Podcasts about jamese webba

Vesmírný teleskop Jamese Webba v lednu objevil svou první exoplanetu – planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Evropská kosmická agentura zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346 – mladá otevřená hvězdokupa s přidruženou mlhovinou, která se nachází v Malém Magellanově oblaku (SMC) v souhvězdí Tukana na jižní obloze. Je to jedno z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesmírný teleskop Jamese Webba v lednu objevil svou první exoplanetu – planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Evropská kosmická agentura zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346 – mladá otevřená hvězdokupa s přidruženou mlhovinou, která se nachází v Malém Magellanově oblaku (SMC) v souhvězdí Tukana na jižní obloze. Je to jedno z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba a družicové rentgenové observatoře Chandra objevili vesmírné monstrum – kvasar, jehož supermasivní černá díra je aspoň desetkrát větší než ta uprostřed naší Mléčné dráhy a má tak hmotnost desítek milionů sluncí, možná až stovky.

Rok od svého uvedení do provozu začal nový Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) plnit jeden ze svých hlavních úkolů. Vědci z Univerzity Johnse Hopkinse oznámili, že jeho pomocí pozorovali dosud neobjevenou exoplanetu. Pojmenovali ji LHS 475 b. „Jedná se o kamennou planetu o velikosti Země nacházející se v jižním souhvězdí Oktantu asi 41 světelných let od nás. Její oběžná dráha leží velmi blízko červeného trpaslíka, kolem něhož obíhá pouhé dva dny. Tak dlouho tam trvá jeden rok,” přibližuje vědecký redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů, který byl hostem vědecko-technologického byznysového magazínu na Rádiu ZET. 

S popularizátorem kosmonautiky a také členem České astronomické společnosti Milanem Halouskem se ohlédneme za rokem 2022. Co přinesl nového ve vesmíru? Můžeme jmenovat třeba českého astronauta v záloze Aleše Svobodu, umístění dalekohledu Jamese Webba a první snímky mise Artemis na Měsíc.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S popularizátorem kosmonautiky a také členem České astronomické společnosti Milanem Halouskem se ohlédneme za rokem 2022. Co přinesl nového ve vesmíru? Můžeme jmenovat třeba českého astronauta v záloze Aleše Svobodu, umístění dalekohledu Jamese Webba a první snímky mise Artemis na Měsíc.

Nádherné snímky dalekohledu Jamese Webba (4:43) – Historické souvislosti: Škola základ života (22:13) – Naši vědci a projekt SIRIUS, 4. část: Budoucnost projektu (27:10)

Nádherné snímky dalekohledu Jamese Webba (4:43) – Historické souvislosti: Škola základ života (22:13) – Naši vědci a projekt SIRIUS, 4. část: Budoucnost projektu (27:10)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý svět skočil minulý týden na salám astronoma Etienna Kleina. Vydával totiž plátek choriza za snímek hvězdy Proxima Centauri pořízenou teleskopem Jamese Webba. Chtěl tím poukázat na lidskou důvěřivost k informacím. Za tento nejapný žert se po čtyřech dnech omluvil. Jak je možné, že si toho vědci nevšimli pro Blesk Podcast vysvětlil mluvčí Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.

Celý svět skočil minulý týden na salám astronoma Etienna Kleina. Vydával totiž plátek choriza za snímek hvězdy Proxima Centauri pořízenou teleskopem Jamese Webba. Chtěl tím poukázat na lidskou důvěřivost k informacím. Za tento nejapný žert se po čtyřech dnech omluvil. Jak je možné, že si toho vědci nevšimli pro Blesk Podcast vysvětlil mluvčí Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.

Stále více firem se zapojuje do poznávání a průzkumu vesmíru a vesmírné projekty se v poslední době objevují i v Česku. Odkud se bere vlna kosmické renesance? Jak změní nový vesmírný dalekohled Jamese Webba lidské poznání vesmíru? A jak se Češi podílejí na provozu urychlovače částic CERNu? Nejen o tom mluvil v dalším vydání E15 Castu Nikita Poljakov s teoretickým fyzikem Petrem Kulhánkem. www.e15.cz

Martin Cholasta, odborný pracovník hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Pokud po dnešním podcastu nebudete mít chuť navštívit hradeckou hvězdárnu, tak je někde něco špatně. =) Ale hlavní důvod, proč jsem pana Cholastu pozval bylo, abych se dozvěděl něco více o vesmírném dalekohledu Jamese Webba a prvních zveřejněných fotografiích z tohoto zařízení. Enjoy

S odborníkem na slovo vzatým, publicistou, nadšeným propagátorem kosmonautiky a kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Ing. Tomášem Přibylem o významu právě spuštěného dalekohledu Jamese Webba a mnohém, co s tím souvisí, hovoří Martin Holík. Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! https://www.proglas.cz/podpora/

Vesmírný dalekohled Jamese Webba vstoupil do ostrého provozu a už od začátku posílá na Zemi záběry, které všem vzaly dech.  Fenoménu se věnuje dnešní Leonardo Plus. Hostem Ondřeje Nováka je Jan Spratek z pražské hvězdárny a planetária.

Vesmírný teleskop Jamese Webba si během prvních měsíců provozu vysloužil jen chválu. Nejen vědecký svět je doslova ohromen daty, která poskytuje, a to jsou pozorování teprve v počátcích. Přesto ale má za sebou první a rozhodně ne poslední srážku s vesmírným objektem, který poškodil jeho část.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba začal chrlit první snímky, srdce vepřů nahradí ta lidská. Nikon končí s vývojem zrcadlovek a na Thingiverse je hromada modelů kosmických lodí a raket v měřítku 1:200. Hlavním tématem pořadu ale budou nové hodinky (nejen) pro sportovce Garmin Forerunner 955. 00:32 – První fotky z Webba03:06 – Vepřové srdce pro lidi04:41 – Vytištěné srdce06:55 – Nikon končí s DSLR10:03 – Garmin Forerunner 95529:08 – 3D tisk raketoplánuTýden Živě je diskuzní pořad redaktorů webů Živě.cz a MobilMania.cz, ve kterých rozebírají zajímavá témata týkající se počítačů, internetu, mobilních a jiných technologií. Sledovat ho můžete také jako video. Vychází každý týden.

Po několika desítkách let vývoje a půlroční cestě NASA tento týden ukázala první oficiální barevné fotografie z vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Ten hledí do míst tak vzdálených, že nám mohou přiblížit vznik vesmíru samotného.„První úvahy o tomto projektu můžeme dostopovat až někam do roku 1989. O realizaci teleskopu Jamese Webba se definitivně rozhodlo ve chvíli, kdy jeho ‚předchůdce‘ Hubbleův teleskop udělal legendární snímek takzvaného Hubbleova ultrahlubokého pole. Teleskop se tehdy otočil do části vesmíru, ve které jsme očekávali, že nic není – ale Hubbleův snímek nám ukázal mnoho galaxií vzdálených skoro 13 miliard světelných let,“ vysvětluje Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz v podcastu Stopáž.Odkazy k epizodě:Článek s obrázky na SeznamZprávyAktuální fotky z teleskopu Jamese Webba na ESASimulace velikosti první oficiální fotografie pořízené JWSTDušan Majer na Kosmonautix.cz

Co ukáže dalekohled Jamese Webba? (4:20) – Historické souvislosti: Jak se Magor do Evropy dostal (22:53) – Tajemné Göbekli Tepe v Turecku, 1. část: Objev a výzkum (29:04)

Co ukáže dalekohled Jamese Webba? (4:20) – Historické souvislosti: Jak se Magor do Evropy dostal (22:53) – Tajemné Göbekli Tepe v Turecku, 1. část: Objev a výzkum (29:04)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou poslední velký krok na své několikaměsíční cestě ke spuštění do ostrého provozu. Americká NASA potvrdila, že se podařilo ochladit instrument MIRI na teplotu mínus 266 stupňů Celsia, což je teplota blízko absolutní nuly. MIRI je nejdůležitější zařízení pro pozorování vesmíru na palubě teleskopu. Nyní ještě vědcům zbývá senzory správně nakalibrovat.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba zdolal klíčovou překážku na cestě k plnému provozu – po nedávném startu nyní dokončil choulostivou fázi rozvinutí svých součástí. Jaký příběh za tímto nástupcem legendárního Hubbleova teleskopu stojí? A proč si od něj vědci tolik slibují? Hostem Vinohradské 12 je popularizátor kosmických aktivit Jan Spratek.

Vědcům z americké vesmírné agentury NASA se podařilo napnout sluneční štít a rozevřít zrcadla teleskopu Jamese Webba. Složený ho z odpalovací rampy Kourou ve Francouzské Guyaně vynesla raketa na konci prosince. Je to největší a nejvýkonnější teleskop, jaký kdy lidstvo do vesmíru vypustilo. Filip Titlbach o něm mluví s vědeckým novinářem Deníku N Petrem Koubským.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se od Země vzdaluje rychlostí více než 1 kilometr za sekundu. Zařízení ale postupně zpomaluje tak, aby doputovalo až k Lagrangeova libračního bodu ve vzdálenost 1,5 milionu kilometrů. Kvůli korekci trasy provedl dalekohled v úterý druhý korekční zážeh trvající 9 minut a 27 vteřin. Řídící středisko tímto manévrem upravilo trajektorii dalekohledu. Další podobný manévr je v plánu na 23. ledna, tedy poslední den letu do cílové destinace.

Lidstvo se už brzy možná vydá tak daleko proti proudu času, jako ještě nikdy. Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude schopen vidět vesmír tak, jak vypadal krátce po Velkém třesku. Moderátor Ondřej Novák s popularizátorem kosmonautiky Janem Spratkem budou diskutovat i o sondách, které plánuje vypustit Evropská vesmírná agentura a řeč přijde také na novinky ve světě znovupoužitelných raket.

Franka Salzgebera (Head of Innovation and Ventures Office ESA) k lásce k vesmíru přivedl panáček LEGO. Dnes jako šéf inovací v Evropské vesmírné agentuře právě on motivuje nejen startupy, aby se pustily do bláznivých projektů a pokusily se dobýt vesmír. Co by poradil českému vesmírném odvětví? A proč je podle něj vesmír daleko lepší, než oceán? Na to Frank Salzgeber odpovídá v dalším díle podcastu Czech Space News. Rozhovor je tentokrát v angličtině, pokud si na celé povídání v originále netroufáte, podívejte se na náš Youtube kanál, kde najdete verzi s českými titulky. Ve zprávách se tentokrát zaměříme mimo jiné i na odložený start vesmírného teleskopu Jamese Webba. Podcast Czech Space News vám přináší Ministerstvo dopravy a agentura Czech Invest a provedou vás jím bývalý vědecký redaktor Českého Rozhlasu Vojtěch Koval a Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. 

Nástupce Hubbleova dalekohledu úspěšně prošel zkouškami a do vesmíru by měl odstartovat do konce roku. Dalekohled Jamese Webba je největší a nejvýkonnější kosmický teleskop všech dob. Tvůrce dalekohledu z kosmických agentur NASA, CSA a ESA ovšem čeká pár týdnů hrůzy.

Raketa Ariane 5 úspěšně odstartovala 30. července. Start tohoto evropského nosiče byl však v mnohém zajímavý a velmi důležitý. Jednalo se o jeden ze dvou ověřovacích letů, před startem dalekohledu Jamese Webba.

Podle popularizátora kosmonautika a spolupracovníka pražského planetária Jana Spratka by pravidelné lety v rámci vesmírné turistiky mohly být běžné do deseti let. Řekl to v dopoledním vysílání Rádia Z. „Nesmírně se to Blíží. Máme tady spoustu projektů, které k mezinárodní vesmírné stanici připojí další moduly, které budou obytné a kam budou lidé létat v uvozovkách na dovolenou,“ říká Spratek. „V kosmonautice s toho děje velká spousta. Hodně za to může Elon Musk se svou společností SpaceX. To, co se jim podařilo za poslední roky, to je naprosto nevídané. Je to přelom, který se v kosmonautice odehrává,“ říká Spratek. Zájem o cestu do vesmíru je také mezi filmaři, kteří by na oběžné dráze chtěli natáčet filmy. Tématem rozhovoru moderátora Nikoly Bojčeva s Janem Spratkem byl také teleskop Jamese Webba, který připravuje NASA, Evropská kosmická agentura a Kanadská kosmická agentura. Ten by měl v budoucnu nahradit dosluhující Hubbleův teleskop. Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 milionu km od Země. „Rušení ze Země bude omezeno. Všichni věříme, že přinese naprosto přelomové snímky a objevy,“ dodává Spratek. Spratek je odborným pracovníkem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. To už je v současné době znovu v provozu, přestože stále za některých omezení. V jeho prostorách se nyní nachází maketa raketoplánu Atlantis na připomínku toho, že se jednalo o poslední raketoplán, který před deseti lety úspěšně dokončil svou misi a přistál na Zemi.

Dalekohled Jamese Webba – vesmírný technologický unikát – jde do závěrečné fáze testování. Inženýři zkouší rozbalování zlatem pokoveného zrcadla. To má průměr přes šest metrů a do vesmíru proto stejně jako další části dalekohledu poletí sbalené. U leteckého výrobce se už úspěšně simulovalo, jak se bude chovat ve vzduchoprázdnu. Test vypadal tak, že technici zrcadlo zavěsili na jeřáb a zkoušeli, jak se zachová při postupném automatickém rozevírání. Na tadě jsou další zkoušky.

Nejočekávanější kosmický teleskop - dalekohled Jamese Webba se nezadržitelně blíží ke startu. Před svojí cestou je třeba jej řádně složit, aby se v kosmickém prostoru správně rozložil. Největší výzev během skládání, ale zejména pak při rozkládání bude sluneční clona. O té bude dnes řeč v našem podcastu.