Podcasts about andrej babi

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Andrej Babiš na nedávném summitu v Polsku promluvil o Ukrajině. A světoví lídři nestačili zírat. Navíc došlo i k trapasu s českou podnikatelkou delegací: proč si byznys raději vše zařídil sám? Chat control se zásadně posunul ke schválení: jak se upraví? A vysvětlujeme taky návrhy na výrazné změny ve fungování emisních povolenek. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Tohle už fakt není normální. Andrej Babiš přiletěl minulý týden do Paříže na setkání Koalice ochotných, kde zopakoval, co řekl už v Ankaře: nic na projekty protiraketové obrany a Ukrajinu nedáme, sami máme málo. Fajn, to by člověk mohl akceptovat jako politické stanovisko, s nímž může nesouhlasit, ale měl by ho brát na vědomí.Proč ale premiér zároveň pustil fantazii z uzdy a kompaktní skupině států v čele s Británií a Francií doporučil, aby vyloučila všechny nečleny EU a založila vývoj protiletecké obrany výhradně na členech Evropské unie? Nevysvětlil, proč by zrovna v tomhle efektivně spolupracujícím společenství zemí měly chybět Británie, Norsko, Kanada a další státy.K této nezvyklé zahraničněpolitické iniciativě se vrátil na tiskové konferenci vlády a jeho zdůvodnění bylo obtížné porozumět. Vůbec pondělní tiskovky vlády se začínají měnit v něco, co starší generace znají jako vystoupení posledního komunistického pohlavára Miloše Jakeše na Červeném Hrádku (viz YouTube). Pro tento formát je charakteristické řetězení myšlenek, skákání z tématu na téma, nedokončená souvětí plná vsuvek a obtížně pochopitelných sdělení.Jeden by měl dojem, že jde o zvláštní mozkové blackouty, které nejstaršího premiéra zemí Evropské unie spolehlivě odvádějí od základní myšlenky, jež se ztrácí ve změti pocitů a výkřiků.Je to ještě politika, nebo jsme svědky velmi pozdního odpoledne jednoho byznysmena, toho času premiéra České republiky?

Výtah Respektu: Poslanec za Motoristy Filip Turek v úterý večer oznámil, že dokud policie nerozhodne o viníkovi nehody, ke které došlo zkraje týdne, nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. Pokud by prý byl označen za viníka, na post rezignuje. Jak se k dalšímu Turkovu incidentu staví předseda vlády Andrej Babiš? Jaký vliv může mít ministr zahraničí Petr Macinka, který za zmocněncem pevně stojí? A mohlo by to znamenat konec Turkovy politické kariéry? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Kristýna Jelínková.

Spor o českou účast na summitu NATO v Ankaře podle ředitele agentury STEM Martina Buchtíka nevyhrál ani prezident Petr Pavel, ani premiér Andrej Babiš. Výsledek podle něj závisí především na tom, jaká média lidé sledují. „Když sleduješ Čau lidi Andreje Babiše, tak je jasný, že vyhrál Andrej Babiš. Když sleduješ jiná média, máš zase pocit, že se tam někde zmateně motal,“ říká.Za skutečného vítěze celé kauzy ale označil ministra zahraničí Petra Macinku. „Jestli to někdo dlouhodobě vyhrál, tak je to Petr Macinka. Kdo znal Petra Macinku před volbami? Dneska patří mezi pět až sedm nejznámějších politiků." Podle Buchtíka se Ankara stala jedním z nejsledovanějších politických témat posledního půlroku. „Sledovalo ji 60 procent lidí, čtvrtina dospělé populace prakticky každý den. Je to srozumitelný příběh, každý den má nový díl. Je to opravdu jak z Netflixu,“ uvedl.Kauza také ukázala sílící fanouškovské rozdělení společnosti. To se podle něj projevilo i při hodnocení nehody poslance Filipa Turka. „Fanoušci Filipa Turka nepřipustí, že mohl udělat chybu, jeho odpůrci naopak jednoznačně vidí vinu na jeho straně. Místo toho, abychom počkali na odborné posouzení, si každý udělá vlastní názor,“ řekl.K pokračujícímu sporu mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem Buchtík uvedl, že hnutí ANO může sledovat několik politických cílů současně. Jednou z možností podle něj je snaha vytlačit tradiční opoziční strany z hlavního politického střetu. „Když Babiš říká, že prezident je lídr opozice, marginalizuje tím samotnou opozici. Najednou se nebavíme o opozičních stranách, ale jen o prezidentovi,“ míní.Přesto nepovažuje za pravděpodobné, že by otevřený konflikt prezidentovi dlouhodobě prospěl. Pokud bude Petr Pavel kandidovat na druhý mandát, zůstává podle Buchtíka jasným favoritem. „Muselo by dojít k souběhu několika málo pravděpodobných událostí, aby nevyhrál,“ dodal.

Dopravní nehoda Filipa Turka se řešila i na Echo Poradě - měl by poslanec složit mandát, nebo jsou reakce opozice i veřejnosti přehnané? Proč raději řešíme bouračku než miliardové větrníky? Kauza kolem jeho řidičských schopností zastiňuje reálnou politickou bitvu, která se odehrává v zákulisí. Turek totiž z pozice vládního zmocněnce na Ministerstvu životního prostředí vede tichou válku proti instalaci obřích větrných elektráren, které nám vnucuje Evropská komise.Mluvilo se i o Chat Control, Adam Růžička vysvětloval princip současného systému i připravované legislativy označované jako Chat Control 2. Podle něj současná pravidla umožňují technologickým společnostem dobrovolně vyhledávat materiály související se sexuálním zneužíváním dětí, zatímco připravovaný návrh Evropské komise by mohl některé kontroly učinit povinnými. Současně upozornil na možné dopady na soukromí uživatelů i na služby využívající koncové šifrování. A v závěru Echo Porady jsme mluvili i o tom, kdo je vítězem Summitu NATO v Ankaře, je to prezident Pavel, Andrej Babiš, nebo Petr Macinka? Na Echo Poradě diskutovali Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser a Adam Růžička.

Andrej Babiš nevynechá žádnou příležitost, aby zdůraznil, jak dobře se jeho hnutí ANO po boku Motoristů sobě a hnutí SPD vládne. Prý je to s někdejšími koalicemi se sociálními demokraty a lidovci nesrovnatelné.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český stíhací pilot Aleš Svoboda byl vybrán pro misi na ISS v roce 2027, což oficiálně oznámil premiér Andrej Babiš. Investigativní zjištění odhalila, že miliardář František Fabičovic, sponzor vládní strany Motoristé sobě, navzdory deklarovanému odchodu z ruského trhu nadále obchoduje v Rusku a Bělorusku prostřednictvím holdingu Alca Group. Místopředseda vládní SPD Radim Fiala využívá svěřenské fondy k optimalizaci daní ze zisku a do kolegia NKÚ nominoval stranického právníka Přikryla. Analýza Českých elfů potvrzuje, že ruská dezinformační síť přesunula své útoky z Petra Fialy na prezidenta Petra Pavla. V oblasti mezinárodní politiky složil britský poslanec Nigel Farage mandát kvůli vyšetřování skrytých pětimilionových darů a v doplňovacích volbách čelí recesistovi s popelnicí na hlavě. Spojené státy oslavily 250 let nezávislosti sérií korupčních skandálů Donalda Trumpa, které zahrnují ovlivňování šéfa FIFA Infantina a přijetí diamantového prstenu od belgické asociace AWDC výměnou za celní úlevy. V technologickém sektoru čelí firma Anthropic odhalení spywaru v aplikaci Claude Code, zatímco Evropská unie obnovuje plány na legislativu Chat Control 2.0, která má prolomit šifrovanou komunikaci občanů.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Začal summit NATO v Ankaře. Českou delegaci vede premiér Andrej Babiš (ANO), účastní se ho ale i prezident Petr Pavel, jak vládě nařídil Ústavní soud. A turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan svého českého protějška pozval i na neformální večeři lídrů, na které původně měl být jen předseda vlády. „Je to hodně matoucí a mohli jsme si to ušetřit, kdyby Andrej Babiš místo omezování prezidenta dělal svoji práci,“ kritizuje v Interview Plus senátor Pavel Fischer (nez.).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všechno začalo jako spor prezidenta republiky a ministra zahraničí. Dnes už to má také ústavněprávní podobu, protože minulý týden podal vládní poslanec Libor Vondráček pozměňovací návrh, aby hlavě státu byla odebrána pravomoc jmenovat vedoucí některých mezinárodních misí. Roztáčí se další kolo sporů, protože Petr Pavel musí chránit prezidentský úřad jako instituci, takže nejspíš to skončí další žalobou u Ústavního soudu.Když před čtrnácti dny pronesl Andrej Babiš na adresu Ústavního soudu, že respektuje jeho rozhodnutí ohledně účasti prezidenta v delegaci na summit NATO, označil to novinář Martin Weiss za státnický postoj. Vydrželo to ovšem jen pár dnů a dnes je Andrej Babiš v čele protiprezidentského tažení.Proč to dělá? Jednak se on i celá vláda obávají toho, že budou mít na summitu v Ankaře nepohodlného svědka svého kličkování před šéfy NATO. Zároveň se Babiš připravuje na prezidentské volby, protože si vyhodnotil, že Petra Pavla nechce mít v dalších letech na Pražském hradě, protože mu leccos z jeho politických plánů komplikuje.Dosud ale neřekli podstatnou věc: co vlastně chtějí dělat v Ankaře? Jaká je česká pozice, s níž vystoupí na summitu? Z jakých zdrojů chtějí navýšit peníze na armádu?

Vládneme, nerušit #67: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPoslední týdny patří alespoň v mediálním světě Motoristům. Vedle už běžných provokací Petra Macinky, nekončícího sporu o Ankaru, nezvládl své emoce po vypískání na folkórním festivalu ve Strážnici ani ministr kultury Oto Klempíř. Andrej Babiš své koaliční partnery na pondělní vládě zpražil, přesto s nimi chce dovládnout. Proč jsou Motoristé neustále ve středu dění? A mohla by nejmenší vládní strana fungovat bez Filipa Turka? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Poradce prezidenta Petr Kolář očekává, že Petr Pavel bude znovu kandidovat na Hrad. „Jsem si téměř jist. Zvlášť poté, co teď zažívá, a když vidí, jak se tady den za dnem odehrává únos státu. Myslím, že pod současným tlakem veřejnosti do toho půjde na 99,9 procenta,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru s Filipem Titlbachem zároveň ostře kritizuje vládu za spor kolem cesty prezidenta na summit NATO i chování Petra Macinky. „Prezident se neustále snaží po dobrém najít nějakou cestu, která by mohla být východiskem. Vidím na něm, že je z toho už trochu mrzutý. Já bych to nevydržel, byl bych vzteklý a možná už vyzýval k občanským nepokojům,“ říká k aktuálnímu konfliktu s vládou kvůli cestě na summit NATO v Ankaře. Premiér Andrej Babiš vyzval Petra Pavla, aby prokázal velkorysost a na své účasti netrval. Podle Koláře by měl velkorysost nyní naopak projevit premiér. „Měl by si umravnit pana Macinku a srovnat vládu,“ říká prezidentův poradce. Celý spor označuje za „mocenskou svévoli“. Kolář v podcastu také odmítá způsob, jakým premiér podle něj komunikoval prezidentovu účast na summitu NATO. „To je úroveň, která opravdu patří do elementární školy mezi malé fakany, ne mezi nejvyšší ústavní činitele.“ Nejostřeji se Kolář vyjadřuje k motivům celého sporu. „Nejtrpčejší z toho pro mě je, že to snad ani není z vůle premiéra, ale proto, že se tady někdo mstí za to, že prezident nejmenoval jednoho nácka do vlády,“ říká. Jak bude fungovat česká delegace na summitu NATO, pokud se premiér s prezidentem nedohodnou? Proč Andrej Babiš neodpovídá hlavě státu na dopisy? Co za zavřenými dveřmi Hradu radí prezidentovi jeho poradci? A má Petr Pavel eso v rukávu, kterým by Babišově vládě překazil oslabení veřejnoprávních médií? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Výtah Respektu: Česko má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel ráno na Pražském hradě jmenoval Miroslava Hlaváče. Při příležitosti Dne ozbrojených sil vystřídal Karla Řehku, který má v armádě skončit ke konci srpna. Co od Hlaváče v této funkci čekat? Proč byl proti jeho jmenování ministr obrany Jaromír Zůna a proč si ho premiér Andrej Babiš prosadil? A proč se předseda vlády nedostavil na Hrad? I o tom mluví v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Vládneme, nerušit #66: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouSága o tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na summitu NATO v turecké Ankaře tento týden pokračovala. Petr Pavel si může díky předběžnému opatření ústavního soudu pomalu balit kufry na cestu, rozhodně to ale neznamená konec sporů mezi ním a vládou. Šéf Motoristů Petr Macinka totiž rozhodnutí soudu označil za pokus o ústavní puč, je tak zřejmé, že se s výsledkem celého konfliktu jen tak nesmíří. Jak to bude pokračovat? A jakou roli v tom hraje premiér Andrej Babiš? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Kristýna Jelínková a Filip Zelenka.

Jak se stalo, že se Andrej Babiš stal džihádistou proti závislostní politice budované třicet let? Řídí jeho kroky Tünde Bartha, nebo mnohem víc generál Frydrych? Uvědomuje si Babiš, že ho Frydrych manipuluje, a hrozí nám návrat heroinové epidemie? Je za celou kampaní lobby výrobců alkoholu nebo Big Pharma?Proč nikdo neřeší masivní nárůst prodeje nelegálního tabáku, ale řeší kratom? Proč Frydrych vyvolává hysterii kolem kratomu, který nikoho nezabil, ale neřeší alkohol a chemické drogy, které zabíjejí? Proč Babiš demontuje český systém protidrogové politiky, který od nás přebírá i administrativa Donalda Trumpa? Čeká nás cesta k opravdové epidemii tvrdých drog, pokud Frydrych prosadí své vidění světa?Mnoho otázek jsme si položili, ale skoro žádná neměla příliš pozitivní odpověď.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tohle už je úplná změna režimu,“ říká spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos o vládě Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky. Podle něj nejde jen o rychlý politický nástup, ale o systémové přizpůsobování státu zájmům jednoho člověka a jeho holdingu. „Čekal jsem od něj vendetu, protože takový je. Co teď vidíme, jsou ale jen čistě osobní byznysové zájmy,“ říká o Babišovi. V rozhovoru popisuje i to, proč podle něj není důležité, jestli premiér na tiskových konferencích působí nervózně. „On je velmi trpělivý hráč, má strategické cíle a těm přizpůsobuje svoje chování a činy,“ říká. Zásadní střet podle něj teď vede vláda s veřejnoprávními médii. „Když si rozebereš Babišovy věty, tak říká: Já to chci celý ovládnout, řídit do nejmenšího detailu a rozhodovat o tom, co se v těch médiích bude dít,“ tvrdí Michopulos a varuje, že ve chvíli, kdy vláda rozhoduje o penězích, rozhoduje sekundárně o lidech a tím i o obsahu. Situaci označuje za mnohem hlubší než běžný politický spor a dodává, že podle něj demonstrace už nebudou fungovat. Pokud chce někdo veřejnoprávní média opravdu bránit, bude podle něj muset přijít jiný level odporu než zpívání hymny na náměstí. V rozhovoru se vrací i k Petru Macinkovi, kterého označuje za „jediného politika“ v bloku kolem SPD a Motoristů, protože má politický plán a nejlepší výchozí pozici. „Kdybych se měl vsadit na to, kdo se stane vůdcem té proruské naci-fašistické scény, tak to bude on,“ říká. A mluví také o sporu prezidenta Petra Pavla s vládou kvůli zahraničním cestám. Rozhovor vznikal ještě předtím, než Ústavní soud předběžně uložil vládě, aby prezidentovu účast na summitu NATO zajistila. Pokud prezident u Ústavního soudu uspěje i v samotné kompetenční žalobě, podle Michopulose bude rozhodující, jak s novou silou naloží. „Andrej Babiš nerozumí ničemu jinému než síle,“ říká a dodává: „Když mu neklečíš ty na hrudníku, tak klečí on tobě na hrudníku.“ Chce Babiš veřejnoprávní média opravdu ovládnout? Jsou demonstrace ještě účinné, nebo už je střet jinde? A může se Petr Macinka stát hlavní tváří radikální pravice? I o tom mluví Petros Michopulos.

En: Tsjechische president sleept eigen regering voor de rechter (00:39) Trump krijgt weerstand uit eigen partij Donald Trump staat bekend om zijn ijzeren greep op de Republikeinse Partij. Maar juist nu komt het verzet uit onverwachte hoek: zijn eigen senatoren. Republikeinen stemden samen met Democraten voor een voorstel dat Trumps militaire bevoegdheden rond Iran moet beperken. Ook zijn omstreden Save America Act stuit op groeiende weerstand binnen de partij. We bespreken het met oud-VRT-Amerikacorrespondent Björn Soenens. (08:45) Grondstoffenkoorts in Frankrijk botst met natuurbehoud Voor elektrische auto's, batterijen en de energietransitie heeft Europa enorme hoeveelheden lithium nodig. En dus klinkt in Brussel steeds luider de roep: haal die grondstoffen uit eigen bodem. Frankrijk geeft alvast het voorbeeld met plannen voor een grote lithiummijn. Maar die plannen stuiten op weerstand. Want hoever wil Europa gaan om minder afhankelijk te worden van China? En welke prijs zijn omwonenden bereid daarvoor te betalen? Eva Rammeloo bezocht de plek waar de mijn moet verrijzen. (17:53) President sleept eigen regering voor de rechter De Tsjechische president Petr Pavel stapt naar de rechter omdat premier Andrej Babiš hem niet wil meenemen naar de Navo-top in Ankara. Achter de ruzie schuilt een bredere strijd over defensie, Oekraïne en de Europese koers van Tsjechië. Daarover NRC-correspondent Mark Middel.  Presentatie: Sophie Derkzen.

Premiér Andrej Babiš oznámil, že prezident Petr Pavel nebude součástí české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Prezident už dříve řekl, že by takové rozhodnutí považoval za zásah do svých ústavních pravomocí reprezentovat coby hlava státu zemi navenek, a avizoval připravenost obrátit se s kompetenční žalobou na Ústavní soud. Jaké konsekvence to může mít pro celý politický systém? Host: Josef Mlejnek - politolog z Institutu politologických studií FSV UK Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Tento podcast bude o paradoxu české politiky, kdy vláda jako celek není příliš oblíbená (průzkum CVVM), ale ANO a Andrej Babiš mají výraznou důvěru českých voličů.Začínáme tvrzením, že jediným autentickým politikem v české vládě je Petr Macinka. Není to kladné nebo záporné hodnocení jeho osoby a politiky. Spíš se v tom zrcadlí to, že jeho pozice nestojí a nepadá s Babišem a zájmy Agrofertu. Zbytek vládní sestavy tvoří lidé, jejichž politická kariéra je závislá na Babišovi. Proto si Macinka může vůči premiérovi dovolit luxus mít svůj názor a svou stranickou strategii.Tím se dostáváme k důvodu, proč vláda rozhodla, že Petr Pavel nepojede na summit NATO do Ankary. Petr Macinka zvítězil v této taktické bitvě, zřejmě i proti vůli Andreje Babiše. Současně dokázal svou reálnou sílu. Bylo to však vítězství v bitvě, ne ve válce. Naznačuje to však, že by právě on mohl být lídrem českých nacionalistických populistů, kteří se budou nejspíš chtít před příštími volbami (a po odchodu Tomia Okamury) sjednotit do jednoho bloku.A ještě k paradoxu české politiky. Babišovi voliči svému lídrovi bezmezně důvěřují, ale také oni cítí, že jeho okolí je amatérské a dopouští se řady chyb. Omlouvají to známými slovy, že až se o tom Babiš dozví, jistě to změní. Premiér je v tom každý týden utvrzuje, když rozehrává mediální hry ve stylu: „Všechno mám pod kontrolou, vším se zabývám.“Jak to skončí?

Problémy komunálního politika Ondřeje Prokopa, který chtěl za hnutí ANO kandidovat na pražského primátora, se vrší. Nejdříve Seznam Zprávy odhalily, že neuvedl v majetkovém přiznání tři byty, teď přišel o post šéfa kontrolního výboru na pražském magistrátu. Jeho stranický šéf Andrej Babiš po něm navíc chce vysvětlení, se kterým by Prokop měl přijít v pátek. Kauzu shrnujeme s reportéry Seznam Zpráv. Hosté: Vojtěch Blažek - investigativní reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší - politický reportér Seznam Zpráv a spoluautor podcastu Vlevo Dole Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry. Článek si můžete přečíst zde

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry.  Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

Pokud bude přijata novela zákona o střetu zájmů, předložená vládními poslanci, bude to znamenat podobný předěl ve fungování státu a jeho institucí jako nechvalně proslulá opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD z roku 1998. Způsob, jakým se novela rychle objevila ve sněmovně, dokládá, že Andrej Babiš má vážné obavy z toho, že Evropská komise nebude pokládat jeho řešení střetu zájmů za dostačující a hledá proto zajištění svého byznysu.

V prosinci 2025 Andrej Babiš sliboval prezidentu republiky, že vyřeší svůj střet zájmů. Teď už konečně víme jak. Skupina vládních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem a Filipem Turkem předložila novelu zákona o střetu zájmů. Už po prvním přečtení je jasné – to není zákon, který má řešit střet zájmů, to je plošná amnestie na všechny minulé, současné i budoucí dotační požadavky Babišových firem.Podstatou novely je, že každý ministr může pro své soukromé firmy pobírat dotace, jen musí být z jiného ministerstva, než které řídí. Premiér podle této normy nestojí v čele žádného, takže může čerpat podle ctěné libosti. Dále se vymáhání neoprávněně přidělených dotací zkracuje z 10 na 4 roky. Střet zájmů se také nevztahuje na nárokové dotace (v portfoliu Agrofertu jich je 90 procent).Tahle poslanecká iniciativa byla zveřejněna ve stejnou dobu, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných společností holdingu Agrofert k navrácení dotací. Poté, co se chce Andrej Babiš změnou trestního řádu vyvinit z kauzy Čapí hnízdo, čili si de facto udělit milost, přichází další rána v podobě faktické amnestie.Otázka zní: nebylo by lepší vpustit Babiše ke státnímu pokladu, aby si vzal, co chce, než tohle pomalé vysávání veřejných peněz?

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #67: Proč si Peking tolik přeje vyměnit svého špiona v české vazbě a co za to bude nabízet? Může premiér Andrej Babiš při své možné cestě do říše středu získat skutečně něco významného, nebo to budou jen sliby, které se nikdy nenaplní? Zatímco o cestě šéfa ANO do Číny se spekuluje, předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navštívil Tchaj-wan. Jestli se Česku více vyplatí obchodovat s ním, nebo s Čínou analyzuje šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Pokud bude přijata novela zákona o střetu zájmů, předložená vládními poslanci, bude to znamenat podobný předěl ve fungování státu a jeho institucí jako nechvalně proslulá opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD z roku 1998. Způsob, jakým se novela rychle objevila ve sněmovně, dokládá, že Andrej Babiš má vážné obavy z toho, že Evropská komise nebude pokládat jeho řešení střetu zájmů za dostačující a hledá proto zajištění svého byznysu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš oznámil po pondělním jednání vlády zpřísnění protidrogové politiky s osmnácti opatřeními ve čtyřech zákonech. Uvedl, že nebude dělat liberální protidrogovou politiku, která v Česku byla doposud. Například bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale namítá, že kroky Babišovy vlády přivedou Českou republiku před rok 1989. Místo řešení problémů se závislostmi jde podle Vobořila o šikanu a ideologii. Co přesně kabinet ANO, SPD a Motoristů chystá? Proč šéf ANO změnil postoj k adiktologům a adiktoložkám? Čím by vláda mohla protidrogovou politiku udusit a co by ji mohlo naopak napravit? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Brolík.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda Andrej Babiše se rozhodla zásadně změnit boj s drogami a závislostmi. Po mnoha letech zaběhnutého režimu agendu přesunula z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Jaký dopad bude mít změna v praxi? Hostem Ptám se já byl expert na závislosti, bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha uzavřela koncem minulého týdne formální převod expertů a agend závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů ze Strakovy akademie s jednotlivými ministerstvy. Odboráři Úřadu vlády na protest vstoupili do jednodenní stávky a vyzvali k přehodnocení kroku. Před přesunem důrazně varují také mnozí odborníci, včetně bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Jen v agendě závislostí podle něj končí 30 procent pracovníků, se kterými úřad dál nepočítá. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ho stávka na Úřadu vlády mrzí a je z ní zklamán. Zdůraznil, že dlouhodobě podporuje adiktologické služby. Přesun agend na ministerstvo tuto podporu podle něj ještě posílí. Zároveň odmítl, že by bylo fungování těchto služeb v ohrožení. „Tohle je obří agenda navíc. Ministr zdravotnictví by se tomu musel věnovat každý den, aby tohle mohl posunout. Bylo to tam, nefungovalo to tam. Několikrát jsme se to tam snažili znovu přesunout a vždycky jsme to vrátili zpátky,“ upozornil v Ptám se já Jindřich Vobořil, který zastával pozici národního protidrogového koordinátora v letech 2010 až 2018 a poté 2022 až 2024. „Rozmlouval jsem to několika vládám. Už jsem jednou seděl i na ministerstvu práce a sociálních věcí někde ve sklepě, tam byly pasti na potkany. To byla tehdy Sobotkova vláda. Tak jsme si to také odříkali a zase mě přesunuli zpátky na Úřad vlády,“ uvedl expert s tím, že podobnou situaci už zažil také s Andrejem Babišem v roce 2018 za jeho předchozí vlády. Protidrogová agenda se i tehdy nakonec vrátila do Strakovy akademie.  Babiš ale nyní prohlašuje, že na přesunu trvá. A argumentuje tím, že jeho kabinet „odmítá liberální prodrogovou politiku minulé garnitury“. „Rétorika lidovců, kterou převzala tato vláda, o prodrogovém koordinátorovi proti mě běžela ve chvíli, kdy jsem řešil konopí a kdy jsem v nějaké chvilce řekl, že se jednou ukáže, že prohibice nebude funkční. Já se přece zabývám celá léta léčbou, abstinenční léčbou a pomocí lidem, řeším jejich děti. Tak myslím, že si zasloužím spíš státní vyznamenání, ne takovou pohanu,“ řekl s lehkou nadsázkou Vobořil.Zároveň dodal, že kdyby vláda stála o jeho pohled, je ochoten se zapojit. „Mně na tom záleží. Nechci se vracet do role národního koordinátora, nechci být státním úředníkem, ale kdykoliv se rád připojím do nějaké spolupráce.“Co budou změny znamenat? Proč jsme dopustili tak zásadní rozmach kratomu? A jak je možné, že si děti stále mohou kupovat nebezpečné látky za pár korun v automatech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šest měsíců po nástupu nové vlády je jasné jedno: Babišova vláda z let 2017–2021 bude odlišná od té současné. Andrej Babiš ročník 2026 se odpojil od toho z první vlády a provádí radikální otočku.Projevem může být centralizace moci, kterou dovedl k absolutní dokonalosti tím, že nezapojuje špičkové politiky hnutí ANO do rozhodování a všechno ovládá malý okruh lidí kolem Thunde Barthy, Michaely Pobořilové a Anety Zicklerové. Ani ministři nemají jistotu, protože premiér Babiš má tým poradců, kteří spolurozhodují o resortní politice. Vytváří tak model ÚV KSČ, kdy ministři byli politicky podřízeni politickým tajemníkům.Nejradikálnější je obrat v protidrogové politice, který je tak překotný a nepochopitelný, že to zavdává pochybnosti, co bylo jeho důvodem. Nový je také Babišův přístup k médiím, který je založen na dobrých vztazích s vlastníky médií a zároveň doplněn brutálním útokem na všechny, kteří nechtějí spolupracovat.Otázkou je: podvolí se majitel Seznamu Ivo Lukačovič a udělá ze svých médií krotké psíky?

Russia has launched another massive wave of attacks againstUkraine, raising concerns about Kyiv's air defence capabilities and the future trajectory of the war. Meanwhile, reports of a Russian drone striking a residential building in Romania have intensified fears that the conflict is increasingly spilling into NATO territory.In this week's Talk Eastern Europe News Roundup, Adam and Nina also discuss warnings that Belarus could be drawn deeper into Russia's war, growing pressure on Alyaksandr Lukashenka, and the latest diplomatic dispute between Poland and Ukraine over President Volodymyr Zelenskyy'sdecision to honour a military unit with the title "Heroes of theUPA".Plus: Christian Schmidt's departure from Bosnia and Herzegovina, concerns about US pressure in the Western Balkans, and a preview of our latest Deep Dive on Czech politics under Andrej Babiš.Talk Eastern Europe is the podcast from New Eastern Europe magazine - your trusted source for in-depth analysis and expert perspectives on Central and Eastern Europe, Russia, and the post-Soviet space.  ABOUT THIS PODCASTWe publish twice weekly: - Every Tuesday: Expert Interviews featuringdeep dives with leading analysts, journalists, and scholars- Every Friday: Weekly News Roundup with essential updates and commentary on the latest developmentsAvailable on Spotify, Apple Podcasts, YouTube and all major platforms.Read the New Eastern Europe Magazine Bimonthly publication with exclusive long-formanalysis. Become a member: https://neweasterneurope.eu/become-a-member-of-new-eastern-europe/Support us on PatreonJoin our community for bonus content, earlyaccess, behind-the-scenes insights, and access to our exclusive WhatsApp group where we discuss the news in real-time: https://www.patreon.com/talkeasterneuropeSubscribe to the Brief Eastern Europe NewsletterWeekly briefing sent out every Monday with news updates, expert commentary, and our editorial picks - free to your inbox: https://briefeasterneurope.eu/subscribeFOLLOW USInstagram: https://www.instagram.com/neweasterneuropemag/Facebook: https://www.facebook.com/NewEasternEurope/LinkedIn: https://www.linkedin.com/company/new-eastern-europe/

Vládneme, nerušit #63: Když se usadil Andrej Babiš ve Strakově akademii poprvé, okruh jeho nejbližších spolupracovníků byl zcela jiný, než je tomu v současné době. S tím, jak se mění jeho poradci, mění se i politika samotného Andreje Babiše. Jak se to konkrétně projevuje? Kdo jsou nyní jeho poradci a co mu radí? A jak dlouho bude chtít ještě lídr hnutí ANO vládnout Česku? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Speciál s Oliverem Adámkem, autorem podcastové série Világoš, o maďarských volbách. Jaké změny se v Maďarsku staly od voleb? Bojí se Orbán a skončí v emigraci? Bude nová vláda znárodňovat majetek orbánovských oligarchů? Jaké změny ústavy připravuje nový premiér? Může být úspěšná země, ve které se po každých volbách mění ústava i systém? Jak se do maďarských voleb zapojila Tünde Bartha?Oliver nám popíše dezinformace, které vyprávěla na akci Fideszu, kde zastupovala Babiše.

Ženy XYZ #47: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Premiér Andrej Babiš oznámil zásadní změny ve struktuře lidskoprávních odborů. Od července je plánuje přesunout u Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Týká se to také odboru rovnosti žen a mužů, který měl původně zamířit pod ministerstvo práce vedené konzervativním zástupcem hnutí ANO Alešem Juchelkou. Nakonec to vypadá na přesun pod ministerstvo spravedlnosti. Odborníky a odbornice, kteří sedí v Radě vlády pro rovnost žen a mužů to ale příliš neuklidnilo a dál trvají na svých rezignacích. Proč k přesunům dochází? Jaký dopad mohou mít na genderové i jiné lidskoprávní otázky? Bude výsledkem skutečně větší efektivita, jak premiér slibuje? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

What has changed in Czechia since Andrej Babiš returned topower? More than 100 days into the new government, concerns are growing over democratic backsliding, attacks on public media, proposed foreign agent legislation and a sharp shift in support for Ukraine.In this episode of Talk Eastern Europe, Alexandra Karppi and Nina Pániková speak with Pavel Havlíček, Research Fellow at the Association for International Affairs (AMO) in Prague, about the state of Czech politics, tensions between Prime Minister Andrej Babiš and President Petr Pavel, and whether Czechia is following a path similar to neighbouring Slovakia.

Výtah Respektu: V jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z úřadu vlády pod několik ministerstev se nechystají změny a je definitivně rozhodnuto. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš z ANO. Experti a expertky přitom předkládali jiné návrhy a kritizovali, že vládní změny přišly nečekaně a bez jakýchkoliv dat a analýz, které by prokázaly, že by agendy měly být efektivnější. Podle kritiků návrhu, se kterým přišel předseda vlády a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha, by tak mohl být výrazně ohrožen chod agend, v horším případě by to mohlo znamenat jejich likvidaci. A to by mělo celospolečenské dopady. Jaké konkrétně? Proč vůbec vláda prosadila změny? A kdy mají nastat? I o tom mluví v úterní epizodě František Trojan.

Po několika letech mezi Prahou a Bruselem opět houstne komunikace ohledně toho, jak (ne)uspokojivě Andrej Babiš vyřešil vlastní střet zájmů. Evropská komise vzkázala, že přestává proplácet dotace pro Agrofert, české úřady ale kurz nemění. Ve hře jsou přitom stamiliony korun, do budoucna možná až miliardy. Kdo je nakonec zaplatí? A kdo za to ponese zodpovědnost?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Po několika letech mezi Prahou a Bruselem opět houstne komunikace ohledně toho, jak (ne)uspokojivě Andrej Babiš vyřešil vlastní střet zájmů. Evropská komise vzkázala, že přestává proplácet dotace pro Agrofert, české úřady ale kurz nemění. Ve hře jsou přitom stamiliony korun, do budoucna možná až miliardy. Kdo je nakonec zaplatí? A kdo za to ponese zodpovědnost? Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Jak pokračuje transformace pražských fakultních nemocnic? A kdy budeme vědět víc o vzniku supernemocnice v Letňanech, kterou prosazuje Andrej Babiš? „Čekáme na pokyn, zatím běží studie. Já vím, že i když všechno dobře půjde, tak musíme vědět, jak budeme následujících pět let řídit stávající nemocnice,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Petr Kolouch, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice Bulovka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je to nejen výnosný podnik, ale také firma, na které by v případě války zčásti závisela obranyschopnost České republiky. Přesto premiér Andrej Babiš z hnutí ANO po návštěvě pardubické Explosie připustil, že stát zvažuje její prodej. O firmu, která vyrábí výbušniny, střelný prach a další strategické produkty má podle Babiše zájem například Francie. Představoval by prodej byť jen části Explosie strategické riziko pro Českou republiku? A proč o něm Andrej Babiš začal mluvit právě teď? Host: Jan Novotný, zástupce šéfredaktora deníku E15Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Je to nejen výnosný podnik, ale také firma, na které by v případě války zčásti závisela obranyschopnost České republiky. Přesto premiér Andrej Babiš z hnutí ANO po návštěvě pardubické Explosie připustil, že stát zvažuje její prodej. O firmu, která vyrábí výbušniny, střelný prach a další strategické produkty má podle Babiše zájem například Francie. Představoval by prodej byť jen části Explosie strategické riziko pro Českou republiku? A proč o něm Andrej Babiš začal mluvit právě teď? Host: Jan Novotný, zástupce šéfredaktora deníku E15 Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy

1. Pre väčšinu ľudí inflácia znamená zdražovanie potravín 2. Štvrtý blok Mochoviec pokročil, hotovo ešte nie je 3. Andrej Babiš kontra zástanca Miltona Friedmana 4. Ako sa vlani darilo cestovkám a kde obyvatelia Slovenska najviac dovolenkovali

Přesvědčí české úřady Evropskou komisi, že premiér Andrej Babiš není ve střetu zájmů? Proč se katolická církev rozhodla už dál nevystavovat lebku svaté Zdislavy v bazilice v Jablonném v Podještědí? A jak by měla Severoatlantická aliance odpovědět na ruské provokace na svém východním křídle?

Bylo to jako blesk z čistého nebe. Na pořadu jednání české vlády minulé pondělí se ten bod vůbec nenacházel. Pak se najednou vynořil a všichni pro něj povinně hlasovali – osm rad vlády, pět oddělení a tři odbory byly přemístěny pod čtyři ministerstva.Na téhle restrukturalizaci není zajímavé, že proběhla, ale především jak proběhla. Nejvíce překvapeni byli špičkoví představitelé hnutí ANO, jako předsedkyně poslaneckého klubu Malá nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Nacher. Tento případ ilustruje způsob, jak dochází uvnitř vlády k důležitým rozhodnutím. Je to sice koaliční většina několika stran, ale kromě ní má Andrej Babiš ještě jednu, jakýsi vnitřní kruh.V jeho čele stojí manažerka Agrofertu Tünde Bartha. V minulých měsících vyšla o této dámě řada článků, v nichž byla oceňována její pracovitost. Fajn, jejich autoři však neodpověděli na základní otázky: Jak je možné, že šéfka Úřadu vlády v posledních měsících reprezentuje Českou republiku na různých úrovních, přestože k tomu nemá demokratický mandát? Není vzhledem ke svým vazbám na úzkou skupinu maďarských politiků kolem Viktora Orbána bezpečnostním rizikem? Nenachází se vzhledem ke svému angažmá v různých firmách holdingu Agrofert ve střetu zájmů? A konečně: ke komu cítí primární loajalitu?Její působení na české politické scéně by odpovídalo něčemu mezi vicepremiérkou a zmocněnkyní vlády pro orbanizaci české politiky. Tato dáma má všechny parametry ruského proroka Grigorije Rasputina, který pobýval na carském dvoře krátce před pádem monarchie. Tehdejší carské šlechtě pil krev tím, že manipuloval ruskou politikou ve jménu nezřetelných zájmů. Nakonec byl odstraněn, ale pád monarchie Romanovců tím carská šlechta neodvrátila. Jak to bude u nás?Evidentní je, že jsme svědky tunelování parlamentarismu, protože vláda zneužívá tzv. poslaneckých návrhů zákona, které obcházejí zákonný proces připomínkového řízení k jednotlivým zákonům. A jak to dopadne? A co na to Jan Tleskač?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.