Podcasts about andrej babi

Premiér Andrej Babiš mívá chvíle až odzbrojující upřímnosti. „Já nikomu nevěřím. Já věřím jen sám sobě ráno v zrcadle,“ svěřil se podcasterům z Vlevo dole. Stalo se tak v pátek v jihomoravských Bučovicích. Špičky vlády a hnutí ANO jezdí na Vyškovsko pomáhat v kampani zdravotní sestře Petře Absolonové kandidující proti lidoveckému hejtmanu Grolichovi. Vlevo dole s mikrofonem bylo u toho. V reportáži se mimo jiné dozvíte, zda se dá věřit lidovci (nedá) či jestli člověk může věřit novináři (nemůže). A možná se na vás usměje anděl. Nebo vám zavede sondu na slinivku. Příjemný poslech! ---

„Schůze dává smysl, není to žádná opoziční taškařice, jak se nám snaží kdekdo z koalice namluvit,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová. Vyplatilo se opozičním stranám svolávat mimořádnou schůzi Sněmovny? A neměl pravdu premiér Andrej Babiš, když předem označil schůzi za velký předvolební mítink? Poslechněte si rozhovor.

Babišova vláda čelí dva týdny před komunálními a senátními volbami dalšímu pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Ani tentokrát ale opoziční strany nemají na svržení kabinetu dost hlasů. Čeho si myslí, že dosáhnou? Hostem Ptám se já byl předseda ODS a exministr dopravy Martin Kupka. Jako hlavní důvody pro svolání mimořádné schůze opozice uvádí návrh státního rozpočtu na příští rok s druhým nejhorším schodkem v historii Česka, nevyřešený střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útoky vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média. Opoziční ODS, STAN, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců a v pátek je odevzali předsedovi dolní komory Tomio Okamurovi (SPD). Ten musí schůzi svolat neprodleně, začít má v úterý odpoledne. Aby Sněmovna vládě nedůvěru vyslovila, musí pro ni ale hlasovat minimálně 101 poslanců z 200. Koaliční strany ANO, Mototoristé a SPD, které mají dohromady 108 mandátů, se tak v ohrožení necítí. Premiér Andrej Babiš dokonce prohlásil, že se na schůzi těší: „Už dávno jsem ve Sněmovně nevystoupil a chybí mi to. Občané si zaslouží vědět pravdu, když musí poslouchat lži opozice,“ řekl v pátek Babiš. Prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry vláda odolala počátkem února. Důvodem byla eskalace sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Jaký smysl kromě předvolební kampaně hlasování má? Kde by škrtala opozice? A otřáslo by ODS to, pokud by nevyhrála volby v Praze? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Babiš opakovaně prohlásil, že si v Česku jde objednat rozsudek soudu. V našem podcastu jsme to vzali jako výzvu. Na příkladu jedné firmy (FAU Přerov) chceme ukázat, že lze objednat nikoli rozsudek soudu, ale zničení jedné prosperující firmy, a to ze strany lidí kolem Andreje Babiše. Tohle silné tvrzení není náš názor, ale vycházíme z rozsudků soudů různých stupňů.Vyplývá z toho jediné – justice jako nezávislá moc je možná poslední veřejná instituce, kde se její zaměstnanci nebojí říct vlastní názor podepřený důkazy. To je možná ten důvod, proč se Andrej Babiš proti soudní moci systematicky vyhraňuje.Firma FAU Přerov byla dlouhá léta solidní firmou, která jen na daních odvedla celkově 18 miliard korun. V určité chvíli se dostala do soukolí politické moci a po systematickém útoku finanční a celní správy na ni bylo neoprávněně uvaleno osm zajišťovacích příkazů, což ji dovedlo do insolvence.Už v listopadu 2017 v souvislosti s touto kauzou prohlásil Nejvyšší správní soud, že „zajišťovací příkaz je mimořádně silný a potenciálně likvidační nástroj, nikoli standardní prostředek správy daní. Musí být používán jako krajní řešení a přiměřeně okolnostem případu.“ Tomu předcházelo několik rozsudků soudů, které zrušily zajišťovací příkazy na tuto firmu.V červnu k podobnému rozsudku dospěl také Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. V písemném rozsudku soudce konstatoval, že „bylo zjištěno, že akce vůči společnosti FAU byla skutečně podnícena centrálně. Probíhala pod určitým tlakem z Prahy na to, aby honem rychle to bylo uděláno. A výsledek je samozřejmě takový, jaký je.“V dalších částech se pak věnujeme jiným připravovaným normám z pera Aleny Schillerové a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

Před letošními volbami se dějí věci, které překvapí i délesloužící pozorovatele české politiky, mezi které autoři Podpásovky už bohužel patří. Andrej Babiš se pokusil dojmout voličstvo zavedením nového trestného činu zabití pejska či kočičky ze zvláště zavrženíhodných pohnutek. A rozjelo se divadlo, které jsme pro vás zrekonstruovali. Co na diskriminaci ostatního zvířectva poslanci Králíček a Vrána? Patří mezi zavrženíhodné pohnutky záměr pejska v nouzi zkonzumovat? A proč by mezi zvířaty vyžadujícími speciální ohledy neměl v žádném případě chybět makak?  Řešíme i otázku, zda Motoristé už dosáhli klaunské úrovně dosud nejzmatenější partaje v historii české politiky - Věcí veřejných. Neshodli jsme se, ale v každém případě nabízíme přesnou citaci jednoho rok starého tweetu Petra Macinky, který v dnešním světle vyhlíží opravdu cirkusácky. Ano, týká se rozpočtové odpovědnosti! Subrubrika Volební direkt je věnována volebním klipům a zejména extertnímu hodnocení písně Jana Grolicha:. “Tý, tý, ty tý, tý.” Je dobře že předseda nepopulistické strany takto šaškuje? Odpověď bude možná překvapivá. No a Podpásovka týdne? Ta je tentokrát jasná. Patří vládě, která udělala z Rady pro lidská práva Radu pro potlačování lidských práv. A jak uslyšíte, její snaha o vytunelování institucí a obracení obsahu pojmů tím nekončí. Zkusíme vysvětlit, co to vlastně znamená.

Volební štáb: Komunální volby - https://luma.com/InsiderVolebnistabSituace v klubu Motoristů je rozpolcená. Chtěl Andrej Babiš politicky zničit Filipa Turka? Hrozí, že Rusko během pár měsíců zaútočí na území NATO? Robert Fico zpochybňuje platnost článku 5 NATO? Jak na jeho výrok zareagoval prezident Pavel? Co způsobí vítězství Die Linke v Berlíně a současný růst AfD napříč Německem? Jak si Česká televize na sociálních sítí počíná s levicovým a krajně pravicovým označováním politického spektra? A jaké byly dojmy z Insider offline s Karlem Šimkou a z Dnů NATO v Ostravě? Na závěr, jako obvykle, jsme probrali dotazy od vás.

Vedení České televize ustupuje vládě, aby zmírnilo dopad plánovaného rušení koncesionářských poplatků. Chystá omezení pořadů i propouštění. „Je to kontraproduktivní a nůž do zad,“ říká investigativní reportér Jan Moláček. Management ČT v čele s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem přišel s tím, že televize v příštím roce ušetří 350 milionů korun (letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy). Úspory mají jít napříč televizí, ve zpravodajství znamenají propuštění zhruba tří desítek lidí a omezení některých pořadů. Třeba z týdeníku Newsroom ČT24, který často kritizoval Andrej Babiš, se nově stane měsíčník. „Přicházet s nabídkou, že ušetříme 350 milionů, a myslet si, že to vládě bude stačit a nechá nás na pokoji, což je evidentně strategie vedení České televize, nepovažujeme za správné. My si myslíme, že se stane to, že Andrej Babiš za půl roku přijde, vyšle svého emisara nebo zatelefonuje Hynku Chudárkovi a řekne mu: ‚Pane řediteli, loni jste říkal, že to nejde, a nakonec jste našel 350 milionů. Tak kolik najdete letos? Jestli chcete zůstat ve funkci, tak by to mělo být aspoň zase těch 350 milionů,‘“ kritizuje v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus kroky vedení televize novinář Jan Moláček, člen redakce Reportéři ČT. Vedení ČT nedělá dost Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků a financování České televize a Českého rozhlasu vzala jako svoji prioritu. Oběma médiím chce v rámci změn také snížit příjmy. A to na úroveň roku 2024, tedy před zvýšením poplatků, které prosadil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). „Teď je prvořadou povinností všech, kdo ve veřejnoprávních médiích pracujeme, aby krize nepřišla. A vedení České televize pro to nedělá dost, pokud pro to vůbec něco dělá. Já si myslím, že pro to nedělá nic, že se soustředí jen na peníze. Nezávislost už v podstatě nechalo plavat a snaží se s politiky dohodnout jenom na tom, aby televizi nechali co největší sumu peněz. Ale to je naprosto špatný postup,“ říká v Mediálním cirkusu Moláček, který se stal jedním z nejhlasitějších zástupců ČT, kteří se brání rušení poplatků a chtějí i stávkovat. Zrušení poplatků vláda slibovala od ledna 2027. To už ale nestihne. V létě kabinet stáhl návrh zákona z dílny ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé sobě), který zasypala kritika ze všech stran. Nový a stručnější návrh chtěla koalice ve Sněmovně řešit teď v září, nakonec ale kvůli volbám posunula termín nejdříve na říjen. „To je známka, řekněme, určité nervozity nebo nejistoty. Andrej Babiš ví, že budou protesty, ví, že bude odpor, a ví, že ten odpor se může obrátit proti němu. A ten se obrátí proti němu, i když to bude po volbách,“ glosuje situaci Moláček. I když má vláda na prosazení změn ve Sněmovně silnou většinu, schválení nebude jednoduché kvůli avizovaným obstrukcím opozice, ale i očekávaným protestům. „Vojenská teorie říká, že když se bráníte, tak nemusíte být silnější než útočník, ale stačí, když jste tak silní, aby on věděl, že tím útokem ztratí víc, než získá. A já si myslím, že tuto sílu občanská společnost a ti, kterým záleží na demokracii a svobodných médiích v České republice, mají. A že Andrej Babiš skutečně velmi pečlivě zvažuje, co tímto ústupkem Tomio Okamurovi, protože je to především Tomio Okamura, kdo chce veřejnoprávní média ovládnout, může získat a co může ztratit,“ upozorňuje Moláček. Jak veřejnost pozná, že ČT přišla o svoji nezávislost? Kdy novináři přicházejí o důvěru svého publika? A kde je pro novináře hranice aktivismu? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

V hnutí ANO se obávají růstu cen základních komodit. Zatímco Karel Havlíček už veřejně připouští, že nás čeká další krize, Andrej Babiš stále přesvědčuje voliče, že „bude líp.“ Nachází se premiér v psychologické fázi odmítání? A jak dlouho ještě před voliči utají, jaké zdražení je čeká? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole. ---

Za Článok 5 sa postavil aj český premiér a chcimír Andrej Babiš. Proti arogancii Bieleho domu sa búri ešte aj stanica Fox News. Na nemecké umiernené strany tlačia v krajinských voľbách extrémy z oboch strán, kancelár Friedrich Merz napriek tomu odstúpenie odmieta.

ANO chce v nadcházejících volbách posílit svůj senátorský klub. A to navzdory tomu, že lídr hnutí a současný premiér Andrej Babiš označoval Senát ještě před pár lety za zbytečný. Teď si šéf kabinetu stěžuje, že horní komora, kde mají většinu strany vládní opozice, řadu zákonů vetuje. Strana podle odhadů velmi pravděpodobně na nové senátorské posty dosáhne - kolik jich ale bude? A jak zásadní tento zisk bude pro případné přeskupení sil v Senátu? Host: Michal Pink - politolog z Masarykovy univerzitě v Brně Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ranní brífink Martina Ehla: Protivzdušná obrana je nyn populární téma a nikoli proto, že to chce premiér Andrej Babiš. Země v Evropě i jinde si při pohledu na Ukrajinu uvědomují, co všechno potřebují proti dronům nebo proti raketám. Z toho mohou těžit české firmy jako pardubická Retia z koncernu CSG. “Klíčové je nyní zajistit si dodavatelský řetězec nezávislý na státech mimo Evropu,” říká Jan Mikulecký, ředitel společnosti Retia.

Ranní brífink Martina Ehla: Protivzdušná obrana je nyn populární téma a nikoli proto, že to chce premiér Andrej Babiš. Země v Evropě i jinde si při pohledu na Ukrajinu uvědomují, co všechno potřebují proti dronům nebo proti raketám. Z toho mohou těžit české firmy jako pardubická Retia z koncernu CSG. “Klíčové je nyní zajistit si dodavatelský řetězec nezávislý na státech mimo Evropu,” říká Jan Mikulecký, ředitel společnosti Retia.

Andrej Babiš připustil, že ze strany Ruska čelíme hybridní válce. Je to podstatný posun, protože dosud se slovu válka vyhýbal jako Alena Schillerová slovu dluh. Dokola opakoval, že chce mluvit jen o míru. Premiéra můžeme samozřejmě pochválit, že začíná chápat realitu. Ovšem dochází k tomu hodně pozdě a především: k činům, které by prozření stvrdily, je stále daleko.

Premiér Andrej Babiš v poslední době chrlí nejrůznější nápady, kterými překvapuje i své věrné. Nedávno – zřejmě znepokojen reakcí voličů ANO na rekordní schodek rozpočtu – se nechal slyšet, že by mohl zrušit státní příspěvek na provoz soukromých a církevních škol. Soukromé školy stejně vyžadují po rodičích školné, církve zase získaly značné finance v restitucích. Jenže okamžitě mu začaly chodit e-maily od rozhořčených voličů, takže zase rychle couvl.

Vládneme, nerušit #78: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouRusko by mohlo během následujících měsíců eskalovat vztahy se státy Evropské unie, vyloučit se nedají další sabotáže, varoval své spoluobčany polský premiér Donald Tusk. V reakci na to český premiér Andrej Babiš uznal, že jsme v hybridní válce s Ruskem a že i české tajné služby počítají s podobným rizikem. Ve stejnou dobu je ale součástí vlády hnutí SPD Tomia Okamury, jehož představitelé opakovaně mluví o hrozbě z Bruselu místo Moskvy, a Motoristé sobě, kteří jsou tradičně nepředvídatelní. Způsobí ruský tlak na EU otočku v pozice české vlády? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 78. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Pozor! Motoristé dosáhli snížení schodku rozpočtu o jednotky miliard! Smějete se? My taky. V Podpásovce nemůžeme minout komediální aspekty vládnutí, kdy „rozpočtově odpovědní“ Motoristé vydávají za úspěch miniaturní změnu gigantického, původně třistadevětaosmdesátimiliardového deficitu. A aby v tom nebyli macinkovci sami, povšimneme si, jak Tomio Okamura při „šetření“ soustavně zesměšňuje nebohého ministra obrany za svou stranu Jaromíra Zůnu.Disciplína „děláme si legraci z vlastích voličů“ je tentokrát skvěle obsazena hnutím ANO. Připravili jsme přehled momentů, ve kterých už nyní ANO popírá vlastní volební program, jakož i programové prohlášení vlády. A vůbec nejde jen o závazek „Tato vláda nikdy nezvedne žádné daně“. V čem je rozdíl mezi porušováním závazků u Babišovy a Fialovy vlády? Vysvětlíme.Vše samozřejmě souvisí s nastavením mysli Andreje Babiše. Ukážeme, jak si zjevně nepamatuje, pro co kdy hlasoval, ztrácí přehled o tom, jak fungují jednotlivé resorty, vystřeluje nesmyslné nápady, které pak blokují politiku na dlouhé týdny. Co nám to říká o nevýhodách autokratického modelu vlády?A samozřejmě nechybí předvolební subrubrika „Volební direkt“. Popíšeme, jak si SPD spletla Liberec s Jabloncem nad Nisou. A pozastavíme se nad tím, zda je rozumné volit heslo „Praha bude zase makat“, když si pamatujeme, že když naposledy Prahu vedlo hnutí ANO, to nejvýznamnější, co se stalo, bylo zřícení lávky v Troji. Na pozadí tohoto a dalších ne zrovna chytrých volebních hesel vymýšlíme pražským politikům varianty.Podpásovka tentokrát patří jistému ministrovi, který ve strachu z Andreje Babiše popřel sám sebe a pomáhá likvidovat to, co pomáhal prosadit a ještě na jaře to chválil. Kterýpak to je? Poslechněte si!

Podpora Ukrajiny slábne a Evropa pořád nemá jasno, jak válku ukončit, a účet za geopolitiku začíná být čím dál vyšší. Drahé energie drtí průmysl, ale Green Deal zůstává z pohledu Evropské komise skoro nedotknutelný. „Evropský parlament je strážce dogmatu, nejen ohledně green dealu ale i války s Ruskem - odstřihli jsme se od levných energií a teď platíme účty za geopolitiku,“ říká Daniel Kaiser na Echo Poradě. Společně s ním diskutují Dalibor Balšínek a Maciej Ruczaj. A mluvilo se i o situaci na Blízkém východě, Američané chtějí nechat Írán ekonomicky vykrvácet, ale doplácíme na to i my v Evropě, to je ale podle Echo Porady Trumpovi jedno, protože amerického prezidenta zájmy Evropy nezajímají. Došlo i na domácí politiku - nad Andrejem Babišem visí otázka, jak moc může být v klíčových rozhodnutích pod tlakem Evropské komise, která řeší jeho střet zájmů. Víc v nové epizodě Echo Porady. 

„Visegrádská čtyřka opět žije,“ prohlásil Robert Fico, jehož země tento rok předsedá seskupení V4. Příčinou jejího znovuzrození není obratná diplomacie předsedy strany SMER, ale politická změna v sousedním Maďarsku.Skupina čtyř středoevropských zemí, reprezentující 65 milionů obyvatel, vždycky byla více či méně účinným regionálním blokem, který koordinoval společný postup před zasedáními Evropské rady. Po roce 2022 přestala V4 fungovat po ruské invazi na Ukrajinu kvůli nepřekonatelným rozporům Polska a Česka na jedné straně a proruského Maďarska na straně druhé. Po výměně ve funkci maďarského premiéra tedy přichází oživení.Během setkání v Bratislavě se polský premiér vrátil k nedávné vlivové operaci, která měla rozeštvat Polsko a Českou republiku. Celá polská politická scéna tuto dezinformační akci, nejspíš ruské rozvědky, odmítla a česká strana se k tomu potichu přidala. Přitom Andrej Babiš ještě minulý týden obviňoval novináře ze Seznam Zpráv, že celou věc zveličili.Jeho snaha celou věc vymlčet má původ v tom, že český premiér se bojí postavit reálným hrozbám, aby nepřišel o extrémní voliče. Kdyby se choval jako premiér sebevědomé země, musel by říct, že proti České republice se už dlouho vede hybridní válka, zahrnující také dezinformační akce. Kdyby si tuto otázku takto položil, musel by také ukázat prstem, odkud tato hrozba přichází. To by musel ustoupit od své zahraniční politiky „ani oblečená, ani nahá“.Co by mu ovšem mělo vadit, je působení náměstka ministra obrany Víchy (SPD) v tomto resortu. Tento skutečný ministr obrany celou armádu demoralizuje a umenšuje naši spojeneckou pomoc ve vztahu k Ukrajině. I proto je tak důležité, aby premiér znovu obnovil jednání vysokých ústavních činitelů o zahraniční politice.Veřejnost by se měla dozvědět, proč SPD podrývá akceschopnost Armády České republiky a z jakého důvodu jel Tomio Okamura v červenci do Číny a proč doteď nebyla veřejnost zpravena o výsledcích jeho cesty.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babišse se dnes sejdou na Pražském hradě. Znamená to alespoň dočasné politické příměří? Lékárníci mají dostat možnost očkovat proti některým infekčním nemocem. Co všechno budou muset splnit? A co Rusko sleduje dronovými útoky v těsné blízkosti polských hranic a kam až může stupňovat své provokace? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká, že česká politika se uzavírá do vlastních bublin a že část zahraničního zájmu o střední Evropu mezitím mizí. Co podle něj stojí za návratem Roberta Fica, jak dobře Andrej Babiš prodává svůj politický brand a proč může být pro Česko nebezpečné oslabování veřejnoprávních médií? BBC kvůli škrtům ruší pět freelance korespondentských míst v Evropě. „Nerozumím tomu a nejsem sám. Finančně to nedává žádný smysl,“ říká. Cameron přitom upozorňuje, že korespondenti nejsou jen lidé, kteří do zahraničí posílají jednotlivé zprávy. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty, znají ty země perfektně.“ Sám pokrýval Česko a Slovensko, další kolegové Polsko, Balkán, Portugalsko nebo Švýcarsko. „Zároveň jsme v těch zemích byli i veřejnou tváří BBC, což bylo občas nepříjemné, ale bylo to tak. Celou dobu jsme obhajovali BBC a veřejnoprávní vysílání,“ dodává. V Praze tak podle něj stanice po jeho odchodu nebude mít nikoho. Proč se rozhodl netočit reportáž o prezidentově cestě na summit NATO do Ankary? Co Česko ztratí, pokud politici oslabí veřejnoprávní média? V jakém stavu je současná BBC? Budou si muset novináři hledat i jiné práce, aby se uživili? Překvapily ho návraty Roberta Fica a Andreje Babiše do premiérských funkcí? A jak vzpomíná na rozhovory s dalajlamou, Václavem Havlem nebo Madeleine Albright? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

I když čeští žáci zůstávají v mezinárodním srovnání nad průměrem zemí OECD i Evropské unie, zhoršují se v matematice i ve čtení. Podle ministra školství je důležité, že jsou výsledky stále nadprůměrné. Je to ale dostatečná útěcha? Hostem Ptám se já byl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. V mezinárodním testování PISA 2025 si čeští patnáctiletí žáci oproti roku 2022 pohoršili jak v matematice, tak ve čtení. Stále ale zůstávají nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropské unie. „Přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, tak dokážeme díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ komentoval tento týden výsledky ministr školství Robert Plaga (za ANO) s tím, že výsledky se zhoršují ve většině zemí OECD a EU. Dovednosti českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA v roce 2000. Nejvýraznější je přitom dlouhodobý pokles v matematice. Poslední zhoršení čtení je podle Plagy způsobené tím, že se proměnily čtenářské návyky, dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost. Z mezinárodního srovnání také vyplynulo, že čeští studenti jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Zároveň se mezi dětmi prohlubují rozdíly dané prostředím, ze kterého pocházejí. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je proto potřeba proměnit podobu vzdělávání v českých školách. K jakému modelu by mělo Česko směřovat? „Finsko bylo takový dlouhodobý vzor, který se ale v jednotlivých cyklech výrazně zhoršuje ve všech doménách. Teď už je nový vzor. A to je Estonsko, které se z těch evropských vzdělávacích systémů často zmiňuje a které v posledních obdobích dosahuje stabilně nejlepších výsledků. A patří i ve srovnání s asijskými zeměmi, které jsou tradičně nejlepší, k těm na špici,“ upozornil Zatloukal. „Zásadní je, co školy dělají pro to, aby minimalizovaly zejména nepříznivý vliv rodinného zázemí. Protože dítě si nevybralo rodinu, do které se narodilo, ale ona ho významně ovlivňuje. Takže jsme si modelovali různá opatření, co by to znamenalo pro nás. A není potřeba dělat žádné revoluční kroky. Souvisí to právě s proměnou vzdělávání ve škole, více zapojit žáky a budovat klima a vztahy.“ Jak moc alarmující jsou výsledky mezinárodního srovnávání pro Česko? Najde tato vláda odvahu a peníze na potřebné reformy? A jak jsou pro celý systém významné soukromé a církevní školy, na které tento týden zaútočil premiér Andrej Babiš? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se zakukleným člověkem, který se vydával za Thomase Pauknera, mi nepřijde normální. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Incidentem se nyní zabývá i Ochranná služba Policie České republiky. Podle premiéra byl celý rozhovor „Macinkovou věcí“ a policisté za nic nemohou.See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Andrej Babiš chce vyhrát 100:0. Není typ člověka, který by se uspokojil s vítězstvím 99:1,“ říká o současném premiérovi politický komentátor a novinář Václav Dolejší. Politiku sleduje profesně už 27 let a přiznává, že před několika lety byl „milimetr“ od odchodu z médií. Měl pocit, že se v české politice stále opakují stejné příběhy, jen s jinými jmény a zachránily ho až nové formáty, humor a podcast Vlevo dole, který spolumoderuje s Lucií Stuchlíkovou. Zároveň vidí, jak zásadně se proměnila novinařina: část veřejnosti podle něj novináři pohrdá, politici zjistili, že útoky na média fungují a samotné redakce jsou často mladší a liberálnější než zbytek společnosti. Proměnila se i politika. Kauzy, kvůli kterým by podle Dolejšího před lety politik pravděpodobně skončil, už dnes takový účinek nemají. Andrej Babiš přitom podle něj umí své koaliční partnery „vysát“ - přisvojit si jejich úspěchy a nechat jim neúspěchy. Petr Macinka se naopak během jediného roku stal politickou „superstar“. Jeho provokace podle Dolejšího fungují, byť za cenu role drzého fracka. Babišovi navíc mohou výrazní partneři vyhovovat: zaměstnávají média a vedle nich může premiér působit umírněněji. „Dnešní politika je daleko víc showbyznys, jde o ty dojmy,“ říká Dolejší. Podle něj často nerozhoduje program, ale lídr, dojem a emoce. Babišovi, Okamurovi a Macinkovi se podle něj podařilo vytvořit dojem, že Fialova vláda byla mimořádně špatná. Nešlo ale jen o marketing. „To nejzásadnější bylo, že vláda působila nekompetentně a tak trochu arogantně,“ hodnotí novinář. Petr Fiala podle něj působil jako profesor, který lidem vysvětluje, že špatně pochopili otázku, zatímco Babiš umí „vyhrnout rukávy“ a vytvořit dojem, že problém osobně řeší. Dnešní opozice tak podle Dolejšího nakonec bude muset najít člověka, který bude schopen proti Babišovi stát jeden na jednoho. Souhlasí přitom s tím, že tuto roli dnes v očích části veřejnosti spíš než opoziční lídři plní prezident Petr Pavel. Je Petr Macinka skutečně politickou hvězdou s budoucností? Proč Fialova vláda působila na část společnosti arogantně a nekompetentně? Dokáže opozice najít lídra schopného porazit Andreje Babiše? A jak se proměnila novinařina i tolerance společnosti k politickým kauzám? I to se dozvíte v rozhovoru.

Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.

„Rok 2025 byl v bezpečnostní oblasti jeden z nejvážnějších od skončení druhé světové války,“ napsal ředitel BIS Koudelka v úvodu veřejné zprávy BIS o činnosti za rok 2025. Dodal, že Bezpečnostní informační služba, tedy česká kontrarozvědka, se nejvíc zabývala případy, které se týkaly rozsáhlého hybridního působení Ruska na našem území.S tímto tvrzením a dalšími stranami textu ostře kontrastují postoje české vlády. Příklad: v programovém prohlášení Babišovy vlády není zmínka o rizicích ze strany Ruska. Náměstkem ministra obrany je exposlanec Vícha (SPD), který by svými postoji mohl dělat spíš zástupce ruského náčelníka generálního štábu Gerasimova. No a nejlépe placenou poradkyní premiéra Babiše je paní Vachatová, která dlouhodobě veřejně vyjadřuje sympatie k Rusku v jeho konfliktu s Ukrajinou.Co z tohoto rozporu vyplývá? Je, nebo není česká vláda proruská?O české alternativní mediální scéně zpráva BIS říká, že většina této scény je domácí fenomén. To nevylučuje, že část z nich podléhá ruské dezinformační kampani, aniž by za to brala peníze. Jak tento mechanismus funguje, jsme si mohli udělat obrázek docela nedávno. Někdo zvenčí inspiroval českou dezinformační scénu sdělením, že hrozí vojenský konflikt mezi Českem a Polskem kvůli nevypořádaným nárokům Polska na 368 hektarů území.Zatímco polská strana v čele s premiérem Tuskem zarazila tyto fámy hned v počátku, český premiér a ministr zahraničí celé dny mlčeli. V některých alternativních médiích přitom zuřil zápas „o českou hroudu“, někteří lidé na česko-polském území byli vyzýváni, aby prodali své domy atd.A zase: není hřích, že Andrej Babiš vyhodil na Úřadu vlády lidi z odboru strategické komunikace. Je politická chyba, že zrušil odbor jako celek, takže nebyl o celé události s provokací vůči Polsku a Česku dostatečně informován.V další části podcastu probíráme špionáž Číny na českém území a klientelismus ve státních firmách, o čemž se také zmiňuje ve své zprávě o činnosti BIS.

Oblíbené rčení, že karma je zdarma, si ověřil na vlastní kůži Andrej Babiš. Jeho vláda zlikvidovala strategickou komunikaci jak na Úřadu vlády, tak na jednotlivých ministerstvech. A nyní běduje, že stát nedokázal rychle reagovat na dezinformační operaci zaměřenou proti němu.

Speciál se zuřivým politickým reportérem Radkem Bartoníčkem. Mluvili jsme o úpadku české žurnalistiky a o tom, co ho způsobilo. Radek do toho samozřejmě vstupoval se svou typickou směsicí moravského faráře a hipíka a přál si, aby se všichni měli rádi. Nakonec ale připustil, že Andrej Babiš byl na novináře agresivní vždycky. Přišel v tričku Avengers.cz nebo co to bylo a pak už jsme přes hodinu a půl probírali, jaká je jeho definice dobré žurnalistiky, zatímco já jsem mu do toho házel vidle. Došlo i na jeho drby o vládě a opozici, pomluvili jsme Babiše, Fialu i Stanjuru, pochválili Alenku a nakonec i sami sebe. A protáhli jsme to na mimořádnou délku.

Výtah Respektu: Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš, který se vyslovil i pro začlenění zemí z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic, a to bez ohledu na to, jestli tyto státy budou nebo nebudou členy EU. Podobně nedávno mluvil i ministr zahraničí Petr Macinka. Je to tak až se současnou vládou, nebo se za země západního Balkánu Česko zasazovalo i v minulosti? Jaké zájmy na tom mají země i přímo politici? Usilují o to i jiné státy? Jak výrokům tuzemských politiků rozumět vysvětluje v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

„V české politice jsou věci, které jsou nevyzpytatelné… Takže nemůžeme stoprocentně vyloučit, že by se do toho boje Andrej Babiš pustil. Ale v tuto chvíli se to jeví jako málo pravděpodobné,“ konstatuje v pořadu Jak to vidí… komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. Přehlasuje dolní komora senátní vratky? Posílí vládní koalice v nadcházejících senátních volbách? A nakolik bude rezonovat téma sucha?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Andrej Babiš očekává, že adiktologické služby, které pečují o drogově závislé, dostanou příští rok přidáno. Znamená to, že organizace pomáhající závislým osobám se nemusejí obávat nedostatku financí? Funguje státní politika v oblasti závislostí i poté, co ji od Úřadu vlády převzalo ministerstvo zdravotnictví? A proč stále chybí ucelený zákon upravující tuto oblast? Vladimír Kroc se zeptal Heleny Gherasim, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hádka o miliardu. Pavel Tykač, Andrej Babiš, série schůzek a peníze pro lidi ze severu, kteří roky trpěli těžbou uhlí. Kolik jich dostanou? A co má s celým případem společného plán na zestátnění ČEZu? Odpovědi zná Zdislava Pokorná, investigativní novinářka z Deníku N. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš dlouhodobě kraluje v preferencích na třiceti procentech a opoziční strany se z pásma okresního přeboru nedokážou vymanit. Kdo je podle Čechů lídr opozice a proč to není ani jeden z předsedů opozičních stran? Proč opozice není schopná naslouchat tématům ulice? Proč je majetková struktura Deníku N tak nepřehledná? Co si myslet o novém formátu nedělní politické debaty České televize? Proč AfD v Německu roste, zatímco v Česku SPD naopak brzdí vlastní působení ve vládě?Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Kdybychom si pamatovali, co Andrej Babiš tvrdil, tak můžeme říci: konečně díky svému premiérskému postu a podpoře ve Sněmovně, kterou tvoří šestikoalice Babišovo ANO, Okamurovo SPD, Svobodní, Trikolóra, Pro a Motoristé sobě, si konečně může dovolit splnit svůj sen: řídit stát jako svou firmu.

Kdybychom si pamatovali, co Andrej Babiš tvrdil, tak můžeme říci: konečně díky svému premiérskému postu a podpoře ve Sněmovně, kterou tvoří šestikoalice Babišovo ANO, Okamurovo SPD, Svobodní, Trikolóra, Pro a Motoristé sobě, si konečně může dovolit splnit svůj sen: řídit stát jako svou firmu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?ANO pro tyto volby zvolilo strategii jít samo, bez dohod s vládními partnery z SPD a Motoristy, kteří nekandidují vůbec. Naopak sněmovní opozice zvolila cestu dohod. Příklad: ODS postaví 14 vlastních kandidátů, ve třech případech nominuje někoho společně s dalšími stranami a v deseti obvodech podpoří jiné opoziční kandidáty. Jaká strategie se ukáže účinnější?Andrej Babiš si může dovolit jít sám, protože sjednotil voličský tábor bývalé sociální demokracie a komunistů. Nejspíš spoléhá, že ho ve druhém kole podpoří vládní SPD, která postavila svého kandidáta v 21 obvodech. Uvidíme.Roztříštěná opozice zase musí kooperovat navzájem. Nakonec může rozhodnout faktor, který byl důležitý v nedávných sněmovních volbách. Stručně řečeno, zjeví se dlouholetí nevoliči, které něco zvedne ze židlí a přiměje jít k volbám?Podobné to bude v komunálních volbách. Podle některých politologů je český volič natolik zkušený, že už nevolí značku, ale vybírá si jednotlivé kandidáty. Existuje jedna výjimka v podobě hnutí ANO. Tam je tvrdé jádro hodně velké a prostě se volí Babiš, i když jsou na kandidátkách jednak úplně jiní, ale zároveň neznámí lidé. Je to tak – pro skalní voliče ANO je hlasování pro Babiše věcí až náboženské víry.Bude to fungovat i tentokrát? A připomínají Babišova nedělní videa černou magii?

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Kapela Druhá tráva odmítla dar od moderátora Xavera Veselého a vrátila mu tři tisíce korun, které přispěl do sbírky na nové album. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch prosadil bez čekání na stanovisko vlastní etické komise novelu umožňující umělé oplodnění ženám bez partnera, zatímco premiér Andrej Babiš vlastní síť klinik asistované reprodukce FutureLife. Kancléřka Tünde Bartha navrhla jednací řád vlády, který by mohl utajit hlasování ministrů na třicet let. Investigace odhalila miliardové úvěry Agrofertu od maďarské a čínské banky. Evropská komise uložila Googlu první pokutu podle Aktu o digitálních trzích ve výši 890 milionů eur. Ukrajinské drony ochromují ruský e-shop Wildberries a vlivní příznivci Donalda Trumpa mění rétoriku vůči Ukrajině. OpenAI přiznalo, že jeho testovací AI model unikl do internetu a nabořil se do Hugging Face.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Evropská unie může kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítnout vyplacení dotací pro Agrofert, varuje v Osobnosti Plus Pavel Telička, někdejší eurokomisař a jeden z bývalých člen ANO. Dotace by pak platili čeští občané. A hrozí prý i pokuty. Dění kolem premiéra podle něj přikrývají i koaliční strany, Motoristé a SPD. „Položil bych si otázku, jak je vůbec možné, že v této zemi stále spekulujeme, jestli Andrej Babiš předal svůj byznys,“ diví se Telička.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kabinet Andreje Babiše je první vládou od roku 1990, ve které zcela zjevně zasedají extremisté, připomíná spolutvůrce podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. „Andrej Babiš není schopen žádné konsensuální politiky, on není schopen žádných ústupků. Má dneska pocit, že na to čekal deset let a že konečně může neomezeně vládnout, jak se mu líbí. A konstelace, kterou má ve vládě, mu to umožňuje ze sta procent,“ přibližuje podcaster v pořadu Osobnost Plus.

Ve speciálu Kecy a politika se tentokrát zabýváme fungováním evropských institucí, hlavně Evropského parlamentu. S europoslancem Ondřejem Krutílkem probíráme řadu norem z poslední doby, včetně okolností přijetí šmírovací výjimky známé jako Chat Control 1, formálně zavedené jako obrana před dětskou pornografií.Na toto téma říká: „Skutečné pachatele mají hledat policisté a stíhat soudy. Ne algoritmy, které preventivně kontrolují komunikaci všech občanů. Bezpečnost nesmí znamenat, že se každý z nás automaticky stane podezřelým.“Probíráme i další témata: Proč jsou před zimou evropské zásobníky plynu téměř prázdné? Jak daleko je Andrej Babiš se svým slibem zastropování povolenek ve výši 36 eur? Předežene ekonomicky Evropa svět svými certifikáty a regulacemi? Jak došlo k tomu, že Krutílek a další poslanci zmírnili normu Euro 7, a tím oddálili zánik aut se spalovacími motory? A proč pan europoslanec tak miluje undergroundovou skupinu DG 307?

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jediné, co Motoristům zbylo, je svatá válka s Hradem. Mají to úplně stejně jako Národní obec fašistická ve třicátých letech. Nic neměli, tak bojovali proti Masarykovi,“ říká ve Studiu N Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. „Přežili jsme Věci veřejné? Přežili. Přežili jsme Husáka s Jakešem? Přežili. Tak přežijeme i Klempíře s Macinkou.“ Andrej Babiš podle Michopulose nemá žádný plán B a skandály Filipa Turka tak musí přetrpět až do konce volebního období. „Pro premiéra je Turek úplný póvl, kterým hluboce opovrhuje. Dostal ho ale v balíčku s Macinkou jako sušenku navíc. Myslím si, že se ho snaží nějak korigovat, zkorumpovat a eliminovat, ale zatím mu to nejde, protože je to typ člověka, který je i na Babiše příliš,“ myslí si politický podcaster. Michopulos tvrdí, že pokud vláda nebude ochotná ustoupit v otázce veřejnoprávních médií, měli by zaměstnanci televize a rozhlasu přistoupit k razantním krokům. „Dá se to vyhrát za předpokladu, že zaměstnanci obou institucí se spojí a pojedou to po odborářské úrovni. Opravdová stávka, případně okupační stávka, poté podpora veřejnosti – demonstrace, protesty, petice.“ Vyjadřuje se také k aktuálním vládním útokům na Ústavní soud, ke kterým se přidal i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. „Bez lásky Andreje Babiše je Jeroným Tejc nula. Nic není. Všichni by jím opovrhovali, včetně lidí v justici.“ Michopulos ho označuje za „patologického oportunistu“. „Je to nájemný člověk, kterého si Babiš najal, aby seděl na justici a dělal věci v jeho zájmu. Vést s ním odborné debaty je ztráta času,“ tvrdí. Kriticky se vyjadřuje i k samotnému premiérovi. „Babišovi přeskakuje v hlavě, už to všechno nepobere, už není ve formě. Patnáct let ho pečlivě sleduju a dramaticky se to horší. Na tiskovkách je to festival ztraceného času. Je to stařec.“ Zároveň odhaduje, že příštím cílem Andreje Babiše bude Pražský hrad, byť to v současné době šéf hnutí ANO popírá: „Myslím si, že Babiš bude kandidovat na prezidenta. Byla by to pro něj nejkomfortnější varianta.“ Nechává opozice Babišovu vládu příliš snadno rozebírat pojistky demokracie? Proč premiér stupňuje útoky na prezidenta Petra Pavla? A nakolik mu vyhovuje chování Motoristů sobě? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

With Andrej Babiš back in power, Czechia's civil society is warning the country may follow Hungary and Slovakia down an authoritarian path.In this Talk Eastern Europe Deep Dive, Nina Pániková speaks with Mikuláš Minář, founder and chairman of Million Moments for Democracy, at the UNLOCK Summit in Prague.Minář recounts how a single moment before the 2017 Czech election transformed him from a philosophy student into one of the country's most prominent civic activists. He explains how Million Moments for Democracy mobilized hundreds of thousands of people, helped strengthen democratic participation ahead of the 2021 election and became an inspiration for civic movements elsewhere in Europe.The conversation examines Andrej Babiš's return to power, threats to Czech public media and civil society, the role of opposition parties and the danger of the Czech Republic following the political trajectory of Viktor Orbán's Hungary or Robert Fico's Slovakia.Minář also explains why protest alone is no longer enough, why civic movements must remain independent while still engaging with politicians, and how small everyday actions can generate the collective power needed to protect democracy.Can grassroots activism once again change the direction of Czech politics?Talk Eastern Europe is the podcast from New Eastern Europe magazine - your trusted source for in-depth analysis and expert perspectives on Central and Eastern Europe, Russia, and the post-Soviet space.ABOUT THIS PODCASTWe publish twice weekly:- Every Tuesday: Expert Interviews featuring deep dives with leading analysts, journalists, and scholars- Every Friday: Weekly News Roundup with essential updates and commentary on the latest developmentsAvailable on Spotify, Apple Podcasts, YouTube and all major platforms.Read the New Eastern Europe Magazine Bimonthly publication with exclusive long-form analysis. https://neweasterneurope.eu/become-a-member-of-new-eastern-europe/Support us on PatreonJoin our community for bonus content, early access, behind-the-scenes insights, and access to our exclusive WhatsApp group where we discuss the news in real-time.https://www.patreon.com/talkeasterneuropeSubscribe to the Brief Eastern Europe NewsletterWeekly briefing sent out every Monday with news updates, expert commentary, and our editorial picks - free to your inbox: https://briefeasterneurope.eu/subscribeFOLLOW USInstagram:https://www.instagram.com/neweasterneuropemag/Facebook:https://www.facebook.com/NewEasternEurope/LinkedIn:https://www.linkedin.com/company/new-eastern-europe/

Tohle už fakt není normální. Andrej Babiš přiletěl minulý týden do Paříže na setkání Koalice ochotných, kde zopakoval, co řekl už v Ankaře: nic na projekty protiraketové obrany a Ukrajinu nedáme, sami máme málo. Fajn, to by člověk mohl akceptovat jako politické stanovisko, s nímž může nesouhlasit, ale měl by ho brát na vědomí.Proč ale premiér zároveň pustil fantazii z uzdy a kompaktní skupině států v čele s Británií a Francií doporučil, aby vyloučila všechny nečleny EU a založila vývoj protiletecké obrany výhradně na členech Evropské unie? Nevysvětlil, proč by zrovna v tomhle efektivně spolupracujícím společenství zemí měly chybět Británie, Norsko, Kanada a další státy.K této nezvyklé zahraničněpolitické iniciativě se vrátil na tiskové konferenci vlády a jeho zdůvodnění bylo obtížné porozumět. Vůbec pondělní tiskovky vlády se začínají měnit v něco, co starší generace znají jako vystoupení posledního komunistického pohlavára Miloše Jakeše na Červeném Hrádku (viz YouTube). Pro tento formát je charakteristické řetězení myšlenek, skákání z tématu na téma, nedokončená souvětí plná vsuvek a obtížně pochopitelných sdělení.Jeden by měl dojem, že jde o zvláštní mozkové blackouty, které nejstaršího premiéra zemí Evropské unie spolehlivě odvádějí od základní myšlenky, jež se ztrácí ve změti pocitů a výkřiků.Je to ještě politika, nebo jsme svědky velmi pozdního odpoledne jednoho byznysmena, toho času premiéra České republiky?