Podcasts about Babi

Kraje letos nedostanou peníze na opravy silnic nižších tříd. Poprvé od roku 2015. Zprávu, která rozčílila část hejtmanů, už potvrdil i premiér Babiš. Regiony podle něj mají peněz dost. Potřebují kraje takovou podporu státu? Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů, zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). „Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ vzkázal regionům Babiš v neděli ve svém videu na sociálních sítích. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, o kterých minulý týden informovalo ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta. Zpráva, že kraje od státu nedostanou ani korunu jako tradiční příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rozčílila zejména hejtmany z opozičních stran. Ti tvrdí, že peníze na opravy nemají a lidé v regionech výpadek brzy pocítí. „Zuřím vzteky, to je pro nás asi největší zásek,“ kritizovala rozhodnutí například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ale jsme v tom fakt osamoceni, Asociace krajů je totálně impotentní orgán. Babiš si absolutně dělá, co chce. A všichni jeho hejtmani mu to sklapnutím pat akceptují a ani nekřičí.“ Pecková poukazovala na to, že hejtmané za ANO, kteří vládnou v osmi ze čtrnácti regionů, se k situaci zatím vyjadřují jen opatrně. Podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše (ANO) se bude otázka financování oprav silnic nižších tříd uzavírat až na jednání asociace v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, optimální by pro ně ale byly čtyři. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) od roku 2015 poskytlo na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun. Zároveň ministerstvo argumentuje tím, že silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou tedy především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle rezortu dopravy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem. Kdo na opravu silnic bude mít a kdo ne? A perou se kraje vedené hejtmany ANO dostatečně za své zájmy s vládou Andreje Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Trumpovy plány stabilizovat střední Východ se hroutí, Kam se hrabe hybridní válka na uprchlíky, Babiš: kouzelník s časem, Kde vzít Patrioty, Po jedné prohře i výhře pro Trumpa i americkou levici

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

Kdybychom si pamatovali, co Andrej Babiš tvrdil, tak můžeme říci: konečně díky svému premiérskému postu a podpoře ve Sněmovně, kterou tvoří šestikoalice Babišovo ANO, Okamurovo SPD, Svobodní, Trikolóra, Pro a Motoristé sobě, si konečně může dovolit splnit svůj sen: řídit stát jako svou firmu.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

ODS by si po letošních komunálních volbách ráda udržela nejen vedení Prahy, ale i druhého největšího města. O Brno zabojuje v čele s nestraničkou a filmovou producentkou Kamilou Zlatuškovou. Vyjde straně tato překvapivá sázka? Hostem Ptám se já byla lídryně společné kandidátky ODS a TOP 09 v Brně a kandidátka na primátorku Kamila Zlatušková. Zpráva o kandidatuře Zlatuškové mnohé překvapila. Členové brněnské ODS totiž dlouho spoléhali, že dosavadní primátorka Markéta Vaňková překoná zdravotní obtíže a po osmi letech ve funkci bude chtít pokračovat. Ta ale místo toho na jaře představila jako svoji nástupkyni právě Zlatuškovou. Rozhodnutí bylo překvapivé i proto, že uznávaná filmová producentka dosud nemá s politikou žádné zkušenosti (na rozdíl od svého otce Jiřího Zlatušky, bývalého rektora Masarykovy univerzity a exposlance za hnutí ANO). Do širšího povědomí ji dostal seriál Ptáčata o segregované romské třídě na brněnské základní škole, na kterém se podílela jako dramaturgyně. V České televizi pak produkovala seriály 8. A nebo Zlatá mládež. Po odchodu z ČT založila mezinárodně uznávaný festival Serial Killer, ze kterého se nyní kvůli kandidatuře stáhla. Vedle toho Zlatušková v roce 2020 například založila vzdělávací platformu Televizní institut. Předsedá také správní radě Ženského vzdělávacího ústavu Brno, známého jako Vesna. Magazín Forbes ji pravidelně zařazuje do žebříčku nejvlivnějších žen Česka. Ke kandidatuře známou filmařku podle jejích slov vyburcoval současný vývoj na politické scéně. Zároveň odmítá, že by její jméno posloužilo kmotrům v pozadí brněnské ODS, jejíž pověst pošramotila jak bitcoinová aféra, která vedla k pádu dlouhodobého krajského lídra a exministra spravedlnosti Pavla Blažka, ale i další kauzy spojené například s machinacemi s městskými byty. Vymezuje se proti spolupráci s ANO, přitom kandiduje za ODS, která po minulých komunálních volbách utvořila s hnutím premiéra Babiše koalici v Brně. „Kandidátka, kterou reprezentuju, je úplně jiná. Co se týká rozhodnutí z minulého volebního období, já tomu z pragmatického úhlu rozumím. Pro mě je to zároveň uzavřená věc. Já se vůči spolupráci s ANO jasně vymezila. Myslím si, že v tuto chvíli ta spolupráce s ANO je problém ještě mnohem vyšší. (…) Ten ples příšer, který se tam děje ve smyslu té koalice s SPD a Motoristy, to už je pro mě no-go,“ řekla Zlatušková. Podaří se ODS uhájit primátorský post? Proč si výrazná a neortodoxní filmařka a producentka vybrala ODS? A rozhodne o výsledku popularita místních osobností, nebo celostátní preference stran? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trumpovy plány stabilizovat střední Východ se hroutí, Kam se hrabe hybridní válka na uprchlíky, Babiš: kouzelník s časem, Kde vzít Patrioty, Po jedné prohře i výhře pro Trumpa i americkou levici Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdybychom si pamatovali, co Andrej Babiš tvrdil, tak můžeme říci: konečně díky svému premiérskému postu a podpoře ve Sněmovně, kterou tvoří šestikoalice Babišovo ANO, Okamurovo SPD, Svobodní, Trikolóra, Pro a Motoristé sobě, si konečně může dovolit splnit svůj sen: řídit stát jako svou firmu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dobách našich babiček se zrodila řada dodnes oblíbených desertů. Jedním z nich je kremeš, o kterém se od Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního dozvíme nejen jak na jeho přípravu.

O Andreji Babišovi (ANO) tvrdil, že je to „mezigalaktická raketa, která k cíli míří nejkratší cestou, obrovskou rychlostí a skoro vždy ho dosáhne“. To bylo v době, kdy byl členem jeho hnutí ANO. Vidí to stejně i dnes, když znovu pracuje jako politický komentátor? „Babišovi už nevěřím. To byla spíš taková politická proklamace. Ale to s raketou je pořád pravda,“ reaguje v Osobnost Plus na svoje někdejší slova Martin Komárek, šéfkomentátor Deníku a bývalý člen ANO.

O Andreji Babišovi (ANO) tvrdil, že je to „mezigalaktická raketa, která k cíli míří nejkratší cestou, obrovskou rychlostí a skoro vždy ho dosáhne“. To bylo v době, kdy byl členem jeho hnutí ANO. Vidí to stejně i dnes, když znovu pracuje jako politický komentátor? „Babišovi už nevěřím. To byla spíš taková politická proklamace. Ale to s raketou je pořád pravda,“ reaguje v Osobnost Plus na svoje někdejší slova Martin Komárek, šéfkomentátor Deníku a bývalý člen ANO.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?ANO pro tyto volby zvolilo strategii jít samo, bez dohod s vládními partnery z SPD a Motoristy, kteří nekandidují vůbec. Naopak sněmovní opozice zvolila cestu dohod. Příklad: ODS postaví 14 vlastních kandidátů, ve třech případech nominuje někoho společně s dalšími stranami a v deseti obvodech podpoří jiné opoziční kandidáty. Jaká strategie se ukáže účinnější?Andrej Babiš si může dovolit jít sám, protože sjednotil voličský tábor bývalé sociální demokracie a komunistů. Nejspíš spoléhá, že ho ve druhém kole podpoří vládní SPD, která postavila svého kandidáta v 21 obvodech. Uvidíme.Roztříštěná opozice zase musí kooperovat navzájem. Nakonec může rozhodnout faktor, který byl důležitý v nedávných sněmovních volbách. Stručně řečeno, zjeví se dlouholetí nevoliči, které něco zvedne ze židlí a přiměje jít k volbám?Podobné to bude v komunálních volbách. Podle některých politologů je český volič natolik zkušený, že už nevolí značku, ale vybírá si jednotlivé kandidáty. Existuje jedna výjimka v podobě hnutí ANO. Tam je tvrdé jádro hodně velké a prostě se volí Babiš, i když jsou na kandidátkách jednak úplně jiní, ale zároveň neznámí lidé. Je to tak – pro skalní voliče ANO je hlasování pro Babiše věcí až náboženské víry.Bude to fungovat i tentokrát? A připomínají Babišova nedělní videa černou magii?

Skoro tři čtvrtiny lidí (přesně 72 procent) v Česku jsou přesvědčeny, že stát nedělá dost, aby společnost připravil na klimatické extrémy. Vyplývá to z bleskového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Většina se také obává negativních dopadů na svůj život.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členové Babišovy vlády dávají přednost plochozemcům před Billem Gatesem, Rozpoutaly Spojené státy intervencí ve prospěch japonského jenu měnovou válku s eurozónou?, Do ruských voleb zbývá šest neděl; jak se na kandidátky dostala opoziční strana?, Uzdravit těžbou uhlí zraněnou krajinu severních Čech je velký úkol naší doby, Do října ještě časVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už je jasné, proč Andreji Babišovi tak vadilo prezidentovo veto novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, i když pro něho nebude problém ho přehlasovat. Čím více se o rozpočtové odpovědnosti a o schodcích, které Babišova vláda chystá, mluví, tím je to pro něho nepříjemnější.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloPo 16 letech autokratického vládnutí Viktora Orbána se Maďarsko vrací k demokracii. Dělá to ale způsobem, který vzbuzuje otázky: Může to demokracie přežít?

Vládneme, nerušit #72: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouObčanům starším 40 let vypršela tento týden lhůta pro podání registrace k senátním volbám a začínají se tak skládat souboje v jednotlivých obvodech. Proč Motoristé rezignovali na ambici získat mandáty v horní komoře? Dává smysl, aby STAN a ODS „šli“ proti sobě? Získá hnutí ANO konečně silnou senátní pozici? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Petr Macinka se nám snaží mstít za to, co píšeme, a chce se vyhnout odpovědím na otázky, které mu chceme klást. Takhle prosté to je,“ reaguje na zákaz vstupu na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. „Nesmíme se nechat rozrušovat šumem, který Macinka vytváří,“ říká investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Zřejmě si myslí, že mě tím odrazuje od práce a brečím po večerech v peřině. Je to přesně naopak. Dodává mi sílu a ukazuje, že je v tom potřeba pokračovat,“ dodává ve Studiu N. Na podporu Deníku N se mezitím ozvali šéfredaktoři dvou dalších médií a nabídli, že na tiskových konferencích položí otázky, které naše redakce klást nemůže. „Myslím, že je to efektivní způsob, jak solidarizovat s Deníkem N a hlavně novinářskou profesí – abychom uhájili její principy,“ říká Tomášek. „Celé to začalo loni na podzim, kdy si vzal Petr Macinka velmi osobně, že jsme zveřejnili nenávistné výroky Filipa Turka. Od té doby začala jeho zákopová válka s Deníkem N,“ připomíná Pokorná. Jak se v motoristické mlze daří Andreji Babišovi prosazovat své byznysové zájmy? Měli by novináři společně bojkotovat tiskové konference Petra Macinky? Co přesně řekla policie o nenávistných výrocích Filipa Turka? Jakou dohru má pro exministra spravedlnosti Pavla Blažka bitcoinová kauza? A kdo se skrývá za pseudonymem Thomas Paukner, který se prezentuje jako alternativa k investigativním médiím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ministr kultury nedávno v soukromém rozhovoru prohodil, že vláda bojuje proti ose zla. Má k ní údajně patřit trojice Hrad, STAN a média. V posledním podcastu Kecy a politika rozebíráme, proč ministři tak vyhrocují útoky na prezidenta republiky. Je to samozřejmě motivováno prezidentskými volbami, které proběhnou v lednu 2028. Babiš a spol. prostě „čistí“ svoje voličské řady a snaží se je semknout pod prapor „antipavlismu“.Malá statistika: v předchozích volbách hlavy státu volilo ve druhém kole Petra Pavla 15 procent voličů ANO, 22 procent voličů SPD a 60 procent voličů Motoristů. Smyslem téhle kampaně je „depavloidizovat“ svou voličskou základnu a zničit image prezidenta jako příznivce opozice.Podobné je to s hnutím STAN, které je politickou entitou druhé volby, a čas od času malá část jeho voličů migruje k ANO a naopak. No a nakonec jsou tu média. Část vládních politiků si v posledních letech natolik zvykla na kooperativní rozhovory a příspěvky v digitálních médiích, že se snaží tyto nové standardy přenést i do veřejnoprávních médií. Když se vzpouzejí a dělají svou práci, jsou předmětem skandalizace a útoků.Vyvrcholilo to minulý týden, když ministr zahraničí Macinka nepustil na ministerskou tiskovou konferenci novinářku Deníku N. Vytváří to nerovný přístup k informacím, které jsou z povahy věci, pokud se odehrávají ve sféře vysoké politiky, veřejné.Platí to, co nedávno na sítích napsal expremiér Mirek Topolánek: „Měl jsem s novináři problém. Stáli u spousty mých trablů, ať už jsem si je způsobil sám, nebo si je vymysleli. Štvali mě. Nikdy, opakuji, nikdy jsem je neselektoval. … Nemám rád Zdíšu, ale nikdy bych jí nebral právo mě srát.“

Koalice Motoristů, SPD a hnutí ANO Andreje Babiše proměňuje českou politickou kulturu, soudí politolog a komentátor Lukáš Jelínek. „Tato úzce vyprofilovaná koalice má tendenci uzurpovat si mnohem více moci, než kolik jí náleží. Ideová vyhraněnost zároveň vstupuje i do otázek, jako je vztah k menšinám, vztah k cizincům, vztah k zahraniční nebo bezpečnostní politice,“ vyjmenovává v Osobnosti Plus. „Vše to ale probíhá naprosto legitimně, vše je opřeno o parlamentní většinu.“

Koalice Motoristů, SPD a hnutí ANO Andreje Babiše proměňuje českou politickou kulturu, soudí politolog a komentátor Lukáš Jelínek. „Tato úzce vyprofilovaná koalice má tendenci uzurpovat si mnohem více moci, než kolik jí náleží. Ideová vyhraněnost zároveň vstupuje i do otázek, jako je vztah k menšinám, vztah k cizincům, vztah k zahraniční nebo bezpečnostní politice,“ vyjmenovává v Osobnosti Plus. „Vše to ale probíhá naprosto legitimně, vše je opřeno o parlamentní většinu.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dětská nemocnice v Brně začíná řešit letitý problém s vedrem na pokojích bez klimatizací. Upozorňovali na to rodiče i personál. Ke zlepšení situace přiměla management jedna neodbytná babička. Poslechněte si s ní reportáž. V Brněnské jedenáctce se taky dozvíte něco o akčním plánu Brna na zvládání veder. O elánu čerstvě 90letého Milana Uhdeho. O pivním šermování s nejlepším šermířem světa Alexandrem Choupenitchem. O utíkajících pávech. A o Brnu na nových eurových bankovkách.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) v Číně za úspěšnou a v příštím roce by se měl vydat v jeho stopách. „S Čínou se chce bavit v zásadě každý. Na druhou stranu v Evropě sílí pocit, že je potřeba něco dělat proti čínské obchodní a průmyslové politice. Jak to čeští politici prezentují, úplně nezapadá do evropského mainstreamu,“ upozorňuje analytik Hospodářských novin Martin Ehl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do jaké míry se na rozsahu požárů ve Francii a ve Španělsku podílejí zásahy do krajiny z posledních desetiletí a staletí? Kam směřují rozpočtové plány vlády včetně výše schodku, který probíral na dnešní schůzce premiér Babiš s ministryní Schillerovou? A jak si povede fotbalová legenda Zinédine Zidane v nové roli trenéra francouzské reprezentace?

Výtah Respektu: Letiště Praha bude mít už tento týden, konkrétně od 1. srpna, nového předsedu představenstva. Bude jím Radomír Lašák, který byl v minulosti u rozkladu ČSA. Nejen kvůli jeho jménu vstoupily odbory do stávkové pohotovosti, obávají se však i možné privatizace letiště. Ministryně financí Alena Schillerová je sice uklidňovala, že tyto obavy nejsou namístě, přesto záhy poté premiér Andrej Babiš, oba z ANO, uvedl, že část akcií by mohla vstoupit na burzu už v roce 2028. Jak si jejich protichůdné výroky vysvětlit? Co by z uvedení na burzu měl stát a co letiště? A bylo výběrové řízení na nové vedení transparentní? I na to odpovídá v úterní epizodě Filip Zelenka.

Část politiků a voličů v Česku pohrdá termínem liberální demokracie, myslí si filozof a historik Petr Hlaváček. Pojem přitom podle něj vysvětluje, že demokracie nemá být postavena jen na tom, že zvolená většina vládne bez ohledu na další pravidla a ústavní zvyklosti. Hlaváček v Osobnosti Plus vysvětluje, proč podle něj premiér Andrej Babiš (ANO) roztáčí kola destrukce demokracie a proč by neměl ignorovat prezidenta republiky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko míří k zákazu používání mobilních telefonů ve školách. Podle novely navržené premiérem Andrejem Babišem a ministrem školství Robertem Plagou, kterou minulé pondělí podpořila i celá vláda, by měl začít platit od září 2027. Jak by měl zákaz v případě jeho prosazení fungovat v praxi? Jakou polemiku vyvolává? A co o efektech podobných opatření ukazuje vědecká studie? Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se dlouhodobě zaměřuje na školství Libor Juhaňák - vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

Vládneme, nerušit #70: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Eva Soukeníková a Filipem ZelenkouVelkou část politické kariéry Andreje Babiše ovlivnilo jeho spojenectví s bývalým maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který českého předsedu vlády navigoval ve vodách zahraniční politiky. Po jeho odchodu si ale Babiš musí poradit sám a zdá se, že odkaz maďarského politika zřejmě neponese. Kam povedou jeho kroky? Jakými principy se řídí Babišova zahraniční politika? A proč stále udržuje vřelé vztahy s francouzským prezidentem Macronem? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a Filip Zelenka.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jediné, co Motoristům zbylo, je svatá válka s Hradem. Mají to úplně stejně jako Národní obec fašistická ve třicátých letech. Nic neměli, tak bojovali proti Masarykovi,“ říká ve Studiu N Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. „Přežili jsme Věci veřejné? Přežili. Přežili jsme Husáka s Jakešem? Přežili. Tak přežijeme i Klempíře s Macinkou.“ Andrej Babiš podle Michopulose nemá žádný plán B a skandály Filipa Turka tak musí přetrpět až do konce volebního období. „Pro premiéra je Turek úplný póvl, kterým hluboce opovrhuje. Dostal ho ale v balíčku s Macinkou jako sušenku navíc. Myslím si, že se ho snaží nějak korigovat, zkorumpovat a eliminovat, ale zatím mu to nejde, protože je to typ člověka, který je i na Babiše příliš,“ myslí si politický podcaster. Michopulos tvrdí, že pokud vláda nebude ochotná ustoupit v otázce veřejnoprávních médií, měli by zaměstnanci televize a rozhlasu přistoupit k razantním krokům. „Dá se to vyhrát za předpokladu, že zaměstnanci obou institucí se spojí a pojedou to po odborářské úrovni. Opravdová stávka, případně okupační stávka, poté podpora veřejnosti – demonstrace, protesty, petice.“ Vyjadřuje se také k aktuálním vládním útokům na Ústavní soud, ke kterým se přidal i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. „Bez lásky Andreje Babiše je Jeroným Tejc nula. Nic není. Všichni by jím opovrhovali, včetně lidí v justici.“ Michopulos ho označuje za „patologického oportunistu“. „Je to nájemný člověk, kterého si Babiš najal, aby seděl na justici a dělal věci v jeho zájmu. Vést s ním odborné debaty je ztráta času,“ tvrdí. Kriticky se vyjadřuje i k samotnému premiérovi. „Babišovi přeskakuje v hlavě, už to všechno nepobere, už není ve formě. Patnáct let ho pečlivě sleduju a dramaticky se to horší. Na tiskovkách je to festival ztraceného času. Je to stařec.“ Zároveň odhaduje, že příštím cílem Andreje Babiše bude Pražský hrad, byť to v současné době šéf hnutí ANO popírá: „Myslím si, že Babiš bude kandidovat na prezidenta. Byla by to pro něj nejkomfortnější varianta.“ Nechává opozice Babišovu vládu příliš snadno rozebírat pojistky demokracie? Proč premiér stupňuje útoky na prezidenta Petra Pavla? A nakolik mu vyhovuje chování Motoristů sobě? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Proč se Babiš pustil do Pavla? Zemřel konzervativní modernizátor Kataru. Nechoď Česko s Čínou na led, mnohý případ známe, Čína klouzne, ale Česko si nohy zláme.

Nelze si nevšimnout, jak drsně se po příjezdu ze summitu v Ankaře premiér Babiš pustil do prezidenta Pavla. Ve svém podcastu na sociálních sítích oznámil, že on sám je „velice trpělivý a nekonfliktní člověk, ale pan prezident vede proti nám skrytou válku“. S prezidentem prý nehodlá komunikovat, poněvadž je to podrazák a lhář, který vede kampaň za své znovuzvolení prezidentem.

Jistě si pamatujete, jak premiér Babiš tvrdil, že „hodnotová politika“ zaměřená na podporu lidských práv nic nepřinesla a že jeho vláda bude dělat „pragmatickou politiku“. Babiš také kritizoval cestu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan a tvrdil, že naše firmy přišly o obchody s Čínou. Nebyla to pravda, ale podstatné je něco jiného: styky s Čínou jsou vysoce nebezpečné.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Každý pátý senior v Česku žije osaměle. Statisíce starších lidí se potýkají s chudobou. Přesto se o stáří ve veřejné debatě mluví spíš jako o problému než jako o životní etapě, která čeká nás všechny. Proč jsme stáří odsunuli na okraj zájmu? Filip Titlbach ve Studiu N mluví s novinářkou Alarmu Sašou Uhlovou. Seniory podle ní z veřejné debaty odstrkujeme, protože nám připomínají vlastní konečnost. „Touha být stále mladý je legrační. Je to symptom toho, že stáří vytěsňujeme a považujeme za něco nehezkého. Za něco, čeho se štítíme,“ říká v epizodě natáčené na festivalu Regiony v Hradci Králové. „Je to ale přece také dobrá etapa života,“ dodává s tím, že bychom se měli naučit lépe vyprávět příběhy stáří. V kolika letech člověk přestane být mladý? Proč by pomohlo, kdyby stát přijal širší definici rodiny? A proč se tak úpěnlivě vyhýbáme tématu sexuality a intimity starších lidí? Poslechněte si celou debatu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Turek boural, převrátil nemocniční fabii a dočasně se vzdal funkce vládního zmocněnce pro Green Deal. Opozice ho vyzývá k trvalé rezignaci. Je pro ni důvod? Co na to premiér? A rozklíží Turkova nová kauza vládní koalici? Řekne Jan Tvrdoň, komentátor Deníku N a spoluautor podcastu Vrtěti psem. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pellegrini nechtiac usvedčil Babiša z klamstva. Kandidát na primátora Bratislavy Ráž je síce ryba, ale tvári sa ako nezávislý rak. Sme druhou najviac rozhádanou krajinou v Európe. Putin sa vyhráža, zatiaľ čo mu horia rafinérie.

Česká veřejnost už doufala, že nekonečný politický seriál na téma Češi na summitu NATO skončí. Tak nějak se pociťovalo, že prezident Pavel nebyl tak úplně izolovaný, jak ohlašoval ministr zahraničí Macinka, ani to neskončilo jasným vítězstvím premiéra, jak ohlašovalo okolí Andreje Babiše.Premiér však po návratu neudržel nervy na uzdě a ve svém pravidelném nedělním „príhovoru“ se pokusil udělat z bílé černou. Svůj zbytečný konflikt s prezidentem tak znovu rozfoukal a nepřímo dal najevo, jak mu nepovedené angažmá během summitu leží v žaludku.Výsledkem jeho angažmá bylo trapné podání ruky americkému prezidentovi a fakt, že na setkání špiček zemí NATO musel mluvit až jako poslední a ještě zkrátit svůj projev na dvě minuty. Aby tuhle blamáž překryl, ostře zaútočil na prezidenta republiky, který mu mezitím vyslal několik přátelských podání rukou.Proč ovládly stát tyhle neproduktivní spory?

Po čase znovu s Mojmírem Hamplem, předsedou Národní rozpočtové rady v momentě, kdy sněmovna schválila změny fiskálních pravidel a vláda získává prostor pro vyšší deficity. Proč vláda říká, že chce snižovat dluhy, ale nejdřív si k tomu potřebuje více půjčit? Kam až mohou rozpočet posunout výjimky na obranu, dopravní infrastrukturu nebo Dukovany? Kdo zaplatí vyšší výdaje na obranu i narůstající obsluhu dluhu? A proč se Mojmír Hampl připojil k otevřenému dopisu premiérovi kvůli transformaci ČEZ?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, mezinárodní poradenská společnost RSM a J&T Banka, privátní a investiční banka, která pomáhá úspěšným budovat, chránit a předávat majetek už více než 25 let.

1. Prímerie v Perzskom zálive sa skončilo, cena ropy stúpa 2. Čínske autá sa presadzujú už aj na Slovensku 3. V kauze Istrochem sa proti Babišovým záujmom postavil už aj okresný úrad 4. OpenAI spúšťa svoj najpokročilejší model. Americká vláda predtým skúmala bezpečnostné riziká 5. Tesco zvažuje odchod zo Slovenska

Spolu, ale sami. Babiš s Pavlem přežili summit NATO. Co všechno se na něm stalo? S kým vším mluvili i nemluvili? A co si z jednání špiček Severoatlantické aliance v Turecku odnášejí? Na místě byla Zdeňka Trachtová, zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu v Ankaře. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.