Podcasts about lidi

Přeštický rodák Milan Janoch vystudoval střední školu s elektro zaměřením. V tomto oboru stále pracuje, ale jeho životním koníčkem se stala fotografie, filmová tvorba a žurnalistika.

Přeštický rodák Milan Janoch vystudoval střední školu s elektro zaměřením. V tomto oboru stále pracuje, ale jeho životním koníčkem se stala fotografie, filmová tvorba a žurnalistika.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přeštický rodák Milan Janoch vystudoval střední školu s elektro zaměřením. V tomto oboru stále pracuje, ale jeho životním koníčkem se stala fotografie, filmová tvorba a žurnalistika.

Festival Rock for People začínal před 30 lety na stadionu v Českém Brodu pro několik stovek návštěvníků. Dnes se koná na letišti u Hradce Králové, přiláká 50 tisíc fanoušků a jeho rozpočet dosahuje 300 milionů korun.Hostem podcastu Money Maker je zakladatel a CEO festivalu Michal Thomes, který Rock for People vede od samého začátku. V rozhovoru mluví o tom, jak funguje byznys kolem hudebních festivalů, kolik stojí přivézt hvězdy jako Linkin Park či Slipknot a jak se z malé akce stal projekt s obratem blížícím se půl miliardě korun.Dozvíte se také, jestli uvažuje o zapojení investorů, jakou kapelu by si ještě přál přivézt do Česka – a zda někdy na festival dorazí i 100 tisíc lidí.

Hranice lidské představivosti se neustále posouvají. Co fungovalo včera, nefunguje dnes, a čemu se dnes daří, to zítra skončí. Proto se posouvají i hranice lidské vynalézavosti, která s poptávkou musí držet krok. Pro média to platí dvojnásob. Lidi si totiž na všechno rychle zvyknou, takže chtějí pořád něco nového. Je to jistý druh imunity. Naznačuje to malý příběh z dějin.

Michal Rejmon je expert na online marketing a digitální obchod, zakladatel kreativní marketingové agentury CreatiCom, GetLeads a Influencom. CreatiCom vytváří digitální obchodní strategie, které přináší relevantní a předehřáté leady a pomáhá klientům zvýšit jejich obrat. S Michalem probíráme vývoj CreatiComu od založení v roce 2018 až po současnost, způsob řízení kreativní komunity a sledování trendů v dynamickém prostředí online marketingu.

Hranice lidské představivosti se neustále posouvají. Co fungovalo včera, nefunguje dnes, a čemu se dnes daří, to zítra skončí. Proto se posouvají i hranice lidské vynalézavosti, která s poptávkou musí držet krok. Pro média to platí dvojnásob. Lidi si totiž na všechno rychle zvyknou, takže chtějí pořád něco nového. Je to jistý druh imunity. Naznačuje to malý příběh z dějin.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do druhého dílu podcastu V producentské dílně přijal pozvání producent, hudebník a držitel několika hudebních cen Boris Carloff. Člověk, který se prý producentem původně vůbec stát nechtěl, ale dnes patří mezi nejrespektovanější osobnosti na české hudební scéně. V rozhovoru odkrývá, proč příliš neuznává kompromisy, jak důležitá je upřímnost při práci ve studiu a proč v hudbě platí jednoduché pravidlo: méně je vždycky více, a to jak v počtu mikrofonů, tak i v používání pluginů. Boris Carloff není z těch, kteří by kolem sebe dělali zbytečný rozruch. Ale když začne mluvit o hudbě, zvuku nebo mikrofonech, je okamžitě jasné, že mluví někdo, kdo má v těchto oblastech obrovský přehled. Nezajímá ho jen nahrávací technika, ale i psychologie tvorby, vztahy mezi lidmi ve studiu a to, co se děje „mezi řádky“. Právě a nejen díky tomu se z něj stal respektovaný producent, který spolupracuje s Debbi, November 2nd a dalšími zvučnými jmény české hudební scény. Minimalismus jako cesta k lepším výsledkům Přestože má největší sbírku mikrofonů v republice, říká, že čím míň mikrofonů použije, tím méně problémů musí řešit. Stejně tak se staví i k pluginům. Sám je pomáhá vyvíjet v rámci firmy United Plugins, ale zároveň se netají tím, že to s nimi podle něj řada zvukařů a producentů přehání: „Lidi dneska mají neomezený přístup k technologiím, ale místo aby se zaměřili na zdroj zvuku, problémy řeší pomocí pluginů, jenže to není ideální způsob.“ Věřit původní myšlence a držet se jí. A hlavně dělat rozhodnutí už při samotném nahrávání. To považuje Boris za mnohem důležitější než nekonečné možnosti, které nabízí dnešní postprodukce. Kvalitní náběr, práce s prostorem, mikrofonem a výběr interpreta, to vše je podle něj klíčové. Svojí práci si nedokáže představit bez kvalitních studiových monitorů, převodníků a samozřejmě mikrofonů. A když už jsme mluvili o technice, v podcastu přišla řeč i na software. Cubase je pro Borise stále hlavní pracovní nástroj. Zmínil mimo jiné i to, který plugin považuje za nejpřeceňovanější, a které naopak používá téměř v každém projektu. Hudební produkce je hlavně práce s lidmi Tento díl ale rozhodně není jen o mikrofonech a pluginech. Velká část rozhovoru se věnuje mezilidské stránce produkce, která hraje zásadní roli. „Producentská práce je také o práci s lidmi, je to jako ve vztahu. Někdy jde vše hladce, jindy nastanou komplikace, ale vždycky by člověk měl být k tomu druhému upřímný. Když něco nefunguje, nebo ti něco vadí, musíš to říct. Jinak ztratíš důvěru.“ I proto se Boris rád stává součástí kapel na delší dobu, vytváří si s nimi přátelský vztah, který přesahuje běžnou studiovou spolupráci. V rámci této epizody se dostáváme i k jeho úzké spolupráci se zpěvačkou Debbi – jejich společnou tvorbu vnímá jako osobní projekt. Na příkladu skladby You Wanted All z Debbiiny nové desky Deep Emotions Boris exkluzivně odkrývá, jak takový track vzniká – od první demo nahrávky až po finální mix a mastering.

„Jsem v posledních dnech podezírán z toho, že dělám kampaň Občanskému fóru a že se to nehodí pro nadstranického prezidenta. Ale já dělám kampaň slušným lidem, pravdě, demokracii a svobodě.“ Slova Václava Havla z mítinku v Litoměřicích z května 1990 vypovídají o atmosféře předvolební kampaně před prvními svobodnými volbami od roku 1946 možná stejně jako rozsáhlé politologické studie.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Ropický je bývalý profesionální hokejista, který si během rehabilitace po zranění odskočil do České spořitelny a už tam zůstal. Dnes má pod sebou přes 300 poboček a 4,5 tisíce zaměstnanců. V leadershipu se inspiruje Tomášem Baťou a ukazuje, jak dokáže změna přístupu v managementu proměnit vztahy zaměstnanců k firmě a tím ovlivnit i vztah i klientů ke značce. Proč se nyní prodává merch České spořitelny mnohem lépe? Inspirujte se.   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival.   

Charita Olomouc dokončila rekonstrukci Domova svatých Kosmy a Damiána ve Wurmově ulici. Zařízení v centru města poskytuje zázemí lidem bez domova, kteří trpí chronickými zdravotními problémy a mají omezenou soběstačnost.

Někteří zemědělci v regionu dál nechávají své farmy zavřené i po zmírnění opatření v souvislosti se slintavkou a kulhavkou. A taky počítají, na kolik je opatření přišla. Třeba Miroslav Herot z mléčné farmy v Pržně na Frýdecko-Místecku odhaduje náklady na 100 tisíc korun.

Ludvík Hess se před 20 lety touto dobou chystal na otevření prvního babyboxu v Česku. Cesta byla složitá, takže od první myšlenky k realizaci uběhly nejméně dva roky. Dnes je po republice 88 babyboxů a objevilo se v nich celkem 277 dětí. Ve velmi otevřeném rozhovoru pro Radiožurnál v rámci seriálu Příběhy babyboxu 2 mluví Ludvík Hess i o tom, jak mu babyboxy ovlivnily soukromý život. 13 let žil s odloženou holčičkou a její matkou.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak může vypadat studium učitelství? Se studentkou Puf navazujeme na minulý díl, kde jsme řešili studium módy na střední škole v Anglii, a probereme její aktuální studium na pedagogické fakultě.

Lenka Zlámalová se jako hlavní komentátorka CNC dlouhodobě zabývá ekonomikou a politikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících v České republice. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Následně zastávala pozici hlavní analytičky Hospodářských novin a Lidových novin. Pravidelně vystupuje ve zpravodajských pořadech České televize a Českého rozhlasu. V tomto díle Štěpán Křeček mluví s Lenkou Zlámalovou o obchodní válce mezi USA a Čínou, vývoji americké ekonomiky a průmyslové výrobě v roce 2025. Velká část rozhovoru se věnuje roli umělé inteligence v byznysu i společnosti. Dojde také na inflační očekávání v USA, trh s americkými dluhopisy a celkové ekonomické vyhlídky. V závěru se oba hosté zaměřují na českou ekonomiku. Řeč přijde na specifika domácích trhů a kontroverzní windfall tax, která měla mimo jiné zdanit banky.

Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,9 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. „Není to překvapení. Revize směrem dolů je naprosto logická. Dominantním důvodem je Donald Trump a jeho plán na nová cla vůči Evropě – 10 % plošně a dalších 25 % na ocel, hliník a auta,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika. Podle něj to přímo snižuje obchodní výkonnost Česka, a zároveň ochlazuje očekávání firem, které pak méně investují.Vedle exportu ale Česko trápí i vlažná domácí spotřeba. „Jsme čtyři procenta pod úrovní z roku 2019. Celá EU už mezitím vyrostla, Poláci jsou dvouciferně nad. U nás se lidé do obchodů vrací jen pozvolna,“ konstatuje Hradil.Na vině podle něj není jen nízká kupní síla, ale i celková nálada. „Spotřebitelská důvěra je u nás špatná dlouhodobě. Neumím vysvětlit, proč jsou Češi tak pesimističtí,“ dodává. Spekuluje však i o zrušení EET. Je prý možné, že část ekonomiky se skryla. Cedulky s nápisem 'cash only' se rozšířily, a pokud stát přestal vidět část tržeb, statisticky to vypadá jako propad spotřeby, i když k němu reálně nedošlo.Hradil kritizuje stát i za to, že nepřináší kvalitní analýzy dopadů daňových změn. „Za Babišovy vlády EET prý přinášelo desítky miliard. Dnes nám stejné ministerstvo tvrdí, že se sotva zaplatilo. Kdo tomu má věřit? Čekal bych, že na ministerstvo nastoupí tým analytiků a dají nám data, jak evidence fungovala a zda reálně peníze do státního rozpočtu přinášela,“ tvrdí Hradil. 

(2. Timoteova 4:9-22) Lidi nás zklamou, opustí. Jak se k tomu můžeme postavit? Jak se v takových chvílích chovat? Článek Co když mě lidi opustí? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová si v Press klubu pochvaluje šikovnost českých podnikatelů a popisuje v čem vězí. Negativem a nejen české společnosti je nedostatek pohybu. Každé dítě by se mělo hýbat alespoň hodinu denně, ale 80 % z nich to nesplňuje.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Mladí pouliční fotografové v ulicích španělské Malagy hledají „šťastné lidi“. Všimla si jich spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, když se nedávno procházela centrem tohoto turisty vyhledávaného andaluského města. U tamní katedrály postávali dva mladíci s klasickým fotoaparátem. Nechala se vyfotit a přitom se i leccos dozvěděla.

Mladí pouliční fotografové v ulicích španělské Malagy hledají „šťastné lidi“. Všimla si jich spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, když se nedávno procházela centrem tohoto turisty vyhledávaného andaluského města. U tamní katedrály postávali dva mladíci s klasickým fotoaparátem. Nechala se vyfotit a přitom se i leccos dozvěděla.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policie obvinila v souvislosti s úterním zásahem na krajském úřadě v Plzni dva lidi a jednu firmu. Obvinění se týká trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a u jedné z obviněných osob také zneužití pravomoci úřední osoby. Za první skutek hrozí až osmileté vězení, za zneužití pravomoci úřední osoby trest až deset let odnětí svobody. Potvrdila to okresní státní zástupkyně Ivana Hostašová.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

Jaký je a bude nový papež Lev XIV.? Jak se postaví k umělé inteligenci, sexuálním menšinám nebo rozvedeným věřícím? A můžeme v brzké době očekávat jmenování nového pražského arcibiskupa? „Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.

Jaký je a bude nový papež Lev XIV.? Jak se postaví k umělé inteligenci, sexuálním menšinám nebo rozvedeným věřícím? A můžeme v brzké době očekávat jmenování nového pražského arcibiskupa? „Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?

Je profesionálkou, která učí amatéry divadlu. Zážitek prý lidi trvale změní. „Stoprocentně. Pocit, že dokážou být tak sebevědomí, jak to sami ani nečekali, v nich zůstává,“ ujišťuje lektorka, herečka a režisérka. Říká talentovaným lidem, že mají talent? Která věková kategorie je na workshopech nejčastější? Kdo sedí v publiku při závěrečném představení? Setkává se často na divadle se svým bratrem, hercem Hynkem Čermákem? Jak začínala s herectvím ona sama?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?

Je profesionálkou, která učí amatéry divadlu. Zážitek prý lidi trvale změní. „Stoprocentně. Pocit, že dokážou být tak sebevědomí, jak to sami ani nečekali, v nich zůstává,“ ujišťuje lektorka, herečka a režisérka. Říká talentovaným lidem, že mají talent? Která věková kategorie je na workshopech nejčastější? Kdo sedí v publiku při závěrečném představení? Setkává se často na divadle se svým bratrem, hercem Hynkem Čermákem? Jak začínala s herectvím ona sama?

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Expo v japonské Ósace je platformou, kde celý svět může hledat řešení globálních problémů, věří japanolog Ondřej Hýbl. Letošní světová výstava pomyslně navazuje na Expo 1970, které se konalo tna stejném místě. Tam se také objevil poprvé koncept pračky na lidi, který na aktuálním Expu dovedli k dokonalosti. Čím ještě japonští pořadatelé překvapili a na co se mohou těšit návštěvníci českého pavilonu?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hustou zpětnou vazbu mi dal dnes Ondřej z Horský chata Rabštejn, když jsme tam dnes natáčeli jeden z dílů druhé řady Příběhů z gastra. Po reportu chodí hodně lidí, snaží se na nepřístupné místo dostat autem, dát si stejné jídlo, jaké viděli na Gastromapě, atd. My jsme každopádně na turné, Matty Vaněk se mi vrátil z Vancouveru a natáčíme hromadu videí a pořádů. Dozvíte se, proč zase já nakonec natáčím anketky v Brně, co všechno jsme kde stihli a viděli. Dali jsme si degustaci makronek a bohužel půlku nechali na apartmánu v Rožnově. A je tam toho mnohem víc! Ahoj z turné a díky za vaše poslechy.

Loni v říjnu jsme vám ukázali, k čemu je ChatGPT v hodinkách Amazfit. V únoru jsme vám v hodinkách stejné značky ukázali hlasovou navigaci v offline mapách. Dnes vám ukážeme, že tohle všechno můžete mít i v novém modelu Amazfit Bip 6 s cenovkou 1990 Kč.Celý tenhle Týden Živě ladíme do turistiky, takže vám ukážeme malou kuriozitku od Mapy.cz (pardon, Mapy.com), která nám přistála v redakci. Máme lehké podezření, že za tímhle pěkným kitem stojí cestovatelskyobchod.cz.00:35 – Tuba od Mapy.cz a Kousky světa05:21 – Hodinky Amazfit Bip 616:55 – Závěrℹ️ Za nákup, který na Alze uskutečníte prostřednictvím odkazu v článku, může Živě dostat provizi.

SOS vesničky slaví 50. výročí. „Lidi si pořád myslí, že je to soubor domečků, ale naše organizace se výrazně proměnila,“ usmívá se jejich ředitelka Jindra Šalátová. Je v SOS vesničkách pořád plno? Přicházejí někdy děti samy? Co je nový projekt SOS kormidlo? Jak funguje financování? Co najdou klienti v Brně?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým

Poslanci budou projednávat nová pravidla pro ochranu přírody. Některé návrhy by ale podle kritiků znamenaly konec národních parků, jak je známe. „Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme,“ říká v pořadu Pro a proti Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poukazuje na to, že novela umožní těžbu dřeva i výstavbu. „Já zavádím pouze to, že by měly ekosystémy být funkční,“ brání svůj návrh poslanec Jan Bureš (ODS).

Poslanci budou projednávat nová pravidla pro ochranu přírody. Některé návrhy by ale podle kritiků znamenaly konec národních parků, jak je známe. „Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme,“ říká v pořadu Pro a proti Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poukazuje na to, že novela umožní těžbu dřeva i výstavbu. „Já zavádím pouze to, že by měly ekosystémy být funkční,“ brání svůj návrh poslanec Jan Bureš (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1888 vznikl Klub českých turistů. Ladislav Macka je jeho nynějším předsedou. „Hlavním programem Klubu českých turistů jsou pochody. Pro veřejnost organizujeme 2000 pochodů ročně. Účastní se spíš střední nebo starší generace. Mladí chodí dost individuálně. Klademe si otázku, jak oslovit tuhle generaci, jakou emoci, příběh jim nabídnout. Jsem přesvědčen, že je oslovíme. Toto je turistický národ,“ vypráví Ladislav Macka. Z čeho měl strach při projektu Stezky z lásky?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demografická krize v Česku! Nejméně narozených dětí od založení republiky! Tak straší čtenáře novinové titulky. A politici už si připravují do kampaně recepty, kterými jistojistě „rozrodí“ české ženy.Politické strany si to často představují jednoduše - zasypeme rodiny penězi, tu zvýšíme rodičák, tu přilepšíme na daních. „Jenže takhle jednoduché to není. Lidi se rozhodují podle jiných věcí. A naopak se ukazuje, že v největších problémech jsou nejbohatší státy,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Že ekonomické pobídky nefungují, si vyzkoušeli například v Polsku nebo v Maďarsku (kam se jezdí učit například šéf ANO Andrej Babiš). Jenže podle statistik nejsou spásná ani řešení skandinávských zemí typu částečné úvazky, otcovská či školky.„Po těchto měkkých opatřeních volají hlavně liberálnější strany. Dlouho se myslelo, jak jim to na severu skvěle funguje, ale i jim porodnost klesá,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Zkrátka ať se politici snaží, jak se snaží, všemožná podpůrná opatření mají jen omezený efekt. A očekávat od nich zázračné zvýšení čísel by bylo naivní. „Politici k tématu přistupují vlastně hrozně cynicky - děti je zajímají jen proto, aby se nám nezhroutil důchodový systém. Když se budoucí plátce narodí, už je jedno, jestli bude mít pediatra nebo jestli najde místo na střední škole. A na matku se mračíme, když s dítětem vystrčí nos z hřiště,“ dodává Lucie Stuchlíková.A nepřemýšlíme nad tím příliš nakonec my všichni? „Byl jsem na semináři v senátu, kde přednášely skoro samé expertky. A ty říkaly, že o pořizování jako společnost příliš složitě přemýšlíme. A že bychom k tomu měli přistupovat víc intuitivně. Prostě zavři oči a roď,“ říká s nadsázkou Václav Dolejší.Chtějí mladí příliš dokonalé hnízdo, nebo alespoň nějaké hnízdo? Co je to spermagedon? A který z českých politiků vyrobil nejvíce budoucích daňových poplatníků? Dozvíte se v čerstvé epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

(2. Timoteova 3:1-9) Lidi v církvi často předstírají zbožnost, která je jenom navenek, ale uvnitř se nic neděje. Článek Pravá víra, nebo dobrá maska? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Před více než 10 lety založil firmu, která od té doby uspořádala přes 37 tisíc kvízů. On sám tři tisíce z nich odmoderoval. Pomohl v Česku rozšířit zábavu, která je velmi populární například v Anglii nebo mnoha jiných zemích, ale u nás si cestu k popularitě v té době teprve hledala.Přece jen jsme zemí, kde do hospod vždycky chodilo hlavně pít pivo. Ale to se mění, mimo jiné i díky kvízům. Dnes se jich v celé republice v hospodách či klubech odehrávají každý týden stovky. Jak to funguje? Kteří lidé tuhle zábavu vyhledávají a jaké jsou tajné ingredence opravdu dobrého kvízu? Petr “Kiimy” Molík je člověk, který zná odpovědi. Nebo by je aspoň měl znát. Vystudoval dvě vysoké školy, jeho první byznys byla firma vyvíjející mobilní aplikace a dnes se věnuje skoro výhradně kvízům a všemu kolem nich. Příjemný poslech!

Hokejová extraliga přinesla vulgární urážky nebo fanoušky, kteří při zápase uvolnili šrouby upevňující plexisklo. Kdo a co by měl udělat, aby se takové věci neopakovaly? „Můžete posílit bezpečnostní službu, ale když na vás budu chtít křičet, tak na vás křičet budu. V tom mi pořadatelská služba nezabrání,“ říká v pořadu Dvacet minut radiožurnálu Jan Tůma, prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a generální manažer hokejového klubu BK Mladá Boleslav.

Hokejová extraliga přinesla vulgární urážky nebo fanoušky, kteří při zápase uvolnili šrouby upevňující plexisklo. Kdo a co by měl udělat, aby se takové věci neopakovaly? „Můžete posílit bezpečnostní službu, ale když na vás budu chtít křičet, tak na vás křičet budu. V tom mi pořadatelská služba nezabrání,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jan Tůma, prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a generální manažer hokejového klubu BK Mladá Boleslav.

Kašel jako takový není nemoc, ale příznak. Patří mezi nejběžnější potíže, které zaznamenáváme. „Kašel je reflex. Čím častěji se kašle, tím častěji se budí za stále menší vyvolávací příčiny,“ říká Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

Hokejová extraliga přinesla vulgární urážky nebo fanoušky, kteří při zápase uvolnili šrouby upevňující plexisklo. Kdo a co by měl udělat, aby se takové věci neopakovaly? „Můžete posílit bezpečnostní službu, ale když na vás budu chtít křičet, tak na vás křičet budu. V tom mi pořadatelská služba nezabrání,“ říká v pořadu Dvacet minut radiožurnálu Jan Tůma, prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a generální manažer hokejového klubu BK Mladá Boleslav.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kašel jako takový není nemoc, ale příznak. Patří mezi nejběžnější potíže, které zaznamenáváme. „Kašel je reflex. Čím častěji se kašle, tím častěji se budí za stále menší vyvolávací příčiny,“ říká Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

Posilovna, home office nebo stravenkový paušál jsou benefity, na které jsou zaměstnanci od svých firem zvyklí. Firmy by ale rády zaměstnancům rozdávaly i akcie. Brání tomu „zvrhlý“ systém zdanění.Systém zaměstnaneckých akcií dokázal udělat z chudého Estonska technologickou a digitální velmoc Evropy.  Myšlenka zaměstnaneckých akcií je přitom jednoduchá. Odměnit talenty ve firmách podílem na úspěchu jejich byznysu.„Dokážeš přitáhnout zaměstnance i ze zahraničí, udržíš si je, má to výkonový potenciál, protože ti zaměstnanci jsou líp motivovaní na fungování firmy. Prostě to je win-win-win pro všechny,“ vypočítává benefity zaměstnaneckých akcií  ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Nejvíc by tzv. ESOPy (Employee Stock Option Plan) ocenily startupy. „Pokud ve startupu chcete udělat top produkt, tak na to potřebujete top lidi.  A jako startup si ty top lidi nemůžete dovolit. Takže uděláte zkratku. Řeknete jim, já ti zaplatím z hodnoty té firmy, ale až v momentě, kdy tu hodnotu vytvoříme. Tím top talenty do firmy dostanete, ale nepálíte potřebný cash,“ popisuje efekty předseda České fintechové asociace Miroslav Lukeš.Živoucím důkazem toho, jak to funguje, je Skandinávie a zvláště Estonsko. Podle zkušeného finančníka Lukeše země prožila tzv. Skype efekt. „Lidi, kteří tam vytvořili Skype, měli ESOPy. A v momentě, kdy Skype prodali, tak se z těch lidí najednou stali milionáři. Ty miliony vzali, rozjeli své vlastní byznysy a dohnali Estonsko tam, kde je dneska.“V Česku systém nefunguje. Respektive je nastaven tak nevýhodně, že ho skoro nikdo nevyužívá. Firmy se ale v právním vakuu snaží najít cesty, jak svým lidem podíl na svém podnikání dát. Má různé podoby shadow equity, phantom share či virtuálních akcií.Lidé tomu nevěříNádech čehosi virtuálního a pololegálního příliš popularitě zaměstnaneckých akcií neprospívá. „Když lidem dáte stravenky nebo posilovnu, tak to chápou. Ale když jim nabídnete phantom share, lidé tomu nevěří,“ podotýká Lukeš, který nyní působí ve společnosti Lasvit.Zásadní háček je ale v principu zdanění. „Musíš zaplatit daně, ale ještě se nic nevykešovalo. To pro některé zaměstnance nedává ekonomicky smysl, protože ani nemají dostatek peněz na to, aby to vrazili do daňového přiznání,“ podotýká Stroukal.„Já mám „ESOPy“ a je skutečně velmi složité je do daňového přiznání dostat. Snažíme se, aby bylo jasné, že toto je ESOP, toto je zaměstnanecký podíl, takhle se to zdaní jednou kolonkou v daňovém přiznání,“ přidává svou zkušenost Miroslav Lukeš.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. „V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. „Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Investor Martin Kořenek vlastní a pronajímá skoro dvě stovky bytů. Investovat do nich má smysl, i když jsou teď drahé, říká. Hodnota neporoste věčně, varuje expert na hypotéky Libor Ostatek. Výnos je nic moc, říká investorka Kateřina Zychová.Svůj první investiční byt koupil Martin Kořenek před deseti lety v Praze na Žižkově prakticky „za hubičku“. Dnes jich vlastní sto osmdesát, zejména na Moravě a na Ústecku. A výnos z pronájmů ho už dávno živí.Na „cihlu“ má fetiš nejen on, ale i Češi obecně. Pro řadu lidí jsou byty jediným způsobem investování, který jsou schopní akceptovat.Jsme konzervativní a na kapitálových trzích se nevyznáme, míní investorka Kateřina Zychová. „Lidi prostě neví, kam jinam jít, a považují cihlu za bezpečný přístav. Volí jednoduchou cestu dát to do dalšího a dalšího bytu,“ říká v podcastu Ve vatě zakladatelka Verdi Capital a One Family Office, které spravují majetek bohatým klientům.Kromě stability a nízké volatility - cena bytů na rozdíl od akcií téměř nekolísá - přináší investice do bytů i další výhody. „Nabízí možnost efektivně používat cizích zdrojů, třeba hypoték. A Česká republika je pro nemovitosti daňovým rájem,“ upozorňuje na nízké daně z nemovitostí Martin Kořenek, jenž aktuálně splácí rovnou 22 hypoték.Podmínky, za kterých kupoval své první byty před dekádou, se však od těch současných velmi změnily. Za svůj první, žižkovský byt zaplatil v roce 2015 zhruba 2,3 milionu a úroková sazba byla u hypoték těsně pod dvěma procenty. Teď jsou sazby více než dvojnásobné, ale hlavně: ceny bytů v Praze se za deset let téměř zdvojnásobily.Dle Martina Kořenka ovšem neexistuje špatná doba pro nákup nemovitosti, sám nakupuje průběžně, bez ohledu na výši ceny za metr a ceny hypoték. „Jakmile získám nějakou formu cizích zdrojů, tak to okamžitě investuju. Neexistuje moment, kdy bych si řekl, teď nebudu investovat,“ říká v debatě podcastu Ve vatě, kterou si můžete pustit nahoře ve videu.Když jsou drahé hypotéky, zvyšuje se dle něj prostor vyjednat lepší ceny bytu. „Sazbu na hypotéce vnímám jako dočasnou věc. Je to parametr, který pro mě jako investora, který se spíše dívá na růst kapitálové hodnoty, nemá z dlouhodobého hlediska zásadní vliv,“ říká. Klíčový je pro něj dlouhodobý růst hodnoty nemovitostí.Hodnota nemusí růst věčněPrávě prudký propad cen - a tedy i hodnoty realit - může být pro investory rizikem. S propadem hodnoty se totiž i snižují nájmy, tedy příjmy z nemovitostí. Ceny bytů v Česku nejvíc propadly v roce 2009, kdy cenová hladina poklesla o dvacet procent. A v letech 2022 a 2023 přišel pokles cen kolem devíti procent. Propad však může být i dramatičtější.„Nikde není psáno, že nás nemusí potkat to, co potkalo Iry, co už několikrát potkalo Američany a další evropské země, Velkou Británii, pokles v řádu desítek procent, klidně i o 40, někde i o 50 procent. To vnímám jako největší riziko budoucnosti,“ říká hypoteční expert společností Golem Finance a Broker Trust Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.