Podcasts about finan

Tako kot v celotnem razvitem svetu tudi v Sloveniji rodnost pada. Demografska politika ni konsistentna, finančne spodbude za višjo rodnost so neučinkovite, odločevalci ne upoštevajo širših družbenih vidikov in intimnih odločitev. Analiziramo podatke po državi, obiskali smo tudi občino Gorenja vas Poljane, kjer imajo eno izmed najvišjih rodnosti v Sloveniji. Kako lahko zagotovimo bolj vzdržno demografsko politiko, kako bo s priseljevanjem in kakšne alternativne možnosti še imamo? Demografija, 1.del: Finančne spodbude niso dovolj za višjo rodnost

O programa do Governo, a guerra Israel-Irão, e a ameaça extremista e violenta neonazi em Portugal, em debate no Eixo do Mal em podcast, com Daniel Oliveira, Luís Pedro Nunes, Pedro Marques Lopes e Clara Ferreira Alves. Portugal tem um plano. O problema é o resto do mundo. Nesta emissão de 19 de junho, o Eixo do Mal começa pelo Programa do Governo, aprovado esta semana no Parlamento. O documento traz novidades nas áreas das Finanças, Imigração, Lei Laboral, Lei de Bases da Saúde e Defesa. Medidas que ganham ainda mais relevância num contexto internacional instável, marcado pela guerra entre Israel e o Irão e, a nível interno, pela crescente ameaça de movimentos extremistas.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V Americe jde firmu založit na pár kliků. V EU tomu brání odlišná pravidla i jazyková džungle. Evropská komise teď vymýšlí virtuální domov pro firmy, kde by se všem žilo stejně. Pomůže i investorům, říká ekonomka.Podnikat v Americe je snazší. V Evropě se mluví každých pár set kilometrů jiným jazykem. V každé zemi platí jiné právo, jiné daně. Co trh, to jiná mentalita. Evropská komise chce teď tenhle „evropský Babylon“ sjednotit.Na národní pravidla nesáhne, ale pro zájemce založí nový, virtuální právní rámec, kde budou platit jedna pravidla pro všechny. Zatím vyfasoval ošklivé úřednické jméno, 28. režim. Jana Matesová mu přezdívá „Evropský Delaware“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Stopnja rodnosti se je v razvitih državah v zadnjih šestdesetih letih prepolovila – tudi v Sloveniji. Ob podaljševanju življenjske dobe bodo gospodarsko razvite države kmalu trčile ob demografski zid. Starajoče se družbe bodo zaradi nizke rodnosti izgubljale gospodarsko dinamiko, odpornost in dolgoročno tudi vojaško moč. Zagotavljanje denarja za pokojnine in dolgotrajno oskrbo bo postajalo vse težje. Vlade, regije in celo posamezne občine skušajo z različnimi, predvsem finančnimi spodbudami, vplivati na višjo rodnost, a so ukrepi večinoma neuspešni. Analiziramo demografske politike in trende v različnih državah, pod drobnogled postavljamo ekonomske, družbene, socialno-psihološke in individualne razloge, zaradi katerih naravno obnavljanje prebivalstva ni več samoumevno. Kakšne so alternative?Sogovorniki: Martina Žnidaršič, Statistični urad RS Diego Ramiro Farinas, Inštitut za demografijo v Madridu Marin Strmota, demograf in nekdanji državni sekretar v hrvaški vladi Janez Malačič, profesor demografije Shuihui Zhang, profesor sociologije v Šanghaju

Zajacova reforma, ktorá umožnila vytváranie ziskov zo zdravotného poistenia bola chybou. Poisťovne nenaplnili očakávania a štát nemá zmysluplné regulačné mechanizmy. Stali sme sa exotmi, tvrdí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho treba zanalyzovať čo by prinieslo vyvlastnenie súkromných poisťovní. Stámiliónové zisky poisťovní? Veď to sú šialené peniaze, hovorí.Zdravotníctvo - respektíve čoraz viditeľnejší kolaps jeho kvality i dostupnosti, a to pri neustále sa zvyšujúcej sa cene, za ktorú si ho financujeme. To je jedna z najpálčivejších tém, ktoré nás už chronicky trápia. Hoci do sektoru zdravotníctva lejeme čoraz viac miliárd, zvyšujúcu sa kvalitu pacient nepocíti, tvrdí po niekoľkých hlbkových kontrolách šéf Najvyššieho kontrolného úradu. Podľa Ľubomíra Andrassyho je totiž problém zakopaný v zle nastavených základoch toho, ako naše zdravotníctvo ne-funguje. Štát na verejný záujem rezignoval, pacient ho nezaujíma, ministerstvo ovládli lobisti a celé je to poháňané snahou o zisky pre súkromné finančné skupiny, tvrdí. Naopak, ľudia Penty zasa hovoria o prílišnej regulácií štátu, legitimite mnoho miliónových ziskov a hlasne sa dožadujú čo najväčšej privatizácie zvyškov štátneho - a podľa nich, neefektívneho zdravotníctva.Záujem skupín Penta, Agel - ale aj ďalších, na tvorbe verejnej politiky v oblasti zdravotníctva je naozaj enormný. Nepríjemné je to, že častokrát sa ten ich lobizmus deje netransparentne, tak ako to popisuje šéf NKÚ, hovorí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho zdravotníctvo poháňané neobmedzenými ziskami sa stane drahé a sociálne nedostupné. Takto nám odtiekli stovky miliónov, tvrdí Krajčí. Treba sa však pozrieť aj na efektivitu štátneho sektora a utesniť v nej diery. Nech súkromné poisťovne súťažia v pripoistení, dodáva.Nastal čas na skutočne zásadné zmeny systému, ktorý má v rukách naše zdravie i holé životy? Je legitímne profitovať zo zdravotných odvodov alebo sa treba vrátiť pred časy Rudolfa Zajaca? Ako skrotiť lobistov predátorského kapitálu, ale aj neefektivitu štátneho spolitizovaného systému a dá a má sa zdravie na Slovensku kupovať? Kto teda v skutočnosti vládne nášmu zdravotníctvu a ako to celé vrátiť k záujmom pacientov? Ráno Nahlas s exministrom zdravotníctva Marekom Krajčím. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Zajacova reforma, ktorá umožnila vytváranie ziskov zo zdravotného poistenia bola chybou. Poisťovne nenaplnili očakávania a štát nemá zmysluplné regulačné mechanizmy. Stali sme sa exotmi, tvrdí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho treba zanalyzovať čo by prinieslo vyvlastnenie súkromných poisťovní. Stámiliónové zisky poisťovní? Veď to sú šialené peniaze, hovorí.Zdravotníctvo - respektíve čoraz viditeľnejší kolaps jeho kvality i dostupnosti, a to pri neustále sa zvyšujúcej sa cene, za ktorú si ho financujeme. To je jedna z najpálčivejších tém, ktoré nás už chronicky trápia. Hoci do sektoru zdravotníctva lejeme čoraz viac miliárd, zvyšujúcu sa kvalitu pacient nepocíti, tvrdí po niekoľkých hlbkových kontrolách šéf Najvyššieho kontrolného úradu. Podľa Ľubomíra Andrassyho je totiž problém zakopaný v zle nastavených základoch toho, ako naše zdravotníctvo ne-funguje. Štát na verejný záujem rezignoval, pacient ho nezaujíma, ministerstvo ovládli lobisti a celé je to poháňané snahou o zisky pre súkromné finančné skupiny, tvrdí. Naopak, ľudia Penty zasa hovoria o prílišnej regulácií štátu, legitimite mnoho miliónových ziskov a hlasne sa dožadujú čo najväčšej privatizácie zvyškov štátneho - a podľa nich, neefektívneho zdravotníctva.Záujem skupín Penta, Agel - ale aj ďalších, na tvorbe verejnej politiky v oblasti zdravotníctva je naozaj enormný. Nepríjemné je to, že častokrát sa ten ich lobizmus deje netransparentne, tak ako to popisuje šéf NKÚ, hovorí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho zdravotníctvo poháňané neobmedzenými ziskami sa stane drahé a sociálne nedostupné. Takto nám odtiekli stovky miliónov, tvrdí Krajčí. Treba sa však pozrieť aj na efektivitu štátneho sektora a utesniť v nej diery. Nech súkromné poisťovne súťažia v pripoistení, dodáva.Nastal čas na skutočne zásadné zmeny systému, ktorý má v rukách naše zdravie i holé životy? Je legitímne profitovať zo zdravotných odvodov alebo sa treba vrátiť pred časy Rudolfa Zajaca? Ako skrotiť lobistov predátorského kapitálu, ale aj neefektivitu štátneho spolitizovaného systému a dá a má sa zdravie na Slovensku kupovať? Kto teda v skutočnosti vládne nášmu zdravotníctvu a ako to celé vrátiť k záujmom pacientov? Ráno Nahlas s exministrom zdravotníctva Marekom Krajčím. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pedro Fontes Falcão é o convidado de Conversas com CEO.O co-diretor do Executive MBA do ISCTE Executive Education refere que muita coisa mudou desde que os casos do BES e da PT expuseram problemas na governação, como, por exemplo, a existência de mais administradores não executivos e independentes, o que ajuda no escrutínio das decisões. No seu entender, ainda falta uma cultura de desafio, principalmente dos não executivos aos executivos, de questionar as decisões sem receio.Pedro Fontes Falcão relembra a difícil experiência como administrador não executivo da CGD, quando o então ministro das Finanças, Mário Centeno, quis substituir a administração. E fala do que mudou na governação das empresas desde a crise financeira, alertando que “não há proteção contra pessoas claramente desonestas e malformadas”.

Bom dia! ☕️As roupas com tecido tecnológico da Insider estão aqui.Saiba mais sobre trabalhar, investir ou viver nos EUA com a D4U aqui.No episódio de hoje:

Valsts un pašvaldību kapitālsabiedrību akciju pārdošana ne tikai atdzīvinātu vietējo akciju tirgu, bet arī paplašinātu iespējas pensiju naudu ieguldīt tepat Latvijā. Vai politiķi ir gatavi izšķirties par šobrīd neprivatizējamo uzņēmu daļu pārdošanu? Krustpunktā analizē Saeimas tautsaimniecības komisijas priekšsēdētājs Kaspars Briškens ("Progresīvie"), Finanšu ministrijas parlamentārais sekretārs Jānis Upenieks ("Jaunā vienotība"), Saeimas frakcijas Nacionālās apvienības priekšsēdētāja vietniece Ilze Indriksone un Saeimas Apvienotā saraksta frakcijas priekšsēdētājs Edgars Tavars.  

O 25 de Abril iniciou o processo de democratização da gestão orçamental em Portugal. Nestas cinco décadas, o Estado expandiu-se e integrou mais serviços e responsabilidades, com destaque para educação, saúde e apoios sociais. Nos últimos anos alcançou finalmente uma posição de equilíbrio entre receitas e despesas. Saiba mais sobre a evolução das finanças públicas portuguesas no novo episódio de “Contando a Liberdade”, uma série de podcasts sobre a transformação económica do país desde a Revolução de 74, enquadrada na comemoração dos 50 anos do 25 de Abril.

Cuidando das Finanças em Dias de Instabiliddes | Pr. Clayton Lista by Igreja Batista Memorial do Jardim Catarina

Guardrails nas Finanças - Tiago Mattes by Igreja Red

Quer saber como é feita a previsão de crescimento ou não da arrecadação de impostos do Estado de São Paulo? Então fique ligado neste 17º episódio do Sefaz Conecta com a auditora fiscal Raquel Kaori Ishi da assessoria de Economia e Finanças Públicas, do Gabinete do Secretário da Fazenda e Planejamento (Sefaz-SP). “A gente trabalha com muitos dados, dados e mais dados. Estudamos dados fiscais, de nota fiscal, de arrecadação, e tudo que envolve a atividade econômica para poder traçar um diagnóstico da situação do Estado", explica. Além disso, a equipe fica antenada à inflação, crescimento da economia do país, dólar, consumo de energia, entre outros fatores macroeconômicos, sem esquecer de olhar as leis orçamentárias.Raquel Ishi entrou na Sefaz-SP como analista em Planejamento, Orçamento e Finanças Públicas (APOFP) em 2010, quando exerceu sua função no antigo Departamento de Controle e Avaliação (DCA), fazendo auditoria interna na área de educação e em programas do Plano Plurianual (PPA). Em 2013, passou no concurso para auditores fiscais e já foi para a então Assessoria de Política Tributária (APT). Ela comenta ainda como funciona o convênio da Sefaz-SP com London School of Economics, uma das principais universidades do mundo em ciências sociais, economia e política. Os ingleses estudam a eficiência das compras públicas por meio dos dados de compras públicas e de notas fiscais emitidas em todo o Estado.Antes de ser auditora fiscal, a convidada fala de sua vida profissional como engenheira politécnica atuando durante 12 anos numa empresa japonesa de tecnologia, onde desenvolvia equipamentos de telecomunicações, trabalhando inclusive, na sede da empresa no Japão, desenvolvendo equipamentos para infraestrutura de tecnologia celular.Em casa, Raquel e o marido se divertem com duas impressoras 3D com projetos de impressão. “A fabricante da impressora promove concursos de design e já participamos de alguns concursos, ganhando vários acessórios para impressora. Inclusive, em um concurso tiramos primeiro lugar em um projeto e ganhamos outra impressora", comemora. Esses trabalhos podem ser conferidos na página do casal.Para encerrar o bate-papo, a auditora escolheu a música “I will survive", da Gloria Gaynor. “Ela fala sobre o empoderamento. No caso, é sobre uma relação afetiva, mas pode ser levada a outros ambientes de vida", opina.Pronto, agora você não tem mais desculpas por não saber como é feita a previsão de arrecadação do ICMS e outros impostos pelo Governo de São Paulo. Conecte-se com a gente!

Bruno Campos (Baiano), fundador da Klever | O futuro das finanças descentralizadas com propósito e inovaçãoNeste episódio do EmpreendaCast, Gustavo Passi recebe Bruno Campos, conhecido como Baiano, fundador da Klever, para um papo direto e transformador sobre o futuro das finanças descentralizadas (DeFi), blockchain e inclusão financeira através da tecnologia.Com uma história marcada pela superação e empreendedorismo raiz, Bruno compartilha os bastidores da criação da Klever, os desafios de construir uma plataforma global de criptoativos e como sua jornada no subúrbio do Rio moldou sua visão sobre tecnologia como ferramenta de impacto social.Tópicos abordados neste episódio:Como nasceu a Klever e sua missão globalA jornada do Baiano da favela ao Vale do Silício criptoA diferença entre hype e aplicação real da Web3Educação, segurança digital e autonomia financeiraO papel da blockchain para inclusão em países emergentesO desafio de construir um time tech multicultural e descentralizadoA importância da cultura de propósito nos negóciosComo ser pai, fundador e líder em um mercado em constante evoluçãoAtualização sobre Bruno Campos (2025):Bruno é um dos principais nomes do ecossistema de blockchain no Brasil. Com a Klever, impacta mais de 3 milhões de usuários em mais de 150 países, levando soluções seguras, intuitivas e acessíveis para quem deseja autonomia financeira real — especialmente em economias instáveis ou fora do sistema bancário tradicional.Conecte-se com Bruno e a Klever:Instagram: @klever.ioLinkedIn de Bruno Campos: https://www.linkedin.com/in/brunoklever---Esse episódio é pra quem acredita que a tecnologia pode ser inclusiva, acessível e transformadora. Uma aula de visão, coragem e propósito no mundo cripto.Redes sociais e links essenciais:Instagram oficial do EmpreendaCast: @empreendacastSite oficial do EmpreendaCast: www.empreendacast.com.brInstagram do host Gustavo Passi: @gustavopassiProdução: Voz e Conteúdo – www.vozeconteudo.com.brHashtags para SEO e alcance:#Klever #BrunoCampos #EmpreendedorismoDigital #Web3 #DeFi #BlockchainBrasil #Criptoeconomia #Fintechs #EmpreendaCast #GustavoPassi #TecnologiaComPropósito #InclusãoFinanceira

Uma audiência pública no Congresso com o ministro da Fazenda, Fernando Haddad, foi encerrada antes do previsto nesta quarta-feira em razão de um tumulto. A sessão foi organizada pelas comissões de Finanças e Tributação e de Fiscalização Financeira e Controle da Câmara dos Deputados.A ideia era que Haddad falasse de temas como os impactos da isenção de Imposto de Renda para quem ganha até 5 mil reais mensais. No entanto, houve bate-boca entre o ministro e deputados da oposição.Felipe Moura Brasil, Duda Teixeira e Dennys Xavier comentam:Papo Antagonista é o programa que explica e debate os principais acontecimentos do   dia com análises críticas e aprofundadas sobre a política brasileira e seus bastidores.     Apresentado por Felipe Moura Brasil, o programa traz contexto e opinião sobre os temas mais quentes da atualidade.     Com foco em jornalismo, eleições e debate, é um espaço essencial para quem busca informação de qualidade.     Ao vivo de segunda a sexta-feira às 18h.    Apoie o jornalismo Vigilante: 10% de desconto para audiência do Papo Antagonista  https://bit.ly/papoantagonista  Siga O Antagonista no X:  https://x.com/o_antagonista   Acompanhe O Antagonista no canal do WhatsApp. Boletins diários, conteúdos exclusivos em vídeo e muito mais.  https://whatsapp.com/channel/0029Va2SurQHLHQbI5yJN344  Leia mais em www.oantagonista.com.br | www.crusoe.com.br 

Zatímco oficiální ekonomické ukazatele jako HDP nebo inflace reagují na vývoj s určitým zpožděním, existuje celá řada neoficiálních, často až bizarních indikátorů, které se snaží předpovědět blížící se hospodářské problémy s větším předstihem. Některé z nich – jako prodeje mražené pizzy, rtěnek nebo spodního prádla – si už vysloužily své místo v populárním ekonomickém folklóru.Jak ale říká ekonom Dominik Stroukal, má to své opodstatnění: „Ve chvíli, kdy chudneš, tak začneš kupovat věci, kterým říkáme podřadné statky. Mražená pizza je typicky podřadný statek – čím jsi chudší, kupuješ si ho víc,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Zkušenosti z minulosti, například z velké finanční krize nebo pandemie, naznačují, že rostoucí prodej levného jídla či kosmetiky koreluje s poklesem ekonomické aktivity. „Viděli jsme to v roce 2009, ale to už jsme věděli, že jsme v krizi. Takže kdyby ten ukazatel přišel dřív, třeba v roce 2007, bylo by to mnohem zajímavější,“ říká ekonom Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Dalším z populárních ukazatelů je tzv. „lipstick index“ – hypotéza, podle které se v době nejistoty zvyšuje prodej rtěnek. Stroukal vysvětluje: „Když je na trhu práce těsno, ženy více investují do svého vzhledu.“ Rtěnka je levnější než nový outfit, ale pořád výrazná změna. Takže dává smysl, že její prodej v předkrizových dobách roste.I muži mění své nákupní chování, když se blíží recese. Slavný „index spodního prádla“, jehož autorství je přisuzovánu Alanu Greenspanovi, někdejšímu šéfovi americké centrální banky, tvrdí, že muži v krizi omezí nákupy nových trenýrek. „Je to věc, kterou nikdo nevidí, takže na ní můžeš šetřit, aniž by sis zhoršil šance třeba u pohovoru,“ uvažuje Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Uma audiência pública com o ministro da Fazenda, Fernando Haddad organizada pelas comissões de Finanças e Tributação e de Fiscalização Financeira e Controle da Câmara dos Deputados foi encerrada antes do previsto, nesta quarta-feira, 11, após tumulto provocado por parlamentares da oposição.Leia mais: https://oantagonista.com.br/brasil/audiencia-com-haddad-em-comissao-da-camara-e-encerrada-apos-tumulto/O evento, na Casa, foi organizado para que Haddad falasse sobre diferentes temas, como os impactos da isenção de Imposto de Renda para quem ganha até 5 mil reais mensais.Em O Antagonista, você encontra um jornalismo de investigação, com análises precisas e opiniões sem concessões.   Acompanhamos de perto os bastidores da política, da economia e as principais notícias   do Brasil e do Mundo.      Aqui, você confere na íntegra nossos programas: Papo Antagonista, com Felipe Moura Brasil; Meio Dia em Brasília, com José Inácio Pilar e Wilson Lima; Narrativas, com Madeleine Lacsko; e o Podcast OA!, com convidados influentes em diversas áreas.      Se você busca informação com credibilidade, inscreva-se agora para não perder   nenhuma atualização!    "Nunca foi tão fácil se manter bem informado! Conheça nossos planos de assinatura”    https://bit.ly/planos-oa   Siga O Antagonista no X:    https://x.com/o_antagonista     Acompanhe O Antagonista no canal do WhatsApp.  Boletins diários, conteúdos exclusivos em vídeo e muito mais.    https://whatsapp.com/channel/0029Va2SurQHLHQbI5yJN344    Leia mais em www.oantagonista.com.br | www.crusoe.com.br 

Pēc tam, kad Rēzeknē vēlētāju uzticību guva tie paši spēki, kas pilsētu noveduši līdz bēdīgam finanšu stāvoklim, sabiedrībā atkal sāk runāt par to, kādēļ bagātajām pašvaldībām jādalās ar naudu, kuru pēc tam kāds var iztērēt bezatbildīgi. Vai jāmaina pašvaldību finanšu izlīdzināšanas sistēma? Krustpunktā diskutē Saeimas Budžeta un finanšu (nodokļu) komisijas deputāti Raimonds Čudars (Jaunā Vienotība), Harijs Rokpelnis (Zaļo un zemnieku savienība), Māris Kučinskis (Apvienotais saraksts), Kristaps Krištopans (Latvija pirmajā vietā) un Saeimas Ilgtspējīgas attīstības komisijas priekšsēdētājs Uģis Mitrevics (Nacionālā apvienība). Lielās Latgales pilsētas tikko notikušajās pašvaldību vēlēšanās ir pievērsušas sev lielāku uzmanību nekā parasti. Arī Latvijas Radio tikko skanēja reportāža no Daugavpils un Rēzeknes. Bet stāsts nav tikai par pārliecinošo atbalstu valdošajām partijām. Īpaši Rēzekne ir bijusi uzmanības fokusā arī naudas tērēšanas dēļ, tā nonāca maksātnespējas priekšā. Arī Krustpunktā esam daudz stāstījuši par naudas izsaimniekošanu. Visa valsts glāba pilsētu. Protams, glābējiem gribas, lai izglābtie to novērtē, bet rēzeknieši pārliecinoši ir ievēlējuši pilsētas vadībā iepriekšējos izsaimniekotājus, un viņi arī turpinās rīkoties ar naudu, kuru mēs turpināsim viņiem maksāt. Un runa nav tikai par kredītiem vai aizdevumiem, jo ik gadus Rēzekne saņem arī no pašvaldību izlīdzināšanas fonda. Piemēram, tieši tāpēc arī varēja nodrošināt pilsētā bezmaksas transportu, ko naudas devēji nekad paši nav varējuši atļauties, un visādi citādi tērēt naudu, ko nopelna citi.  "Ja rēzeknieši grib sev šādus saimniekus, tā ir viņu izvēle, bet ne par manu naudu!" Tā daudzi šajās dienās ir rakstījuši sociālajos medijos, un tas tiešām rada jautājumus. Pašvaldību izlīdzināšanas fonds - laba lieta, bet vai kaut kas sistēmā nav aizgājis ačgārni?

Pēc tam, kad Rēzeknē vēlētāju uzticību guva tie paši spēki, kas pilsētu noveduši līdz bēdīgam finanšu stāvoklim, sabiedrībā atkal sāk runāt par to, kādēļ bagātajām pašvaldībām jādalās ar naudu, kuru pēc tam kāds var iztērēt bezatbildīgi. Vai jāmaina pašvaldību finanšu izlīdzināšanas sistēma? Krustpunktā diskutē Saeimas Budžeta un finanšu (nodokļu) komisijas deputāti Raimonds Čudars (Jaunā Vienotība), Harijs Rokpelnis (Zaļo un zemnieku savienība), Māris Kučinskis (Apvienotais saraksts), Kristaps Krištopans (Latvija pirmajā vietā) un Saeimas Ilgtspējīgas attīstības komisijas priekšsēdētājs Uģis Mitrevics (Nacionālā apvienība). Lielās Latgales pilsētas tikko notikušajās pašvaldību vēlēšanās ir pievērsušas sev lielāku uzmanību nekā parasti. Arī Latvijas Radio tikko skanēja reportāža no Daugavpils un Rēzeknes. Bet stāsts nav tikai par pārliecinošo atbalstu valdošajām partijām. Īpaši Rēzekne ir bijusi uzmanības fokusā arī naudas tērēšanas dēļ, tā nonāca maksātnespējas priekšā. Arī Krustpunktā esam daudz stāstījuši par naudas izsaimniekošanu. Visa valsts glāba pilsētu. Protams, glābējiem gribas, lai izglābtie to novērtē, bet rēzeknieši pārliecinoši ir ievēlējuši pilsētas vadībā iepriekšējos izsaimniekotājus, un viņi arī turpinās rīkoties ar naudu, kuru mēs turpināsim viņiem maksāt. Un runa nav tikai par kredītiem vai aizdevumiem, jo ik gadus Rēzekne saņem arī no pašvaldību izlīdzināšanas fonda. Piemēram, tieši tāpēc arī varēja nodrošināt pilsētā bezmaksas transportu, ko naudas devēji nekad paši nav varējuši atļauties, un visādi citādi tērēt naudu, ko nopelna citi.  "Ja rēzeknieši grib sev šādus saimniekus, tā ir viņu izvēle, bet ne par manu naudu!" Tā daudzi šajās dienās ir rakstījuši sociālajos medijos, un tas tiešām rada jautājumus. Pašvaldību izlīdzināšanas fonds - laba lieta, bet vai kaut kas sistēmā nav aizgājis ačgārni?

A 3ª Conferência das Nações Unidas sobre os Oceanos em Nice, na França, esta semana, e o Fórum de Economia e Finanças Azuis, ocorrido no domingo, em Mônaco, dão um impulso inédito à economia azul, as diversas atividades realizadas no oceano de forma sustentável. Elas englobam desde setores tradicionalmente dependentes dos mares, como a pesca, o turismo e o transporte, até alta tecnologia – de bioquímica aos cabos submarinos usados para a conexão mundial de internet. Lúcia Müzell, enviada especial da RFI a Nice Segundo estimativas reveladas em Mônaco, o potencial de oportunidades econômicas e financeiras é de US$ 25 bilhões ao ano. A ONU e as maiores instituições multilaterais financeiras, como o Banco Mundial, salientam que a “blue economy” estimula o crescimento econômico nos países, principalmente em desenvolvimento, e, quando implementada segundo critérios ambientais rigorosos, ajuda a preservar os ecossistemas marinhos. O professor do Instituto Oceanográfico da Universidade de São Paulo (USP) Alexander Turra, diretor da cátedra sobre Sustentabilidade do Oceano da Unesco (Organização das Nações Unidas para Educação Ciência e Cultura), vê um “potencial gigantesco” para o Brasil, com seus quase 10 mil quilômetros de áreas costeiras. Ele brinca que a economia azul vai "do bolinho de aipim” nas praias brasileiras até a produção de energia renovável offshore. "Agora ela é ampliada para outras atividades que ajudam o oceano a manter a sua vitalidade. O saneamento, que ajuda a combater a poluição das cidades, também pode ser enquadrado como economia azul, porque ajuda a não perdermos o potencial do turismo, por exemplo”, explica. Os potenciais variados no turismo costeiro ainda incluem ações ambientais importantes como promover a proteção de recifes de coral e manguezais. "A gente também está falando de inovação, tecnologia, celulares, aplicativos, startups – empresas que estão começando e precisam ser aceleradas. É um ecossistema de oportunidades”, aponta. Economia do mar x economia azul O biólogo marinho Ricardo Gomes, presidente do Instituto Mar Urbano, estreou no evento o documentário Quanto vale o azul?, sobre o uso sustentável dos recursos do mar no Rio de Janeiro. O filme ilustra o potencial econômico para a cidade do turismo sustentável, a biotecnologia marinha e a pesca responsável, entre outros exemplos – atividades que, ao mesmo tempo, são regenerativas do meio ambiente. Na área da pesca, Gomes observa que os conhecimentos tradicionais de comunidades locais garantem os estoques pesqueiros a longo prazo. Na escala mundial, a pesca industrial – que explora cerca de 80% dos peixes – causa prejuízos estimados em US$ 83 bilhões aos pescadores artesanais por ano, conforme a ONU. "É muito importante a gente separar a economia do mar da economia azul. A economia do mar é também tudo que a gente vem fazendo de errado com relação ao oceano: a pesca industrial, a exploração de petróleo, o transporte marítimo em larga escala. Eles não estão preocupados em não deixar pegada e preservar”, salienta Gomes. "A economia azul é aquela que, por exemplo, cultiva alga que não agride o meio ambiente e filtra toxinas da água, absorve CO2, produz alimento e abrigo para a fauna marinha. Preservar a vida no mar, garantir a transição da economia do mar para uma economia azul, é garantir a nossa resiliência enquanto espécie, no enfrentamento às mudanças climáticas”, disse. Flexibilização da legislação pode afastar investimentos Na conferência de Nice, a UNOC3, os países estão apresentando compromissos voluntários para reforçar a proteção dos mares da poluição, da pesca excessiva e do aquecimento global, que ameaçam a continuidade das atividades que dependem dos oceanos. O pesquisador Alexander Turra salienta que, ao apresentar sete compromissos voluntários, o governo brasileiro sinalizou à comunidade internacional, mas também empresarial, que o país busca atrair investimentos nestes setores. "A gente criou uma janela pública de oportunidade política para o oceano entrar e de lá nunca mais sair – e isso nunca havia acontecido da forma como agora”, celebra. "A gente tem a oportunidade de ampliar isso e trazer responsabilidade em relação a esse passo futuro que a gente quer dar, de uma economia sustentável do oceano, que tem três pilares: a proteção efetiva de pelo menos 30% das nossas áreas marinhas até 2030, a produção sustentável – que significa racionalizar recursos e rejeitos –, e a prosperidade equitativa, ou seja, o dinheiro que vai ser gerado tem que ser compartilhado com quem vive nesses lugares”, frisa. O professor da USP avalia que a conferência de Nice trouxe uma nova perspectiva para todo o setor, ao passar da etapa da discussão para a da ação pela preservação dos oceanos. Ele destaca que, cada vez mais, os critérios ambientais pesam nas decisões de investimentos, sejam públicos ou privados. "São pessoas que não querem investir numa roubada. É por isso que a avaliação de impacto ambiental é um instrumento que tem que ser fortalecido no âmbito dos países e internacional”, afirma. "Esse é um ponto que não pode ser fragilizado nos países, como a mudança que está acontecendo agora no Brasil, com a nova Lei do Licenciamento Ambiental. Ela vai trazer maior risco para as empresas que querem investir de forma sábia”, adverte.

Kdo se narodí ve špatném regionu nebo nemá štěstí na školu, má v Česku podle sociologa Daniela Prokopa výrazně složitější cestu k úspěchu – a stát mu v tom nepomáhá. „Vyřazujeme hodně lidí, hodně regionů z šance na úspěch,“ řekl v rozhovoru pro Prostor X. Mluvil také o tom, jak systém trestá aktivitu, jak chudoba ovlivňuje myšlení a proč se v Česku rozevírají majetkové nůžky.

Mantojumā var nonākt ne tikai kustamā un nekustamā manta, bet arī tiesības un saistības, tostarp kredīti.  Nereti tas atturēja potenciālos mantojuma saņēmējus tam pieteikties. Bet  šogad viss ir mainījies. Kā mantojuma tiesību reforma pasargā mantiniekus, par to raidījumā Kā labāk dzīvot. Skaidro Latvijas Zvērinātu notāru padomes priekšsēdētājs Aigars Kaupe, Latvijas Zvērinātu notāru padomes priekšsēdētāja vietniece Ilze Metuzāle un Finanšu nozares asociācijas vecākais padomnieks juridiskajos jautājumos Edgars Pastars. No 2025. gada 1. janvāra mantinieks atbild tikai mantotās mantas apmērā. "Grozījumi skar mantojuma atstājēja atstāto parādu, atbildību par šiem parādiem. Ja mantojuma atstājējs ir miris pagājušajā gadā vai senāk, pieņemot mantojumu, mantinieks atbildēja par visiem mantojuma atstājēja parādiem pilnā apmērā neatkarīgi no tā, kādu mantu viņš manto. Varēja gadīties, ka īsti ko mantot nav, tā ir ļoti nevērtīga vai nodzīvota, ka nav neko vērta. Savukārt parādi gan ir. Paņemti visbiežāk ir ātrie kredīti un kaut kādas citas saistības, kas nav izpildītas. Varbūt kāda apdrošināšanas atlīdzība, kas nav paša sedzama. Var sanākt, ka tu vari pat neparedzēt, mantinieks būdams, mantojuma atstājēja parādi ir lielāki nekā mantojums, ko tu manto," skaidro Aigars Kaupe. "Tas, protams, musināja mantiniekus, un viņi nesaprata, kā var būt, ja es kaut ko pieņemu, tad es varu beigās būt lielāks parādnieks nekā līdz šim? Tāds bija regulējums. No 2025. gada 1. janvāra mantinieks atbild tikai mantotās mantas apmērā." Edgars Pastars piebilst, ja persona ir mirusi 2024. gadā vai senāk, tad šis jaunais regulējums uz šo personu neattiecas. Savukārt Ilze Metuzāle skaidro, ka šobrīd ir atšķirīgs arī pieteikšanās termiņš kreditoriem un mantiniekiem.  "Kreditoriem tas ir īsāka, tie vienmēr ir divi mēneši, mantiniekiem kā minimums par mēnesi vairāk - trīs, bet dažkārt vēl vairāk. Tas nozīmē to, ka pat ja mantojuma lieta ir tikai izsludināta, mantinieks var vērtēt pēc tiem diviem mēnešiem, kāds kreditoru apjoms ir un vai man ir interesanti iesaistīties šajā mantošanas procesā vai nē. Man liekas, tas ir ļoti pozitīvi, jo ir beigusies tāda spēlīte - kurš kuru," gandarīta Ilze Metuzāle. 

Neste sexto episódio da temporada dedicada ao tema do dinheiro, falamos sobre investimentos com Marcia Belluzo Dessen, 75 anos, planejadora financeira certificada e especialista em finanças para mulheres em transição de vida. Marcia diz que não devemos esperar sobrar dinheiro para investir. "A gente é que faz sobrar, nem que seja preciso renunciar a algumas coisas." Ela destaca que as pessoas ficam ricas (sem dívidas, com uma vida bacana e com excedente para investir) não porque ganham muito, mas porque sabem gastar.Autora do livro Finanças pessoais – O que fazer com o meu dinheiro, Marcia dá uma dica valiosa para todas nós: "Quando você receber seu salário todo mês, se pague em primeiro lugar. Tire 10% da sua renda para os seus projetos. O dinheiro tem que ir primeiro para o que importa." E completa: "O boleto não é mais importante que o teu sonho."Por fim, uma dica de investimento para uma mulher de 50 anos que tenha 50 mil reais para investir: vá no Tesouro Direto. O problema é que o seu gerente do banco provavelmente não gosta de indicar os títulos do Tesouro porque ele não ganha comissão. Portanto, insista.

Semana de Galo x Colorado! Porque Palácios está indo para os Emirados Árabes? Galo tentou mesmo a volta de Allan? Com Laura Rezende, Henrique Fernandes, Carol Leandro e Rogério Corrêa. Edição: Amanda Paiva.

Neste "5 Perguntas para o CFO - Rio de Janeiro", recebemos Andrea Viegas, a CFO da Tim, que compartilhou conosco os aprendizados que acumulou ao longo da sua trajetória profissional e as suas principais perspectivas sobre carreira na área de Finanças. Confira!

Domingão do Carlão conversa com grandes lideranças do agro, da pesquisa e da gestão pública durante a Dinapec 2025, no Fórum Pré-COP promovido pela Embrapa, em Campo Grande/MS. O programa destaca o protagonismo do Mato Grosso do Sul na construção de soluções sustentáveis para o agro brasileiro, reforçando a integração entre ciência, inovação, políticas públicas e práticas de campo que fazem a diferença.Entre os entrevistados estão Mariana de Aragão, pesquisadora da Embrapa Gado de Corte; Eduardo Riedel, governador do Mato Grosso do Sul; Selma Beltrão, diretora executiva de Pessoas, Serviços e Finanças da Embrapa; Rogério Beretta, secretário executivo de Desenvolvimento Econômico Sustentável da SEMADESC; Jaime Verruck, secretário de Estado de Meio Ambiente, Desenvolvimento, Ciência, Tecnologia e Inovação de MS; Daniel Vargas, economista e professor da FGV; Marcelo Morandi, assessor internacional da Embrapa; Antonio do Nascimento Ferreira Rosa (Toti), chefe geral da Embrapa Gado de Corte; e Artur Falcette, secretário executivo de Meio Ambiente da SEMADESC.Um encontro de peso para debater o futuro do agro no Brasil e no mundo, com foco total na COP30.Conheça a Employer - Tudo do RH:https://bit.ly/EmployerNoDomingaoFacebook: https://www.facebook.com/Employer.RHInstagram: https://www.instagram.com/rhemployer/YouTube: https://www.youtube.com/EmployerTudodoRH

Filip Mazúr - Neděle, 8. Červen 2025 - Video záznam kázání Finanční dar na evangelizační kampaň v Nepálu Číslo účtu: 2700499139/2010 VS: 1422 Děkujeme za vaši štědrost.

Pražská burza patří ve výplatě dividend k nejštědřejším ze zemí OECD. V loňském roce tyto akcie svým investorům na dividendách vynesly přes 5 %. Nejvyšší dividenda cinkne akcionářům výrobce tabáku.„Firmy, které jsou na Pražské burze, jsou už dospělé. Sice rostou, ale už nemají kam expandovat,“ vysvětluje motivaci tuzemských firem se tak štědře dělit o své zisky analytička One Family Office Anna Píchová. Předloni činil výnos dokonce 8 %.Druhý důvod je podstatně méně altruistický.  Víc než polovinu kapitalizace tuzemské burzy tvoří polostátní společnost ČEZ a stát si na příjmy z dividend energetického kolosu rád sáhne. Velké banky z Pražské burzy jsou zase dceřinými společnostmi zahraničních matek, které si také chtějí své zisky vytáhnout, připomíná Píchová v podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Když slyším řeči o tom, že máme důvěřovat institucím a nějakým zjeveným pravdám, tak jdu vždycky do vývrtky. Copak prezidentský úřad je instituce, které důvěřuješ, ať tam sedí kterýkoliv prezident? Oni sami této instituci nevěřili, když tam seděl Zeman,“ říká Angelika Bazalová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 03.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Apartmán u moře v Itálii za 1,5 milionu. Domek u norského fjordu za dva miliony, garsonka v dubajské marině za 5,5 milionu. Nákupy rekreačních nemovitostí v cizině jsou mezi Čechy v kurzu, ty české jim cenou nemohou konkurovat.Už to bude šest let, co si Filip Molčan se svými kolegy koupil apartmán na ostrůvku nedaleko Zadaru. Že se hodnota bytečku vyhoupla ze dvou milionů na čtyři je jen vedlejší důvod jeho spokojenosti.Jedno z nejlepších rozhodnutí, hodnotí spoluzakladatel společnosti Good Sailors, která pomáhá se zaměstnávání lidí s handicapem.„Jsme firma, která funguje prakticky na dálku, tak nás napadlo, že by to mohla být hezká „pobočka“, kam se dá jet pracovat. Hodnotím to čistě pozitivně. Spousta lidí nás samozřejmě strašila, že to bude spousta starostí, že to bude stát spoustu peněz, ale většina z těch obav se vůbec nepotvrdila,“ říká v podcastu Ve vatě.Zahraniční nemovitosti jsou u Čechů v kurzu. Zájem se zvýšil po invazi Ruska na Ukrajinu. Podle experta na financování bydlení Libora Ostatka z Broker Trust a Golem Finance je to ale i tím, že jsou v porovnání s těmi českými levné. Kontrast cen některých zahraničních nemovitostí s těmi v Praze, v Brně, ale i v dalších krajských městech začíná bít do očí.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Na dogodku Money-How Live smo se pogovarjali z ministrom za finance Klemnom Boštjančičem o aktualnih tematikah, ki lahko vplivajo na portfelje in denarnice malih vlagateljev. Epizodo lahko gledate tudi na Youtube. V epizodi boste slišali: 00:00 Uvod v kripto zakonodajo 03:09 Obdavčitev kriptovalut in njen vpliv 05:50 Finančno opismenjevanje in naložbene strategije 09:05 Stanovanjska problematika in vloga politike 11:50 Osebne naložbe in pokojninska reforma 16:28 Politika in premoženje v Sloveniji 17:30 Stanovanjska kriza in kompleksnost rešitev 19:12 Prostorska politika in njene posledice 22:00 Obdavčitev nepremičnin in njeni izzivi 24:48 Delnica Vzajemne in kapitalski trg 27:28 Davčna optimizacija in selitev podjetij 30:39 Zdravstveni sistem in evropski modeli Money-How Friends je mini serija pogovorov s sogovorniki o osebnih izkušnjah z investiranjem. Namenjena je podpornikom finančnega podkasta Money-How preko Youtube članstva. Pridruži se nam tudi ti. Boot Camp v živo: Investiranje – kako sploh začeti (11.6. zadnji termin pred poletjem) Že dolgo razmišljaš o vlaganju in ne veš, kje in kako začeti? Nimaš energije, da bi raziskoval vse podrobnosti. Skrbijo te davki? Presekaj in se nam pridruži v živo, kjer bomo skupaj naredili prvi korak v svet investiranja! Delavnica je neodvisno pripravljena, kar je redkost v današnjem času :) Lokacija: Ekonomska fakulteta Datum: 11. junij Čas: 17:00–20:00 Poletni finančni bootcamp za mlade, ki vstopajo v svet odraslih, je tu! Bootcamp je primeren za mlade, stare od 17 do 20 let. Spoznali bodo tudi 18.-letnega Marka, ki bo razkril, kako je sestavljen njegov portfelj. Število mest je omejeno. Datum: 21. avgusta v živo Več informacij TU Prijavite se tu https://lnkd.in/dUJrKrWv Pridruži se skupnosti Discord Money-How Obišči spletno stran Money-How Imaš vprašanje? Piši mi na marja@money-how.si

Radiotelevizija Slovenija je pred velikimi izzivi. Finančni položaj javnega zavoda namreč ostaja zahteven. Ministrstvo za kulturo je prejšnji teden dalo v javno razpravo dolgo pričakovano novelo zakona o Radioteleviziji Slovenija, ki med drugim predvideva, da bi se RTV-prispevek letno usklajeval z inflacijo. Bo to rešilo finančne težave zavoda? Zakaj se javna RTV že vrsto let ne more izkopati iz finančnih težav? Kateri ukrepi so nujni za stabilizacijo največjega medijskega in kulturnega zavoda v državi? Kaj načrtuje uprava? O tem v tokratnem Studio ob 17-ih. Gostje: Lenart J. Kučić, svetovalec ministrice za kulturo za medije; Natalija Gorščak, predsednica Uprave RTV Slovenija; Goran Forbici, predsednik Sveta RTV; dr. Marko Milosavljević, Katedra za novinarstvo na FDV Univerze v Ljubljani.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Sankce na Rusko znovu, už po sedmnácté. Cíl je utěsnit škvíry, kterými dál plyne ropa z Ruska. „Ruská ekonomika je hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy,“ míní ekonomka Jana Matesová.Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku.  Zaměřuje se zejména na lodě takzvané ruské stínové flotily. Tu tvoři stovky nákladních lodí a tankerů, které  - pod vlajkou zemí, které se nepřipojily k sankcím - obcházejí restrikce na vývoz ropy a zboží z Ruska.Sankce, kterými se Unie snaží Putina donutit minimálně k příměří s Ukrajinou, mají právě tyto díry zalepit. Podle ekonomky Jany Matesové tlak na Rusko funguje.  „Dostat ruskou ekonomiku na kolena úplně se nepodaří, ale nám by stačilo, kdyby Rusko ztratilo schopnost vést dál tuhle útočnou válku. Ruská ekonomika je nepochybně hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy. Rozhodně ne dřív, než nastane, aspoň to příměří,“ vybízí v podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Minister práce Erik Tomáš hovorí, že chce začať debatu o zmenách v druhom pilieri. Konkrétne sa nebráni jeho opätovnému otvreniu. Vraj, aby z neho mohli vystúpiť ľudia, ktorým sa vzhľadom na ich budúce dôchodky neoplatí. Ešte prednedávnom pritom hovoril, že II. pilier odmieta v mene konsoldácie oslabovať. Toto ale podla neho oslabovanie nie je. Investičný stratég a finančník Michal Nalevanko má na to iný názor. „Nazvyme veci pravými menami. Politici už urobili prvý krok na to, aby II. pilier zmenili na svoju kreditnú kartu. Druhý krok je, že ho zmenia na bankomat,“ hovorí finančník s tým, že s cieľom zneistiť sporiteľov a vybrať si z bankomatu čo najviac peňazí, budeme o II. pilieri z úst politikov počuť veľa poloprávd a zavádzajúcich tvrdení. Pritom práve ich neustále zasahovanie je podľa neho jedným z dôvodov, prečo výnosy z II. piliera môžu byť nižšie. „Pokiaľ by ho politici v minulosti netorpédovali, na účtoch sporiteľov by bolo o dvadsať až osemdesiat percent viac peňazí ako je dnes,“ dodáva. Spoliehať sa však len na druhý pilier, bez ohľadu na zásahy politikov, podľa Nalevanka nie je správne. „Nikdy nebol dizajnovaný tak, aby sa ľudia, ktorí z neho poberajú dôchodok, mohli porovnávať s nemeckými dôchodcami. Ak si niekto predstavuje svoju budúcnosť na dôchodku finančne zabezpečenú, musí sporiť a investovať aj inak,“ vysvetľuje Nalevanko. Ako je to teda s druhým pilierom naozaj? Čo výnosy z neho skutočne ovplyvňuje najviac? A ako sa na dôchodok zabezpečiť bez pomoci štátu? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá investičný stratég a finančník Michal Nalevanko. ​V rozhovore sa dozviete: 3:00 Čo dokáže ovplyvniť výšku dôchodku z II. piliera 7:02 Prečo do II. piliera vstupovali starší ľudia 11:30 Je otvorenie II. piliera oslabenie? 14:33 Vplyv politických rozhodnutí na II. pilier 17:36 Má II. pilier aj dnes význam? 19:41 Dôležitosť iných foriem sporenia 21:33 Kedy s investovaním začať 22:17 Čo si pri investovaní na dôchodok všímať 28:26 Ako vnímať poklesy na trhu 34:12 Realitné fondy a menšie riziko – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

TENHA UM PLANEJADOR FINANCEIRO, PRIMEIRA REUNIÃO GRÁTIS! https://finc.ly/2ac9bc5d52 Muita gente acha que organizar as finanças é só cortar gastos. Mas não é. É sobre parar de viver no automático, entender para onde seu dinheiro está indo e, principalmente, assumir o controle do que você quer construir.Guardar dinheiro não é sacrifício — é escolha. É abrir mão do supérfluo hoje para poder viver com mais liberdade amanhã.E investir melhor é sair da estagnação e fazer seu dinheiro trabalhar por você, não o contrário.Hoje, às 18h, a gente vai falar exatamente sobre isso no episódio novo de Os Economistas.Te espero lá no nosso canal. Porque quem aprende a cuidar do dinheiro, aprende a cuidar da própria vida.

Slovenija znova poskuša obdavčiti kriptovalute. Po neuspelem poskusu pred štirimi leti vlada Roberta Goloba zdaj predlaga 25-odstotni davek na dobiček iz odsvojitve kriptosredstev. Davek bi zavezanci napovedali sami, brez olajšav za dolgoročno hrambo, kot jih poznamo pri delnicah. Zakon naj bi začel veljati s 1. januarjem 2026. Kritiki so glasni. Opozarja se na nesorazmernost, poseg v zasebnost, neprimerno primerjavo z drugimi naložbami ter pomanjkanje dialoga s stroko in poznavalci. Vlada je prejela več kot 300 pripomb na predlog zakona. Pred mikrofonom: - Toni Čepon, predsednik Bitcoin društva Slovenije - Tanja Bivic Plankar – predsednica Blockchain Alliance Europe V tokratni epizodi boste slišali: 00:00 Obdavčitev kriptovalut v Sloveniji 03:03 Finančna pismenost in izobraževanje 05:53 Vrednost kriptovalut in tržne ocene 09:12 Špekulacije in investicije v kriptovalute 11:57 Zasebnost in varnost kriptosredstev 14:59 Regulacija in pravni okvir kriptovalut 17:57 Praktična uporaba kriptovalut 21:06 Izzivi in tveganja v kripto svetu 24:59 Kriptovalute in goljufije 27:24 Davčna oaza Slovenije? 30:02 Različne vrste kriptovalut 32:46 Bitcoin kot digitalno zlato 36:45 Inflacija in zaščita premoženja 40:52 Regulacija in obdavčitev kriptovalut 52:38 Finančna svoboda in regulacije 56:15 Omejitve in priložnosti za vlagatelje 01:00:59 Obdavčitev kripto dobičkov 01:05:45 Regulacija kriptosredstev in zakonodaja 01:08:08 Tehnološki razvoj in obdavčitev 01:10:46 Enotna davčna stopnja 01:15:11 Bitcoin kot plačilno sredstvo 01:18:53 Zaključne misli in prihodnost kriptovalut Money-How Friends je mini serija pogovorov s sogovorniki o osebnih izkušnjah z investiranjem. Namenjena je podpornikom finančnega podkasta Money-How preko Youtube članstva. Pridruži se nam tudi ti. Boot Camp v živo: Investiranje – kako sploh začeti (zadnji termin pred poletjem) Že dolgo razmišljaš o vlaganju in ne veš, kje in kako začeti? Nimaš energije, da bi raziskoval vse podrobnosti. Skrbijo te davki? Ne veš, kako investiranje vpliva na socialne transferje, kot so otroški dodatki? Presekaj in se nam pridruži v živo, kjer bomo skupaj naredili prvi korak v svet investiranja! Delavnica je neodvisno pripravljena, kar je redkost v današnjem času :) Lokacija: Ekonomska fakulteta Datum: 12. junij Čas: 17:00–20:00 Poletni finančni bootcamp za mlade, ki vstopajo v svet odraslih, je tu! Bootcamp je primeren za mlade, stare od 17 do 20 let. Spoznali bodo tudi 18.-letnega Marka, ki bo razkril, kako je sestavljen njegov portfelj. Število mest je omejeno. Datum: 21. avgusta v živo Več informacij TU Prijavite se tu https://lnkd.in/dUJrKrWv __________________________ Delavnica je lahko čudovito darilo. _____________________________________ MONEY-HOW FRIENDS Podprite Money-How preko članstva na Youtube članstvo Pridruži se skupnosti Discord Money-How Obišči spletno stran Money-How Imaš vprašanje? Piši mi na marja@money-how.si

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Vlastní dům, dvě děti na studiích, auto a dovolená ročně - symboly hezkého života, na které na první pohled dosáhne každý, kdo pracuje. U nás to nevychází. Cenovka za „americký sen“ po Česku je 22 milionů, odhadl podcast ve Vatě.Život úspěšného Američana má několik milníků: svatba, vlastní dům, dvě děti na studiích, auto, jedna dovolená ročně a úspory na penzi. Americký web Investopedia vyčíslil, že takový „americký sen“ vyjde domácnost na 4,4 miliony dolarů, v přepočtu 100 milionů korun.Obdobný sen by v tuzemsku vyšel na 22 milionů, odhaduje podcast Ve vatě. Pro českou střední třídu nedosažitelná částka stejně jako ve Spojených státech.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tuvojoties pašvaldību vēlēšanām, spriežam par reģionos svarīgiem jautājumiem. Šoreiz diskutējam par uzņēmējdarbību. Kā pašvaldības piesaista uzņēmējus, cik prasmīgi izmanto Eiropas fondu līdzekļus, par to diskusija Krustpunktā. Diskutē Ekonomikas ministrijas Uzņēmējdarbības atbalsta departamenta direktore Ilze Lore, Latvijas Tirdzniecības un rūpniecības kameras prezidents Aigars Rostovskis, Latvijas Pašvaldību savienības padomniece Andra Feldmane un Finanšu ministrijas Tiešo nodokļu departamenta direktore Astra Kaļāne. Reportāžā situāciju reģionos analizē raidījumā Reģioni Krustpunktā.

SD306 - 5 Pitfalls que corroem o lucro do seu negócio médico. Neste episódio, Dr. Lorenzo Tomé lhe convida para uma análise dos maiores erros que podem comprometer os resultados financeiros de um negócio, considerando os 5 pilares: Finanças, Marketing, Gestão, Vendas e Tecnologia, apresentando insights sobre cada pilar e muitas dicas valiosas. Vem aí a 3ª Imersão da Escola de Negócios Médicos. Entenda sobre os 5 Pilares de um Negócio. Saiba mais AQUI! Participe das comunidades SD Conecta. Acesse AQUI! Baixe nosso app: Android ou IOS O Background do Lorenzo Casado e pai de 3 filhos, Lorenzo é médico, Cofundador e CEO da SD Conecta e SD Escola de Negócios Médicos, host do 1º podcast do Brasil a apresentar tecnologias para médicos que está no ar desde maio de 2018. Ele é Professor de Medicina Digital na Faculdade de Medicina São Leopoldo Mandic, fez Mestrado e MBA em negócios nas melhores escolas de negócios do país, é Internship no Hospital Center University de Rouen - França entre várias outras atividades. Assista este episódio também em vídeo no YouTube no nosso canal Saúde Digital Podcast: AQUI! Acesse os Episódios Anteriores! SD305 - Case de Sucesso: Estratégias da Human Clinic para se Destacar no Mercado SD304 - Do Ads ao Equity: A Estratégia que une Marketing e Investimento em Startups SD303 - Médico: Como fazer Marketing com Ética Music: With You - Declan DP "Music © Copyright Declan DP 2018 - Present. https://license.declandp.info | License ID: DDP1590665"

Predstavte si ten moment: kľúče od vášho nového bytu už máte v rukách a rozmýšľate ako si nový byt zariadite... Ale ste si istí, že ste na obhliadke nič neprehliadli? Či niekde nečíha skrytý problém, ktorý vás môže stáť peniaze aj nervy? V podcaste Nehnuteľnosti.sk sme sa rozprávali o tom, na čo si dať pozor pri kúpe bytu s realitným maklérom Lukášom Machotkom z 1. BCR Reality.Ľudia sa často zabúdajú finančne pripraviť na kúpu nehnuteľnostiKúpa nehnuteľnosti patrí často medzi najväčšie rozhodnutie v našom živote, ktoré nás prostredníctvom hypotéky zaviaže k 30 rokom splácania. Aj napriek tomu veľakrát ideme do tohto rozhodnutia finančne nepripravení. „Najčastejšia chyba je finančné neplánovanie a finančné precenenie. Ľudia častokrát idú na úplnú hranu s tým, že nemajú vypočítaný nejaký plán, či už na pol roka alebo rok dopredu. Čiže veľakrát tam môže potom nastať nejaké prekvapenie. Narážam na to presne z toho dôvodu, niekedy v rokoch 2017-2018 riadne si ľudia kupovali nehnuteľnosti, ktoré veľakrát ani nemali na rezervačný poplatok. Čiže prichádzame k tomu, že to finančné plánovanie, tak aby ste sa v budúcnosti z dlhodobého hľadiska nedostali do nejakého stresu, je podľa mňa najväčšia chyba, keď to človek podcení,“ hovorí o svojich skúsenostiach v podcaste Nehnuteľnosti.sk realitný odborník Lukáš Machotka z 1. BCR Reality.Medzi ďalšie chyby, ktoré si často pri kúpe nehnuteľnosti neuvedomujeme, sú napríklad unáhlené rozhodnutia alebo konanie pod nejakým tlakom či emóciami. „Ďalej to môže byť výber možno nejakej zlej nehnuteľnosti z pohľadu lokality či stavu. Človek môže naraziť na niektoré chyby, ktoré tam môžu vyskočiť a neskôr to môže oľutovať. Predsa len nekupujeme si bicykel, ale kupujeme si nehnuteľnosť, ktorú budeme častokrát splácať do konca života. Takúto transakciu reálne urobíte raz, dvakrát, trikrát za život. Čiže je naozaj dôležité sa zamyslieť nad tým, ako sa vyhnúť chybám pri kúpe nehnuteľnosti,“ upozorňuje Machotka.Odpovedzte si na otázku: Akú situáciu kúpou nehnuteľnosti vlastne riešim?Budem v novom byte či dome bývať do konca života alebo ide o prechodnú nehnuteľnosť, v ktorej budem prvých 5 rokov a potom ju začnem prenajímať? To je prvá otázka, ktorú si treba podľa Machotku zodpovedať ešte pred hľadaním nehnuteľnosti. „V druhom bode je oslovenie finančného alebo hypotekárneho špecialistu, ktorý si s vami prejde váš finančný plán a najmä vaše finančné možnosti. Do akej výšky viem vyskakovať? A s tým je spojené stanovenie si nejakého rozpočtu. Následne má človek nejaký rozpočet, nejaké financovanie, podľa ktorého vie, čo si môže dovoliť. A následne si otvorí napríklad portál Nehnuteľnosti.sk a začne si vyhľadávať podľa nejakých svojich prvotných požiadaviek alebo vlastností, že akoby mala tá nehnuteľnosť vyzerať a čo by mala mať.“Veľakrát v tomto bode prichádza u mnohých hľadajúcich prebudenie a vytriezvenie, pretože si často predstavujú „za málo peňazí veľa muziky“. „Vďaka tomu si potom človek spraví nejaký prieskum, ktorý ho nastaví na to, že možno pôjdem na úkor lokality, ale budem mať lepší byt. Alebo pôjdem do lepšej lokality, ale mať možno horší stav bytu. Jednoducho sa kupujúcemu otvorí obzor, že akým smerom bude musieť ísť. A následne potom už len začne dohadovať obhliadky, čo ho tiež dostane do reality, pokiaľ samozrejme už predtým nekupoval nehnuteľnosti,“ vysvetľuje Machotka.V podcaste sa dozviete aj:● aké najčastejšie chyby robia ľudia pred hľadaním nehnuteľnosti,● či je dôležitejší výber lokality alebo stav v akom je nehnuteľnosť,● aké nečakané výdavky nás môžu čakať okrem samotnej ceny...

Debate da Super Manhã: O projeto de Lei 2692/2025 que autoriza o poder executivo a contratar empréstimo de R$ 1,5 bilhão para o Governo Estadual, teve proposta de modificação no qual solicita o repasse de 50% do valor aos municípios pernambucanos. No debate desta segunda-feira (12), a comunicadora Natalia Robeiro conversa com os nossos convidados para falar sobre projetos, emendas e votações, as comissões da Assembleia Legislativa de Pernambuco (ALEPE) e os trabalhos realizados pela situação e oposição dos partidos e blocos parlamentares. Participam o deputado Estadual (União) e presidente da Comissão de Finanças, Orçamento e Tributação (CFOT) da Alepe, Antonio Coelho, a deputada estadual (União) e líder do Governo, Socorro Pimentel, o deputado estadual (PSB) e líder da oposição, Diogo Moraes, e a deputada estadual (PSDB) e integrante da Comissão de Agricultura, Pecuária e Desenvolvimento Rural da Alepe, Débora Almeida.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

Finanční komunikace mezi partnery je často napjaté téma – a přesto zásadní nejen pro kvalitu vztahu, ale také pro životní pohodu celé rodiny. V tomto článku se podíváme na konkrétní příběh jednoho manželského páru a ukážeme si, co se stane, když o financích dlouhodobě nemluvíme, jak změnit zažité vzorce a začít o penězích mluvit tak, aby to posilovalo vztah, nikoliv ho narušovalo. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Příběh manželského páru, který měl dostatečný příjem, ale nedokázal si společně užívat život. ✅ Rozbor tří klíčových kroků, které pomáhají prolomit mlčení a napětí kolem financí: ✅ Upřímně pojmenovat současný stav ✅ Pochopit, odkud pocházejí naše finanční vzorce ✅ Otevřít se možnosti, že to může být i jinak ✅ Silné emoce, které se za rozhovory o penězích skrývají – osamělost, nedostatečnost, stres, i nevyslovené touhy. ✅ Jak komunikace o penězích ovlivňuje vztah, a proč se vyhýbáme finančním tématům i v pevných partnerstvích. ✅ Praktické otázky, které můžete využít ve svém vztahu k otevření hlubší debaty o penězích. ✅ Inspiraci, jak začít znovu – vědomě, s respektem a zájmem. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Krustpunktā izvaicājam finanšu ministru Arvilu Ašeradenu. Jautājumus kopā ar raidījuma vadītāju uzdod Latvijas Radio Ziņu dienesta producente Aiga Pelane un žurnāliste Inese Helmane.  

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Jejich rajónem je Instagram a TikTok. Stačí jim většinou 30 vteřin, aby vám odvyprávěli svoji cestu ke zbohatnutí a přesvědčili vás, že miliony můžete mít bez práce i vy. Kdo naletí, může ale skončit v investičním „letadle.“ Těm se v Česku neobyčejně daří.„Jsem máma tří dětí a před třemi lety jsem byla donucena zůstat sama s dětmi,“ vypráví na Instagramu začátek svého investičního příběhu od kuchyňské linky mladá žena. „Jsem máma samoživitelka a prošla jsem si hodně toxickým vztahem,“ říká další „investorka“ na sociální síti. „Spousta z vás už ví, že si vydělávám na mateřské díky telefonu,“ láká na svůj recept, jak zbohatnout, dívka číslo tři.Všechny mají jedno společné, jsou součástí sítě EAconomy. Před tou varovala Česká národní banka, podle které „vykazuje znaky pyramidového schématu“. To, co se na internetu prezentuje jako příjemný přivýdělek, jednoduché investování, kterému se lze věnovat i při přebalování dítěte, ale vykazuje znaky „letadla“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ministro de Estado da Economia e Finanças, Gareth Haddad do Espírito Santo Guadalupe, ressalta importância da nação lusófona africana para os ecossistemas; toda a Ilha de Príncipe é reserva da biosfera, assim como parte da Ilha de São Tomé, mas segundo ele, isso não está sendo compensado por nações ricas.

Lula confirmou Frederico de Siqueira Filho como novo ministro das Comunicações.A indicação foi feita pelo presidente do Senado, Davi Alcolumbre (União Brasil), após o deputado federal e correligionário Pedro Lucas recusar o cargo.Ex-presidente da Telebras, Siqueira Filho é réu em uma ação sob acusação de improbidade administrativa, em razão da contratação de uma empresa de engenharia da qual ele é sócio por um município que tinha o seu irmão como secretário de Finanças, segundo O Globo. Felipe Moura Brasil, Duda Teixeira e Ricardo Kertzman comentam:Papo Antagonista é o programa que explica e debate os principais acontecimentos do   dia com análises críticas e aprofundadas sobre a política brasileira e seus bastidores.     Apresentado por Felipe Moura Brasil, o programa traz contexto e opinião sobre os temas mais quentes da atualidade.     Com foco em jornalismo, eleições e debate, é um espaço essencial para quem busca informação de qualidade.     Ao vivo de segunda a sexta-feira às 18h.    “Atenção você que é leitor de O Antagonista e Crusoé e ainda não é nosso assinante. Estamos chegando na reta final da promoção de 30% de desconto para novas assinaturas de 2 anos.   Clique agora no link e faça como Carmelina Dias e Felipe Coelho, que agora usufruem do acesso integral ao conteúdo de O Antagonista e Crusoé em uma navegação livre de anúncios invasivos. Apoie o jornalismo independente. Assine agora:  papo-antagonista (https://bit.ly/promo-2anos-papo)   Desconto de 30% aplicado sobre os valores vigentes do Combo anual | Promoção não cumulativa com outras campanhas vigentes.