Podcasts about andreje babi

Vláda Andreje Babiše schválila rozsáhlou finanční injekci do zdravotnictví. Platby za státní pojištěnce se v příštím roce mimořádně navýší o 24 miliard korun. Jak to pocítí samotní pacienti? Podpoří to opozice, které se podařilo v předešlé vládě prosadit dlouho očekávanou automatickou valorizaci? A jak zařídit, aby šly peníze ruku v ruce s větší efektivitou? Poslechněte si Kulatý stůl s vládními i opozičními poslanci ze sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Lepší příklad toho, jak se mění pravidla, aby stát fungoval ve prospěch držitelů moci, jsme asi ještě v Česku neviděli. Skupina vládních poslanců navrhla změnit zákon o střetu zájmů tak, aby dokonale vyhovoval zájmům Andreje Babiše.

Lepší příklad toho, jak se mění pravidla, aby stát fungoval ve prospěch držitelů moci, jsme asi ještě v Česku neviděli. Skupina vládních poslanců navrhla změnit zákon o střetu zájmů tak, aby dokonale vyhovoval zájmům Andreje Babiše.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) od svého nástupu provádí rozsáhlé personální a institucionální změny na ministerstvech a na Úřadu vlády. Reorganizace má dále usnadnit nový zákon o státních zaměstnancích, který je ve Sněmovně. „Ve státní správě je v posledních měsících živo, to je obvyklé, když se vymění vláda. Tentokrát je ale těch změn více než v minulosti,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus někdejší „superúředník“ Josef Postránecký.

Vládneme, nerušit #64: Ministři ve vládě Andreje Babiše za sebou mají první pololetí, premiér bude jejich výkony hodnotit a také přemýšlet o tom, jestli by se někdo z nich neměl z kabinetu poroučet. V současné vládě si dobře vedou zejména zkušené politické figury, ale i někteří nováčci už prokázali, že se ve svěřených resortech cítí jako doma. Čí hvězda stoupá? Kdo je na odstřel? A jak se hodnotí samotní ministři? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Eva Soukeníková. 

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Při vážných zdravotních obtížích vidí člověk svět jinak. Například by jednoznačně souhlasil s návrhem, ať vláda přidá zdravotníkům desítky miliard ze státního rozpočtu ročně. Teď přesně takové opatření schválil kabinet Andreje Babiše (ANO). Platit bude od roku 2027. Chválit za to ale ministry může opravdu jenom člověk, kterého právě trápí nesnesitelné bolesti kloubů.

Při vážných zdravotních obtížích vidí člověk svět jinak. Například by jednoznačně souhlasil s návrhem, ať vláda přidá zdravotníkům desítky miliard ze státního rozpočtu ročně. Teď přesně takové opatření schválil kabinet Andreje Babiše (ANO). Platit bude od roku 2027. Chválit za to ale ministry může opravdu jenom člověk, kterého právě trápí nesnesitelné bolesti kloubů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda včera schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Očekávané rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO ale posunula na 22. června. Snaží se kabinet jen natahovat čas?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Prezident Petr Pavel se v pondělí vydal na jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů se záměrem vyjasnit si pozice ohledně klíčových zahraničních cest ústavních činitelů.Po schůzce ocenil, že ho vláda schválila do čela delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku. Podle vyjádření Hradu se Pavel zároveň „v zájmu prezidentem preferovaného kooperativního vztahu s vládou“ rozhodl přistoupit na posun termínu (na 22. června), ve kterém chce kabinet oznámit podobu delegace na červencový summit NATO v Ankaře. O složení delegace na alianční summit se prezident pře s kabinetem Andreje Babiše (ANO) bezvýsledně už několik měsíců. Pavel na své účasti na summitu trvá. Má také připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Chápal by to totiž jako omezování svých pravomocí. Premiér už dříve řekl, že by prezident součástí delegace být neměl, protože české výdaje na obranu by měl na summitu obhajovat kabinet.Do sporu s vládou se kvůli zahraniční delegaci dostal také druhý nejvyšší ústavní činitel státu. Koalice odmítla poskytnout vládní letadlo šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi a zástupcům z řad podnikatelů, kultury a univerzit pro cestu na Tchaj-wan. Premiér to zdůvodnil tím, že by to mohlo být vnímáno jako oficiální podpora Tchaj-wanu, která by mohla poškodit české obchodní zájmy v Číně. To Vystrčil odmítl. Nakonec absolvoval let komerční linkou. Doprovázela ho čtyřicetičlenná podnikatelská delegace, další desítka se připojila na Tchaj-wanu.Podle Vystrčila by pomohlo, kdyby se opět obnovila komunikace o zahraniční politice mezi nejvyššími představiteli Česka. „To vyloženě dnes chybí. Jak při plánování zahraničních cest, ale třeba když se teď bavíme o summitu v Ankaře, tak předtím bude summit předsedů parlamentů jednotlivých zemí v Istanbulu. A měli bychom si říkat, co tam budeme prosazovat, jakým způsobem budeme připravovat půdu pro Českou republiku,“ řekl šéf Senátu v Ptám se já. „Já Tomio Okamurovi nedokážu vysvětlit, že není dobré, aby tam (v Istanbulu) říkal, že máme vystupovat z NATO. Protože má přece názor, že bychom neměli být v NATO. V tom by měl koordinační roli sehrát ministr zahraničních věcí. Nevím, co tam bude (Tomio Okamura) říkat. Ale rozhodně si myslím, že koordinovat tuto věc by bylo dobré.“Jak vyřešit spor prezidenta s vládou? Jaké výsledky dovezl z cesty na Tchaj-wan šéf Senátu? A jaký signál vysílá Česko, když chce stáhnout část vojáků z východního křídla NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šest měsíců po nástupu nové vlády je jasné jedno: Babišova vláda z let 2017–2021 bude odlišná od té současné. Andrej Babiš ročník 2026 se odpojil od toho z první vlády a provádí radikální otočku.Projevem může být centralizace moci, kterou dovedl k absolutní dokonalosti tím, že nezapojuje špičkové politiky hnutí ANO do rozhodování a všechno ovládá malý okruh lidí kolem Thunde Barthy, Michaely Pobořilové a Anety Zicklerové. Ani ministři nemají jistotu, protože premiér Babiš má tým poradců, kteří spolurozhodují o resortní politice. Vytváří tak model ÚV KSČ, kdy ministři byli politicky podřízeni politickým tajemníkům.Nejradikálnější je obrat v protidrogové politice, který je tak překotný a nepochopitelný, že to zavdává pochybnosti, co bylo jeho důvodem. Nový je také Babišův přístup k médiím, který je založen na dobrých vztazích s vlastníky médií a zároveň doplněn brutálním útokem na všechny, kteří nechtějí spolupracovat.Otázkou je: podvolí se majitel Seznamu Ivo Lukačovič a udělá ze svých médií krotké psíky?

Ve státní správě v době fungování vlády Andreje Babiše vidíme dva protichůdné pohyby. Na jedné straně jsou vyhazováni vzdělaní experti a likvidují se fungující systémy. Na straně druhé jsou najímáni lidé bez erudice a vytvářejí se podivné nové paralelní struktury. Na fungování státu v různých oblastech to těžko může mít jiný než destruktivní vliv. Proč se to tedy děje?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte v roce 2018! Stejně jako tehdy se nyní Evropská komise pouští do zkoumání střetu zájmů Andreje Babiše. A zřejmě po předchozích zkušenostech už rovnou uvalila předběžné dotační embargo na Agrofert.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #63: Když se usadil Andrej Babiš ve Strakově akademii poprvé, okruh jeho nejbližších spolupracovníků byl zcela jiný, než je tomu v současné době. S tím, jak se mění jeho poradci, mění se i politika samotného Andreje Babiše. Jak se to konkrétně projevuje? Kdo jsou nyní jeho poradci a co mu radí? A jak dlouho bude chtít ještě lídr hnutí ANO vládnout Česku? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Autory Podpásovky zaujalo, že ministr Oto Klempíř začal používat v rozhovorech ne zcela obvyklé výrazy a zabrušuje do vyšších sfér. Dotázali jsme se ho proto, odkud čerpá intelektuální inspiraci. Odpověděl, že z knihy, která se zove Angelologie dějin, periodicita a synchronicita v dějinách. Je to pozoruhodná publikace, za kterou pozoruhodný slovenský autor Emil Páleš obdržel od českého spolku skeptiků cenu Bludný balvan. Konkrétně to bylo „za objev andělů, nad nímž odborní oponenti ztratili dech a církev je v rozpacích“. Inspirační zdroj ministra kultury jsme si dovolili trochu rozebrat a došli k závěru, že se jím mnoho z jeho dnešního působení vysvětluje. Věnujeme se také rozsudku nad SPD v kauze „chirurgové z dovozu“, u jejíhož zrodu byla spoluautorka Podpásovky Martina Machová. Víte třeba, že jeden z poslanců SPD chtěl skutečně lékaře z arabských zemí do Česka dovážet, a až když mu „domluvil“ Tomia Okamura, začal volat, že svůj nápad kdykoli popře? A podpásovka týdne patří Tünde Bartha, která v rámci likvidace agend na Úřadu vlády nezáměrně prozradila, že vláda Andreje Babiše má minimálně jednoho úplně zbytečného ministra. Jak se to stalo a kdo myslíte, že to je? Poslechněte si!

Stokrát, možná tisíckrát česká veřejnost od Andreje Babiše (ANO) slyšela věty o naprosté neschopnosti členů Fialova kabinetu včetně expremiéra samého. Nýmandi, nuly, katastrofa, hrobaři ekonomiky, eventuálně organizovaný zločin. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czZaplaví Česko až stopadesátimetrové supervětrníky? Vláda o nich nerozhoduje úplně dobrovolně. „Jsme pod ostřížím dohledem Evropské komise, která pojala podezření, že vláda pro větrníky neplane a zákulisně jí vyhrožuje zastavením dotací,“ říká Daniel Kaiser. Údajně může jít až o sto miliard korun. Premiér Babiš je tímhle zranitelný a vydíratelný.Vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha je trnem v oku mnohým. Začínala u Zdeňka Bakaly, pracovala pro Agrofert v Maďarsku a nyní je pravou rukou Andreje Babiše. „Dělá reorganizaci, aby vláda nadále nebyla rukojmím státní správy. Je to naprosto legitimní věc,“ říká Dalibor Balšínek. „Jde tak o věc legitimity. Jsme v demokratické společnosti, vláda je nějakým způsobem volená a odvolatelná,“ myslí si Jiří Peňás.Je česká protidrogová politika v pořádku, nebo je potřeba ji změnit? A jak promění Velkou Británii vražda Henryho Nowaka a přístup policie?Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Vláda Andreje Babiše (ANO) zase o něco ztížila život Ukrajinců v Česku. Někdy jsou k tomu reálné důvody, někdy je to dokonce oprávněné, ale v souhrnu jsou ta opatření prostě zkomplikováním a znesnadněním života.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tohle je opravdu absurdní – podle Andreje Babiše ničí cena emisní povolenky průmysl a neúměrně zdražuje energie. Evropská komise i většina politiků kromě Zelených to chtěli změnit. Jenže k Zeleným se přidali i Babišovi europoslanci a návrh zamázli. A teď řeší, jestli je ještě možné škody napravit. Vysvětlujeme ale i to, kdo by měl za Evropu vyjednávat s Vladimirem Putinem a na co si dát pozor. A jak to dopadne s další hrozbou cel, kterou vytasil Donald Trump? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Ministryně financí Alena Schillerová představila na Národním ekonomickém fóru, které uspořádala organizace spojená s hnutím ANO, svůj ekonomický program. Za hlavní nástroj ekonomické politiky označila boj s šedou ekonomikou a chytré investice, získané dalším zadlužováním. Slovo dluh bylo však na Národním ekonomickém fóru považováno za sprosté. Profesor Švejnar, který ministryni financí v prvním bloku přizvukoval, navrhoval zásadně mluvit o kreditu. „Celý svět jede na kredit,“ prohlásil a jako příklad uvedl Německo po druhé světové válce.Ministryně Schillerová přišla s tvrzením, které zřejmě špatně opsala od ekonoma Havránka. Znělo, že zavedení elektronické evidence tržeb (EET) znamenalo zvýšení hrubého domácího produktu o 2–3 procenta. Následné zrušení prý znamenalo snížení o stejné procento. Když po tomto prohlášení neodešli ctihodní ekonomové ze sálu a naopak Schillerové po projevu zatleskali, je svědectvím toho, že na úrovni vlády se etabluje meme ekonomika.Ve druhé části svého projevu Schillerová zaútočila na vedení České národní banky, že nesnižuje úrokové sazby. Navzdory tomu, že v čele je Aleš Michl, bývalý poradce a nominant Andreje Babiše. Důvod je prostý. Michl a zbylých šest členů bankovní rady se obávají, že meme ekonomika této vlády způsobí opět inflační kolo. Jinak řečeno, obávají se, co udělají s ekonomikou nedávno rozvolněná rozpočtová pravidla, co vyvolá zvyšující se deficit státního rozpočtu, a sledují zdražování některých komodit (ropa, plyn, hnojiva) kvůli válce v Íránu.Podle zákona o České národní bance je přitom hlavním a jediným úkolem držet nízkou hladinu inflace a nepřipustit znehodnocení peněz a úspor. Jak to dopadne a proč Aleš Michl otočil a nechce snížit úrokové sazby, přestože v minulosti byl do funkce dosazen s opačným záměrem?

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

My se nezadlužujeme, my investujeme, vysvětlují představitelé vlády Andreje Babiše (ANO), proč připravují výrazné rozvolnění pravidel pro sestavování státních financí. A slibují, že velkými státními investicemi v budoucnu zase naplní rozpočet, nyní postupně zatěžovaný výrazným zadlužením.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politici se v nedělní Partii na CNN Prima NEWS přeli o osobu Andreje Babiše (ANO) či o otázku, zda se premiér nachází ve střetu zájmů. „Chtěli jsme, ať prodá Agrofert, nebo nebude premiérem,“ zmínila předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Její slova rozčílila ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO). „Co víc měl udělat? Měl Agrofert vyhodit do vzduchu? Víte, jak dlouho se prodává taková firma?“ rozohnil se ve studiu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do Česka dorazil dopis z Bruselu, který znovu otevírá otázku Babišova střetu zájmů. Evropská komise chce další vysvětlení a českým úřadům dala měsíc na reakci. Jak vážný problém to pro Andreje Babiše skutečně je? Reportéři Karolína Blažková a Jan Tvrdoň ve Studiu N vysvětlují, proč je Evropská komise stále nespokojená, co Česku hrozí a jestli opozice dokáže Babišovy problémy politicky využít. V epizodě rozebíráme i aktuální napětí uvnitř vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dochází už premiérovi trpělivost s trolením Petra Macinky a Filipa Turka? Utrhl se Tomio Okamura se svými sólo akcemi ze řetězu? A vydrží toto spojenectví celé volební období? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

To se tak občas stane, že syn političky vyhraje výběrové řízení na pohodový post na ministerstvu, které vede jiná politička téže strany. Tentokrát se takové štěstí přihodilo Kevinu Dostálovi, synovi europoslankyně ANO Kláry Dostálové. Ten uspěl v soutěži o post, který ještě nedávno neexistoval a vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj vedeném Zuzanou Mrázovou. V Podpásovce tenhle nádherný příklad nepotismu (zvýhodňování rodinných příslušníků) rozebíráme, včetně zábavného faktu, že dotyčný Kevin má o problematice, kterou se má zabývat (stavební zákon), jen velmi mlhavé ponětí.Věnujeme se i pokračujícímu řádění Tünde Barthy. Pravá ruka Andreje Babiše dosáhla mety, kterou zatím v Česku nikdo ani netečoval: svým rozhodnutím rozprášit agendy na Úřadu vlády vyvolala výstražnou stávku pracovníků v adiktologických zařízeních. Gratulujeme!  Samozřejmě rozebereme, co za úpornou snahou této vlády zničit drogovou a lidskoprávní agendu je.Zvláštní hrdinkou týdne se stala poslankyně SPD Marie, řečená Majka, Pošárová. Opřela se do Andreje Babiše kvůli záměru prodat továrnu na výrobu výbušnin Explosia do zahraničí. Pravila, že by premiér měl nosit klobouček, protože má patrně úpal. Způsobila tím samozřejmě menší koaliční poprask, který moc nepřispěl k už tak napruženým vztahům mezi ANO a SPD. Paní poslankyni představíme a připomeneme její další slovní perly.A vyhlásíme samozřejmě podpásovku týdne. Tentokrát patří poslanci ANO Martinu Kolovratníkovi. Poslechněte si za co!

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém se o přesunu agendy na ministerstvo zdravotnictví i o svém konci ve funkci dozvěděl z SMS na dovolené. Jaké to bude mít dopady Vidí nějakou možnost, že by vláda své rozhodnutí změnila? A dovede si představit svou další spolupráci s kabinetem Andreje Babiše? Tomáš Pancíř se zeptal končícího národního protidrogového koordinátora Pavla Béma.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla hodnotovou politiku a v zahraničí chce sázet na pragmatismus. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová upozorňuje, že pragmatismus v evropské politice nemusí být v rozporu s hodnotami. „Pragmatickou politiku vůči Unii dělá ten, který ne nutně nesouhlasí se vším, ale je to týmový hráč. Přispívá návrhy, přispívá k řešením, dokáže přijmout kompromisy,“ vysvětluje v Osobnosti Plus. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že Agrofertu jsou dál vypláceny zemědělské dotace. Evropská komise přitom vzkázala, že dokud nebude vyjasněna otázka střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), Česko by nemělo vykazovat k proplácení žádné dotace pro firmy spojené s ním. „Udělal dostatečná opatření k vyloučení střetu zájmů,“ říká v Pro a proti europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Právní rozhodnutí je jednoznačné,“ oponuje europoslanec Jan Farský (STAN). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní rady pro pomoc znevýhodněným spoluobčanům, obětem závislostí nebo národnostním menšinám pracují na Úřadu vlády mnoho let. Vláda Andreje Babiše (ANO) je chce odsunout na jednotlivá ministerstva a experti hrozí rezignacemi. „Ta změna je velice destruktivní a není smysluplná. Vnímám to jako pokus něco prosadit co nejrychleji bez ohledu na to, co si o tom myslí lidé v terénu,“ hodnotí Petr Třešňák, novinář a předseda organizace Děti úplňku sdružující rodiny s autisty.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #22 s Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu? A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů? Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území. „Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Superdávka sebrala většině lidí pobírajících státní podporu peníze. Nejvíc si pohoršili senioři a samoživitelé. Alespoň podle analýzy ministerstva práce, které slibuje rychlé úpravy. Jak by měla změna vypadat? A co bude s důchody?Hostem Ptám se já byl ředitel výzkumné organizace PAQ Research, sociolog Daniel Prokop. Ministerstvo práce a sociálních by mělo urychleně upravit výpočet nově zaváděné superdávky. Vyplývá to z interní analýzy rezortu, na kterou tento týden upozornily Seznam Zprávy. Na příkladu téměř 160 tisíc reálných příjemců nové superdávky se ukazuje, že většina domácností si pohorší. Nejvíce senioři, kritický dopad bude mít reforma i na samoživitele. Podle sociologa a ředitele PAQ Research Daniela Prokopa může vláda změnit parametry superdávky poměrně jednoduše. Nevyřeší to ale její další problémy: „Jeden z hlavních problémů superdávky mimo těch parametrů je, že polovina lidí, kteří jsou v Česku úplně nejchudší, ji nečerpá. A ne, že by ji nepotřebovali, ale nevyznají se v tom systému, jestli mají nárok, na co a jak žádat,“ uvedl Prokop s tím, že stát by se teď měl zaměřit na informační kampaň. „Když se to zabrzdí, když se o tom lidem neřekne, když se nevyužije hlavní přednost, což je jednoduchost, tak bylo zbytečné to sjednocovat.“V rozhovoru pro Ptám se já Daniel Prokop také hodnotil plány vlády Andreje Babiše (ANO) s důchodovým systémem. Podle sociologa by se kabinet neměl soustředit na boření toho, co změnila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v rámci prvního pilíře, ale vylepšit podmínky spoření na stáří ve třetím pilíři. „V tom je v Česku nevyužitý potenciál, že čtyři miliony lidí si nějak spoří na důchod. A díky špatným fondům, vysokým poplatkům a podobně to nemá na důchody efekt. A tady fakt vláda může zachránit důchodový systém a udělat něco, na co se ani Fialova vláda nezmohla,“ dodal Prokop s odkazem na nedávné vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že její rezort úpravy třetího důchodového pilíře brzy předloží.  Má superdávka kritické chyby, nebo jen startovací nedokonalosti? Jaké úpravy důchodového systému stát chystá? A mají mít žáci s 50 body z jednotné přijímací zkoušky nárok na přijetí na střední školu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Odborníci a neziskové organizace kritizují rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše přesunout protidrogovou agendu z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví. Jaké to může mít dopady? Je možné to ještě zvrátit? A měla by v Česku vzniknout národní agentura pro boj se závislostmi? Tomáš Pancíř se zeptal ředitelky neziskové organizace Sananim Martiny Richterové Těmínové.

Odborníci a neziskové organizace kritizují rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše přesunout protidrogovou agendu z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví. Jaké to může mít dopady? Je možné to ještě zvrátit? A měla by v Česku vzniknout národní agentura pro boj se závislostmi? Tomáš Pancíř se zeptal ředitelky neziskové organizace Sananim Martiny Richterové Těmínové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat? Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho rezort rozcupovaly v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle rezortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze.Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh za úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku. „To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“ „Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct: on to celé zkazil, Motoristi jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř. Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Briefing číslo 137 je trochu speciální: klasická domácí a světová politika musí chvíli počkat, protože český fotbal zažil víkend, který se z Edenu během pár hodin propsal až do zahraničí. Situace je natolik vážná, že do studia dorazil Ondřej Kania. Co se stalo při derby Slavie se Spartou? Proč to není jen fotbalová kauza, ale příběh o moci, penězích a toxické kultuře uvnitř českého fotbalu? Michal přidává svůj slávistický coming out i osobní zkušenost s tím, jak funguje zákulisí Edenu. Dojde ale i na Andreje Babiše a prezidentova gesta. Nemohli jsme vynechat obec Tetín ani exkluzivní novinky z Brna.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Holding Agrofert může opět naplno čerpat evropské dotace. Státní zemědělský intervenční fond, který jejich výplatu pozastavil, čerpání peněz obnovil s tím, že premiér Babiš vyřešil střet zájmů. Nejde mu státní úřad na ruku?Hostem Ptám se já je poslankyně a předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Marie Pošarová (SPD). Otázkami možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s holdingem Agrofert se už několik měsíců znovu zabývá Evropská komise. Nyní vzkázala, že sice bere na vědomí rozhodnutí českých úřadů obnovit dotace holdingu, zároveň si ale vyhrazuje právo situaci dále posoudit po získání úplných informací o případu.A jak informovaly Seznam Zprávy minulý týden, Brusel už zaslal českým úřadům další sérii dotazů týkajících se řešení možného Babišova střetu zájmů. Premiér vložil letos v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím střet zájmů vyřešil. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) následně na základě analýz uvedl, že řešení je v souladu s národní i evropskou legislativou a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Nehrozí, že Evropská komise Babišovo řešení zpochybní a Česko bude muset dotace  vracet? Je správné, že stát přestal vymáhat dotace, které dříve Agrofertu nezákonně i přes střet zájmů vyplatil? A jak se daří SPD ve vládě prosazovat svoje sliby voličům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Oni nedělají politiku, oni dělají cirkus pro lidi, prohlásil o vládě Andreje Babiše (ANO) novinář Vratislav Dostál z Aktuálně.cz. Zda je Babiš silným, nebo slabým premiérem, se dá podle něj hodnotit z různých úhlů. „Pokud bychom to hodnotili ve vztahu k opozici, tak mám dojem, že to má Babiš rozehrané tak, že bude premiérem i po příštích volbách. Jinými slovy, Babiš je v tomto kontextu tak silný, jak slabá je jeho konkurence,“ uvažuje Dostál.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pokusí ještě v letošním roce dosáhnout na splnění závazku NATO ve výši dvou procent HDP. Potřebuje proto v rozpočtu najít 20 miliard. Vznikla i nová pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO, kterým se stal Jakub Landovský. „Procenta mají význam pro plánovací orgány Aliance, ale pro vrchního velitele nemají prakticky žádnou hodnotu. Důležité jsou schopnosti, síly a prostředky,“ podotýká Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vláda v posledních týdnech ukázala, co chce dělat v ekonomice. Vládnou tomu dvě Z: zastrašování a zadlužování.Od ledna 2027 bude platit elektronická evidence tržeb (EET), která se má týkat až 600 tisíc podnikatelů a živnostníků. Přestože ještě před pár lety vynesla jednotky miliard korun, chce ministryně financí tímto způsobem vybrat až 14 miliard korun. Podobně chce opět rozjet akci Kobra 26, tedy sérii razií a kontrol proti švarcsystému a nelegálnímu zaměstnávání, což prý má vynést až 23 miliard korun. Odvolává se přitom na zprávu NKÚ, která se svým šetřením zabývala především érou první vlády Andreje Babiše.Zcela přelomový je ovšem institut tzv. únikových doložek. Stručně řečeno, státní rozpočet se rozdělí na část řádnou, z níž se bude platit provoz státu (penze, zdravotnictví, provoz, platy úředníků), a mimořádnou, do níž budou započítávány velké investice do dálnic, železnic, energetických projektů a dalších věcí.Tohle rozdělení má vytvořit dojem, že lze ze zadlužení uniknout zadním vchodem, aniž by se to promítlo do celkového státního dluhu nebo deficitu státního rozpočtu. Je to čistá Potěmkinova vesnice, na niž finanční trhy, které určují podle kondice ekonomiky úročení dluhů, nikdy nepřistoupí.Že budeme svědky utahování šroubů, o tom svědčí návrh zákona o ochraně ekonomických zájmů, který vytváří z Finančně analytického útvaru ministerstva financí novou zpravodajskou službu s rozsáhlými pravomocemi. Má tu tedy vzniknout útvar s mimořádnými pravomocemi pronikat do všech účtů bez ohledu na stanovisko soudů.Tenhle mix zastrašování a zadlužování je novým podložím, z něhož vyroste nová realita života v České republice.

„Dneska ve vládní koalici není žádný hlas, žádná menší politická strana, která by hnutí ANO dokázala brzdit, jakkoliv Motoristé říkali, že Andreje Babiše polídají. Nehlídají ho vůbec,“ kritizuje místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS). Co by přineslo rozvolnění rozpočtových pravidel, které prosazuje současná vláda? Za jakých okolností by mohla EET podpořit pravicová opozice? A kdy představí svoji daňovou reformu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Málokomu důvěřuje současný český premiér tolik jako právě jí. Tünde Bartha byla vedoucí úřadu vlády už v dobách prvního kabinetu Andreje Babiše, nyní její vliv ještě vzrostl. Mnohdy po Babišově boku přitom zastiňuje i ty, kdo by podle protokolu měli být vidět. Nejde ale jen o ni. Kdo další má na Babiše výrazný vliv?Host: Václav Dolejší - politický reportér Seznam Zpráv, spoluautor podcastu Vlevo doleČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Vládneme, nerušit #59: SPD Tomia Okamury zdárně prosazuje své priority v kabinetu Andreje Babiše, naposledy se jí to podařilo, když přesvědčila své vládní partnery o nutnosti věnovat jednání v poslanecké sněmovně sjezdu sudetských Němců v Brně. To Okamura a SPD vidí jako ohrožení české suverenity. Není to ale jediný případ, lídrovi SPD se daří strhnout předsedu vlády Babiše na svou stranu i v řadě dalších témat jako třeba v případě veřejnoprávních médií, neziskových organizací nebo svobody slova. Je to pro Babiše výhodné, anebo to svědčí o tom, že je slabý premiér? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Filip Zelenka a Erik Tabery. 

Hlasujte pro Ptám se já  v anketě roku Podcast roku.--Válka v Íránu a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců už trvá přes dva měsíce. Už za duben se objevila varovná čísla ohledně inflace, která zrychlila. Jaké dopady nás čekají?Hostem Ptám se já byl exministr průmysl a místopředseda STAN Lukáš Vlček.Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta. Ve srovnání s březnem byly ceny o 0,5 procenta vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků stálo za zrychlením inflace zdražení pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě. Konflikt v Íránu mimo jiné vedl k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Pokud zůstane i nadále uzavřený, analytici očekávají, že se krize postupně odrazí v ekonomice a celková inflace ještě poroste.Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli prudkému zdražování pohonných hmot v dubnu spustila balíček opatření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude v Česku pokračovat i v květnu.„Vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude,“ řekl v Ptám se já bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Zatím jsou kroky vlády podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.“„Vláda by měla před lidi předstoupit a říct: ‚Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou‘,“ dodal.Jak zafungovaly cenové stropy? Jaká opatření by vláda měla dál udělat? A stane se hnutí STAN nejsilnější stranou opozice?Hlasujte pro náš pořad v anketě roku Podcast roku.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) řadou rozporuplných vyjádření ohledně plnění závazků vůči Severoatlantické alianci vyvolává otázky doma i u zahraničních partnerů. Splní český státní rozpočet požadovaná procenta věnovaná obraně? „Obrana republiky se má odvíjet od českých zájmů, ne od ukřivděného ega politiků. Dnes mají nejlepší armádu v Evropě Ukrajinci,“ tvrdí v Osobnosti Plus Otakar Foltýn, zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento díl bude o comebacku Martina Kuby do celostátní politiky se stranou Naše Česko a o zvláštní politické situaci v regionu, který už dlouhou dobu nazýváme jihočeská džamahírije. Sám pojem pochází od libyjského diktátora Kaddáfího, který ve své slavné Zelené knize tvrdil, že vynalezl nový režim přímé demokracie. Ve skutečnosti šlo o klasickou diktaturu, kde si všichni byli rovní, ale někteří rovnější, a ti pak hlasovali, jak si bývalý plukovník Kaddáfí přál.Takže on sám vlastnil televizi, ovládal vedení radnic, byl podnikatelem, sponzorem fotbalu a kultury. O něco podobného – zatím v demokratických kulisách – se už léta pokouší jihočeský politik Martin Kuba. Je hejtmanem Jihočeského kraje, stínovým primátorem Českých Budějovic, podnikatelem úzce navázaným na ČEZ, člověkem s vlivem v Jihočeské televizi a tím, kdo nedávno rozjel velkou kampaň proti současným majitelům fotbalového klubu Dynamo.Svou demokratickou verzi džamahírije opírá o dlouholeté vazby bývalého funkcionáře ODS z let 2003–2025. V posledních měsících se rozhodl, že svůj leadership přenese i na celostátní úroveň a založil stranu Naše Česko. Půjde o novou ODS otevřenou hnutí ANO? Nebo jen o Babišův STAN? Je jeho cílem nahradit Motoristy v roli koaličního partnera v příští vládě Andreje Babiše?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion