Podcasts about lidi

Obyvatelé v mikroregionu Tanvaldsko nepřijdou o své pobočky sociálních služeb. Nové centrum sociálních služeb tady ve Smržovce by mohlo být hotové zhruba za rok a půl.

Dnešní téma pořadu O čem se mluví je velmi aktuální a neveselé. Tři ohniska ptačí chřipky během pár týdnů a všechna na Královéhradecku. Třesice, Kosičky, Nové Město. Statisíce kusů drůbeže končí v kontejnerech a chovatelé počítají milionové ztráty.

Vládní hospodářská strategie nazvaná Česko, země pro budoucnost 2.0 je návodem, který by měl Česku zajistit prosperitu založenou na vysokém hospodářském růstu. Ten má dovést českou ekonomiku k transformaci a posunout ji k vysoké přidané hodnotě. „Strategie je skutečně dobrá, protože pojmenovala klíčové faktory, které mohou ovlivnit růst české ekonomiky a prosperity Česka,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má od minulého týdne svého potravinového ombudsmana. Zřízení funkce má být jedním z prvních kroků k vládou slibovanému cíli - zlevnění potravin. Co pro to může nový ombudsman reálně udělat? Hostem Ptám se já je nový potravinový ombudsman a dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Vláda ANO, SPD a Motoristů zatím konkrétní plány ke zlevnění potravin nepředstavila. V programovém prohlášení se ale zavázala také například k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování.Podle ministra Martina Šebestyána (za SPD) hraje důležitou roli v chystaném plánu na dostupnější potraviny právě zřízení nové pozice ombudsmana, který se má starat o transparentnost celého potravinového řetězce. Dalším krokem pak je zajištění férových podmínek mezi dodavateli a odběrateli a zejména zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. „Chceme podpořit různou formou opatření větší míru zpracování v České republice. A ta opatření mohou skutečně vést k tomu, že se nám projeví snížení cen u vybraných potravin. Neříkám, od kdy nebo u čeho konkrétně,“ prohlásil v Ptám se já potravinový ombudsman Fialka s tím, že by se to mohlo týkat například sezónního ovoce a zeleniny.Co přesně bude potravinový ombudsman dělat? Proč chce monitorovat marže obchodníků? A má nějaké nástroje, kterými by dosáhl zlevnění potravin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?

Téměř 40 let vládl Íránu Muhammad Rezá Pahlaví, poslední íránský šáh. V roce 1979 byl svržen takzvanou islámskou revolucí a uprchl ze země. Léta jeho vlády byla roky modernizačních reforem Íránu, prováděných ale autoritářskou rukou současně s tvrdým potlačováním opozice.

Téměř 40 let vládl Íránu Muhammad Rezá Pahlaví, poslední íránský šáh. V roce 1979 byl svržen takzvanou islámskou revolucí a uprchl ze země. Léta jeho vlády byla roky modernizačních reforem Íránu, prováděných ale autoritářskou rukou současně s tvrdým potlačováním opozice. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s Janem Flíčkem, boskovickým zastupitelem zvoleným za Změnu22, ze které však před časem vystoupil. A také pořadatelem boskovické demonstrace Milionu chvilek pro demokracii na podporu prezidenta Petra Pavla. Mluvili jsme o demonstraci i o Honzově zkušenosti s komunální politikou.

Teplický magistrát hledá byty pro lidi v nouzi. Úředníci oslovili taky realitní kanceláře a pronajímatele bytů. Aby jim představili možné záruky pro případné nájemce a vyslechli jejich zkušenosti a podmínky spolupráce. Lidé, kteří potřebují řešit své bydlení, mohou zajít do Kontaktního místa pro bydlení. V Teplicích je zatím přímo v budově magistrátu.

Vaše vláda odrbala lidi o 33 procent, měli jste nejvyšší energetickou inflaci, pustil se do bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO) v Partii Terezie Tománkové. Politici se vzájemně osočovali ze lži. Expremiér se vymezil proti kroku snížení regulované části ceny elektřiny. Podle něj vláda pouze doufá, že dojde k většímu příjmu na straně státu. „Chcete vybrat více na daních? To mi přijde velmi směšné,“ namítl Fiala.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky, když se něčeho bojím, tak to chci zkusit,“ říká stand-up komička Bianca Cristovao, když popisuje okamžik, kdy v Los Angeles šla poprvé na stand-up. Byla to prý nejúžasnější věc, kterou viděla a právě proto to chtěla sama zkusit. Bez ambice být profesionálkou, bez plánu na pětiletky. „Nikdy jsem si nemyslela, že bych to mohla dělat dobře,“ přiznává. Dnes má za sebou patnáct let ve Spojených státech, vystupování i třikrát za večer na tzv. open micích nebo předskakování komikovi Billu Burrovi na jeho mezinárodním turné. Velkým mezníkem pro ni byla účast v The Late Show Stephena Colberta - prosadit se jako cizinka s přízvukem ale podle ní nebyla úplně výhoda. „Američani jsou na něj trošičku hákliví, pak trochu vypnou,“ dodává Cristovao s tím, že si přesto část svého akcentu nechává jako „poznávací značku“. V rozhovoru mluví i o pocitu, že je jako cizinka „napůl člověk, napůl občan světa“. „Mám dva domovy a žádný domov,“ říká o životě mezi Českem a Amerikou. Rasismus z dětství nezlehčuje, ale odmítá z něj dělat ústřední téma svého života. „Ráda vzpomínám na ty dobré věci a na to hezké dětství, které jsem měla v Čechách,“ dodává o „bezpečí“, které pociťovala. Humor pro ni může být „nástroj k přežití“, ale terapie to prý úplně není. „Lidi překvapuje, že hodně komiků není v osobním životě tak vtipných nebo komunikativních,“ vysvětluje stand-up komička, že má sama ráda klid a ticho. Cristovao otevřeně mluví o odpovědnosti komiků i podcasterů a tom, proč jí vadí, když někdo s obří platformou „nemá kapacitu lidi zaparkovat, když říkají nesmysly“. Zároveň ale připomíná, že komici nejsou politici, ale obyčejní lidé s problémy a občas nejsou tak chytří, jak si lidé myslí. „Nejsme žádné filozofové dnešní doby, jsme prostě lidi, kteří se snaží pobavit,“ dodává Cristovao. Mluví ale také o své české show Zlatokopka, která je o jejím životě, patáliích, randění s muži i osobních zkušenostech, přestože je její název „clickbait“. Kde je hranice mezi odvahou a kalkulem? Co si komik může dovolit v době „cancel culture“? A jaké to je stát na pódiu před publikem, které vás chce - nebo nechce - slyšet jen proto, že jste žena? Poslechněte si celý rozhovor.

Hostkou Buchet byla tentokrát Lucie Krainová, kterou do pořadu jako již tradičně nominovala její kamka. Ta se rozvykládala o tom, jak měla během studia regionálního rozvoje s kamkou podcast nebo jaká hlína je v její oblíbené obci. Ivanka také se Zuzanou zavedla hovor na téma, jak Zuzana jezdí na skluzavce, zda po břiše, nebo na zádech.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostkou Buchet byla tentokrát Lucie Krainová, kterou do pořadu jako již tradičně nominovala její kamka. Ta se rozvykládala o tom, jak měla během studia regionálního rozvoje s kamkou podcast nebo jaká hlína je v její oblíbené obci. Ivanka také se Zuzanou zavedla hovor na téma, jak Zuzana jezdí na skluzavce, zda po břiše, nebo na zádech.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

S legendárním rapperem o české islamofobii, proizraelské propagandě a společenské zodpovědnosti umělců. Hugo Toxxx formuje poslední dvě dekády podobu domácího rapu a přestože politiku v hudbě moc nevyhledává, začal vystupovat jako otevřený kritik izraelského postupu v Gaze. Hraje na propalestinských beneficích a na sociálních sítích zveřejňuje charitativní kampaně na podporu lidí v Gaze. Dělá to i přesto, že tak přichází o fanoušky nebo přátele. Podle něj je důležité toto téma otevírat a posouvat debatu správným směrem. „Češi se o politice moc nebaví. Lidi nechtějí jít do konfliktu. Ve chvíli, kdy máš společnýho nepřítele, tak to není problém, ale postavit se za vlastní názor tam, kde bys mohl narazit, se tady moc nepěstuje,“ říká. V rozhovoru Toxxxx mluví i o Trumpovi, české politice nebo o tom, jak stárnout s rapem. Kdy by v souvislosti se situací v Česku šel na barikády a proč ho nikdy nezajímal rapový mainstream. Toxxx 28. února pokřtí své nové album C.W.A. v pražské Cargo Gallery. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnes pro vás máme rozhovor s profesionální copywriterkou, lektorkou a autorkou blogu Komuniké, Bárou Hlavicovou. Jak se člověk stane copywriterem? Je to poslání od Boha, nebo jen dobře odvedené řemeslo? Rozhovor pořídila Naty a s Bárou probrala, jak se žije copywriterům za časů AI, jak dostat do textů humor i to, jak se liší práce na volné noze a v agentuře. Jedno je jisté – copywriteři nástup AI ustáli.    Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální platforma pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém a slovenském digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

V Česku dnes pracuje už 850 tisíc cizinců, a firmám přesto stále chybí lidi. Podle dat Hospodářské komory by tuzemské podniky okamžitě zaměstnaly čtvrt milionu pracovníků. Právě na to sází společnost Orienta a posily českým firmám dováží z Filipín. Tento souostrovní stát se nachází v jihovýchodní Asii v západní části Tichého oceánu. „Dříve jsme se věnovali náborům na Ukrajině. Pracujeme v rámci režimu kvalifikovaný zaměstnanec, kde jsou definované země a kde je stanovená roční kvóta, kolik tamních zaměstnanců můžeme do Česka přivést. Dnes nám z toho Filipíny vycházejí nejlépe. Důvodů je několik, je to země, která je nám poměrně kulturně blízká a navíc, jedním z úředních jazyků je tam angličtina, což velice usnadňuje i následnou integraci a školení lidí,“ vysvětluje řídící partner společnosti Orienta Tomáš Surka. Filipíny jsou země, které mají v přepočtu na obyvatele nejvíc expatů na světě. „V každé rodině najdete někoho, kdo pracuje v zahraničí. Zatímco dříve to byly arabské země či Japonsko, dnes je pro ně klíčový evropský trh,“ popisuje Surka. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku. “Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku.“Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Kulturní život se na vesnicích často odehrává kolem tří míst: hasičské zbrojnice, hospody a kostela. Do kostela v obci Dlouhý Most se vypravil redaktor Patrik Fišer.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kulturní život se na vesnicích často odehrává kolem tří míst: hasičské zbrojnice, hospody a kostela. Do kostela v obci Dlouhý Most se vypravil redaktor Patrik Fišer.

„Lidi, kteří nevnímají strach a nebojí se, nemají na Antarktidě a ve vesmíru co dělat,“ říká v Balancu Iva Poláčková Šolcová. V rozhovoru jsme pátrali po tom, jak vypadá 18 měsíců izolace v simulovaném letu na Mars, co dělá s psychikou pocit, že už je to skoro na za mnou a proč je emoční gramotnost základní výbava pro běžný život, nejen pro astronauty.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Řekl jsem si, že se dám trošičku dokupy. Je to takový milník,“ říká herec Jiří Langmajer o blížící se šedesátce a o čase, kdy po letech konečně zastavil. Po dlouhé době nenatáčí, může víc spát, cvičit, otužovat se, být v přírodě a vůbec se věnovat sám sobě - protože tempo práce, kdy na sebe člověk nemá žádný čas, podle něj nejde žít donekonečna. Do jeho bilancování ale vstupuje i překvapivá citlivost. „Čím jsem starší, čím dál tím víc pláču,“ přiznává otevřeně a dodává, že ho samotného překvapuje, kam se jeho prožívání posunulo. Jeho vyprávění se ale rychle stáčí k radikální proměně, o které často mluví a ve které sehrála klíčovou roli jeho manželka Adéla Gondíková. „Zcela nenásilně ze mě udělala snad trošku lepšího, snesitelnějšího člověka,“ říká Langmajer a popisuje i okamžik, kdy vyhledal odbornou pomoc: „Zaklepal jsem na dveře, kde bylo napsáno ‚psychiatr‘ a hledali jsme i antidepresiva, které mi neberou emoce.“ Právě tehdy podle něj přišla úleva i možnost přestat „sám se sebou válčit“. A s tím začala změna i v profesním životě. „Lidi o mě říkali, že jsem hrozný kokot a nedá se se mnou pracovat. To se otočilo,“ přiznává herec. Mluví ale i o výčitkách vůči minulosti, o první rodině, na kterou čím dál tím víc myslí i o tom, jak dnes hledá naplnění jinde než v alkoholu a útěcích: „Dřív jsem se plnil pivem, kořalkou, cigárama a drogama. Teď se můžu plnit sluncem, mořem, sněhem, vysokýma horama.“ A dobrodružství se Langmajer dnes opravdu nevyhýbá. Popisuje třeba potápění se žraloky a okamžik, kdy na něj pod vodou mířila tygří žraločice a on měl pocit, že „už je sežranej“, než se zvíře pár centimetrů před jeho obličejem otočilo a odplulo. V rozhovoru se opakovaně vrací i ke vztahu ke svému tělu a energii. Aby si udržel „chuť do života“, využívá Langmajer testosteronové terapie, které vnímá jako nutnou součást vitality ve věku, kdy se síla přirozeně vytrácí. Zároveň ale přiznává, že v sobě vždycky měl hodně ženské energie a tahle vlastnost mu prý byla pokaždé ku prospěchu. Dá se smířit s minulostí, kterou už nelze změnit? Jak se připravuje na pokračování Copak je to za vojáka a další role? A může druhá šance opravdu změnit celý život? I o tom je rozhovor s Jiřím Langmajerem.

„Lidi, kteří nevnímají strach a nebojí se, nemají na Antarktidě a ve vesmíru co dělat,“ říká v Balancu Iva Poláčková Šolcová. V rozhovoru jsme pátrali po tom, jak vypadá 18 měsíců izolace v simulovaném letu na Mars, co dělá s psychikou pocit, že už je to skoro na za mnou a proč je emoční gramotnost základní výbava pro běžný život, nejen pro astronauty.

Cenu veřejnosti v celonárodní anketě tentokrát získala Ivana Horáková. Její medailonek zaujal hlasující na internetu nejvíc. Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě) se staví proti údajně neřízené výstavbě 500 elektráren vysokých 250 metrů, které mohou mít negativní vliv na krajinu i obyvatelstvo. „V současné politice často jde o vyvolávání strachu z nějakého problému, který může společnost vnímat. Na tom se pak získávají politické body. Když se podíváme, jak jsou akcelerační zóny navržené, tak nejde o neřízený rozvoj,“ říká v Interview Plus Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

Hostkou Buchet byla tentokrát Katka, která pracuje v lékárně v menším městečku a nebála se nominovat do Buchet sebe sama. Povídala o svých zkušenostech z kontaktu s lidmi v apatyce. Jak si např. jeden pán objednával jisté produkty k produkci pornofilmu nebo jak paní platila kartou, ale měla ji jen vyfocenou, takže se jí to nepodařilo.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Totálně věřím lidem,“ říká novinář a spisovatel Tomáš Poláček, když mluví o svém přístupu k životu a o lidech, které potkává na svých cestách. Platilo to i naposledy, kdy se znovu vydal stopem až do Ósaky, přestože sám říká, že „stopovat se má buď v mládí, nebo ve stáří. Ne ve středním věku“. I přestože to z jeho textů může někdy působit idylicky, v rozhovoru popisuje, že stopování má svoje velké úskalí. „Lidem za svezení neplatím, ale platím jim tím, že jsem dobrý a usměvavý společník,“ říká novinář a vysvětluje, že když za den potká desátého člověka, je těžké být extrémně milý a znovu rukama i nohama vysvětlovat, kdo je vlastně zač. „Člověk navíc musí být takový, že mu nevadí, že absolutně neví, kde bude večer a kde bude spát,“ říká o nejistotě a nepohodlí spojené s takovým typem cestování, které podle něj vyžaduje specifickou povahu. Mluví proto o zvláštním stavu, do kterého se na cestách dostává. „Vždy se dostanu do nějakého módu, kdy se úplně odlehčím. Najednou nevážím sedmdesát, ale třeba patnáct kilo. Nemusím chodit na záchod a nic mě nebolí,“ popisuje moment, kdy se tělo obrní a funguje, dokud musí. Tenhle stav se podle něj zlomí až v cíli. „Během jednoho piva se mi vrátí všechno,“ říká o chvíli, kdy únava i bolesti doženou cestovatele najednou. Poláček mluví i o tom, jestli má někdy strach o svoje bezpečí. Říká, že z 283 řidičů na poslední cestě narazil jen asi dvakrát na lidi, kteří pro něj byli ohrožující a že jedinou zemí, kde se opravdu necítil dobře, bylo Kongo. Zároveň mluví o rodině - o manželce, která doma zůstávala s dětmi, když on byl měsíce pryč i o tom, že dnes už další dlouhou cestu sám neplánuje. „Ještě jednou bych jel, ale s dětma,“ říká a přiznává, že právě společné stopování s dcerou a synem je představa, která ho láká. Poláček otevřeně mluví i o své novinářské pozici a o tom, že se vždy snaží být v debatách smířlivý a slušný. Říká o sobě, že má rád Petra Fialu i Andreje Babiše, Václava Havla i Václava Klause a že tenhle jeho přístup k životu zůstává často nepochopený. „Všichni myslí, že si dělám prdel, ale já mám takovéhle celoživotní nastavení,“ vysvětluje novinář a spisovatel. V závěru se dotýká i Ruska, o němž má podle něj Česko často zkreslené představy. Mluví o setkáních s obyčejnými lidmi, kteří se k němu chovali vstřícně a zároveň říká, že o válce s nimi mluvil otevřeně - často se přitom dozvídal, že je strašlivě štve. Jak se žije s bezvýhradnou důvěrou k cizím lidem? Co stopování bere a co dává? A kde má tahle filozofie svoje limity? I o tom je rozhovor.

„Když Marika umřela, nemohl jsem se do ničeho nastartovat, do práce ani do výletů s kluky. Pomohlo mi vědomí, že musíme fungovat dál, aby se kluci nestali obětí vlastního neštěstí,“ říká Jiří Kuča, který v létě ovdověl a teď vychovává dva malé syny. „Ta díra je obrovská, ale jsou tu děti. Život jede dál.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když Marika umřela, nemohl jsem se do ničeho nastartovat, do práce ani do výletů s kluky. Pomohlo mi vědomí, že musíme fungovat dál, aby se kluci nestali obětí vlastního neštěstí,“ říká Jiří Kuča, který v létě ovdověl a teď vychovává dva malé syny. „Ta díra je obrovská, ale jsou tu děti. Život jede dál.“

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzultant oboru vyjednávání.

„Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody,“ říká Carmen Portello, která na ostrově Lanzarote založila neziskovou organizaci Desert Watch. Čím je tato oblast výjimečná? Jak se místním farmářům daří pěstovat batáty nebo vinnou révu? A odkud se na ostrově bere velké množství odpadu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody,“ říká Carmen Portello, která na ostrově Lanzarote založila neziskovou organizaci Desert Watch. Čím je tato oblast výjimečná? Jak se místním farmářům daří pěstovat batáty nebo vinnou révu? A odkud se na ostrově bere velké množství odpadu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody,“ říká Carmen Portello, která na ostrově Lanzarote založila neziskovou organizaci Desert Watch. Čím je tato oblast výjimečná? Jak se místním farmářům daří pěstovat batáty nebo vinnou révu? A odkud se na ostrově bere velké množství odpadu?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Říká, že si dnes mnohem častěji hladíme telefony než lidi. Prstem přejíždíme po displeji, dáváme mu pozornost a péči, zatímco mezi sebou máme čím dál větší odstup. Podle římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika bychom měli takovou lásku dávat raději lidem okolo a vysvětluje, proč je proto důležité potkávat se tváří v tvář i proč bychom neměli zapomínat dívat se na život i svět z různých perspektiv. O sobě přitom mluví jako o bytostném optimistovi, který vždycky věří v „happy end“. Používá k tomu přitom jednoduché přirovnání: v temné místnosti bude mít vždy světlo tu vlastnost, že pronikne do tmy - ne naopak. A podobně přistupuje i ke smíchu: „Směju se, když je mi dobře a směju se, i když je mi blbě,“ říká a vysvětluje, že smích pro něj není výrazem nálady, ale způsobem, jak ovlivňovat vlastní nitro. Otevřeně přitom mluví o tom, že obraz, který o něm vzniká na sociálních sítích, je iluze. „To nejsem já,“ říká a připomíná, že i on má dny, kdy je unavený, protivný nebo mu není dobře a rozhodně se mu do ničeho nechce. Czendlik se zároveň vymezuje proti představě, že dnešní doba je výjimečně špatná. „Svět se neřítí do ďáblovy řiti,“ říká bez obalu a dodává, že lidstvo se v mnoha ohledech nikdy nemělo lépe. Problém podle něj není v realitě samotné, ale v tom, že se soustředíme hlavně na to, co nemáme. „Milujeme to, co nemáme a neumíme se radovat z toho, co máme,“ říká a mluví o společnosti, která je podle něj „obézní“ - nejen tělem, ale i duší a rozumem. A to nám bere sílu vidět správně věci kolem nás. V rozhovoru vysvětluje, proč má na faře zakázané politické debaty, jak snadno politika i církev lidi rozdělují a proč podle něj skutečná víra lidi spíš spojuje. Zároveň ale říká, že klid neznamená nezájem. Jsou hodnoty, za které je připraven se postavit - například nezávislost veřejnoprávních médií. Dostává se i k tématu smrti, umírání a strachu z opuštěnosti, k potřebě nemít „resty“ a k přání, aby po něm jednou zůstal hlavně klid. Co podle něj lidem dnes nejvíc chybí? Kde končí nadhled a začíná odpovědnost? A proč má pocit, že změna perspektivy je někdy důležitější než další hlasitý názor? Poslechněte si celý rozhovor.

Letos proběhl již šestý ročník studentské výzvy Daruj srdce, který realizuje nezisková organizace Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Celkově letos ocenila jedenáct studentských projektů. „V nadaci jsme chtěli více zapojit mladé lidi do činnosti občanské společnosti. Jak je blíže seznámit s fungováním a potřebami neziskových organizací nebo s tím, jak se lze zapojit do jejich fungování,” říká Monika Granja z Výboru dobré vůle.

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Barbora Horáková Joly je vystudovaná operní zpěvačka a dnes režisérka, která okouzlila hudební svět adaptací Mozartovy Kouzelné flétny ve Vídeňské státní opeře: „U Mozarta je tolik rovin, každý má v příběhu svoje místo a prožívá ho jinak než další postavy – to mě hrozně baví, je to taková hra,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion

Určitě jste to taky zaznamenali. Mnozí lidé si už delší dobu stěžují: „Já nepotřebuju, aby za mě umělá inteligence malovala obrazy, psala knihy a filosofovala, zatímco já uklízím, peru a vařím. Potřebuju, aby za mě uklízela, prala a vařila, abych já se mohla věnovat malování, psaní nebo filosofování.“