Podcasts about dokud

Pod ředitelem Sedláčkem se Knihovna Václava Havla transformuje na knihovnu Tomáše Sedláčka. Obsah bude úsporný a povrchní, tak jako myšlení bankovního ekonoma. Havlův odkaz se v Česku vyprazdňoval po celá léta, nicméně Sedláček se rozhodl pozvednout prázdnotu na dosud netušenou úroveň. Svůj rok ve funkci strávil brázděním veřejného prostoru s ezoterickým poselstvím, že je Havel odpovědí na všechno. Ve chvíli, kdy to došlo správní radě i zaměstnancům, už bylo pozdě. Všichni odchází, Sedláček zůstává, aby až do skonání světa žongloval s třemi slovy: pravda, láska, smysl. Dokud tím nezabije i posledního myslícího tvora na Zemi. -------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Čich často bereme jako samozřejmost. Dokud o něj nepřijdeme. Pomáhá nám poznat zkažené jídlo, kouř, plyn, ale i náladu druhých lidí nebo prostředí, ve kterém se cítíme bezpečně. Je úzce propojený s emocemi a pamětí, a právě proto může být jeho ztráta velmi nepříjemná.

Čich často bereme jako samozřejmost. Dokud o něj nepřijdeme. Pomáhá nám poznat zkažené jídlo, kouř, plyn, ale i náladu druhých lidí nebo prostředí, ve kterém se cítíme bezpečně. Je úzce propojený s emocemi a pamětí, a právě proto může být jeho ztráta velmi nepříjemná.

Čich často bereme jako samozřejmost. Dokud o něj nepřijdeme. Pomáhá nám poznat zkažené jídlo, kouř, plyn, ale i náladu druhých lidí nebo prostředí, ve kterém se cítíme bezpečně. Je úzce propojený s emocemi a pamětí, a právě proto může být jeho ztráta velmi nepříjemná.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

Bedřich navazuje na své přechozí kázání o milosti a posouvá téma milosti dál - do praxe.Protože náš každodenní život s Bohem nemusí zůstat jen abstrakce - nemusíme o Bohu jen přemýšlet a mluvit. Můžeme tyhle myšlenky posunout do jasných konkrétních činů. Galatským 6, 1–10Bratři, upadne-li někdo z vás do hříchu, vy duchovní mu pomozte v nápravě. Dělejte to ovšem ve vlídném duchu a každý si dávej pozor, abys sám nepodlehl pokušení. Neste břemena jedni druhých – tak naplníte Kristův zákon. Kdo si myslí, že je něco, a přitom nic není, ten si něco nalhává.Každý ať posoudí své vlastní jednání; ať se pak chlubí jen sám sobě a nesrovnává se s druhými. Každý musí nést svůj vlastní náklad. Kdo je vyučován Slovu, ať se dělí o vše dobré se svým učitelem.Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život. Nepřestávejme tedy konat dobro, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání. Dokud je čas, prokazujme dobro všem  a zvláště členům rodiny víry.

Štefan Margita patří k tenoristům, kteří vystupovali na nejvýznamnějších operních scénách světa: v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či Metropolitní opeře v New Yorku. Tento rok oslaví 70. narozeniny a na operním jevišti uzavře jednu část svojí kariéry. „Jsem pyšný na to, že jsem schopný odejít. Dokud mi to bude zpívat, chci dál dělat koncerty, ale už nechci studovat žádné nové produkce,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, že se vás porucha plodnosti týká, vůbec nemusíte poznat. Neplodnost často vůbec nebolí, a i když máte jednu nejzávažnějších poruch, nemusíme to vůbec vědět. Dokud nepřijde čas, kdy chcete mít děti,“ říká lékařka Nicole Mardešićová, která se specializuje na poruchy plodnosti párů.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, že se vás porucha plodnosti týká, vůbec nemusíte poznat. Neplodnost často vůbec nebolí, a i když máte jednu nejzávažnějších poruch, nemusíme to vůbec vědět. Dokud nepřijde čas, kdy chcete mít děti,“ říká lékařka Nicole Mardešićová, která se specializuje na poruchy plodnosti párů.

Jen krátce po úspěšné jízdě českého tenisového týmu v kvalifikaci Poháru Billie Jean Kingové jsme bitvu proti Švýcarkám zhodnotili ve Speciálu v pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou. Jak akci viděl sportovní manažer týmu Petr Vaníček a ví reportér Jaroslav Plašil, který byl přímo ve švýcarském Bielu, proč na tribuny nedorazilo víc fanoušků? Jak kapitánka Barbora Strýcová prožívala jednotlivé duely a kdy měla hlavu jako pátrací balón? Poslechněte si v talkshow.

Hostem Hrotcastu byl výkonný ředitel JRD Group a bývalý šéf Hypoteční banky Jan Sadil a říká, že návrat k extrémně levným hypotékám je nepravděpodobný. „Můžeme poměrně rychle zapomenout na to, že by se sazby dostaly pod čtyři procenta.“ Reálně podle něj bude trh nějakou dobu fungovat se sazbami nad pěti procenty.Přesto podle něj úroková sazba není tím hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, zda si lidé vezmou hypotéku. „Hypotéka je jen nástroj. První je potřeba bydlet,“ říká. Výjimkou byla doba extrémně levných peněz, kdy sazby začínaly jedničkou. „Tehdy se úrok stal tím lákadlem a objemy hypoték byly extrémní.“Velkým tématem je podle Sadila i refixace hypoték a letos se podle něj přenastaví sazby u úvěrů v objemu stovek miliard korun. „Každý měsíc jde zhruba o 40 miliard korun. To je obrovský balík,“ upozorňuje.Pro domácnosti to bude znamenat vyšší splátky, často o tisíce korun měsíčně. Přesto Sadil nečeká systémový problém. „Hypoteční úvěry jsou v Česku extrémně dobře spláceny. Delikvence je hluboko pod jedním procentem,“ říká.Rizikem by podle něj byla spíše rostoucí nezaměstnanost než samotné zvýšení sazeb. „Dokud lidé mají příjem, zvládnou i vyšší splátky.“ Z dlouhodobého hlediska pak podle něj poroste význam nájemního bydlení. „Otázka je, jestli představa, že každý musí bydlet ve vlastním, ještě platí. Myslím si, že ne.“

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová obhajovali na Pražském hradě sněmovnou schválený rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Nemuseli se přitom ani zapotit. Prezident Petr Pavel v debatě Deníku.cz už před měsícem konstatoval, že zákon roku, kterým skončí rozpočtové provizorium, vetovat nebude.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová obhajovali na Pražském hradě sněmovnou schválený rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Nemuseli se přitom ani zapotit. Prezident Petr Pavel v debatě Deníku.cz už před měsícem konstatoval, že zákon roku, kterým skončí rozpočtové provizorium, vetovat nebude.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké je to bydlet v centru metropole – tam, kde se historické uličky potkávají s hlučným nočním životem? Ne vždy je to snadné. Redaktor německé redakce Radio Prague International ve své oceňované reportáži Prost, ihr Säcke! zkoumá fenomén party turismu a jeho dopad na místní obyvatele – a to nejen zpovzdálí, ale i na vlastní kůži.

Jaké je to bydlet v centru metropole – tam, kde se historické uličky potkávají s hlučným nočním životem? Ne vždy je to snadné. Redaktor německé redakce Radio Prague International ve své oceňované reportáži Prost, ihr Säcke! zkoumá fenomén party turismu a jeho dopad na místní obyvatele – a to nejen zpovzdálí, ale i na vlastní kůži. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už několik let pracuje na velmi podrobné Encyklopedii Nusle. Impulsem k projektu bylo bourání domů, šlo konkrétně o nuselskou mlékárnu a pivovar, které ho přiměly k rozhodnutí zaznamenat obyvatele domů, jejich příběhy i povolání lidí, a to až do roku 1992, kdy se rozdělilo Československo. „V Nuslích žili lidé celé řady profesí, ta pestrost je velmi zajímavá. Hospod bylo několik set,“ popisuje ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už několik let pracuje na velmi podrobné Encyklopedii Nusle. Impulsem k projektu bylo bourání domů, šlo konkrétně o nuselskou mlékárnu a pivovar, které ho přiměly k rozhodnutí zaznamenat obyvatele domů, jejich příběhy i povolání lidí, a to až do roku 1992, kdy se rozdělilo Československo. „V Nuslích žili lidé celé řady profesí, ta pestrost je velmi zajímavá. Hospod bylo několik set,“ popisuje ve Vizitce.

Doly už nejsou, ale horníci zůstávají. Tak to vypadá na Karvinsku, kde sice skončila těžba černého uhlí, ale hornická kultura žije dál. Další díl seriálu Poslední fajront je o pěveckém sboru bývalých havířů. Podobné soubory byly dříve velmi časté, dnes už jsou ale spíš vzácností.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. Podle Adama Sybery ze serveru Kyiv Independent jsou sice Rusové schopni obrátit ve svůj prospěch leccos, dokud ale bude existovat Ukrajina, nemůže Vladimir Putin prezentovat mír jako vítězství. „Absenci vnitřní politiky nahrazuje megalomanstvím a příběhem o Západu, který chce Rusko zničit. Jakmile si Rusové uvědomí, že mají na výběr, tak jim nebude Putin stačit. Toho se obává,“ soudí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte sváteční vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové, ve kterém si teď budeme povídat s ředitelkou Klicperova divadla v Hradci Králové Evou Mikulkovou.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte sváteční vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové, ve kterém si teď budeme povídat s ředitelkou Klicperova divadla v Hradci Králové Evou Mikulkovou.

Spojené státy mění postoj k Rusku, jejich nová bezpečnostní strategie už ho neoznačuje za přímou hrozbu. Moskva to pochopitelně vítá. „Dá se věřit tomu, že tohle je v podstatě ruský návrh, který se podařilo prosadit přes Kirilla Dmitrijeva,“ komentuje obsah strategie rusistka Daniela Kolenovská z Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. „Zdá se, že když si americký prezident Donald Trump tento plán bral za svůj, tak ho ani příliš nečetl,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozchod či rozvod je ve společnosti stále vnímán jako prohra, ale psycholog a párový psychoterapeut Petr Kačena upozorňuje, že takový pohled je zastaralý. V době, kdy se dožíváme vysokého věku, je iluzí očekávat, že s jedním partnerem strávíme padesát let. Klíčové je podle něj vědomě pracovat s bolestí a záští, které mohou celý proces otrávit. Především ochránit děti před tím, aby se staly nástrojem v boji mezi rodiči. Právě ony mohou konfliktem trpět nejvíc.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozchod či rozvod je ve společnosti stále vnímán jako prohra, ale psycholog a párový psychoterapeut Petr Kačena upozorňuje, že takový pohled je zastaralý. V době, kdy se dožíváme vysokého věku, je iluzí očekávat, že s jedním partnerem strávíme padesát let. Klíčové je podle něj vědomě pracovat s bolestí a záští, které mohou celý proces otrávit. Především ochránit děti před tím, aby se staly nástrojem v boji mezi rodiči. Právě ony mohou konfliktem trpět nejvíc.

Z krize bydlení se stává celospolečenský problém, ačkoliv je v Česku 16 procent bytů prázdných. Při výstavbě se ale mnohdy nemyslí na budoucí problémy ani na stárnoucí populaci, tvrdí pro Český rozhlas Plus architekt a místopředseda České komory architektů Petr Lešek. „Dokud budeme mluvit o velkých číslech a velkém problému, tak s tím bohužel těžko něco uděláme, protože budeme čekat na velké řešení,“ poukazuje architekt a doporučuje se zaměřit i na menší projekty.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přebírá nová vláda už připravenou dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech? A co se stane, když se nastupující kabinet pokusí zestátnit energetickou firmu ČEZ? „Pokud chceme snížit ceny energie jednorázově, myslím, že máme jiné nástroje, jaké můžeme použít – a bez ohrožení toho, co opakuji, že je zásadní pro budoucnost energetiky: že musíme investovat,“ říká končící ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Co řešil včera s prezidentem a jak pokračují jednání o vedení Sněmovny?

Přebírá nová vláda už připravenou dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech? A co se stane, když se nastupující kabinet pokusí zestátnit energetickou firmu ČEZ? „Pokud chceme snížit ceny energie jednorázově, myslím, že máme jiné nástroje, jaké můžeme použít – a bez ohrožení toho, co opakuji, že je zásadní pro budoucnost energetiky: že musíme investovat,“ říká končící ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Co řešil včera s prezidentem a jak pokračují jednání o vedení Sněmovny?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stephansdom ve Vídni patří k hlavním rakouským svatostánkům. Někoho ale možná překvapí, že ho „střeží“ taky jeden český světec – svatý Václav. Jenže jeho socha dlouhá staletí nebyla úplná, chyběl jí důležitý atribut. Dokud si toho nevšiml jeden vídeňský Čech, který to nenechal být.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít rekordní počet žen. To zní jako silné tvrzení. Takřka revoluční. Dokud se ovšem člověk nepodívá, kolik těch poslankyň přesně bude. A bude jich šedesát šest ze dvou set, tedy třetina.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svoboda je těžká, protože má vysoké nároky na naši mentální energii,“ říká psychiatr, psychoterapeut a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Už v prvních minutách rozhovoru vysvětluje, že svoboda není jen absence zla, ale také aktivní volba dobra - a právě ta je dnes čím dál složitější. Dnešní doba je totiž podle něj poznamenaná krizí svobody i pravdy. „Žijeme v postfaktické době, pravda je úplně relativizovaná a ta relativizace pravdy se pochopitelně hodí politikům, manipulátorům a lidem, kteří mají zlovolné úmysly,“ varuje. Podle Horáčka je samotný proces rozhodování namáhavý, a proto lidé často volbu odmítají. „Pro lidi je těžké volit a proto často volit odmítají,“ připomíná slova Ericha Fromma. Svoboda proto není jen privilegium, ale i těžké břemeno a právě v tom tkví její zranitelnost. „Dokud si to neuvědomujeme, jsme primárně vlečeni emocemi,“ dodává psychiatr a upozorňuje, že právě emoce mohou ovládat naše životní volby více, než jsme ochotni si připustit. Digitální svět pak tento tlak násobí. „Algoritmy sociálních sítí zpřesňují myšlení člověka do jednoho pólu. To vede k polarizaci a štěpení společnosti,“ říká Horáček a varuje, že problematické je vytváření obrazu „my a oni“. Výsledkem je společnost, která se stále více propadá do extrémů a ztrácí schopnost nacházet společnou řeč. Odborník upozorňuje také na to, jaký dopad má současný svět na děti a dospívající, kterým dostatečně neukazujeme, jak s ním mají zacházet. „My z populace dětí vytváříme psychiatrické pacienty,“ říká Horáček otevřeně. Popisuje třeba, jak dívky na sociálních sítích čelí neustálému tlaku, aby zveřejňovaly fotografie a obstály v soutěži o pozornost. Většina zpětné vazby je negativní a výsledkem je špatný pocit. „Chceme, aby 40 % dětí bralo antidepresiva, protože se necítí dobře z toho, v jakém světě žijí? Nechceme,“ říká rezolutně. Cestu ven vidí v budování odolnosti, nikoliv v zákazech či regulacích. „Odolnost znamená zvýšit práh toho, co mě rozhodí natolik, že přestanu fungovat,“ vysvětluje. Jako psychiatr zdůrazňuje schopnost prožívat přítomný okamžik, uvědomovat si své emoce a tím snižovat jejich destruktivní vliv. „Když jsme přítomni v okamžiku, jsme mnohem méně pod diktátem minulých vzpomínek a obav z budoucnosti. To je ten okamžik svobody,“ popisuje odborník. A přestože hovoří o složité době, zůstává optimistou. „Chtěl bych, aby existoval nějaký maják, který nám řekne, jak se rozhodovat, co je správné,“ říká. Jak ale získat odolnost v prostředí, které nás každodenně tlačí do bublin a extrémů? Je možné, aby svoboda byla vnímána nejen jako luxus, ale i jako dovednost, kterou je třeba trénovat? A může se pravda stát oním „majákem“, který udrží společnost pohromadě? Poslechněte si celý rozhovor.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký vyslanec Keith Kellogg v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Boje přesto nepolevují. „Není bezvýznamné, že se lídři setkávají, ale rozhodně to v dohledné době nepovede k nějakému velkému diplomatickému průlomu,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana. Dále okomentuje izraelské útoky v Gaze, možnosti mírového jednáním s Hamásem nebo narůstající antisemitismus ve Francii.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnoho firem začíná stejně – pár zakázek od známých, spokojený klient pošle doporučení a firma roste. Dokud to funguje, vypadá to skvěle. Jenže ve chvíli, kdy se tento zdroj zastaví, nastává problém. Bez promyšleného obchodu a jasné strategie se podnik snadno dostane do krize. V podcastu se podíváme na to, proč se na doporučení nedá spoléhat donekonečna, jak strach z prodeje dokáže paralyzovat i schopného podnikatele a co dělat, aby obchod přestal být náhodou a stal se motorem růstu. Čekají vás praktické tipy, jak si nastavit funkční obchodní procesy, jak najít své zákazníky, oslovit je a získat si jejich důvěru. Povím vám, jak proměnit prodej z nepříjemné povinnosti na hru, která vás bude bavit, a proč je důležité mít vizi ideálního obchodního modelu. Pokud chcete, aby vaše firma přestala přežívat z náhody a začala růst díky pevným základům, pusťte si celou epizodu. Tam se dozvíte, jak na to krok za krokem. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Válka na Ukrajině by mohla přejít do další, možná závěrečné fáze. Plánované páteční setkání prezidentů Trumpa a Putina na Aljašce by mohlo odstartovat jednání o konci konfliktu. Jak se na klíčový summit dívají sami Ukrajinci? Hostem Ptám se já byla ukrajinistka Lenka Víchová. „Variant a scénářů, jak může dopadnout to setkání, je strašná spousta. Ale vzhledem k tomu, že média posledních několik dní úplně šílí a přináší velmi zvláštní informace, jsem přesvědčená o tom, že ruská strana se na to připravovala velmi důkladně,“ prohlásila ukrajinistka Lenka Víchová v Ptám se já.  „Hrozby, nejčernější scénáře a varianty toho, o čem by se mohli bavit Vladimir Putin s Donaldem Trumpem, které slyšíme v médiích, jsou vlastně vstup ruské propagandy do našeho informačního prostoru. Aby si připravili půdu, aby nás dostatečně vylekali,“ upozornila. Podstatnější ale podle ukrajinistka bude, jak se svět v sobotu postaví k případným závěrům pátečního summitu. Donald Trump řekl evropským spojencům, že jeho cílem na schůzce s Putinem je příměří. Vyloučil ovšem, že by při jednání s jeho ruským protějškem došla řeč na dělení území. Sami Ukrajinci podle Víchové také vyčkávají zejména na reakce a další vývoj po summitu. „Ukrajinci chápou, že ta válka nemůže skončit jen tak, jak si to možná představuje Donald Trump. Že příměří rozhodně není mír. Ruská federace nezačala tuto válku, aby ji ukončila ničím. Dokud bude mít Rusko sílu, bude se snažit o dobytí Ukrajiny, tu válku začalo s nějakým rozmyslem. Rusko má svůj cíl a bude se k němu přibližovat,“ dodala. Z čeho mají Ukrajinci největší obavy? Jak silnou pozici má dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? A jak dlouho může země válku ještě vydržet? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Tlak režimu na běžné Rusy je velký. Co dělají a co si myslí, sleduje ruský stát přímo na jejich vlastních telefonech. Případní oponenti jsou důsledně kontrolováni. „Stavba tohoto systému je v základě hotová. Pokud si vás represivní složky vyberou, jsou schopny zjistit cokoliv,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Daniela Kolenovská, šéfka Katedry ruských a východoevropských studií na Univerzitě Karlově. Míra dohledu je přesto zatím velmi vzdálená čínskému sociálního ratingu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Musíme změnit svoje metody, skončila idylická doba kapesních krádeží a znásilnění. Jasný?Fantomas je tady! Panikařte! Nebo radši ne. Dokud se na scéně neobjeví komisař Juve se svou třetí rukou, jsme všichni v relativním bezpečí. Trilogie Fantomas úspěšně balancuje mezi detektivkou a komedií s pověstným francouzským humorem. A přitom se původně jedná o temnou beletrii, ve které je náš maskovaný padouch opravdový zlotřilec toho nejhrubšího zrna. Jenže když na scénu nastoupí Louis de Funès, nemůžete čekat, že i pod maskou lze zachovat vážnou tvář.Jak vzpomínáme na dnes legendární trilogii s Jeanem Marais ve slavné dvojroli? Proč je česká verze lepší než originál, která Fantomasova technologická vychytávka je ta nejvychytanější a co Fantomas skrývá pod maskou? Poslechněte si další díl z řady podcastu Naše filmy.Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

“Kdybych viděl zázrak, uvěřil bych!” Přesně takhle přemýšlel i Tomáš, jeden z nejbližších Ježíšových učedníků. Je křesťanská víra slepá? Jak může někdo věřit? Článek Neuvěřím, dokud neuvidím zázrak se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

„Já si nedokážu představit, že náš svět zůstane naším světem. I když vidíme, že se trošku hroutí. Možná že se bude měnit spousta věcí. Včetně mezinárodního práva,“ komentuje ukrajinistka v pořadu Jak to vidí… chystané protiruské sankce i dialogy o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Kromě toho se Lenka Víchová v audiozáznamu zamýšlí nad šancemi Volodymyra Zelenského ve volbách nebo nad ping-pongem mezi Bratislavou a Kyjevem ohledně transportu ruského plynu.

Izrael uzavřel s teroristickým hnutím Hamás příměří. „To, co se stalo 7. října, se nedá napravit žádným protiútokem. Tragédie zůstává tragédií. Ale po geopolitické stránce se Izraeli do značné míry podařilo obnovit odstrašovací schopnost, na kterou vždy cílil. A to víc a rozsáhleji, než se očekávalo,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Izraeli. Podle něj bude pro Izrael důležité, aby Hamás neobnovil vládu v Gaze.

Dokud není uzavřená s Korejci smlouva na dodávku dvou nových bloků pro jadernou elektrárnu Dukovany, nemáme nic. Je důležité, aby v ní bylo všechno, co korejská KHNP slíbila, včetně zapojení českého průmyslu. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

V Libereckém kraji měla povodňová situace kulminovat už k večeru, ale ani před 18. hodinou k tomu nedošlo. Hejtman Martin Půta (Starostové pro LIberecký kraj) proto vyhlásil ve Frýdlantském výběžku stav nebezpečí. Tato oblast je na tom nejhůře. „Poprosil bych všechny lidi na Frýdlantsku, kteří žijí v záplavovém území, aby fakt neváhali. A ideálně teď své nemovitosti opustili,“ apeluje Půta ve Speciálu Plusu a Radiožurnálu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová během své návštěvy ukrajinského Lvova napsala na síti X, že Rusko musí být poraženo. S jakými dojmy se vrátila z Ukrajiny? A jak si představuje porážku Ruska? „Mír je nejjednodušeji dosažitelný tak, že se Rusko okamžitě stáhne. To může Vladimir Putin zařídit zítra, ale víme, že to neudělá. Dokud o tom nebude donucen uvažovat vojensky, nemá motivaci,“ říká Pekarová Adamová v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Stále víc se diskutuje o možné vstupu Ukrajiny do Severoatalntické aliance. Krok by ale aktuálně byl podmíněný dohodou s Ruskem a uzavřením míru. „Musíme nabídnout Ukrajině pomoc, až konflikt skončí,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus exministr zahraničí a prezidentův poradce Tomáš Petříček (SOCDEM). „Dokud budou Rusové okupovat část území, tak jsme pořád ve válce,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.