Podcasts about lidi

Až 36 nemocných se může už na přelomu října nastěhovat do objektů s 24 hodinovou péčí. Stavba sedmi domků, které stojí na pozemku domova sociálních služeb, vyšla na necelých 115 milionů korun.

Na setkání přijely více než tři tisíce účastníků. Čekají je přednášky, koncerty, divadlo nebo setkání s psychology. S organizací pomáhá šest stovek dobrovolníků, včetně řádových sester.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nezaměstnanost se v červenci zvýšila na rovných pět procent, bez práce bylo podle oficiálních dat přes 367 tisíc lidí. Jde o nejvyšší červencovou hodnotu od roku 2016, ve srovnání se stejným měsícem loni vzrostla nezaměstnanost o šest desetin procentního bodu. Co se na trhu práce děje a jaký je výhled pro zbytek letošního roku, to probereme v Ranním brífinku s hlavním ekonomem banky Creditas Petrem Dufkem.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nezaměstnanost se v červenci zvýšila na rovných pět procent, bez práce bylo podle oficiálních dat přes 367 tisíc lidí. Jde o nejvyšší červencovou hodnotu od roku 2016, ve srovnání se stejným měsícem loni vzrostla nezaměstnanost o šest desetin procentního bodu. Co se na trhu práce děje a jaký je výhled pro zbytek letošního roku, to probereme v Ranním brífinku s hlavním ekonomem banky Creditas Petrem Dufkem.

Pastvina u Sušice letos slaví deset let. Z původně prázdné louky se během let stal jedlý park, který propojuje přírodní zahradu, malou farmu, minizoo i místo pro kulturu a odpočinek. Jeho zakladatel Pavel Šašek chtěl vytvořit prostor, který bude užitečný nejen lidem, ale i zvířatům a celé okolní krajině.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:pohřeb a smuteční slavnost za Glena Hansardanaši novou Státní kulturní politikuseriály Weissensee (Das Erste) a Ann Droid (BBC)studentského Oscara pro film Volklore Viktorie Štěpánovévýstavu Václava Žáka Křehké surovosti (Galerie Art Brut Praha) a povídkový film Perličky na dněmarketingové kampaně hollywoodských blockbusterůprofil hudebního dramaturga klubu Fuchs 2 a koncertních nocí UGOT Marka Mikičefilm režisérky Ildikó Enyedi Tichá přítelkyněknihu Martina Kořánka Nemohli jsme přihlížet (Pointa)hudební festival Brutal Assault (Josefov v Jaroměři)studentský festival Mítap fest (Fabrika 1861 v Semilech)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Režisér Adam Sedlák společně s Adamem Mišíkem a producentkami Monikou Soukup a Lindou Krejčí připravují sérii K-Dream. Pojednává o Evropanovi, který je posedlý představou, že se stane hvězdou k-popu. Kvůli svému snu je ochotný vzdát se čehokoli, i sama sebe.O sérii K-Dream mluví kreativní tým v dalším díle speciální podcastové série Forbes Life KVIFF Talents, která letos vznikla přímo v Císařských lázních v Karlových Varech. Zapojené projekty se tam představují filmovým profesionálům, producentům, partnerům i investorům.

V současnosti zprostředkovatelé zákazy podomního prodeje často obcházejí a snaží se domlouvat schůzky předem. I na to by si lidé měli dát pozor, upozorňuje mluvčí Energetického regulačního úřadu.

V posledních dnech se to projevuje také v českých nemocnicích. - V Hodoníně u Kunštátu si lidé připomenou Den obětí romského holokaustu. Konkrétně tragickou noc z 2. na 3. srpna 1944 a památku statisíců romských obětí nacistické genocidy. Co na návštěvníky čeká? - Nová genová terapie cílí na pacienty po poranění míchy, kteří trpí svalovou ztuhlostí . Na jejím vývoji pracoval mezinárodní tým včetně Čechů. Moderuje Renata Kropáčková.

Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové vítáme doc. Ing. Miloše Ježka z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Máme tu před sebou připravena různá témata. Probereme divočáky v lese, ale i ve městech, také africký mor prasat nebo bezpečné chování lidí v lese.

V novém díle podcastu U Poláčka se představuje legendární český výtvarník František Skála. Člověk, který nikdy neměl auto, vlastní jednoduchý mobil typu Aligátor a o internetu neřekne ani slovo chvály. Naopak, s jemu vlastní přímostí a humorem se vymezuje vůči moderním technologiím, které podle něj lidem život nekomplikují, ale znepříjemňují. V podcastu ale nezůstane jen u kritiky doby, František Skála mluví také o smrti, o rakvi, kterou má dávno připravenou, o pohřebních písních, které si jako král české dechovky sám složil, i o hledání vysněného místa posledního odpočinku na Olšanech.Podcast zdarma přináší magazín Reportér. Podpořte kvalitní žurnalistiku a pořiďte si předplatné, které vám otevře přístup k celému obsahu magazínu. Už od 69 Kč za měsíc.

(Žalm 2) Lidi nechtějí pravidla a život, který pro ně má Bůh. Jak na to reaguje Bůh? Článek Rebelové a Bůh se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Pařížské předměstí má nový doprvní i turistický tahák. Největší městská lanovka v Evropě se otevřela před půl rokem. Pětikilometrová trasa s pěti stanicemi nabízí cestujícím nejen výhled na Eiffelovu věž a další pařížské dominanty, ale hlavně rychlejší a pohodlnější spojení. Ještě před návratem do Česka se v lanovce stihl svézt náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Jeho nejposlouchanějším reportážím z Francie se budeme věnovat i v následujících dnech.

Pařížské předměstí má nový doprvní i turistický tahák. Největší městská lanovka v Evropě se otevřela před půl rokem. Pětikilometrová trasa s pěti stanicemi nabízí cestujícím nejen výhled na Eiffelovu věž a další pařížské dominanty, ale hlavně rychlejší a pohodlnější spojení. Ještě před návratem do Česka se v lanovce stihl svézt náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Jeho nejposlouchanějším reportážím z Francie se budeme věnovat i v následujících dnech.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Evropa zbohatla na tom, že měnila klima planety,“ říká organický chemik, popularizátor vědy a autor profilu Klimatomluva Daniel Kortus. Argument, že dnes produkuje jen malou část světových emisí, proto podle něj nestačí. Historicky na ni připadá přibližně čtvrtina z nich a neměla by zbytku světa vysílat signál, že už ji problém nezajímá. Odchod od fosilních paliv navíc není jen otázkou klimatu, ale také evropské soběstačnosti a nezávislosti na „polodiktátorských režimech“, od nichž nakupujeme suroviny. Kortus se klimatickou změnou začal zabývat kvůli vlastní klimatické úzkosti, kterou v něm posilovaly apokalyptické mediální zkratky. Podle něj jsme se alarmismu přesytili a společnost se nyní posouvá k opačnému extrému - ke zlehčování a popírání problému. „Lidi nejsou virus na planetě,“ zdůrazňuje. Fosilní paliva lidstvu přinesla blahobyt, léky, teplo i dostatek jídla, zároveň ale mění složení atmosféry a oceánů. Nemáme proto zavřít evropský průmysl a stejnou výrobu jen přesunout jinam, ale nahrazovat fosilní zdroje všude, kde to už dokážeme. Kritizuje také přenášení odpovědnosti na jednotlivce prostřednictvím osobní uhlíkové stopy, zatímco pozornost uniká od firem a politiků. Právě s politiky se na sociálních sítích hádá rád. „Jsem schopný trávit hodiny přemýšlením nad tím, jak to co nejlíp pojmout, abych z toho člověka udělal co největšího hlupáka, ale zároveň ho neurazil,“ přiznává. Snaží se upozorňovat na sebejisté nesmysly, zároveň ale vysvětlovat, proč neodpovídají vědeckému poznání. Mnozí z jeho kritiků ho podle něj označují za demagoga nebo „zeleného levičáka z Bruselu“, do veřejné debaty s ním se však nehrnou. Původně chtěl být sládkem a k organické chemii ho nasměroval i seriál Breaking Bad. Dnes vyvíjí pórovité materiály, které by jednou mohly fungovat jako „houbičky“ zachycující oxid uhličitý. Zůstává technooptimistou a věří, že rozhodující zlom může přijít ve chvíli, kdy budou čistší technologie jednoznačně ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Klimatickou změnu by tak podle něj nakonec mohla vyřešit i lidská chamtivost. Proč komunikace klimatické změny selhala? Dokážou technologie, AI a lidská vynalézavost nahradit chybějící politickou vůli? A jak upozorňovat na vážný problém, aniž by člověk sklouzl k alarmismu, který část společnosti přestala poslouchat? I to se dozvíte v rozhovoru.

„Hudba nemá lidi ovládat. Když se vám líbí, tak se vám líbí, když ne, tak ne. Nikoho nenutím vstupovat do mého světa,“ říká LP. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál mluví o síle hudby, nenávistných komentářích na sociálních sítích i o tom, proč má k Česku zvláštní vztah.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hudba nemá lidi ovládat. Když se vám líbí, tak se vám líbí, když ne, tak ne. Nikoho nenutím vstupovat do mého světa,“ říká LP. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál mluví o síle hudby, nenávistných komentářích na sociálních sítích i o tom, proč má k Česku zvláštní vztah.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ostravské armádě spásy se už dva roky nedaří najít lékaře, který by posílil ordinaci pro lidi bez domova. Ročně tam přitom ošetří stovky lidí.

Na nejvyšší horu Moravy a českého Slezska opět jednou týdně jezdí speciální nízkopodlažní autobus pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Z Karlovy Studánky je vyveze až k vysílači.

Do dalšího dílu podcastu Celetná on Air přijal pozvání známý rádiový a televizní moderátor Koťák.Koťáka můžete pravidelně slýchat na vlnách Evropy 2 nebo jste ho mohli vídat v Survivoru. Nově si plní sen a založil vlastní talk show ve stylu americké late night show. Co ho vedlo k založení vlastního podcastu a jaké má plány s novou živou talk show? V čem je české publikum odlišné od toho amerického?Na tyto i další otázky se v podcastovém studiu Kampusu Hybernská ptali Vojtěch Kotyk a Denisa Roubalová. Přejeme příjemný poslech! Nezapomeňte nás sledovat na Instagramu @celetnaonair, kde najdete nálož bonusového obsahu!

Během fotbalového šampionátu se ve Spojených státech nenaplnily obavy, že by agenti imigračního úřadu ICE dělali zásahy přímo na stadionech. Platilo to i pro semifinále v Dallasu, ve kterém Španělé porazili 2:0 Francii. Celkově ale agenti ICE v poslední době zvýšili aktivitu, změnili styl svých zásahů v amerických městech a přímo na ulici zabili další lidi. Skupina Texasanů na to přišla upozornit i ke stadionu v Dallasu.

Během fotbalového šampionátu se ve Spojených státech nenaplnily obavy, že by agenti imigračního úřadu ICE dělali zásahy přímo na stadionech. Platilo to i pro semifinále v Dallasu, ve kterém Španělé porazili 2:0 Francii. Celkově ale agenti ICE v poslední době zvýšili aktivitu, změnili styl svých zásahů v amerických městech a přímo na ulici zabili další lidi. Skupina Texasanů na to přišla upozornit i ke stadionu v Dallasu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Holatová stojí za přední party / techno módní značkou Noirtek, která se během několika měsíců vyšvihla a dostala se do podvědomí většiny party people. Naše povídání se zaměřilo hlavně na módu a oblečení, které lidi nosí na festivalech, v klubech a tanečních eventech všeobecně. Jaké jsou aktuální trendy, co už je "moc" a nebo kam se její značka Noirtek ubírá? To se dozvíte v Afterparty podcastu. Host: Saša Holatováhttps://www.instagram.com/sasa_holatovaModerátor: TiGihttps://www.instagram.com/tigi_djNoirtek: https://noirtek.cz/

Podle vedoucího střediska svozu komunálního odpadu lidé vedle popelnic nechávají všechno možné. „Stává se, že tam je celý vystěhovaný dětský pokoj nebo obývák, linka, postele, matrace…“ vypočítává.

Lidi na ulici jsou podle ní pro ostatní neviditelní a cítí se jako přítěž. Tento pocit zažila při natáčení dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Ten bodoval na festivalu v Berlíně a teď se představil i na festivalu v Karlových Varech. Jak si nastavila hranice, co se ve filmu o jejím bratrovi a dvou bratrancích objeví, a co už ne? A co lidi na jejím filmu nejvíc šokuje? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kraje s industriální historií nebo s takovým tužším zázemím vytváří zajímavou kulturu. Nechci říct pravdivější, ale surovější,“ myslí si hudebník, textař a komik Jiří Krhut. Proč ho nejvíc baví rozhovory s Janem Pokorným? Jak zní jediný vtip o zvukařích, který zná? Jaké zvuky mu nedají spát v pětihvězdičkovém hotelu? A jak se má Štěpán Kozub? Poslechněte si rozhovor s hudebními vstupy.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kraje s industriální historií nebo s takovým tužším zázemím vytváří zajímavou kulturu. Nechci říct pravdivější, ale surovější,“ myslí si hudebník, textař a komik Jiří Krhut. Proč ho nejvíc baví rozhovory s Janem Pokorným? Jak zní jediný vtip o zvukařích, který zná? Jaké zvuky mu nedají spát v pětihvězdičkovém hotelu? A jak se má Štěpán Kozub? Poslechněte si rozhovor s hudebními vstupy.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magda Vášáryová, herečka, diplomatka a bývalá slovenská politička, převezme v Karlových Varech Cenu prezidenta festivalu za mimořádný umělecký přínos. „Je to příjemný pocit, takto na konci mého života. Já jsem 26 let hrála – od mých patnácti. A 36 let nehraju, ale všichni si mě pamatujete z filmů. To je příjemné,“ reaguje s úsměvem. Proč si vybrala na festivalu k promítání film Vtáčkovia, siroty a blázni?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magda Vášáryová, herečka, diplomatka a bývalá slovenská politička, převezme v Karlových Varech Cenu prezidenta festivalu za mimořádný umělecký přínos. „Je to příjemný pocit, takto na konci mého života. Já jsem 26 let hrála – od mých patnácti. A 36 let nehraju, ale všichni si mě pamatujete z filmů. To je příjemné,“ reaguje s úsměvem. Proč si vybrala na festivalu k promítání film Vtáčkovia, siroty a blázni?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy se dočkáme ochlazení na celém území Česka a jak rychle se může vlna veder zase vrátit? Jak Romové vnímají nenávistné a stereotypní výroky namířené proti nim? A jak hustá je síť odlehčovacích služeb pro lidi pečující o potomky s autismem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sbírka zlozvyků míří k nové sociální síti.V podcastu Tekutá společnost mluví konceptuální umělkyně Kateřina Šedá o uzavřenosti lidí a výchově dcer v digitální době. Co chystá dál s Národní sbírku zlozvyků a proč je podle ní současná politická situace tragická? Proč jí vadí, že se nečte?• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Motoristé pokračují v personálních změnách na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí i Krkonošský národního park má nového šéfa. Jejich výběr opozice označila za výsměch a hazard. Jak vážná situace je? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak upozornily i Seznam Zprávy, lukrativní posty na ministerstvech vedených Motoristy získali v posledních měsících jejich podporovatelé, sponzoři nebo lidé s nedostatečnými zkušenostmi či odborností. Ostrou kritiku opozice a ekologů naposledy minulý týden vyvovalo jmenování nových šéfů klíčových institucí pod ministerstvem životního prostředí. Novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se stal Pavel Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě a je významným sponzorem strany. Zástupci opozice v jeho případě vyjádřili obavy kvůli možnému střetu zájmů a upozornili, že Straka nemá žádnou praxi v oboru. Ekologové proto varovali před oslabením ochrany české přírody a oslabení nezávislosti a akceschopnosti instituce. Opozice i odborníci zkritizovali také změnu v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nový ředitel Petr Moravec má podle nich kontroverze z minulosti. Před volbou pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také vedoucího kanceláře bývalého ředitele Robina Böhnische varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti. Například ekologická organizace Hnutí Duha vyjádřila obavy o směřování krkonošského parku. Jmenování Moravce označila za riskantní kvůli jeho zaměření na těžbu dřeva a možnému střetu zájmů s cíli parku. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ale za oběma novými řediteli stojí. Moravce označil za zkušeného pedagoga a odborníka, Straka je podle něj právník s velkou praxí, který se zaměřuje na oblast správního práva a práva životního prostředí, jeho zkušenost tak bude přidanou hodnotou. Co se děje na ministerstvu životního prostředí? S jakou expertizou na něj přicházejí příznivci Motoristů? A máme se obávat o budoucnost národních parků a české přírody? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Chybí mi tu touha věci společně zlepšovat. Nelíbí se mi, že jsme burani a hulváti. Dojímáme se nad kytičkami, ale na Facebooku prší hejty caps lockem. Vždyť je to absurdní,“ říká ve Studiu N standup komička a moderátorka Adéla Elbel. V rozhovoru přiznává, že si svět „hodně filtruje“. Nepouští si k sobě všechno a všechny. „Lidi mě unavují,“ dodává. V jejím pohledu na společnost je silný odstup i potřeba klidu: „Mám ráda od lidí distanc. Chtěla bych být za paravánem,“ směje se. Ve Studiu N kritizuje jak politickou reprezentaci, tak každodenní mezilidské chování. „Do Sněmovny by se mělo chodit s IQ nad sto. Do této výše bych to tam nepouštěla.“ Podle ní se nevytrácí jen úroveň debaty, ale i základní důvěra. „Nevěříme lékařům, nevěříme vědcům, k učitelům se chováme jako hovada,“ říká. Ve svých vystoupeních se často strefuje do společenských norem. „Rodím už dvacet let a moc se toho nezměnilo. Pořád se počítá s tím, že všechno dělá matka. Jsme šovinisté a držíme se toho zuby nehty.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Město budovu bývalé školy pronajme neziskové organizaci Domov naděje na 50 let za symbolickou korunu ročně. Po opravě bude objekt sloužit jako odlehčovací a poradenské centrum.

Pracovat ve volném čase a zadarmo?! S takovou výhradou se lidé, kteří se věnují dobrovolnictví, setkávají běžně. Přesto na jejich práci stojí služby, na které systém nedosáhne: zdravotní péče o lidi bez domova, doučování dětí z chudších rodin nebo návštěvy osamělých seniorů. OSN vyhlásila rok 2026 Mezinárodním rokem dobrovolnictví pro udržitelný rozvoj. Co lidi k práci bez nároku na odměnu vede, jak velký je o ni zájem a co je pro ně důstojnou odměnou?

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.

Slovenský soud projednává jeden z největších korupčních případů v novodobé historie země. Mezi obžalovanými v kauze Očistec je i místopředseda parlamentu a někdejší policejní prezident Tibor Gašpar (Směr), který měl přijímat pokyny od podnikatele Norberta Bödöra, mimo jiné přítele premiéra Roberta Fica (Směr). „Bödör měl podle obžaloby dávat příkazy, jak má policie konat v jednotlivých kauzách,“ popisuje v Interview Plus Zuzana Petková, šéfka nadace Zastavme korupciu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mluví o demokracii, penězích, elitách, Rusku, Západu i o tom, proč se lidé nenechají přesvědčit fakty. „Z mnoha hledisek svět není tak, jak má být, nicméně to nesvědčí o fatálně rozdělené společnosti, jako spíše o politickém souboji mezi tradičními protipóly, kde na jedné straně stojí populisté a na druhé straně bezuzdní populisté,“ říká v Osobnosti textař a producent Michal Horáček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Sněmovna by chtěla ve středu dokončit druhé kolo schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona, kterou dolní komora minulý týden opakovaně přerušila. Jde o dokument o víc než tisíci stránkách, proti kterému se staví nejen opozice, ale i odborníci a odbornice. Někteří z nich se podepsali pod otevřený dopis poslancům a členům vlády, ve kterém vyzývají ke zrušení chystaných změn. Ty vnímají jako fatální oslabení památkové péče. Například spolek Arnika už dříve varoval i před ekologickými dopady, a přínos by novela neměla ani pro řadu občanů. Proč tedy koaliční poslanci a poslankyně změny prosazují? Kdo z nich bude těžit? A co je novele stavebního zákona nejvíc vytýkáno? Ve středeční epizodě vysvětluje Jan H. Vitvar.

V prostějovském denním stacionáři pro seniory přibudou místa pro lidi s Alzheimerovou nemocí nebo demencí.

Nepokoje radikálních fanoušků na pražském fotbalovém derby odhalují strukturální problémy, korupční minulost a netransparentní kapitálové přesuny spojené s českými oligarchy. V obcích na Litomyšlsku a Kroměřížsku probíhají koordinované nátlakové kampaně koaličních stran proti budování větrných elektráren, které zneužívají přirozený strach obyvatel k politické mobilizaci. Domácí politická scéna čelí postupné erozi demokratických konvencí a posouvání Overtonova okna prostřednictvím cílených verbálních útoků na úřad prezidenta. Výroky populistických politiků v německých médiích záměrně sabotují strategické česko-německé vztahy a sudetoněmecký dialog v Brně, což kontrastuje s usmiřujícím prohlášením České biskupské konference. Personální změny v SPD ukazují ideologické paradoxy krajní pravice a její úzké vazby na německou AfD. Slovenský premiér Robert Fico se účastí na oslavách Dne vítězství v Moskvě ocitá v úplné mezinárodní izolaci.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Skupina Jelen se dala dohromady v roce 2012 a kromě fontmana, nezaměnitelného hudebního rukopisu a ceny Anděl stojí za jejím úspěchem především komunita, kterou kolem sebe dokázala vytvořit. Před třemi lety do ní hladce vplula i zpěvačka Adéla Orlová. Do studia Radiožurnálu přišli společně s frontmanem Jindrou Polákem. „Od začátku jsme cítili, že energie, která mezi námi funguje, je jedinečná,“ vzpomíná na zrod kapely Jindra Polák. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skupina Jelen se dala dohromady v roce 2012 a kromě fontmana, nezaměnitelného hudebního rukopisu a ceny Anděl stojí za jejím úspěchem především komunita, kterou kolem sebe dokázala vytvořit. Před třemi lety do ní hladce vplula i zpěvačka Adéla Orlová. Do studia Radiožurnálu přišli společně s frontmanem Jindrou Polákem. „Od začátku jsme cítili, že energie, která mezi námi funguje, je jedinečná,“ vzpomíná na zrod kapely Jindra Polák. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novém díle speciálu Buchty o Bibli Ivana Veselková a Zuzana Fuksová z podcastu Buchty spolu s farářem Petrem Wagnerem z podcastu Hergot! rozebírají zásadní biblické příběhy a pojmy, v tomto případě story o Noemově arše a potopě. Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Scenárista, dramaturg, pedagog a dokumentarista Meir Lubor Dohnal, jemuž jsou věnovány nové Příběhy 20. století, patří k méně známým, ale výrazným osobnostem (nejen) československé kinematografie. Od poloviny 60. let spolupracoval s režiséry Elo Havettou, Jurajem Jakubiskem a Jurajem Herzem, vytvořil například scénáře k celovečerním filmům Kristove roky, Slávnosť v botanickej záhrade, Archa bláznů, Petrolejové lampy.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion