Podcasts about nemaj

„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.

„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Krásně nakynuté rohlíčky jsou měkké, plné máslové chuti a vanilky. Když se zakousnete, máte pocit, že to je marshmallow. Nemají chybu. Překvapivě jednoduchý recept upekla Stanislava Kotlabová z Babína na Horažďovicku. Vyzkoušejte a zjistěte, jestli 80 nádherných rohlíčků zmizí do 80 sekund.

Hradec Králové letos slaví 800. výročí od první písemné zmínky o městě. Při této příležitosti bude od pátku 25. dubna v Muzeu východních Čech v Hradci Králové k vidění pozoruhodná výstava s názvem Zobrazení Hradce Králové v proměnách času. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hradec Králové letos slaví 800. výročí od první písemné zmínky o městě. Při této příležitosti bude od pátku 25. dubna v Muzeu východních Čech v Hradci Králové k vidění pozoruhodná výstava s názvem Zobrazení Hradce Králové v proměnách času.

Loni v říjnu jsme vám ukázali, k čemu je ChatGPT v hodinkách Amazfit. V únoru jsme vám v hodinkách stejné značky ukázali hlasovou navigaci v offline mapách. Dnes vám ukážeme, že tohle všechno můžete mít i v novém modelu Amazfit Bip 6 s cenovkou 1990 Kč.Celý tenhle Týden Živě ladíme do turistiky, takže vám ukážeme malou kuriozitku od Mapy.cz (pardon, Mapy.com), která nám přistála v redakci. Máme lehké podezření, že za tímhle pěkným kitem stojí cestovatelskyobchod.cz.00:35 – Tuba od Mapy.cz a Kousky světa05:21 – Hodinky Amazfit Bip 616:55 – Závěrℹ️ Za nákup, který na Alze uskutečníte prostřednictvím odkazu v článku, může Živě dostat provizi.

Ráno sa zobudiť a tešiť sa do práce? To musí byť práca snov. Martin Rinčo v štúdiu privítal dvoch mladých ľudí, ktorí nie len zbožňujú svoju prácu, ale ako sami tvrdia, v kreativite nemajú hranice...teda zatiaľ.  Alexandra Schild, social media manager LIDL Slovenská Republika a Martin Komloš, šéf online marketingového oddelenia LIDL Slovenská Republika porozprávali prečo nemajú limity v kreativite, ako vyzerá ich pracovný deň a či ich práca zasahuje aj do súkromného života. Mnohí marketerí zrejme tušia odpoveď...

Hostem podcastu Men's Factor byla poručice Terezie Janíková z pražské kriminálky, která řeší případy sexualizovaného násilí, domácího týrání i brutální šikany mezi dětmi. Jedním z nejtěžších úkolů je podle Janíkové provést oběť trestním řízením. „Vy musíte vzbudit důvěru. Vysvětlit, že i když to teď bolí, je lepší to dotáhnout do konce. Kvůli ní samotné. Kvůli uzavření té věci.“ Zároveň přiznává, že společnost obětem často nevěří. „Když někdo přijde po deseti letech, hned slyší otázky: ‚Proč jsi to neřekla dřív?‘ Jenže třeba vůbec nevěděl, že to, co se mu stalo, nebylo v pořádku.“V posledních letech si všímá nárůstu brutality u dětí. „To nejsou jednotlivci. Jsou to skupinky dětí, které se hecují, stahují videa a přebírají vzory z TikToku a YouTube. Chtějí někam patřit, být silní. A najednou někdo řekne ‘pojď, dáme mu' – a jdou.“ Nejde ale prý o děti z rozvrácených rodin. „Často jsou to děti dobře oblečené, jejich rodiče makají, ale prostě nemají čas. A když se jich zeptám, co dělají ve volném čase, řeknou ‘nic'. Fotbal hráli naposledy ve dvanácti. A teď je jim třináct.“A mluvilo se i tom, co dělat, když vás někdo napadne. Janíková má jasno. „Utíkat. Takticky ustoupit. Nehrát si na hrdinu, když nevíte, co má ten druhý v ruce nebo v krvi.“

Nemajú potrebu ani len vytvárať zdanie, že je niečo inak, komentuje faktické ovládnutie rady verejnoprávneho telerozhlasu krídlom okolo Lukáša Machalu exminister kultúry Daniel Krajcer. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom vysvetľuje, prečo sa o pozíciu v Rade STVR uchádzal on sám, prečo svoju kandidatúru stiahol, ale aj ako vníma aktuálne vedenie ministerstva kultúry a či zvažuje návrat do politiky.

Rozšíření placeného parkování v Pardubicích se zřejmě odsouvá až na podzim. Město totiž zjistilo, že se neobejde bez kontrolního vozidla, které ještě nemá. Původně se měla placená zóna posunout z historického jádra města na celý první městský obvod v květnu letošního roku.

Doslova řeky z kamení má po loňských povodních na svých pastvinách farmářka z Heřmanovic na Bruntálsku. Mohutné přívalové deště spláchly ze strmých jesenických kopců i kameny, které zůstaly na loukách. Jak Českému rozhlasu potvrdilo ministerstvo zemědělství, na takové škody není žádný dotační program a tak chovatelka krav chystá velkou brigádu, jinak by si při sečení zničila stroje.

Čtveřice nadšenců se rozhodne založit filmové studio motion capture. Nemají ale ponětí, jak s ním pracovat. Na Nové scéně pražského Národního divadla se díky představení Pluto vůbec poprvé představila čistá pantomima. Příslib komických situací svedl dohromady mistry mimického umění Radima Vizváryho a Trygve Wakeshawa i činoherní herečky Vandu Hybnerovou a Annu Polívkovou.

Čtveřice nadšenců se rozhodne založit filmové studio motion capture. Nemají ale ponětí, jak s ním pracovat. Na Nové scéně pražského Národního divadla se díky představení Pluto vůbec poprvé představila čistá pantomima. Příslib komických situací svedl dohromady mistry mimického umění Radima Vizváryho a Trygve Wakeshawa i činoherní herečky Vandu Hybnerovou a Annu Polívkovou.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tématem první epizody podcastu Platformy na hraně je znevýhodnění. Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella se bavily o tom, v jakých oblastech se platformy využívají, jaká úskalí, ale třeba i výhody může práce pro nějakou z nich znamenat. Na tyto a další otázky odpovídala politoložka Kateřina Smejkalová z think thanku Friedrich Ebert Schtiftung. V této epizodě se dozvíte, proč lidé chtějí pracovat pro platformu a do jaké míry je to volba svobodná. Jak to v praxi vypadá, když někoho řídí algoritmus? Platformová ekonomika totiž podle Kateřiny není to samé jako ekonomika sdílená. Přináší totiž značná rizika, která nesou na bedrech především pracující. Chcete vědět proč? Pusťte si první díl naší nové edice o platformové práci.

Evropa po krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině zařadila vyšší rychlost a řeší, jak posílit vlastní i ukrajinskou obranu. Co v tomto ohledu přinesl londýnský summit „ochotných“ a co čekat od nacházejícího mimořádného jednání Evropské rady 6. března?

Nemajú ho radi poľovníci ani lesníci. Zato ho však majú rady jelene, vlky, medvede, líšky, duby, buky, mukyne a brekyne, ostrievky i kavyle. Hrdina knihy Denníky domorodcov, štyridsiatnik Sveťo Líška, je v dubnických horách doma. Nič mu tam nepatrí. No keď padajú žlté listy javorov, je tým najbohatším človekom na svete... A presne taký istý je aj autor tejto krehkej knihy Miroslav Mišák. A nielen o knihe, ale aj o prírode a jej ochrane sme sa rozprávali v Pene dní_FM.

Pavel Hrica je zakladateľom a riaditeľom združenia Cesta von. Cez niekoľko rôznych programov pomáhajú rodinám a deťom v najchudobnejších podmienkach. Ich najznámejší program sa volá Omamy.

Hoci sa narodil v Nitre, je odchovancom bratislavského Slovana a dokonca bol jedným z prvých Slovákov, ktorí si zahrali futbal v španielskej LaLige. Čoskoro 50-ročný Samuel Slovák má za sebou bohatú kariéru, o ktorej sa rozhovoril v najnovšej epizóde podcastu Striedame!Samuel Slovák počas svojej hráčskej kariéry pôsobil najmä ako stredopoliar. Bol dlhoročným hráčom ŠK Slovan Bratislava, kde sa stal jednou z klubových legiend. Okrem „belasých” hral aj v španielskej lige za CD Tenerife. Reprezentoval i Slovensko v národnom tíme.Po skončení aktívnej hráčskej kariéry sa venoval trénerskej práci. Viedol ŠK Slovan Bratislava a neskôr pôsobil v rôznych trénerských funkciách vrátane mládežníckych reprezentácií Slovenska. Je známy svojím taktickým myslením a schopnosťou pracovať s mladými hráčmi. Aj to je jeden z dôvodov, prečo mu vedenie „belasých” zverilo svoju akadémiu.V podcaste sa Samuel Slovák okrem iného rozhovoril aj o rivalite medzi Slovanom a Interom, zaspomínal si na svoju prvú futbalovú výplatu a poodhalil aj okolnosti jeho prestupu zo Slovana na Tenerife. Vysvetlil tiež, prečo netrvala dlhšie jeho trénerská kariéra a nevynechal ani tému výchovy mladých futbalistov v Slovane i na celom Slovensku.„Na Balkáne je infraštruktúra na veľmi zlej úrovni. Možno je to tam ešte horšie ako u nás. Ale ich know-how je na oveľa vyššom leveli. Ľudský vklad je na top úrovni. Nemajú ihriská a štadióny, ale vedia, ako vychovať hráčov. My radšej budeme 10 hodín rúbať sekerou do stromu, akoby sme mali najprv hodinu nad tým rozmýšľať,” uviedol Samuel Slovák v najnovšej epizóde podcastu Striedame!

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jak reagují arabské země na slova amerického prezidenta o vysídlení Pásma Gazy, které by se podle něj mohlo stát riviérou Blízkého východu? Měli by obyvatelé Gazy zájem o dobrovolný odchod do jiných států? A jak slova Donalda Trumpa ovlivní vztahy Spojených států se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy? Tomáš Pancíř se zeptal politoložky Zory Hesové z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vždycky jsem byla pesimistka,“ říká v Litu Petra Soukupová, jedna z nejúspěšnějších současných českých spisovatelek, které na sklonku minulého roku vyšel román s výmluvným názvem Marta děti nechce. Řeč byla tím pádem o mateřství, ale také o rozlišování mezi tím, co člověk doopravdy chce a co mu naopak diktují ostatní.

Česká policie vloni zaznamenala výrazný pokles ve všech kategoriích nelegální migrace. Je to důkaz, že mezinárodní spolupráce při ochraně evropských hranic funguje? Přicházejí tím protimigrantské politické strany o argumenty? „To, že by některá opatření mohla možná fungovat, nebude mít vliv na to, jak bude téma migrace využívané,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Česká policie vloni zaznamenala výrazný pokles ve všech kategoriích nelegální migrace. Je to důkaz, že mezinárodní spolupráce při ochraně evropských hranic funguje? Přicházejí tím protimigrantské politické strany o argumenty? „To, že by některá opatření mohla možná fungovat, nebude mít vliv na to, jak bude téma migrace využívané,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhoršující se dostupnost bydlení je jedním z dlouhodobých trendů současného života v České republice. Jaké dopady to má na běžný život lidí a na ekonomiku? A co krizi způsobuje? Na otázky odpovídá ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy obchodní v Praze.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od slovních útoků v čele s premiérem země přerostla nenávist vůči novinářům k útokům fyzickým. Reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. Kdo a jak ohrožuje práci médií na Slovensku a dá se jejich situace srovnat s Českem?Hosty speciálního dílu podcastu Mediální cirkus byli senior reportér investigativy a někdejší šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík a Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME. Natáčení proběhlo v rámci Multimediálního dne na Fakultně sociálích studií Masarykovy univerzitě v Brně.Podle Jiřího Kubíka je nedůvěra politiků vůči novinářům zakořeněná. Nemají rádi, když se jim někdo dívá pod prsty: „Vždycky jsme tím, co jsme psali, vyvolávali nevoli. Ať už to byl premiér Václav Klaus, pak Miloš Zeman, ale i Václav Havel míval výhrady k tomu, jak novináři pracují.“ Situace se podle něj změnila třeba s nástupem Andreje Babiše, ale zase vznikla řada nových redakcí.Na slovenská média lze podle Jakuba Fila nahlížet dvěma způsoby: „První je, že média na Slovensku jsou pod tlakem vládní moci, ale i majitelů, kteří jsou nějakým způsobem s tou vládní mocí spojení. Ale ten druhý pohled je, že slovenská média jsou poměrně zdravá a dynamická. Máme řadu velkých nezávislých médií, vznikají nezávislé projekty.“Přesto slovenskou politickou scénu neopouštějí snahy, jak novinářům omezovat práci. Jedním z nápadů je zřízení speciálních tiskových soudů, které by se věnovaly mediální agendě. „Na mnohé otázky nedostáváme odpovědi. Vládní garnitura s námi nekomunikuje vůbec nebo komunikuje jen velmi omezeně,“ říká Filo. Nápad se soudy je podle něj další z kroků, které mají vytvářet tlak na média. Útoky slovenského premiéra Roberta Fica na novináře připomínají výroky exprezidenta Zemana. „Už ten jeho inaugurační projev byl spojený s tím, že novináři jsou ostrov negativní deviace,“ připomíná Kubík s tím, že to mělo odezvu i mezi jeho voliči: „Myslím si, že se to táhne, že část veřejnosti opravdu novináře vnímá jako ty, kteří způsobují problémy, kteří pořád do něčeho šťourají, rozeštvávají veřejnost.“Zeman útočil na novináře už jako premiér, kdy je nazýval hyenami a vysmíval se jejich práci. „Ale v té době to ještě nemělo u veřejnosti takovou odezvu a podporu. Tehdy také nebyly sociální sítě. Když Zeman napadl novináře nebo Klaus mluvil o tom, že jsou to největší nepřátelé lidstva, tak to tehdy vyvolávalo kritiku. To dneska už tak není, leckdo nad tím mávne rukou, někdo s tím i souhlasí,“ myslí si Kubík.Jak se slovenští novináři brání útokům? Co se stalo na trhu po změnách v televizi Markíza? A jak se proměnila česká média od 90. let?--Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Gruzie má za sebou prezidentské volby a také tři týdny masových protestů v Tbilisi a dalších městech. Volby vyhrál kandidát strany Gruzínský sen bývalý fotbalista Michail Kavelašvili a podle očekávání pokračují i demonstrace. Nemají ale vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí. A tak každý noční protest končí do ztracena, nebo zásahem pořádkových jednotek. Gruzíni protestují proti zastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. A nově žádají propuštění zadržených.

Sýrie v naději. A ve strachu. Sýrie v revoluci. Jak se na dění v Damašku dívají na opačném konci země – v syrském Kurdistánu? Nemají z rebelů z hnutí Haját Tahrír aš-Šám, tedy zkráceně HTS, strach? Abych se to dozvěděl, zavolal tým Vinohradské 12 zvláštní zpravodajce České televize v Sýrii Darje Stomatové. Ptá se Matěj Skalický

Sýrie v naději. A ve strachu. Sýrie v revoluci. Jak se na dění v Damašku dívají na opačném konci země – v syrském Kurdistánu? Nemají z rebelů z hnutí Haját Tahrír aš-Šám, tedy zkráceně HTS, strach? Abych se to dozvěděl, zavolal tým Vinohradské 12 zvláštní zpravodajce České televize v Sýrii Darje Stomatové. Ptá se Matěj SkalickýVšechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Súdruh Disident. Vážny príbeh života bojovníka s neľudským režimom v nevážnom šate komiksu? Dva paradoxy najnovšieho vydavateľského počinu, za ktorým stojí spisovateľ Michal Hvorecký. Spojenie výrazov súdruh a disident je akoby logickým rozporom, známym „contradictio in adjecto“. V živote toho, koho označuje, však akoby nachádzal zrkadlenie. Milan Šimečka starší. Československý filozof, literárny kritiky, spisovateľ… a disident. Paradoxne pôvodne komunista z presvedčenia – a teda súdruh, ktorého neľudský režim a jeho prekuknutie vypľuli až do polohy disidenta.A ak ho vtedy nemali v láske komunisti a vtedajšia moc, dnes ho nemá v láske rovno v jeho potomkoch moc súčasná, vo svojom premiérovi formovaná vtedajšími komunistami. Čím je aktuálny príbeh muža, ktorý zomrel len pár mesiacov po Nežnej? Téma pre Michala Hvoreckého. „Veľmi dobre vystihol podstatu mocenského oportunizmu. Keď ľudia, ktorí na to nemajú - vzdelanostne, ani charakterovo - sa chopia príležitosti, hrabnú po moci a potom šikanujú ostatných“, hovorí Hvorecký. Je komiks, na ktorý sme v našich končinách zvyknutý skôr na ľahší žáner, formátom pre vážne témy? „Komiks už dávno nie je len nejaký pokleslý, ľahký žáner. Dospel a v uplynulých desaťročiach sa komiksy píšu aj na veľmi vážne témy ako migrácia, minulosť... Z nemčiny som napríklad prekladal komiks o jednom boxerovi z koncentračného tábora“, reaguje Hvorecký. Milana Šimečku považuje za jednu z najvýznamnejších osobností našich dejín a preto ponúka komiksovú podobu jeho života, aby bol „pre mladých i dospelých“. Intelektuál, pôvodne presvedčený komunista, neskôr vytriezvel z toho, čoho bol schopný režim. Augustová okupácia spojeneckých vojsk pod vedením sovietov ho priviedla k slzám. Za jej kritiku ho vylúčili zo strany. Nakoniec skončil ako bagrista. „Všímal si kolegov robotníkov, rovnako stroje, seba, ako jeho telo reaguje na drinu“, rozpráva Hvorecký. Vernosťou svojmu presvedčeniu sa podľa neho stala „živá výčitka“. „Všímal si, ako jeho bývalí priatelia zrazu prechádzajú na inú stranu chodníka, keď ho stretnú. Ako sa mu boja pozrieť do očí pretože vidia, že oni pokračujú ďalej vo svojich kariérach v akademickom prostredí alebo v strane, zatiaľ čo on je zrazu v montérkach, robotník“, vysvetľuje. Postupne našiel svoje nové prostredie, v ktorom sa cítil dobre. Bol ním disent. „Komiks sme dokončili v roku, keď sa meno Šimečka znova stalo toxickým. Skoro ako v časoch normalizácie, keď bol Milan Šimečka terčom normalizačného režimu. V jeho knihách ako Obnovenie poriadku som videl popis toho, čo prežívame teraz. Aj dnes nám vládna moc sľubuje akúsi vládu tvrdej ruky a nastolenie poriadku. A tvrdia, že máme iba poslúchať a oni to všetko za nás zariadia. Milan Šimečka podľa mňa veľmi dobre vystihol povahu mocenského oportunizmu a toho, keď ľudia, ktorí na to nemajú ani vzdelanostne, ani charakterovo, sa chopia príležitosti, hrabnú po moci a potom šikanujú ostatných.“ Nahrával Jaroslav Barborák.

Módní přehlídka baculatých dětí po boku kočky nebo psa. Batolata mazlící se s kočkami nebo ženy, které se přeměňují v páva a chameleona v talentové soutěži. Už jste na tato bizarní, barevná a líbivá videa a fotky narazili na sociálních sítích? V poslední době zaplavily Instagram, Tiktok a Facebook. Kde se tato videa berou a je to jen neškodná zábava?

Súdruh Disident. Vážny príbeh života bojovníka s neľudským režimom v nevážnom šate komiksu? Dva paradoxy najnovšieho vydavateľského počinu, za ktorým stojí spisovateľ Michal Hvorecký. Spojenie výrazov súdruh a disident je akoby logickým rozporom, známym „contradictio in adjecto“. V živote toho, koho označuje, však akoby nachádzal zrkadlenie. Milan Šimečka starší. Československý filozof, literárny kritiky, spisovateľ… a disident. Paradoxne pôvodne komunista z presvedčenia – a teda súdruh, ktorého neľudský režim a jeho prekuknutie vypľuli až do polohy disidenta.A ak ho vtedy nemali v láske komunisti a vtedajšia moc, dnes ho nemá v láske rovno v jeho potomkoch moc súčasná, vo svojom premiérovi formovaná vtedajšími komunistami. Čím je aktuálny príbeh muža, ktorý zomrel len pár mesiacov po Nežnej? Téma pre Michala Hvoreckého. „Veľmi dobre vystihol podstatu mocenského oportunizmu. Keď ľudia, ktorí na to nemajú - vzdelanostne, ani charakterovo - sa chopia príležitosti, hrabnú po moci a potom šikanujú ostatných“, hovorí Hvorecký. Je komiks, na ktorý sme v našich končinách zvyknutý skôr na ľahší žáner, formátom pre vážne témy? „Komiks už dávno nie je len nejaký pokleslý, ľahký žáner. Dospel a v uplynulých desaťročiach sa komiksy píšu aj na veľmi vážne témy ako migrácia, minulosť... Z nemčiny som napríklad prekladal komiks o jednom boxerovi z koncentračného tábora“, reaguje Hvorecký. Milana Šimečku považuje za jednu z najvýznamnejších osobností našich dejín a preto ponúka komiksovú podobu jeho života, aby bol „pre mladých i dospelých“. Intelektuál, pôvodne presvedčený komunista, neskôr vytriezvel z toho, čoho bol schopný režim. Augustová okupácia spojeneckých vojsk pod vedením sovietov ho priviedla k slzám. Za jej kritiku ho vylúčili zo strany. Nakoniec skončil ako bagrista. „Všímal si kolegov robotníkov, rovnako stroje, seba, ako jeho telo reaguje na drinu“, rozpráva Hvorecký. Vernosťou svojmu presvedčeniu sa podľa neho stala „živá výčitka“. „Všímal si, ako jeho bývalí priatelia zrazu prechádzajú na inú stranu chodníka, keď ho stretnú. Ako sa mu boja pozrieť do očí pretože vidia, že oni pokračujú ďalej vo svojich kariérach v akademickom prostredí alebo v strane, zatiaľ čo on je zrazu v montérkach, robotník“, vysvetľuje. Postupne našiel svoje nové prostredie, v ktorom sa cítil dobre. Bol ním disent. „Komiks sme dokončili v roku, keď sa meno Šimečka znova stalo toxickým. Skoro ako v časoch normalizácie, keď bol Milan Šimečka terčom normalizačného režimu. V jeho knihách ako Obnovenie poriadku som videl popis toho, čo prežívame teraz. Aj dnes nám vládna moc sľubuje akúsi vládu tvrdej ruky a nastolenie poriadku. A tvrdia, že máme iba poslúchať a oni to všetko za nás zariadia. Milan Šimečka podľa mňa veľmi dobre vystihol povahu mocenského oportunizmu a toho, keď ľudia, ktorí na to nemajú ani vzdelanostne, ani charakterovo, sa chopia príležitosti, hrabnú pomocí a potom šikanujú ostatných.“ Nahrával Jaroslav Barborák.

Německou sociální demokracii povede do předčasných únorových voleb dosavadní kancléř Olaf Scholz poté, co se kandidátem na spolkového kancléře odmítl stát výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. „Rozhádaný dojem navenek zůstává, Scholzova pozice není pevná a jde do voleb jako poškozený kandidát,“ popisuje berlínský zpravodaj České televize Pavel Polák.

Česká pirátská strana je světovým fenoménem. Nikde jinde si Piráti nepřipsali takové volební zisky a netvořili vládní politiku. Na tuzemskou scénu vtrhli s agendou, která jiné partaje příliš nezajímala. Chtěli legalizovat konopí, bít se za omezení autorského práva nebo za ekonomiku sdílení. Kladli důraz na rovnost pohlaví, manželství pro všechny a práva LGBTQ komunity.

V Košiciach policajt dobil na smrť človeka pre nepodarenú krádež v potravinách. Minister vnútra vyhlásil, že zákon platí pre každého a policajný šéf chce preškoľovať policajtov. Toto ale nie je prvý prípad policajnej brutality v Košiciach za posledné mesiace a roky. Ďalšieho človeka mali policajti dokonca sexuálne zneužiť a brutálne dobiť, iný skončil po zadržaní s prerazenou lebkou.Je reakcia ministra vnútra, ktorý nedávno neváhal riešiť karneval na gymnáziu a žiakov spájal s nacistickou agendou, dostatočná? Ide o vyčíňanie niekoľkých policajtov, alebo je policajná brutalita na Slovensku systémový problém? Prečo policajti stále nemajú telové kamery ani kamery v miestnostiach v ktorých zadržaných vypočúvajú? A čo hovorí správa štátnej ochranky o atentáte na premiéra, potvrdili sa analýzy odborníkov, že došlo k zlyhaniam?Braňo Závodský sa rozprával s bývalým policajný prezidentom Štefanom Hamranom a bývalým šéfom štátnych ochrankárov Jurajom Zábojníkom.

Prezidentem České stomatologické komory byl znovu zvolen Roman Šmucler. Proč je pro pacienty v některých regionech těžké najít zubaře, za kterým by nemuseli daleko dojíždět a u kterého by za běžné zákroky nemuseli doplácet? „Problémem není Moravskoslezský kraj, jak se pořád křičí, ale problémem je Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Vysočina,” popisuje Šmucler ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Inštitúcie treba brániť, a to aj zvnútra. Tí, čo dnes ostávajú vo verejných inštitúciách, nie sú kolaboranti. Kým niekto nemusí robiť niečo proti svojmu presvedčeniu, tak prečo by mal odchádzať a vládnej moci to tak uľahčovať, hovorí bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá. Zoberme si to slovenské národne späť od tých, ktorí sa ho dnes skúšajú sprivatizovať, dodáva.Od Ladislava Chudíka až po Martinu Šimkovičovú. Takto vyzeral personalizovaný oblúk riadenia slovenskej kultúry za uplynulých 35 rokov od pádu bývalého nedemokratického režimu, ktorého výročie – stelesnené Novembrom 89, si práve v týchto dňoch pripomíname.Od vízíí o slobodnej, otvorenej občianskej spoločnosti a nášho návratu do civilizovanej Európy až po slová aktuálnej ministerky o národne čistej kultúre pretože "kultúra slovenského ľudu má byť predsa slovenská a žiadna iná," upresňuje súčasná šéfka rezortu, ktorý kedysi - v zdanlivo iných časoch, viedli aj takí ľudia ako Ladislav Novomestský, Miroslav Válek - no napríklad i Vasil Biľak.Okrem mrazivých predstáv o akejsi čistej kultúre a radikálnom odmietaní dúhovej komunity – i celého jej umenia, však zatiaľ môžeme v tomto rezorte vidieť iba snahy o výrazné personálne čistky, ako i masívny odpor veľkej časti kultúrnej obce voči aktuálnej vládnej moci. Jedným zo symbolov týchto personálnych rošád – ako i odporu voči nim, je i dnes už bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá."Zatiaľ sme počuli, čo všetko sa im nepáči a jediné, čo chýbalo, bola vlajka. Čiže jediné, čo by nám chceli priniesť je stožiar s vlajkou. To je aký kultúrny statok? Nemajú čo iné priniesť. Toto sú len neustále výkriky do tmy. Toto je automatické písanie a prúd vedomia. Surrealizmus. Máme to tu." Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Desiatky kukláčov, psy, aj podozrenia z neprimeraného použitia sily. Tak vyzerá novinka polície pod vedením ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka. Razie v bratislavských kluboch opisujú ľudia ako hrubé, neprimerané a polícia nevie normálne vysvetliť ani to, aký majú vlastne zmysel. Raz hovoria, že skúmajú či bary vydávajú bločky, inokedy sú to protidrogové akcie. Odborníci na celom svete však upozorňujú, že raziami ešte nikto užívanie drog ani ich dealovanie nevyriešil. Odporúčajú prevenciu, prácu s mládežou a nie kukláčov a obušky. Zuzana Kovačič Hanzelová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s Jakubom Popíkom, expertom na drogovú politiku a autorom projektu Triezva drogová politika. Zdroj zvukov: TA3 Odporúčanie Postoj urobil zaujímavý rozhovor s prednostom pôrodnice v Ostrave Ondřejom Šimetkom. Všetky dáta hovoria, že pôrodníctvo v česku je o niekoľko levelov vyššie ako to slovenské, a v rozhovore sa dozviete aj to, prečo je to tak. Dôstojná komunikácia so ženami, ktoré rodia, viac pôrodných asistentiek, menej rutinných zákrokov, ktoré sa robia 20 rokov a pôrodníctvo založené na najnovších vedeckých poznatkoch. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

V Banskej Bystrici rovno nad R1 museli zbúrať most. Zo dňa na deň sa zistilo, že hrozí, že sa zrúti sám. Pri Trenčíne museli zbúrať dva mosty. Boli v havarijnom stave. Pár mesiacov dozadu sa most prepadol pod idúcim nákladiakom, ktorý ho preťažil.Až tretina mostov na Slovenskom je v zlom až havarijnom stave. Dostávajú sa na hranicu svojej životnosti a hrozia ďalšie havárie. Ako sa to vôbec mohlo stať a kto za to môže? Kde je situácia najhoršia a čo s tými mostami deje? Aké sú riešenia a koľko peňazí za to musíme zaplatiť? Čo všetko môže kolaps či zrútenie mostu spôsobiť a čo nás v najbližších rokoch čaká?Braňo Závodský sa rozprával s docentom Petrom Paulíkom z Katedry betónových konštrukcií a mostov Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity v Bratislave.Tento podcast Vám prináša Elgas. Váš dodávateľ elektriny a plynu s nízkymi cenami a vysokou spoľahlivosťou. Energiu pre Vaše podnikanie nájdete na Elgas.sk.