Podcasts about lidi

Ostravské armádě spásy se už dva roky nedaří najít lékaře, který by posílil ordinaci pro lidi bez domova. Ročně tam přitom ošetří stovky lidí.

Na nejvyšší horu Moravy a českého Slezska opět jednou týdně jezdí speciální nízkopodlažní autobus pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Z Karlovy Studánky je vyveze až k vysílači.

Během fotbalového šampionátu se ve Spojených státech nenaplnily obavy, že by agenti imigračního úřadu ICE dělali zásahy přímo na stadionech. Platilo to i pro semifinále v Dallasu, ve kterém Španělé porazili 2:0 Francii. Celkově ale agenti ICE v poslední době zvýšili aktivitu, změnili styl svých zásahů v amerických městech a přímo na ulici zabili další lidi. Skupina Texasanů na to přišla upozornit i ke stadionu v Dallasu.

Během fotbalového šampionátu se ve Spojených státech nenaplnily obavy, že by agenti imigračního úřadu ICE dělali zásahy přímo na stadionech. Platilo to i pro semifinále v Dallasu, ve kterém Španělé porazili 2:0 Francii. Celkově ale agenti ICE v poslední době zvýšili aktivitu, změnili styl svých zásahů v amerických městech a přímo na ulici zabili další lidi. Skupina Texasanů na to přišla upozornit i ke stadionu v Dallasu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Holatová stojí za přední party / techno módní značkou Noirtek, která se během několika měsíců vyšvihla a dostala se do podvědomí většiny party people. Naše povídání se zaměřilo hlavně na módu a oblečení, které lidi nosí na festivalech, v klubech a tanečních eventech všeobecně. Jaké jsou aktuální trendy, co už je "moc" a nebo kam se její značka Noirtek ubírá? To se dozvíte v Afterparty podcastu. Host: Saša Holatováhttps://www.instagram.com/sasa_holatovaModerátor: TiGihttps://www.instagram.com/tigi_djNoirtek: https://noirtek.cz/

Podle vedoucího střediska svozu komunálního odpadu lidé vedle popelnic nechávají všechno možné. „Stává se, že tam je celý vystěhovaný dětský pokoj nebo obývák, linka, postele, matrace…“ vypočítává.

Lidi na ulici jsou podle ní pro ostatní neviditelní a cítí se jako přítěž. Tento pocit zažila při natáčení dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Ten bodoval na festivalu v Berlíně a teď se představil i na festivalu v Karlových Varech. Jak si nastavila hranice, co se ve filmu o jejím bratrovi a dvou bratrancích objeví, a co už ne? A co lidi na jejím filmu nejvíc šokuje? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kraje s industriální historií nebo s takovým tužším zázemím vytváří zajímavou kulturu. Nechci říct pravdivější, ale surovější,“ myslí si hudebník, textař a komik Jiří Krhut. Proč ho nejvíc baví rozhovory s Janem Pokorným? Jak zní jediný vtip o zvukařích, který zná? Jaké zvuky mu nedají spát v pětihvězdičkovém hotelu? A jak se má Štěpán Kozub? Poslechněte si rozhovor s hudebními vstupy.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kraje s industriální historií nebo s takovým tužším zázemím vytváří zajímavou kulturu. Nechci říct pravdivější, ale surovější,“ myslí si hudebník, textař a komik Jiří Krhut. Proč ho nejvíc baví rozhovory s Janem Pokorným? Jak zní jediný vtip o zvukařích, který zná? Jaké zvuky mu nedají spát v pětihvězdičkovém hotelu? A jak se má Štěpán Kozub? Poslechněte si rozhovor s hudebními vstupy.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalisté Francie vyřadili v prvním čtvrtfinále mistrovství světa Maroko. Zbývá tak už jen sedm týmů a šest stadionů, na kterých se bude hrát. Ty americké často stojí daleko za městem a není snadné ani levné se k nim dostat. K nejhůře dostupným patří právě stadion za Bostonem, kde Francie a Maroko v noci na pátek hrály. Kvůli dopravnímu kolapsu v okolí stadionu se tisíce fanoušků nedostaly na tribuny včas – přitom také v Americe to jde i jinak.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magda Vášáryová, herečka, diplomatka a bývalá slovenská politička, převezme v Karlových Varech Cenu prezidenta festivalu za mimořádný umělecký přínos. „Je to příjemný pocit, takto na konci mého života. Já jsem 26 let hrála – od mých patnácti. A 36 let nehraju, ale všichni si mě pamatujete z filmů. To je příjemné,“ reaguje s úsměvem. Proč si vybrala na festivalu k promítání film Vtáčkovia, siroty a blázni?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magda Vášáryová, herečka, diplomatka a bývalá slovenská politička, převezme v Karlových Varech Cenu prezidenta festivalu za mimořádný umělecký přínos. „Je to příjemný pocit, takto na konci mého života. Já jsem 26 let hrála – od mých patnácti. A 36 let nehraju, ale všichni si mě pamatujete z filmů. To je příjemné,“ reaguje s úsměvem. Proč si vybrala na festivalu k promítání film Vtáčkovia, siroty a blázni?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lenka Krobotová přišla do Koťák Live a velmi rychle bylo jasné, že tenhle rozhovor nebude jen o rolích a premiérách. Mluvilo se o filmech, ke kterým člověk musí dozrát, o kině, kde si můžete rozsvítit lampičku a objednat drink, o Dejvickém divadle, kam se všichni chtějí dostat, a taky o tom, proč je živé divadlo pořád nenahraditelné.Lenka otevřeně popisuje, jak Dejvické divadlo funguje po velkých změnách, proč je pro soubor důležité neopakovat se a jaké to je hrát v době, kdy domovská scéna prochází rekonstrukcí. Došlo i na prezidenta Petra Pavla v zákulisí, běhání jako čištění hlavy, chalupu v Jeseníkách a otázku, jestli by mladí lidé měli víc chodit do divadla.A protože Koťák se rozhodl prověřit herecký vkus odborně a velmi nebezpečně, přišel i žebříček nejlepších divadelních her. Hamlet, Racek, Tramvaj do stanice Touha, Bílá nemoc a nakonec otázka, na kterou nebylo úplně bezpečné odpovídat: Bílá nemoc, nebo Koťák Live?

Máme pro vás dobrou zprávu, do Fakultní nemocnice v Hradci Králové putuje další ocenění za skvělou práci. Tentokrát je to Cena Florence Nightingale, kterou uděluje Česká asociace sester. Tu získala vedoucí Oddělení sociální péče FN HK Ludmila Němcová.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy se dočkáme ochlazení na celém území Česka a jak rychle se může vlna veder zase vrátit? Jak Romové vnímají nenávistné a stereotypní výroky namířené proti nim? A jak hustá je síť odlehčovacích služeb pro lidi pečující o potomky s autismem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

➡️ Konec „módních trendů“ v HR? Proč by se firmy měly místo trendů soustředit na demografickou krizi a skutečný potenciál lidí.➡️ Rozdíl mezi lidmi, kteří se učí za pochodu, a těmi, kteří staví na pevných metodických základech.➡️ Jak se chaos covidové doby a geopolitické změny propsaly do mentálního stavu a výkonu zaměstnanců?➡️ Jak objektivní testování pomáhá zapojit lidi nad 45 let a bojuje proti diskriminaci?➡️ Proč umělá inteligence nahrazuje role, nikoliv lidi, a jak k ní přistupovat s klidem.Soňa Nedomová je zkušená konzultantka, lektorka a odbornice na rozvoj lidí, týmů a pracovního potenciálu. Vlastní a vede české a slovenské zastoupení Thomas International. Tato společnost se specializuje na psychometrické nástroje, které pomáhají organizacím lépe porozumět pracovnímu chování a schopnostem zaměstnanců.

Sbírka zlozvyků míří k nové sociální síti.V podcastu Tekutá společnost mluví konceptuální umělkyně Kateřina Šedá o uzavřenosti lidí a výchově dcer v digitální době. Co chystá dál s Národní sbírku zlozvyků a proč je podle ní současná politická situace tragická? Proč jí vadí, že se nečte?• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Motoristé pokračují v personálních změnách na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí i Krkonošský národního park má nového šéfa. Jejich výběr opozice označila za výsměch a hazard. Jak vážná situace je? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak upozornily i Seznam Zprávy, lukrativní posty na ministerstvech vedených Motoristy získali v posledních měsících jejich podporovatelé, sponzoři nebo lidé s nedostatečnými zkušenostmi či odborností. Ostrou kritiku opozice a ekologů naposledy minulý týden vyvovalo jmenování nových šéfů klíčových institucí pod ministerstvem životního prostředí. Novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se stal Pavel Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě a je významným sponzorem strany. Zástupci opozice v jeho případě vyjádřili obavy kvůli možnému střetu zájmů a upozornili, že Straka nemá žádnou praxi v oboru. Ekologové proto varovali před oslabením ochrany české přírody a oslabení nezávislosti a akceschopnosti instituce. Opozice i odborníci zkritizovali také změnu v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nový ředitel Petr Moravec má podle nich kontroverze z minulosti. Před volbou pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také vedoucího kanceláře bývalého ředitele Robina Böhnische varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti. Například ekologická organizace Hnutí Duha vyjádřila obavy o směřování krkonošského parku. Jmenování Moravce označila za riskantní kvůli jeho zaměření na těžbu dřeva a možnému střetu zájmů s cíli parku. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ale za oběma novými řediteli stojí. Moravce označil za zkušeného pedagoga a odborníka, Straka je podle něj právník s velkou praxí, který se zaměřuje na oblast správního práva a práva životního prostředí, jeho zkušenost tak bude přidanou hodnotou. Co se děje na ministerstvu životního prostředí? S jakou expertizou na něj přicházejí příznivci Motoristů? A máme se obávat o budoucnost národních parků a české přírody? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Když jako pětiletý sledoval zatmění Slunce, nejspíš netušil, že se jednou stane průvodcem po noční obloze. Dnes Michal Štipl pořádá přednášky, vyráží s lidmi do přírody a pomáhá jim objevovat krásy vesmíru.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

Jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně shání víc než sto nových zaměstnanců. Nechybí jim jaderní inženýři, naopak poptávají lidi, kteří umí řemeslo. Například elektrikáře, svářeče nebo strojaře.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Chybí mi tu touha věci společně zlepšovat. Nelíbí se mi, že jsme burani a hulváti. Dojímáme se nad kytičkami, ale na Facebooku prší hejty caps lockem. Vždyť je to absurdní,“ říká ve Studiu N standup komička a moderátorka Adéla Elbel. V rozhovoru přiznává, že si svět „hodně filtruje“. Nepouští si k sobě všechno a všechny. „Lidi mě unavují,“ dodává. V jejím pohledu na společnost je silný odstup i potřeba klidu: „Mám ráda od lidí distanc. Chtěla bych být za paravánem,“ směje se. Ve Studiu N kritizuje jak politickou reprezentaci, tak každodenní mezilidské chování. „Do Sněmovny by se mělo chodit s IQ nad sto. Do této výše bych to tam nepouštěla.“ Podle ní se nevytrácí jen úroveň debaty, ale i základní důvěra. „Nevěříme lékařům, nevěříme vědcům, k učitelům se chováme jako hovada,“ říká. Ve svých vystoupeních se často strefuje do společenských norem. „Rodím už dvacet let a moc se toho nezměnilo. Pořád se počítá s tím, že všechno dělá matka. Jsme šovinisté a držíme se toho zuby nehty.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Město budovu bývalé školy pronajme neziskové organizaci Domov naděje na 50 let za symbolickou korunu ročně. Po opravě bude objekt sloužit jako odlehčovací a poradenské centrum.

Pracovat ve volném čase a zadarmo?! S takovou výhradou se lidé, kteří se věnují dobrovolnictví, setkávají běžně. Přesto na jejich práci stojí služby, na které systém nedosáhne: zdravotní péče o lidi bez domova, doučování dětí z chudších rodin nebo návštěvy osamělých seniorů. OSN vyhlásila rok 2026 Mezinárodním rokem dobrovolnictví pro udržitelný rozvoj. Co lidi k práci bez nároku na odměnu vede, jak velký je o ni zájem a co je pro ně důstojnou odměnou?

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mluví o demokracii, penězích, elitách, Rusku, Západu i o tom, proč se lidé nenechají přesvědčit fakty. „Z mnoha hledisek svět není tak, jak má být, nicméně to nesvědčí o fatálně rozdělené společnosti, jako spíše o politickém souboji mezi tradičními protipóly, kde na jedné straně stojí populisté a na druhé straně bezuzdní populisté,“ říká v Osobnosti textař a producent Michal Horáček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Sněmovna by chtěla ve středu dokončit druhé kolo schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona, kterou dolní komora minulý týden opakovaně přerušila. Jde o dokument o víc než tisíci stránkách, proti kterému se staví nejen opozice, ale i odborníci a odbornice. Někteří z nich se podepsali pod otevřený dopis poslancům a členům vlády, ve kterém vyzývají ke zrušení chystaných změn. Ty vnímají jako fatální oslabení památkové péče. Například spolek Arnika už dříve varoval i před ekologickými dopady, a přínos by novela neměla ani pro řadu občanů. Proč tedy koaliční poslanci a poslankyně změny prosazují? Kdo z nich bude těžit? A co je novele stavebního zákona nejvíc vytýkáno? Ve středeční epizodě vysvětluje Jan H. Vitvar.

V prostějovském denním stacionáři pro seniory přibudou místa pro lidi s Alzheimerovou nemocí nebo demencí.

Nepokoje radikálních fanoušků na pražském fotbalovém derby odhalují strukturální problémy, korupční minulost a netransparentní kapitálové přesuny spojené s českými oligarchy. V obcích na Litomyšlsku a Kroměřížsku probíhají koordinované nátlakové kampaně koaličních stran proti budování větrných elektráren, které zneužívají přirozený strach obyvatel k politické mobilizaci. Domácí politická scéna čelí postupné erozi demokratických konvencí a posouvání Overtonova okna prostřednictvím cílených verbálních útoků na úřad prezidenta. Výroky populistických politiků v německých médiích záměrně sabotují strategické česko-německé vztahy a sudetoněmecký dialog v Brně, což kontrastuje s usmiřujícím prohlášením České biskupské konference. Personální změny v SPD ukazují ideologické paradoxy krajní pravice a její úzké vazby na německou AfD. Slovenský premiér Robert Fico se účastí na oslavách Dne vítězství v Moskvě ocitá v úplné mezinárodní izolaci.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Co v jeho životě způsobil jeden dávný poslech Dvořákovy Novosvětské? Proč ho čím dál víc zajímá, jakou hudbu poslouchají lidé, se kterými se setká? Jak se zrodila myšlenka komentovaných koncertů pro mladé lidi? Je pro něho radost sledovat, jak si vedou někdejší členové Studentské filharmonie? Proč by orchestry měly nabízet edukativní programy? Čím ho stále znovu překvapuje dětské publikum, které se s klasickou hudbou setkává poprvé? Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skupina Jelen se dala dohromady v roce 2012 a kromě fontmana, nezaměnitelného hudebního rukopisu a ceny Anděl stojí za jejím úspěchem především komunita, kterou kolem sebe dokázala vytvořit. Před třemi lety do ní hladce vplula i zpěvačka Adéla Orlová. Do studia Radiožurnálu přišli společně s frontmanem Jindrou Polákem. „Od začátku jsme cítili, že energie, která mezi námi funguje, je jedinečná,“ vzpomíná na zrod kapely Jindra Polák. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skupina Jelen se dala dohromady v roce 2012 a kromě fontmana, nezaměnitelného hudebního rukopisu a ceny Anděl stojí za jejím úspěchem především komunita, kterou kolem sebe dokázala vytvořit. Před třemi lety do ní hladce vplula i zpěvačka Adéla Orlová. Do studia Radiožurnálu přišli společně s frontmanem Jindrou Polákem. „Od začátku jsme cítili, že energie, která mezi námi funguje, je jedinečná,“ vzpomíná na zrod kapely Jindra Polák. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Olomoucké Horní náměstí patří v létě mezi nejvyhřátější části města, potvrzuje geoinformatik z olomoucké přírodovědecké fakulty Jaroslav Burian.

Už 25 let je českou Edith Piaf. Výročí oslavuje koncerty. Ovšem nejen francouzský šanson je součástí jejích hudebních aktivit. Stojí také za akcí „Šansony v zahradách“, která se odehrává pod Pražským hradem.

Už 25 let je českou Edith Piaf. Výročí oslavuje koncerty. Ovšem nejen francouzský šanson je součástí jejích hudebních aktivit. Stojí také za akcí „Šansony v zahradách“, která se odehrává pod Pražským hradem.

Práce jsou rozdělené do tří etap. Ta první začne už příští pondělí 11. května. Rekonstrukce má být hotová 10. srpna, v úterý si na to představitel zhotovitelské firmy s primátorem podali ruku.

V novém díle speciálu Buchty o Bibli Ivana Veselková a Zuzana Fuksová z podcastu Buchty spolu s farářem Petrem Wagnerem z podcastu Hergot! rozebírají zásadní biblické příběhy a pojmy, v tomto případě story o Noemově arše a potopě. Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novém díle speciálu Buchty o Bibli Ivana Veselková a Zuzana Fuksová z podcastu Buchty spolu s farářem Petrem Wagnerem z podcastu Hergot! rozebírají zásadní biblické příběhy a pojmy, v tomto případě story o Noemově arše a potopě.

V novém díle speciálu Buchty o Bibli Ivana Veselková a Zuzana Fuksová z podcastu Buchty spolu s farářem Petrem Wagnerem z podcastu Hergot! rozebírají zásadní biblické příběhy a pojmy, v tomto případě story o Noemově arše a potopě.

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Scenárista, dramaturg, pedagog a dokumentarista Meir Lubor Dohnal, jemuž jsou věnovány nové Příběhy 20. století, patří k méně známým, ale výrazným osobnostem (nejen) československé kinematografie. Od poloviny 60. let spolupracoval s režiséry Elo Havettou, Jurajem Jakubiskem a Jurajem Herzem, vytvořil například scénáře k celovečerním filmům Kristove roky, Slávnosť v botanickej záhrade, Archa bláznů, Petrolejové lampy.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Zvolení Andreje Babiše a jeho návrat do křesla premiéra je skvělá věc z hlediska mého byznysu, říká stand-up komik Luděk Staněk. Jeho oblíbenec mezi ministry je ale Petr Macinka, jeho paradovat je totiž nejtěžší.„U Andreje Babiše funguje Trump efekt. Lidi baví sledovat, co ten člověk zase udělal a řekl. Takže z tohoto ohledu je to skvělé, ale nemyslím si, že je to věc jenom současné vlády,“ říká host nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus Luděk Staněk. „Už posledních 10 let sledujeme něco, čemu říkám tiktokizace politiky. Tedy přechod politiky a politických vyjádření na sociální sítě. Což s sebou nese všechny ty neuvěřitelné komediální efekty jako jeden politik se sklenicí čokolády, politička převlečená za hranolku v 61 letech! Potom je strašně vtipné, když lidi (v politice) uvažují podobně, že to asi funguje. A začnou dělat to samé. Ale to už je potom opravdu panoptikum.“Jak se za takové situace dá dělat z politiků legrace? „Nejradši si dělám legraci samozřejmě z Filipa Turka. To je tak bizarní, že máte dojem, že jste za pět měsíců od voleb vystřílel skoro všechno,“ glosuje Staněk současnou vládu a pokračuje:„Můj oblíbenec teď je Petr Macinka. To, jakým způsobem je schopný vás iritovat svým chováním, nebo tím, jak vystupuje, tou arogancí, to se musíte občas vydýchat než vymyslíte vtip, protože v té první reakci vás napadne spousta opravdu zlých věcí. A to nechcete. On je opravdu výzva, jeho je strašně těžké parodovat. U něj totiž už některé jeho vlastnosti proti originálu v podstatě nejdou přehnat.“Měli bychom se vracet k bizárůmLuděk Staněk se v showbyznysu a médiích pohybuje 30 let. Řídil časopisy jako Rolling Stone nebo Esquire, pracoval na Nově i v několika vydavatelstvích. Jeho nejvýraznějšími počiny z poslední doby jsou internetový satirický pořad Události Luďka Staňka, kde denně komentuje aktuální dění, nebo stand-up komediální výstupy s novinářem Milošem Čermákem.„Kdybych chtěl dělat skeč, jak Petr Macinka na tiskové konferenci mluví s novinářem, tak si nedokážu představit, že by to fungovalo jako vtip, aby on byl v tom skeči komediálně ještě arogantnější, než opravdu je, a měl ještě slišťejší obličej než má,“ směje se dvaapadesátiletý komik a provokatér Staněk.Ten politiku komentuje a glosuje v podstatě neustále, sám ale říká, že už přemýšlel o tom, zda se na ni nedívat i jinak.„Možná by bylo daleko zábavnější a důležitější vracet se a připomínat věci, protože  kumulace bizárů je strašná. Než se honit za každodenní absurditou, tak se zastavit a říkat: ‚Hele, ministr životního prostředí opravdu sedí ve vedlejší kanceláři nebo že ministerstvo kultury je z půlky obsazené ministerstvem sportu.‘“Proč ho baví hádky na sociálních sítích? Provokuje v diskuzích rád a záměrně? A jak vidí budoucnost placených podcastů v Česku? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.