Podcasts about nemaj

Růžová, to je barva plameňáků. Nemají ji ale hned po vylíhnutí. Co musí udělat, aby tuhle krásnou barvu získali? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři dětské lékařky budou muset od února příštího roku dočasně opustit dosavadní prostory na 4. poliklinice v Plzni na Doubravce. Vlastník budovy totiž plánuje rozsáhlou přestavbu části objektu.

Zateplování domů je dnes naprostou samozřejmostí. Měl by to být první krok před pořízením klimatizace nebo fotovoltaiky. Nejvíce se používají dva typy izolantů: Expandovaný polystyren a minerální vlna. Minerální vlna je sice dražší, ale má nesporné výhody.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zateplování domů je dnes naprostou samozřejmostí. Měl by to být první krok před pořízením klimatizace nebo fotovoltaiky. Nejvíce se používají dva typy izolantů: Expandovaný polystyren a minerální vlna. Minerální vlna je sice dražší, ale má nesporné výhody.

„Duchoň mohol veľa vecí odmietnuť, ale neurobil to a zakryl to tým, že chce predsa iba spievať, užívať si život a ostatné nerieši. Takých ľudí tu máme aj dnes, vrátane politikov, ktorí si len užívajú,“ hovorí režisér Peter Bebjak.

Více práce než kdy jindy mají teď pracovníci Záchranné stanice pro živočichy v Pavlovicích u Vlašimi na Benešovsku. Letos už přijali přes 800 zvířat. I v těchto dnech tak mají zvířecí nemocnici plnou. K tomu každý den řeší telefonáty s nálezci zvířat. Čtyřikrát už také s hasiči vyprošťovali rorýse z větracích šachet bytových domů. V Pavlovicích natáčela reportérka Věra Hájková.

Vesnicí roku Libereckého kraje se pro rok 2025 staly Roprachtice na Semilsku. Obec se 300 obyvateli má 5 dobře fungujících spolků, které ročně pořádají kolem 40 akcí a mladí se umí zabavit i bez sociálních sítí.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesnicí roku Libereckého kraje se pro rok 2025 staly Roprachtice na Semilsku. Obec se 300 obyvateli má 5 dobře fungujících spolků, které ročně pořádají kolem 40 akcí a mladí se umí zabavit i bez sociálních sítí.

Odkaz na celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHeroNa pivo s Insiderem (10. 8. 2025): connect.boomevents.org/…/NapivosInsideremNa Black Hawk Down s 10:35 (11. 8. 2025): connect.boomevents.org/…/1035KinoBlackHawkDownNesmíme se bát pojmenovat, jaké problémy stojí za blackoutem v Česku, jinak se budou opakovat. Debaty o nároku na odškodné jsou směšné. Stejně jako spory mezi opozičními stranami, aktuálně nejviditelněji uvnitř hnutí PRO o místech na kandidátce SPD. Jediná šance Jindřicha Rajchla, jak nezůstat nevýznamný 1,5% mimoparlamentní politik je kandidatura za SPD, mnoho podmínek si jeho hnutí dávat nemůže. V závěru jsme měli hezkou debatu o rozdílnostech Nigela Farage, Javiera Milleie a Donalda Trumpa. Co pohání jejich úspěch a kdo z nich doručuje?

Lucie Vřešťálová je geodetka, která projektuje lanovky. A kromě toho pořádá odborné semináře o lateralitě. Veřejnost na nich seznamuje s problémy, které můžou mít leváci přeučení na praváky. A také jim radí, jak se můžou vrátit ke své přirozené dominantní straně.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucie Vřešťálová je geodetka, která projektuje lanovky. A kromě toho pořádá odborné semináře o lateralitě. Veřejnost na nich seznamuje s problémy, které můžou mít leváci přeučení na praváky. A také jim radí, jak se můžou vrátit ke své přirozené dominantní straně.

Teď vás čeká cesta do Doudleb nad Orlicí na zámek, který už přes 20 let opravuje a stará se o něj potomek šlechtického rodu Bubnů z Litic Petr Dujka. Kromě postupných vylepšení také obnovil tradici vinařství pod Orlickými horami a otevřel na zámku první České muzeum trampingu. Nedávno za to všechno dostal medaili Královéhradeckého kraje.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

AI modely se mohou vyhýbat svému vypnutí. Říkají to výsledky výzkumu společnosti Palisade Research, která se specializuje na zkoušení limitů velkých jazykových modelů. „Potíž je v tom, že když použijete slovo ‚brání‘, tak už systém připodobňujete k člověku, antropomorfizujete ho a předpokládáte, že má vlastní vůli. Já si myslím, že je to jednodušší. Že je to umělá inteligence postavená před konfliktní pokyny,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Jak by měla česká diplomacie přispět k ochraně civilistů v Pásmu Gazy? „Je důležité jednat s lídry klíčových mezinárodních lidskoprávních institucí, jako zmiňovaný komisař pro lidská práva OSN, případně vysoký komisař pro uprchlíky a skutečně reflektovat to, že v tom území dochází ke ztrátám tisíců nevinných lidí, kteří nemají šanci se jakkoliv zachránit,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, náměstkyně ministra pro evropské záležitosti.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.

„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Loni v říjnu jsme vám ukázali, k čemu je ChatGPT v hodinkách Amazfit. V únoru jsme vám v hodinkách stejné značky ukázali hlasovou navigaci v offline mapách. Dnes vám ukážeme, že tohle všechno můžete mít i v novém modelu Amazfit Bip 6 s cenovkou 1990 Kč.Celý tenhle Týden Živě ladíme do turistiky, takže vám ukážeme malou kuriozitku od Mapy.cz (pardon, Mapy.com), která nám přistála v redakci. Máme lehké podezření, že za tímhle pěkným kitem stojí cestovatelskyobchod.cz.00:35 – Tuba od Mapy.cz a Kousky světa05:21 – Hodinky Amazfit Bip 616:55 – Závěrℹ️ Za nákup, který na Alze uskutečníte prostřednictvím odkazu v článku, může Živě dostat provizi.

Nemajú potrebu ani len vytvárať zdanie, že je niečo inak, komentuje faktické ovládnutie rady verejnoprávneho telerozhlasu krídlom okolo Lukáša Machalu exminister kultúry Daniel Krajcer. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom vysvetľuje, prečo sa o pozíciu v Rade STVR uchádzal on sám, prečo svoju kandidatúru stiahol, ale aj ako vníma aktuálne vedenie ministerstva kultúry a či zvažuje návrat do politiky.

Pavel Hrica je zakladateľom a riaditeľom združenia Cesta von. Cez niekoľko rôznych programov pomáhajú rodinám a deťom v najchudobnejších podmienkach. Ich najznámejší program sa volá Omamy.

Hoci sa narodil v Nitre, je odchovancom bratislavského Slovana a dokonca bol jedným z prvých Slovákov, ktorí si zahrali futbal v španielskej LaLige. Čoskoro 50-ročný Samuel Slovák má za sebou bohatú kariéru, o ktorej sa rozhovoril v najnovšej epizóde podcastu Striedame!Samuel Slovák počas svojej hráčskej kariéry pôsobil najmä ako stredopoliar. Bol dlhoročným hráčom ŠK Slovan Bratislava, kde sa stal jednou z klubových legiend. Okrem „belasých” hral aj v španielskej lige za CD Tenerife. Reprezentoval i Slovensko v národnom tíme.Po skončení aktívnej hráčskej kariéry sa venoval trénerskej práci. Viedol ŠK Slovan Bratislava a neskôr pôsobil v rôznych trénerských funkciách vrátane mládežníckych reprezentácií Slovenska. Je známy svojím taktickým myslením a schopnosťou pracovať s mladými hráčmi. Aj to je jeden z dôvodov, prečo mu vedenie „belasých” zverilo svoju akadémiu.V podcaste sa Samuel Slovák okrem iného rozhovoril aj o rivalite medzi Slovanom a Interom, zaspomínal si na svoju prvú futbalovú výplatu a poodhalil aj okolnosti jeho prestupu zo Slovana na Tenerife. Vysvetlil tiež, prečo netrvala dlhšie jeho trénerská kariéra a nevynechal ani tému výchovy mladých futbalistov v Slovane i na celom Slovensku.„Na Balkáne je infraštruktúra na veľmi zlej úrovni. Možno je to tam ešte horšie ako u nás. Ale ich know-how je na oveľa vyššom leveli. Ľudský vklad je na top úrovni. Nemajú ihriská a štadióny, ale vedia, ako vychovať hráčov. My radšej budeme 10 hodín rúbať sekerou do stromu, akoby sme mali najprv hodinu nad tým rozmýšľať,” uviedol Samuel Slovák v najnovšej epizóde podcastu Striedame!

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vždycky jsem byla pesimistka,“ říká v Litu Petra Soukupová, jedna z nejúspěšnějších současných českých spisovatelek, které na sklonku minulého roku vyšel román s výmluvným názvem Marta děti nechce. Řeč byla tím pádem o mateřství, ale také o rozlišování mezi tím, co člověk doopravdy chce a co mu naopak diktují ostatní.

Česká policie vloni zaznamenala výrazný pokles ve všech kategoriích nelegální migrace. Je to důkaz, že mezinárodní spolupráce při ochraně evropských hranic funguje? Přicházejí tím protimigrantské politické strany o argumenty? „To, že by některá opatření mohla možná fungovat, nebude mít vliv na to, jak bude téma migrace využívané,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Česká policie vloni zaznamenala výrazný pokles ve všech kategoriích nelegální migrace. Je to důkaz, že mezinárodní spolupráce při ochraně evropských hranic funguje? Přicházejí tím protimigrantské politické strany o argumenty? „To, že by některá opatření mohla možná fungovat, nebude mít vliv na to, jak bude téma migrace využívané,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od slovních útoků v čele s premiérem země přerostla nenávist vůči novinářům k útokům fyzickým. Reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. Kdo a jak ohrožuje práci médií na Slovensku a dá se jejich situace srovnat s Českem?Hosty speciálního dílu podcastu Mediální cirkus byli senior reportér investigativy a někdejší šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík a Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME. Natáčení proběhlo v rámci Multimediálního dne na Fakultně sociálích studií Masarykovy univerzitě v Brně.Podle Jiřího Kubíka je nedůvěra politiků vůči novinářům zakořeněná. Nemají rádi, když se jim někdo dívá pod prsty: „Vždycky jsme tím, co jsme psali, vyvolávali nevoli. Ať už to byl premiér Václav Klaus, pak Miloš Zeman, ale i Václav Havel míval výhrady k tomu, jak novináři pracují.“ Situace se podle něj změnila třeba s nástupem Andreje Babiše, ale zase vznikla řada nových redakcí.Na slovenská média lze podle Jakuba Fila nahlížet dvěma způsoby: „První je, že média na Slovensku jsou pod tlakem vládní moci, ale i majitelů, kteří jsou nějakým způsobem s tou vládní mocí spojení. Ale ten druhý pohled je, že slovenská média jsou poměrně zdravá a dynamická. Máme řadu velkých nezávislých médií, vznikají nezávislé projekty.“Přesto slovenskou politickou scénu neopouštějí snahy, jak novinářům omezovat práci. Jedním z nápadů je zřízení speciálních tiskových soudů, které by se věnovaly mediální agendě. „Na mnohé otázky nedostáváme odpovědi. Vládní garnitura s námi nekomunikuje vůbec nebo komunikuje jen velmi omezeně,“ říká Filo. Nápad se soudy je podle něj další z kroků, které mají vytvářet tlak na média. Útoky slovenského premiéra Roberta Fica na novináře připomínají výroky exprezidenta Zemana. „Už ten jeho inaugurační projev byl spojený s tím, že novináři jsou ostrov negativní deviace,“ připomíná Kubík s tím, že to mělo odezvu i mezi jeho voliči: „Myslím si, že se to táhne, že část veřejnosti opravdu novináře vnímá jako ty, kteří způsobují problémy, kteří pořád do něčeho šťourají, rozeštvávají veřejnost.“Zeman útočil na novináře už jako premiér, kdy je nazýval hyenami a vysmíval se jejich práci. „Ale v té době to ještě nemělo u veřejnosti takovou odezvu a podporu. Tehdy také nebyly sociální sítě. Když Zeman napadl novináře nebo Klaus mluvil o tom, že jsou to největší nepřátelé lidstva, tak to tehdy vyvolávalo kritiku. To dneska už tak není, leckdo nad tím mávne rukou, někdo s tím i souhlasí,“ myslí si Kubík.Jak se slovenští novináři brání útokům? Co se stalo na trhu po změnách v televizi Markíza? A jak se proměnila česká média od 90. let?--Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Gruzie má za sebou prezidentské volby a také tři týdny masových protestů v Tbilisi a dalších městech. Volby vyhrál kandidát strany Gruzínský sen bývalý fotbalista Michail Kavelašvili a podle očekávání pokračují i demonstrace. Nemají ale vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí. A tak každý noční protest končí do ztracena, nebo zásahem pořádkových jednotek. Gruzíni protestují proti zastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. A nově žádají propuštění zadržených.

Sýrie v naději. A ve strachu. Sýrie v revoluci. Jak se na dění v Damašku dívají na opačném konci země – v syrském Kurdistánu? Nemají z rebelů z hnutí Haját Tahrír aš-Šám, tedy zkráceně HTS, strach? Abych se to dozvěděl, zavolal tým Vinohradské 12 zvláštní zpravodajce České televize v Sýrii Darje Stomatové. Ptá se Matěj Skalický

Sýrie v naději. A ve strachu. Sýrie v revoluci. Jak se na dění v Damašku dívají na opačném konci země – v syrském Kurdistánu? Nemají z rebelů z hnutí Haját Tahrír aš-Šám, tedy zkráceně HTS, strach? Abych se to dozvěděl, zavolal tým Vinohradské 12 zvláštní zpravodajce České televize v Sýrii Darje Stomatové. Ptá se Matěj SkalickýVšechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Súdruh Disident. Vážny príbeh života bojovníka s neľudským režimom v nevážnom šate komiksu? Dva paradoxy najnovšieho vydavateľského počinu, za ktorým stojí spisovateľ Michal Hvorecký. Spojenie výrazov súdruh a disident je akoby logickým rozporom, známym „contradictio in adjecto“. V živote toho, koho označuje, však akoby nachádzal zrkadlenie. Milan Šimečka starší. Československý filozof, literárny kritiky, spisovateľ… a disident. Paradoxne pôvodne komunista z presvedčenia – a teda súdruh, ktorého neľudský režim a jeho prekuknutie vypľuli až do polohy disidenta.A ak ho vtedy nemali v láske komunisti a vtedajšia moc, dnes ho nemá v láske rovno v jeho potomkoch moc súčasná, vo svojom premiérovi formovaná vtedajšími komunistami. Čím je aktuálny príbeh muža, ktorý zomrel len pár mesiacov po Nežnej? Téma pre Michala Hvoreckého. „Veľmi dobre vystihol podstatu mocenského oportunizmu. Keď ľudia, ktorí na to nemajú - vzdelanostne, ani charakterovo - sa chopia príležitosti, hrabnú po moci a potom šikanujú ostatných“, hovorí Hvorecký. Je komiks, na ktorý sme v našich končinách zvyknutý skôr na ľahší žáner, formátom pre vážne témy? „Komiks už dávno nie je len nejaký pokleslý, ľahký žáner. Dospel a v uplynulých desaťročiach sa komiksy píšu aj na veľmi vážne témy ako migrácia, minulosť... Z nemčiny som napríklad prekladal komiks o jednom boxerovi z koncentračného tábora“, reaguje Hvorecký. Milana Šimečku považuje za jednu z najvýznamnejších osobností našich dejín a preto ponúka komiksovú podobu jeho života, aby bol „pre mladých i dospelých“. Intelektuál, pôvodne presvedčený komunista, neskôr vytriezvel z toho, čoho bol schopný režim. Augustová okupácia spojeneckých vojsk pod vedením sovietov ho priviedla k slzám. Za jej kritiku ho vylúčili zo strany. Nakoniec skončil ako bagrista. „Všímal si kolegov robotníkov, rovnako stroje, seba, ako jeho telo reaguje na drinu“, rozpráva Hvorecký. Vernosťou svojmu presvedčeniu sa podľa neho stala „živá výčitka“. „Všímal si, ako jeho bývalí priatelia zrazu prechádzajú na inú stranu chodníka, keď ho stretnú. Ako sa mu boja pozrieť do očí pretože vidia, že oni pokračujú ďalej vo svojich kariérach v akademickom prostredí alebo v strane, zatiaľ čo on je zrazu v montérkach, robotník“, vysvetľuje. Postupne našiel svoje nové prostredie, v ktorom sa cítil dobre. Bol ním disent. „Komiks sme dokončili v roku, keď sa meno Šimečka znova stalo toxickým. Skoro ako v časoch normalizácie, keď bol Milan Šimečka terčom normalizačného režimu. V jeho knihách ako Obnovenie poriadku som videl popis toho, čo prežívame teraz. Aj dnes nám vládna moc sľubuje akúsi vládu tvrdej ruky a nastolenie poriadku. A tvrdia, že máme iba poslúchať a oni to všetko za nás zariadia. Milan Šimečka podľa mňa veľmi dobre vystihol povahu mocenského oportunizmu a toho, keď ľudia, ktorí na to nemajú ani vzdelanostne, ani charakterovo, sa chopia príležitosti, hrabnú po moci a potom šikanujú ostatných.“ Nahrával Jaroslav Barborák.

Módní přehlídka baculatých dětí po boku kočky nebo psa. Batolata mazlící se s kočkami nebo ženy, které se přeměňují v páva a chameleona v talentové soutěži. Už jste na tato bizarní, barevná a líbivá videa a fotky narazili na sociálních sítích? V poslední době zaplavily Instagram, Tiktok a Facebook. Kde se tato videa berou a je to jen neškodná zábava?

Německou sociální demokracii povede do předčasných únorových voleb dosavadní kancléř Olaf Scholz poté, co se kandidátem na spolkového kancléře odmítl stát výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. „Rozhádaný dojem navenek zůstává, Scholzova pozice není pevná a jde do voleb jako poškozený kandidát,“ popisuje berlínský zpravodaj České televize Pavel Polák.

Česká pirátská strana je světovým fenoménem. Nikde jinde si Piráti nepřipsali takové volební zisky a netvořili vládní politiku. Na tuzemskou scénu vtrhli s agendou, která jiné partaje příliš nezajímala. Chtěli legalizovat konopí, bít se za omezení autorského práva nebo za ekonomiku sdílení. Kladli důraz na rovnost pohlaví, manželství pro všechny a práva LGBTQ komunity.

V Košiciach policajt dobil na smrť človeka pre nepodarenú krádež v potravinách. Minister vnútra vyhlásil, že zákon platí pre každého a policajný šéf chce preškoľovať policajtov. Toto ale nie je prvý prípad policajnej brutality v Košiciach za posledné mesiace a roky. Ďalšieho človeka mali policajti dokonca sexuálne zneužiť a brutálne dobiť, iný skončil po zadržaní s prerazenou lebkou.Je reakcia ministra vnútra, ktorý nedávno neváhal riešiť karneval na gymnáziu a žiakov spájal s nacistickou agendou, dostatočná? Ide o vyčíňanie niekoľkých policajtov, alebo je policajná brutalita na Slovensku systémový problém? Prečo policajti stále nemajú telové kamery ani kamery v miestnostiach v ktorých zadržaných vypočúvajú? A čo hovorí správa štátnej ochranky o atentáte na premiéra, potvrdili sa analýzy odborníkov, že došlo k zlyhaniam?Braňo Závodský sa rozprával s bývalým policajný prezidentom Štefanom Hamranom a bývalým šéfom štátnych ochrankárov Jurajom Zábojníkom.

Prezidentem České stomatologické komory byl znovu zvolen Roman Šmucler. Proč je pro pacienty v některých regionech těžké najít zubaře, za kterým by nemuseli daleko dojíždět a u kterého by za běžné zákroky nemuseli doplácet? „Problémem není Moravskoslezský kraj, jak se pořád křičí, ale problémem je Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Vysočina,” popisuje Šmucler ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Inštitúcie treba brániť, a to aj zvnútra. Tí, čo dnes ostávajú vo verejných inštitúciách, nie sú kolaboranti. Kým niekto nemusí robiť niečo proti svojmu presvedčeniu, tak prečo by mal odchádzať a vládnej moci to tak uľahčovať, hovorí bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá. Zoberme si to slovenské národne späť od tých, ktorí sa ho dnes skúšajú sprivatizovať, dodáva.Od Ladislava Chudíka až po Martinu Šimkovičovú. Takto vyzeral personalizovaný oblúk riadenia slovenskej kultúry za uplynulých 35 rokov od pádu bývalého nedemokratického režimu, ktorého výročie – stelesnené Novembrom 89, si práve v týchto dňoch pripomíname.Od vízíí o slobodnej, otvorenej občianskej spoločnosti a nášho návratu do civilizovanej Európy až po slová aktuálnej ministerky o národne čistej kultúre pretože "kultúra slovenského ľudu má byť predsa slovenská a žiadna iná," upresňuje súčasná šéfka rezortu, ktorý kedysi - v zdanlivo iných časoch, viedli aj takí ľudia ako Ladislav Novomestský, Miroslav Válek - no napríklad i Vasil Biľak.Okrem mrazivých predstáv o akejsi čistej kultúre a radikálnom odmietaní dúhovej komunity – i celého jej umenia, však zatiaľ môžeme v tomto rezorte vidieť iba snahy o výrazné personálne čistky, ako i masívny odpor veľkej časti kultúrnej obce voči aktuálnej vládnej moci. Jedným zo symbolov týchto personálnych rošád – ako i odporu voči nim, je i dnes už bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá."Zatiaľ sme počuli, čo všetko sa im nepáči a jediné, čo chýbalo, bola vlajka. Čiže jediné, čo by nám chceli priniesť je stožiar s vlajkou. To je aký kultúrny statok? Nemajú čo iné priniesť. Toto sú len neustále výkriky do tmy. Toto je automatické písanie a prúd vedomia. Surrealizmus. Máme to tu." Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Desiatky kukláčov, psy, aj podozrenia z neprimeraného použitia sily. Tak vyzerá novinka polície pod vedením ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka. Razie v bratislavských kluboch opisujú ľudia ako hrubé, neprimerané a polícia nevie normálne vysvetliť ani to, aký majú vlastne zmysel. Raz hovoria, že skúmajú či bary vydávajú bločky, inokedy sú to protidrogové akcie. Odborníci na celom svete však upozorňujú, že raziami ešte nikto užívanie drog ani ich dealovanie nevyriešil. Odporúčajú prevenciu, prácu s mládežou a nie kukláčov a obušky. Zuzana Kovačič Hanzelová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s Jakubom Popíkom, expertom na drogovú politiku a autorom projektu Triezva drogová politika. Zdroj zvukov: TA3 Odporúčanie Postoj urobil zaujímavý rozhovor s prednostom pôrodnice v Ostrave Ondřejom Šimetkom. Všetky dáta hovoria, že pôrodníctvo v česku je o niekoľko levelov vyššie ako to slovenské, a v rozhovore sa dozviete aj to, prečo je to tak. Dôstojná komunikácia so ženami, ktoré rodia, viac pôrodných asistentiek, menej rutinných zákrokov, ktoré sa robia 20 rokov a pôrodníctvo založené na najnovších vedeckých poznatkoch. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

V Banskej Bystrici rovno nad R1 museli zbúrať most. Zo dňa na deň sa zistilo, že hrozí, že sa zrúti sám. Pri Trenčíne museli zbúrať dva mosty. Boli v havarijnom stave. Pár mesiacov dozadu sa most prepadol pod idúcim nákladiakom, ktorý ho preťažil.Až tretina mostov na Slovenskom je v zlom až havarijnom stave. Dostávajú sa na hranicu svojej životnosti a hrozia ďalšie havárie. Ako sa to vôbec mohlo stať a kto za to môže? Kde je situácia najhoršia a čo s tými mostami deje? Aké sú riešenia a koľko peňazí za to musíme zaplatiť? Čo všetko môže kolaps či zrútenie mostu spôsobiť a čo nás v najbližších rokoch čaká?Braňo Závodský sa rozprával s docentom Petrom Paulíkom z Katedry betónových konštrukcií a mostov Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity v Bratislave.Tento podcast Vám prináša Elgas. Váš dodávateľ elektriny a plynu s nízkymi cenami a vysokou spoľahlivosťou. Energiu pre Vaše podnikanie nájdete na Elgas.sk.

Jak nestálé jsou písky tuzemské politiky už prezident Petr Pavel zakusil, když se snažil přimět vládu a opoziční hnutí ANO k dohodě nad penzijní reformou. Vyznění patálie nad souhlasem či nesouhlasem babišovců s prodlužováním důchodového věku asi jde popsat rčením „za dobrotu na žebrotu“.

Krajské volby jasně ovládlo opoziční hnutí ANO, které vyhrálo v 10 ze 13 krajů. V Jihočeském, Jihomoravském a Libereckém kraji zvítězily vládní strany v čele s dosavadními hejtmany. Co volební preference vypovídají o jednotlivých krajích? Jakým problémům kraje čelí a co je podle demografa Tomáše Kučery v jejich rozvoji klíčové? A proč je česká společnost tolik diferencovaná?