Podcasts about andrej babi

Československý podcast: Poté, co USA a Izrael o víkendu zaútočily na Írán s cílem zničit jeho jaderný program, se ke krokům svých spojenců pochopitelně vyjádřilo i Česko. A poměrně překvapivě, říká v nové epizodě šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Nejvhodnější v tuto chvíli byla reakce od prezidenta Petra Pavla, který zmínil, že Írán je stát, který je nebezpečný pro okolí a mimořádně krutý ke svým obyvatelům. Zdůraznil ale, že musíme být obezřetní v tom, co se tam děje. Zaujalo mě, jak tým zástupců hnutí ANO a Motoristů reagoval k těm útokům velmi vstřícně. Ta reakce je v mnoha ohledech až naivní. Naopak jsou proti tomu reakce SPD, které ty útoky kategoricky odmítají a odsuzují. Jsme ve zvláštní situaci, kdy vidíme rozdílné postoje představitelů vlády. Andrej Babiš naznačil, že nebude vyžadovat, aby bylo jednotné stanovisko, což není běžné." Na situaci se nicméně ukázalo, jak odlišná je zahraniční politika Česka a Slovenska, doplňuje spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka: „Slovenská vláda včetně prezidenta reagovala jednotně v tom, že ty útoky odsoudila s tím, že jde o porušení mezinárodního práva. Fico ale ani nesvolal tiskovku, jen řekl, že jde o rozvrat světového pořádku a my malé státy můžeme pouze reptat." Vychází reakce obou vlád z historického přístupu k Izraeli a USA? Jak se tato spojenectví vyvíjela? A do jaké míry by se Česko a Slovensko měly řídit postojem EU? Existuje v tomto smyslu ještě nějaká suverenita? Moderuje Zuzana Machálková.

Z některých vládních médií jsme se mohli dozvědět, že Andrej Babiš nejen přepisuje parametry státu, ale přímo připravuje revoluci v řízení státu. V čem má spočívat? Oddělme dvě úrovně – evropskou a českou.Na té první Andrej Babiš v posledních týdnech objel evropské špičky v čele s Francií a Itálií a ujistil je, že chce patřit do hlavního proudu evropské politiky, který usiluje o revizi systému obchodování s povolenkami a zmírnění překotných ekologických regulací. Člověk by Babiše pochválil, kdyby přitom nevytvářel systematický dojem, že on vede evropský proud usilující o změkčení některých opatření těžce dopadajících na evropský průmysl.To na české úrovni se rozhodl, že se nezakecá. Z nějakého zvláštního důvodu začal ve státní správě likvidovat lidi spjaté ne s Fialovou garniturou, ale dlouholeté špičkové úředníky ve státní správě a manažery státních firem. Zároveň začíná zahlcovat Poslaneckou sněmovnu zákony přijímanými ve zrychleném řízení. Postup je lehký – najde si „bílé koně“ z řad poslanců, kteří vezmou vládní zákon a naoko ho předloží sněmovně jako poslaneckou iniciativu. Díky tomu obejdou meziresortní připomínkové řízení.K velkým zákonům tohoto období patří fakticky nová pozemková reforma. Jinak řečeno, Babiš chce zavést předkupní právo na prodej zemědělské půdy pro nájemce. Dodejme, že největším nájemcem půdy je dnes Agrofert. Zároveň vytvořil funkci potravinového ombudsmana, který bude přes stát tlačit na řetězce, aby dávaly potravinářům a zemědělcům více peněz. Vše se děje pod legendou boje proti vysokým maržím supermarketů.Jeho ministr spravedlnosti Tejc současně přináší nejtvrdší možnou verzi zákona o zabavování nelegálně nabytého majetku. Už nebude nutný rozsudek soudu, ale „důvodné podezření“, že někdo neoprávněně cosi získal. Policie má – podle ministra vnitra Metnara – mít povinnost aktivně tyto majetky vyhledávat a pronikat i do těch nejsoukromějších databází. Vyhledávání se má dít mimo jiné i na základě udání.Proti tomu se sice postavil bývalý nejvyšší státní zástupce Stříž, ale jeho nástupkyně Bradáčová tento totalizující přístup radostně přijala. Ministr Tejc zase prohlásil, že „slušní lidé se nemají čeho bát“. Je to právě naopak. Slušní lidé by se bát měli. Ne snad zatčení a zabavení majetku, ale buzerace a pronikání do soukromí ze strany policie a státních zástupců, kteří mají dostat takové pravomoci, že to narušuje ústavní právo člověka na soukromí.Do toho Andrej Babiš svým ministrům rozděluje peníze do jejich resortů způsobem, aby bylo jasné, kdo „drží kasu“. Jeho způsob, kdy veřejně tvrdí, že záleží jen na něm, kdo kolik peněz dostane, vysílá veřejnosti signál: stačí zavolat a projevit loajalitu a peníze se vždycky najdou. Je to takový pozdně středověký způsob řízení státu.

Andrej Babiš neodhadl správně své možnosti a nyní se ocitl mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jednu stranu obdivuje Donalda Trumpa jako silného vůdce – kterým by také rád byl – a zázračného mírotvorce a moc touží po pozvání do Bílého domu.

Andrej Babiš neodhadl správně své možnosti a nyní se ocitl mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jednu stranu obdivuje Donalda Trumpa jako silného vůdce – kterým by také rád byl – a zázračného mírotvorce a moc touží po pozvání do Bílého domu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tématem speciálu bude pátrání po sedmi miliardách korun neoprávněně vyplacených dotací za léta 2017–2021, které by podle rozsudků soudů měl holding Agrofert vrátit českému státu. Celé téma se pokoušíme rozplést s bývalým ministrem zemědělství Markem Výborným. Exministr před rokem reagoval na průlomové rozsudky Nejvyššího správního a Ústavního soudu. Na jejich základě nechal externí firmou vyčíslit celkové náklady a stanovil postup vymáhání.Následně přišla nová politická garnitura reprezentovaná ministrem zemědělství Šebestyánem, který v účtovacím období 2017–2022 jako šéf platební agentury SZIF měl rozdělování dotací na starosti. A začaly se dít věci. Nejdříve vznikla fáma, že analýza auditorské firmy ohledně vyplácených peněz se ztratila. Pak šéf kanceláře ministra Felčárek zveřejnil na stránkách ministerstva prohlášení, že všechno je právně jinak. Tak rozhodné postavení se proti výrokům soudů Česko ještě nezažilo.Další konflikt nás čeká, až si Evropská komise udělá audit způsobu, jakým Andrej Babiš zaparkoval Agrofert ve svěřenském fondu RSVP trust. Pokud konstatuje, že to opět neodpovídá zákonu o střetu zájmů, a česká strana to bude ignorovat, může dojít k pozastavení všech zemědělských dotací z evropských fondů. Přetahování o dotace v režimu 2.0 opět začíná.

Jsou to přesně čtyři roky, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu. Při dnešním hodnocení celého konfliktu většina z nás ztrácí perspektivu. Ještě v létě 2022 drželi Rusové 29 procent ukrajinského území. Pak byli vytlačeni a dnes ovládají necelých 20 procent, včetně Krymu, který získali už v roce 2014. Jak napsal slovenský generál Macko v Právu, za stejné čtyři roky před osmdesáti lety Rusové přešli z Moskvy až do Berlína. Jejich dnešní trápení s Ukrajinou se rozhodně vítězstvím nazvat nedá.V podcastu se tentokrát především zabýváme dopadem války na českou politiku. Češi byli shodou okolností první, kteří zažili vlivové působení této země. Stalo se to mezi lety 2007/2008, když Rusové u nás rozpoutali hybridní operaci Ne základnám, které se účastnily různé zájmové skupiny tvořící dodnes základ proruské vlivové síly v Česku. Z tohoto prostředí vznikly po roce 2010 desítky webů, které šířily to, čemu se v odborných kruzích říká konspiritualismus – zvláštní směs konspiračních teorií, nedůvěry v oficiální vědu, zdravotní a finanční systém, a to vše spojené s obrodou člověka ve stylu new age.V době covidu se tyto skupiny radikalizovaly a když přišla ruská invaze na Ukrajinu, vytvořil se už silný proud odmítající pomoc Ukrajině. Této společenské skupině se začalo říkat dezoláti a právě pod jejich vlivem Andrej Babiš převzal radikální rétoriku založenou na shazování ukrajinského odporu ve jménu ideologie míru, za čímž se skrývá kapitulační přežívání jako národní strategie. Povolebním spojením s těmito silami se premiér Babiš dostal do kleští, takže musí stále dělat větší a větší ústupky SPD ve jménu jednoty vládní koalice. Podlehne nakonec Okamurovi a Rajchlovi?

V Trstu že 80 del deluje t.i. Radijski oder. Gre za gledališko skupino, ki jo je leta 1946 ob sebi zbral prof. Jože Peterlin in je skrbela za kultivirano slovensko besedo v radijskem etru, za izvajanje zamolčanih in nepoznanih avtorjev ter predstavljanje del z etičnim in demokratičnim sporočilom. Ob jubileju se bo zvrstilo več dogodkov. Uvod vanje bo nocojšnja Prešernova proslava, ki jo pripravljajo v sodelovanju s Slovensko prosveto. Večer bodo oblikovali člani Radijskega odra, književni ustvarjalci Marij Čuk, Vilma Purič in Evelina Umek ter dolgoletni lektor Jože Faganel. Tehnično vodstvo večera je prevzel Andrej Babič, režijo podpisuje Maja Lapornik. Prireditev Kaj je beseda? se bo začela nocoj ob 20.30 v Peterlinovi dvorani v Trstu.

Za jednu z hlavních příčin nedůvěry v systém liberální demokracie bývají považovány rozevírající se nůžky mezi úzkou skupinou nejbohatších a zbytkem společnosti.

Martin Kuba jede. Kam až dojede?; Co mají Donald Trump a Andrej Babiš společného?; Solidární čeští paralympionici; Unesené Alávitky zůstávají mimo zorné pole; Německá AfD má skandály jako všechny ostatní strany, jejím voličům to nevadí; Medinskyj se vrací: co to znamená pro mírové rozhovory

Za jednu z hlavních příčin nedůvěry v systém liberální demokracie bývají považovány rozevírající se nůžky mezi úzkou skupinou nejbohatších a zbytkem společnosti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Kuba jede. Kam až dojede?; Co mají Donald Trump a Andrej Babiš společného?; Solidární čeští paralympionici; Unesené Alávitky zůstávají mimo zorné pole; Německá AfD má skandály jako všechny ostatní strany, jejím voličům to nevadí; Medinskyj se vrací: co to znamená pro mírové rozhovory Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vyplývá z dostupných informací o svěřeneckém fondu, do něhož Andrej Babiš vložil akcie holdingu Agrofert? Jaký reálný dopad může mít zásah amerického Nejvyššího soudu proti dovozním clům, která loni uvalil Donald Trump na obchodní partnery USA? A jaký vzkaz mají vyslat dnešní shromáždění v Česku před čtvrtým výročím ruské agrese proti Ukrajině?

Co vyplývá z dostupných informací o svěřeneckém fondu, do něhož Andrej Babiš vložil akcie holdingu Agrofert? Jaký reálný dopad může mít zásah amerického Nejvyššího soudu proti dovozním clům, která loni uvalil Donald Trump na obchodní partnery USA? A jaký vzkaz mají vyslat dnešní shromáždění v Česku před čtvrtým výročím ruské agrese proti Ukrajině? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před sto lety – 3. února 1926 – byl přijat zákon o existenci československého jazyka, který platil až do roku 1948, kdy se s odsunem Němců změnilo národnostní složení po druhé světové válce obnoveného Československa a už nebylo potřeba tuto zjevnou politickou obezličku v zákonu mít. Původně to ale měl být štít, aby si Němci nemohli sáhnout na správu nového státu a aby ten mohl bezpečně fungovat. Přesto se do zákona dostal až osm let po vzniku státu. O tom všem a jazykových vztazích Čechů ke Slovákům hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub a Lukáš Novosadovi.V 19. století se někteří Češi bránili tomu, aby byla ustavena samostatná slovenština, už tehdy trvrdili, že takový krok by znamenal oslabení, protože další štěpení slovanského živlu mezi Němci (a Maďary). Slováci se však nedali a prosadili si svou, protože se vždycky vnímali i jazykově jinak než jako „malí Češi“. Ostatně český problém dodnes je, že Slovensko vnímáme jako malé Česko – proto jsme tuto zemi nikdy pořádně nepochopili. Zároveň se nikdy do českého povědomí pořádně nepropsala historická zkušenost s tím, jak jsme pomáhali Slovákům stavět se po vzniku ČSR na vlastní nohy, a to i jazykově, a nenaučili jsme se porozumět tomu, jak důležité pro přežití slovenštiny bylo, že republikánské české dějiny jsou dějiny jazykové velkorysosti, nikoli usurpování si řečí jiných. Slovensko se vyvíjelo jazykově správně po celou dobu, což nebylo v Evropě ve vícenárodních státech obvyklé.O tom je první půle epizody, druhá je mimo jiné o tom, zda je vlastně nějaký rozdíl mezi obraty „československý jazyk“ a „českoslovenština“. Patrně ano – zatímco první skutečně funguje historiky jako popis nějakého dobového myšlenkového proudu, druhý používáme jako výra pro směs obou řečí, kterou používají ti, kteří se druhý jazyk pořádně nenaučili a první nepřestali používat. Nejznámějšími mluvčími tohoto jazyka jsou samozřejmě dva vrcholní slověnští politici působící nakonec v Čěsku: Gustáv Husák a Andrej Babiš. Aneb konečně podcast, který respektuje slovenské úsilí o svébytnost.

Turkogate skončila, alespoň formálně. Motoristé oproti svým dřívějším velkoústým prohlášením navrhli nového kandidáta na ministra životního prostředí, svého poslance Igora Červeného. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek se nechal slyšet, že stejně jako budou mít vedle sebe kanceláře, budou rukou nedílnou řídit i ministerstvo.

V čem se mýlil Macinka na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Andrej Babiš si otestoval sílu svých protihráčů. Zrychlení odpisů na plakátech moc nefunguje. Nová fakta ke smrti Navalného. Případ Quentina Deranqua. Mnoho cest k evropské konkurenceschopnosti. Moderuje Petr Hartman.

Výtah Respektu: Pokud by Česko zrušilo nákup amerických stíhaček F-35, vznikla by tím pro armádu škoda zhruba 30 miliard korun. Tento týden o tom informoval premiér Andrej Babiš s tím, že vláda ANO, SPD a Motoristů tedy v zakázce pokračuje i přesto, že v minulosti mluvili o jejím přehodnocení či úplném zrušení. Jak ale ve čtvrteční epizodě upozorňuje Jaroslav Spurný, kritika největší a nejdražší zakázky v moderní historii ČR byla od začátku čistě ideologická a současný kabinet věděl, že zrušit nepůjde. Proč ale Česko stíhačky F-35 vůbec kupuje? Může Babiš vyjednat výhodnější podmínky? A je bezpečné obchodovat s USA, v jejichž čele je nepředvídatelný Donald Trump? Ptá se Zuzana Machálková.

Turkogate skončila, alespoň formálně. Motoristé oproti svým dřívějším velkoústým prohlášením navrhli nového kandidáta na ministra životního prostředí, svého poslance Igora Červeného. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek se nechal slyšet, že stejně jako budou mít vedle sebe kanceláře, budou rukou nedílnou řídit i ministerstvo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čem se mýlil Macinka na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Andrej Babiš si otestoval sílu svých protihráčů. Zrychlení odpisů na plakátech moc nefunguje. Nová fakta ke smrti Navalného. Případ Quentina Deranqua. Mnoho cest k evropské konkurenceschopnosti. Moderuje Petr Hartman.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO a předseda sněmovny Tomio Okamura z SPD jsou o krok blíž k ochraně před trestním stíháním. Mandátový a imunitní výbor sněmovny jejich vydání svým včerejším stanoviskem nedoporučil. Nepostavili se tak členové výboru do role, která by měla náležet spíše soudcům? Moderuje Tomáš Pancíř.

Premiér Andrej Babiš chce po vzoru Francie a Austrálie zakázat dětem mladším patnácti let přístup k sociálním sítím. Zlepšilo by to jejich duševní zdraví? Nebo takové zákazy nadělají víc škody než užitku? Zeptáme se adiktoložky Heleny Horálek a Petra Baďury z Univerzity Palackého v Olomouci, spoluautora mezinárodní studie, která se zabývá zdravotním stylem dětí a školáků. Moderuje Lukáš Matoška.

Tvrdili, že na ministerské nominaci Filipa Turka trvají, i kdyby s jeho jmenováním měli čekat až na příštího prezidenta. Nakonec však Motoristé ustoupili a premiér Andrej Babiš doručil na Hrad jméno náhradního kandidáta. Dosavadní poslanec Igor Červený říká, že názory na klima mají s čestným prezidentem Motoristů sladěné. A kdykoli to půjde, budou prý vystupovat v tandemu. Proč se Motoristé najednou rozhodli, že z boje o Filipa Turka ustoupí?Host: Kristýna Jelínková - reportérka týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO a předseda sněmovny Tomio Okamura z SPD jsou o krok blíž k ochraně před trestním stíháním. Mandátový a imunitní výbor sněmovny jejich vydání svým včerejším stanoviskem nedoporučil. Nepostavili se tak členové výboru do role, která by měla náležet spíše soudcům? Moderuje Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

My chceme halu! Skandoval Metoděj Jílek se zlatou medailí z olympiády na krku. Politici slibují ovál pro rychlobruslaře už dlouhé roky. A teď to znovu oprášil premiér Andrej Babiš. Když se nedočkala Sáblíková, dočká se Jílek? Otázky pro Petra Kadeřábka z Radiožurnálu Sport. Ptá se Matěj Skalický.

My chceme halu! Skandoval Metoděj Jílek se zlatou medailí z olympiády na krku. Politici slibují ovál pro rychlobruslaře už dlouhé roky. A teď to znovu oprášil premiér Andrej Babiš. Když se nedočkala Sáblíková, dočká se Jílek? Otázky pro Petra Kadeřábka z Radiožurnálu Sport. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco průzkumy Kantar potvrzují českou podporu muniční iniciativy, Andrej Babiš v televizi oživuje ruskou propagandu o zmařeném míru na Ukrajině. Nové spisy z kauzy Epstein mezitím odkrývají korupci britských špiček a ruský vliv v Silicon Valley. Na technologické frontě čelí TikTok obvinění z návykového designu a Pavel Durov zneužívá Telegram k otevřenému boji se španělskou vládou. Nadšení z umělé inteligence navíc brzdí oxfordská studie, podle níž AI v medicínské praxi selhává na lidské neschopnosti komunikovat.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

My chceme halu! Skandoval Metoděj Jílek se zlatou medailí z olympiády na krku. Politici slibují ovál pro rychlobruslaře už dlouhé roky. A teď to znovu oprášil premiér Andrej Babiš. Když se nedočkala Sáblíková, dočká se Jílek? Otázky pro Petra Kadeřábka z Radiožurnálu Sport. Ptá se Matěj Skalický.

Televize Nova řeší, jak naložit s víkendovou debatou Za pět minut dvanáct. Poté, co se neprosadila v neděli, přišel přesun na sobotu. Teď mění moderátora. „Koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše, “ říká nová tvář pořadu Bára Divišová.Původně nedělní debatu Nova spustila v říjnu 2023 s moderátorem Martinem Čermákem. Kvůli velké konkurenci Otázek Václava Moravce na ČT i Partie Terezie Tománkové na Primě, ale televize pořad přesunula na sobotu. Debatu navíc v pátek předtáčí, aby usnadnila zvaní atraktivních hostů.„Ten pořad měl možná velké ambice, ale naskočil do hodně konkurenčního prostředí. Když se ani nebudeme soustředit na sledovanost, tak jsme tam hrozně bojovali o hosty. Tři diskuze na neděli v jeden čas to si myslím, že už je moc. Tak jsme ustoupili na sobotu,“ vysvětluje Bára Divišová, která byla hostem podcastu Mediální cirkus.Ze Střepin do debatyDivišová, která na Nově pracuje už 18 let a v poslední době byla spojená především s pořadem Střepiny nebo Napřímo, se stala novou moderátorkou debaty Za pět minut dvanáct v únoru. Jako prvního hosta si do studia pozvala premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.„Nedávno jsme měli na rozhovoru pana prezidenta, takže jsem si říkala, koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše. Až potom mi došlo, co jsem si na sebe zase ušila,“ popisuje Divišová, která patří mezi pár novinářů, s nimiž Andrej Babiš mluví.„My se známe dlouho. Jednou, někdy v roce 2015, jsem měla s Andrejem Babišem živý vstup do poledních Televizních novin. A on si přinesl pokladničku a mluvil asi sedm minut. Kolegyně Emma Smetana mě za to tehdy strašně kritizovala. Po vstupu jsem Babišovi říkala: ‚Co to mělo být?‘ A on se začal hrozně smát. Ale od té doby si pamatoval, jak se jmenuji,“ vzpomíná Divišová v Mediálním cirkusu na vysílání, ve kterém Babiš vysvětloval elektronickou evidenci tržeb.Exkluzivní prostor dostala Divišová i krátce po loňských sněmovních volbách, když k ní Andrej Babiš přišel na rozhovor tehdy ještě na TN.cz a přinesl s sebou návrh programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Ten moderátorce ve vysílání i předal. „Kdybych to věděla, tak bych se na to lépe připravila. Kolegové si ze mě dělali legraci, že jsem ho normálně přitlačila, aby mi to dal. Že jsem mu řekla: ‚To mi dáte!‘ Já jsem to řekla, ale na konci věty byl otazník. Ale nečekala jsem to. Kdybych to čekala, tak ten rozhovor povedu trošku jinak. Ale Andrej Babiš takové nečekané věci rád dělá,“ říká novinářka.Babiše umí naštvat každýSama říká, že jí diváci občas vztahy s Babišem předhazují, třeba na sociálních sítích, což ji mrzí.„Diváci spekulují, proč to tak je, že tady nedostane otázky na tělo, že jsem k němu servilní, že má nějaké výhody. Ale na moji obranu - on takhle mluví i s některými dalšími novináři. Na plénu mluví třeba o Petru Vaškovi z České televize. Petr za ním může přijet pro vyjádření, odepíše mu na esemesku. Tak snad doufám, že když dám tyhle dva příklady vedle sebe, že mě lidé nebudou tolik obviňovat,“ říká Divišová a pokračuje:„Andreje Babiše umí naštvat každý. To není mým cílem. Chci z toho člověka dostat informace, hlavně ve chvíli, kdy těch informací má ze svého postu dost. My spolu nesouhlasíme, i se pohádáme, ale smějeme se u toho, je to taková výměna názorů. Na někoho je lepší takový ten sofistikovaný postup, že potom sám na sebe řekne všechno.“Jak se vyrábí zpravodajství pro Novu? Jak zábavné je dělat Střepiny? A jak se dívá na debatu o veřejnoprávních médiích? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš vyvinul v posledních dnech na evropské scéně značné úsilí, aby ukázal, jak se snaží splnit svůj – samozřejmě nesplnitelný – předvolební slib, že zruší emisní povolenky.

Když v říjnu loňského roku vyhrálo hnutí ANO volby, vrátil se Andrej Babiš v plné síle. A hned všem oznámil: „Pracovali jsme do poslední chvíle a vznikne vláda, která bude makat a bude plnit program.“

Andrej Babiš vyvinul v posledních dnech na evropské scéně značné úsilí, aby ukázal, jak se snaží splnit svůj – samozřejmě nesplnitelný – předvolební slib, že zruší emisní povolenky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v říjnu loňského roku vyhrálo hnutí ANO volby, vrátil se Andrej Babiš v plné síle. A hned všem oznámil: „Pracovali jsme do poslední chvíle a vznikne vláda, která bude makat a bude plnit program.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spory mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) zastiňují kauzy třetí vládní strany. Politickou scénou rezonují i SMS zprávy Petra Macinky (Motoristé), ve kterých podle Hradu vyhrožoval prezidentovi Petru Pavlovi. „Naprostým vítězem všeho toho guláše je Andrej Babiš, který z toho vychází jako jediný dospělý, klidný politik,“ poukazuje v Osobnosti Plus Václav Dolejší, politický reportér a komentátor Seznam Zpráv.

Spory mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) zastiňují kauzy třetí vládní strany. Politickou scénou rezonují i SMS zprávy Petra Macinky (Motoristé), ve kterých podle Hradu vyhrožoval prezidentovi Petru Pavlovi. „Naprostým vítězem všeho toho guláše je Andrej Babiš, který z toho vychází jako jediný dospělý, klidný politik,“ poukazuje v Osobnosti Plus Václav Dolejší, politický reportér a komentátor Seznam Zpráv.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novou ekonomickou strategii vlády poodhalil na TV Nova premiér Babiš, když řekl, že Česká republika je ještě málo zadlužená, a navrhl zrušit Národní rozpočtovou radu (NRR), která ze zákona dohlíží na fiskální politiku vlády. Dodejme, že to byl sám Andrej Babiš, který zákonem z roku 2017 o rozpočtové odpovědnosti tuto instituci zřídil. Za Fialovy vlády to byla právě NRR v čele s Mojmírem Hamplem, která nejvíce kritizovala rozpočtové přeslapy ministra financí Stanjury. Vycházel přitom ze zákona, který jasně určuje mantinely rozpočtové odpovědnosti. Je příznačné, že nejnadšenější čtenářkou analýz NRR byla právě Alena Schillerová. Dnes, kdy se dostala do vlády, nejen její šéf, ale i její náměstek Petr Mach volají po jejím zrušení. Připomíná to situaci, kdy někdo ve fotbale oznamuje, že když se zruší rozhodčí, vyhnou se obě mužstva pískání ofsajdů. Problém je, že šéf NRR Hampl řekl na adresu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 zhruba toto: „Tak, jak nová vláda nastavila parametry tohoto zákona, jde o nelegální postup, který je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.“ Otázkou je, je dostatečná autorita na to, aby vládě řekl: „Tudy cesta nevede.“ Takže co dělat, když jsou Babišovi voliči zřejmě spokojeni, ale je to v rozporu se zákonem? Zrušíme tedy zákon a s ním i Národní rozpočtovou radu, navrhuje Babiš. Připomíná to perského krále, který zabíjel posly špatných zpráv. Andreji Babišovi ani nic jiného nezbyde, protože on i ministryně financí se pokoušejí o zvláštní voodoo ekonomickou strategii. Jinak řečeno, chtějí snižovat daně (firemní), chtějí zvyšovat sociální dávky a důchody a zároveň musí dodržovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, který sám Andrej Babiš jako ministr financí přijal. Neexistuje způsob, jak dodržet jedno nebo druhé. Vlastně ano, existuje. Mohou zkusit se magicky zaříkávat a do zmenšeniny Mojmíra Hampla píchat jehličky v naději, že změní jeho postoje. A když ne, tak ho zrušíme.

Středa 4. února byla černým dnem pro Motoristy, nejmenší vládní stranu. Těžké chvíle zároveň přinesly i prozření pro jejich hvězdu, Filipa Turka: definitivně pochopil, že ministrem nebude. Došlo mu to 125 dní od voleb.Jako by někdo Motoristům vylil kanystry s benzinem a naftou a ještě propíchal pneumatiky. Co se vše se jim přihodilo? A proč je Andrej Babiš vítězem týdne? Dozvíte se v Reaktoru Vlevo dole!---Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Debata Respektu s expremiérem o české pomoci Ukrajině, o tom, co neřekl ani svým blízkým a čeho se obává za čtyři roky. Moderovali Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Jak vypadal první rozhovor mezi českým premiérem Petrem Filou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským krátce po začátku ruské invaze? Co se dělo v zákulisí první utajované cesty evropských politiků vlakem do obleženého Kyjeva? Jak se rodila muniční iniciativa? Neposílila válka přilš vliv českých zbrojařů jako je Michal Strnad? Proč minulá vláda neposkytla Ukrajině čtyři letouny L-159? Měla by Ukrajina odevzdat kvůli dosažení míru část území, jak chce Rusko? Andrej Babiš vládne s populisty a extremisty. Neměla by ODS přemýšlet kvůli geopolitické situaci k přehodnocení svého pohledu na vládnutí s ANO? Není čas vstoupit do Babišovy vlády, nebo ji alespoň tolerovat? Nejen na to odpovídal v debatě bývalý premiér Petr Fiala z ODS. Diskusi v brněnském Divadle Husa na provázku moderovali zástupci šéfredaktora Tomáš Brolík a Ondřej Kundra.

Premiér Andrej Babiš zaslal dopis lídrům Evropské unie, v němž vyzývá k posílení konkurenceschopnosti sedmadvacítky, kterou považuje za základ budoucí prosperity. Co musí Evropa udělat, aby její průmysl přežil v konkurenci se Spojenými státy a s asijskými zeměmi? Analytička Jana Klímová v rozhovoru vysvětluje, proč by se Evropská unie neměla orientovat jen na těžký průmysl a energetiku a komentuje návrhy na změny v systému emisních povolenek.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

For the first time since the 1970s, there are no legally binding limits on US and Russian nuclear forces without a new pact in progress. We assess the risks. Then: Italy’s Giorgia Meloni and Czech prime minister Andrej Babiš meet in Rome. Plus: a look ahead to Japan’s elections.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Výtah Respektu: Po úterní dvanáctihodinové debatě, kdy se u řečnického pultu střídali převážně vládní poslanci a poslankyně, pokračuje Sněmovna v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu přihlášených se k hlasování dostanou nejspíš až třetí jednací den. Politických schůzí se ale ve středu konalo víc. Ráno se premiér Andrej Babiš sešel s prezidentem Petrem Pavlem, se kterým se shodli na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat, jak dříve v Otázkách Václava Moravce uvedl ministr zahraničí Petr Macinka. Toho nejspíš nepotěší, že předseda vlády potvrdil, že Filip Turek je ze hry a prezident ho ministrem opravdu nejmenuje. Jak se k tomu šéf Motoristů na plénu vyjádřil? Jakým způsobem se rozhodl provokovat? A proč se jednání Bezpečnostní rady státu účastnil i Petr Pavel? Kristýny Jelínkové se na to přímo ve sněmovně ptá Zuzana Machálková.

President Petr Pavel accuses Foreign Minister Petr Macinka of blackmail, triggering what may become an emerging constitutional crisis. In this videocast, Wojciech Przybylski and Pavel Havlíček discuss what the scandal means for Czech foreign policy, defence spending and the stability of Andrej Babiš's coalition, including the influence of the ‘motorists' movement and Filip Turek.Read the text version of the interview: https://visegradinsight.eu/macinka-pavel-scandal-cohabitation-czechia/Our analysis on the topic: https://visegradinsight.eu/political-cohabitation-in-czechia-turns-into-a-house-of-cards-play/Pavel Havlíček is a 2021/2022 Marcin Król Fellow at Visegrad Insight. He is also a Research Fellow at the Association for International Affairs (AMO) Research Centre. His research focus is on Eastern Europe, especially Ukraine and Russia, and the Eastern Partnership.Watch on YouTube: https://youtu.be/-f1dKl4GlXIListen on Spotify: https://open.spotify.com/episode/5trSyFe9Mh4XAZSqAgwr5t?si=-G60rjCtSjyKa-DRLu12VgListen on Apple Podcasts: https://shorturl.at/AqXhN

Vláda podle exministra kultury Martina Baxy nepracuje pro občany. Proto opozice vyvolala jednání o nedůvěře vládě. „Každý měsíc nedůvěra nebude, protože doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu,“ řekl Baxa. Hostem Ptám se já byl bývalý ministr kultury, poslanec Martin Baxa (ODS). Poslanci pokračují v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů druhým dnem. Opozice schůzi vyvolala kvůli kontroverzním krokům vládní koalice, zejména kvůli vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Kvůli zprávám ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinky hlavě státu, které Pavel označil za pokus o vydírání, opoziční strany požadují také Macinkovo odvolání. Exministr kultury Martin Baxa věří, že je povinností opozice v takové situaci jednání o nedůvěře vyvolat. Zároveň doufá v Macinkův konec ve vládní funkci. „Pevně doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu. Možná je to naivní, ale je naší povinností to říkat, protože místopředseda vlády nemá být člověk, který píše vyděračské esemesky prezidentovi.“Baxa v Ptám se já také komentoval poslední kroky dalšího zástupce Motoristů ve vládě, svého předchůdce v čele ministerstva kultury Oto Klempíře. Ten si po nedělní demonstraci spolku Milion chvilek na podporu prezidenta pozval na resort umělce, kteří na akci vystoupili, aby si to s ním přišli vyříkat na ministerstvo. Na ministrovo pozvání zástupci kulturní obce reagovali s výzvou, aby šéf resortu přišel na veřejnou debatu do divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Umělci ovšem trvají na setkání před veřejností.  „Do obdobné situace jsem se také dostal. Z částí umělecké obce jsem tímhle způsobem řešil téma statusu umělce. Dostal jsem možná obdobné pozvání jako pan ministr Klempíř  na takovou otevřenou debatu do nějakého kulturního prostoru. A já jsem to pozvání tehdy přijal,“prohlásl exministr. Kam míří česká kultura? Jak to dopadne s veřejnoprávními médii? A jaký smysl má hodiny trvající snaha o nedůvěru vládě s předem jasným výsledkem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jestli ještě někdy mohl Petr Macinka doufat, že prezident podepíše jmenování Filipa Turka ministrem, tak po jeho smskách je to naprosto vyloučené. Tím spíš, že Andrej Babiš nechce podat kompetenční žalobu. Tady si to Motoristé definitivně zabetonovali,“ myslí si politický analytik Jan Tvrdoň. „Pro Petra Pavla to byla poslední kapka soustavného tlaku,“ říká ve Studiu N investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Petr Macinka vypisoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi soustavně poslední dva měsíce. Tlačil na něj, aby došlo k nějaké dohodě. V kontextu toho, jak ta komunikace dlouhodobě probíhala, si myslím, že už prezidentovi došla trpělivost,“ popisuje zákulisí současného sporu mezi Motoristy a Hradem novinářka. „Petr Macinka v podstatě říká Petru Pavlovi: Pokud mi nevyhovíte a nejmenujete Filipa Turka ministrem životního prostředí, tak se mnou budete mít těžký život,“ interpretuje Macinkovy večerní smsky Tvrdoň. „A to slovo ‚extrémní‘ nám asi naznačuje, že pan Macinka tak nějak pomrkává na prezidenta se sdělením: V zásadě neprosadíte nic, budete úplně zbytečný, možná budete sedět na Hradě a jezdit po Česku, ale to je tak možná všechno, co vám dovolím.“ Proč Deník N dostal zákaz účastnit se tiskové konference ministerstva zahraničí? Je Andrej Babiš slabý premiér, který si kvůli svému vydání neumí došlápnout na vlastní ministry, nebo mu spor Motoristů s Hradem vyhovuje? A proč nechce na Petra Pavla podat kompetenční žalobu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

O sněmu ANO, který se odehrál o víkendu, se vtipkuje jako o nejnudnější politické události roku. Není to ale tak docela pravda - Andrej Babiš na něm odhalil svoje politické plány na příští roky.„A jsou poměrně jednoduché - v průběhu svého funkčního období udělat vše pro to, aby ovládl i další stupně moci ve státě. Tedy Senát a Hrad,“ říká Lucie Stuchlíková, autorka podcastu Vlevo dole.Babiš hodlá použít strategii, kterou se naučil od svého protivníka, expremiéra Petra Fialy. Jak do senátních, tak do prezidentských voleb se hodlá spojovat s vládními kolegy z SPD a Motoristů.„Andrej Babiš tím definitivně potvrdil, že od voleb vidí politiku rozdělenou na dva bloky - ten svůj vládní a opoziční. Přitom ještě před volbami to takto neměl,“ vysvětluje Martin Čaban, komentátor Seznam Zpráv hostující po čase ve Vlevo dole.Babiš by po dolní komoře rád ovládl i tu horní, kde mu dnešní opoziční blok komplikuje práci. „A není bez šance. Sice ještě ne v senátních volbách letos na podzim, ale s trochou štěstí se mu to může povést ještě v průběhu funkčního období své vlády,“ dodává Lucie Stuchlíková.Čistě matematicky může Babiš ovládnout Senát už letos. Strany bývalé vlády - tedy ODS, TOP 09, lidovci, Piráti, Starostové spolu se senátory za SEN - letos obhajují 26 křesel z 27 volených.Musel by se ale stát zázrak, aby hnutí ANO tolik míst získalo. V zatím nejúspěšnějších volbách získalo ANO 9 senátorů. Babišovo hnutí ale může významně našlápnout k tomu, aby poměr sil v horní komoře obrátilo příště.„ANO obhajuje pouze jedno křeslo. Nemá tedy prakticky co ztratit a naopak si může jen polepšit. Otázka je, jak se podaří najít tolik osobností, které budou ochotné jít do voleb v zádech nejen s ANO, ale s Tomiem Okamurou a Petrem Macinkou,“ připomíná Čaban.Proč v ANO není rvačka ani o nižší funkce, než je předseda? Koho by mohlo ANO vyslat do boje o prezidenta? A vzdají se Motoristé snu, že na Hrad půjde Filip Turek? Poslechněte si posněmovní epizodu Vlevo dole s hostujícím Martinem Čabanem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Sledujeme otevřenou válku prezidenta Pavla s Petrem Macinkou, která překrývá mnohem důležitější agendu. Veřejná hysterie nahrazuje zákulisní dohody a systém se začíná zadrhávat. Kdo tahá za kratší konec? Sněm Hnutí ANO proběhl hladce, postaví Andrej Babiš silného protikandidáta prezidentovi, který se ocitl v roli lídra opozice? Co rozpočet a rozhodnutí ČEPS? A jak horká je situace s Jindřichem Rajchlem uvnitř SPD?Kick Off #tvrdejunor: https://connect.boomevents.org/cs/event/kickofftvrdejunorVstupenky na MASHUP 2026: https://goout.net/cs/listky/mashup-2026-novy-svet-x-insider-x-bruselsky-diktat/xeljb/Dotazník k přihlášení do Young Guns: https://nwcmrs.typeform.com/to/SqPklp00Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Napětí mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou eskalovalo. Kancelář prezidenta republiky zveřejnila Macinkovy esemesky, ve kterých Pavlovi hrozí vážnými důsledky, pokud bude nadále odmítat ministerské jmenování Filipa Turka. Petr Pavel mluví o vydírání, Hrad navíc věc předal policii. Ministr zahraničí v reakci na to oznámil, že se postará, aby prezident nezastupoval Českou republiku na summitu NATO. Před jakými dilematy v této situaci stojí předseda vlády Andrej Babiš? Host: Martin Čaban - komentátor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Babišova vláda se od začátku pohybuje v odlišné situaci než po roce 2017. Do popředí vstupuje zahraniční politika, hlavně vztahy uvnitř Evropy a se Spojenými státy. To všechno na pozadí chaosu, který do mezinárodní politiky vnesl americký prezident Donald Trump. Ten se nakonec ukázal jako „beránek v rouše vlka“, jak ho vtipně označil historik Timothy Snyder. Řekl, že na převzetí Grónska nepoužije násilí, ale i tak rozhodil vztahy s tradičními evropskými spojenci. Napadá: kdo je – obrazně řečeno – vlastně Donald Trump? Když vezmeme oblíbená srovnání s politiky starého Říma, je spíše Caligulou, nebo Nerem? Chladným provokatérem, který pohrdá procedurami a rozdělením moci? Anebo císařem, který proslul tím, že se považoval za natolik výjimečného, že si nárokoval, aby ho všichni milovali?To česká zahraniční politika se „vaří“ stále stejným způsobem. Část vládní koalice si jako rukojmí vnitropolitických bojů vzala Ukrajinu. Jinak řečeno, Motoristé ve své – možná oprávněné – válce s prezidentem Pavlem odmítají poskytnout Ukrajině čtyři bojové letouny L-159. Navzdory tomu, že Ukrajina je chce koupit, navzdory tomu, že vedení armády už před několika měsíci řeklo, že se bez nich obejde. Andrej Babiš podle všeho už vypsal neoficiální výběrové řízení na nového ministra obrany a funkci předsedy vlivného bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. První snaživci se už hlásí. A jak to všechno dopadne?

Obnovení společných zasedání české a slovenské vlády je bezesporu výmluvným gestem, které Andrej Babiš vysílá k tuzemské veřejnosti i navenek. Přičemž nepochybně jde o legitimní rozhodnutí vítěze voleb.

Rozhodnutí amerického prezidenta anektovat kvůli údajným ruským a čínským hrozbám Grónsko, spadající už po tři století pod Dánsko, Andrej Babiš naprosto chápe. Jak tento týden prohlásil: „Ten Orešnik by letěl z Ruska na Bílý dům 26 minut a 11. minuta je právě nad Grónskem.“