dívat se na život i svět z různých perspektiv. O sobě přitom mluví jako o bytostném optimistovi, který vždycky věří v „happy end“. Používá k tomu přitom jednoduché přirovnání: v temné místnosti bude mít vždy světlo tu vlastnost, že pronikne do tmy - ne naopak. A podobně přistupuje i ke smíchu: „Směju se, když je mi dobře a směju se, i když je mi blbě,“ říká a vysvětluje, že smích pro něj není výrazem nálady, ale způsobem, jak ovlivňovat vlastní nitro. Otevřeně přitom mluví o tom, že obraz, který o něm vzniká na sociálních sítích, je iluze. „To nejsem já,“ říká a připomíná, že i on má dny, kdy je unavený, protivný nebo mu není dobře a rozhodně se mu do ničeho nechce. Czendlik se zároveň vymezuje proti představě, že dnešní doba je výjimečně špatná. „Svět se neřítí do ďáblovy řiti,“ říká bez obalu a dodává, že lidstvo se v mnoha ohledech nikdy nemělo lépe. Problém podle něj není v realitě samotné, ale v tom, že se soustředíme hlavně na to, co nemáme. „Milujeme to, co nemáme a neumíme se radovat z toho, co máme,“ říká a mluví o společnosti, která je podle něj „obézní“ - nejen tělem, ale i duší a rozumem. A to nám bere sílu vidět správně věci kolem nás. V rozhovoru vysvětluje, proč má na faře zakázané politické debaty, jak snadno politika i církev lidi rozdělují a proč podle něj skutečná víra lidi spíš spojuje. Zároveň ale říká, že klid neznamená nezájem. Jsou hodnoty, za které je připraven se postavit - například nezávislost veřejnoprávních médií. Dostává se i k tématu smrti, umírání a strachu z opuštěnosti, k potřebě nemít „resty“ a k přání, aby po něm jednou zůstal hlavně klid. Co podle něj lidem dnes nejvíc chybí? Kde končí nadhled a začíná odpovědnost? A proč má pocit, že změna perspektivy je někdy důležitější než další hlasitý názor? Poslechněte si celý rozhovor.

Jan Spratek působí jako odborný pracovník pražského planetária se specializací na kosmonautiku, také ve vzdělávací kanceláři Evropské kosmické agentury a vedl tým, který vyslal družici Planetum-1 na oběžnou dráhu Země. Zároveň přednáší po celé České republice a právě vesmír je podle něj dokonalým tématem pro vzdělávání.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Spratek působí jako odborný pracovník pražského planetária se specializací na kosmonautiku, také ve vzdělávací kanceláři Evropské kosmické agentury a vedl tým, který vyslal družici Planetum-1 na oběžnou dráhu Země. Zároveň přednáší po celé České republice a právě vesmír je podle něj dokonalým tématem pro vzdělávání.

Tonda Rauer, kytarista a jeden z klíčových členů skupiny Harlej, patří už tři dekády k výrazným postavám českého rocku. Prošel zásadními obdobími kapely od devadesátých let až po současnost, stojí za řadou hitů, podílel se na změnách sestavy i zvuku a dlouhodobě ovlivňuje její směřování jako autor i producent. V rozhovoru se vracíme k jeho hudebním začátkům, k prvním letům Harleje, k významným deskám i koncertním milníkům a také k tomu, kam chce kapelu vést v další fázi kariéry. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Letos proběhl již šestý ročník studentské výzvy Daruj srdce, který realizuje nezisková organizace Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Celkově letos ocenila jedenáct studentských projektů. „V nadaci jsme chtěli více zapojit mladé lidi do činnosti občanské společnosti. Jak je blíže seznámit s fungováním a potřebami neziskových organizací nebo s tím, jak se lze zapojit do jejich fungování,” říká Monika Granja z Výboru dobré vůle.

Děkujeme, že jsi se k nám připojil. Pokud ses modlil/a poprvé, nebo by jsi jen chtěl/a na nás kontakt, můžeš nás kontaktovat na Facebooku nebo Instagramu pod jménem @szjihlava.Zůstaň s námi v kontaktu:Instagram: https://www.instagram.com/szjihlava/Facebook: https://www.facebook.com/szjihlava/YouTube: https://www.youtube.com/@szjihlavaSlovo Života Jihlava

Letos proběhl již šestý ročník studentské výzvy Daruj srdce, který realizuje nezisková organizace Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Celkově letos ocenila jedenáct studentských projektů. „V nadaci jsme chtěli více zapojit mladé lidi do činnosti občanské společnosti. Jak je blíže seznámit s fungováním a potřebami neziskových organizací nebo s tím, jak se lze zapojit do jejich fungování,” říká Monika Granja z Výboru dobré vůle.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:46 Vánoční rozhovor se zpěvačkou Leonou Machálkovou03:41 Módní trendy: společenská sezóna, vánoční večírky a plesy08:28 Odkládáte rádi důležité úkoly? Rozhovor s psycholožkou Radkou Minaříkovou13:05 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: jak se stát pravým gentlemanem16:50 Předali jsme hlavní posluchačskou cenu ankety Šarmantní osobnost roku20:31 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme do italského Trentina

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:46 Vánoční rozhovor se zpěvačkou Leonou Machálkovou03:41 Módní trendy: společenská sezóna, vánoční večírky a plesy08:28 Odkládáte rádi důležité úkoly? Rozhovor s psycholožkou Radkou Minaříkovou13:05 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: jak se stát pravým gentlemanem16:50 Předali jsme hlavní posluchačskou cenu ankety Šarmantní osobnost roku20:31 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme do italského Trentina

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:46 Vánoční rozhovor se zpěvačkou Leonou Machálkovou03:41 Módní trendy: společenská sezóna, vánoční večírky a plesy08:28 Odkládáte rádi důležité úkoly? Rozhovor s psycholožkou Radkou Minaříkovou13:05 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: jak se stát pravým gentlemanem16:50 Předali jsme hlavní posluchačskou cenu ankety Šarmantní osobnost roku20:31 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme do italského Trentina

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:46 Vánoční rozhovor se zpěvačkou Leonou Machálkovou03:41 Módní trendy: společenská sezóna, vánoční večírky a plesy08:28 Odkládáte rádi důležité úkoly? Rozhovor s psycholožkou Radkou Minaříkovou13:05 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: jak se stát pravým gentlemanem16:50 Předali jsme hlavní posluchačskou cenu ankety Šarmantní osobnost roku20:31 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme do italského Trentina

Rodinné integrační centrum počítá s tím, že se mu zájemci začnou přihlašovat od ledna a už teď je po službě velká poptávka. Sociální pracovnice u zájemců vždy posoudí jejich sociální situaci.

Rodičovská organizace Ty a Já působící v Plzni má letos kulaté narozeniny. Stará se o mladé lidi s handicapem, nejčastěji s kombinovaným postižením, kteří nenacházejí uplatnění na trhu práce, ani v chráněné dílně.

Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byla paralyžařka a v součanosti už i parabiatlonistka Simona Bubeníčková. Ve studiu Radiožurnálu Sport popsala, jak funguje komunikace s trasérem a co je při tom nejdůležitější? Jak v praxi funguje na střelnici? Jak se jí daří kloubit sport a studium? V čem nejvíc cítí podporu rodiny? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeho si všimne český televizní reportér na britské společnosti, když ji pozoruje dlouhodobě a zblízka? Jak se Británie proměnila během pěti let po brexitu? A jak se kryjí představy o staré dobré Anglii s realitou? Nejen o tom mluví Lukáš Dolanský, bývalý zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně, v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předvánoční období bývá ideálně časem radosti, klidu a setkávání. Realita je ale často jiná – stres, únava, osamělost, finanční tlak i vzpomínky na ty, kteří už s námi nejsou.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z divadla Studio DVA se během dvanácti let existence stala ikonická pražská scéna, která má dlouho dopředu vyprodáno. Jak vybírají repertoár? Jaké jsou přípravy na aktuální premiéru komedie s Eliškou Balzerovou a Danielem Krejčíkem? Co nabídne vánoční program? Jaká novinka ovládne příští rok? A jak vznikal typický vizuální styl? Nejen na to se ředitele marketingu Studia DVA Tomáše Přenosila ptal moderátor Vojtěch Přívětivý.

Tribuna Šárky Strachové, tribuna Olgy Charvátové Křížové, tribuna Bohumíra Zemana. Chcete-li vidět závod Světového poháru ve sjezdovém lyžování, můžete usednout. Budou to poslední branky, kterými lyžařky projedu před olympijskými hrami. Mým hostem je Ladislav Forejtek, předseda organizačního výboru a zároveň předseda úseku alpských disciplín Svazu lyžařů ČR.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„To, že někdo prezentuje své nahé tělo na veřejnosti, je jeden z čítankových způsobů, jak tvořit. A ne něco, co by mělo člověka jakkoliv pobuřovat,“ říká Jan H. Vitvar v doprovodném rozhovoru k nové audio sérii Umění pobouřit. Poslechněte si, jaké české výtvarné umění budilo kontroverze v devadesátkách, co provokuje dnes a jak se proměňuje veřejná debata o přijatelném a kvalitním umění.

Barbora Horáková Joly je vystudovaná operní zpěvačka a dnes režisérka, která okouzlila hudební svět adaptací Mozartovy Kouzelné flétny ve Vídeňské státní opeře: „U Mozarta je tolik rovin, každý má v příběhu svoje místo a prožívá ho jinak než další postavy – to mě hrozně baví, je to taková hra,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„Určitě je důležité podotknout to, že spolu s nimi přijímáme také jejich psí přátele,“ upřesňuje Nikola Burešová ze Střediska křesťanské pomoci Plzeň.

„Téměř vždy už prodáváme kavkazské jedle, smrky ustupují. Ale jedle nepíchá, takže je číslo jedna," tvrdí dlouholetý prodejce stromků Michal Jiřík z Přerova.

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?

Dřív pracovala Renata Karásková v sociálních službách. Před 20 lety se začala potýkat s vážnou nemocí a poslední roky už tráví jen doma, upoutaná na lůžko. Bolest jí nedovoluje ani sedět, natož chodit. Na konci října její dcery uspořádaly sbírku na speciální auto, aby jejich maminka mohla ven, uvidět zase nebe a přírodu. Mezi lidmi zvedla vlnu solidarity. „Je to úžasné! Dobro je všude, jen si ho kolikrát nevšímáme. Lidi jsou přející, je to hrozně dojemné,“ usmívá se Renata.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi, kteří čekali na zlevnění hypoték, se v nejbližší době nedočkají. Cena „dlouhých peněz“, kterými banky hypotéky financují, je na dlouhodobém rekordu. Zájem o úvěry je přesto velký. Češi rezignovali, říká expert.Od ledna do října si lidé vzali přes 63 tisíc hypoték a banky rozpůjčovaly 265 miliard korun. I když úrokové sazby klesají jen velmi pomalu, zájem o nové úvěry roste, dokládají data z Hypomonitoru České národní banky.Zatímco v minulých letech Češi vyčkávali, zda se trh uklidní a ceny spadnou, dnes je zřejmé, že žádný takový zlom nepřišel a v nejbližší době nepřijde. Odezněl postcovidový efekt útěku na chalupy, firmy vracejí zaměstnance zpět do kanceláří velkých měst, kde chtějí lidé i bydlet.Češi přestávají věřit v zásadní obrat a hlad po bytech se tak vrací. „Byli jsme brždění skutečně vysokými úrokovými sazbami. Lidi uplatňují čistý pragmatismus. Nevěří, že shora přijde nějaký zázrak a začne se obrovsky stavět, že budou nemovitosti dostupnější, bude jich hodně. Začali jsme si uvědomovat, že je asi lepší koupit dražší nemovitost,“ říká v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení společností Golem Finance a Broker Trust.Chcete být „Ve vatě“?Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi?Hosty budou Petr Borkovec (Partners), expert Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová. Vstupenky jsou ke koupi zde.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Na 17. listopadu připadají dvě významné historické události: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a sametová revoluce v roce 1989. Nejen na toto bouřlivé dění vzpomíná v pořadu Alex a host psycholožka a šiřitelka Charty 77 Olga Sozanská.

Na 17. listopadu připadají dvě významné historické události: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a sametová revoluce v roce 1989. Nejen na toto bouřlivé dění vzpomíná v pořadu Alex a host psycholožka a šiřitelka Charty 77 Olga Sozanská.

Obyvatelé Jesenicka o svém kraji někdy mluví jako o místě na hranici a ještě za horami. Hranice zde je od roku 1742 a od té doby byla tu více, a tu zase méně průchodná pro běžné obyvatele krajů po jejich obou stranách. Co to způsobovalo a jak bylo někdy jednoduché a jindy zase těžké poznat lidi za hranicí? Bádají nad tím historikové i sociologové.

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion

Určitě jste to taky zaznamenali. Mnozí lidé si už delší dobu stěžují: „Já nepotřebuju, aby za mě umělá inteligence malovala obrazy, psala knihy a filosofovala, zatímco já uklízím, peru a vařím. Potřebuju, aby za mě uklízela, prala a vařila, abych já se mohla věnovat malování, psaní nebo filosofování.“

Žloutenka se ho pokoušela zabít, umělá inteligence mu zas chce vzít práci. Ale Pavlu Benešovi to naládu zkazit nedokáže. Jeden z nejlepších českých kreslířů vydal letos knížku Nakresleno, která je asi jeho opus magnum. A je krásná a velká, což je u výtvarných knih obojí důležité.Ale pozor, není to taková ta exkluzivní a zároveň trochu nafoukaná knížka, kterou si dáváte na stůl do obýváku, abyste udělali dojem na návštěvy. Z jednoduchého důvodu: kresby Pavla Beneše jsou natolik zábavné, že hrozí, že si pak návštěva místo konverzace bude už jen prohlížet tuhle knihu.Jako vážně. Stojí za to, a prohlížet nebo i číst si ji můžete různými způsoby. Jako svého druhu autobiografii autora, jako sondu do toho, co znamená kreslit a co vše lze tímto způsobem vyjádřit, anebo jako kreslené dějiny téhle země za víc než půlstoletí. O tom všem jsme mluvili.A taky o tom, jak se dostal do průšvihu, kvůli kterému nakonec musel opustit místo docenta na univerzitě, a napovím jen to, že se to týkalo anatomie modelky, kterou kreslili jeho studenti. Konkrétně šlo o zadek a o prsa, ale poslechněte si to od něj.Je mu konce vlastní akademické kariéry líto? Ani ne, byť ho ta práce mnoho let bavila. Měla význam? Jak se to vezme. Museli bychom definovat, co tím myslíme. Ale ze zhruba 900 studentů, kteří mu takzvaně prošli pod rukama, jich prý dnes umělecky tvoří … kolik byste tipli? Napovím, že je to jednociferné číslo. Počkejte si na něj!A samozřejmě mluvíme o umělé inteligenci, o tom, proč na Facebooku rád provokuje ostatní lidi ve skupině Vinohradská parta, a proč ho dnes tak baví tvorba ex libris, která dřív považoval za volovinu.Srdečně vás zvu k poslechu!A pozor, chci vás zároveň pozvat na dvě živá natáčení v Knihovně Čermáka a Staňka již příští týden. Ve středu 12. listopadu přijde Miroslav Hyhlík, bývalý pražský detektiv, kterému vychází knížka Rapl z Bartolomějský. Pro mě osobně je významný tím, že se známe již ze samého počátku devadesátých let, a byl tehdy literárním hrdinou mé první knížky. Ta se jmenovala Klec na policajta.A ve čtvrtek 13. listopadu přijde podnikatel Petr Stuchlík. Povídal jsem si s ním už před orkem, a tentokrát se ho budu naživo ptát, co co o sobě zjistil a jak ho změnila jeho letošní pěší cesta z Nice do Compostely. Srdečně zvu!Teď vám už přeju nerušený a příjemný zážitek.

Jak může tradiční čínská medicína pomoci při rehabilitaci lidí s postižením? A jakou roli v ní hraje vítr? Poslechněte si rozhovor s Marianem Košou – terapeutem a učitelem tuina masáží, který propojuje zkušenosti z armády, misí OSN i specializované péče o lidi s handicapem.www.needo.cz

„Hraju roli otce, který tragickým a brutálním způsobem přijde o svoji dceru. Nebyla to rozsáhlá role, ale důležitá,“ popisuje herec Václav Vašák v Blízkých setkáních natáčení filmu Stvůry. „Přiznám se, že detektivky nejsou můj žánr, ale scénář Kristýny Trpkové mě zaujal. Kromě toho se mi líbila i odvaha udělat kriminálku pro kina, a ne pro televizi. Mám rád výzvy a odvážné lidi,“ říká v rozhovoru s Terezou Kostkovou za účasti publika v Radiocafé Vinohradská 12.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.

Od chvíle, kdy se během května Elon Musk odpojil od administrativy Donalda Trumpa, je o něm znatelně méně slyšet. Znovu se naplno začal věnovat byznysu a svým firmám. A právě v nich má nyní opačný problém, než který řešil v Bílém domě, kde měl na starost škrtání a propouštění: opouštějí jej totiž klíčoví zaměstnanci a nemá za ně náhradu.