Podcasts about strach

Czy wybory prezydenckie to moment decydujący o suwerenności Polski?Czy lęk przed jej utratą wciąż jest uzasadniony? Jarosław Kuisz i Kacper Kita rozmawiają o tym, o co są te wybory czy chodzi o partie polityczne, czy może o coś głębszego – podejście do odpowiedzialności, państwowości i przyszłości.(00:00) Wstęp(2:57) Strach przed utratą suwerenności wciąż w nas jest - czy to jest uzasadniona obawa?(15:52) Czym jest suwerenność według liberała i konserwatysty?(24:47) Czy oddajemy swoją suwerenność?(37:50) O co toczy się dzisiaj spór? Czy to wybory dwóch odmiennych wizji państwowości?Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:⁠⁠⁠https://szkolaprzywodztwa.pl⁠⁠⁠Link do zbiorki: ⁠⁠⁠⁠https://zrzutka.pl/en6u9a⁠⁠⁠⁠ Mecenasi programu: Zapoznaj się z warunkami oprocentowania wolnych środków w OANDA TMS Brokers: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://go.tms.pl/UkladOtwartyUM ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Casa Playa: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://casaplaya.pl/zakup-nieruchomosci-w-hiszpanii-pdf-instruktaz/ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Módl się z Hallow: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://hallow.app.link/ukladotwarty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

W najnowszej odsłonie „Skądinąd” polecam książki na wiosnę i lato 2025. Są to: Pierre Hadot „Zasłona Izydy”, przeł. Elżbieta Lubelska, Piotr Herbich,  Fundacja Augusta hr Cieszkowskiego, Warszawa 2024 Lawrence Durrell „Czarna księga”, przeł. Maciej Machała, Zysk i S-ka, Poznań 20205 Michał Herer „Nowoczesność na haju”, Krytyka Polityczna, Warszawa 2025 Rene Girard „Apokalipsa tu i teraz” (wznowienie), przeł. Cezary Zalewski, WAM, Kraków 2025 Mirosław Filiciak, Patryk Wasiak „Weź pan Rambo! Społeczna historia magnetowidów w Polsce”, Wydawnictwo Naukowe Katedra, Gdańsk 2022 Robert D. Kaplan „Tragizm polityki naszych czasów. Strach, fatum i brzemię władzy”, przeł. Michał Głatki, Prześwity, Warszawa 2023 Jonathan Haidt „Niespokojne pokolenie”, przeł. Robert Filipowski, Zysk i S-ka, Poznań 2025 Tom Holland „Boże władztwo. Jak chrześcijański przewrót zmienił oblicze świata”, przeł. Tristan Korecki, Państwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa 2025 Owocnego słuchania (i czytania)!

Jarosław Kuisz jest historykiem prawa, analitykiem polityki i twórcą Kultury Liberalnej. Rozmawiamy o jego najnowszej książce "Strach o suwerenność. Nowa polska polityka", rozprawiamy też o wyborach prezydenckich i ich skutkach. Zapraszam!Tu znajdziesz książkę, o której rozmawiamy: https://www.znak.com.pl/p/strach-o-suwerennosc-nowa-polska-polityka-jaroslaw-kuisz-247875Kultura Liberalna: http://kulturaliberalna.pl/

Sposób na strach przed wystąpieniami publicznymi #399 by Jarosław Gibas

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech na českém území už mohli Češi po šesti letech německé okupace slavit svobodu.

Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech na českém území už mohli Češi po šesti letech německé okupace slavit svobodu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strach z inflace se šíří. Jak ho překonat? Blíží se konec války na Ukrajině? Ale za jakých podmínek? Továrny z 50. let se nikomu nikam nevrátí. Noční můra z maďarského veta. Palestinský prezident jmenoval nástupce.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strach z inflace se šíří. Jak ho překonat? Blíží se konec války na Ukrajině? Ale za jakých podmínek? Továrny z 50. let se nikomu nikam nevrátí. Noční můra z maďarského veta. Palestinský prezident jmenoval nástupce. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsedkyně komunistů Kateřina Konečná si je podle svých slov jistá, že se levicové hnutí Stačilo!, jehož je lídrem, do sněmovny na podzim dostane. A nemá malých cílů. Plánuje si, že by všechny strany mimo bývalou pětikoalici mohly spolupracovat a získat nejlépe ústavní většinu. Chce totiž měnit zásadní věci, jako třeba uspořádat referendum o vystoupení z EU a z NATO, nebo zrušit Senát. Komunistická předsedkyně také stále volá po odzbrojení – Ruska se totiž nebojí: „Co by si v té ČR jako vzali?,“ ptá se s úsměvem. A stále trvá na tom, že není proruská.

Saša Michailidis se ptá se Filipa Kršiaka, předsedy spolku krutón, který založil Audiovizuální HUB v pražském Kině Kavalírka, a zástupce ředitele, pedagoga Gymnázia Nad Kavalírkou Jana Nováka. Kino Kavalírka spustilo Audiovizuální HUB, který má pomoci učitelům i studujícím pochopit svět obrazů, videoher a krátkých filmů. Jak se vyznat v současné záplavě audiovizuálního obsahu? A jak se daří prosazovat audiovizuální výchovu ve školách?

Saša Michailidis se ptá se Filipa Kršiaka, předsedy spolku krutón, který založil Audiovizuální HUB v pražském Kině Kavalírka, a zástupce ředitele, pedagoga Gymnázia Nad Kavalírkou Jana Nováka. Kino Kavalírka spustilo Audiovizuální HUB, který má pomoci učitelům i studujícím pochopit svět obrazů, videoher a krátkých filmů. Jak se vyznat v současné záplavě audiovizuálního obsahu? A jak se daří prosazovat audiovizuální výchovu ve školách?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redakční kuchyňka #1 s Tomášem Lindnerem. V nové podcastové sérii o zákulisí práce v Respektu si šéfredaktor Erik Tabery povídá s redaktorkami a redaktory

Kdyby to prošlo, byla by to revoluce v českém zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chtěl lidem víc zpřístupnit nadstandardní péči. Jenže návrh mu tento týden hodili poslanci na hlavu. Jak je to možné u ministra vládní strany s pohodlnou většinou?„Mimo jiné proto, že zásadní návrh, který se dotýká i ústavních práv, Válek nepřipravil jako prodiskutovaný a propracovaný zákon, ale na poslední chvíli ho přilepil formou poslaneckého pozměňovacího návrhu,“ říká Václav Dolejší.Od začátku bylo jasné, že to nemůže projít. Zkrátka podobná habaďůra na voliče, jako bylo nedávné předstírání, že ODS a TOP 09 chtějí na poslední chvíli prosadit výpověď bez udání důvodu. „Prostě pár měsíců před volbami křičí - podívejte se, my jsme pravice! A doufají, že jim to voliči uvěří,“ vysvětluje v podcastu Lucie Stuchlíková.  Válek svůj záměr vysvětluje na případu lékařské sádry - obyčejná stojí tolik, lepší o pár stovek víc. Pojišťovna zaplatí jako za tu standardní, pacient jen zbytek. Dnes musí zaplatit celý náklad.Na první pohled to vypadá jednoduché jako facka. Jenže v komplikovaném systému českého zdravotnictví to tak zdaleka není - zvlášť ve chvíli, kdy se ministr zdravotnictví neobtěžuje stanovit, co je onen standard.„Jsou kolem toho oprávněné obavy, aby zůstal zachovaný současný standard. Nebo aby se neopakovalo to, co u zubařů, kde už většinou bez placení nedostanete nic. Což se jistě všechno dá vyřešit, ale musel by tomu někdo věnovat nějakou práci,“ myslí si Lucie Stuchlíková.„Tohle měli mít připravené za ty čtyři roky vlády. Vlastně to už měli mít sepsané z opozičních lavic, než vůbec začali vládnout,“ dodává Václav Dolejší.Nejsou lepší nadstandardy než pokoutní kulišení? Proč se čeští politici tématu spoluúčasti bojí? A jaký zákon, o kterém sama ví, že nikdy neprojde, ještě vláda před volbami vytáhne? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Popularizační centrum Pevnost poznání při Univerzitě Palackého v Olomouci slaví deset let. K výročí dostalo dárek od studentů geoinformatiky – interaktivní model města, který návštěvníkům ukazuje, jak by vypadala Olomouc při záplavách, kde je ve městě největší hluk i která místa lidé vnímají jako nebezpečná.

Jeden z najbardziej cenionych polskich aktorów i wokalista zespołu Dr Misio - Arek Jakubik! Pogadaliśmy o ścieżkach życiowych wybranych przez synów Arka i o niepewności w zawodzie aktora. Niepewności potęgowanej przez coraz szybszy rozwój Sztucznej Inteligencji, która zaczyna siać postrach w środowisku muzyków i filmowców. Póki jednak muzykę wciąż tworzą ludzie z krwi i kości (i mam nadzieję, że tak pozostanie! :D) - zapraszamy do słuchania nowej płyty Dr Misio, której premiera ma miejsce właśnie dzisiaj. "Romeo i Julia żyją" to konceptualny album o miłości, zdradzie i tęsknocie. A w Dobrym Przelocie: rozmowa o życiu, wychowaniu dzieci i strachu przed technologią. Zapraszam! Nasz Patronite: https://patronite.pl/DobryPrzelotSubskrybuj Dobry Przelot: https://www.youtube.com/channel/UCMBT3IhJqKWSMEnPYSZkC9g

Co naprawdę dzieje się na oddziale psychiatrycznym?Strach, stygmatyzacja i nadzieja na zmianę – odkrywamy, jak wygląda rzeczywistość szpitala psychiatrycznego w Polsce.W szczerej rozmowie z psychologiem Malwiną Tudorowską – gościni tego odcinka „Rozmów w Dresie” – dzieli się swoim doświadczeniem pracy na oddziale psychiatrii oraz opowiada o emocjach pacjentów, oporach przed zgłoszeniem się po pomoc i tym, jak wygląda codzienność za zamkniętymi drzwiami systemu psychiatrycznego.Ten odcinek to coś więcej niż wywiad – to ważny głos w debacie o zdrowiu psychicznym.Poruszamy m.in.: • Dlaczego ludzie boją się trafić do szpitala psychiatrycznego? • Jakie stereotypy nadal funkcjonują w społeczeństwie? • Czym są „kaftany bezpieczeństwa” i czy naprawdę się je stosuje? • Dlaczego kobiety częściej zgłaszają się po pomoc psychiatryczną? • Jak wygląda praca psychologa na oddziale zamkniętym? • Co pacjenci czują, wchodząc do placówki po raz pierwszy? • Jakie emocje dominują: strach, wrogość, bezradność czy ulga?

W 230. odcinku podcastu poruszam temat perfekcjonizmu i strachu przed porażką. To wstęp do wiosennej serii. Odsłuchaj, by dowiedzieć się:Czym jest perfekcjonizm i jak może się objawiać?Perfekcjonizm to dar czy przekleństwo?Jakie czynniki zewnętrzne i wewnętrzne mogą nasilać perfekcjonizm?Jaką funkcję pełni perfekcjonizm?Czy perfekcjonizm pozwala nam osiągać więcej?Jak perfekcjonizm wpływa na prokrastynację?Adaptacyjny i nieadaptacyjny perfekcjonizm - czym się różnią?Jak identyfikować niepomocny perfekcjonizm - 5 procesówCzy perfekcjonizm może mieć znamiona obsesji?Dlaczego tak ważna jest znajomość i podążanie za swoimi wartościami?Czy perfekcjonizm to coś złego?Koniecznie daj mi znać, co zabierzesz dla siebie z tego odcinka! Wesprzyj mnie na Patronite, aby zyskać dostęp do bonusowych odcinków dostępnych wyłącznie dla Patronów: https://patronite.pl/mateuszbrela_psycholog

Záplava negativních zpráv, vzestup populismu, extremismu, polarizace společnosti a strach o budoucnost demokracie. To vše může být takzvaná demokratická úzkost – jev, který nedávno ovládl (nejen) sociální sítě. „Takový souběh krizí lidstvo, podle mě, nezažilo,“ popisuje psychoterapeutka Petra Valeš Jelínková.

Dysydent rosyjski Ilia Ponomariow opisuje podzielone społeczeństwo amerykańskie. Nowa administracja wykorzystuje wszelkie możliwe dźwignie, by forsować swoje stanowisko polityczne - mówi.

Speciální představení na městském hřbitově. I to je na programu opavského festivalu Další břehy, který je právě ve své polovině. Multižánrový festival letos pro návštěvníky připravil třicítku akcí na různých místech v Opavě. Po pětadvaceti ročnících je ale ten letošní tím posledním.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lęk przed upadkiem starego ładu zdaje się dziś być dominującą cechą liberalno-lewicowych elit i ich przybocznych – wykształconego na zachodnich uniwersytetach (nie)tłumu, oświeconych na tyle, by oprzeć się wszelkim manipulacjom największego wroga „wolnego świata” – populizmu. Strach przed upadkiem „tego, co stare” pochłonie zapomnienie. Liczy się bowiem tylko rzeczywistość: to, co było, co jest i co będzie.Pozostałe artykuły możesz czytać na

Pavlovi je 43 let, má skvěle placenou práci, na účtu osm milionů a nulové investice. Proč? Brzdí ho strach a nejistota. V této případové studii se podíváme na to, co mu v investování brání, jak o penězích přemýšlí a proč někdy nestačí jen znát čísla – ale je potřeba porozumět i emocím. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Jaké má Pavel výdaje a proč jsou vzhledem k příjmům neobvykle skromné. ✅ Proč ho od investování odrazuje nejistota a nedůvěra. ✅ Rozdíl mezi štěstím, radostí a spokojeností – a jak to souvisí s utrácením. ✅ Historické příklady propadů i růstů akciových trhů. ✅ Efekt „recency bias“ a jak zkresluje naše rozhodování. ✅ Proč investování není jen o číslech, ale hlavně o emocích. ✅ Jaké investiční možnosti má člověk jako Pavel a jak s nimi začít bezpečně a rozumně. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

„Nebezpečí autocenzury se skrývá v tom, že to člověk nedělá z vlastního přesvědčení, ale dělá to ze strachu. Dělá to ze strachu, že přijde o práci, že ztratí své okolí, že klesne, má strach z postihu. A pro lidi, kteří si zvyknou mlčet, je potom mnohem snadnější svobodu slova ještě více omezovat,“ říká analytička a překladatelka Natálie Vachatová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 04.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Michał Danielewski, prof. Andrzej Rychard

Predseda vlády a SNS by vraj chceli mať na Slovensku transparente financované mimovládky a chceli by presne vedieť, čo a pre koho občianske združenia robia. Vláda odklepla návrh SNS. Prečo sa ale návrh, ktorý SNS podala do parlamentu pred rokom, rieši až teraz a prečo cez pozmeňovací návrh poslanca klubu SNS pána Lučanského?Ktoré mimovládky teda vláda označí za politické a prečo? Ako si bude vyberať, čo už je politické a čo už nie je? Čo znamená, že také mimovládky majú byť lobistami? Čo to vlastne znamená a prečo už nie zahraniční agenti, ako to vláda najskôr sľubovala? Prečo mimovládky hovoria, že je to Ruský zákon a prečo tieto tvrdenia premiér ostro odmieta a hovoria, že klamú? A čo znamená, že podľa občianskych združení je návrh protiústavný a diskriminačný a chce umlčať aktívnych ľudí? Môže Slovensko a jeho občanov poškodiť?Pobavíme sa s predstaviteľmi mimovládnych organizácii. Riaditeľkou mimovládky VIA IURIS Katarínou BATKOVOU a riaditeľom Nadácie otvorenej spoločnosti Fedorom BLAŠČÁKOM.

  Ultrabežkyňa Eva Mareková patrí medzi popredné slovenské trailové bežkyne a minulý rok úspešne dokončila legendárny Ultra-Trail du Mont Blanc – 175 km dlhé preteky s ohromným prevýšením 10-tisíc metrov. V podcaste sa s ňou rozprávame o jej bežeckých začiatkoch, tréningoch, strave aj mentálnej sile, ktorá je pri ultrabehu kľúčová. Priblíži nám atmosféru UTMB, výbavu, s akou beháva, ale aj zaujímavé zážitky z dlhých behov v prírode.

Administrativa Donalda Trumpa prosazuje v USA jedno opatření za druhým a zdá se, že prezident válcuje veškerou opozici. S podporou demokratů se v Senátu republikánům dokonce podařilo schválit návrh zákona o financování vlády. Kam se v americké politice poděly opoziční proudy? A jak na tento vývoj reaguje občanská společnost? Host: Tomáš Klvaňa - amerikanista, pedagog na New York University PragueČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

- Nie kupuję argumentacji, że ograniczenie moich praw jest potrzebne dla zapewnienia bezpieczeństwa - mówi dr Rafał Willa, adiunkt na Wydziale Nauk o Polityce i Bezpieczeństwie Uniwersytetu Mikołaja Kopernika w Toruniu. Wyjaśnia nie tylko, dlaczego bezpieczeństwo nie musi oznaczać ograniczenia praw, ale także tłumaczy czym jest współczesny terroryzm. Rafał Willa mówi o narzędziach, którymi posługują się terroryści, o strachu i rosnącym zagrożeniu cybernetycznym. Projekt współfinansowany przez Komisję Europejską w ramach Projektu „Building Bridges - Civic Capital in Local Communities”, realizowanego ze środków programu CERV finansowanego ze środków Komisji Europejskiej w ramach programu „Obywatele, Równość, Prawa i Wartości” na lata 2021 – 2027.

Tomáš Šebek je slavný doktor z misí lékařů bez hranic, reformátor českého zdravotnictví, zakladatel projektu ministr zdraví, sportovec, slavná osoba, idol mnoha žen. Ale asi se mu tato nálepka pana Dokonalého a moderního Mirka Dušína úplně nelíbí, protože napsal knížku Objektivní nález, ve které poměrně obsáhle popisuje všechna svoje selhání, chyby a vady. Knížka je ale jak na potvoru velmi úspěšná. Tak jak to je? Kdo je ten doktor Šebek vlastně zač? I o tom jsme se bavili na veřejném natáčení v paláci Luxor na Václavském náměstí v Praze.Kdybyste chtěli celý rozhovor a bez reklam, pojďte na můj kanál https://herohero.co/petrhorky. Tam najdete také téměř 20 minutový bonus.00:00 Atributy Tomáše Šebka.09:24 Vnímání role chirurga.12:04 Vztah s vnitřním kritikem.14:54 Jak se postavit svým démonům a vyrovnání se s neúspěchem.18:17 Linka první psychické pomoci 116 123.21:29 Vypouštění vzteku a práce s ním.Support the show

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIRMít playback je podle něj hanba. Správné je zpívat živě, a nejlépe to, co si o světě myslí, popisuje zpěvák a milovník přírody Dan Bárta. Sám si nepřipouštěl, že by mu takový přístup mohl přinést nějaké nevýhody, ale zároveň nikdy neuvažoval nad tím, že by svůj život vzal za špatný konec. V hudebním světě i dnes nachází mladé muzikanty, kteří hrají tak, jak on podle svých slov už nikdy hrát nebude. „Zjistil jsem ale, že muzika existuje objektivně, jako matematika – tři plus tři je v ní šest,“ říká muzikant o tom, jak se při společném vystupování „propojil“ s americkým hudebníkem Bobbym McFerrinem, se kterým měl možnost si zahrát v roce 2010. V nové dokumentární sérii Krajina Dana Bárty hudebník a přírodovědec upozorňuje na to, co lidé kolem sebe často přehlížejí. „Člověk je často sebestředný. V přírodě vnímá jen to, jak ovlivní jeho vlastní prostředí. Zda bude mít jedovatou mrkev, nebo nebude mít kde sportovat,“ kritizuje vystudovaný ekolog, ale zároveň si myslí, že strašit lidi alarmistickými titulky nemá smysl. Bárta v rozhovoru vysvětluje, že když má člověk děti, jeho pohled na budoucnost se „rozplizne“ a začne přemýšlet i nad tím, aby svým potomkům sám nepřidělal práci. Jak se vyrovnává se stárnutím? Jak vnímá ekologické aktivisty a proč se svět nedokáže domluvit na společných krocích k ochraně přírody? Poslechněte si.

Krev nelze uměle vyrobit, proto je tak nesmírně důležitá. Každý z nás v potřebuje za život v průměru pětkrát krevní transfuzi a čtrnáctkrát lék vyrobený z krve. Přitom dobrovolných dárců v České republice dlouhodobě klesá.

Poučenia púštnych otcov  

Kateřina Míková vystudovala speciální pedagogiku a rozhodla se pokračovat v rodinné tradici: stala se vězeňskou vychovatelkou. Nedávno vydala knihu Za katrem s podtitulem: Historky, co utekly z basy. Ta nabízí jedinečný pohled do její profese. Co ji motivovalo pracovat ve vězeňském prostředí? A jaké výzvy a zážitky během své kariéry zažila? Chtěla by pracovat v ženské věznici? Existuje vypolstrovaná krizová cela? Jak vychází s vrahy? Mění se vězeňství?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Míková vystudovala speciální pedagogiku a rozhodla se pokračovat v rodinné tradici: stala se vězeňskou vychovatelkou. Nedávno vydala knihu Za katrem s podtitulem: Historky, co utekly z basy. Ta nabízí jedinečný pohled do její profese. Co ji motivovalo pracovat ve vězeňském prostředí? A jaké výzvy a zážitky během své kariéry zažila? Chtěla by pracovat v ženské věznici? Existuje vypolstrovaná krizová cela? Jak vychází s vrahy? Mění se vězeňství?

Każdy z nas się czegoś boi, ale nie każdy zadaje sobie pytanie, skąd jest ten strach. Dzięki pomocy Biblii możemy znaleźć nie tylko przyczynę strachu, ale i sposób, by go na trwałe przezwyciężyć. #nauczaniepastora #kościół #strach ----------------------------------------------------

Na jevišti je už dlouhá léta jako doma. Mistrovsky zvládá také dabing nebo práci v rozhlase. V pořadu Až na dřeň se herečka Dana Černá rozpovídala nejen o práci, ale také o svém vztahu s dcerami nebo o zapomínání špatných věcí.

Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a  kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Strach je největší zločin, který může být, protože strach brzdí ve všem všechno dobré: V rodině, v národě, v každé společnosti. To nejhorší, co může být – je strach. Strachem se nedá vládnout. Není to o pravidlech jako pořádek, klid. Je to o hodnotách," říká Eliška Hašková-Coolidge v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 02.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Wielu soloprzedsiębiorców obawia się negatywnych opinii klientów, uznając je za złośliwą krytykę. Strach przed negatywną oceną może prowadzić do paraliżu i prokrastynacji, ograniczając rozwój firmy i zasięg działania.Tymczasem krytyczne opinie mogą być cenniejsze niż pochwały, dając szansę na rozwój i poprawę oferty. Dzięki nim można lepiej zrozumieć potrzeby klientów, naprawić błędy i budować autentyczne relacje.Aby tak się stało, warto przyjrzeć się:- naszej reakcji na negatywne opinie;- przyczynom i skutkom strachu przed opiniami;- wartości feedbacku;- sposobom pozyskiwania opinii;- metodom wyciskania z opinii klientów maksimum dla siebie i swojej firmy.Dowiedz się, jak przekuć negatywny feedback w sukces.

Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. [AUTOPROMOCJA] Życie w Rosji przed wojną i po jej wybuchu Grzegorz Ślubowski, były dziennikarz i ostatni konsul generalny RP w Petersburgu, opowiada Witoldowi Juraszowi o atmosferze w Rosji tuż przed rozpoczęciem inwazji na Ukrainę. Wspomina przyjęcie, na którym nikt nie wierzył w wybuch wojny, a jednocześnie wszyscy byli jej przeciwni. Dziś, jak zauważa, podobne spotkanie byłoby niemożliwe – większość jego uczestników opuściła już kraj. W pierwszych dniach wojny tysiące Rosjan wychodziły na ulice, by protestować przeciwko agresji na Ukrainę. Jednak z biegiem czasu demonstracje malały, aż całkowicie zanikły. Strach stał się wszechobecny, a społeczeństwo dostosowało się do nowych realiów. Gość podkreśla odwagę tych nielicznych Rosjan, którzy, sprzeciwiając się wojnie, wciąż dają świadectwo swoim poglądom – co oczywiście wiąże się z ryzykiem. Luksusowe życie z widokiem na wojnę za oknem Ślubowski podkreśla, że mimo zachodnich sankcji życie w Rosji wróciło do normy. Sklepy są pełne luksusowych towarów, ekskluzywne restauracje i kawiarnie tętnią życiem, a mieszkańcy zdają się ignorować trwającą wojnę. Zauważa jednak, że choć w Rosji narasta atmosfera strachu, to nazwanie jej państwem totalitarnym byłoby przesadą. Rosja wszechmocna, Rosja na skraju upadku Były konsul krytykuje sposób, w jaki Rosja bywa przedstawiana w polskich mediach – raz jako potężne, wszechmocne imperium, raz jako państwo na granicy rozpadu. Jego zdaniem prawda leży pośrodku: Rosja nie jest na tyle silna, by dominować, ale też nie na tyle słaba, by się rozpaść. W rozmowie pojawia się też temat ludzi, którzy w Rosji zostali. Są to urzędnicy wybierający lojalność wobec władzy, inteligenci zamykający się w emigracji wewnętrznej, katolicki Kościół unikający konfliktu z reżimem oraz prawosławna cerkiew, która reżim aktywnie wspiera. Ślubowski opisuje również, jak wyglądało życie i praca polskiego dyplomaty w Rosji – kraju, który oficjalnie uznaje Polskę za wroga.

Strach je nejčastěji prožívaná emoce a nemizí ani po ukončení onkologické léčby, tvrdí psychoonkolog Martin Pospíchal. „Strach je emoce, která k ohrožení života patří. Kdybyste se teď dozvěděli nějakou náročnou informaci, vaše mysl velmi rychle zmizí do budoucnosti,“ říká.

V Izraeli zažil ostřelování, nálety, krvavý teroristický útok ze 7. října i přes rok trvající válku v Gaze. Teď se tam po pár týdnech v Praze vrací a říká: “ Izrael měl růžové sny o totální kapitulaci Hamásu, to evidentně nevyšlo.“Je to už téměř sedm let, co tehdy populární moderátor politických debat v České televizi David Borek změnil práci. Aniž by měl velké zkušenosti s prací reportéra, kývl na nečekanou nabídku nadřízených stát se zpravodajem ČT na Blízkém východě. Po měsících příprav sbalil věci a odjel do Tel Avivu.„Obsadili mě proti roli, jak se říká na divadle, a vlastně mi přijde, že to vyšlo. Nikde jsem si neumetal cestičku, nikde jsem si dopředu nevyjednával, že bych to možná chtěl dělat. Dokonce ani nevěděli, že mám k Izraeli vazby a že jsem už tehdy uměl trochu hebrejsky,“ vypráví David Borek, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Zpravodajský post v Izraeli přebíral po Jakubovi Sántó na jaře 2019 a už na něm přesluhuje. Televize totiž zahraniční posty obměňuje zhruba po pěti letech.„Zahraniční zpravodaj je profese, která enormně zatěžuje osobní i rodinný život. Jste jako strážce majáku na opuštěném ostrově, kde jste více méně sám sobě kuchařem, řidičem, produkčním a reportérem. Je to práce hektická, ale zároveň velice, když to řeknu ošklivě, rajcovní,“ říká Borek, který byl kolem Vánoc několik týdnů doma v Praze. S vedením televize se prý dohodl na zatím neurčitém prodloužení svého zpravodajského mandátu.V Izraeli, který je obecně velmi výbušným regionem, stihl zažít celou řadu dramatických momentů. Pravidelně se pak s různou intenzitou objevovaly útoky či ostřelování teroristů z Hamásu.„Když budete na jihu Izraele, tak si pořád budete hlídat to, která zeď vás stíní od Gazy. Tenhle instinkt budete mít za pár týdnů,“ popisuje Borek, který má za sebou hned několik docela dramatických živých vstupů. V jednom z nich zachytil letící rakety z Gazy i jejich sestřelení protivzdušnou obranou Izraele, v dalším se pak s kameramanem museli běžet schovat před hlášeným útokem.„Dneska úplně jinak vnímám Západní břeh, tedy oblast, kde je palestinské obyvatelstvo i židovští osadníci. Dřív jsem tam jezdil běžně, třeba se synem na jedno dětské hřiště, nebo jsem tudy objížděl zácpu v Tel Avivu. To bych dneska už neudělal. Novým nebo staronovým fenoménem na Západním břehu jsou střelecké útoky na auta. Západní břeh se pro mě stal regionem, kam vlastně soukromě nejezdím už skoro vůbec. A když tam jezdím pracovně, tak mám strach, úplně lakonicky, mám strach,“ popisuje David Borek.Nechybí mu moderování? Jak Čechy zajímá zpravodajství z Blízkého východu? A jak si v napjatých politických časech stojí veřejnoprávní televize?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Elektřina vypadává a ne všude je bezpečno, přesto je necelé dva měsíce po pádu diktátorského režimu Bašára Asada podle reportéra Seznam Zpráv mezi lidmi v syrských městech cítit hlavně úleva. Zároveň s ní se ale zejména mezi křesťany v zemi šíří obavy z toho, co bude dál. Jak si miliony Syřanů zvykají na novou realitu pod vládou islamistického hnutí, které západní země vedou mezi teroristickými organizacemi?Host: Milan Rokos - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

1. Strach by nemal byť paralyzujúci, ale mobilizujúci. 2. Do strašenia sa zapojil aj prezident. 3. Napokon sa možno zľakli sami.