Podcasts about strach

„Strach mě baví hodně. Fascinuje mě, co v lidech bezprostřední ohrožení bez rozumového vysvětlení spouští,“ vypráví v Blízkých setkáních královna českého hororu Kateřina Surmanová. Jak se dostala od novinařiny a redakční práce k psaní beletrie? Setkala se někdy s Kingem? Co říká na audiopodobu svých knížek? A co mají horory společného s dětskou literaturou? Poslechněte si rozhovor k projektu Krimi léto na Dvojce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Strach mě baví hodně. Fascinuje mě, co v lidech bezprostřední ohrožení bez rozumového vysvětlení spouští,“ vypráví v Blízkých setkáních královna českého hororu Kateřina Surmanová. Jak se dostala od novinařiny a redakční práce k psaní beletrie? Setkala se někdy s Kingem? Co říká na audiopodobu svých knížek? A co mají horory společného s dětskou literaturou? Poslechněte si rozhovor k projektu Krimi léto na Dvojce.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Drahá nafta a benzín – nebo ne? Většinou řešíme drobné posuny v cenách a je to tak správně, protože ovlivňují celou ekonomiku. Ale historické srovnání ukazuje úplně jinou věc: nikdy v historii Česka nebylo ježdění autem cenově dostupnější. Proč? Vysvětlíme s Tomášem Lysoňkem, zástupcem šéfredaktora HN.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Drahá nafta a benzín – nebo ne? Většinou řešíme drobné posuny v cenách a je to tak správně, protože ovlivňují celou ekonomiku. Ale historické srovnání ukazuje úplně jinou věc: nikdy v historii Česka nebylo ježdění autem cenově dostupnější. Proč? Vysvětlíme s Tomášem Lysoňkem, zástupcem šéfredaktora HN.

Wojna to dla wielu tragedia, ale dla przemysłu zbrojeniowego – konieczność. Piotr Witt z Paryża mówi wprost: bez poczucia zagrożenia nie ma popytu, a bez popytu nie ma zysków.W najnowszej „Kronice Paryskiej” Piotr Witt zabiera nas na Salon Lotniczy w Le Bourget – ale nie po to, by opiewać techniczne cuda. Raczej po to, by zdemaskować mechanizmy, które kryją się za przemysłem zbrojeniowym. Według Witta, wojna nie wybucha dlatego, że jest nieunikniona – ale dlatego, że komuś się opłaca.Broń, w przeciwieństwie do komputerów czy samochodów, nie powstaje z potrzeby użytkowników. Nikt w normalnych warunkach nie potrzebuje rakiety czy bombowca. A jednak fabryki zbrojeniowe pracują pełną parą – bo ich istnienie wymaga ciągłej produkcji, a ta z kolei potrzebuje popytu. A ten można stworzyć poprzez strach, poczucie zagrożenia i geopolityczne napięcia.Popyt i podaż przemysłu zbrojeniowegoWitt przypomina, że to właśnie zimna wojna uratowała amerykański przemysł zbrojeniowy po II wojnie światowej. A Stalin, uzbrojony wcześniej przez aliantów, stał się wymarzonym przeciwnikiem, którego istnienie pozwalało znów sprzedawać czołgi i samoloty – tym razem Zachodowi.Autor przywołuje również postać generała Eisenhowera, który jako prezydent USA ograniczył zbrojenia, zmniejszył armię i przestrzegał przed potęgą militarno-finansowego kompleksu. Jego następcy – Nixon i Kennedy – nie zdołali kontynuować tej drogi. A dziś, według Witta, historia zatacza koło: kolejne wojny, kolejne obietnice ich zakończenia, kolejne fabryki potrzebujące zamówień.Zamiast pokoju – nowe fronty. Zamiast rozbrojenia – jeszcze większe inwestycje w zbrojenia. A popyt, jak zawsze, kształtuje podaż. W tym przypadku – krwawy i bardzo dochodowy towar.

Lídri krajín NATO sa dnes na kľúčovom summite v holandskom Haagu dohodli na postupnom zvýšení obranných výdavkov Severoatlantickej aliancie - a to až na 5 % HDP do roku 2035. Všetci - vrátane amerického prezidenta Donalda Trumpa, sa zároveň zaviazali dodržiavať zásadný - piaty článok Washingtonskej zmluvy o kolektívnej obrane. Slovensko však išlo na tento dôležitý samit bez jasného a jednoznačného politického stanoviska. Navyše, iba nedávno premiér Fico verejne a opakovane hovoril o zbytočnosti zbrojenia či dokonca otvoril i otázku možnej neutrality Slovenska. No a líder vládnej SNS zasa volá po prípadnom referende o vystúpení z NATO.Aká je teda skutočná geopolitická orientácia Slovenska pod štvrtou vládou Roberta Fica? Nehrozí nám, že postupným preberaním naratívov o vystúpení z NATO a neutralite krajiny sa tieto marketingové - ako i politicky účelové motívy stanú aj možnou budúcou realitou? A ak áno, akú strategickú alternatívu nám táto vláda vlastne ponúka?Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Lídri krajín NATO sa dnes na kľúčovom summite v holandskom Haagu dohodli na postupnom zvýšení obranných výdavkov Severoatlantickej aliancie - a to až na 5 % HDP do roku 2035. Všetci - vrátane amerického prezidenta Donalda Trumpa, sa zároveň zaviazali dodržiavať zásadný - piaty článok Washingtonskej zmluvy o kolektívnej obrane. Slovensko však išlo na tento dôležitý samit bez jasného a jednoznačného politického stanoviska. Navyše, iba nedávno premiér Fico verejne a opakovane hovoril o zbytočnosti zbrojenia či dokonca otvoril i otázku možnej neutrality Slovenska. No a líder vládnej SNS zasa volá po prípadnom referende o vystúpení z NATO.Aká je teda skutočná geopolitická orientácia Slovenska pod štvrtou vládou Roberta Fica? Nehrozí nám, že postupným preberaním naratívov o vystúpení z NATO a neutralite krajiny sa tieto marketingové - ako i politicky účelové motívy stanú aj možnou budúcou realitou? A ak áno, akú strategickú alternatívu nám táto vláda vlastne ponúka?Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Podle BESIPu mohou za 40 % nehod se zraněním motorkáře řidiči aut, kteří motocyklistu přehlédnou. Jaká je největší chyba motorkářů? Je legální jezdit po zadním kole? A kolik stojí den na závodním okruhu? Motocyklový závodník a instruktor Lukáš Pešek prozradil v ranním vysílání Frekvence 1 nejen vlastní zkušenosti z provozu, ale i to, proč se u něj učí jezdit děti od čtyř let nebo padesátníci s podnikatelským snem. Poslechněte si celý rozhovor a zjistěte, proč ho znovu nadchla černá vespa a proč byste se na silnici měli raději připravit na všechno.

Dnes sa ponoríme do jednej z najstarších filozofických pripomienok – memento mori, „pamätaj, že zomrieš“. Nie preto, aby sme sa báli. Ale aby sme žili lepšie, plnšie a odvážnejšie. Ukážem ti tri situácie zo života, ktoré sa môžu zdať extrémne dôležité, no keď si pripomenieš memento mori – zrazu všetko vidíš inak.

„Zavíráme oči před tím, co bylo a je evidentní: STRACH. Ten byl tou základní příčinou vítězství normalizace... Zamlčeli jsme panický, a jak se ukázalo nedůvodný strach z šibenic a táborů, které sice v tom momentě nepracovaly, ale jako přízrak byly skutečné...,“ napsal po srpnu 1968 historik Jan Tesař.

Ludzie od zawsze chcieli wiedzieć co ich czeka w przyszłości– z jednej strony z ciekawości a z drugiej strony- z lęku. Strach o przyszłość powoduje, że się ubezpieczamy, zbroimy czy chodzimy do wróżek. Mam nadzieję, że w ten ostatni sposób nie wierzysz, a jeśli tak koniecznie daj mi znać o tym w komentarzu, abym mogła Ci pokazać jakie mechanizmy wykorzystują wróżki

Nie som žiadny Bin Ládin, to je lož vlády, ktorá sa ma snaží politicky zastrašiť. Hovorí aktivista známy z videa, v ktorom hovorí o politickom konci Ficovej vlády. Výsledkom je ako politické, tak aj trestnoprávne prenasledovanie. Nikam pred nimi neodídem, my to tu predsa nesmieme vzdať, tvrdí aktivista Peter Laťák. Slovensko horí, varuje.Preslávilo ho 18 sekundové video, v ktorom s valaškou v ruke verejne veští politický koniec premiéra Roberta Fica. Po tejto svojráznej veštbe z protivládneho mítingu sa však stal terčom nielen orgánov činných v trestnom konaní, ale aj čelných exponentov vládnej moci. No a zatiaľ čo polícia hovorila o priestupku a nebezpečnom vyhrážaní sa, lídri Smeru či Hlasu začali z oravského aktivistu - v drese Demokratov, vyrábať potenciálneho atentátnika a nebezpečného ozbrojeného radikála. Peter Laťák sa tak o novom obvinení - tentoraz z podnecovania, dozvedel priamo zo statusu ministra vnútra, ktoré prišlo v čase prvého výročia atentátu na premiéra. Šéf rezortu vnútra to označil za prejav "nulovej tolerancie voči nenávistným prejavom," samotný aktivista to ale vníma ako politickú šikanu, zastrašovanie a hovorí dokonca i o obavách z možného fyzického útoku.Ráno Nahlas s mužom s valaškou, aktivistom Petrom Laťákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nie som žiadny Bin Ládin, to je lož vlády, ktorá sa ma snaží politicky zastrašiť. Hovorí aktivista známy z videa, v ktorom hovorí o politickom konci Ficovej vlády. Výsledkom je ako politické, tak aj trestnoprávne prenasledovanie. Nikam pred nimi neodídem, my to tu predsa nesmieme vzdať, tvrdí aktivista Peter Laťák. Slovensko horí, varuje.Preslávilo ho 18 sekundové video, v ktorom s valaškou v ruke verejne veští politický koniec premiéra Roberta Fica. Po tejto svojráznej veštbe z protivládneho mítingu sa však stal terčom nielen orgánov činných v trestnom konaní, ale aj čelných exponentov vládnej moci. No a zatiaľčo polícia hovorila o priestupku a nebezpečnom vyhrážaní sa, lídri Smeru či Hlasu začali z oravského aktivistu - v drese Demokratov, vyrábať potenciálneho atentátnika a nebezpečného ozbrojeného radikála. Peter Laťák sa tak o novom obvinení - tentoraz z podnecovania, dozvedel priamo zo statusu ministra vnútra, ktoré prišlo v čase prvého výročia atentátu na premiéra. Šéf rezortu vnútra to označil za prejav "nulovej tolerancie voči nenávistným prejavom," samotný aktivista to ale vníma ako politickú šikanu, zastrašovanie a hovorí dokonca i o obavách z možného fyzického útoku.Ráno Nahlas s mužom s valaškou, aktivistom Petrom Laťákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

“Zdrowie psychiczne jest kluczowym elementem dobrostanu każdej osoby i społeczeństwa jako całości (Światowa Organizacja Zdrowia [WHO], 2021). Mimo to, w Polsce, jego znaczenie wciąż wydaje się marginalizowane. Według danych Organizacji Współpracy Gospodarczej i Rozwoju (Organisation for Economic Cooperation and Development [OECD], 2021) Polska przeznacza mniej niż 3% budżetu na zdrowie psychiczne, co stanowi znacznie mniej niż w krajach takich jak Wielka Brytania czy Niemcy, gdzie wskaźnik ten wynosi około 10–15%. Jest to alarmujące, szczególnie w obliczu danych WHO (2017), które wskazują na rosnącą liczbę osób z objawami depresji i zaburzeń lękowych w naszym kraju. Pomimo tej rosnącej potrzeby, niewielki odsetek Polek i Polaków korzysta z profesjonalnej pomocy psychologicznej czy psychiatrycznej. Jak wynika z raportu CBOS (2021), aż 40% Polaków uważa, że korzystanie z pomocy psychiatrycznej może prowadzić do stygmatyzacji. To przekonanie wynika z braku edukacji społecznej i utrzymujących się stereotypów, które utrudniają dostęp do pomocy. Strach przed oceną innych, a także niewiedza na temat dostępnych form wsparcia, dodatkowo pogłębiają problem.”Tak zaczyna się raport zrealizowany przez Instytutu Psychologii Państwowej Akademii Nauk pod tytułem DOBROSTAN PSYCHICZNY W POLSCE. CO MYŚLIMY O POMOCY PSYCHOLOGICZNEJ?A moim i Waszym gościem jest dr hab. Łukasz Gawęda, Prof. IP PAN - kierownik Laboratorium Psychopatologii Eksperymentalnej. Psycholog, który łączy doświadczenie kliniczne (wcześniej kierował Pracownią Psychopatologii i Wczesnych Interwencji w II Klinice Psychiatrycznej WUM, ma doświadczenie pracy z pacjentami w oddziale stacjonarnym, dziennym oraz PZP; ukończył szkolenie CBT z el. psychodynamicznymi) z pracą naukową. Cały raport znajdziecie na stronie:https://psych.pan.pl/Montaż: Eugeniusz Karlov

Kristína Koníková počas 2. svetovej vojny nosila so svojím psíkom chlieb a odkazy otcovi, bratovi a partizánom do bunkrov na Starej Myjave, kde vzniklo silné protifašistické hnutie a partizánsky odboj. S rodičmi a bratom sa nikdy o jej poslaní a odvahe počas vojny nebavili, brala to ako samozrejmosť.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skłócenie PiS-u i Konfederacji ostatnią szansą na przetrwanie układu TuskaObie partie sobie nawzajem nie ufają. [...] Konfederacja w oczach PiS-owców jest troszeczkę taką Kinder niespodzianką. Nie wiadomo, co tam w środku jest, stąd duża nieufność. No i oczywiście konflikt pokoleniowyzauważa Piotr Semka w rozmowie z Łukaszem Jankowskim. Z ostrożnością podchodzi do prób zjednoczenia prawicy; wskazując na negatywne doświadczenia w przyszłości w tym zakresiePrzemysław Czarnek w Kancelarii Prezydenta? Co taki scenariusz by oznaczał w kontekście sukcesji w PiS?Ten transfer, wraz z przejściem do Kancelarii Pawła Szefernakera; bardzo by umacniał pozycję głowy państwa, osłabiałby jednak Prawo i Sprawiedliwośćocenia publicysta; uwypuklając wielki wysiłek b. ministra edukacji i nauki w minionej kampanii prezydenckiej; na tle innego pretendenta do schedy po Jarosławie Kaczyńskim, Mariusza Błaszczaka.

Aktivita, šport, kedy dokonale zrelaxuješ a nespomenieš si na žiadne všedné starosti. Martin Rinčo vycestoval s podcastovým štúdiom kúsok za Bratislavu do krásneho prostredia Košarísk, kde vyspovedal dvoch machrov na potápanie, Marek Kainrath a Robert Beladič boli hosťami ta3 podcastu Kapučíno.  Ak ťa zaujíma potápanie alebo si o ňom uvažoval, toto je podcast pre teba. 

Mecenasi programu: Inwestuj w fundusze ETF z OANDA TMS Brokers: https://go.tms.pl/UkladOtwartyETF AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html⁠Novoferm: https://www.novoferm.pl/⁠ Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://szkolaprzywodztwa.pl⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Link do zbiorki: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://zrzutka.pl/en6u9a⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Slovenskí hokejoví reprezentanti obsadili na MS v hokeji 2025 až 11. miesto, čo bol ich najhorší výsledok od roku 2017. S len deviatimi strelenými gólmi sme si pripísali nelichotivý rekord v ére samostatnosti. Šampionát však priniesol viac než len nepriaznivé štatistiky. Hráči bojovali so sebadôverou, absenciou skúsených lídrov aj očakávaniami fanúšikov, ktoré nedokázali naplniť.V podcaste Góly z bufetu na ŠPORT.sk sa o celkovom priebehu turnaja, výkonoch Slovákov, ale aj o širších súvislostiach rozprávali moderátori s bývalým hokejistom a reprezentantom Slovenska, dnes odborníkom JOJ Šport Michalom Hudecom. Vysvetlil, prečo podľa neho nestačí len mladý tím, ak chýba sebavedomie a skúsenosť, prečo sa Slováci trápili v zakončení, ale aj čím si ho získali Američania, ktorí vo finále porazili Švajčiarov. Okrem iného sa pozrel aj na stav slovenského hokeja, vývoj v zahraničí a otázky smerovania reprezentácie.Poukázal aj na to, že Slovákom často chýbala vnútorná istota v rozhodujúcich momentoch „To je podľa mňa ten rozdiel. Na veľa zápasoch to bolo veľakrát o tom, že chalani mali strach, taký ten náš slovenský, že sa nevedeli presadiť. Keď mali šancu, tak zlyhali,” skonštatoval Michal Hudec v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu.

Slovenskí hokejoví reprezentanti obsadili na MS v hokeji 2025 až 11. miesto, čo bol ich najhorší výsledok od roku 2017. S len deviatimi strelenými gólmi sme si pripísali nelichotivý rekord v ére samostatnosti. Šampionát však priniesol viac než len nepriaznivé štatistiky. Hráči bojovali so sebadôverou, absenciou skúsených lídrov aj očakávaniami fanúšikov, ktoré nedokázali naplniť.V podcaste Góly z bufetu na ŠPORT.sk sa o celkovom priebehu turnaja, výkonoch Slovákov, ale aj o širších súvislostiach rozprávali moderátori s bývalým hokejistom a reprezentantom Slovenska, dnes odborníkom JOJ Šport Michalom Hudecom. Vysvetlil, prečo podľa neho nestačí len mladý tím, ak chýba sebavedomie a skúsenosť, prečo sa Slováci trápili v zakončení, ale aj čím si ho získali Američania, ktorí vo finále porazili Švajčiarov. Okrem iného sa pozrel aj na stav slovenského hokeja, vývoj v zahraničí a otázky smerovania reprezentácie.Poukázal aj na to, že Slovákom často chýbala vnútorná istota v rozhodujúcich momentoch „To je podľa mňa ten rozdiel. Na veľa zápasoch to bolo veľakrát o tom, že chalani mali strach, taký ten náš slovenský, že sa nevedeli presadiť. Keď mali šancu, tak zlyhali,” skonštatoval Michal Hudec v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu.

Czy wybory prezydenckie to moment decydujący o suwerenności Polski?Czy lęk przed jej utratą wciąż jest uzasadniony? Jarosław Kuisz i Kacper Kita rozmawiają o tym, o co są te wybory czy chodzi o partie polityczne, czy może o coś głębszego – podejście do odpowiedzialności, państwowości i przyszłości.(00:00) Wstęp(2:57) Strach przed utratą suwerenności wciąż w nas jest - czy to jest uzasadniona obawa?(15:52) Czym jest suwerenność według liberała i konserwatysty?(24:47) Czy oddajemy swoją suwerenność?(37:50) O co toczy się dzisiaj spór? Czy to wybory dwóch odmiennych wizji państwowości?Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:⁠⁠⁠https://szkolaprzywodztwa.pl⁠⁠⁠Link do zbiorki: ⁠⁠⁠⁠https://zrzutka.pl/en6u9a⁠⁠⁠⁠ Mecenasi programu: Zapoznaj się z warunkami oprocentowania wolnych środków w OANDA TMS Brokers: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://go.tms.pl/UkladOtwartyUM ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Casa Playa: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://casaplaya.pl/zakup-nieruchomosci-w-hiszpanii-pdf-instruktaz/ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Módl się z Hallow: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://hallow.app.link/ukladotwarty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Darmowy webinar "Pierwszy 1000 zł na Amazon KDP" ► https://odkelneradomilionera.pl/webinarium/ DARMOWY KURS Kryptowalut i Bitcoina ► https://odkelneradomilionera.pl/kurs-bitcoina/ Darmowy kurs Poranne Nawyki ► https://odkelneradomilionera.pl/porannenawyki/

W najnowszej odsłonie „Skądinąd” polecam książki na wiosnę i lato 2025. Są to: Pierre Hadot „Zasłona Izydy”, przeł. Elżbieta Lubelska, Piotr Herbich,  Fundacja Augusta hr Cieszkowskiego, Warszawa 2024 Lawrence Durrell „Czarna księga”, przeł. Maciej Machała, Zysk i S-ka, Poznań 20205 Michał Herer „Nowoczesność na haju”, Krytyka Polityczna, Warszawa 2025 Rene Girard „Apokalipsa tu i teraz” (wznowienie), przeł. Cezary Zalewski, WAM, Kraków 2025 Mirosław Filiciak, Patryk Wasiak „Weź pan Rambo! Społeczna historia magnetowidów w Polsce”, Wydawnictwo Naukowe Katedra, Gdańsk 2022 Robert D. Kaplan „Tragizm polityki naszych czasów. Strach, fatum i brzemię władzy”, przeł. Michał Głatki, Prześwity, Warszawa 2023 Jonathan Haidt „Niespokojne pokolenie”, przeł. Robert Filipowski, Zysk i S-ka, Poznań 2025 Tom Holland „Boże władztwo. Jak chrześcijański przewrót zmienił oblicze świata”, przeł. Tristan Korecki, Państwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa 2025 Owocnego słuchania (i czytania)!

Jarosław Kuisz jest historykiem prawa, analitykiem polityki i twórcą Kultury Liberalnej. Rozmawiamy o jego najnowszej książce "Strach o suwerenność. Nowa polska polityka", rozprawiamy też o wyborach prezydenckich i ich skutkach. Zapraszam!Tu znajdziesz książkę, o której rozmawiamy: https://www.znak.com.pl/p/strach-o-suwerennosc-nowa-polska-polityka-jaroslaw-kuisz-247875Kultura Liberalna: http://kulturaliberalna.pl/

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech na českém území už mohli Češi po šesti letech německé okupace slavit svobodu.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.

Strach z inflace se šíří. Jak ho překonat? Blíží se konec války na Ukrajině? Ale za jakých podmínek? Továrny z 50. let se nikomu nikam nevrátí. Noční můra z maďarského veta. Palestinský prezident jmenoval nástupce.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strach z inflace se šíří. Jak ho překonat? Blíží se konec války na Ukrajině? Ale za jakých podmínek? Továrny z 50. let se nikomu nikam nevrátí. Noční můra z maďarského veta. Palestinský prezident jmenoval nástupce. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redakční kuchyňka #1 s Tomášem Lindnerem. V nové podcastové sérii o zákulisí práce v Respektu si šéfredaktor Erik Tabery povídá s redaktorkami a redaktory

Kdyby to prošlo, byla by to revoluce v českém zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chtěl lidem víc zpřístupnit nadstandardní péči. Jenže návrh mu tento týden hodili poslanci na hlavu. Jak je to možné u ministra vládní strany s pohodlnou většinou?„Mimo jiné proto, že zásadní návrh, který se dotýká i ústavních práv, Válek nepřipravil jako prodiskutovaný a propracovaný zákon, ale na poslední chvíli ho přilepil formou poslaneckého pozměňovacího návrhu,“ říká Václav Dolejší.Od začátku bylo jasné, že to nemůže projít. Zkrátka podobná habaďůra na voliče, jako bylo nedávné předstírání, že ODS a TOP 09 chtějí na poslední chvíli prosadit výpověď bez udání důvodu. „Prostě pár měsíců před volbami křičí - podívejte se, my jsme pravice! A doufají, že jim to voliči uvěří,“ vysvětluje v podcastu Lucie Stuchlíková.  Válek svůj záměr vysvětluje na případu lékařské sádry - obyčejná stojí tolik, lepší o pár stovek víc. Pojišťovna zaplatí jako za tu standardní, pacient jen zbytek. Dnes musí zaplatit celý náklad.Na první pohled to vypadá jednoduché jako facka. Jenže v komplikovaném systému českého zdravotnictví to tak zdaleka není - zvlášť ve chvíli, kdy se ministr zdravotnictví neobtěžuje stanovit, co je onen standard.„Jsou kolem toho oprávněné obavy, aby zůstal zachovaný současný standard. Nebo aby se neopakovalo to, co u zubařů, kde už většinou bez placení nedostanete nic. Což se jistě všechno dá vyřešit, ale musel by tomu někdo věnovat nějakou práci,“ myslí si Lucie Stuchlíková.„Tohle měli mít připravené za ty čtyři roky vlády. Vlastně to už měli mít sepsané z opozičních lavic, než vůbec začali vládnout,“ dodává Václav Dolejší.Nejsou lepší nadstandardy než pokoutní kulišení? Proč se čeští politici tématu spoluúčasti bojí? A jaký zákon, o kterém sama ví, že nikdy neprojde, ještě vláda před volbami vytáhne? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Popularizační centrum Pevnost poznání při Univerzitě Palackého v Olomouci slaví deset let. K výročí dostalo dárek od studentů geoinformatiky – interaktivní model města, který návštěvníkům ukazuje, jak by vypadala Olomouc při záplavách, kde je ve městě největší hluk i která místa lidé vnímají jako nebezpečná.

Záplava negativních zpráv, vzestup populismu, extremismu, polarizace společnosti a strach o budoucnost demokracie. To vše může být takzvaná demokratická úzkost – jev, který nedávno ovládl (nejen) sociální sítě. „Takový souběh krizí lidstvo, podle mě, nezažilo,“ popisuje psychoterapeutka Petra Valeš Jelínková.

Pavlovi je 43 let, má skvěle placenou práci, na účtu osm milionů a nulové investice. Proč? Brzdí ho strach a nejistota. V této případové studii se podíváme na to, co mu v investování brání, jak o penězích přemýšlí a proč někdy nestačí jen znát čísla – ale je potřeba porozumět i emocím. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Jaké má Pavel výdaje a proč jsou vzhledem k příjmům neobvykle skromné. ✅ Proč ho od investování odrazuje nejistota a nedůvěra. ✅ Rozdíl mezi štěstím, radostí a spokojeností – a jak to souvisí s utrácením. ✅ Historické příklady propadů i růstů akciových trhů. ✅ Efekt „recency bias“ a jak zkresluje naše rozhodování. ✅ Proč investování není jen o číslech, ale hlavně o emocích. ✅ Jaké investiční možnosti má člověk jako Pavel a jak s nimi začít bezpečně a rozumně. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

„Nebezpečí autocenzury se skrývá v tom, že to člověk nedělá z vlastního přesvědčení, ale dělá to ze strachu. Dělá to ze strachu, že přijde o práci, že ztratí své okolí, že klesne, má strach z postihu. A pro lidi, kteří si zvyknou mlčet, je potom mnohem snadnější svobodu slova ještě více omezovat,“ říká analytička a překladatelka Natálie Vachatová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 04.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Michał Danielewski, prof. Andrzej Rychard

Predseda vlády a SNS by vraj chceli mať na Slovensku transparente financované mimovládky a chceli by presne vedieť, čo a pre koho občianske združenia robia. Vláda odklepla návrh SNS. Prečo sa ale návrh, ktorý SNS podala do parlamentu pred rokom, rieši až teraz a prečo cez pozmeňovací návrh poslanca klubu SNS pána Lučanského?Ktoré mimovládky teda vláda označí za politické a prečo? Ako si bude vyberať, čo už je politické a čo už nie je? Čo znamená, že také mimovládky majú byť lobistami? Čo to vlastne znamená a prečo už nie zahraniční agenti, ako to vláda najskôr sľubovala? Prečo mimovládky hovoria, že je to Ruský zákon a prečo tieto tvrdenia premiér ostro odmieta a hovoria, že klamú? A čo znamená, že podľa občianskych združení je návrh protiústavný a diskriminačný a chce umlčať aktívnych ľudí? Môže Slovensko a jeho občanov poškodiť?Pobavíme sa s predstaviteľmi mimovládnych organizácii. Riaditeľkou mimovládky VIA IURIS Katarínou BATKOVOU a riaditeľom Nadácie otvorenej spoločnosti Fedorom BLAŠČÁKOM.

  Ultrabežkyňa Eva Mareková patrí medzi popredné slovenské trailové bežkyne a minulý rok úspešne dokončila legendárny Ultra-Trail du Mont Blanc – 175 km dlhé preteky s ohromným prevýšením 10-tisíc metrov. V podcaste sa s ňou rozprávame o jej bežeckých začiatkoch, tréningoch, strave aj mentálnej sile, ktorá je pri ultrabehu kľúčová. Priblíži nám atmosféru UTMB, výbavu, s akou beháva, ale aj zaujímavé zážitky z dlhých behov v prírode.

Administrativa Donalda Trumpa prosazuje v USA jedno opatření za druhým a zdá se, že prezident válcuje veškerou opozici. S podporou demokratů se v Senátu republikánům dokonce podařilo schválit návrh zákona o financování vlády. Kam se v americké politice poděly opoziční proudy? A jak na tento vývoj reaguje občanská společnost? Host: Tomáš Klvaňa - amerikanista, pedagog na New York University PragueČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

- Nie kupuję argumentacji, że ograniczenie moich praw jest potrzebne dla zapewnienia bezpieczeństwa - mówi dr Rafał Willa, adiunkt na Wydziale Nauk o Polityce i Bezpieczeństwie Uniwersytetu Mikołaja Kopernika w Toruniu. Wyjaśnia nie tylko, dlaczego bezpieczeństwo nie musi oznaczać ograniczenia praw, ale także tłumaczy czym jest współczesny terroryzm. Rafał Willa mówi o narzędziach, którymi posługują się terroryści, o strachu i rosnącym zagrożeniu cybernetycznym. Projekt współfinansowany przez Komisję Europejską w ramach Projektu „Building Bridges - Civic Capital in Local Communities”, realizowanego ze środków programu CERV finansowanego ze środków Komisji Europejskiej w ramach programu „Obywatele, Równość, Prawa i Wartości” na lata 2021 – 2027.

Kateřina Míková vystudovala speciální pedagogiku a rozhodla se pokračovat v rodinné tradici: stala se vězeňskou vychovatelkou. Nedávno vydala knihu Za katrem s podtitulem: Historky, co utekly z basy. Ta nabízí jedinečný pohled do její profese. Co ji motivovalo pracovat ve vězeňském prostředí? A jaké výzvy a zážitky během své kariéry zažila? Chtěla by pracovat v ženské věznici? Existuje vypolstrovaná krizová cela? Jak vychází s vrahy? Mění se vězeňství?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a  kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Wielu soloprzedsiębiorców obawia się negatywnych opinii klientów, uznając je za złośliwą krytykę. Strach przed negatywną oceną może prowadzić do paraliżu i prokrastynacji, ograniczając rozwój firmy i zasięg działania.Tymczasem krytyczne opinie mogą być cenniejsze niż pochwały, dając szansę na rozwój i poprawę oferty. Dzięki nim można lepiej zrozumieć potrzeby klientów, naprawić błędy i budować autentyczne relacje.Aby tak się stało, warto przyjrzeć się:- naszej reakcji na negatywne opinie;- przyczynom i skutkom strachu przed opiniami;- wartości feedbacku;- sposobom pozyskiwania opinii;- metodom wyciskania z opinii klientów maksimum dla siebie i swojej firmy.Dowiedz się, jak przekuć negatywny feedback w sukces.

Strach je nejčastěji prožívaná emoce a nemizí ani po ukončení onkologické léčby, tvrdí psychoonkolog Martin Pospíchal. „Strach je emoce, která k ohrožení života patří. Kdybyste se teď dozvěděli nějakou náročnou informaci, vaše mysl velmi rychle zmizí do budoucnosti,“ říká.