POPULARITY
Categories
Z kolébky civilizací jedno z nejdepresivnějších míst na Blízkém východě. Tak popisuje některá území Iráku skučící pod náporem změn klimatu cestovatelka a spisovatelka Lenka Hrabalová. Někdejší zemědělský ráj mezi řekami Eufrat a Tigris trpí nedostatkem vody pro zavlažování polí, vysokou salinitou na jihu Iráku, ale i úmornými vedry a prašností, které vedou k vybíjení stád a stěhování z rurálních oblastí na nuzné okraje městských aglomerací.
Z kolébky civilizací jedno z nejdepresivnějších míst na Blízkém východě. Tak popisuje některá území Iráku skučící pod náporem změn klimatu cestovatelka a spisovatelka Lenka Hrabalová. Někdejší zemědělský ráj mezi řekami Eufrat a Tigris trpí nedostatkem vody pro zavlažování polí, vysokou salinitou na jihu Iráku, ale i úmornými vedry a prašností, které vedou k vybíjení stád a stěhování z rurálních oblastí na nuzné okraje městských aglomerací. Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pátá epizoda podcastu V producentské dílně vznikla v nahrávacím studiu Golden Hive, a to s kým jiným než s jeho majitelem, Amákem Goldenem. Na sociálních sítích působí dojmem člověka, který žije hned několik životů najednou. Máte pocit, že současně nahrává jednu kapelu za druhou, běhá po Paříži a zároveň je na turné, kde zvučí Moniku Načevu nebo jiné známé umělce. Sociální sítě samozřejmě umí klamat, ale jedno je jisté: Amákova nakažlivá energie je nepopiratelná a pro každý projekt je nepochybně obrovským přínosem. Ve studiu je motorem, který dokáže rozhýbat věci i ve chvílích, kdy jde do tuhého. „Často stačí muzikantům part jenom zjednodušit“ Amák se nejčastěji věnuje zvukové produkci, ale když cítí, že je některý part navíc nebo by mohl být jednodušší, neváhá se o svůj názor podělit. V rozhovoru jsme se bavili i o často bizarních až polních podmínkách, které panují v českých zkušebnách, kde hudba vzniká, a proč je důležité je občas navštívit, aby člověk získal kontext a nahlédl do fungování kapely. Velkým tématem byla i elektrická kytara, jak najít ten správný zvuk do nahrávky, jaký má Amák vztah ke kytarovým simulacím a jak muzikanti někdy sami sobě ve studiu házejí klacky pod nohy. Zajímalo mě taky, jestli praxe se zvučením kapel může být přínosná i pro studiového zvukaře. Zlatý Amák Probrali jsme, jak Amák zvládá skloubit role majitele a provozovatele studia s náročnou prací zvukaře a hudebního producenta. Součástí epizody je i ukázka jeho současné práce. Poslechli jsme si kapelu Lumen a její nové album Amen. Mluvili jsme o našich oblíbených DAW, především o Logicu a jeho přístupu k pluginům, i o práci s analogem. A protože by to nebyl rok 2025 bez debaty o technologiích, dostali jsme se i k umělé inteligenci a budoucnosti hudebního průmyslu. Amák navíc prozradil něco o svých plánech do budoucna, třeba za co se jednou budou udělovat ceny Zlatý Amák a jak bude vypadat jeho vysněné nahrávací studio. Musím říct, že při postprodukci tohoto dílu jsem se několikrát od srdce zasmál. Čekají vás nejen vtipné momenty a historky z praxe, ale i spousta upřímných postřehů o nahrávání, praktických tipů pro muzikanty a pohledů do zákulisí studiového života. Amák vás svou energií vtáhne přímo do dění a ukáže, proč je Golden Hive pro tolik kapel a interpretů ideálním místem pro vznik jejich nahrávek. Tohle je díl, který rozhodně stojí za to slyšet.
Konec klikání na odkazy a chození na weby, rostoucí používání AI chatbotů a soumrak vyhledávačů, které u mladé generace nahrazují influenceři. Způsob, jakým používáme web a internet, se dramaticky mění. Jak to ovlivní byznys modely, na kterých dnes fungují online média? Přežijí nástup AI klasické e-shopy?
Léčivý pohyb koňského hřbetu i divadelní představení s živými koňmi. Alexandra Vosátková přibližuje svět hipoterapie i své nové umělecké projekty.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byla vodní slalomářka Martina Satková. Zvládne si na dovolené alespoň na den odpočinout od sportu? Kdy se rozhodla, že už nebude kombinovat slalom a sjezd? Jaký má vztah se sestrou Gábinou, s kterou často soupeří? Co zpětně říká na bláznivý nápad vyrazit na kole s přítelem jet fandit sestře do Paříže? Jak prožívala olympijský „výbuch“ sestry? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Jana T. Beránka: Připomíná to tu scénu z legendárního filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Jindřichohradecké úzkokolejky se pomalu probouzejí k novému životu pod novým majitelem. Jen se jim mezitím stala taková nepříjemná věc: někdo jim sebral několik artefaktů. Cedule s názvy stanic, odlévaná čísla z lokomotiv nebo takzvané hektametrovníky - kameny s vyrytou kilometráží.
Ranní brífink Jana T. Beránka: Připomíná to tu scénu z legendárního filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Jindřichohradecké úzkokolejky se pomalu probouzejí k novému životu pod novým majitelem. Jen se jim mezitím stala taková nepříjemná věc: někdo jim sebral několik artefaktů. Cedule s názvy stanic, odlévaná čísla z lokomotiv nebo takzvané hektametrovníky - kameny s vyrytou kilometráží.
Na Slovensku lidi okamžitě na cizince spustí o politice, v Česku život tak otrávený politikou neníPrázdniny jsou v plném proudu a bratři Hejslované se v jejich první půli vydali na cesty po svém teritoriu: Jakub byl na jihu na Balkáně, odkud si přivezl nazpět smutek, a Lukáš vandroval po západních slovanských zemích, odkud si přivezl nazpět úžas. Jaké konkrétní dojmy a nové poznatky tedy mají? O tom je nový díl sourozeneckého podcastu, v němž Lukáš české turisty bažící po Polsku upozorňuje na místa, tedy najmě města, kam se vyplatí jet už proto, že tam turisté nejsou. Přestože tam je na co se dívat.V úvodu se Jakub – čerstvě navrátivší se z Bělehradu – vrací ke svému zásadnímu tématu: jak vypadají srbské protesty proti tamní vládě, které už trvají tři čtvrtě roku a které v průběhu prázdnin zdánlivě ztrácejí dech. Lidé jsou na dovolených, města jsou poloprázdná, a tak vizuálně protesty upadají. Do toho se patrně konečně chystají v Srbsku volby (možná ještě letos), přičemž Jakub dodává, že vládní strana prezidenta Aleksandra Vučiće už nemá kde brát elektorát, takže je odsouzena k prohře. „Bude velmi zajímavé sledovat, k čemu to v následujících měsících povede, protože Vučić se moci samozřejmě nebude chtít vzdát. Navíc nezapomínejme, že srbská společnost čtyřicet let žije pod permanentním tlakem etnonacionalistů, je radikální, a i na takové voliče se bude muset cílit,“ upozorňuje Jakub.Vysvětluje, že atmosféra v zemi není ani tak napjatá, jako spíš smutná. Ve společnosti a ekonomice dle něj nic už nefunguje, drobní podnikatelé mizí a stát se rozpadá. „Vidíte to skutečně na každém kroku, u nás si ani nesvedeme představit,“ říká. A vysvětluje, jakým způsobem podporu opozici vyjadřují hvězdy jako tenista Novak Djoković nebo režisér Emir Kusturica. Ten se stal překvapivým podporovatelem nevládního tábora a spekuluje se, že to je hra s jeho pověstí, že může jít o snahy vybrat si ho jako potenciálního lídra opozice, ale zároveň i o snahu vládních kruhů přihrát si přes režisérovo jméno nové hlasy. „Zkrátka vyplatí se to sledovat, protože je to učebnice postupů, které u nás neznáme,“ uzavírá Jakub.V další části na něj Lukáš navazuje svými zážitky. Začíná na východním Slovensku v Prešově a jeho okolí a popisuje mimo jiné, jak intenzivně má slovenská společnost potřebu se s cizinci okamžitě bavit o politice. „To u nás tak ještě zaplaťpámbu není. Zároveň toto nejde nasát z médií, člověk musí být na místě, aby to poznal: že cosi visí ve vzduchu a že politika zasahuje do životů a myšlení lidí víc, než je zdrávo,“ vysvětluje Lukáš. K tomu poznamenává, že ve městě lze poznat, že Slovensko skutečně vyrůstá z menších poměrů než Česko, nebo že poměr nevkusu a vkusu je taky vyhrocenější než u nás: „V Bardejovských Kúpeľoch máte vedle sebe tanky z památníku na bitvu v Dukelském průsmyku, skanzen se starými domyz rusínských osad, secesní lázeňské domy, sochu císařovny Sisi, která sem jezdila, a hrozivé zázemí restaurací, kina nebo kadeřnictví postavené v osmdesátých letech, které chátrá, neinvestuje se do něj a vedle kterého se cítíte jako někde na jihu Prahy u metra.“Poslední částí je popis několika měst východního Polska: Lublin, Radom, Kielce, Lodž a nakonec Kladska u našich hranic. „Nejlepší na tom je, že skoro nikde nejsou turisti. Takže v době, kdy neustále lamentujeme na přemírou turismu, máme i nedaleko svých hranic spoustu míst, kde to neplatí, kde netrpíte nekonečnými frontami a zástupy všudypřítomných amatérských fotografů, kde se můžete pohybovat volně a svobodně a je vám dobře,“ dělá reklamu východnímu a střednímu Polsku Lukáš. Aneb konečně podcast, který vás odešle do patřičných míst.
Tlak na mladé lidi roste. A s tím stoupá i počet těch, kteří se potýkají s úzkostmi, depresemi nebo pocity osamělosti. V Chrudimi proto před dvěma lety vznikl projekt podpůrných skupin, kde můžou dospívající mluvit o svých obavách a trápeních v malém kolektivu s podporou zkušených terapeutů. Iniciativa letos získala podporu od donátorů na dobročinné akci Burza filantropie.
Tereza Pašková je mladá žena, původem z Ostravy, která projela kus světa a žila například i v Japonsku a na Novém Zélandu. Má zkušenosti se spoustou různých profesí i s dobrovolnictvím. Co ji nutí pravidelně vyrážet mimo komfort a daleko od domova?Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tereza Pašková je mladá žena, původem z Ostravy, která projela kus světa a žila například i v Japonsku a na Novém Zélandu. Má zkušenosti se spoustou různých profesí i s dobrovolnictvím. Co ji nutí pravidelně vyrážet mimo komfort a daleko od domova?
Lidi, já mám maturitu, protože čtu Aha. Konečně jsem o krok vpředu, víc než Zlatá Praha.Všechny díly podcastu Fouskův svět můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pozveme vás do nové unikátní expozice plazů v Hradci Králové, konkrétně v Kuklenách, která se jmenuje Svět plazů. Se svojí přítelkyní ji založil a vybudoval Roman Honců, který je naším hostem.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Být tu pro lidi neznamená vždy říkat to, co chtějí slyšet. A být pro byznys neznamená zapomenout na lidi. „Fail, který by se neměl stávat, je vytvořit dojem, že jsme na jejich straně, ale vlastně nebýt,” v této epizodě se s Bohunkou Hihlánovou, HR partnerkou s téměř dvacetiletou praxí, díváme na HR v jeho plné komplexitě, jako na profesi, která spojuje péči, strategii a odvahu říkat nepopulární věci. Co se v epizodě dozvíte? ▫️ Jak se liší pozice HR ve velké a malé firmě ▫️ Jak si HR může budovat respekt ve firmě: od CEO až po zaměstnance ▫️ Jak mluvit řečí čísel, aniž by HR ztratilo lidskost ▫️ Proč je špatně „vypadat, že jsme na straně lidí, ale vlastně nebýt“ ▫️ Kdy HR selhává? A jak to dělat jinak? Celou epizodu si můžete poslechnout na suhr.cz/hub. Děkujeme, že jste s námi občas trochu moc HR!
Sedmkrát získala ocenění v soutěži Czech Press Photo a může se chlubit oficiálním titulem Osobnost české fotografie. V současnosti se ale nezabývá svými vlastními, oceňovanými fotkami. Zkoumá archivy z přelomu 40. a 50. let dvacátého století, tedy z doby, kdy moc v Československu převzala komunistická strana. Ukazují nám dobové fotografie víc, než dokáže zprostředkovat bádání historiků? Jak vypadá doba politických procesů a teroru vůči vlastnímu obyvatelstvu na starých snímcích? Moderuje Petr Vizina.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Paní správcová mi hrdě ukázala dvě hní-… chci říct dva vaky tmavě šedo-hnědo-zelené barvy, visící pod okapem u zadních dveří kavárny. Je to obrana proti sršňům. Tady v přírodní rezervaci poblíž Londýna samozřejmě nepoužívají žádné pesticidy, co nejvíc se snaží šetřit přírodu.
Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.
„Podstatným dělítkem našich politických preferencí není rozkol levice a pravice, nebo města a vesnice, ani mezi vzdělanými a nevzdělanými. Zásadní propast spočívá mezi šťastnými a nešťastnými,“ říká v Osobnosti Plus spisovatel a novinář Aleš Palán. „Hledání radosti je přitom úkol každého dne, každé hodiny. Je to taková hra na slepou bábu,“ doplňuje.
„Podstatným dělítkem našich politických preferencí není rozkol levice a pravice, nebo města a vesnice, ani mezi vzdělanými a nevzdělanými. Zásadní propast spočívá mezi šťastnými a nešťastnými,“ říká v Osobnosti Plus spisovatel a novinář Aleš Palán. „Hledání radosti je přitom úkol každého dne, každé hodiny. Je to taková hra na slepou bábu,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
True crime je nový romcom. Luigi Mangione nebo bratři Menendezovi mají na TikToku vlastní fanklub. Ale proč máme potřebu romantizovat lidi, kteří by měli být spíš varováním než sexsymbolem? V první epizodě podcastu Psycho se Kája a Pavel podívají na temný fenomén hybristofilie.
True crime je nový romcom. Luigi Mangione nebo bratři Menendezovi mají na TikToku vlastní fanklub. Ale proč máme potřebu romantizovat lidi, kteří by měli být spíš varováním než sexsymbolem? V první epizodě podcastu Psycho se Kája a Pavel podívají na temný fenomén hybristofilie.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaké praktické projekty mohou lidi s handicapem postavit na nohy? Kdo navrhuje kandidáty na Cenu Olgy Havlové a kdo rozhoduje o vítězi? Čím letos porotu zaujal příběh Lukáše Kroupy? Co obnáší práce ředitelky významné nadace? S jakými výzvami se Monika Granja musela vyrovnat, když v 18 letech přijela z Litvy studovat do tehdejšího Československa? Proč jsou pro neziskové organizace tak důležití pravidelní drobní dárci?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Přeštický rodák Milan Janoch vystudoval střední školu s elektro zaměřením. V tomto oboru stále pracuje, ale jeho životním koníčkem se stala fotografie, filmová tvorba a žurnalistika.
Festival Rock for People začínal před 30 lety na stadionu v Českém Brodu pro několik stovek návštěvníků. Dnes se koná na letišti u Hradce Králové, přiláká 50 tisíc fanoušků a jeho rozpočet dosahuje 300 milionů korun.Hostem podcastu Money Maker je zakladatel a CEO festivalu Michal Thomes, který Rock for People vede od samého začátku. V rozhovoru mluví o tom, jak funguje byznys kolem hudebních festivalů, kolik stojí přivézt hvězdy jako Linkin Park či Slipknot a jak se z malé akce stal projekt s obratem blížícím se půl miliardě korun.Dozvíte se také, jestli uvažuje o zapojení investorů, jakou kapelu by si ještě přál přivézt do Česka – a zda někdy na festival dorazí i 100 tisíc lidí.
„Jsem v posledních dnech podezírán z toho, že dělám kampaň Občanskému fóru a že se to nehodí pro nadstranického prezidenta. Ale já dělám kampaň slušným lidem, pravdě, demokracii a svobodě.“ Slova Václava Havla z mítinku v Litoměřicích z května 1990 vypovídají o atmosféře předvolební kampaně před prvními svobodnými volbami od roku 1946 možná stejně jako rozsáhlé politologické studie.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Charita Olomouc dokončila rekonstrukci Domova svatých Kosmy a Damiána ve Wurmově ulici. Zařízení v centru města poskytuje zázemí lidem bez domova, kteří trpí chronickými zdravotními problémy a mají omezenou soběstačnost.
Jak může vypadat studium učitelství? Se studentkou Puf navazujeme na minulý díl, kde jsme řešili studium módy na střední škole v Anglii, a probereme její aktuální studium na pedagogické fakultě.
(2. Timoteova 4:9-22) Lidi nás zklamou, opustí. Jak se k tomu můžeme postavit? Jak se v takových chvílích chovat? Článek Co když mě lidi opustí? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.
Mladí pouliční fotografové v ulicích španělské Malagy hledají „šťastné lidi“. Všimla si jich spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, když se nedávno procházela centrem tohoto turisty vyhledávaného andaluského města. U tamní katedrály postávali dva mladíci s klasickým fotoaparátem. Nechala se vyfotit a přitom se i leccos dozvěděla.
Policie obvinila v souvislosti s úterním zásahem na krajském úřadě v Plzni dva lidi a jednu firmu. Obvinění se týká trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a u jedné z obviněných osob také zneužití pravomoci úřední osoby. Za první skutek hrozí až osmileté vězení, za zneužití pravomoci úřední osoby trest až deset let odnětí svobody. Potvrdila to okresní státní zástupkyně Ivana Hostašová.
Mladí pouliční fotografové v ulicích španělské Malagy hledají „šťastné lidi“. Všimla si jich spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, když se nedávno procházela centrem tohoto turisty vyhledávaného andaluského města. U tamní katedrály postávali dva mladíci s klasickým fotoaparátem. Nechala se vyfotit a přitom se i leccos dozvěděla.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...
Jaký je a bude nový papež Lev XIV.? Jak se postaví k umělé inteligenci, sexuálním menšinám nebo rozvedeným věřícím? A můžeme v brzké době očekávat jmenování nového pražského arcibiskupa? „Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.
Jaký je a bude nový papež Lev XIV.? Jak se postaví k umělé inteligenci, sexuálním menšinám nebo rozvedeným věřícím? A můžeme v brzké době očekávat jmenování nového pražského arcibiskupa? „Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je profesionálkou, která učí amatéry divadlu. Zážitek prý lidi trvale změní. „Stoprocentně. Pocit, že dokážou být tak sebevědomí, jak to sami ani nečekali, v nich zůstává,“ ujišťuje lektorka, herečka a režisérka. Říká talentovaným lidem, že mají talent? Která věková kategorie je na workshopech nejčastější? Kdo sedí v publiku při závěrečném představení? Setkává se často na divadle se svým bratrem, hercem Hynkem Čermákem? Jak začínala s herectvím ona sama?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.
Expo v japonské Ósace je platformou, kde celý svět může hledat řešení globálních problémů, věří japanolog Ondřej Hýbl. Letošní světová výstava pomyslně navazuje na Expo 1970, které se konalo tna stejném místě. Tam se také objevil poprvé koncept pračky na lidi, který na aktuálním Expu dovedli k dokonalosti. Čím ještě japonští pořadatelé překvapili a na co se mohou těšit návštěvníci českého pavilonu?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
SOS vesničky slaví 50. výročí. „Lidi si pořád myslí, že je to soubor domečků, ale naše organizace se výrazně proměnila,“ usmívá se jejich ředitelka Jindra Šalátová. Je v SOS vesničkách pořád plno? Přicházejí někdy děti samy? Co je nový projekt SOS kormidlo? Jak funguje financování? Co najdou klienti v Brně?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Poslanci budou projednávat nová pravidla pro ochranu přírody. Některé návrhy by ale podle kritiků znamenaly konec národních parků, jak je známe. „Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme,“ říká v pořadu Pro a proti Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poukazuje na to, že novela umožní těžbu dřeva i výstavbu. „Já zavádím pouze to, že by měly ekosystémy být funkční,“ brání svůj návrh poslanec Jan Bureš (ODS).
V roce 1888 vznikl Klub českých turistů. Ladislav Macka je jeho nynějším předsedou. „Hlavním programem Klubu českých turistů jsou pochody. Pro veřejnost organizujeme 2000 pochodů ročně. Účastní se spíš střední nebo starší generace. Mladí chodí dost individuálně. Klademe si otázku, jak oslovit tuhle generaci, jakou emoci, příběh jim nabídnout. Jsem přesvědčen, že je oslovíme. Toto je turistický národ,“ vypráví Ladislav Macka. Z čeho měl strach při projektu Stezky z lásky?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Demografická krize v Česku! Nejméně narozených dětí od založení republiky! Tak straší čtenáře novinové titulky. A politici už si připravují do kampaně recepty, kterými jistojistě „rozrodí“ české ženy.Politické strany si to často představují jednoduše - zasypeme rodiny penězi, tu zvýšíme rodičák, tu přilepšíme na daních. „Jenže takhle jednoduché to není. Lidi se rozhodují podle jiných věcí. A naopak se ukazuje, že v největších problémech jsou nejbohatší státy,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Že ekonomické pobídky nefungují, si vyzkoušeli například v Polsku nebo v Maďarsku (kam se jezdí učit například šéf ANO Andrej Babiš). Jenže podle statistik nejsou spásná ani řešení skandinávských zemí typu částečné úvazky, otcovská či školky.„Po těchto měkkých opatřeních volají hlavně liberálnější strany. Dlouho se myslelo, jak jim to na severu skvěle funguje, ale i jim porodnost klesá,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Zkrátka ať se politici snaží, jak se snaží, všemožná podpůrná opatření mají jen omezený efekt. A očekávat od nich zázračné zvýšení čísel by bylo naivní. „Politici k tématu přistupují vlastně hrozně cynicky - děti je zajímají jen proto, aby se nám nezhroutil důchodový systém. Když se budoucí plátce narodí, už je jedno, jestli bude mít pediatra nebo jestli najde místo na střední škole. A na matku se mračíme, když s dítětem vystrčí nos z hřiště,“ dodává Lucie Stuchlíková.A nepřemýšlíme nad tím příliš nakonec my všichni? „Byl jsem na semináři v senátu, kde přednášely skoro samé expertky. A ty říkaly, že o pořizování jako společnost příliš složitě přemýšlíme. A že bychom k tomu měli přistupovat víc intuitivně. Prostě zavři oči a roď,“ říká s nadsázkou Václav Dolejší.Chtějí mladí příliš dokonalé hnízdo, nebo alespoň nějaké hnízdo? Co je to spermagedon? A který z českých politiků vyrobil nejvíce budoucích daňových poplatníků? Dozvíte se v čerstvé epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
(2. Timoteova 3:1-9) Lidi v církvi často předstírají zbožnost, která je jenom navenek, ale uvnitř se nic neděje. Článek Pravá víra, nebo dobrá maska? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.
Před více než 10 lety založil firmu, která od té doby uspořádala přes 37 tisíc kvízů. On sám tři tisíce z nich odmoderoval. Pomohl v Česku rozšířit zábavu, která je velmi populární například v Anglii nebo mnoha jiných zemích, ale u nás si cestu k popularitě v té době teprve hledala.Přece jen jsme zemí, kde do hospod vždycky chodilo hlavně pít pivo. Ale to se mění, mimo jiné i díky kvízům. Dnes se jich v celé republice v hospodách či klubech odehrávají každý týden stovky. Jak to funguje? Kteří lidé tuhle zábavu vyhledávají a jaké jsou tajné ingredence opravdu dobrého kvízu? Petr “Kiimy” Molík je člověk, který zná odpovědi. Nebo by je aspoň měl znát. Vystudoval dvě vysoké školy, jeho první byznys byla firma vyvíjející mobilní aplikace a dnes se věnuje skoro výhradně kvízům a všemu kolem nich. Příjemný poslech!
Hokejová extraliga přinesla vulgární urážky nebo fanoušky, kteří při zápase uvolnili šrouby upevňující plexisklo. Kdo a co by měl udělat, aby se takové věci neopakovaly? „Můžete posílit bezpečnostní službu, ale když na vás budu chtít křičet, tak na vás křičet budu. V tom mi pořadatelská služba nezabrání,“ říká v pořadu Dvacet minut radiožurnálu Jan Tůma, prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a generální manažer hokejového klubu BK Mladá Boleslav.