Podcasts about dokud

Musíme změnit svoje metody, skončila idylická doba kapesních krádeží a znásilnění. Jasný?Fantomas je tady! Panikařte! Nebo radši ne. Dokud se na scéně neobjeví komisař Juve se svou třetí rukou, jsme všichni v relativním bezpečí. Trilogie Fantomas úspěšně balancuje mezi detektivkou a komedií s pověstným francouzským humorem. A přitom se původně jedná o temnou beletrii, ve které je náš maskovaný padouch opravdový zlotřilec toho nejhrubšího zrna. Jenže když na scénu nastoupí Louis de Funès, nemůžete čekat, že i pod maskou lze zachovat vážnou tvář.Jak vzpomínáme na dnes legendární trilogii s Jeanem Marais ve slavné dvojroli? Proč je česká verze lepší než originál, která Fantomasova technologická vychytávka je ta nejvychytanější a co Fantomas skrývá pod maskou? Poslechněte si další díl z řady podcastu Naše filmy.Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

“Kdybych viděl zázrak, uvěřil bych!” Přesně takhle přemýšlel i Tomáš, jeden z nejbližších Ježíšových učedníků. Je křesťanská víra slepá? Jak může někdo věřit? Článek Neuvěřím, dokud neuvidím zázrak se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Už osmdesát let vysílá Český rozhlas České Budějovice a za tu dobu zažil mnohé. Silný je příběh ze srpna roku 1968, kdy byla stanice díky statečnosti svých pracovníků jedním z posledních svobodných zdrojů informací v zemi. A právě ten vypráví nová inscenace Jihočeského divadla, kterou diváci uvidí v autentickém prostředí přímo v rozhlasovém studiu.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

17letá Linda má kombinované postižení včetně autismu. Nejlíp se vyjadřuje hudbou. Má absolutní sluch. Bez not umí hrát vedle harfy také na klavír, varhany a flétnu. Školné v pražské ZUŠ nadané Lindě hradí projekt písničkáře Pokáče s názvem Hudba je pro všechny, který jde podpořit na webu Znesnáze. Vlastní harfu potřebnou ke studiu na konzervatoři ale dosud neměla. Dokud se na ni lidé nesložili. Díky projektu Českého rozhlasu vybrali víc než potřebných tři sta tisíc korun.

Byla to naprosto bizarní scéna. V pákistánském městě Kvéta jsem se probudil bez hotovosti, kartou se tu podle všeho nikde platit nedá, a tak jsem nutně potřeboval hotovost. Mým ozbrojeným strážcům se ten nápad příliš nezamlouval, ale já trval na svém, že chci mít aspoň trochu svobody; zajít někam do obchodu třeba, koupit si co chci... A tak nakonec zorganizovali eskortu po městě.

Syrská válka a young adult. Jak jdou tyto dvě věci dohromady? To na příkladu románu kanadské spisovatelky se syrskými kořeny Zoulfy Katouh Dokud rostou citronovníky hodnotí Eva s Janem v nejnovější epizodě Litu.

Útěky od odpovědnosti jsou nejstarším lidským pokušením, tvrdí kněz, etik a biolog Marek Orko Vácha v rozhovoru, který byl natočený ještě před jeho odvoláním z akademické farnosti v Praze.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠Osm let sledoval režisér a dokumentarista Filip Remunda život zapřisáhlého ruského patriota Vitalije, vystudovaného fyzika a rekordman v extrémním otužování, který v Novosibirsku pracuje jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zaujal ho nejen jeho názorový progres na putinovské Rusko a upřímnost, s jakou dokáže být ke své zemi a jejímu prezidentovi kritický, ale i frustrace, ze které to všechno pramení. Jakkoli daleko extrémnější, ne nepodobná té, kterou pociťují mnozí Češi. A to je podle Remundy tím, co by nás mělo zajímat a na co zaměřit. Právě takoví lidé totiž snáze sedají na lep nejrůznějším populistům, kteří ve skutečnosti vedou politiku proti jejich vlastním zájmům a v konečném důsledku proti zájmům celé demokratické společnosti. Dekády trvající ruské propagandě přitom často podléhají i kriticky smýšlející jedinci. Ostatně celá třetí říše vznikla s pomocí inteligentních lidí, kteří dokážou vymýšlet ďábelské mechanismy, jak eliminovat celé skupiny obyvatel, takže vzdělání mnohdy nepomáhá. Na to, aby se nenechal ovlivnit demagogickými zkratkami, si ostatně musí dávat velký pozor i Remunda. Dokud zuří válka a na Ukrajince padají bomby, diskuze o vnitroukrajinských otázkách podle něj není na místě. Až vyhrají, pak bude možné diskutovat o tom, jaké pomníky mají stát v jejich městech. Ze všeho nejlepší by ale bylo, kdyby o tom rozhodovali sami a nestavěli jim je tam exportovaní Rusové. Opravdu věří ve vítězství Ukrajiny? Co je základním kamenem ruské propagandy? Jak se natáčí v zemi, ve které jedou na plné obrátky represivní složky s pěti miliony dobře placených členů? Jak je v politice důležitý brand, který z nich to pravděpodobně nepřežije, nebo na co všechno se dá udělat reklama? I o tom jsme s Filipem Remundou mluvili. A pokud vás zajímá, co je s Vitalijem dnes, zajděte si na provokativní a podnětný snímek Štěstí a dobro všem, který na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava získal hned dvě hlavní ceny. V kinech bude k vidění od 27. února.

Vyšší výnosy než na akciovém trhu? V poslední dekádě to dokázaly české nemovitosti nebo trh soukromého kapitálu. David a Martin se podívali, jaké trendy nás čekají na nemovitostním trhu a trhu private equity. V prvním případě je zajímalo, kde si vzít byt na hypotéku a ve druhém, jak probíhá demokratizace private equity. Celý hodinový díl najdete na https://moneypenny.gazetis.to/ nebo na https://herohero.co/moneypenny

Vyšší výnosy než na akciovém trhu? V poslední dekádě to dokázaly české nemovitosti nebo trh soukromého kapitálu. David a Martin se podívali, jaké trendy nás čekají na nemovitostním trhu a trhu private equity. V prvním případě je zajímalo, kde si vzít byt na hypotéku a ve druhém, jak probíhá demokratizace private equity. Celý hodinový díl najdete na https://moneypenny.gazetis.to/ nebo na https://herohero.co/moneypenny

Zatímco Evropa komplikovaně čeká, co od ní bude Donald Trump chtít, staronový prezident se snaží zjednodušit stále komplikovanější svět. Jeho vydírání pomocí cel může Americe pomoci, tvrdí Michal Kořan, prezident a zakladatel think tanku Global Arena Research Institute. Evropa, která očekává od Trumpa vyhlášení cel, má podle Kořana velmi málo karet, se kterými může ve vztahu s Amerikou hrát. Evropané si například potřebují dát do pořádku své obranné kapacity, aby se vůbec mohli dál bavit s Američany o budoucnosti NATO. Jsou jen dvě oblasti, kde může Evropa Americe něco nabídnout a může něco uhrát: robotizace firem a stav leteckého průmyslu.

Zatímco Evropa komplikovaně čeká, co od ní bude Donald Trump chtít, staronový prezident se snaží zjednodušit stále komplikovanější svět. Jeho vydírání pomocí cel může Americe pomoci, tvrdí Michal Kořan, prezident a zakladatel think tanku Global Arena Research Institute. Evropa, která očekává od Trumpa vyhlášení cel, má podle Kořana velmi málo karet, se kterými může ve vztahu s Amerikou hrát. Evropané si například potřebují dát do pořádku své obranné kapacity, aby se vůbec mohli dál bavit s Američany o budoucnosti NATO. Jsou jen dvě oblasti, kde může Evropa Americe něco nabídnout a může něco uhrát: robotizace firem a stav leteckého průmyslu.

„Já si nedokážu představit, že náš svět zůstane naším světem. I když vidíme, že se trošku hroutí. Možná že se bude měnit spousta věcí. Včetně mezinárodního práva,“ komentuje ukrajinistka v pořadu Jak to vidí… chystané protiruské sankce i dialogy o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Kromě toho se Lenka Víchová v audiozáznamu zamýšlí nad šancemi Volodymyra Zelenského ve volbách nebo nad ping-pongem mezi Bratislavou a Kyjevem ohledně transportu ruského plynu.

„Já si nedokážu představit, že náš svět zůstane naším světem. I když vidíme, že se trošku hroutí. Možná že se bude měnit spousta věcí. Včetně mezinárodního práva,“ komentuje ukrajinistka v pořadu Jak to vidí… chystané protiruské sankce i dialogy o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Kromě toho se Lenka Víchová v audiozáznamu zamýšlí nad šancemi Volodymyra Zelenského ve volbách nebo nad ping-pongem mezi Bratislavou a Kyjevem ohledně transportu ruského plynu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael uzavřel s teroristickým hnutím Hamás příměří. „To, co se stalo 7. října, se nedá napravit žádným protiútokem. Tragédie zůstává tragédií. Ale po geopolitické stránce se Izraeli do značné míry podařilo obnovit odstrašovací schopnost, na kterou vždy cílil. A to víc a rozsáhleji, než se očekávalo,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Izraeli. Podle něj bude pro Izrael důležité, aby Hamás neobnovil vládu v Gaze.

Izrael uzavřel s teroristickým hnutím Hamás příměří. „To, co se stalo 7. října, se nedá napravit žádným protiútokem. Tragédie zůstává tragédií. Ale po geopolitické stránce se Izraeli do značné míry podařilo obnovit odstrašovací schopnost, na kterou vždy cílil. A to víc a rozsáhleji, než se očekávalo,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Izraeli. Podle něj bude pro Izrael důležité, aby Hamás neobnovil vládu v Gaze.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Prahy se na novou adresu nevidomá Alena a její pětiletá dcera Šarlota přestěhovaly kvůli levnějšímu bydlení i klidnějšímu prostředí. A vypadá to, že jsou v bytě kousek od náměstí v Berouně velmi spokojené. Nejčastěji chodí po městě pěšky, zachycuje dnešní díl seriálu Mámou potmě.

Z Prahy se na novou adresu nevidomá Alena a její pětiletá dcera Šarlota přestěhovaly kvůli levnějšímu bydlení i klidnějšímu prostředí. A vypadá to, že jsou v bytě kousek od náměstí v Berouně velmi spokojené. Nejčastěji chodí po městě pěšky, zachycuje dnešní díl seriálu Mámou potmě.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ V těžké době je humor jediná věc, která vám zbude, myslí si herec a režisér Milan Šteindler. Sám v něm coby syn pesimisty a optimistky v nelehkých životních situacích našel útočiště. Jako komunikační prostředek s okolím ho používal odmala a postupně dospěl k tomu, že tam, kde ostatní pohoršeně kroutí hlavou, on se bavit začíná. V legraci z někoho nebo něčeho je podle něj podstata humoru, nejde ho dělat neutrální. Díky genům, které se v něm mísí, si taky dobře uvědomuje, že potom, co se člověk cítí dobře, musí zákonitě přijít chvíle, kdy se bude cítit špatně. Pokud ne, tak patrně něco nepostřehl. O tom, že by si sáhl na život, nepřemýšlel, ani když mu bylo nejhůř, umírala mu matka a do toho se rozváděl. Tehdy ale pochopil, jak se cítí lidé, kteří jsou schopni sebevraždu spáchat. A taky to, že v každé době jednáme a reagujeme, jak nejlíp umíme, a nemá proto cenu vracet se k tomu, co se nepovedlo. Dokud žijeme, pořád se vyvíjíme. Co se principiálně nemění, je dopad divadla Sklep. Jen už jeho členové nejsou ani zdaleka takovým spolkem alkoholiků maskujících svoji běžnou činnost divadlem jako dřív. Sám Šteindler toho podle svých slov vypil tolik, že by to nikdo nepřeplaval, a setkal se i s drogami. Zpětně přiznává, že se v exponovaném období, kdy večerní úlevu střídala „blbá“ rána, choval jako idiot a měl úplně vygumovaný mozek. Za prospěšné pokládá, že si to uvědomil a alkoholu i jakýmkoli nelegálním substancím se vyhýbá. Kromě jeho osobního rozvoje mu záleží i na tom, kam se bude ubírat Česká republika. Za správné pokládá, abychom byli součástí Evropy, přijali euro a podporovali Ukrajinu. Pokud by si Češi odhlasovali v rámci referenda vystoupení z EU nebo NATO, v zemi by nezůstal. Kam by se případně přestěhoval? Co ho přimělo promluvit o domácím násilí? Čím obhajuje vtipy o trans lidech? Co považuje za největší absurditu globálního rozměru? Jak se ocitl v jedné šatně s britským komikem Ricky Gervaisem? Nebo co si myslí o kontroverzním tvůrci Marty Pohlovi a co si uvědomil při natáčení nové komedie Holka od vedle? I o tom jsme s Milanem Šteindlerem vážně i nevážně mluvili. Tak příjemný poslech a hodně štěstí a zdraví do nového roku všem!

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

Dokud si lidé budou umět dělat legraci, bude svět v pořádku. Recesisté z obce Tři Studně na Vysočině se už před dvaceti lety rozhodli, že prostor před místní galerií vyhlásí nejmenším náměstím. Mají pro něj dokonce vlastní vyhlášku, kterou je radno dodržovat.

„Dějiny nám dávají důstojnost. Výzkum dějin z pohledu lidí s postižením, menšin nebo například 20. století z pohledu Romů – to všechno přináší důležitou perspektivu. Stejně tak, když se podíváte na holocaust, je třeba vnímat i to, která témata společnost stigmatizovala. Je to sexuální směna i queer touha,“ vysvětluje Anna Hájková, lektorka moderních evropských a kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Lindnerem

Podle šéfa hasičského družstva Davida Ochmana byla letošní povodňová vlna na Jesenicku daleko větší než v roce 1997. Obyvatele Mikulovic k evakuaci přesvědčovali ve vlnách. „Na každé obchůzce se nám podařilo někoho vyzvat, aby dům opustil. Byla spousta dotazů, co s pejsky, s kočkami – naše evakuační středisko bylo ale jenom pro lidi,“ popisuje prostějovský hasič David Ochman. Jak vypadala spolupráce záchranných složek uprostřed krize? A kdy měl největší obavy?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle šéfa hasičského družstva Davida Ochmana byla letošní povodňová vlna na Jesenicku daleko větší než v roce 1997. Obyvatele Mikulovic k evakuaci přesvědčovali ve vlnách. „Na každé obchůzce se nám podařilo někoho vyzvat, aby dům opustil. Byla spousta dotazů, co s pejsky, s kočkami – naše evakuační středisko bylo ale jenom pro lidi,“ popisuje prostějovský hasič David Ochman. Jak vypadala spolupráce záchranných složek uprostřed krize? A kdy měl největší obavy?

Dokud není uzavřená s Korejci smlouva na dodávku dvou nových bloků pro jadernou elektrárnu Dukovany, nemáme nic. Je důležité, aby v ní bylo všechno, co korejská KHNP slíbila, včetně zapojení českého průmyslu. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

V Libereckém kraji měla povodňová situace kulminovat už k večeru, ale ani před 18. hodinou k tomu nedošlo. Hejtman Martin Půta (Starostové pro LIberecký kraj) proto vyhlásil ve Frýdlantském výběžku stav nebezpečí. Tato oblast je na tom nejhůře. „Poprosil bych všechny lidi na Frýdlantsku, kteří žijí v záplavovém území, aby fakt neváhali. A ideálně teď své nemovitosti opustili,“ apeluje Půta ve Speciálu Plusu a Radiožurnálu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová během své návštěvy ukrajinského Lvova napsala na síti X, že Rusko musí být poraženo. S jakými dojmy se vrátila z Ukrajiny? A jak si představuje porážku Ruska? „Mír je nejjednodušeji dosažitelný tak, že se Rusko okamžitě stáhne. To může Vladimir Putin zařídit zítra, ale víme, že to neudělá. Dokud o tom nebude donucen uvažovat vojensky, nemá motivaci,“ říká Pekarová Adamová v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová během své návštěvy ukrajinského Lvova napsala na síti X, že Rusko musí být poraženo. S jakými dojmy se vrátila z Ukrajiny? A jak si představuje porážku Ruska? „Mír je nejjednodušeji dosažitelný tak, že se Rusko okamžitě stáhne. To může Vladimir Putin zařídit zítra, ale víme, že to neudělá. Dokud o tom nebude donucen uvažovat vojensky, nemá motivaci,“ říká Pekarová Adamová v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová během své návštěvy ukrajinského Lvova napsala na síti X, že Rusko musí být poraženo. S jakými dojmy se vrátila z Ukrajiny? A jak si představuje porážku Ruska? „Mír je nejjednodušeji dosažitelný tak, že se Rusko okamžitě stáhne. To může Vladimir Putin zařídit zítra, ale víme, že to neudělá. Dokud o tom nebude donucen uvažovat vojensky, nemá motivaci,“ říká Pekarová Adamová v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem

Stále víc se diskutuje o možné vstupu Ukrajiny do Severoatalntické aliance. Krok by ale aktuálně byl podmíněný dohodou s Ruskem a uzavřením míru. „Musíme nabídnout Ukrajině pomoc, až konflikt skončí,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus exministr zahraničí a prezidentův poradce Tomáš Petříček (SOCDEM). „Dokud budou Rusové okupovat část území, tak jsme pořád ve válce,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Stále víc se diskutuje o možné vstupu Ukrajiny do Severoatalntické aliance. Krok by ale aktuálně byl podmíněný dohodou s Ruskem a uzavřením míru. „Musíme nabídnout Ukrajině pomoc, až konflikt skončí,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus exministr zahraničí a prezidentův poradce Tomáš Petříček (SOCDEM). „Dokud budou Rusové okupovat část území, tak jsme pořád ve válce,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi.  ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Hnutí ANO odešlo od liberálů v Evropském parlamentu. Dokud si Babišových sedm europoslanců nenajde novou frakci, budou ve velmi nevýhodné pozici. Nezařazení poslanci nemají k ruce sekretariát frakce, peníze na politickou činnost, nemají nárok na to být zpravodajem nějakého zákona a sedět u klíčových debat.

Hnutí ANO odešlo od liberálů v Evropském parlamentu. Dokud si Babišových sedm europoslanců nenajde novou frakci, budou ve velmi nevýhodné pozici. Nezařazení poslanci nemají k ruce sekretariát frakce, peníze na politickou činnost, nemají nárok na to být zpravodajem nějakého zákona a sedět u klíčových debat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve všech možných vyhrocených situacích a krizích platí zlaté pravidlo: „Dokud se jedná, tak se nestřílí.“ Takže je dobré jednat, dokud to jen trochu jde. Protože když jednání zkrachují, bývá to špatně pro všechny. Nyní hnutí ANO ohlásilo, že už nebude s vládou pokračovat „v jednáních strategického charakteru v hospodářské a sociální oblasti, a to ani za účasti prezidenta“.

Nelze popřít, že Eurostat nám Čechům pokazil radost, i když moc radosti nebylo ani předtím. Začalo to tím, že Český statistický úřad zveřejnil svůj výpočet, podle kterého se stát loni zadlužil částkou 240 miliard korun, a to i po započtení přebytků, které na svých účtech tradičně vykázaly obce a kraje.

Putin si může mnout ruce nad střety svých odpůrců. Dokud nám ještě někdo půjčí. 20 let v EU? Pro Čechy žádná velká sláva. Demise ministryně Langšádlové. Brexit, covid, Green Deal, plyn, Ukrajina. Pět nabitých let europarlamentu.

V recenzní části mimo jiné představíme knihu Dokud nás krev nerozdělí, detektivku Petra Opršala, v níž je podané i téma válek v bývalé Jugoslávii. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.