Podcasts about andreje babi

Během nedávné konference pořádané na Pražském hradě pod názvem „Naše bezpečnost není samozřejmost“ vystoupil s nezvykle otevřeným a ostrým projevem americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Kritizoval skutečnost, že výdaje na obranu, tak jak je navrhla ve státním rozpočtu vláda Andreje Babiše (ANO), mají být přibližně jen 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Česká republika by tak měla jedny z nejnižších výdajů na obranu v Severoatlantické alianci.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czVolební preference ukazují, že ODS už není lídrem opozice, o jeden procentní bod ji překonali Starostové, 3,5 % má Martin Kuba. Stabilním číslem jedna je hnutí ANO. „ODS se snaží stát STANem, navzájem se budou přetlačovat o malé místečko ve středu politické scény. Ale není to fotbalová liga pro dospělé, spíš pro juniory,“ říká Daniel Kaiser.„Společenská nálada se vyhrocuje, aniž by se reálně stalo cokoliv, co by ospravedlňovalo tu vyšší tóninu hysterie. A STAN tuhle vypjatější interpretaci nyní reprezentuje lépe,“ soudí Maciej Ruczaj.„Blok spojený s ANO je zatím nehnutý. Ale jak dlouho to vydrží? A co se stane jednou po odchodu Andreje Babiše?“ ptá se Jiří Peňás. Jak Česká televize naloží s odchodem Václava Moravce. A je to ohrožení demokracie? Přikloní se Německo opět k jaderné energii? Mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem to vře.Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Pavel Štrunc. X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Měnící se Občanská demokratická strana konečně představila svoji stínovou vládu. Ne snad, že bychom se bez ní neobešli. Ale čekalo se, s jakými impulsy opozice pět měsíců od voleb vyrukuje. Vládní koalice ustála dvě ze tří klíčových bitev. Má důvěru Sněmovny, ubránila Andreje Babiše (ANO) i Tomia Okamuru (SPD) před zbavením imunity a už ji čeká jen schvalování upraveného státního rozpočtu pro tento rok. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie.Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit.Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře.Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko?Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?

Premiér Andrej Babiš má od minulého týdne imunitu a může začít naplno vládnout. Jak to bude vypadat? „Pozitivní očekávání od vlády mám nulová, ale čtyři roky se to snad dá přežít,“ říká k tomu novinářka Lenka Zlámalová.„Nepatřím k těm, kdo si myslí, že se řítíme do nějakého pekla nebo něco takového. Na rozdíl od některých svých novinářských kolegů se opravdu nebojím slovenského nebo maďarského scénáře, já se bojím totálního dluhového armagedonu,“ vysvětluje ekonomická analytička a komentátorka vydavatelství CNC Lenka Zlámalová, která byla hostem v podcastu Mediální cirkus.Zlámalová patří mezi pravicové komentátory a ostré kritiky Babišovy politiky. V letech po roce 2013, kdy hnutí ANO poprvé uspělo ve volbách, Zlámalová opakovaně popisovala ekonomické kauzy Andreje Babiše, stejně jako cestu k jeho zbohatnutí.„Začínají fungovat pojistky a z toho mám radost. Jsou dvě. Jedna bude fakticky Donald Trump, který nám prostě nedovolí nedat peníze do obrany. On rozumí excelovým tabulkám. A ta druhá pojistka jsou finanční trhy, zahraniční investoři, kteří nakupují naše dluhopisy,“ analyzuje Babišovu vládu Lenka Zlámalová.Už nejsem hlavní enemyZlámalová na sebe upoutala pozornost předsedy hnutí ANO především v době, kdy přišla s kauzou korunových dluhopisů a podezřením, že Babiš skrze ně obcházel daňové zákony. Policie ale následné vyšetřování odložila. Tehdy Zlámalová patřila mezi Babišovy přední kritiky.„Už nejsem dvorní kritička. Já jsem na to měla monopol ještě za prezidentské volby, to bylo vždycky Zlámalová a jezulátko. Ale vy jste mi to v Seznamu trošku vyfoukli, teď jste největší enemy (nepřítel, pozn. red.) vy,“ říká s nadsázkou v hlase Lenka Zlámalová.Svoji novinářskou kariéru začínala v MF Dnes, působila v Hospodářských novinách a později v Lidových novinách. Z těch odešla v roce 2013 poté, co vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. Spolu s dalšími novináři pak založila projekt Echo24, který se v začátcích profiloval jako silně protibabišovský. Z Echa odešla po devíti letech do vydavatelství Czech News Center patřící miliardáři Danielu Křetínskému.Jaké kauzy bude Zlámalová sledovat teď?„Přicházejí nová témata, a to je především nový svěřenský fond, kterým to vypadá, že Andrej Babiš opět zcela porušil to, co slíbil.  A tady už tlačí Evropská komise, aby se to prošetřilo,“ říká a pokračuje:„Vypadá to, že Babiš podvedl pana prezidenta. Ten právě proto chtěl veřejné přiznání, jak to bude s konfliktem zájmů, aby nebyl spolupachatelem, protože Babiše jmenoval. Prezident si vlastně udělal z lidí rukojmí a říká: Babiš vám tady něco slíbil, a to tak není.“Andrej Babiš začátkem února oznámil, že všechny své akcie holdingu Agrofert vložil kvůli střetu zájmů do svěřenského fondu a na chod společnosti už nemá vliv. Seznam Zprávy ale později zjistily, že podle statusu fondu Agrofert budou moci řídit Babišovy děti, a to hned poté, kdy skončí ve veřejných funkcích. Původně přitom slíbil, lže se Agrofertu vzdává nevratně a firmu získají děti až po jeho smrti.Samotný Agrofert je navíc jen částí premiérova impéria.„Andrej Babiš má spoustu dalších byznysů, kterým je potřeba se věnovat. Například zdravotnictví je jeho velká priorita, tím teče víc peněz než zemědělstvím, 440 miliard, a v něm premiér také podniká. To mluvím o holdingu Synbiol a Hartenberg. A ty stále zůstávají ve vlastnictví Andreje Babiše,“ popisuje Zlámalová.V čem selhává Česká televize? Za co musí novináři umět pochválit Babišovu vládu? A proč Lenka Zlámalová odešla z Echa 24?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kdyby chtěl někdo přesně a nesmlouvavě kritizovat přístup vlády Andreje Babiše (ANO) k výdajům na obranu, stěží by to svedl lépe než americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Na konferenci o bezpečnosti na Pražském hradě důrazně připomněl závazky České republiky coby člena NATO a tvrdě odmítl všechny výmluvy, které od premiéra i koalice zaznívají.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy začínají otevřeně tlačit na Česko kvůli výdajům na obranu a vláda Andreje Babiše by se mohla dostat do přímého střetu s Washingtonem. V pořadu Echo Prime Time to řekl publicista Roman Joch.Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick v posledních dnech veřejně upozornil, že pokud Česko nesplní své závazky vůči NATO, ovlivní to celou alianci. Podle Jocha jde o mimořádně tvrdý krok. „Já si nepamatuju vůbec od amerického ambasadora po pádu komunismu od roku 1989 takovýto tlak veřejně,“ uvedl Joch.Debata se přitom soustředí na obranné výdaje. Andrej Babiš opakovaně odmítl cestu k výdajům ve výši 3,5 procenta HDP, což je cíl, který Spojené státy prosazují mezi spojenci. Joch připustil, že Babišova argumentace má určitou logiku. Český stát se podle něj skutečně nachází ve složité fiskální situaci. „Legislativci američtí to chápou, diplomaté to chápou, že my jsme skutečně ve fiskálně obtížné situaci. V tom má premiér Babiš pravdu. Rozhodně,“ řekl.Sledujte celý rozhovor!

Vládneme, nerušit #50: Andrej Babiš zpochybňuje nezávislost soudů kvůli případu Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase odmítá, že by jeho rasistické plakáty s chirurgy z dovozu porušovaly zákon a celou věc označuje za politický proces. A Petr Macinka předem vylučuje podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu v záležitosti nejmenování Filipa Turka ministrem kvůli tomu, že většinu osazenstva soudu jmenoval prezident Petr Pavel, a proto muži a ženy spravedlnosti nejsou podle jeho názoru nestranní. Co to znamená pro justici? Bude chtít Babišova vláda změnit její fungování? A jak se změní dynamika vláda poté, co bude poslanecká sněmovna hlasovat o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Poslanci jednají o vydání Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. „V parlamentním vydání nezazní žádné nové argumenty, protože všechno už jsme tady slyšeli,“ míní v pořadu Pro a proti politolog Lukáš Valeš z Newton University. „Vleče se spousta jiných kauz a rozhodně nenastává situace, kdy by někdo řekl: Pojďme to ukončit, vleče se to příliš dlouho,“ vysvětluje politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Advokát Lukáš Duffek před hlasováním o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury hovořil v Press klubu o dětských certifikátech, omezení sociálních sítí a dalších ožehavých tématech.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ten projev byl sám o sobě takový, jaký bychom očekávali od ministra zahraničí země, která má nějakou historickou zkušenost s tím, že byla sama obětí určité agrese,“ komentuje vyjádření Petra Macinky (AUTO) na jednání Rady míru OSN vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Petr Just. Jak hodnotí komunikaci vlády ohledně dění v Íránu? A co lze očekávat od jednání sněmovny o vydání Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ten projev byl sám o sobě takový, jaký bychom očekávali od ministra zahraničí země, která má nějakou historickou zkušenost s tím, že byla sama obětí určité agrese,“ komentuje vyjádření Petra Macinky (AUTO) na jednání Rady míru OSN vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Petr Just. Jak hodnotí komunikaci vlády ohledně dění v Íránu? A co lze očekávat od jednání sněmovny o vydání Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání?

Filozof a bývalý politik. "Imunita není výsadou jednotlivce, ale je to ochrana funkčnosti parlamentního sboru před případnými zásahy jiných mocí, zejména moci výkonné," kritizoval trestněprávní imunitu ještě jako senátor na přelomu tisíciletí. Je politická imunita v dnešní době ještě ochranou demokracie, nebo spíš ochranou politiků před spravedlností? A co přepokládané nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání udělá s důvěrou lidí v politiky? Ptá se Barbora Tachecí.

Poslanci si ze své imunity udělali privilegium a hrubě ji zneužívají, soudí filozof a bývalý politik Daniel Kroupa. Co se změní po předpokládaném nevydání Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání? Premiérovi se podle Kroupy rozvolní ruce a bude moci silněji tlačit na koaliční partnery. „Je ovšem otázka, zda si tuto slabost koaliční strany neuvědomí, nespojí se a nebudou klást svoje podmínky při hlasování o důležitých zákonech," soudí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny bytů i nájmů v Česku dál rostou. Vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje, že se dostupnost bydlení zlepší po přijetí nového stavebního zákona. „Cílem novely je zrychlit povolování staveb, které je dnes velice dlouhé,“ vysvětluje zmocněnkyně vlády pro implementaci stavebního práva Hana Landová. „Novela stavebního zákona je obrovské riziko – ohrožuje památky i přírodu,“ kritizuje Anna Vinklárková, architektka zaměřující se na územní plánování v organizaci Arnika.

Ceny bytů i nájmů v Česku dál rostou. Vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje, že se dostupnost bydlení zlepší po přijetí nového stavebního zákona. „Cílem novely je zrychlit povolování staveb, které je dnes velice dlouhé,“ vysvětluje zmocněnkyně vlády pro implementaci stavebního práva Hana Landová. „Novela stavebního zákona je obrovské riziko – ohrožuje památky i přírodu,“ kritizuje Anna Vinklárková, architektka zaměřující se na územní plánování v organizaci Arnika.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Senátní výbor pro obranu upozorňuje, že snížení výdajů pro armádu, s nímž přišla nová vláda, odporuje zákonu i závazkům daným Severoatlantické alianci. Postupuje vláda Andreje Babiše zásadně jinak než vláda předchozí? Vladimír Kroc se zeptal předsedy výboru, senátora Pavla Fischera.

Senátní výbor pro obranu upozorňuje, že snížení výdajů pro armádu, s nímž přišla nová vláda, odporuje zákonu i závazkům daným Severoatlantické alianci. Postupuje vláda Andreje Babiše zásadně jinak než vláda předchozí? Vladimír Kroc se zeptal předsedy výboru, senátora Pavla Fischera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V letech 2017 až 2021 získaly firmy holdingu Agrofert navzdory střetu zájmů předsedy hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše neoprávněné dotace ve výši přesahující sedm miliard korun. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je nezačal vymáhat, nyní ho k tomu vyzvala i jeho dozorčí rada. „Ještě ve funkci jsem byl informován ředitelem Petrem Dlouhým, že bude zahájeno správní řízení o vrácení dotací. K tomu dodnes nedošlo,“ říká exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se naplno pustil do razantních systémových změn. Pod reformními tlaky nyní padl i dlouholetý šéf VZP. Jak teď Vojtěcha hodnotí poslanci SPD, pro které byl ještě v létě jako ministr nepřijatelný?Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD).Po výměnách vedení několika fakultních nemocnic a obměně jmen ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí odvolal ředitele této největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Zdeněk Kabátek skončil v čele VZP po 13 letech, ve funkci ho nahradil dosavadní náměstek Ivan Duškov. Podle ministra Kabátek ztratil jeho důvěru, odkazoval přitom zejména na opakované zásahy policie v pojišťovně. Zástupci opozičních stran odvolání dlouholetého šéfa VZP kritizují a označují tento krok za chybu a personální přešlap vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dosavadní změny personálií jsou součástí širších reforem zdravotnictví, které se vláda chystá prosadit. Resort, který je pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jedním z klíčových, připravuje celou řadu systémových opatření. Mimo jiné reformu zdravotního pojištění, rozšiřování kompetencí nelékařů nebo posílení prevence. Vědělo SPD jako vládní hnutí o konci šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny předem? Jaké priority by měl mít ministr zdravotnictví? A co ze svého programu SPD prosadila?  --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) stále nezačal zpětně vymáhat dotace vyplácené firmám holdingu Agrofert. Tento týden ho k tomu vyzvala i dozorčí rada fondu. Jde o miliardy korun, které získávaly firmy kvůli střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) neoprávněně. „Ještě ve funkci jsem byl informován ředitelem Petrem Dlouhým, že bude zahájeno správní řízení o vrácení dotací. K tomu dodnes nedošlo,“ říká pro Český rozhlas Plus exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stalo se, co bylo očekáváno. Mandátový a imunitní výbor doporučil Sněmovně, aby nevydala k trestnímu stíhání poslance a premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD).

Obnoví vláda Andreje Babiše (ANO) dotační program Nová zelená úsporám, nebo ho od základu změní? Program, který pomohl statisícům domácností, je přerušen od loňského podzimu a nyní se vedou spory o jeho financování. „Musíme si nalít čistého vína, peníze v rozpočtu dochází,“ vadí Berenice Peštové (ANO). „Je směšné, když nová vláda brojí proti emisním povolenkám, a pak brečí, že z nich nejsou výnosy na financování programu,“ kontruje v Pro a proti Petr Hladík (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stalo se, co bylo očekáváno. Mandátový a imunitní výbor doporučil Sněmovně, aby nevydala k trestnímu stíhání poslance a premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD).Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do týmu poradců premiéra Andreje Babiše od nedávna patří Natálie Vachatová, která má za sebou mj. působení ve Společnosti pro obranu svobody projevu. Radit má právě s oblastí „svobody projevu“, přičemž ona sama stav svobody slova v Česku kritizuje, stejně jako snahu státu působit proti dezinformacím. Co o jejím angažování víme? A jak zapadá do zřejmé otočky Babišovy vlády v boji proti dezinformacím?Host: Vojtěch Petrů - redaktor domácí rubriky Deníku ReferendumČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Odkud chce vláda získat rekordní investice do české ekonomiky? A jak chce dosáhnout plného ovládnutí společnosti ČEZ? Proč se ztracená socha z vily brněnského průmyslníka skrývala v depozitáři městského muzea?

Vládneme, nerušit #48: Vláda Andreje Babiše funguje už dva měsíce a s ní také do letošních voleb věčně opoziční SPD Tomia Okamury. Okamurovo hnutí přibralo do svého klubu politiky z menších partají, do vlády vyslalo „nestranické odborníky“ a sám Okamura stanul v čele Poslanecké sněmovny, o čemž hovoří jako o svém politickém vrcholu. Co vlastně strana zatím ve vládě a v Poslanecké sněmovně dělá? Kdo jsou její nejsilnější hlasy a bude ministr obrany Jaromír Zůna ještě někdy mluvit? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nastínila cestu, po které by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun, což dává stávající vláda za vinu té předešlé. „Nová vláda udělala maximum možného v rámci svého vytyčeného hřiště. Maximum možného, pokud jde o to být úsporný a dlouhodobě zodpovědný, určitě ne,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.

Vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje nastartovat českou ekonomiku a zřejmě to myslí vážně. Nebo to tak aspoň zní, když mluví ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Otázka je, jak to udělat a zda půjde o dlouhodobý výkon založený na investicích a produktivitě, nebo o krátkodobý ekonomický doping.

Před dvěma týdny prohlásil, že přepracovaný návrh státního rozpočtu je protizákonný, šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ve speciálu podcastu Kecy a politika s ním probíráme postavení jeho úřadu, který má vykonávat nezávislý dohled nad rozpočtovou politikou a být svým způsobem hlídačem rozpočtové disciplíny. Po tomto prohlášení následovala poznámka Andreje Babiše, že by jeho úřad mohl být zrušen. To následně potvrdil náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD).O co jde? Jaké má pravomoci tento úřad a jak se liší od podobných institucí v evropských zemích? Proč Česko nevytváří rezervy, když ekonomika roste o pěkných 2,6 procenta HDP? Jak vnímá Hampl sousední Německo, které se podle něj změnilo z rozpočtového jestřába v ekonomiku, která se nedávno poměrně hodně zadlužila? Jak by měl být ideálně složen státní rozpočet? Je zdravé, když většinu rozpočtu tvoří penze a sociální dávky? Bylo by vhodné znovu vrátit superhrubou mzdu? Měli by čeští politici disciplínu a byli by schopni tyto nové prostředky vyčlenit pouze na silniční a železniční infrastrukturu? A přivede do rozpočtu nové příjmy elektronická evidence tržeb (EET), kterou nedávno představila Alena Schillerová?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to vláda Andreje Babiše. Takže Babiš a jenom Babiš bude rozhodovat, co se v té vládě bude dít,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, když popisuje současné rozložení moci v Česku. Mluví o politicích, kteří „jedou ve vlaku, který má nápis jako Agrofert Andreje Babiše“ i o tom, jak současný premiér nechává lidi jako Tomio Okamura, Petr Macinka nebo Filip Turek dělat „mlhu“. Do této logiky zasazuje i nové tváře vlády, včetně kandidáta na ministra životního prostředí Igora Červeného, o jehož skutečné autonomii pochybuje. Zároveň popisuje atmosféru rostoucího napětí ve společnosti a vysvětluje, proč považuje demonstrace za přirozenou součást politického střetu, nikoli za popření výsledku voleb. Jedním z klíčových bodů podle něj může být budoucnost veřejnoprávních médií. „To zestátnění a ovládnutí veřejnoprávních médií už nepůjde zastavit peticema,“ říká a varuje před slovenským nebo maďarským modelem. Rozhovor se ale rychle rozšiřuje za hranice domácí politiky. Michopulos mluví i o nepochopitelné sázce části politických elit na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho okolí. V této souvislosti připomíná i šok, který podle něj zažil Robert Fico po jednání s Trumpem a naznačuje, jak tvrdě může nová geopolitická realita dopadat na malé státy ve střední Evropě. Do úvah vstupují i ambice Petra Macinky, které Michopulos spojuje s pokusem prorazit v takzvaném „MAGA světě“ a získat mezinárodní relevanci skrze konflikt a symbolická gesta. Zároveň pochybuje, že taková strategie může dlouhodobě fungovat ve prospěch Česka nebo Evropy. Jak silná je dnes skutečná moc Andreje Babiše? Co mohou změnit protesty v ulicích? A kde zůstane místo pro Česko ve světě, který se podle Michopulose rychle přepisuje? I o to mluví Petros Michopulos.

Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina poslanců mandátového a imunitního výboru nedůvěřuje práci orgánů činných v trestním řízení a také justici. Proto nedoporučila Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s vydáním Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání.

Jaké mají poslanci argumenty v debatě, jestli vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání? Jaký zájem mají Češi o očkování v ordinacích praktických lékařů anebo v lékárnách? A na jaké kompromisy by mohl přistoupit Írán v rozhovorech s Američany o svém jaderném programu?

Proč většina poslanců imunitního výboru doporučila nevydat k trestnímu stíhání Andreje Babiše a Tomia Okamuru? Proč komunistická StB podnikala mimořádně rozsáhlou operaci proti herci Tomáši Töpferovi? A co všechno už dokážou humanoidní roboti z čínských start-upů a v čem jsou ještě nedokonalí?

Jaké mají poslanci argumenty v debatě, jestli vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání? Jaký zájem mají Češi o očkování v ordinacích praktických lékařů anebo v lékárnách? A na jaké kompromisy by mohl přistoupit Írán v rozhovorech s Američany o svém jaderném programu?

Proč většina poslanců imunitního výboru doporučila nevydat k trestnímu stíhání Andreje Babiše a Tomia Okamuru? Proč komunistická StB podnikala mimořádně rozsáhlou operaci proti herci Tomáši Töpferovi? A co všechno už dokážou humanoidní roboti z čínských start-upů a v čem jsou ještě nedokonalí?

Ministři ve vládě Andreje Babiše se předváděli, jak při sestavování státního rozpočtu hledají a škrtají každý milion, přitom nechali ležet na chodníku pět miliard korun.

Vláda Andreje Babiše vyčlenila ve státním rozpočtu na životní prostředí o 900 milionů méně než loni. Hrozí kvůli tomu v Česku likvidace ochrany přírody, jak varuje opozice? Mohou se národní parky vydat slovenskou cestou a propad příjmů od státu saturovat třeba vyšší těžbou dřeva? „Tato cesta je při správné správě toho území nemožná,“ říká geochemik Jakub Hruška, člen Rady národního parku Podyjí a Rady Krkonošského národního parku a místopředseda Rady národního parku Šumava.

Televize Nova řeší, jak naložit s víkendovou debatou Za pět minut dvanáct. Poté, co se neprosadila v neděli, přišel přesun na sobotu. Teď mění moderátora. „Koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše, “ říká nová tvář pořadu Bára Divišová.Původně nedělní debatu Nova spustila v říjnu 2023 s moderátorem Martinem Čermákem. Kvůli velké konkurenci Otázek Václava Moravce na ČT i Partie Terezie Tománkové na Primě, ale televize pořad přesunula na sobotu. Debatu navíc v pátek předtáčí, aby usnadnila zvaní atraktivních hostů.„Ten pořad měl možná velké ambice, ale naskočil do hodně konkurenčního prostředí. Když se ani nebudeme soustředit na sledovanost, tak jsme tam hrozně bojovali o hosty. Tři diskuze na neděli v jeden čas to si myslím, že už je moc. Tak jsme ustoupili na sobotu,“ vysvětluje Bára Divišová, která byla hostem podcastu Mediální cirkus.Ze Střepin do debatyDivišová, která na Nově pracuje už 18 let a v poslední době byla spojená především s pořadem Střepiny nebo Napřímo, se stala novou moderátorkou debaty Za pět minut dvanáct v únoru. Jako prvního hosta si do studia pozvala premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.„Nedávno jsme měli na rozhovoru pana prezidenta, takže jsem si říkala, koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše. Až potom mi došlo, co jsem si na sebe zase ušila,“ popisuje Divišová, která patří mezi pár novinářů, s nimiž Andrej Babiš mluví.„My se známe dlouho. Jednou, někdy v roce 2015, jsem měla s Andrejem Babišem živý vstup do poledních Televizních novin. A on si přinesl pokladničku a mluvil asi sedm minut. Kolegyně Emma Smetana mě za to tehdy strašně kritizovala. Po vstupu jsem Babišovi říkala: ‚Co to mělo být?‘ A on se začal hrozně smát. Ale od té doby si pamatoval, jak se jmenuji,“ vzpomíná Divišová v Mediálním cirkusu na vysílání, ve kterém Babiš vysvětloval elektronickou evidenci tržeb.Exkluzivní prostor dostala Divišová i krátce po loňských sněmovních volbách, když k ní Andrej Babiš přišel na rozhovor tehdy ještě na TN.cz a přinesl s sebou návrh programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Ten moderátorce ve vysílání i předal. „Kdybych to věděla, tak bych se na to lépe připravila. Kolegové si ze mě dělali legraci, že jsem ho normálně přitlačila, aby mi to dal. Že jsem mu řekla: ‚To mi dáte!‘ Já jsem to řekla, ale na konci věty byl otazník. Ale nečekala jsem to. Kdybych to čekala, tak ten rozhovor povedu trošku jinak. Ale Andrej Babiš takové nečekané věci rád dělá,“ říká novinářka.Babiše umí naštvat každýSama říká, že jí diváci občas vztahy s Babišem předhazují, třeba na sociálních sítích, což ji mrzí.„Diváci spekulují, proč to tak je, že tady nedostane otázky na tělo, že jsem k němu servilní, že má nějaké výhody. Ale na moji obranu - on takhle mluví i s některými dalšími novináři. Na plénu mluví třeba o Petru Vaškovi z České televize. Petr za ním může přijet pro vyjádření, odepíše mu na esemesku. Tak snad doufám, že když dám tyhle dva příklady vedle sebe, že mě lidé nebudou tolik obviňovat,“ říká Divišová a pokračuje:„Andreje Babiše umí naštvat každý. To není mým cílem. Chci z toho člověka dostat informace, hlavně ve chvíli, kdy těch informací má ze svého postu dost. My spolu nesouhlasíme, i se pohádáme, ale smějeme se u toho, je to taková výměna názorů. Na někoho je lepší takový ten sofistikovaný postup, že potom sám na sebe řekne všechno.“Jak se vyrábí zpravodajství pro Novu? Jak zábavné je dělat Střepiny? A jak se dívá na debatu o veřejnoprávních médiích? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše vyčlenila ve státním rozpočtu na životní prostředí o 900 milionů méně než loni. Hrozí kvůli tomu v Česku likvidace ochrany přírody, jak varuje opozice? Mohou se národní parky vydat slovenskou cestou a propad příjmů od státu saturovat třeba vyšší těžbou dřeva? „Tato cesta je při správné správě toho území nemožná,“ říká geochemik Jakub Hruška, člen Rady národního parku Podyjí a Rady Krkonošského národního parku a místopředseda Rady národního parku Šumava.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) už dlouho před svým vznikem mluvila o potřebě obnovy Visegrádské čtyřky. Nakonec z toho byla těsně před summitem Evropské unie Slavkovská trojka, nebo – jak se říká častěji – Slavkovský trojúhelník. Tedy spojenectví Rakouska, Slovenska a Česka.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se rozhodla zrušit Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a radit se s vlastními experty. A následně koalice schválila základní parametry rozpočtu, který je ale podle zrušené rady protizákonný. „Aspoň teď bychom všichni měli bít na poplach, že porušujeme vlastní zákon,“ varuje v Osobnosti Plus Dominik Stroukal, ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) tlačí Sněmovnou přepracovaný návrh státního rozpočtu na tento rok. Největší rozdíl oproti plánu předchozího kabinetu spočívá ve škrtnutí 21 miliard na obranu. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) chtěla každý rok přidávat výrazně nad dvě procenta HDP, nástupnická Babišova vláda garantuje jen ony aktuální dvě procenta.

Kolem návštěvy Andreje Babiše (ANO) ve Vídni poprask nenastal. Rakouská média se omezila na publikaci minutových videí, na kterých kancléř Christian Stocker zmínil, že se s českým kolegou skoro na všem shodli, jen nemůže souhlasit s atomovým programem, který Česko rozjíždí. Na stejných videozáznamech Babiš odmítl zodpovědět otázku, která se týkala konfliktu tuzemských ústavních činitelů.

Vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje opakovaně změnu systému financování České televize a Českého rozhlasu, zatím ale není jasné, jak ho chce nahradit. Podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) existují tři až čtyři možné způsoby, se kterými půjde na koaliční radu. „Nevím, o jaké jde, a považuji za opravdu vážné, že vláda v tak zásadní věci nechce říct, co má v plánu,“ podivuje se v Interview Plus jeho předchůdce ve funkci Martin Baxa (ODS).

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?