Podcasts about Babi

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Blíží se konec roku a tak se začneme připravovat na silvestrovský večírek. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření nabízí recept na pikantní anglické koláčky.

Jak významné je, že Donald Trump o Vánocích telefonoval premiérovi Andreji Babišovi? Jak aktuálně vypadají česko-americké vztahy? Co čekat od letošních povánočních slev? O které zboží bývá na konci roku největší zájem? A jaký byl rok 2025 ve filmové a televizní tvorbě?

Jak významné je, že Donald Trump o Vánocích telefonoval premiérovi Andreji Babišovi? Jak aktuálně vypadají česko-americké vztahy? Co čekat od letošních povánočních slev? O které zboží bývá na konci roku největší zájem? A jaký byl rok 2025 ve filmové a televizní tvorbě?

Jak významné je, že Donald Trump o Vánocích telefonoval premiérovi Andreji Babišovi? Jak aktuálně vypadají česko-americké vztahy? Co čekat od letošních povánočních slev? O které zboží bývá na konci roku největší zájem? A jaký byl rok 2025 ve filmové a televizní tvorbě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.

Famfrnoch, ranní oblékání mužů a vepřová pečeně se švestkami a jablky, to vše se v dobách našich babiček pojilo se svátkem svatého Štěpána.

V dobách našich babiček se na Boží hod nevařilo, ani nic jiného nedělalo. Vše muselo být připraveno předem, jak připomenou Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Nový vládní kabinet dále vyvolává otázky. Prezident Petr Pavel zřejmě definitivně nejmenuje Filipa Turka (nestr. za Motoristy sobě) do žádného z ministerských křesel, Petr Macinka (Motoristé sobě) zatím budí rozruch kontroverzními kroky na ministerstvu zahraničí i životního prostředí. Jak personální situaci ukočíruje předseda vlády? Má vláda jednotnou vizi? „Babiš se nechová jako premiér, nechce se zapojovat do sporu,“ říká pro Osobnost Plus filozof a publicista Petr Fischer.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: o čom svedčí tunel Višňové? bude nás hanba, ktorú sme si spôsobili pred Európou, stáť veľa peňazí? aký je skutočný cieľ Ruska?

Nový vládní kabinet dále vyvolává otázky. Prezident Petr Pavel zřejmě definitivně nejmenuje Filipa Turka (nestr. za Motoristy sobě) do žádného z ministerských křesel, Petr Macinka (Motoristé sobě) zatím budí rozruch kontroverzními kroky na ministerstvu zahraničí i životního prostředí. Jak personální situaci ukočíruje předseda vlády? Má vláda jednotnou vizi? „Babiš se nechová jako premiér, nechce se zapojovat do sporu,“ říká pro Osobnost Plus filozof a publicista Petr Fischer.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Novinář Abdelhak El Idrissi pro francouzský deník Le Monde pokrývá vyšetřování Andreje Babiše ve Francii. Šéfredaktorka Investigace.cz Pavla Holcová s Abdelhakem spolupracovala na kauze Pandora Papers, která odkryla, jak si Andrej Babiš přes půjčku, kterou poskytl sám sobě, nakoupil nemovitosti ve Francii na Azurovém pobřeží. Začátkem prosince vznikl v jednom pařížském parku rozhovor o tom, zda se blíží rozuzlení a jak Babišův případ dopadne. Natáčela Pavla Holcová. Spolupráce Miroslav Tóth a Petr Gojda.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

„Začíná vytvářet před širokou veřejností dojem, že právě Motoristé jsou nejméně připraveni na vládnutí, protože často volí variantu od extrému k extrému. A jestli někde je potřeba hledat kompromis a vyvažovat, tak je to ministerstvo zahraničních věcí,“ komentuje první kroky šéfa diplomacie Macinky politolog Jan Kubáček. Jak na škrty na ministerstvu zahraničních věcí a dalších resortech hledí premiér Babiš? A proč vzbudily rozruch výroky generála Zůny, ministra obrany za SPD?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Začíná vytvářet před širokou veřejností dojem, že právě Motoristé jsou nejméně připraveni na vládnutí, protože často volí variantu od extrému k extrému. A jestli někde je potřeba hledat kompromis a vyvažovat, tak je to ministerstvo zahraničních věcí,“ komentuje první kroky šéfa diplomacie Macinky politolog Jan Kubáček. Jak na škrty na ministerstvu zahraničních věcí a dalších resortech hledí premiér Babiš? A proč vzbudily rozruch výroky generála Zůny, ministra obrany za SPD?

„Prosím, pokud je to tak, potom panu Zůnovi domluvte, aby neříkal takové věci, protože bych taky mohla dostat infarkt, a to nechci,“ napsala na sociální síť jistá volička SPD předsedovi Okamurovi, poté, co on i jeho zástupce Radim Fiala počali během víkendu vehementně krotit vlnu rozčílených reakcí skalních příznivců hnutí na páteční vystoupení ministra obrany.

Nastoupili Češi cestu do ruské náruče? Babiš a Okamura v odlišných pozicích . V Trumpově Bílém domě je čím dál více prasklin. Jak kroky Babišovy vlády nahrávají Rusku

Před volbami se hojně řešila otázka, zda, v případě, že se dostane k moci sestava vedená hnutím ANO, bude z toho mít radost Putinovo Rusko. Andrej Babiš tvrdil, že je to zlovolný nesmysl, strany bývalé vlády naopak na hrozbě únosu Česka na Východ stavěly volební kampaň.

Nastoupili Češi cestu do ruské náruče? Babiš a Okamura v odlišných pozicích . V Trumpově Bílém domě je čím dál více prasklin. Jak kroky Babišovy vlády nahrávají RuskuVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před volbami se hojně řešila otázka, zda, v případě, že se dostane k moci sestava vedená hnutím ANO, bude z toho mít radost Putinovo Rusko. Andrej Babiš tvrdil, že je to zlovolný nesmysl, strany bývalé vlády naopak na hrozbě únosu Česka na Východ stavěly volební kampaň. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prosím, pokud je to tak, potom panu Zůnovi domluvte, aby neříkal takové věci, protože bych taky mohla dostat infarkt, a to nechci,“ napsala na sociální síť jistá volička SPD předsedovi Okamurovi, poté, co on i jeho zástupce Radim Fiala počali během víkendu vehementně krotit vlnu rozčílených reakcí skalních příznivců hnutí na páteční vystoupení ministra obrany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová česká vláda se ujímá moci v pochmurných časech, kdy bezpečnostní rizika pro Česko narůstají. Putinova genocidní invaze na Ukrajinu dál nabývá na urputnosti. Z Kremlu znovu zaznívají hlasy o obnovení ruského vlivu ve střední Evropě. A tváří tvář gradujícím hrozbám vyvolává znepokojivé otázky nástup kandidáta proruské SPD Jaromíra Zůny do čela ministerstva obrany.

Advent se rychle blíží ke konci, stres v obchodech, novodobý průvodce předvánočního období, vrcholí a v Česku se ujala moci nová vláda – prezident Pavel jmenoval do funkcí členy kabinetu premiéra Babiše.

Vyvaruje se ministr Zůna populistické slepoty Babiše a Okamury? Amerika odplouvá od Evropy, postupně se k ní otáčí zády. Odešel Norman Podhoretz. I jeho doba. České Vánoce okouzlují i ve Francii

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů má za sebou první jednání. Mimo jiné odmítla takzvaný migrační pakt, systém emisních povolenek ETS2 nebo přijala nový stavební zákon. Dá se očekávat, že nastupující garnitura bude držet nohu na plynu i nadále? Jak velkou protiváhou ve vládě budou Babišovi jeho koaliční partneři? „Menší strany možná získaly křesla, ale v prosazování programových priorit je ANO bude schopné převálcovat,“ míní politoložka Petra Vodová.

Novopečený premiér Andrej Babiš odjel do Bruselu, aby se tam zachoval jako chytrá horákyně. „V Evropě máme státy, které podporují Ukrajinu, a státy, které ji nepodporují. Jen Andrej Babiš se tváří, že dělá obojí najednou,“ říká Lucie Stuchlíková. Babiš tvrdí, že za půjčku pro Ukrajinu sice ručit nebude, ale nedá se to srovnávat s postojem Slovenska a Maďarska, které jsou proti jakékoli pomoci. Jinými slovy: chceme pomáhat, ale ať to zaplatí ti ostatní. Babiš zkrátka vsadil na to, co je v Česku tak oblíbené - všechno nějak očůrat. „Je to takové typické švejkování, to dobré chceme pro sebe, to špatné má řešit někdo jiný,“ říká Václav Dolejší.„Všichni západní spojenci to ale samozřejmě vidí tak, jak to je doopravdy. A právem nás dávají do jednoho pytle s Orbánem a Ficem,“ dodává Dolejší.Proč Babiš údajně rozlomil německého kancléře Friedricha Merze? Co se děje na ministerstvech Petra Macinky (Motoristé sobě) a jaký byl jeden z prvních úkolů Andreje Babiše ve Strakově akademii?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

1. Ešte stále iba hrajú na domácich voličov, ale sú už traja 2. Putin káže svetu a Fico porovnáva 3. S koalíciou to vyzerá zle podľa všetkých prieskumov 

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z úterý 16.12.2025, které se natáčelo v Brně

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů má za sebou první jednání. Mimo jiné odmítla takzvaný migrační pakt, systém emisních povolenek ETS2 nebo přijala nový stavební zákon. Dá se očekávat, že nastupující garnitura bude držet nohu na plynu i nadále? Jak velkou protiváhou ve vládě budou Babišovi jeho koaliční partneři? „Menší strany možná získaly křesla, ale v prosazování programových priorit je ANO bude schopné převálcovat,“ míní politoložka Petra Vodová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Andrej Babiš na nic nečeká. V pondělí bylo vidět, že měl spoustu věcí připravených předem. Spěch, s jakým jeho ministři převzali své resorty, napovídá, co bude v příštích dnech následovat. Potvrdil to i větou, že nepotřebuje sto dní hájení.

Jmenováním vlády se Andrej Babiš stal v pondělí stoprocentním premiérem a rázem se ocitl ve víru mezinárodního dění. Kde se cítí výborně a čtyři roky mu to viditelně chybělo. Zato teď si může užívat. Například skoro až euforickou gratulaci od Donalda Trumpa, jak je skvělé že je Babiš znovu šéfem vlády, a že společně dosáhnou velkého úspěchu v obraně, energetice nebo ilegální migraci. Jako se jim to údajně dařilo během prvních a skoro souběžných funkčních období.

Vládní odmítnutí emisních povolenek a migračního paktu je planý populismus. Trump, Babiš a F-35. Babišovy ženy a jeden muž. Hynek Kmoníček. Petr Macinka pomohl oživit studentské klimatické hnutí. Jen u jedné demonstrace to neskončí. Kondice ruského rozpočtu

Jmenování nové české vlády už proběhlo. Petr Macinka ale dočasně stanul v čele dvou ministerstev a dosazení Filipa Turka na post ministra je nejisté. Příznivci nově zvolené vlády si také stěžují na „zdržování“ ze strany prezidenta Petra Pavla. „Zajímavé je, že o tom mluvila spousta politiků, dokonce i někteří poslanci Andreje Babiše. On ale ne,“ upozorňuje politický komentátor Jindřich Šídlo.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se znovu dočkal premiérského křesla. A může začít dělat, co chce. Jenže co to vlastně je?„Babiš byl roky ministrem financí, vedl už dvě vlády. O tom, jaký bude premiér, toho ale víme překvapivě málo. Převládne u něj touha po pomstě a stane se z něj autoritář jako z Obrána a Fica? Nebo zůstane hlavně pragmatik?“ ptá se v podcastu Václav Dolejší.Babiš už v minulosti hodněkrát ukázal, že dokáže úplně otočit. „Do politiky vstupoval když ne jako pravičák, tak středopravičák. Aby později změnil úplně všechno - program, marketing i voliče - a stal se levičákem,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Podobný obrat udělal přerodem z liberála vzývajícího nové technologie a průmysl budoucnosti v konzervativce, jehož program leží hlavně ve zvyšování důchodů. A teď se čeká, jestli a jak moc se odstřihne od západního politika a přiblíží se východu.„Nadějí v tomhle může být Donald Trump, k němuž Babiš vzhlíží. Trump požaduje větší investice do obrany. Jestli se chce Babiš podívat od Bílého domu, nemůže to brát na lehkou váhu,“ říká Stuchlíková.Jistota nemáme ani ohledně rozpočtu. Babiš v minulosti byl spíš jestřábem, který hlídal výdaje, dnes chce rozhazovat všude možně. „Ale nevím, jestli to nakonec bude tak horké, jak se všichni bojí. Pokud by v průzkumech vycházelo, že lidé se bojí vysokých schodků, Babiš klidně zase otočí. A v něčem už se to děje,“ dodává Dolejší.Komu všemu se chce Babiš pomstít? Za kolik jsou na prodej zbytky sociální demokracie a komunistů? A koupí je vůbec někdo? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Česko má novou vládu, která už v okamžiku svého jmenování vyhlížela první zahraničně-politický test: evropský summit. Jeho hlavní téma? Pomoc bránící se Ukrajině třeba prostřednictvím zablokovaných ruských peněz. Krok, za který ale staronový český premiér Andrej Babiš odmítá ručit českými penězi. Zároveň ale rozptyluje obavy, že pod jeho vedením zamíří země na Východ. Kam se Česko pod novým vedením v otázce zahraniční politiky posune?Host: Kateřina Šafaříková - vedoucí komentářové rubriky Seznam Zpráv, novinářka s dlouhodobým zaměřením na Evropskou unii a českou zahraniční politikuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Aktualitātes pasaulē analizē Latvijas Ārpolitikas institūta pētnieks un Latvijas transatlantiskās organizācijas valdes loceklis Sandis Šrāders un atvaļināts vēstnieks, ārlietu eksperts Andris Teikmanis. Par notikušo Austrālijā uzklausām Olgu Nemirovsku, kura jau 30 gadus dzīvo Bondai pludmales tuvumā. Asinsdzīres pludmalē Sidnejas Bondai pludmale ir viena no iecienītākajām Austrālijas atpūtas vietām un arī tūristu apmeklēts objekts. Apkārtējos rajonos dzīvo daudzi Sidnejas ebreju kopienas locekļi, un Bondai pludmale ir vieta, kur ik gadus decembrī astoņas dienas norit Hanukas, tradicionālo ebreju svētku, svinēšana. Šogad svētku sākums iekrita 14. decembra pievakarē, un tobrīd Bondai pludmalē bija pulcējušies apmēram tūkstotis cilvēku. Ar automašīnu, kuru rotāja t.s. Islāma kalifāta karogs, pie pludmales ieradās tēvs un dēls Akrami – piecdesmit gadus vecais Sādžids, ieceļojis no Indijas 1998. gadā, un viņa Austrālijā dzimušais atvase Navīds, 24 gadus vecs. Abi bija bruņoti līdz zobiem – viņiem līdzi bija pavisam seši šaujamieroči, visi Akrama vecākā legāli iegādāti. Automašīnā vēlāk tika atrasti arī vairāki pašdarināti spridzekļi. Izkāpjot no mašīnas, abus pamanīja gados vecāks ebreju pāris – Sofija un Boriss Gurmani. Mēģinot aizturēt bruņotos vīrus, laulātie draugi tika nošauti. Viņi kļuva par pirmajiem 14. decembra terorakta upuriem. Tad, izvietojušies uz viena no gājēju tiltiņiem pie promenādes, tēvs un dēls sāka šaut uz Hanukas svētku dalībniekiem. Pēc brīža Sādžids Akrams devās tuvāk pludmalei, un te viņam ar kailām rokām uzbruka augļu tirgotavas īpašnieks Ahmeds al Ahmeds, starp citu, 2006. gadā Austrālijā ieceļojis islāmticīgs sīrietis. Viņam izdevās atņemt šāvējam ieroci, taču Akrams vecākais atgriezās uz tiltiņa, kur paķēra nākamo šaujamo un līdz ar dēlu turpināja savu asisnsdarbu. Ahmeds al Ahmeds tika sašauts rokā, savukārt Reuvens Morisons, kurš mēģināja kavēt teroristus, metot uz viņiem akmeņus, – nošauts. Līdz brīdim, kad notikuma vietā ieradās policija un neitralizēja šāvējus, tēvu Sādžidu nogalinot uz vietas un dēlu Navīdu smagi ievainojot, abiem izdevās nogalināt pavisam 50 cilvēkus, tai skaitā 10 gadus vecu meitenīti un 87 gadus veco holokaustā izdzīvojušo Ukrainas ebreju Aleksandru Kleitmanu, un vēl 39 ievainot. Nozieguma motīvi ir nepārprotami – antisemītisms un islāma radikālisms, kuru, iespējams, uzkurinājusi pašreizējā Izraēlas un Gazas konflikta rezultātā pieaugusī spriedze Austrālijas ebreju un musulmaņu kopienu starpā. Kā tagad atklājies, 2019. gadā Navīds Akrams nonācis Austrālijas izlūkdienesta uzmanības lokā, taču toreiz secināts, ka viņš nav sabiedrībai bīstams. Sādžids Akrams līdz šim nav radījis nekādas aizdomas nedz varasiestādēm, nedz apkārtējiem līdzpilsoņiem. Gandrīz visu novembri tēvs un dēls pavadījuši Mindanao salā, kas ir Filipīnu musulmaņu kopienas mājvieta un kur ar t.s. Islāma kalifātu saistīti kaujinieki 2017. gadā vairākus mēnešus pretojās valdības karaspēkam. Dancis pa trim Berlīnē Pagājušajā svētdienā un pirmdienā (14. un 15. decembrī) Vācijas galvaspilsētā risinājās kārtējais sarunu raunds, kur galda vienā pusē bija jau ierastie prezidenta Trampa īpašie pārstāvji Stīvs Vitkofs un Džareds Kušners, bet otrā – Ukrainas prezidents Volodimirs Zelenskis, Ukrainas galvenais sarunvedējs Rustems Umerovs un arī Vācijas kanclers Frīdrihs Mercs. Sarunu otrajā kārtā minētajiem pievienojās visai reprezentatīvs Eiropas politisko līderu loks, tā uzskatāmi demonstrējot Eiropas apņēmību arī turpmāk stingri balstīt Ukrainu tās pretstāvē impēriskajam agresoram austrumos. Noslēguma paziņojumu pirmdien Berlīnē parakstīja Vācijas, Dānijas, Francijas, Itālijas, Nīderlandes, Norvēģijas, Polijas, Zviedrijas un Lielbritānijas valdību vadītāji, kā arī Eiropas Komisijas prezidente un Eiropadomes prezidents. Dokuments ir atvērts arī citu valstu apstiprināšanai. Publiskotā informācija liecina, ka Berlīnē panākts vienots redzējums starp amerikāņiem un eiropiešiem par drošības garantiju modeli Ukrainai. Tas paredz, ka miera laikā Ukrainas bruņoto spēku lielums ir 800 000 militārpersonu, un Eiropa turpina sniegt Kijivai visa veida militāro, drošības, kā arī diplomātisko atbalstu. Pie tam paredzēts, ka starptautiski militārie spēki, kuru kodolu veidotu t.s. „Gribas koalīcijas” valstis, kā drošības garants tiktu izvietoti Ukrainas teritorijā. Savienoto Valstu primārā funkcija būtu uguns pārtraukšanas kontrole un, kā tas definēts, „miera atjaunošana” karadarbības atsākšanās gadījumā. Gluži lieki piebilst, ka šāds modelis diezin vai gūs atsaucību Maskavā, kas līdz šim kategoriski iebildusi pret jebkādu NATO valstu militāro klātbūtni Ukrainā. Un, protams, joprojām neizkustināts ir agresorvalsts sarunu procesā ieripinātais klupšanas akmens – prasība bez cīņas atdot tai daļu Ukrainas teritorijas. Pirmdienas Eiropas līderu paziņojumā pausts, ka vienīgais subjekts, kas var lemt Ukrainas teritorijas likteni, ir Ukrainas tauta brīdī, kad ir iedarbinātas reālas drošības garantijas, kā arī, ka starptautiski atzītas robežas nav maināmas ar spēku. Ne mazāk komplicēts ir jautājums par turpmāko finanšu atbalstu Ukrainai. Berlīne stingri aizstāv ideju, ka Kijivai piešķirams vairāk nekā 200 miljardu eiro aizdevums, izmantojot garantijai Eiropā iesaldētos Krievijas Centrālās bankas līdzekļus. Uz tiem, kā zināms, metis acis arī Donalds Tramps, vēloties vismaz daļu no tiem ieguldīt īpašā Ukrainas atjaunošanas fondā, kura darbībā izšķiroša loma būtu Vašingtonai. Kanclers Mercs jau kritiski izteicies par šādu iespēju, bet Baltais nams, kā izdevumam „Politico” paudis kāds vārdā nenosaukts augsta ranga Eiropas amatvīrs, liekot lietā pamatīgu spiedienu uz vairākām Eiropas valdībām. Līdz ar Beļģiju, kura kā iesaldēto līdzekļu galvenā glabātāja līdz šim iebildusi vispamanāmāk, kā arī Kremļa ierastajiem „sapratējiem” Ungāriju un Slovākiju, iebildes šobrīd paudušas arī Itālija, Bulgārija un Malta. Savukārt jaunais Čehijas premjerministrs Babišs paziņojis, ka viņa valsts neuzņemsies nekādas saistības šai sakarā. Izšķirošā Eiropadomes sēda Briselē paredzēta rīt, 18. decembrī. Pretmetu cīņas iznākums Čīlē Svētdien, 14. decembrī, notikušo Čīles prezidenta vēlēšanu otro kārtu var nodēvēt par pretmetu cīņu. Vēlētājiem tika piedāvāta izvēle starp ultrakonservatīvu katoli un neoliberālas ekonomikas piekritēju Hozē Antonio Kastu un Čīles Komunistiskās partijas pārstāvi Žanetu Haru. Tūdaļ gan jāsaka, ka Žaneta Hara pārstāv plašu kreisi centrisku koalīciju „Vienotība Čīlei”, kurā bez komunistiem ietilpst vesela virkne citu politisko spēku, sākot ar kreisi centriskajiem sociālistiem un liberāļiem, beidzot ar izteikti centriskajiem kristīgajiem demokrātiem. Arī viņas platformā nebija nekā radikāli kreisa, orientējoties uz sociālo garantiju, valsts veselības apdrošināšanas sistēmas un nodarbinātības veicināšanas attīstību. Tomēr, kā izrādījās, vairākumam čīliešu uzrunājoša bija labējā kandidāta Kasta programma ar akcentu uz nelegālās imigrācijas un noziedzības apkarošanu. „Čīlei vajag kārtību!” bija viens no jaunievēlētā valsts galvas pamatlozungiem. Jaunajā Čīles līderī nav grūti saskatīt vēl vienu „mazo Trampu”, līdz pat tādām detaļām kā aizsargbarjeras būvniecība pie ziemeļu robežām. Vēl viens Žanetas Haras zaudējuma iemesls ir tas, ka viņa asociējas ar iepriekšējo – diezgan nepopulāro prezidenta Gabriela Boriča kreiso valdību, kurā viņa ieņēma darba ministres posteni. Lai arī Boriča sociālā programma tika daļēji īstenota, viņa politiskās ambīcijas cieta vairākas nozīmīgas neveiksmes, vēlētājiem referendumā neatbalstot jauno konstitūcijas projektu un valdībai nespējot politiski atrisināt konfliktu ar iedzimto mapuču cilšu kopienām valsts dienvidos, galu galā ķeroties pie militāra spēka. Jaunievēlētais prezidents Kasts, savukārt, ir pazīstams kā liels pagājušajā gadsimtā valdījušā Čīles militārā diktatora Augusto Pinočeta piekritējs; kura valdībā Kasta vecākais brālis bija ministrs. Jaunais valsts galva gan nosodījis Pinočeta laikā notikušos cilvēktiesību pārkāpumus, taču slavējis tā laika ekonomisko politiku. Var piebilst, ka monolīta atbalsta likumdevējā Hozē Antonio Kasta valdībai gan nebūs, jo parlamenta apakšpalātā viņa labējo frakcijai „Pārmaiņas Čīlei” ir tikai otra lielākā frakcija aiz pieminētā kreiso bloka, un nāksies meklēt citu spēku – mērenāk centriskā bloka „Dižā un vienotā Čīle” un populistiskās Tautas partijas atbalstu. Vēl izteiktāks spēku līdzsvars starp labējiem un kreisajiem ir parlamenta augšpalātā Senātā. Sagatavoja Eduards Liniņš.      

Spěch provázející uvedení nových ministrů do jejich úřadů v sobě měl i jistou symboliku. Minulá premiérská čtyřletka Andreje Babiše byla vážně poznamenaná covidovou pandemií. Spousta lákavých plánů musela kvůli ní stranou a ekonomika dostala ránu, z níž se vzpamatovává dodnes. Však taky další volby Babiš prohrál a k moci se jako první český předseda vlády vrací po opoziční přestávce.

Babiš se do Strakovy akademie vrací netrpělivější a s kontroverzními partnery. Z Mazyru do Mosadu. Destrukce víry v čísla čili dá se ještě věřit ekonomům? Uspořádat teď na Ukrajině prezidentské volby vypadá jako jakési Trumpem plánované šílenství. O Vánocích jsou nebezpeční

Vláda premiéra Babiše přijala nový stavební zákon, který mimo jiné zavádí centrální stavební správu. Čeho zamýšlí se stavebními úřady a jak se dotýká územního plánování? Jak na návrh zareagují města a obce? „Kdo bude posuzovat nepodstatné změny, jestli opravdu jsou nepodstatné, když se k tomu nebudou vyjadřovat dotčené orgány? To jsou velké otazníky, na to, jak krátká doba na přeměnu je,“ namítá bývalá předsedkyně Sdružení místních samospráv, poslankyně STAN Eliška Olšáková.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má novou vládu hnutí ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem. Odstupující premiér Petr Fiala (ODS) jí adresoval svoji zprávu o stavu země. Podle 80stránkového dokumentu předává nové vládě Česko ve výborné kondici. Jak relevantní je to dokument podle zástupců současné koalice? Jaké jsou její domácí i zahraničněpolitické priority? A bude Babišův kabinet skutečně vládou pro všechny občany, jak slibuje nový premiér? Poslechněte si Kulatý stůl Karolíny Koubové.

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček.

Prezident v pondělí jmenoval novou vládu. Jak velký problém je hodnotová nejednotnost koalice? A jak velké riziko je, že SPD bude vládu tlačit k radikálnějším krokům, než na jaké má ANO odvahu? „Jejich pozice není nějak silná. Já si myslím, že už na nominacích je zjevné, že si to v tomhle Babiš šéfuje,“ říká v pořadu Osobnost Plus politolog a novinář Vratislav Dostál z Aktuálně.cz.

„Vadí mi, když je politika v současné době jen zdání, a když se podíváte pod vodu, vidíte, že tam je několik oligarchických skupin, které si to rozdávají,“ říká člen stávající SOCDEM, bývalý premiér za ČSSD Vladimír Špidla. Co očekává od počínaje dneškem nové vlády? Dává složení nového kabinetu šanci sociální demokracii, aby se k ní vrátili bývalí voliči? A kam bude SOCDEM směřovat po volbě nového vedení?

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Nová vláda, noví ministři. Kdo jsou Okamurovi muži? Šebestyán, Zůna a Bednárik. Kdo je do Babišova kabinetu vybral, odkud přicházejí a co všechno mají v plánu? Téma pro politické reportéry Radiožurnálu – Evu Soukeníkovou a Vojtěcha Tomáška. Ptá se Matěj Skalický.

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. VÁŽÍME SI VAŠÍ PODPORY! Prezident Petr Pavel má za sebou svůj první velký vnitropolitický zápas. Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ve Studiu N tvrdí, že v souboji o to, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů, obstál. „Myslím, že je to nejvíc, co kdy kdo Andreje Babiše přitlačil ke zdi. Vidím to i v jeho řeči těla – jak se před ním hrbí, nedívá se mu do očí, kouká dolů. Instituce prezidenta je jediná, ke které má Babiš úctu, protože se jednou vidí na Hradě. Proto není tak zahořklý,“ říká v podcastu. Co bude s Filipem Turkem, až ho přestanou bolet záda? Proč se v hnutí ANO rozpoutaly závody v servilitě? Jaké budou první kroky nové vlády? A jak Babiše znovu přijme Evropa? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion