Podcasts about andreje babi

"Babiš bude určitě lepším premiérem než Petr Fiala. Neměl by ale pokračovat v politice slibů a rozdávání, nýbrž by měl přejít k radikálnímu šetření a brzdění rozpočtových výdajů," řekl krátce po loňských volbách. Jak si v tomto ohledu Babišova vláda vede? A je spokojený s tím, jak jemu blízká strana Motoristé sobě hlídá Andreje Babiše, což slibovala na předvolebních billboardech? Moderuje Barbora Tachecí.

Zastavit lavinu je vždy těžší než ji spustit. Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků vybrala za svůj symbol. Tvrdí, že jí jde především o peněženky občanů, ve kterých zůstane víc.

„Nejsem si úplně jistý, jestli může vládu donutit, aby reálně vzala prezidenta na summit NATO. Spíš si myslím, že to může být hodně důležité vodítko do budoucna, jak by se aktéři v podobných sporech měli chovat,“ říká k avizované kompetenční žalobě na vládu Andreje Babiše politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výstražnou stávku pracovníků veřejnoprávních médií a rezignaci britského premiéra Keira Starmera.

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.

Tento podcast bude o paradoxu české politiky, kdy vláda jako celek není příliš oblíbená (průzkum CVVM), ale ANO a Andrej Babiš mají výraznou důvěru českých voličů.Začínáme tvrzením, že jediným autentickým politikem v české vládě je Petr Macinka. Není to kladné nebo záporné hodnocení jeho osoby a politiky. Spíš se v tom zrcadlí to, že jeho pozice nestojí a nepadá s Babišem a zájmy Agrofertu. Zbytek vládní sestavy tvoří lidé, jejichž politická kariéra je závislá na Babišovi. Proto si Macinka může vůči premiérovi dovolit luxus mít svůj názor a svou stranickou strategii.Tím se dostáváme k důvodu, proč vláda rozhodla, že Petr Pavel nepojede na summit NATO do Ankary. Petr Macinka zvítězil v této taktické bitvě, zřejmě i proti vůli Andreje Babiše. Současně dokázal svou reálnou sílu. Bylo to však vítězství v bitvě, ne ve válce. Naznačuje to však, že by právě on mohl být lídrem českých nacionalistických populistů, kteří se budou nejspíš chtít před příštími volbami (a po odchodu Tomia Okamury) sjednotit do jednoho bloku.A ještě k paradoxu české politiky. Babišovi voliči svému lídrovi bezmezně důvěřují, ale také oni cítí, že jeho okolí je amatérské a dopouští se řady chyb. Omlouvají to známými slovy, že až se o tom Babiš dozví, jistě to změní. Premiér je v tom každý týden utvrzuje, když rozehrává mediální hry ve stylu: „Všechno mám pod kontrolou, vším se zabývám.“Jak to skončí?

Vláda Andreje Babiše schválila návrh zákona měnícího financování veřejnoprávních médií, což vyvolalo vlnu odporu, podnět k Evropské komisi od Danuše Nerudové a čtyřiadvacetihodinovou stávku v České televizi a Českém rozhlase. V zákulisí domácí politiky vzbuzuje otázky prodej nemovitosti šéfky  vládního kabinetu Tünde Bartha manažerovi Strnadova holdingu za 19 milionů korun.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozjíždí se kampaň pro pražské komunální volby a s ní opět vyplouvá na povrch konstanta, která se noční můrou Andreje Babiše. Hnutí ANO má s Prahou problém, Praha má problém s hnutím ANO a letos tomu nebude jinak. Průzkumy naznačují, že na rozdíl od zbytku země si Babiš dojde v Praze pro další porážku. A zmatek kolem výběru stranického kandidáta na primátora potíže ještě umocňuje. Otázka zní: Jak to nakonec asi dopadne?

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozjíždí se kampaň pro pražské komunální volby a s ní opět vyplouvá na povrch konstanta, která se noční můrou Andreje Babiše. Hnutí ANO má s Prahou problém, Praha má problém s hnutím ANO a letos tomu nebude jinak. Průzkumy naznačují, že na rozdíl od zbytku země si Babiš dojde v Praze pro další porážku. A zmatek kolem výběru stranického kandidáta na primátora potíže ještě umocňuje. Otázka zní: Jak to nakonec asi dopadne? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obrana a bezpečnost Evropské unie, ale také její konkurenceschopnost a ekonomika, to jsou hlavní témata současného zasedání Evropské rady. A podle slov premiéra Andreje Babiše (ANO) před jeho čtvrtečním odletem do Bruselu je v zájmu České republiky kromě revize systému emisních povolenek také diskuse o budoucím sedmiletém rozpočtu Unie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.

V předkole kampaně hnutí ANO do podzimních voleb na pražský magistrát u různých poukázání na údajné průšvihy dosavadního vedení města, především ty v gesci Pirátů a hnutí STAN, protože s občanskými demokraty by si hnutí Andreje Babiše evidentně umělo koalici v hlavním městě představit, vždy figuruje sloganová otázka: „Co na to Ondra Prokop?“ Která má zřejmě vyvolat dojem, že si s tím vším bude umět kandidát ANO na primátora poradit.

Vláda Andreje Babiše (ANO) věří, že zákon, který mění financování veřejnoprávních médií, je v souladu s evropským právem. Obě instituce – Český rozhlas i televize – mají od příštího roku dostat ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně peněz, než letos vyberou na poplatcích. „Jsou to prudké změny a dostávají veřejnoprávní média v Česku do nejistoty, která jde za hranu možnosti držet kvalitu veřejné služby,“ říká v Interview Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.

Vláda Andreje Babiše (ANO) věří, že zákon, který mění financování veřejnoprávních médií, je v souladu s evropským právem. Obě instituce – Český rozhlas i televize – mají od příštího roku dostat ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně peněz, než letos vyberou na poplatcích. „Jsou to prudké změny a dostávají veřejnoprávní média v Česku do nejistoty, která jde za hranu možnosti držet kvalitu veřejné služby,“ říká v Interview Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předkole kampaně hnutí ANO do podzimních voleb na pražský magistrát u různých poukázání na údajné průšvihy dosavadního vedení města, především ty v gesci Pirátů a hnutí STAN, protože s občanskými demokraty by si hnutí Andreje Babiše evidentně umělo koalici v hlavním městě představit, vždy figuruje sloganová otázka: „Co na to Ondra Prokop?“ Která má zřejmě vyvolat dojem, že si s tím vším bude umět kandidát ANO na primátora poradit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poprvé od loňského května rada České národní banky zvýšila o čtvrt procentního bodu základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Podle ekonoma Štěpána Křečka jde o důkaz, že si centrální banka nenechá diktovat od vlády Andreje Babiše (ANO). Ministerský předseda volal naopak po snížení základních úrokových sazeb. Co zvýšení úroků znamená v praxi? Dobrá zpráva pro ty, co mají úspory, špatná zpráva pro dlužníky, ale i stát. „Úvěry budou dražší a největším dlužníkem je stát, výhledově se bude hůř financovat,“ řekl Křeček. „Od dob covidu jsme nashromáždili obrovský dluh,“ dodal. Jak to bude s hypotékami? Nejen na to odpovídal ekonom Štěpán Křeček v Press klubu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady ČT a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Takový postoj navíc prohlubuje negativní postoj jejích kritiků. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat. O těchto tématech se s Marínou Urbánikovou bavíme v podcastu Studio Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co bude změna znamenat a může do podoby zákona promluvit Evropská komise? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? „V momentě, kdy začneme omezovat počet služeb a jejich nabídka se sníží, logicky budeme muset sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co bude změna znamenat a může do podoby zákona promluvit Evropská komise? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? „V momentě, kdy začneme omezovat počet služeb a jejich nabídka se sníží, logicky budeme muset sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co bude změna znamenat a může do podoby zákona promluvit Evropská komise? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? „V momentě, kdy začneme omezovat počet služeb a jejich nabídka se sníží, logicky budeme muset sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše schválila rozsáhlou finanční injekci do zdravotnictví. Platby za státní pojištěnce se v příštím roce mimořádně navýší o 24 miliard korun. Jak to pocítí samotní pacienti? Podpoří to opozice, které se podařilo v předešlé vládě prosadit dlouho očekávanou automatickou valorizaci? A jak zařídit, aby šly peníze ruku v ruce s větší efektivitou? Poslechněte si Kulatý stůl s vládními i opozičními poslanci ze sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

V prosinci 2025 Andrej Babiš sliboval prezidentu republiky, že vyřeší svůj střet zájmů. Teď už konečně víme jak. Skupina vládních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem a Filipem Turkem předložila novelu zákona o střetu zájmů. Už po prvním přečtení je jasné – to není zákon, který má řešit střet zájmů, to je plošná amnestie na všechny minulé, současné i budoucí dotační požadavky Babišových firem.Podstatou novely je, že každý ministr může pro své soukromé firmy pobírat dotace, jen musí být z jiného ministerstva, než které řídí. Premiér podle této normy nestojí v čele žádného, takže může čerpat podle ctěné libosti. Dále se vymáhání neoprávněně přidělených dotací zkracuje z 10 na 4 roky. Střet zájmů se také nevztahuje na nárokové dotace (v portfoliu Agrofertu jich je 90 procent).Tahle poslanecká iniciativa byla zveřejněna ve stejnou dobu, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných společností holdingu Agrofert k navrácení dotací. Poté, co se chce Andrej Babiš změnou trestního řádu vyvinit z kauzy Čapí hnízdo, čili si de facto udělit milost, přichází další rána v podobě faktické amnestie.Otázka zní: nebylo by lepší vpustit Babiše ke státnímu pokladu, aby si vzal, co chce, než tohle pomalé vysávání veřejných peněz?

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše schválila rozsáhlou finanční injekci do zdravotnictví. Platby za státní pojištěnce se v příštím roce mimořádně navýší o 24 miliard korun. Jak to pocítí samotní pacienti? Podpoří to opozice, které se podařilo v předešlé vládě prosadit dlouho očekávanou automatickou valorizaci? A jak zařídit, aby šly peníze ruku v ruce s větší efektivitou? Poslechněte si Kulatý stůl s vládními i opozičními poslanci ze sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Plán na zestátnění společnosti ČEZ je ve skutečnosti plánem na rozprodej nejvýnosnějších částí. Stát si nechá bezednou díru na bilionové investice. Takový je plán Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří připravují největší transfer majetku od odb kuponové privatizace. Místo aby výnosy ze společnosti přispívaly na české důchody nebo zdravotnictví, chtějí výdělečné části podniku prodat zahraničním penzijním fondům. ---------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Lepší příklad toho, jak se mění pravidla, aby stát fungoval ve prospěch držitelů moci, jsme asi ještě v Česku neviděli. Skupina vládních poslanců navrhla změnit zákon o střetu zájmů tak, aby dokonale vyhovoval zájmům Andreje Babiše.

Lepší příklad toho, jak se mění pravidla, aby stát fungoval ve prospěch držitelů moci, jsme asi ještě v Česku neviděli. Skupina vládních poslanců navrhla změnit zákon o střetu zájmů tak, aby dokonale vyhovoval zájmům Andreje Babiše.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) od svého nástupu provádí rozsáhlé personální a institucionální změny na ministerstvech a na Úřadu vlády. Reorganizace má dále usnadnit nový zákon o státních zaměstnancích, který je ve Sněmovně. „Ve státní správě je v posledních měsících živo, to je obvyklé, když se vymění vláda. Tentokrát je ale těch změn více než v minulosti,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus někdejší „superúředník“ Josef Postránecký.

Vládneme, nerušit #64: Ministři ve vládě Andreje Babiše za sebou mají první pololetí, premiér bude jejich výkony hodnotit a také přemýšlet o tom, jestli by se někdo z nich neměl z kabinetu poroučet. V současné vládě si dobře vedou zejména zkušené politické figury, ale i někteří nováčci už prokázali, že se ve svěřených resortech cítí jako doma. Čí hvězda stoupá? Kdo je na odstřel? A jak se hodnotí samotní ministři? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Eva Soukeníková. 

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Při vážných zdravotních obtížích vidí člověk svět jinak. Například by jednoznačně souhlasil s návrhem, ať vláda přidá zdravotníkům desítky miliard ze státního rozpočtu ročně. Teď přesně takové opatření schválil kabinet Andreje Babiše (ANO). Platit bude od roku 2027. Chválit za to ale ministry může opravdu jenom člověk, kterého právě trápí nesnesitelné bolesti kloubů.

Při vážných zdravotních obtížích vidí člověk svět jinak. Například by jednoznačně souhlasil s návrhem, ať vláda přidá zdravotníkům desítky miliard ze státního rozpočtu ročně. Teď přesně takové opatření schválil kabinet Andreje Babiše (ANO). Platit bude od roku 2027. Chválit za to ale ministry může opravdu jenom člověk, kterého právě trápí nesnesitelné bolesti kloubů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda včera schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Očekávané rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO ale posunula na 22. června. Snaží se kabinet jen natahovat čas?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Prezident Petr Pavel se v pondělí vydal na jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů se záměrem vyjasnit si pozice ohledně klíčových zahraničních cest ústavních činitelů.Po schůzce ocenil, že ho vláda schválila do čela delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku. Podle vyjádření Hradu se Pavel zároveň „v zájmu prezidentem preferovaného kooperativního vztahu s vládou“ rozhodl přistoupit na posun termínu (na 22. června), ve kterém chce kabinet oznámit podobu delegace na červencový summit NATO v Ankaře. O složení delegace na alianční summit se prezident pře s kabinetem Andreje Babiše (ANO) bezvýsledně už několik měsíců. Pavel na své účasti na summitu trvá. Má také připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Chápal by to totiž jako omezování svých pravomocí. Premiér už dříve řekl, že by prezident součástí delegace být neměl, protože české výdaje na obranu by měl na summitu obhajovat kabinet.Do sporu s vládou se kvůli zahraniční delegaci dostal také druhý nejvyšší ústavní činitel státu. Koalice odmítla poskytnout vládní letadlo šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi a zástupcům z řad podnikatelů, kultury a univerzit pro cestu na Tchaj-wan. Premiér to zdůvodnil tím, že by to mohlo být vnímáno jako oficiální podpora Tchaj-wanu, která by mohla poškodit české obchodní zájmy v Číně. To Vystrčil odmítl. Nakonec absolvoval let komerční linkou. Doprovázela ho čtyřicetičlenná podnikatelská delegace, další desítka se připojila na Tchaj-wanu.Podle Vystrčila by pomohlo, kdyby se opět obnovila komunikace o zahraniční politice mezi nejvyššími představiteli Česka. „To vyloženě dnes chybí. Jak při plánování zahraničních cest, ale třeba když se teď bavíme o summitu v Ankaře, tak předtím bude summit předsedů parlamentů jednotlivých zemí v Istanbulu. A měli bychom si říkat, co tam budeme prosazovat, jakým způsobem budeme připravovat půdu pro Českou republiku,“ řekl šéf Senátu v Ptám se já. „Já Tomio Okamurovi nedokážu vysvětlit, že není dobré, aby tam (v Istanbulu) říkal, že máme vystupovat z NATO. Protože má přece názor, že bychom neměli být v NATO. V tom by měl koordinační roli sehrát ministr zahraničních věcí. Nevím, co tam bude (Tomio Okamura) říkat. Ale rozhodně si myslím, že koordinovat tuto věc by bylo dobré.“Jak vyřešit spor prezidenta s vládou? Jaké výsledky dovezl z cesty na Tchaj-wan šéf Senátu? A jaký signál vysílá Česko, když chce stáhnout část vojáků z východního křídla NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šest měsíců po nástupu nové vlády je jasné jedno: Babišova vláda z let 2017–2021 bude odlišná od té současné. Andrej Babiš ročník 2026 se odpojil od toho z první vlády a provádí radikální otočku.Projevem může být centralizace moci, kterou dovedl k absolutní dokonalosti tím, že nezapojuje špičkové politiky hnutí ANO do rozhodování a všechno ovládá malý okruh lidí kolem Thunde Barthy, Michaely Pobořilové a Anety Zicklerové. Ani ministři nemají jistotu, protože premiér Babiš má tým poradců, kteří spolurozhodují o resortní politice. Vytváří tak model ÚV KSČ, kdy ministři byli politicky podřízeni politickým tajemníkům.Nejradikálnější je obrat v protidrogové politice, který je tak překotný a nepochopitelný, že to zavdává pochybnosti, co bylo jeho důvodem. Nový je také Babišův přístup k médiím, který je založen na dobrých vztazích s vlastníky médií a zároveň doplněn brutálním útokem na všechny, kteří nechtějí spolupracovat.Otázkou je: podvolí se majitel Seznamu Ivo Lukačovič a udělá ze svých médií krotké psíky?

Ve státní správě v době fungování vlády Andreje Babiše vidíme dva protichůdné pohyby. Na jedné straně jsou vyhazováni vzdělaní experti a likvidují se fungující systémy. Na straně druhé jsou najímáni lidé bez erudice a vytvářejí se podivné nové paralelní struktury. Na fungování státu v různých oblastech to těžko může mít jiný než destruktivní vliv. Proč se to tedy děje?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte v roce 2018! Stejně jako tehdy se nyní Evropská komise pouští do zkoumání střetu zájmů Andreje Babiše. A zřejmě po předchozích zkušenostech už rovnou uvalila předběžné dotační embargo na Agrofert.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #63: Když se usadil Andrej Babiš ve Strakově akademii poprvé, okruh jeho nejbližších spolupracovníků byl zcela jiný, než je tomu v současné době. S tím, jak se mění jeho poradci, mění se i politika samotného Andreje Babiše. Jak se to konkrétně projevuje? Kdo jsou nyní jeho poradci a co mu radí? A jak dlouho bude chtít ještě lídr hnutí ANO vládnout Česku? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Stokrát, možná tisíckrát česká veřejnost od Andreje Babiše (ANO) slyšela věty o naprosté neschopnosti členů Fialova kabinetu včetně expremiéra samého. Nýmandi, nuly, katastrofa, hrobaři ekonomiky, eventuálně organizovaný zločin. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministryně financí Alena Schillerová představila na Národním ekonomickém fóru, které uspořádala organizace spojená s hnutím ANO, svůj ekonomický program. Za hlavní nástroj ekonomické politiky označila boj s šedou ekonomikou a chytré investice, získané dalším zadlužováním. Slovo dluh bylo však na Národním ekonomickém fóru považováno za sprosté. Profesor Švejnar, který ministryni financí v prvním bloku přizvukoval, navrhoval zásadně mluvit o kreditu. „Celý svět jede na kredit,“ prohlásil a jako příklad uvedl Německo po druhé světové válce.Ministryně Schillerová přišla s tvrzením, které zřejmě špatně opsala od ekonoma Havránka. Znělo, že zavedení elektronické evidence tržeb (EET) znamenalo zvýšení hrubého domácího produktu o 2–3 procenta. Následné zrušení prý znamenalo snížení o stejné procento. Když po tomto prohlášení neodešli ctihodní ekonomové ze sálu a naopak Schillerové po projevu zatleskali, je svědectvím toho, že na úrovni vlády se etabluje meme ekonomika.Ve druhé části svého projevu Schillerová zaútočila na vedení České národní banky, že nesnižuje úrokové sazby. Navzdory tomu, že v čele je Aleš Michl, bývalý poradce a nominant Andreje Babiše. Důvod je prostý. Michl a zbylých šest členů bankovní rady se obávají, že meme ekonomika této vlády způsobí opět inflační kolo. Jinak řečeno, obávají se, co udělají s ekonomikou nedávno rozvolněná rozpočtová pravidla, co vyvolá zvyšující se deficit státního rozpočtu, a sledují zdražování některých komodit (ropa, plyn, hnojiva) kvůli válce v Íránu.Podle zákona o České národní bance je přitom hlavním a jediným úkolem držet nízkou hladinu inflace a nepřipustit znehodnocení peněz a úspor. Jak to dopadne a proč Aleš Michl otočil a nechce snížit úrokové sazby, přestože v minulosti byl do funkce dosazen s opačným záměrem?

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do Česka dorazil dopis z Bruselu, který znovu otevírá otázku Babišova střetu zájmů. Evropská komise chce další vysvětlení a českým úřadům dala měsíc na reakci. Jak vážný problém to pro Andreje Babiše skutečně je? Reportéři Karolína Blažková a Jan Tvrdoň ve Studiu N vysvětlují, proč je Evropská komise stále nespokojená, co Česku hrozí a jestli opozice dokáže Babišovy problémy politicky využít. V epizodě rozebíráme i aktuální napětí uvnitř vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dochází už premiérovi trpělivost s trolením Petra Macinky a Filipa Turka? Utrhl se Tomio Okamura se svými sólo akcemi ze řetězu? A vydrží toto spojenectví celé volební období? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém se o přesunu agendy na ministerstvo zdravotnictví i o svém konci ve funkci dozvěděl z SMS na dovolené. Jaké to bude mít dopady Vidí nějakou možnost, že by vláda své rozhodnutí změnila? A dovede si představit svou další spolupráci s kabinetem Andreje Babiše? Tomáš Pancíř se zeptal končícího národního protidrogového koordinátora Pavla Béma.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.