Podcasts about andreje babi

Vláda Andreje Babiše jmenovala nové členy Rady vlády pro lidská práva. Mezi nimi jsou Jakub Kříž a Daniel Black, kteří u části veřejnosti budí nedůvěru. Proč lidskoprávní organizace protestují proti jejich jmenování? A byl výběr nových členů rady dostatečně transparentní? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Jakub Kříž, nový člen rady a spolupracovník Aliance pro rodinu či Hnutí pro život.

Babišova vláda čelí dva týdny před komunálními a senátními volbami dalšímu pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Ani tentokrát ale opoziční strany nemají na svržení kabinetu dost hlasů. Čeho si myslí, že dosáhnou? Hostem Ptám se já byl předseda ODS a exministr dopravy Martin Kupka. Jako hlavní důvody pro svolání mimořádné schůze opozice uvádí návrh státního rozpočtu na příští rok s druhým nejhorším schodkem v historii Česka, nevyřešený střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útoky vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média. Opoziční ODS, STAN, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců a v pátek je odevzali předsedovi dolní komory Tomio Okamurovi (SPD). Ten musí schůzi svolat neprodleně, začít má v úterý odpoledne. Aby Sněmovna vládě nedůvěru vyslovila, musí pro ni ale hlasovat minimálně 101 poslanců z 200. Koaliční strany ANO, Mototoristé a SPD, které mají dohromady 108 mandátů, se tak v ohrožení necítí. Premiér Andrej Babiš dokonce prohlásil, že se na schůzi těší: „Už dávno jsem ve Sněmovně nevystoupil a chybí mi to. Občané si zaslouží vědět pravdu, když musí poslouchat lži opozice,“ řekl v pátek Babiš. Prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry vláda odolala počátkem února. Důvodem byla eskalace sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Jaký smysl kromě předvolební kampaně hlasování má? Kde by škrtala opozice? A otřáslo by ODS to, pokud by nevyhrála volby v Praze? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Babiš opakovaně prohlásil, že si v Česku jde objednat rozsudek soudu. V našem podcastu jsme to vzali jako výzvu. Na příkladu jedné firmy (FAU Přerov) chceme ukázat, že lze objednat nikoli rozsudek soudu, ale zničení jedné prosperující firmy, a to ze strany lidí kolem Andreje Babiše. Tohle silné tvrzení není náš názor, ale vycházíme z rozsudků soudů různých stupňů.Vyplývá z toho jediné – justice jako nezávislá moc je možná poslední veřejná instituce, kde se její zaměstnanci nebojí říct vlastní názor podepřený důkazy. To je možná ten důvod, proč se Andrej Babiš proti soudní moci systematicky vyhraňuje.Firma FAU Přerov byla dlouhá léta solidní firmou, která jen na daních odvedla celkově 18 miliard korun. V určité chvíli se dostala do soukolí politické moci a po systematickém útoku finanční a celní správy na ni bylo neoprávněně uvaleno osm zajišťovacích příkazů, což ji dovedlo do insolvence.Už v listopadu 2017 v souvislosti s touto kauzou prohlásil Nejvyšší správní soud, že „zajišťovací příkaz je mimořádně silný a potenciálně likvidační nástroj, nikoli standardní prostředek správy daní. Musí být používán jako krajní řešení a přiměřeně okolnostem případu.“ Tomu předcházelo několik rozsudků soudů, které zrušily zajišťovací příkazy na tuto firmu.V červnu k podobnému rozsudku dospěl také Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. V písemném rozsudku soudce konstatoval, že „bylo zjištěno, že akce vůči společnosti FAU byla skutečně podnícena centrálně. Probíhala pod určitým tlakem z Prahy na to, aby honem rychle to bylo uděláno. A výsledek je samozřejmě takový, jaký je.“V dalších částech se pak věnujeme jiným připravovaným normám z pera Aleny Schillerové a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

Volební štáb: Komunální volby - https://luma.com/InsiderVolebnistabCo představuje TOP 09 po rozpadu koalice Spolu? To vysvětluje její předseda Matěj Ondřej Havel. Euro, proevropská politika a rozpočtová odpovědnost mají stranu odlišit od hnutí STAN i ODS, přestože s opozičními partnery ji spojuje především boj proti Babišovi. Proč Miroslav Kalousek přestal platit členské příspěvky TOP 09? Jak se Andreji Babišovi podařilo odpojit vlastní tvář od průšvihů ve vládě? Dokáží opoziční strany přebrat část voličů ANO? Co čeká veřejnoprávní média? Proč jsou pro TOP 09 tak důležitá? A jaké to je vychovávat pět dětí a zároveň vést politickou stranu?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Vedení České televize ustupuje vládě, aby zmírnilo dopad plánovaného rušení koncesionářských poplatků. Chystá omezení pořadů i propouštění. „Je to kontraproduktivní a nůž do zad,“ říká investigativní reportér Jan Moláček. Management ČT v čele s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem přišel s tím, že televize v příštím roce ušetří 350 milionů korun (letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy). Úspory mají jít napříč televizí, ve zpravodajství znamenají propuštění zhruba tří desítek lidí a omezení některých pořadů. Třeba z týdeníku Newsroom ČT24, který často kritizoval Andrej Babiš, se nově stane měsíčník. „Přicházet s nabídkou, že ušetříme 350 milionů, a myslet si, že to vládě bude stačit a nechá nás na pokoji, což je evidentně strategie vedení České televize, nepovažujeme za správné. My si myslíme, že se stane to, že Andrej Babiš za půl roku přijde, vyšle svého emisara nebo zatelefonuje Hynku Chudárkovi a řekne mu: ‚Pane řediteli, loni jste říkal, že to nejde, a nakonec jste našel 350 milionů. Tak kolik najdete letos? Jestli chcete zůstat ve funkci, tak by to mělo být aspoň zase těch 350 milionů,‘“ kritizuje v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus kroky vedení televize novinář Jan Moláček, člen redakce Reportéři ČT. Vedení ČT nedělá dost Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků a financování České televize a Českého rozhlasu vzala jako svoji prioritu. Oběma médiím chce v rámci změn také snížit příjmy. A to na úroveň roku 2024, tedy před zvýšením poplatků, které prosadil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). „Teď je prvořadou povinností všech, kdo ve veřejnoprávních médiích pracujeme, aby krize nepřišla. A vedení České televize pro to nedělá dost, pokud pro to vůbec něco dělá. Já si myslím, že pro to nedělá nic, že se soustředí jen na peníze. Nezávislost už v podstatě nechalo plavat a snaží se s politiky dohodnout jenom na tom, aby televizi nechali co největší sumu peněz. Ale to je naprosto špatný postup,“ říká v Mediálním cirkusu Moláček, který se stal jedním z nejhlasitějších zástupců ČT, kteří se brání rušení poplatků a chtějí i stávkovat. Zrušení poplatků vláda slibovala od ledna 2027. To už ale nestihne. V létě kabinet stáhl návrh zákona z dílny ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé sobě), který zasypala kritika ze všech stran. Nový a stručnější návrh chtěla koalice ve Sněmovně řešit teď v září, nakonec ale kvůli volbám posunula termín nejdříve na říjen. „To je známka, řekněme, určité nervozity nebo nejistoty. Andrej Babiš ví, že budou protesty, ví, že bude odpor, a ví, že ten odpor se může obrátit proti němu. A ten se obrátí proti němu, i když to bude po volbách,“ glosuje situaci Moláček. I když má vláda na prosazení změn ve Sněmovně silnou většinu, schválení nebude jednoduché kvůli avizovaným obstrukcím opozice, ale i očekávaným protestům. „Vojenská teorie říká, že když se bráníte, tak nemusíte být silnější než útočník, ale stačí, když jste tak silní, aby on věděl, že tím útokem ztratí víc, než získá. A já si myslím, že tuto sílu občanská společnost a ti, kterým záleží na demokracii a svobodných médiích v České republice, mají. A že Andrej Babiš skutečně velmi pečlivě zvažuje, co tímto ústupkem Tomio Okamurovi, protože je to především Tomio Okamura, kdo chce veřejnoprávní média ovládnout, může získat a co může ztratit,“ upozorňuje Moláček. Jak veřejnost pozná, že ČT přišla o svoji nezávislost? Kdy novináři přicházejí o důvěru svého publika? A kde je pro novináře hranice aktivismu? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Vláda zavedla od října znovu regulaci cen pohonných hmot. Navíc uvalila také mimořádné zdanění na rafinerie kvůli nadměrným maržím. Chystá kabinet Andreje Babiše (ANO) další opatření, aby zbrzdil také růst cen elektřiny? Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) výhledově nelze vyloučit zastropování cen. „Situace je vážná a pravděpodobně bude v příštích měsících a roce ještě vážnější,“ upozorňuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Česká republika je nejpozději od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) nespolehlivým partnerem v Severoatlantické alianci (NATO). Naposledy to v Praze potvrdil velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker, když vládě připomněl, že Česko se v obranných výdajích pohybuje na chvostu Aliance, což je zklamání. Je to vážný problém, protože právě NATO je jediným garantem bezpečnosti České republiky.

Pozor! Motoristé dosáhli snížení schodku rozpočtu o jednotky miliard! Smějete se? My taky. V Podpásovce nemůžeme minout komediální aspekty vládnutí, kdy „rozpočtově odpovědní“ Motoristé vydávají za úspěch miniaturní změnu gigantického, původně třistadevětaosmdesátimiliardového deficitu. A aby v tom nebyli macinkovci sami, povšimneme si, jak Tomio Okamura při „šetření“ soustavně zesměšňuje nebohého ministra obrany za svou stranu Jaromíra Zůnu.Disciplína „děláme si legraci z vlastích voličů“ je tentokrát skvěle obsazena hnutím ANO. Připravili jsme přehled momentů, ve kterých už nyní ANO popírá vlastní volební program, jakož i programové prohlášení vlády. A vůbec nejde jen o závazek „Tato vláda nikdy nezvedne žádné daně“. V čem je rozdíl mezi porušováním závazků u Babišovy a Fialovy vlády? Vysvětlíme.Vše samozřejmě souvisí s nastavením mysli Andreje Babiše. Ukážeme, jak si zjevně nepamatuje, pro co kdy hlasoval, ztrácí přehled o tom, jak fungují jednotlivé resorty, vystřeluje nesmyslné nápady, které pak blokují politiku na dlouhé týdny. Co nám to říká o nevýhodách autokratického modelu vlády?A samozřejmě nechybí předvolební subrubrika „Volební direkt“. Popíšeme, jak si SPD spletla Liberec s Jabloncem nad Nisou. A pozastavíme se nad tím, zda je rozumné volit heslo „Praha bude zase makat“, když si pamatujeme, že když naposledy Prahu vedlo hnutí ANO, to nejvýznamnější, co se stalo, bylo zřícení lávky v Troji. Na pozadí tohoto a dalších ne zrovna chytrých volebních hesel vymýšlíme pražským politikům varianty.Podpásovka tentokrát patří jistému ministrovi, který ve strachu z Andreje Babiše popřel sám sebe a pomáhá likvidovat to, co pomáhal prosadit a ještě na jaře to chválil. Kterýpak to je? Poslechněte si!

Politický styl Andreje Babiše v posledních týdnech připomíná spíše generátor náhodných nápadů. Neuplyne týden, aby předseda vlády nepřišel s nějakým nekoncepčním plánem, který nemá oporu ani ve volebním programu ANO, ani v programovém prohlášení vlády. Některé jsou levicové, některé jsou pravicové, společné ale mají jedno: dohromady nedávají žádný smysl a nesvědčí o žádné strategii. ---

Kanárci live se blíží! * Kdy: 22. září 2026 od 19:00* Kde: Divadlo Palace, Praha* Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/kanarci-v-siti-live/cebnb/Těšíme se na vás!Evropská komise pozastavila holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše výplatu části dotací z unijních fondů kvůli střetu zájmů, přičemž případ na základě podnětu opozičních Pirátů vyšetřuje Úřad evropského veřejného žalobce. Vedení ministerstva obrany pod kontrolou SPD zakázalo náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi plánovanou cestu na Ukrajinu a místo toho připravuje diplomatické návštěvy Pekingu a Pchjongjangu. Petr Macinka naletěl falešnému pozvání do studia a bez ochranky jednal s recesisty vydávajícími se za dezinformátota Thomas Pauknerem a Macinkův stranický kolega Filip Turek šířil nepodložené zprávy o úniku yperitu na Šumavě. Mezinárodní dění poznamenalo drtivé vítězství krajně pravicové AfD v Sasku-Anhaltsku, odhalení nelegálního zahraničního financování Faragovy strany Reform UK a servilní vystupování Trumpových emisarů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě. Technologický sektor čelí restrikcím po zákazu školních AI chatbotů v New Yorku.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Armáda začíná s průzkumem kontaminované lokality na Klatovsku na Šumavě. O zapojení armády informoval v pondělí premiér Babiš. Co může chemická jednotka odhalit? A proč ministerstvo životního prostředí přišlo s kauzou právě teď? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí, poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Česká armáda má podle premiéra Andreje Babiše skvělou chemickou jednotku a zadaná zakázka ukáže, jak dovede být schopná a akční. „Těším se na akci pana (ministra obrany) Zůny,“ řekl v pondělí Babiš. Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče armáda na základě průzkumu navrhne vládě, jak bude postupovat, jaké jsou možnosti a omezení. Upozornil ale, že armáda například nemůže provádět likvidaci ekologické zátěže. Nasazení vojáků už také kritizovali někteří zástupci opozice. S informací, že v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku v Národním parku Šumava je zhruba tisíc tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi, přišel minulý týden ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Ten původně navrhl, aby zakázku získala firma Dekonta, která v oblasti prováděla průzkum a ve které dříve působila kandidátka Motoristů na pražskou primátorku a v současnosti akcionářka Dekonty Klára Sovová. Společnost prováděla průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily na Šumavě už v roce 2023, na něj poté navázala sanace menšího území. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí tehdy podle Červeného dostalo od Dekonty informace, jaké nebezpečné látky tam jsou a že zasažené území je větší. Letos v červnu pověřilo ministerstvo firmu opětovným průzkumem unikajících chemikálií. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, podle svých slov nedostal. O dva roky později pak resort ještě pod jeho vedením dostal nové informace, které předal ministerstvu obrany. Podle Hladíka by mělo současné vedení ministerstva zveřejnit závěrečnou zprávu Dekonty z průzkumu, aby se k ní mohli vyjádřit odborníci. O co v kauze vlastně jde? A jak pokračují změny na ministerstvu životního prostředí pod vedením Motoristů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do komunálních a senátních voleb zbývá měsíc a strany startují horkou fázi kampaně. „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro ANO nejsou obecní volby klíčové, bude si testovat kandidáty,“ říká sociolog Buchtík. Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Jednou z mediálně nejsledovanějších kampaní před komunálními volbami je už tradičně bitva o vedení Prahy. Zatímco samotná kampaň podle sociologa Martina Buchtíka zatím běží poměrně poklidně, do debaty o možném vítězi vnesla minulý týden chaos data z průzkumů. Podle výzkumu volebních preferencí agentury Median pro server PrahaIN.cz by totiž volby v hlavním městě na začátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23,3 procenta hlasů. Těsně za ním by skončili Starostové, které by volilo 22,6 procenta voličů. Jako třetí pak Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) s 13,9 procenta. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Spolu, který se uskutečnil v srpnu, by ale naopak zvítězilo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Druhé by skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a až třetí hnutí ANO s 17,6 procenta. Co tato data vlastně říkají? „Výzkum Medianu neukazuje volební model, ale preferenci. Preference znamená, že se zeptám jednou otázkou: ‚Koho byste volil?‘ A v momentě, kdy váhám mezi dvěma subjekty a nejsem schopný odpovědět, tak se nezapočítám nikam. Čili preference lépe indikují voličské jádro. Proto je v těch preferencích silné hnutí ANO.“ Podobně jako před osmi lety Kdo tedy nakonec pravděpodobně vyhraje? Podle sociologa můžou volby v metropoli letos dopadnout velmi podobně jako před osmi lety. „Tam se naskládaly čtyři nebo pět uskupení kolem 17 až 18 procent velmi těsně vedle sebe. V podstatě měli na zastupitele plus minus to samé. A potom se teprve začalo vyjednávat. Ale technicky vzato by mělo vyhrát Spolu,“ dodal Martin Buchtík. U hnutí ANO v hlavním městě očekává tradiční výsledek kolem 20 procent: „Záleží na tom, jestli se ještě rozběhne nějaká pořádná kampaň. Ale zdá se, že ať ANO udělá v Praze cokoliv, tak má mezi 17,5 a 22 procenty.“ Zbytečná provokace před volbami Pro strany vládní koalice jsou blížící se komunální a senátní volby také prvním vysvědčením od vlastních voličů. V jaké náladě půjdou 9.a 10. října odevzdat svůj hlas? Mají být koaliční ANO, Motoristé a SPD nervózní například z toho, že jejich plánovaný rekordní schodek rozpočtu na příští rok podle nedávného průzkumu Medianu považují dvě třetiny Čechů za nepřijatelný? „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro hnutí ANO obecní volby nejsou klíčové. Spíše mají nějaká želízka v ohni a budou testovat některé svoje nové kandidáty,“ prohlásil Martin Buchtík s tím, že pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou v tomto ohledu důležité zejména volby do Senátu. I přesto chtějí zejména ANO a Motoristé nechat některá rozhodnutí raději až na období po volbách, aby voliče nepopudily. Jako například změnu financování České televize a Českého rozhlasu. „Téma veřejnoprávních médií je hodně citlivé pro část veřejnosti a rozhodně bude doprovázené nějakými protesty, to celkem bezpochyby. I s ohledem na rozpočet to může být jedna ze strategií, že na to nebudou teď tlačit. Byť pro menší koaliční partnery, zejména pro SPD, to je vlajková loď,“ řekl sociolog a pokračoval: „Vláda si to velmi pravděpodobně později prosadí, ale lidé budou více a více naštvaní. Uvidíme, jestli na tom v důsledku nezačnou ztrácet politické body.“ Rozmlžování demokracie Proměnu nálad ve společnosti agentura STEM sleduje dlouhodobě. Stejně jako to, jak si stojí demokracie v Česku a co ji ohrožuje. Jak uvádí ve své analýze k vývoji v letošním roce, od nástupu vlády sice nelze pozorovat křiklavé změny vedoucí rychle k rozkladu demokracie, vláda ale provádí sérii dílčích a často obtížně zachytitelných a zdánlivě nesouvisejících kroků. Ty mohou působit neškodně nebo je koalice prezentuje jako potřebné reformy či hledání úlev státnímu rozpočtu. „Častá představa je, že demokracie buď je, nebo není. Ale v praxi se ukazuje, že pro pojmenování toho, jak se rozkládá demokracie v současné době, je mnohem efektivnější mluvit o postupném rozmlžování směrem k autoritářství.“ Jak Andrej Babiš a jeho koalice dál mění a posouvá Česko? Jaký dopad mají kauzy jako případ sudů s toxickými látkami na Šumavě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co říkají státní zástupci na žádost ministra spravedlnosti, aby postupovali podle vládních priorit? Jak doporučuje Evropská komise v novém vyjádření řešit potenciální střet zájmů českého premiéra? Spojené státy oznámily, že na oběžnou dráhu vyslaly zbraň. Odstartovaly tím vesmírné závody ve zbrojení.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho krátké hudební videoklipy se staly v posledních měsících hitem sociálních sítí. Dělá si v nich často ostrou legraci z politiky a publikum mu roste v desítkách tisíc. „Našel jsem volný prostor na trhu,“ říká DJ Roxtar. Dominik Turza alias DJ Roxtar se už skoro dvacet let živí mixováním hudby, až letos se ale vyhoupl mezi hvězdy sociálních sítí. Začal totiž v krátkých hudebních klipech glosovat kauzy české politiky, vtipně a leckdy dost ostře. A okamžitě našel publikum, na které přesně tohle funguje. „Ta chvíle přišla v lednu u kauzy Petra Macinky a jeho nočních zpráv poradci prezidentovi. Tehdy jsem se vrátil z dovolené, viděl tohle a strašně jsem se naštval. Tak jsem zalezl do studia, vzal počítač a řekl si: ‚Já potřebuju udělat song, já to ze sebe potřebuju dostat ven,‘“ popisuje v podcastu Mediální cirkus Dominik Turza, jak vznikl jeho první úspěšný klip k politice. Video, které reagovalo na lednový střet prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) nasbíralo přes milion diváků a přineslo Roxtarovi desítky tisíc nových fanoušků. To se pak opakovalo s každým dalším politickým hudebním kouskem. „To video se během krátké chvíle stalo velmi virálním. Zjistil jsem, že to je skvělý nový terapeutický nástroj, který jsem našel. Protože díky umění a díky nějakým silným emocím, které ve mně společenské dění vyvolává, ho můžu potom filtrovat a vypouštět tímhle kanálem. A ještě k tomu mi to přineslo hype, vliv a mně je líp. Já tu písničku dodělám a mně je líp,“ vypráví v Mediálním cirkusu. Kromě klipu o Macinkovi nejvíc bodovaly třeba narozeninová píseň pro ministryni financí Alenu Schillerovou z ANO, klip k autonehodě poslance Motoristů Filipa Turka či remix videa Andreje Babiše o tom, jak si pouští písničku a zpívá, když se špičkami hnutí ANO letos v srpnu vystoupal na Lysou horu. Jak se DJ Roxtar vyrovnává s hejty na sítích? Jakou svou písničku o politice má nejradši? A jak kolegové z branže reagují na jeho přiznané využívání umělé inteligence? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Evropská komise pozastavila Česku proplácení části dotací pro Agrofert kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Státní zemědělský intervenční fond přesto firmám z holdingu peníze dál vyplácí. „Pozice Česka je tímto velmi významně oslabená,“ namítá v Pro a proti europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „České republiky jako takové se ta situace vůbec nedotkne,“ tvrdí její kolega z Evropského parlamentu Ondřej Knotek (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Agrofert nevlastním, už ho nikdy vlastnit nebudu a nemám z něj žádný prospěch,“ tvrdí Andrej Babiš (ANO) pořád dokola. A tváří se, jako by se ho fakt, že Evropská komise o tom silně pochybuje, vůbec netýkal. Jenže posláním EK je mimo jiné hlídat peníze unijních poplatníků. Peníze, bez kterých by se Agrofert, vypiplané dítě Andreje Babiše, evidentně neobešel.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká. Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“ Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí. Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká. Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“ Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou pravidelnou zprávu o tom, jak se daří Česku. Varuje před špatným hospodařením státu a rostoucím zadlužením. Proč Česko zaostává v reformách a inovátorem zůstává pouze na papíře? Hostem Ptám se já byl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nedávném stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok také upozornil, že se Česku dál nedaří odstraňovat slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Do budoucna stát brzdí nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. Problém je podle NKÚ také to, že už se ani nemluví o klíčových reformách. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala upozornil i na to, že běžnou součástí veřejných financí se staly schodky státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun. Řada státních výdajů ale přitom vůbec nepřináší odpovídající výsledky. „Nejvíc mě mrzí, že jsme úřad, který pořád dokola upozorňuje na to, že bychom za ty peníze, které vynakládáme, mohli mít mnohem víc. A to mě zklamalo, že ten posun vidět není,“ uvedl Kala v Ptám se já. Jeho úřad dlouhodobě kritizuje také dotační politiku státu. Česko se ve srovnání s jinými zeměmi dodnes nenaučilo evropské peníze využívat efektivně. „My nejenom, že jsme se to nenaučili, my to nechceme. My to nechceme. Motivace je u nás totiž nastavená špatně. Víte, jak funguje třeba výstavba chodníků? Stát vám dá z evropských peněz 85 procent projektu a pět procent ještě přidá z národního zdroje. Takže starosta dostane 90 procent. To je přece ‚bezvadné‘,“ kritizoval Kala. V rozhovoru se také vyjádřil k rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO), že NKÚ od příštího roku přijde o policejní ochrannou službu. „Nikdo nic neřekl a schválili to. Takže jsme neměli možnost ani reagovat, ani se na to připravit. Dobře, my si to musíme zajistit. Problém samozřejmě je, že vypsat výběrové řízení v hodnotě řady milionů korun už do konce roku nelze stihnout. Takže nás dostali do velmi nekomfortní situace. Ale ubezpečuji všechny, že to zvládneme, i kdybych měl 1. ledna sedět na vrátnici,“ dodal Kala s tím, že jeho úřad v kontrolách nepoleví. Proč je špatně, že stát udržuje železnice do každé menší obce? Proč má Estonsko třikrát víc velkých úspěšných start-upů než Česko? A co by NKÚ kontroloval u veřejnoprávních médií? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: Česko zřejmě čeká druhé hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše, tentokrát kvůli astronomickému schodku rozpočtu. Navrhují ho lidovci, a tak hned po několika byznysových zprávách zavolám jejich ekonomickému expertovi Benjaminu Činčilovi.

Ranní brífink Petra Honzejka: Česko zřejmě čeká druhé hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše, tentokrát kvůli astronomickému schodku rozpočtu. Navrhují ho lidovci, a tak hned po několika byznysových zprávách zavolám jejich ekonomickému expertovi Benjaminu Činčilovi.

Není to takový podraz, jako udělal při sestavování státního rozpočtu na rok 2024 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ministru školství Mikuláši Bekovi (tehdy STAN), ale faul to je. Tehdy sebral v prvním návrhu rozpočtu Stanjura Bekovi 29 miliard korun, i když i vláda Petra Fialy (ODS) měla vzdělávání mezi svými jasnými prioritami.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Státní rozpočet není soubor čísel k věření, jak předvádí vláda Andreje Babiše. Snížení schodku o deset či dvacet miliard není cestou ke konsolidaci. Volební tsunami v Sasku-Anhaltsku může otřást i Berlínem. Kushner a Witkoff v Moskvě a Kyjevě. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Kamila Pešeková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Startupová scéna v Česku se dočkala návrhu vlastního zákona. Po větší podpoře pro moderní, inovativní projekty se volá už dlouho a to, co vláda Andreje Babiše představila, může být fajn dílčí krok, který neublíží. Jenže myslet si, že se jako mávnutím proutku dynamika zdejšího ekosystému změní, by bylo bláhové.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O čem svědčí rozsudek osvobozující SPD? Energetické nápoje nejsou nevinná zábava. Za zavřenými kremelskými dveřmi. Islanďané a EU. Nedělní Názory a argumenty moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše počítá v návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun, druhým nejhlubším v historii Česka, a s výrazným růstem výdajů. Je tak vysoký deficit obhajitelný? Co dnes českou ekonomiku táhne vpřed a na čem by měl stát její budoucí růst?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Andrej Babiš chce vyhrát 100:0. Není typ člověka, který by se uspokojil s vítězstvím 99:1,“ říká o současném premiérovi politický komentátor a novinář Václav Dolejší. Politiku sleduje profesně už 27 let a přiznává, že před několika lety byl „milimetr“ od odchodu z médií. Měl pocit, že se v české politice stále opakují stejné příběhy, jen s jinými jmény a zachránily ho až nové formáty, humor a podcast Vlevo dole, který spolumoderuje s Lucií Stuchlíkovou. Zároveň vidí, jak zásadně se proměnila novinařina: část veřejnosti podle něj novináři pohrdá, politici zjistili, že útoky na média fungují a samotné redakce jsou často mladší a liberálnější než zbytek společnosti. Proměnila se i politika. Kauzy, kvůli kterým by podle Dolejšího před lety politik pravděpodobně skončil, už dnes takový účinek nemají. Andrej Babiš přitom podle něj umí své koaliční partnery „vysát“ - přisvojit si jejich úspěchy a nechat jim neúspěchy. Petr Macinka se naopak během jediného roku stal politickou „superstar“. Jeho provokace podle Dolejšího fungují, byť za cenu role drzého fracka. Babišovi navíc mohou výrazní partneři vyhovovat: zaměstnávají média a vedle nich může premiér působit umírněněji. „Dnešní politika je daleko víc showbyznys, jde o ty dojmy,“ říká Dolejší. Podle něj často nerozhoduje program, ale lídr, dojem a emoce. Babišovi, Okamurovi a Macinkovi se podle něj podařilo vytvořit dojem, že Fialova vláda byla mimořádně špatná. Nešlo ale jen o marketing. „To nejzásadnější bylo, že vláda působila nekompetentně a tak trochu arogantně,“ hodnotí novinář. Petr Fiala podle něj působil jako profesor, který lidem vysvětluje, že špatně pochopili otázku, zatímco Babiš umí „vyhrnout rukávy“ a vytvořit dojem, že problém osobně řeší. Dnešní opozice tak podle Dolejšího nakonec bude muset najít člověka, který bude schopen proti Babišovi stát jeden na jednoho. Souhlasí přitom s tím, že tuto roli dnes v očích části veřejnosti spíš než opoziční lídři plní prezident Petr Pavel. Je Petr Macinka skutečně politickou hvězdou s budoucností? Proč Fialova vláda působila na část společnosti arogantně a nekompetentně? Dokáže opozice najít lídra schopného porazit Andreje Babiše? A jak se proměnila novinařina i tolerance společnosti k politickým kauzám? I to se dozvíte v rozhovoru.

Vláda Andreje Babiše (ANO) hodlá zavést předkupní právo na půdu pro aktivní zemědělce. Podle kritiků jde ale připravovaný zákon na ruku velkým agrokoncernům. Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že by tím majitelé přišli o část svých vlastnických práv. „Hrozí, že budou někde s čepicí v podpaží stát u kanceláře nějakého podniku a budou se ptát, jestli chtějí koupit jejich pozemky,“ varuje v Interview Plus místopředseda asociace Jan Štefl.

Vláda Andreje Babiše (ANO) hodlá zavést předkupní právo na půdu pro aktivní zemědělce. Podle kritiků jde ale připravovaný zákon na ruku velkým agrokoncernům. Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že by tím majitelé přišli o část svých vlastnických práv. „Hrozí, že budou někde s čepicí v podpaží stát u kanceláře nějakého podniku a budou se ptát, jestli chtějí koupit jejich pozemky,“ varuje v Interview Plus místopředseda asociace Jan Štefl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko se ve výdajích na obranu pomalu dostává ke dvěma procentům HDP, většina ostatních zemí přitom investuje více. „Není to tak, že by nastoupila tato vláda a začala kašlat na bezpečnost a poklesla bezpečnost občanů. Pravý opak,“ ujišťuje v Osobnosti Plus diplomat a bývalý poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

Výtah Respektu: Nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO dál klesá podpora. Ukázal to model agentury Kantar pro Českou televizi. Od 3. do 21. srpna se do něj zapojila zhruba tisícovka lidí. Pro hnutí Andreje Babiše by hlasovalo 30,5 procenta z nich, což je ve srovnání například s únorem o 4 procentní body méně. Část voličů by podle modelu přešla k hnutí STAN, kterému podpora naopak roste. Jaké je pro to vysvětlení? Mohli by mít Starostové příštího premiéra či premiérku? Proč zbylé strany a hnutí spíše stagnují, nebo dokonce klesají? I o tom mluví v pondělní epizodě šéfredaktor Erik Tabery.

Česko se ve výdajích na obranu pomalu dostává ke dvěma procentům HDP, většina ostatních zemí přitom investuje více. „Není to tak, že by nastoupila tato vláda a začala kašlat na bezpečnost a poklesla bezpečnost občanů. Pravý opak,“ ujišťuje v Osobnosti Plus diplomat a bývalý poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #75: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPrvní čtvrtina třetí vlády Andreje Babiše se blíží ke konci. Měsíce po jmenování kabinetu a zisku důvěry ukázaly, koho premiér a ministři vnímají jako své hlavní soupeře v politickém boji. Zatím se mezi ně neřadí opozice, naopak pozice se mění vůči Ústavnímu soudu. Jak budou spory s úředníky, prezidentem nebo neziskovým sektorem pokračovat? A kdy se stane opozice relevantním hráčem? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 75. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Za šest týdnů Česko čekají komunální a senátní volby, kde si vládní i opoziční strany tradičně ověří svou sílu a podporu v jednotlivých regionech. Co volby po více než půl roce vládnutí koalice ANO, SPD a Motoristů ukážou? Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog, ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Své zástupce do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu si Češi zvolí 9. a 10. října. Pro vládní i opoziční strany jsou přitom tyto volby velmi důležité. Pro vládní koalici jde o první vysvědčení od jejích voličů. Opoziční strany si zase otestují, jak se jim po prohraných loňských parlamentních volbách daří nabrat síly. „Ještě před třemi lety nebyla společnost tak rozdělená. Dnes je to o překřikování a politické strany plně pochopily, že cílem není komunikovat k občanům, ale ke svým voličům,“ popisuje sociolog a šéf STEM Martin Buchtík, v jaké atmosféře Češi k volbám půjdou. „Je to alarmující, do budoucna to může výrazně zhoršit komunikaci ve společnosti.“ „Každý politický aktér dnes svým voličům doručuje úplně jiný příběh a hledá cesty, jak se udržet u moci. Což pro menší strany znamená získat alespoň pět nebo sedm procent, aby byly relevantní a nepostradatelné pro příští volby. A je jim vlastně trochu jedno, jak to vnímá celá veřejnost,“ vysvětluje Buchtík. „V Česku máme 6 250 obcí. Těch příběhů tam je hodně. Když to vezmu od těch nejmenších obcí, tam je vždy zajímavé, kolik jich postaví jenom jednu kandidátku. Budou i jednotky obcí, kde se nesestaví žádná kandidátka,“ říká sociolog. „Tato čísla je obecně dobré sledovat dlouhodobě, protože to ukazuje na proměnu substantivní politiky. Protože pokud jsou lidé ještě někdy ochotní jít do politiky, tak je to často ta obecní. V menších obcích to totiž není o politickém zařazení, je to o tom, že stavíme chodníky. A chodník je politicky neutrální téma.“ Komunální volby by zároveň mohly přivést do politiky nové osobnosti: „Například v krajských městech se může stát, že to bude základ toho, že se zrodí nějaký potenciální nový lídr z regionů. Lídr, který by do celostátní politiky začal promlouvat třeba za dva roky.“ Proměnila vláda ANO, SPD a Motoristů za půl roku nějak výrazněji Česko? A proč lidé vnímají Andreje Babiše jako druhého nejvýraznějšího opozičního politika? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kraje příští rok nedostanou peníze od státu na opravy silnic druhé a třetí třídy. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mají dost peněz na to, aby si komunikace udržovaly samy. „Podinvestovanost je opravdu dlouhodobá,“ upozorňuje v Pro a proti pardubický hejtman Martin Netolický (3PK). „Nebavíme se o kompletní částce na opravy, ale pouze o dílčím příspěvku,“ připomíná předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pár týdny se ocitl uprostřed mediální bouře poté, co se s ním vyfotil Oto Klempíř. Ze dne na den se tak z něj stal terč nenávisti obou táborů politického spektra. Odmítá Čestmír nálepku novináře? Kde je hranice mezi placeným obsahem a nezávislostí? Hraje to v jeho a naší práci ještě nějakou roli? Má smysl mluvit s lidmi na okraji politického spektra, nebo jen marníme čas? Proč opozice nedokáže konkurovat charismatu Andreje Babiše? A má český podcastový trh ještě kam růst?

Jednání vlády o státním rozpočtu na příští rok vstoupilo do své závěrečné fáze. Hlavními prioritami by podle premiéra Andreje Babiše i ministryně financí Aleny Schillerové měly být investice do dopravní infrastruktury, do dostupného zdravotnictví, energetické bezpečnosti, školství a bydlení. „Všechno je priorita. Příjmy ale nerostou tak rychle,“ říká ekonomická analytička Jana Klímová. Jaké požadavky vznášejí jednotlivé resorty? A jak se daří hospodařit samosprávám?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kraje letos nedostanou peníze na opravy silnic nižších tříd. Poprvé od roku 2015. Zprávu, která rozčílila část hejtmanů, už potvrdil i premiér Babiš. Regiony podle něj mají peněz dost. Potřebují kraje takovou podporu státu? Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů, zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). „Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ vzkázal regionům Babiš v neděli ve svém videu na sociálních sítích. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, o kterých minulý týden informovalo ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta. Zpráva, že kraje od státu nedostanou ani korunu jako tradiční příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rozčílila zejména hejtmany z opozičních stran. Ti tvrdí, že peníze na opravy nemají a lidé v regionech výpadek brzy pocítí. „Zuřím vzteky, to je pro nás asi největší zásek,“ kritizovala rozhodnutí například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ale jsme v tom fakt osamoceni, Asociace krajů je totálně impotentní orgán. Babiš si absolutně dělá, co chce. A všichni jeho hejtmani mu to sklapnutím pat akceptují a ani nekřičí.“ Pecková poukazovala na to, že hejtmané za ANO, kteří vládnou v osmi ze čtrnácti regionů, se k situaci zatím vyjadřují jen opatrně. Podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše (ANO) se bude otázka financování oprav silnic nižších tříd uzavírat až na jednání asociace v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, optimální by pro ně ale byly čtyři. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) od roku 2015 poskytlo na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun. Zároveň ministerstvo argumentuje tím, že silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou tedy především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle rezortu dopravy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem. Kdo na opravu silnic bude mít a kdo ne? A perou se kraje vedené hejtmany ANO dostatečně za své zájmy s vládou Andreje Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Boj o rozpočet na příští rok začíná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes jedná s dalšími ministry o požadavcích pro jejich rezorty. Očekávanou výši schodku zatím neupřesnila. O kolik překoná ten letošní? Hostem Ptám se já byl ekonom, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chce se šéfy dalších rezortů bavit o výdajích a úsporách na příští rok. Předpokládá přitom, že ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit. Schillerová očekává i debatu o tom, kolik peněz dávají jednotlivá ministerstva neziskovému sektoru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude součástí vyjednávání také otázka růstu platů státních zaměstnanců nebo možnost mimořádné valorizace důchodů. Oba se už dříve shodli, že hlavními prioritami rozpočtu by ale měly být investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví. Očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila, návrh státního rozpočtu předloží vládě do konce srpna. Premiér už v červenci řekl, že by schodek rozpočtu pro příští rok měl být významně pod 400 miliard korun. To zkritizovala opozice, podle které bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti. Dvacítka ekonomů zároveň v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Přes 400 miliard se dostal pouze za covidové pandemie v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022. Vláda Andreje Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižováním deficitu a zlepšování hospodaření státu. Dosavadní plán vývoje veřejných financí připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) ale ministryně financí označila za past. Schválila proto nový plán, který počítá s postupnou konsolidací až od roku 2028. „Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“upozornil v Ptám se já člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“ Jsou všechny plánované výdaje skutečně nutné? A máme vládě věřit, že od roku 2028 začne rozpočtové schodky snižovat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Výtah Respektu: Po dvoutýdenním volnu se ministři a ministryně vlády Andreje Babiše v pondělí vrátili do Strakovy akademie. Na programu měli mimo jiné i akce spojené s komunálními a senátními volbami. Jedna z nich proběhla už o víkendu, a to výstup na Lysou horu. Se šéfem ANO, ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a vicepremiérem Karlem Havlíčkem byl na místě i František Trojan, který v nové epizodě popisuje, jak celá akce probíhala, jaký vliv by mohla mít na komunální a senátní volby, ale také čemu u nich stojí za to věnovat pozornost. Jednání vlády shrnuje Eva Soukeníková.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má na svém pondělním programu otázku, jak řešit sucho. To v posledních týdnech sužuje celou zemi. „My přenášíme všechny požadavky členů Zemědělského svazu na ministerstvo, a to se věci snaží řešit,“ přibližuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Martin Pýcha ze Zemědělského svazu. „Přístup je laxní a zatím se odehrával v rovině jakýchsi výjimek na vyšší moc, to nás mrzí,“ kritizuje Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České veřejné finance sice nadále patří k těm nejzdravějším v Evropě, jenže to se mění – směrem k horšímu, jak roste naše zadlužení. A vláda Andreje Babiše se v tomto směru celkem činí. Abychom se vyhnuli nepříjemnému nárazu do zdi, dříve nebo později bude potřeba reformovat daňový systém. Jak na to, naznačila už dřív analýza Centra veřejných financí, která doporučila 17 opatření, jež by české daně posunula do 21. století. Spoluautorka studie Markéta Koscielniak byla teď hostem podcastu Money Maker. „Nemusíme být jasnovidci, abychom viděli, že za nějakých 20 let to bude fakt průšvih,” řekla mladá ekonomka.V rozhovoru se dále dozvíte:

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se chce zaměřit na podporu v nezaměstnanosti. Přesněji řečeno ji chce snížit. Premiérovi připadá nelogické a nespravedlivé, že se v prvních měsících nezaměstnanosti zvýšila. Kdo chce, práci si podle něj najde.

Leaknutá komunikační karta premiéra Andreje Babiše odhalila strategii současné vlády vůči prezidentu Petru Pavlovi a poukázala na rozdíly v řízení informací mezi vládní koalicí a opozicí. Anonymní profil Thomas Paukner zaměřený na diskreditaci hnutí STAN se ukázal být koordinovanou PR operaci agentury Salt & Pepper.Na základě podnětu Pirátů zahájil Úřad evropského veřejného žalobce trestní řízení v kauze dotací pro Agrofert – Česko přitom chybí mezi desítkou zemí, které podepsaly dohodu o evropském protiraketovém štítu. Na Ukrajině zatím došlo k výměně ve vedení armády s cílem urychlit modernizaci a nasazení dronů proti ruské infrastruktuře.V USA pak vyvolává otázky nad stabilitou politického systému utajovaný zdravotní stav senátora Mitche McConnella a chystaná cesta šéfa FBI do Moskvy.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výrazně přeskupil mocenské poměry v zemi i armádě. Prosadil rozsáhlou obměnu vlády, sesadil oblíbeného ministra obrany a jmenoval nového vrchního velitele armády. „Prezident tím v očích veřejnosti hodně utrpěl,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. „Z nějakého důvodu se jednou za rok pokusí spáchat společenské harakiri,“ tvrdí. Zároveň připouští, že vedení Ukrajiny potřebuje čerstvou energii. „Země se připravuje na dlouhou válku. Nikdo tam neočekává, že to brzy skončí,“ tvrdí Sybera. Důležité je podle něj nyní připravit infrastrukturu na zimu. Bojiště popisuje jako střet světa nejmodernějších technologií s improvizací, která připomíná spíš postapokalyptický film. „Je fascinující, jak se na frontě střetává svět staré a moderní války. Vytvářejí se tam situace jako z Mad Maxe. Vidíte brutálně moderní drony, které pak voják na druhé straně vyřadí nůžkami.“ Podobně absurdní podle něj byly i záběry, na nichž se ruský voják snažil prokličkovat drony kontrolovanou „zónu smrti“ na koni. Analytik Kyiv Independent ve Studiu N také hodnotí českou debatu o pomoci Ukrajině, která je podle něj plná rozporů. „Myslím, že jsme trochu vyčúránci. Na pomoci Ukrajině jsme se hodně napakovali, hodně jsme vydělali. Zároveň si vzpomeňme na silná prohlášení populistické vlády Andreje Babiše s jeho přikyvovači z SPD a Motoristů, že na Ukrajinu nedají ani korunu. Ale pak přišel moment, kdy to pro něj bylo výhodné, a peníze na zakázky na zbraně vláda poslala.“ Co Zelenskyj očekává od nových postav v kabinetu a armádě? Kdy budou v zemi prezidentské volby? A v jakém stavu se vracejí ukrajinští vojáci z ruského zajetí? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jediné, co Motoristům zbylo, je svatá válka s Hradem. Mají to úplně stejně jako Národní obec fašistická ve třicátých letech. Nic neměli, tak bojovali proti Masarykovi,“ říká ve Studiu N Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. „Přežili jsme Věci veřejné? Přežili. Přežili jsme Husáka s Jakešem? Přežili. Tak přežijeme i Klempíře s Macinkou.“ Andrej Babiš podle Michopulose nemá žádný plán B a skandály Filipa Turka tak musí přetrpět až do konce volebního období. „Pro premiéra je Turek úplný póvl, kterým hluboce opovrhuje. Dostal ho ale v balíčku s Macinkou jako sušenku navíc. Myslím si, že se ho snaží nějak korigovat, zkorumpovat a eliminovat, ale zatím mu to nejde, protože je to typ člověka, který je i na Babiše příliš,“ myslí si politický podcaster. Michopulos tvrdí, že pokud vláda nebude ochotná ustoupit v otázce veřejnoprávních médií, měli by zaměstnanci televize a rozhlasu přistoupit k razantním krokům. „Dá se to vyhrát za předpokladu, že zaměstnanci obou institucí se spojí a pojedou to po odborářské úrovni. Opravdová stávka, případně okupační stávka, poté podpora veřejnosti – demonstrace, protesty, petice.“ Vyjadřuje se také k aktuálním vládním útokům na Ústavní soud, ke kterým se přidal i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. „Bez lásky Andreje Babiše je Jeroným Tejc nula. Nic není. Všichni by jím opovrhovali, včetně lidí v justici.“ Michopulos ho označuje za „patologického oportunistu“. „Je to nájemný člověk, kterého si Babiš najal, aby seděl na justici a dělal věci v jeho zájmu. Vést s ním odborné debaty je ztráta času,“ tvrdí. Kriticky se vyjadřuje i k samotnému premiérovi. „Babišovi přeskakuje v hlavě, už to všechno nepobere, už není ve formě. Patnáct let ho pečlivě sleduju a dramaticky se to horší. Na tiskovkách je to festival ztraceného času. Je to stařec.“ Zároveň odhaduje, že příštím cílem Andreje Babiše bude Pražský hrad, byť to v současné době šéf hnutí ANO popírá: „Myslím si, že Babiš bude kandidovat na prezidenta. Byla by to pro něj nejkomfortnější varianta.“ Nechává opozice Babišovu vládu příliš snadno rozebírat pojistky demokracie? Proč premiér stupňuje útoky na prezidenta Petra Pavla? A nakolik mu vyhovuje chování Motoristů sobě? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Když ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) poslal 140 milionů korun iniciativě, která nakupuje americké zbraně pro Ukrajinu, postupoval v souladu s programovým prohlášením vlády Andreje Babiše (ANO), i když se předseda koaliční SPD Tomio Okamura rozčiloval a prohlašoval, že byla porušena dohoda. Vše je v pořádku přinejmenším ze dvou důvodů; ovšem výměna názorů v koalici ukazuje, jak chatrné je odhodlání kabinetu v zásadních otázkách bezpečnosti České republiky.