POPULARITY
Categories
Jak pracovat se strachem, když máte v rukou miliardy?
Říká se, že bez dobrého scénáře není dobrý film. A když se v Česku mluví o těch nejlepších scénářích, jedno jméno se objevuje pořád – Marek Epstein. Jeden z nejoceňovanějších a pravděpodobně i nejlepší český scenárista současnosti. Muž, který dokáže z příběhu vytěžit jak intimní lidské drama, tak velký společenský obraz. Teď přichází s filmem Franz – silným a odvážným dílem, které vznikalo pod vedením Agniezsky Holland. O tom, jak se píše pravda pro velké plátno a proč Franzův příběh zasahuje i naši dobu, jsme si povídali dnes.
Svedectvá zaznievajú v našom rádiu aj počas víkendov v tzv. Víkendovke. Kratšie či dlhšie, všetky tieto príbehy sú pravdivé a svedčia o dobrom Bohu. Prajeme príjemné počúvanie - ak máš aj ty podobný príbeh, daj nám vedieť na radio7@radio7.sk. :)
Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.
Nie sposób wymienić jednym tchem wszystkich aktywności, z których znana jest i rozpoznawana gościni naszej dzisiejszej premiery. Ponad 30 lat temu założyła spółkę New Communications i realizuje w niej międzynarodowe doradztwo medialne, a także wyłączne przedstawicielstwo takich spółek jak m.in. Financial Times, The Economist czy Nikkei. Była CEO wydawnictwa Harlequin w Polsce, które z sukcesem wydało ponad 500 tytułów w 50 milionach kopii. Stała na czele polskiego oddziału jednej z największych na świecie agencji reklamowych Young Rubicam Group. Jakby jej było mało, blisko 11 lat temu założyła i z pasją prowadzi Sense Dubai, rozkochując Polaków w arabskich perfumach. Studio “Biznesu bez Lukru” odwiedziła Nina Kowalewska-Motlik. Czego jeszcze dowiesz się z naszej rozmowy?✅ Dlaczego narzekanie jest wrogiem wszystkiego, co istotne w życiu?✅ Czym jest spełniona i szczęśliwa droga oraz dlaczego jesteśmy tylko tym, czym zostajemy we wspomnieniach ludzi, z którymi przeszliśmy tę drogę?✅ Dlaczego nie warto w biznesie walczyć o większy kawałek tortu, a zamiast tego szukać większego tortu?✅ Z jakiego powodu Nina Kowalewska-Motlik pracuje przez sześć, czasem siedem dni w tygodniu, pomimo tego, że od siedmiu lat jest na emeryturze?✅ Dlaczego tzw. ”hard sell” to największy błąd w sprzedaży?Ta rozmowa jest pełna trafionych refleksji, porad i obserwacji idących od praktyka biznesu. Rozsiądź się więc wygodnie przed ekranem lub załóż słuchawki i wyjdź na długi spacer, by wsłuchać się w wyjątkowe historie, dzięki którym budowanie lub rozwijanie Twoich biznesów, będzie o niebo łatwiejsze. Zapraszamy ▶️
"Strach zżera duszę" to melodramatyczna tragifarsa inspirowana twórczością Rainera Wernera Fassbindera. Spektakl rozgrywa się na tle coraz bardziej skomplikowanej sytuacji społeczno-politycznej i opowiada kameralną historię o samotności, potrzebie bliskości i miłości, która przekracza społeczne granice, uprzedzenia i lęk. Z Jędrzejem Piaskowskim i Hubertem Sulimą rozmawia Monika Zając.
Dwa głośne zabójstwa wstrząsnęły Stanami Zjednoczonymi – uchodźczyni z Ukrainy Iryny Zarutskiej i Charliego Kirka. Komentarz prof. Adama Prokopowicz dla Radia Wnet z Waszyngtonu. Dwa brutalne zabójstwa wstrząsnęły Stanami Zjednoczonymi – ofiarami padły 23-letnia uchodźczyni z Ukrainy Iryna Zarudzka oraz lider młodej amerykańskiej prawicy Charlie Kirk.Amerykanie przestają reagować jako społeczeństwo. Panuje strach i znieczulica– mówi prof. Adam Prokopowicz w rozmowie z Radiem Wnet.Społeczna znieczulicaW Karolinie Północnej młoda Ukrainka została zamordowana w miejskiej kolejce przez wielokrotnie karanego DeCarlosa Browna.Nikt jej nie pomógł, wszyscy pasażerowie wyszli z wagonu. To efekt polityki, w której bardziej chroni się sprawcę niż ofiarę– ocenia ekspert.Drugą ofiarą był Charlie Kirk, 31-letni ojciec dwojga dzieci, założyciel organizacji Turning Point. Został zastrzelony na kampusie uniwersytetu w Utah przez strzelca ukrywającego się na dachu.Schemat identyczny jak przy zamachu na Trumpa. Ale tym razem sprawca uciekł– zauważa Prokopowicz.Debata publiczna w USAZdaniem profesora, śmierć Kirka to cios także dla debaty publicznej w USA.Znałem go osobiście. Po tym zabójstwie odwołano spotkania wielu konserwatywnych komentatorów. Maszyna dyskusji o przyszłości Ameryki została zatrzymana– podkreśla.
Češi drží peněženky pevně zavřené. Tržby obchodů rostou pomalu, i když mzdy výrazně stoupají. Strach z budoucnosti vítězí nad statistikami — lidé šetří, i když by mohli utrácet.Češi neutrácejí. Maloobchodní tržby v červenci výrazně zaostaly za očekáváním analytiků, meziročně totiž přidaly jen 2,5 procenta. I střední třída má přes slušný růst mezd pocit, že jim v peněžence nezbývá nic navíc.Do konce roku podle ekonomky Jany Matesové z úsporného režimu Češi nevyjdou. „Lidé budou dál myslet na zadní vrátka,“ uvažuje v podcastu Ve vatě. Přitom podle základních ekonomických dat se „máme dobře“ a ekonomika pošlape i napřesrok.Hrubý domácí produkt podle predikcí poroste tempem přes 2 procenta, inflace se bude držet ve vymezeném koridoru, nezaměstnanost zůstane v normě a hlavně mzdy citelně rostou. Podle Českého statistického úřadu se průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí zvýšily o 7,8 procenta na 49 400 Kč. Když započteme inflaci, tak reálně rostou o 5,3 procenta. To je nejlepší výsledek za poslední čtyři kvartály.„Vidíme velice slušný růst mezd, až příliš slušný. To jsou hromady zboží a služeb, které si lidé můžou koupit za svůj příjem,“ komentuje Matesová. Ale nekupují, propadli podle ní pocitu, že je zle.„Naprostá většina lidí, včetně velmi vzdělaných, se o data nezajímá, věří zprávám ze sociálních sítí, anebo pro populaci seniorů pořád ještě řetězovým emailů a billboardům na ulicích, které říkají, že se máme špatně,“ vysvětluje Jana Matesová rozpor mezi růstem mezd a vývojem spotřeby.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Je možné podle fotky najít jednoho muže mezi dvěma a půl miliony lidí?Roman Kunčar nikdy v životě neviděl svého tátu. Je mu třicet, část života strávil v zahraničí, možná ho někteří znáte z reality show survivor, živí se jako životní kouč.A právě v těchto dnech zahajuje projekt Tátovi na stopě - vyráží do Albánie, odkud jeho táta pochází. V ruce má jednu fotku z doby, kdy se do něj zamilovala máma.Povede se mu svého tátu najít?A když ho najde - k čemu to bude? Co si řeknou? Co chce zjistit? Na co se ho zeptá? Nemá strach z toho, co může zjistit?Přesně o tom jsme si povídali u mne na hausbotu.Celý rozhovor najdete na Petr Horký - Hausbot | HeroheroV roce 2025 jsme natočili 15 rozhovorů, které se věnují vědě, informacím nebo rozvíjení schopnosti orientovat se v dnešním světě, které vznikly za podpory grantu EU. S financováním tohoto videa nám pomohla EU: Financováno Evropskou unií - Next Generation EU, Národní plán obnovy, Ministerstvo kultury ČRSupport the show
Jak její profesi vnímají doma? „Rodiče měli nápad, že mě zavřou v pokoji nebo přivážou k topení,“ vzpomíná novinářka, která působí na Ukrajině a pokrývala i demonstrace v Minsku, Kurdistán nebo Bělorusko. „Rodiče uklidňuje, že je tam se mnou můj partner Honza, kameraman. Mezi ním a tátou je obrovská důvěra.“ V Blízkých setkáních Terezy Kostkové mluvila i o náladách na Ukrajině nebo o tom, jak se zpravodajům žije v polních podmínkách. Sama cítí, že ji tato zkušenost změnila.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dávám lidem nabídku, jak udržet prosperitu, svobodu a demokracii,“ říká premiér a ídr koalice Spolu Petr Fiala v rozhovoru, který se točí kolem čtyř let u moci, volební kampaně i bilance toho, co se jeho vládě podařilo – a co ne. Fiala mluví o tom, že Česká republika je dnes „jedna z nejbezpečnějších zemí na světě“, že máme „devátou nejzdravější ekonomiku“ a že po těžkých letech covidové krize a inflace „ekonomika roste, podnikání se rozvíjí, zakládá se nejvíc firem v historii“. Opakovaně se vrací k myšlence, že i letos jde o zásadní rozhodnutí pro budoucnost země. „Snažím se lidem říct, že i volba menšího zla je vlastně správná volba,“ říká předseda vlády. Podle něj je důležité, aby lidé šli k volbám, i když mají pocit, že je někdo v něčem zklamal, včetně jeho vlády. „Zvažte pro a proti, zavřete oči a volte nás, protože je to důležité pro dobrou budoucnost nejen vás, ale i vašich dětí,“ vyzývá premiér. V rozhovoru se řeší i politická strategie a ostré billboardy, které straší voliče návratem Andreje Babiše nebo Tomia Okamury. „Lidé mají vědět, že tohle nejsou volby, kde se rozhoduje o tom, jestli tahle daň bude vyšší nebo nižší. Je to volba, kde se fakt rozhoduje o tom, kam bude patřit Česká republika,“ odpovídá Fiala na otázku, jestli Spolu samo svojí kampaní nepřispívá strachu, který je podle něj mezi lidmi přítomný. Přiznává, že společnost je polarizovaná, ale tvrdí, že na náměstích cítí „spíš pozitivní motivaci“. Velká část rozhovoru se věnuje i zahraniční politice a pomoci Ukrajině. Fiala odmítá kritiku, že Česko dává málo, připomíná českou muniční iniciativu, výcvik vojáků i to, že Česko zvládlo největší vlnu ukrajinských uprchlíků na hlavu. Premiér reaguje i na kauzu bitcoinů a odchod Pavla Blažka z vlády: „Zaplatil nejvyšší politickou cenu – odešel nejen z vlády, ale i z politiky. To si myslím, že v české politice úplně obvyklé není,“ říká. Na otázku, zda to nebylo pozdě, odpovídá: „Odešel v první chvíli, kdy se ukázalo, že udělal zásadní chybu. A my jsme přijali vrcholnou politickou odpovědnost.“ Rozhovor se dotýká i Green Dealu a emisních povolenek, digitalizace i velkých energetických projektů. Fiala znovu opakuje svou vizi. „Chci, aby lidé v Česku měli mzdy jako v Rakousku nebo v Bavorsku,“ tvrdí s tím, že k tomu vedou kroky současné vlády. Kdy podle něj lidé uvidí výsledky důchodové reformy, o které říká, že ji dělal hlavně pro mladé? Věří, že jeho varování před Babišem a Okamurou mobilizuje voliče, nebo je spíš dál polarizuje? A co považuje za největší riziko příštích čtyř let – ekonomickou krizi, návrat populistů, nebo únavu lidí z politiky? Pusťte si celý rozhovor.
Jak její profesi vnímají doma? „Rodiče měli nápad, že mě zavřou v pokoji nebo přivážou k topení,“ vzpomíná novinářka, která působí na Ukrajině a pokrývala i demonstrace v Minsku, Kurdistán nebo Bělorusko. „Rodiče uklidňuje, že je tam se mnou můj partner Honza, kameraman. Mezi ním a tátou je obrovská důvěra.“ V Blízkých setkáních Terezy Kostkové mluvila i o náladách na Ukrajině nebo o tom, jak se zpravodajům žije v polních podmínkách. Sama cítí, že ji tato zkušenost změnila.
Strach nás spojuje víc než rozum či řeč, říká Judith Shklarová. Dokud žijeme, obáváme se ublížení – tělesného, duševního i duchovního. Na tomto prostém vhledu staví svůj „liberalismus strachu“. Esej stejného jména vyšel roku 1989, v době, kdy Francis Fukuyama oznamoval „konec dějin“.Shklarová odmítá politický romantismus i spásné příběhy. Liberalismus podle ní nevyrůstá ze vznešených ideálů ani ze svobodného trhu, ale z potřeby chránit lidi před fanatismem a krutostí. Je to zřízení, v němž se lze svobodně rozhodovat beze strachu – a minimem, bez něhož svoboda nemůže existovat, je schopnost státu zabránit krutosti. Úkolem státu proto není uskutečnit summum bonum, nejvyšší dobro, ale bránit summum malum, nejvyššímu zlu.I proto je Shklarová „fenomenoložkou negativity“. Jak sama připomíná, často nevíme, kým chceme být, natož co je nejvyšší dobro. Zato víme, kým být nechceme, čeho se na sobě samých bojíme a čemu se chceme vyhnout – jako jednotlivci i jako společnost. Ctnostné jednání začíná často ne tím, že přesně víme, co udělat, ale tím, že si přiznáme, že tady „něco nehraje“.Ve své knize Obyčejné neřesti (jediné dostupné česky, v překladu Daniely a Karla Theinových) pojmenovává Shklarová krutost, pokrytectví, snobství, zradu a misantropii jako hlavní praskliny, jimiž do demokracie proniká strach. A přece: neřesti nemáme jen nenávidět. S výjimkou krutosti v sobě leckdy nesou i zrno dobra. Pokrytectví je zavrženíhodné, ale tam, kde jsou vysoké nároky, je přítomné nevyhnutelně – a jen cynik si může dovolit tvářit se, že se ho netýká. Ale cynik je krutosti blíže než pokrytec.Problémem není sama existence neřestí, ale to, že nás otupují a tím nás činí náchylnějšími k jediné absolutně zavrženíhodné neřesti, jíž je krutost. Politika svobody proto nezačíná vymýcením neřestí, nýbrž rozhodnutím být vnímavější vůči každodenní krutosti. Vůči té jsme ostatně zranitelní všichni – jako její oběti i jako její původci. Zkrátka: máme se čeho bát – a to je to jediné, co nás spojuje.KapitolyI. „Bolest nesmíme nechat přenechat biologům“ [začátek až 25:40]II. Judith Shklarová? Fenomenoložka negativity [25:40 až 47:25]III. Politická filozofie musí začít od krutosti [47:25 až 58:00]IV. Pozor na nenávist neřestí [58:00 až konec]BibliografieHannes Bajohr, „Am Leben zu sein heißt Furcht zu haben“, in: Judith Shklar, Liberalismus der Furcht, Berlin: Matthes Seitz, 2013, str. 131–167.Hannes Bajohr – Rieke Trimçev, ad Judith Shklar. Leben – Werk – Gegenwart, Hamburg: Europäische Verlagsanstalt, 2024.Judith N. Shklar, The Liberalism of Fear, in: Nancy L. Rosenblum (vyd.), Liberalism and the Moral Life, Cambridge: Harvard University Press, 1989.Judith Shklar, Obyčejné neřesti, přel. Karel Thein – Daniela Theinová, Praha: Karolinum, 2023.Simone Weil, La personne et le sacré, Paris: Payot, 2017.Bernard Williams, „The Liberalism of Fear“, G. Hawthorn (vyd.), In the Beginning Was the Deed: Realism and Moralism in Political Argument, Princeton: Princeton University, Press, 2005, str. 52–61.
Strach ze ztráty, podvodu a výkyvů trhu. To jsou nejčastější obavy, které brání Čechům investovat. Sáhněte po ETF fondech a investujte přes mobil, radí Petr Žabža krok za krokem, jak se paralýzy z investic zbavit.Přestože jsou Češi národ spořilů, přibývá těch, kteří přestoupili na investování. Průměrné výnosy jsou vyšší, ale za cenu vyššího rizika. I kvůli němu má řada lidí problém rozhoupat se k akci. Petr Žabža má za třicet let ve světě financí mentální obavy lidí z investování dobře zmapované.Největším strašákem pro lidi je, že přijdou o své peníze. „Že prodělají. Asi nějaká paměťová stopa, možná z devadesátek. Průšvihy mají přece jenom větší medializaci než úspěchy,“ domnívá se šéf investic v Air Bank. Další potenciální investory zase paralyzuje strach, že naletí na podvod.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
"Nedá sa na to úplne pripraviť, ale Tereza Nvotová to uchopila tak, že v tom nie je žiadna bulvarizácia," hovorí filmový kritik Peter Konečný o filme Otec, ktorý otvorí filmový festival Cinematik v Piešťanoch. V rozhovore s Janou Močkovou hodnotí aktuálnu filmovú ponuku, ale aj kritiku filmu Duchoň a filmy o Černákovi, ktoré vedú rebríčky návštevnosti.
W rozmowie z Krzysztofem Skowrońskim publicysta Piotr Semka wspomina wydarzenia Sierpnia 1980 r. Podkreśla olbrzymie znaczenie wspólnego modlitwy dla stających naprzeciw komunistom.
Vítěz Stanley Cupu Vítek Vaněček byl hostem 46. dílu Nad(h)ledu. V něm vzpomínal na své začátky u Tygrů, ale největší prostor dostalo jeho působení v zámoří a zisk Stanleyova poháru s Floridou. Jaké byly oslavy? A čím vyváděl z míry gólmana Edmontonu ve finále? Dostalo se i na jeho strach z létání či přesun do Utahu.
Strach působí muka, ale Bůh od strachu osvobozuje. Strach dokáže člověka paralyzovat, nevyjímaje křesťany. Proč to tak je a jak se na naučit nebát? Jak najít vnitřní klid, uslyšíte v kázání Aloise Boháčka z Bratrské jednoty baptistů v Aši. Poslouchejte...
Přehnaný strach o jídelníček. Jak se zbavit zbytečných obav že jím zdravě?Odpovídá nutriční terapeutka Andrea Jakešová
Dnes mám pro všechny posluchače mého podcastu dárek. S Marošem Vago jsme se dohodli, že zveřejníme kompletní znění našeho vystoupení na pódiu Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava. Mí odběratelé na Herohero získali video o dva týdny dříve a mají jej bez reklam, které vkládá automaticky youtube, navíc s přístupem ke kompletnímu archivu, nicméně délku hovoru jsem tentokrát neomezil.Maroš Vago vystudoval psychologii a pak strávil řadu měsíců mezi šamany v jižní americe. Pokud chcete vědět víc o jeho osobním životní pohledu, doporučuji video, které jsme natočili dříve a jehož odkaz dám níže. Díky propojení obého - tedy západní vědy i šamanského pohledu na svět, nabízí poučení a inspiraci, přitom ale nepodléhá duchovnímu bypasu ani laciné ezoterice. Každé naše setkání mi dělá radost. Hovořili, jsme o tom, jak se uvolnit do proudu vědomí.Také chci poděkovat filmařskému teamu kolem Marošova konceptu APU, koukněte na web, APU doporučuji vaší pozornosti.Věřím, že si z rozhovoru vyzvednete momenty či nápady, které vás inspirují pro vlastní žití. Budu rád, pokud je pro nás i pro ostatní zmíníte do komentářů. Ale pokud by to bylo příliš osobní, nemusíte. Mějte se krásně, váš Petr HorkýOdkazy:apu.skhttps://herohero.co/petrhorkyhttps://youtu.be/JbUdZSB9AkYSupport the show
Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?
„Test jsem si udělala na školních záchodech. A pak jsem celá vyklepaná šla na přednášku do galerie, kde byla výstava o tom, jak je strašně těžké být máma a umělkyně zároveň. A pořád jsem si říkala - co teď?“ vzpomíná Tatiana Zvolská na moment, kdy jako studentka druhého ročníku UMPRUM zjistila, že čeká dítě.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Test jsem si udělala na školních záchodech. A pak jsem celá vyklepaná šla na přednášku do galerie, kde byla výstava o tom, jak je strašně těžké být máma a umělkyně zároveň. A pořád jsem si říkala - co teď?“ vzpomíná Tatiana Zvolská na moment, kdy jako studentka druhého ročníku UMPRUM zjistila, že čeká dítě.
V prvorepublikovém Československu žily přinejmenším tři národy, jak připomíná historik Josef Pekař. Měl na mysli Čechy, Slováky a Němce, kterých byly zhruba 3 miliony. Období druhé světové války, krutých let nacistické nadvlády a Protektorátu Čechy a Morava přinesly zásadní změny i v této oblasti. Strach a skepse ovládly nejen Československo a jedním z důsledků byl požadavek, aby na našem území dále němečtí obyvatelé nežili. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2017.)Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jeszcze kilka lat temu Czechy uchodziły za demograficzny wzór. W zaledwie dekadę państwo to stanęło przed podobnymi problemami jak Słowacja i reszta Europy - niski współczynnik przyrostu naturalnego. W Czechach i Słowacji rodzi się za mało dzieci. Specjaliści alarmują, że naród czeski może zniknąć. O tym, jak wygląda sytuacja w Czechach i Słowacji, mówi Krzysztof Dębiec, ekspert Ośrodka Studiów Wschodnich.
„Strach mě baví hodně. Fascinuje mě, co v lidech bezprostřední ohrožení bez rozumového vysvětlení spouští,“ vypráví v Blízkých setkáních královna českého hororu Kateřina Surmanová. Jak se dostala od novinařiny a redakční práce k psaní beletrie? Setkala se někdy s Kingem? Co říká na audiopodobu svých knížek? A co mají horory společného s dětskou literaturou? Poslechněte si rozhovor k projektu Krimi léto na Dvojce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Strach mě baví hodně. Fascinuje mě, co v lidech bezprostřední ohrožení bez rozumového vysvětlení spouští,“ vypráví v Blízkých setkáních královna českého hororu Kateřina Surmanová. Jak se dostala od novinařiny a redakční práce k psaní beletrie? Setkala se někdy s Kingem? Co říká na audiopodobu svých knížek? A co mají horory společného s dětskou literaturou? Poslechněte si rozhovor k projektu Krimi léto na Dvojce.
Šaty ve slevě nejsou výdaj, ale úspora. Vrácené zboží? Čistý zisk. Filosofie "holčičí matematiky"dokáže výdaje převléct za úspory. Pro někoho vtipný trend z tik toku, podle expertů nebezpečná móda, která kazí finanční návyky.Za zrodem trendu „holčičí matematiky“ stojí moderátorka novozélandského rádia Hayley Sproull. Na začátku léta 2023 jí volala posluchačka s žádostí o radu, zda si má do svatebního účesu pořídit vlasové příčesky za 400 dolarů.Moderátorka jí vysvětlila, že pokud by si je nekoupila, nebyla na svatebních fotografiích spokojená se svým účesem, příčesky by později stejně pořídila a ještě by si musela platit nové svatební focení. A „holčičí matematika“ byla na světě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Lídri krajín NATO sa dnes na kľúčovom summite v holandskom Haagu dohodli na postupnom zvýšení obranných výdavkov Severoatlantickej aliancie - a to až na 5 % HDP do roku 2035. Všetci - vrátane amerického prezidenta Donalda Trumpa, sa zároveň zaviazali dodržiavať zásadný - piaty článok Washingtonskej zmluvy o kolektívnej obrane. Slovensko však išlo na tento dôležitý samit bez jasného a jednoznačného politického stanoviska. Navyše, iba nedávno premiér Fico verejne a opakovane hovoril o zbytočnosti zbrojenia či dokonca otvoril i otázku možnej neutrality Slovenska. No a líder vládnej SNS zasa volá po prípadnom referende o vystúpení z NATO.Aká je teda skutočná geopolitická orientácia Slovenska pod štvrtou vládou Roberta Fica? Nehrozí nám, že postupným preberaním naratívov o vystúpení z NATO a neutralite krajiny sa tieto marketingové - ako i politicky účelové motívy stanú aj možnou budúcou realitou? A ak áno, akú strategickú alternatívu nám táto vláda vlastne ponúka?Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Lídri krajín NATO sa dnes na kľúčovom summite v holandskom Haagu dohodli na postupnom zvýšení obranných výdavkov Severoatlantickej aliancie - a to až na 5 % HDP do roku 2035. Všetci - vrátane amerického prezidenta Donalda Trumpa, sa zároveň zaviazali dodržiavať zásadný - piaty článok Washingtonskej zmluvy o kolektívnej obrane. Slovensko však išlo na tento dôležitý samit bez jasného a jednoznačného politického stanoviska. Navyše, iba nedávno premiér Fico verejne a opakovane hovoril o zbytočnosti zbrojenia či dokonca otvoril i otázku možnej neutrality Slovenska. No a líder vládnej SNS zasa volá po prípadnom referende o vystúpení z NATO.Aká je teda skutočná geopolitická orientácia Slovenska pod štvrtou vládou Roberta Fica? Nehrozí nám, že postupným preberaním naratívov o vystúpení z NATO a neutralite krajiny sa tieto marketingové - ako i politicky účelové motívy stanú aj možnou budúcou realitou? A ak áno, akú strategickú alternatívu nám táto vláda vlastne ponúka?Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
„Zavíráme oči před tím, co bylo a je evidentní: STRACH. Ten byl tou základní příčinou vítězství normalizace... Zamlčeli jsme panický, a jak se ukázalo nedůvodný strach z šibenic a táborů, které sice v tom momentě nepracovaly, ale jako přízrak byly skutečné...,“ napsal po srpnu 1968 historik Jan Tesař.
Nie som žiadny Bin Ládin, to je lož vlády, ktorá sa ma snaží politicky zastrašiť. Hovorí aktivista známy z videa, v ktorom hovorí o politickom konci Ficovej vlády. Výsledkom je ako politické, tak aj trestnoprávne prenasledovanie. Nikam pred nimi neodídem, my to tu predsa nesmieme vzdať, tvrdí aktivista Peter Laťák. Slovensko horí, varuje.Preslávilo ho 18 sekundové video, v ktorom s valaškou v ruke verejne veští politický koniec premiéra Roberta Fica. Po tejto svojráznej veštbe z protivládneho mítingu sa však stal terčom nielen orgánov činných v trestnom konaní, ale aj čelných exponentov vládnej moci. No a zatiaľ čo polícia hovorila o priestupku a nebezpečnom vyhrážaní sa, lídri Smeru či Hlasu začali z oravského aktivistu - v drese Demokratov, vyrábať potenciálneho atentátnika a nebezpečného ozbrojeného radikála. Peter Laťák sa tak o novom obvinení - tentoraz z podnecovania, dozvedel priamo zo statusu ministra vnútra, ktoré prišlo v čase prvého výročia atentátu na premiéra. Šéf rezortu vnútra to označil za prejav "nulovej tolerancie voči nenávistným prejavom," samotný aktivista to ale vníma ako politickú šikanu, zastrašovanie a hovorí dokonca i o obavách z možného fyzického útoku.Ráno Nahlas s mužom s valaškou, aktivistom Petrom Laťákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Nie som žiadny Bin Ládin, to je lož vlády, ktorá sa ma snaží politicky zastrašiť. Hovorí aktivista známy z videa, v ktorom hovorí o politickom konci Ficovej vlády. Výsledkom je ako politické, tak aj trestnoprávne prenasledovanie. Nikam pred nimi neodídem, my to tu predsa nesmieme vzdať, tvrdí aktivista Peter Laťák. Slovensko horí, varuje.Preslávilo ho 18 sekundové video, v ktorom s valaškou v ruke verejne veští politický koniec premiéra Roberta Fica. Po tejto svojráznej veštbe z protivládneho mítingu sa však stal terčom nielen orgánov činných v trestnom konaní, ale aj čelných exponentov vládnej moci. No a zatiaľčo polícia hovorila o priestupku a nebezpečnom vyhrážaní sa, lídri Smeru či Hlasu začali z oravského aktivistu - v drese Demokratov, vyrábať potenciálneho atentátnika a nebezpečného ozbrojeného radikála. Peter Laťák sa tak o novom obvinení - tentoraz z podnecovania, dozvedel priamo zo statusu ministra vnútra, ktoré prišlo v čase prvého výročia atentátu na premiéra. Šéf rezortu vnútra to označil za prejav "nulovej tolerancie voči nenávistným prejavom," samotný aktivista to ale vníma ako politickú šikanu, zastrašovanie a hovorí dokonca i o obavách z možného fyzického útoku.Ráno Nahlas s mužom s valaškou, aktivistom Petrom Laťákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
“Zdrowie psychiczne jest kluczowym elementem dobrostanu każdej osoby i społeczeństwa jako całości (Światowa Organizacja Zdrowia [WHO], 2021). Mimo to, w Polsce, jego znaczenie wciąż wydaje się marginalizowane. Według danych Organizacji Współpracy Gospodarczej i Rozwoju (Organisation for Economic Cooperation and Development [OECD], 2021) Polska przeznacza mniej niż 3% budżetu na zdrowie psychiczne, co stanowi znacznie mniej niż w krajach takich jak Wielka Brytania czy Niemcy, gdzie wskaźnik ten wynosi około 10–15%. Jest to alarmujące, szczególnie w obliczu danych WHO (2017), które wskazują na rosnącą liczbę osób z objawami depresji i zaburzeń lękowych w naszym kraju. Pomimo tej rosnącej potrzeby, niewielki odsetek Polek i Polaków korzysta z profesjonalnej pomocy psychologicznej czy psychiatrycznej. Jak wynika z raportu CBOS (2021), aż 40% Polaków uważa, że korzystanie z pomocy psychiatrycznej może prowadzić do stygmatyzacji. To przekonanie wynika z braku edukacji społecznej i utrzymujących się stereotypów, które utrudniają dostęp do pomocy. Strach przed oceną innych, a także niewiedza na temat dostępnych form wsparcia, dodatkowo pogłębiają problem.”Tak zaczyna się raport zrealizowany przez Instytutu Psychologii Państwowej Akademii Nauk pod tytułem DOBROSTAN PSYCHICZNY W POLSCE. CO MYŚLIMY O POMOCY PSYCHOLOGICZNEJ?A moim i Waszym gościem jest dr hab. Łukasz Gawęda, Prof. IP PAN - kierownik Laboratorium Psychopatologii Eksperymentalnej. Psycholog, który łączy doświadczenie kliniczne (wcześniej kierował Pracownią Psychopatologii i Wczesnych Interwencji w II Klinice Psychiatrycznej WUM, ma doświadczenie pracy z pacjentami w oddziale stacjonarnym, dziennym oraz PZP; ukończył szkolenie CBT z el. psychodynamicznymi) z pracą naukową. Cały raport znajdziecie na stronie:https://psych.pan.pl/Montaż: Eugeniusz Karlov
Kristína Koníková počas 2. svetovej vojny nosila so svojím psíkom chlieb a odkazy otcovi, bratovi a partizánom do bunkrov na Starej Myjave, kde vzniklo silné protifašistické hnutie a partizánsky odboj. S rodičmi a bratom sa nikdy o jej poslaní a odvahe počas vojny nebavili, brala to ako samozrejmosť.
Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mecenasi programu: Inwestuj w fundusze ETF z OANDA TMS Brokers: https://go.tms.pl/UkladOtwartyETF AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.htmlNovoferm: https://www.novoferm.pl/ Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:https://szkolaprzywodztwa.plLink do zbiorki: https://zrzutka.pl/en6u9a https://patronite.pl/igorjanke ➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. Układ Otwarty nagrywamy w https://bliskostudio.pl
Slovenskí hokejoví reprezentanti obsadili na MS v hokeji 2025 až 11. miesto, čo bol ich najhorší výsledok od roku 2017. S len deviatimi strelenými gólmi sme si pripísali nelichotivý rekord v ére samostatnosti. Šampionát však priniesol viac než len nepriaznivé štatistiky. Hráči bojovali so sebadôverou, absenciou skúsených lídrov aj očakávaniami fanúšikov, ktoré nedokázali naplniť.V podcaste Góly z bufetu na ŠPORT.sk sa o celkovom priebehu turnaja, výkonoch Slovákov, ale aj o širších súvislostiach rozprávali moderátori s bývalým hokejistom a reprezentantom Slovenska, dnes odborníkom JOJ Šport Michalom Hudecom. Vysvetlil, prečo podľa neho nestačí len mladý tím, ak chýba sebavedomie a skúsenosť, prečo sa Slováci trápili v zakončení, ale aj čím si ho získali Američania, ktorí vo finále porazili Švajčiarov. Okrem iného sa pozrel aj na stav slovenského hokeja, vývoj v zahraničí a otázky smerovania reprezentácie.Poukázal aj na to, že Slovákom často chýbala vnútorná istota v rozhodujúcich momentoch „To je podľa mňa ten rozdiel. Na veľa zápasoch to bolo veľakrát o tom, že chalani mali strach, taký ten náš slovenský, že sa nevedeli presadiť. Keď mali šancu, tak zlyhali,” skonštatoval Michal Hudec v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu.
Czy wybory prezydenckie to moment decydujący o suwerenności Polski?Czy lęk przed jej utratą wciąż jest uzasadniony? Jarosław Kuisz i Kacper Kita rozmawiają o tym, o co są te wybory czy chodzi o partie polityczne, czy może o coś głębszego – podejście do odpowiedzialności, państwowości i przyszłości.(00:00) Wstęp(2:57) Strach przed utratą suwerenności wciąż w nas jest - czy to jest uzasadniona obawa?(15:52) Czym jest suwerenność według liberała i konserwatysty?(24:47) Czy oddajemy swoją suwerenność?(37:50) O co toczy się dzisiaj spór? Czy to wybory dwóch odmiennych wizji państwowości?Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:https://szkolaprzywodztwa.plLink do zbiorki: https://zrzutka.pl/en6u9a Mecenasi programu: Zapoznaj się z warunkami oprocentowania wolnych środków w OANDA TMS Brokers: https://go.tms.pl/UkladOtwartyUM Casa Playa: https://casaplaya.pl/zakup-nieruchomosci-w-hiszpanii-pdf-instruktaz/ AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.htmlMódl się z Hallow: https://hallow.app.link/ukladotwartyhttps://patronite.pl/igorjanke ➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. Układ Otwarty nagrywamy w https://bliskostudio.pl
Odkaz na celý díl„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.
W najnowszej odsłonie „Skądinąd” polecam książki na wiosnę i lato 2025. Są to: Pierre Hadot „Zasłona Izydy”, przeł. Elżbieta Lubelska, Piotr Herbich, Fundacja Augusta hr Cieszkowskiego, Warszawa 2024 Lawrence Durrell „Czarna księga”, przeł. Maciej Machała, Zysk i S-ka, Poznań 20205 Michał Herer „Nowoczesność na haju”, Krytyka Polityczna, Warszawa 2025 Rene Girard „Apokalipsa tu i teraz” (wznowienie), przeł. Cezary Zalewski, WAM, Kraków 2025 Mirosław Filiciak, Patryk Wasiak „Weź pan Rambo! Społeczna historia magnetowidów w Polsce”, Wydawnictwo Naukowe Katedra, Gdańsk 2022 Robert D. Kaplan „Tragizm polityki naszych czasów. Strach, fatum i brzemię władzy”, przeł. Michał Głatki, Prześwity, Warszawa 2023 Jonathan Haidt „Niespokojne pokolenie”, przeł. Robert Filipowski, Zysk i S-ka, Poznań 2025 Tom Holland „Boże władztwo. Jak chrześcijański przewrót zmienił oblicze świata”, przeł. Tristan Korecki, Państwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa 2025 Owocnego słuchania (i czytania)!
Jarosław Kuisz jest historykiem prawa, analitykiem polityki i twórcą Kultury Liberalnej. Rozmawiamy o jego najnowszej książce "Strach o suwerenność. Nowa polska polityka", rozprawiamy też o wyborach prezydenckich i ich skutkach. Zapraszam!Tu znajdziesz książkę, o której rozmawiamy: https://www.znak.com.pl/p/strach-o-suwerennosc-nowa-polska-polityka-jaroslaw-kuisz-247875Kultura Liberalna: http://kulturaliberalna.pl/
Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.
Strach z inflace se šíří. Jak ho překonat? Blíží se konec války na Ukrajině? Ale za jakých podmínek? Továrny z 50. let se nikomu nikam nevrátí. Noční můra z maďarského veta. Palestinský prezident jmenoval nástupce.
Kdyby to prošlo, byla by to revoluce v českém zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chtěl lidem víc zpřístupnit nadstandardní péči. Jenže návrh mu tento týden hodili poslanci na hlavu. Jak je to možné u ministra vládní strany s pohodlnou většinou?„Mimo jiné proto, že zásadní návrh, který se dotýká i ústavních práv, Válek nepřipravil jako prodiskutovaný a propracovaný zákon, ale na poslední chvíli ho přilepil formou poslaneckého pozměňovacího návrhu,“ říká Václav Dolejší.Od začátku bylo jasné, že to nemůže projít. Zkrátka podobná habaďůra na voliče, jako bylo nedávné předstírání, že ODS a TOP 09 chtějí na poslední chvíli prosadit výpověď bez udání důvodu. „Prostě pár měsíců před volbami křičí - podívejte se, my jsme pravice! A doufají, že jim to voliči uvěří,“ vysvětluje v podcastu Lucie Stuchlíková. Válek svůj záměr vysvětluje na případu lékařské sádry - obyčejná stojí tolik, lepší o pár stovek víc. Pojišťovna zaplatí jako za tu standardní, pacient jen zbytek. Dnes musí zaplatit celý náklad.Na první pohled to vypadá jednoduché jako facka. Jenže v komplikovaném systému českého zdravotnictví to tak zdaleka není - zvlášť ve chvíli, kdy se ministr zdravotnictví neobtěžuje stanovit, co je onen standard.„Jsou kolem toho oprávněné obavy, aby zůstal zachovaný současný standard. Nebo aby se neopakovalo to, co u zubařů, kde už většinou bez placení nedostanete nic. Což se jistě všechno dá vyřešit, ale musel by tomu někdo věnovat nějakou práci,“ myslí si Lucie Stuchlíková.„Tohle měli mít připravené za ty čtyři roky vlády. Vlastně to už měli mít sepsané z opozičních lavic, než vůbec začali vládnout,“ dodává Václav Dolejší.Nejsou lepší nadstandardy než pokoutní kulišení? Proč se čeští politici tématu spoluúčasti bojí? A jaký zákon, o kterém sama ví, že nikdy neprojde, ještě vláda před volbami vytáhne? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Michał Danielewski, prof. Andrzej Rychard
Predseda vlády a SNS by vraj chceli mať na Slovensku transparente financované mimovládky a chceli by presne vedieť, čo a pre koho občianske združenia robia. Vláda odklepla návrh SNS. Prečo sa ale návrh, ktorý SNS podala do parlamentu pred rokom, rieši až teraz a prečo cez pozmeňovací návrh poslanca klubu SNS pána Lučanského?Ktoré mimovládky teda vláda označí za politické a prečo? Ako si bude vyberať, čo už je politické a čo už nie je? Čo znamená, že také mimovládky majú byť lobistami? Čo to vlastne znamená a prečo už nie zahraniční agenti, ako to vláda najskôr sľubovala? Prečo mimovládky hovoria, že je to Ruský zákon a prečo tieto tvrdenia premiér ostro odmieta a hovoria, že klamú? A čo znamená, že podľa občianskych združení je návrh protiústavný a diskriminačný a chce umlčať aktívnych ľudí? Môže Slovensko a jeho občanov poškodiť?Pobavíme sa s predstaviteľmi mimovládnych organizácii. Riaditeľkou mimovládky VIA IURIS Katarínou BATKOVOU a riaditeľom Nadácie otvorenej spoločnosti Fedorom BLAŠČÁKOM.